Evropské literatury

středověku

Rysy:

- velký vliv křesťanství

- převažuje verš – díla určena pro poslech, šířena přednesem

- nezájem o původnosti tématu

- důležitost formy (ne obsahu)

- cílem literatury: poučovat, vychovávat

- zlomkovitost (nejsou dochována celá)

- obtížná datace

- anonymita autora

- alegorie, symboly, kontrasty (Bůh x ďábel, dobro x zlo)

- literatura duchovní a světská

Latinská literatura

1) Náboženská literatura

➢ Bible, tzv. Písmo svaté

➢ duchovní lyrika – duchovní písně, modlitby, hymny (velebení Boha)

➢ duchovní epika – legendy, homilie (kázání)

2) Světská literatura (laická, vernakulární jazyk)

a) hrdinský národní epos

I) staroanglický

● Beowulf

Beowulf

- odehrává se v Dánsku a Švédsku

- 5. a 6. století

- autor neznámý

- vznikl na základě germánských pověstí

- veršované

- vyznívá jako alegorie neustálého boje dobra se zlem

- příběh: v úvodu rodokmen, Beowulf (velitel lodi ze země

Geatů) nabídne pomoc Hrothgarovi, jehož sídlo je pustošeno obludou Grendlem, Beowulf se stává dánským králem; po 50 letech ohrožuje zem drak chrlící oheň – Beowulf v boji umírá

II) francouzský

● Píseň o Rolandovi

- poč. 12. století

- chansons de geste = píseň o činech

- psána vysokým stylem

- dokonalý rytíř

- příběh: Roland v družině Karla Velikého – král francké říše - boj proti Saracénům (Arabové ve Španělsku); Roland navrhuje, aby k saracénskému králi Marsilovi byl vyslán jeho nevlastní otec Ganelon. Nevlastní otec Rolanda však v tom vidí úskok a přesvědčuje Marsila, aby přiměl krále Karla Velikého k odchodu a pak aby v průsmyku napadl jeho zadní voj, kterému měl velet Roland. Roland zrazen, může zatroubit na kouzelná roh Olifant, aby přivolal vojsko zpět; zatroubí pozdě a tak silně, že mu praskne spánková tepna a on umírá.

- pravdivé jádro: historická bitva

III) španělský

● Píseň o Cidovi

- neznámý autor

- hrdina CID (= pán), skuteční postava RodrigoDiaz de Vivar – inspiroval vznik skladby, ideál křesťanského rytíře

- 3 části: Zpěv o vypovězení

Zpěv o svatbě

Zpěv o pohaně

- příběh: Cid odchází z Vivaru do vyhnanství, ale snaží se získat zpět panovníkovu přízeň. Vydává se na válečnou výpravu proti Maurům (ve Valencii), úspěšný a válečnou kořist zasílá králi. Král se obměkčí, dovolí mu setkat se ve Valencii se svou rodinou. Cid tam provdá bohatě své 3 dcery. Po nějaké době dojde k příhodě, kdy uteče lev z klece a ohrožuje Cida. Manželé jeho dcer se však zachovají zbaběle a Cid lva přemůže sám. Král určí manželům v Toledu souboj, aby si zachránili svou čest. Prohrávají a jsou prohlášeni za zrádce. Cidovy dcery si mohou vzít nové muže.

IV) něměcký

● Píseň o Nibelunzích (konec 13. století)

- dějiny Burgundů a Hunů

- hrdina: Siegfried

- příběh: Siegfried je bájný hrdina, díky koupeli v dračí krvi je

nezranitelný až na malé místo mezi lopatkami. V boji získává 3 zázračné

předměty – poklad Nibelungů, meč Balmung a plášť (nesmrtelný). Slouží

králi Guntherovi, získává pro něj manželku Brunhildu. Sám se žení s

krásnou Kriemhildou. Obě ženy se po letech dostávájí do sporu, který

manžel je vznešenější. Bratři Brunhildy zavraždí Siegfrieda a Kriemhilda

úkladně pomstí vraždu jejího manžela.

