Evropské unieRada

EVROPSKÁ RADA A RADASídlo členských států

BELGIQUE/BELGIËTel. +32 (0)2 281 56 50Fax +32 (0)2 281 49 77public.info@consilium.europa.euwww.consilium.europa.eu/infopublic

More information on the European Union is available on the internet (www.europa.e

Luxembourg: Publications O ce of the European Union, 2015

Print ISBN 978-92-824-5283-7 doi:10.2860/730537 QC-04-15-219-EN-CPDF ISBN 978-92-824-5272-1 doi:10.2860/10651 QC-04-15-219-EN-N

www.consilium.europa.euVisit our website: Navštivte naši internetovou stránku:

Upozornění

Tuto publikaci vypracoval generální sekretariát Rady, a to pouze pro informační účely. Nezakládá odpovědnost orgánů EU ani členských států.

Vyvíjíme maximální úsilí o to, aby odkazy uvedené v této publikaci byly přesné a aktuální, orgány EU nicméně nemohou nést odpovědnost za jejich případnou nefunkčnost.Další informace o Evropské radě a o Radě naleznete na těchto internetových stránkách:www.consilium.europa.eu nebo se můžete obrátit na oddělení generálního sekretariátu Rady „Služba informací pro veřejnost“:Rue de la Loi/Wetstraat 1751048 Bruxelles/BrusselBELGIQUE/BELGIËTel. +32 (0)2 281 56 50Fax +32 (0)2 281 49 77www.consilium.europa.eu/infopublic

Řadu dalších informací o Evropské unii naleznete na www.europa.eu.

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2018

Print QC-06-16-343-CS-C ISBN 978-92-824-6018-4 doi:10.2860/60496PDF QC-06-16-343-CS-N ISBN 978-92-824-6020-7 doi:10.2860/00923

© Evropská unie, 2018Užití tohoto materiálu je povoleno pod podmínkou uvedení zdroje.

Fotografie:Budova Europa: © Philippe Samyn and Partners architects and engineers - lead and design partner, Studio Valle Progettazioni architects, Buro Happold engineers; barevná schémata: © Georges Meurant, 2016Strana 47, seshora zleva: © bidaya/Fotolia.com, © Nolan/Fotolia.com, © Dusan Kostic/Fotolia.com, © Philippe Leridon/Fotolia.com Strana 52: obchvat kolem města Škofja Loka: © Črt Slavec – Vládní úřad pro rozvoj a evropskou politiku soudržnosti, SlovinskoStrana 56: © François Walschaerts, Evropská unie, 2018K jakémukoli užití tohoto materiálu je nutné získat souhlas přímo od držitele autorských práv.

EVROPSKÁ RADA A RADASídlo členských států

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 3

Přehled v pěti minutách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5

Informativní přehled č. 1 – Evropská rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

Informativní přehled č. 2 – Rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Informativní přehled č. 3 – Kdo se účastní summitů a zasedání Rady v sídle členských států. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Informativní přehled č. 4 – Předseda a předsednictví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Informativní přehled č. 5 – Stálí zástupci a Coreper . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Informativní přehled č. 6 – Odborné pracovní skupiny Rady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Informativní přehled č. 7 – Sekretariát Rady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Informativní přehled č. 8 – Jak se přijímají rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Informativní přehled č. 9 – Jak (a proč) přijímá Unie právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Informativní přehled č. 10 – Jak (a proč) rozhoduje Unie o politikách . . . . . . . . . . . . . . . 47

Informativní přehled č. 11 – Jak členské státy připravují rozpočet Unie a rozhodují o něm. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

Informativní přehled č. 12 – Vnější vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

Informativní přehled č. 13 – Sledování práce Rady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

OBSAH

4 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

PŘEHLED V PĚTI MINUTÁCH

Poznámka pro čtenáře

Za méně než pět minut se dozvíte, jak pracuje Evropská rada a Rada.

Klíčové pojmy jsou vyznačeny tučně a podrobněji vysvětleny v informativních přehledech, na něž jsou uvedeny příslušné odkazy. Informativní přehledy je možné číst podle vlastního uvážení a v jakémkoliv pořadí. Přečtení žádného z nich netrvá déle než pět minut.

Informativní přehledy obsahují odkazy na další informace a foto- a videogalerie. Stačí si vybrat, co vás zajímá.