V) skandinávský

● Edda – vikingské mýty a hrdinské pověsti

VI) ruský

●Slovo o pluku Igorově (epos)

● byliny (veršované vyprávění o prostých lidových hrdinech)

b) rytířský dvorský epos

- náměty antické a středověké, idealizace rytíře, v

popředí milostná tematika

- bretonský cyklus – okruh příběhů o králi Artušovi

c) vyprávění o skutcích makedonského krále Alexandra Velikého

●Alexandreida – předloha pro českou verzi

● Tristan a Izolda – epos z keltských pověstí o tragické lásce rytíře a dcery irského krále

d) dvorská (kurtoazní lyrika)

- původem z jižní Francie

- téma lásky i neopětované

- galantní milostné nabídky

● PASTORELA

● EPISTOLA

● SVÍTÁNÍČKO

● SERENA

- PŘEDNAŠEČI, VYPRAVĚČI: TRUBADÚŘI, MINNESÄNGŘI

- PŘEDVADĚČI: ŽÁKÉŘI, ŽERTÉŘI

Přepis do češtiny: Český překlad:

Cěsarьstvě našemь, Gospodi,

milostьjo tvoejo prizьri,

i ne otъdazь našego tuzimъ

i ne obrati nasъ vъ plěnъ

narodomъ poganьskymъ.

Christa radi, Gospodi, našego

i že cěsaritъ sъ Otьcemь

i sъ Svěntymь.

Na království naše, Pane,

milostí svou pohlédni (milosrdenstvím

svým shlédni),

nevydej našeho cizím

a nás nedej v zajetí

národům pohanským.

Pro Krista, Pána našeho,

který kraluje s Otcem

a s Duchem svatým.

Latinský originál: Překlad z latiny:

Rege nostras domine

propitius voluntas,

ut nec propriis

iniquitabilis implicentur,

nec subdantur alienis ...

Řiď, Pane,

milostivě naše vůle,

aby se ani do vlastních

nepravostí nezapletly,

ani se nepoddávaly cizím ...

Počátky literární tvorby v období

Velkomoravském (9. století)

- Rastislav v roce 862 vysílá posly k

byzantskému císaři Michalu III.

- posílá pro učitele křesťanství

- 2 bratři: Konstantin (později přijal jméno Cyril)

Metoděj

- přichází v roce 863

- abeceda HLAHOLICE

- jazyk STAROSLOVĚNŠTINA

- zasloužili se o překlad Bible do staroslověnštiny

- veršovaná předmluva k překladu evangelia

PROGLAS (= předzpěv, autorem Konstantin,

nejstarší dochovaná staroslověnská skladba –

obhajuje důležitost vzdělanosti; boží slovo pozvedá

člověka i národ nad nedokonalým životem,

založeným na pudech a smyslech)

Kdo může povědět všechna podobenství,

jež usvědčují národy bez knih,

nehovoří-li řečí srozumitelnou?

Ani umí-li všechny řeči,

nedovede vylíčit jejich bezmoc.

Nahé jsou jistě všechny národy bez knih.

A nemohou bojovati bez zbraní

s protivníkem našich duší,

uchystáni za kořist věčné muky.

Další památky tohoto období:

- 2 hagiografické texty (o životě svatých)

- označovaný jako tzv. Panonské legendy: Život Konstantinův, Život Metodějův

- stojí na pomezí legendy a historie, sepsány žáky Konstantina a Metoděje

- po Metodějově smrti převaha latiny a vliv západní kultury

- kníže Svatopluk staroslověnskou kulturu nepodporoval – poč. 10. století –pronásledování Metodějových žáků, rozpad Velkomoravské říše

- Posledním útočištěm slovanské literatury byl Sázavský klášter (opat Prokop, založen r. 1032)