V roce 2012 byla Evropské unii udělena Nobelova cena míru za prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv v Evropě a za stabilizační úlohu, již sehrála při přeměně kontinentu rozvráceného válkou v kontinent míru

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 5

ÚVOD

Jak vlády jednotlivých členských států ovlivňují dění v Bruselu a rozhodují o něm – úkoly „Evropské rady“ a „Rady“

Co znamená „Brusel“?

Toto označení se běžně používá pro EU – Evropskou unii. Problémy, které nemohou země řešit samy, umožňuje řešit vzájemná spolupráce; ta současně představuje nejlepší způsob, jak utvářet společnou budoucnost. Když problémy přesahují hranice, jsou společně dohodnutá řešení smysluplnější než různá řešení jednotlivých států. Tento způsob řešení problémů napomáhá k udržení míru v Evropě.

Evropské země proti sobě ve 20. století bojovaly ve dvou světových válkách. Po období smrti, zkázy, chaosu a diktátorských režimů zajistila Unie cestu k míru, stabilitě, demokracii a prosperitě. Z tohoto důvodu byla Evropské unii, která již po více než šedesát let představuje úspěšný mírový projekt, udělena v roce 2012 Nobelova cena míru.

Počátky Unie sahají do padesátých let minulého století, kdy se šest zemí zpustošených válkou zavázalo ke vzájemné spolupráci, aby mohly zcela novým způsobem budovat společnou budoucnost. Cíle, rozsah a metoda spolupráce byly stanoveny smlouvami, zejména pak Římskou smlouvou (1957). Tato metoda spočívala ve vytvoření nových evropských orgánů, z nichž každý má vlastní poslání a složení. Je-li zapotřebí řešit problémy nebo zahájit nové projekty, musejí všechny tyto orgány úzce spolupracovat v rámci svých příslušných pravomocí.

„Proč Unie potřebuje ke svému fungování několik orgánů – nestačil by jeden?“

Jednotlivé unijní orgány zastupují stanoviska různých subjektů.

Názory občanů reprezentuje Evropský parlament, jehož poslance každých pět let přímo volí občané všech zemí Unie.

Dne 26. června 2014 se Evropská rada setkala v belgickém městě Ypres u příležitosti 100. výročí vypuknutí první světové války

6 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Stanoviska vlád zastupují dva orgány – Evropská rada a Rada. Zasedají a pracují v Bruselu a jsou v podstatě jakýmsi „sídlem“ členských států.

Evropská komise vyjadřuje nadnárodní, „evropská“ stanoviska.

Jednání v rámci těchto čtyř hlavních orgánů i mezi nimi navzájem rozhodujícím způsobem utvářejí evropské projekty. Tato brožura popisuje, jak vlády členských států pracují v rámci Evropské rady a Rady a jejich prostřednictvím. Evropská rada a Rada nemohou ve většině záležitostí rozhodovat samy – před konečnou dohodou musejí dosáhnout shody i s Komisí a Evropským parlamentem.

„Proč vlády členských zemí jednají v rámci dvou různých orgánů s téměř stejným názvem?“

Je to zaprvé z toho důvodu, že Unie musí identifikovat zásadní otázky, které vyžadují evropská řešení spíše než řešení na národní či místní úrovni, a musí ohledně nich dosáhnout shody. Určovat směřování Unie a stanovovat její priority je úkolem prezidentů a předsedů vlád zasedajících na tzv. summitech, tedy zasedáních Evropské rady.

Zadruhé, mají-li se tato evropská řešení realizovat, musí Unie přijímat právní předpisy a vytvářet politiky, o nichž zástupci vlád členských států diskutují a jednají v orgánu zvaném Rada. V praxi to znamená, že ministři z členských států se každý rok účastní přibližně 75 zasedání Rady v Bruselu nebo Lucemburku, na nichž se přijímají rozhodnutí.

EVROPSKÁ RADA / RADA KOMISEEVROPSKÝ

PARLAMENT

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 7

Unie funguje na základě spolupráce.

Zasedání Evropské rady připravuje a řídí její předseda; účastní se jich rovněž předseda Evropské komise. Na úvod zasedání Evropské rady obvykle dostává slovo předseda Evropského parlamentu, který lídry seznámí se svým stanoviskem k tématům na pořadu jednání.

Pokud jde o Radu, její činnost je zaměřena především na tvorbu právních předpisů a politik, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů, které stanovili vedoucí představitelé. Téměř všechny právní předpisy Unie jsou výsledkem jednání tří unijních orgánů. Východiskem je vždy obecné evropské stanovisko, vyjádřené formou návrhu Komise.