❑ 10. století – koexistence staroslověnštiny a latiny

❑ 11. století – vytlačování staroslověnštiny latinou – 1097 konečné vyhnání stoupenců slovanské liturgie a konec staroslověnské literatury na našem území

❑ křesťanství však zůstává

❑mění se hierarchie žánrů – LITERATURA HAGIOGRAFICKÁ = LEGENDY (zejména o životě významných osobností – světců: sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch)

❑ původně historický záznam o jejich životě = 1. krok k historické próze

Legendy staroslověnské texty českého původu:

- dochovaly se z opisů

❑ První staroslověnská legenda o svatém Václavu (2. pol. 10. století)

❑ Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu

❑ Legenda o sv. Ludmile – doplňuje 1. legendu o Václavovi

❑ Kristiánova legenda – život a umučení Václava a jeho babičky Ludmily, nejznámější latinsky psaná legenda 10. století, důležitým pramenem našich dějin

Další literární texty z tohoto období:

❑ Kyjevské listy (hlaholicí psaný zlomek misálu – mešní

kniha)

❑ Pražské zlomky

❑ Hospodine, pomiluj ny – jediný přesvědčivý

důkaz živé existence staroslověnské literatury, z

konce 10. století, 1. česká duchovní píseň (původně

staroslověnská), plnila funkci národní hymny, prosí o

mír a úrodu, autorství připisováno sv. Vojtěchovi

❑Kroniky – chronologická kompozice textu, kronikář

měl psát jednoduše a krátce

Kosmas(1045- 1125 Praha)

- považován za zakladatele českého dějepisectví

- víme o něm jen to, co napsal v kronikách

- neobyčejně vzdělaný, cestoval

- samozřejmě kněz, vysoký hodnostář

❑ Kronika česká: nejvýznamnějším dílem písemnictví tehdejší doby

Kronika česká

3 části:

1) Mytologické počátky lidstva, pohanské příběhy, bájná vyprávění starců (praotec Čech, Kazi, Teta, Libuše)

2) Pověsti – vyprávění pamětníků, začíná převezením ostatků sv. Vojtěcha do Prahy, končí rokem 1092

3) Události, které Kosmas sám zažil, 1092 -1125

Kronika česká

- Psána latinsky, občas slova bohemikálního

původu (Vyšehrad, Přemysl)

- Kosmovi pokračovatelé – Kanovník vyšehradský,

Mnich sázavský

- Další kroniky:

❑ Zbraslavská kronika: latinsky, GLOSY (vpisy

českých slov do vět, vysvětlivky, komentáře)

Další texty: 13. – 15. století – vrcholný středověk

- duchovní lyrika

❑ Svatý Václave, vévodo české země

- Z konce 12. století, 2. česká duchovní píseň, slavnostní a váleční, světec = patron země

❑ Ostrovská píseň (Slovo do světa stvořenie) = o Kristově vtělení a vykoupení lidstva

❑ Kunhutina modlitba (veršovaná, vepsána do latinské modlitební knihy, autorem abatyše kláštera sv. Jiří, dcera Přemysla Otakara II.)

❑Spor duše s tělem – hádka duše s tělem, forma dialogu, názorový konflikt, způsob středověké výuky

- duchovní epika

❑ legendy – veršované

- světská rytířská epika

❑ Alexandreida – veršovaný rytířský epos, 13/14. století, oslava maked. krále Alexandra Velikého (přiblíženo českému prostředí – zde A. V. = Přemysl Otakar II.), vzniká dle předlohy

❑ Kroniky: Dalimilova kronika (* 1310-1314)

- Kronika tak řečeného Dalimila

- z prvních let vlády Jana Lucemburského

- autor neznámý

- česky psaná!, veršovaná!

- zaznívá protiněmecký tón

- od Babylonské věže – Jana Lucemburského = skutečnost + fantazie

- dochovala se celá

https://www.youtube.com/watch?v=BBfplkZ279g&list=PLuXsZWggJdGib7ZzNkK2fC38VmNQkcjEI&index=8

Doba Karlovapol.14. – poč. 15. stol.

Karel IV. (1346-1378) – Otec vlasti, syn Elišky

Přemyslovny a Jana Lucemburského

- vyrůstal ve Francii, češtinu se učil, vzdělaný

- upevnil panovnickou moc, omezil moc šlechty

- v r. 1355 se stal římským císařem – české království

součástí Svaté říše římské – v centru Praha

- založil Nové Město pražské, nový hradní palác, kamenný

most, Svatovítskou katedrálu, posílil svatováclavský kult,

korunovační klenoty, Karlštejn – nejcennější fresky https://www.youtube.com/watch?v=_zgPewmOokw

- v roce 1348 založil pražskou univerzitu –

Univerzitu Karlovu

- během jeho vlády došlo k obohacení chrámové

hudby o varhany

- v 90. letech 14. století - * šestidílná Bible

Václava IV. Zřejmě nejkrásnější rukopis z té

doby

Literatura

- na trzích se hrály jarmareční písně

- žánrově velmi pestrá:❑ legendy: Život sv. Kateřiny, Legenda o sv. Prokopu

❑ rozvíjí se česky psaná tvorba:

a) SVĚTSKÁ LYRIKA,

b) DRAMA,

c) SOCIÁLNÍ SATIRA (Hradecký rukopis - kritika nepořádků v tehdejší společnosti, *1340, autor neznámý, humorné, satirické)

❑ rozvoj latinsky psané literatury – souvisí se založením univerzity, slovníky, encyklopedie, naučná literatura (spisy právní), literatura dějepisná, legendy (zábavná četba)

❑ rozvoj slovní zásoby češtiny (nová slova z latiny – kostel, či z němčiny – rychtář, říše)

Karel IV.

❑ autorem vlastní biografie Vita Caroli (Život

Karlův)

❑ Legenda o sv. Václavu (Historia nova de

Sancto Wenceslai)

❑ spolupracoval na kronice Přibíka Pulkavy z

Radenína

❑ spjat s Korunovačním řádem a se sbírkou

právnických norem Karlův Majestát

- pokusem o počeštění latinsky psané naučné

literatury je dílo Bartoloměje z Chlumce (Mist

Klaret) – slovníky – skládal je ve verších,

vedle latinských termínů uvádí české

ekvivalenty

- Tkadleček: kolem r. 1400, vrcholná skladba

české umělecké prózy, autor neznámý,

filozofická disputace o problémech

filozofických a teologických

- žákovská poezie (druh)- plná ironie, výsměchu

vyšším vrstvám i vůči sobě, některé verše psány

v tzv. makarónských verších – střídají se české a

latinské verše

❑ Podkoní a žák – satirická skladba, forma

sporu o tom, kdo má lepší postavení ve

společnosti, končí rvačkou, v hospodě

❑ Píseň veselé chudiny – o nouzi studentů

Drama

- vzniklo z církevních obřadů (velikonoční a

vánoční hry – postupně bilingvní)

- přesouvali se z kostela před kostel a na

náměstí

❑nejstarší dochovaná hra je pašijová hra: Hra tří

Marií

❑Mastičkář: 3 Marie nakupují zázračné masti,

chtějí nabalzamovat Kristovo tělo. Nebiblická

scéna s mastičkářem.

❑Hra veselé Magdalény: hra o napravené

hříšnici, příběh o Luciferovi – padlém anděli

❑Trojanská kronika (2. pol. 14. století) –inkubále =

1. tištěná kniha u nás

❑Epos Tristan a Izalda –rytířská veršovaná epika

❑Milostné lyrické písně: Stratilať jsem milého

❑Závišova píseň – umělecky nejvyspělejší

❑ Smil Flaška z Pardubic – Nová rada –alegorie,

zvířata radí novému králi (Václav IV.)

❑1. úplný český překlad: Bible leskovecko-

drážďanská)

https://www.youtube.com/watch?v=bLrrvP7pE1E