Tento návrh poté projednávají a schvalují jednak ministři coby zástupci svých vlád – tj. Rada –, jednak přímo zvolení zástupci občanů – tj. poslanci Evropského parlamentu. Právní předpisy nebo politiky, které jsou nakonec dohodnuty, vždy představují vyvážené řešení z hlediska všech tří unijních orgánů (Komise, Rady a Evropského parlamentu), z nichž každý posuzuje jednotlivé otázky z jiného úhlu pohledu.

8 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Všechny přijaté právní předpisy nebo politiky Unie představují větší či menší krok ke splnění velkých cílů, na nichž se dohodli vedoucí představitelé v Evropské radě.

Rada i Evropská rada, v jejichž rámci působí členské státy, mají pro Unii zásadní význam. Stanoví strategickou agendu Unie a bez jejich aktivní účasti na jednáních, která vedou k hlasování a dohodě, nemohou být přijaty žádné unijní právní předpisy.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 9

INFORMATIVNÍ PŘEHLEDY

10 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Novináři očekávají příjezd vedoucích představitelů na summit a jejich vyjádření. Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí na summit v říjnu 2017

Předseda Donald Tusk na tiskové konferenci po skončení summitu konaného dne 23. června

2016, na níž informoval o výsledcích jednání vedoucích představitelů a odpovídal na otázky

sdělovacích prostředků

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 11

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 1

EVROPSKÁ RADA

Vedoucí představitelé členských států EU se každé dva až tři měsíce scházejí na zasedáních Evropské rady, která jsou často nazývána „summity“. Většinu zemí zastupuje jejich premiér. Některé země, například Francii, zastupuje prezident, neboť to vyžaduje jejich ústava.

V čele Evropské rady stojí stálý předseda se sídlem v Bruselu, kterého volí její členové na funkční období dvou a půl roku. V současné době je předsedou Donald Tusk, bývalý polský premiér.

Úlohou předsedy je rozhodovat o tom, které důležité otázky budou na zasedáních projednávány, a usilovat o dohodu všech zúčastněných stran.

Předseda Evropské rady

ŘÍDÍ ČINNOST a VEDE JEDNÁNÍ Evropské rady

12 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

STRATEGICKÁ AGENDA PRO UNII V ČASE ZMĚN

1. Unie zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti

2. Unie, která dává prostor všem občanům a chrání je

3. Budování energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti

4. Unie svobody, bezpečnosti a práva

5. Unie jako silný hráč na globálním hřišti

Závěry Evropské rady, 26. a 27. června 2014

Jak předseda rozhoduje o tom, které otázky mají být na zasedáních projednávány?

Činnost Evropské rady je zčásti plánovaná, podle potřeby ale zahrnuje i řešení krizí.

Pokud jde o plánovanou činnost, Evropská rada se v červnu 2014 dohodla na důležitých otázkách, jimiž by se Evropská unie měla zabývat do roku 2020. Vznikl tak krátký dokument, tzv. strategická agenda, v němž je stanoveno pět hlavních oblastí činnosti.

EUCO 8/17 ET

Euroopa Ülemkogu

Brüssel, 23. juuni 2017 (OR. en) EUCO 8/17 CO EUR 8 CONCL 3

SAATEMÄRKUSED Saatja: Nõukogu peasekretariaat Saaja: Delegatsioonid Teema: Euroopa Ülemkogu kohtumine (22. ja 23. juuni 2017)

– Järeldused

Delegatsioonidele edastatakse järeldused, mis Euroopa Ülemkogu võttis vastu eespool nimetatud

kohtumisel.

EUCO 8/17

BG

Европейски съвет

Брюксел, 23 юни 2017 г. (OR. en) EUCO 8/17 CO EUR 8 CONCL 3

ПРИДРУЖИТЕЛНО ПИСМО

От: Генералния секретариат на Съвета

До: Делегациите

Относно: Заседание на Европейския съвет (22 и 23 юни 2017 г.)

— Заключения

Приложено се изпращат на делегациите заключенията, приети от Европейския съвет на

посоченото по-горе заседание.

EUCO 8/17

CS

Evropská rada

Brusel 23. června 2017

(OR. en) EUCO 8/17 CO EUR 8 CONCL 3

PRŮVODNÍ POZNÁMKA

Odesílatel: Generální sekretariát Rady

Příjemce: Delegace

Předmět: Zasedání Evropské rady (22. a 23. června 2017)

– závěry

Delegace naleznou v příloze závěry, které přijala Evropská rada na výše uvedeném zasedání.

EUCO 8/17

MT

Kunsill Ewropew

Brussell, 23 ta’ Ġunju 2017

(OR. en) EUCO 8/17 CO EUR 8 CONCL 3

NOTA TA' TRASMISSJONI

minn: Segretarjat Ġenerali tal-Kunsill

lil: Delegazzjonijiet

Suġġett: Laqgħa tal-Kunsill Ewropew (22 u 23 ta’ Ġunju 2017)

– Konklużjonijiet

Id-delegazzjonijiet isibu mehmuż il-konklużjonijiet adottati mill-Kunsill Ewropew fil-laqgħa

msemmija hawn fuq.

EUCO 8/17

DE

Europäischer Rat

Brüssel, den 23. Juni 2017

(OR. en) EUCO 8/17 CO EUR 8 CONCL 3

ÜBERMITTLUNGSVERMERK

Absender: Generalsekretariat des Rates

Empfänger: Delegationen

Betr.: Tagung des Europäischen Rates (22. und 23. Juni 2017)

– Schlussfolgerungen

Die Delegationen erhalten anbei die vom Europäischen Rat auf der obengenannten Tagung

angenommenen Schlussfolgerungen.

Závěry Evropské rady v estonštině, bulharštině, češtině, maltštině a němčině

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 13

Neplánovanou činností je řešení náhlých krizí, které jsou natolik závažné nebo vyžadují tak složitou reakci, že pouze vedoucí představitelé členských států mohou jednat o možných variantách řešení a případně předložit konkrétní návrhy.

Během funkčního období předsedy Hermana Van Rompuye (předchůdce Donalda Tuska) bylo třeba řešit celou řadu krizí: míra zadlužení v některých zemích destabilizovala euro; podporu potřeboval bankovní systém; dluhová a bankovní krize vedla v některých zemích k vysoké nezaměstnanosti; v sousedství Evropy se válčilo a bylo zapotřebí, aby lídři zaujali společný přístup.

Během prvního funkčního období Donalda Tuska představovala závažný problém uprchlická a migrační krize. Vedoucí představitelé se museli rovněž zabývat teroristickými útoky spáchanými v několika evropských městech. Obyvatelé Spojeného království rozhodli v referendu o vystoupení z Unie. Na všechny tyto události bylo třeba reagovat rozvážně, přiměřeně a rozhodně.

Pořady jednání pro summity, které připravuje předseda Evropské rady, jsou tedy obvykle kombinací plánovaných a neočekávaných otázek. V některých případech může předseda svolat mimořádné zasedání k projednání jediné krizové záležitosti.

Jak předseda postupuje, aby bylo dosaženo všeobecné shody?

Donald Tusk věnuje přípravě každého zasedání několik týdnů, během nichž hovoří s dalšími vedoucími představiteli; často se s nimi setkává v jejich vlastní zemi. Potřebuje znát stanovisko každého lídra ke všem důležitým otázkám. Téměř všechny dohody v Evropské radě musejí být jednomyslné.

O jednotlivých otázkách, v nichž bylo dosaženo dohody, se vyhotovují tzv. závěry Evropské rady. Po vyslechnutí všech vedoucích představitelů jim předseda Evropské rady zasílá několik týdnů před summitem první verzi závěrů, o níž jednají stálí zástupci členských států podle pokynů svých lídrů. Těchto jednání se účastní vedoucí předsedova kabinetu, stejně jako zástupce předsedy Komise. Vzhledem

k tomu, že se jedná o složité otázky, není téměř nikdy dosaženo dohody již při prvním jednání.

Předseda Donald Tusk a generální tajemník Jeppe Tranholm-Mikkelsen na summitu v březnu 2017, na němž byl Donald Tusk zvolen na druhé funkční období

14 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Několik dní před zasedáním Evropské rady může její předseda provést revizi závěrů a předložit nové návrhy s cílem umožnit, aby nalezlo shodu více vedoucích představitelů. Revidovanou verzi projednají v Radě ministři, kteří několik dní před summitem seznámí ostatní se stanovisky svých lídrů. Jednomyslné schválení závěrů je tak o krok blíže. Ty nejtěžší otázky však musejí vedoucí představitelé projednat a vyřešit přímo na zasedání Evropské rady.

Díky obratnému řízení zasedání, předkládání nových návrhů a apelování na lídry, aby hledali společná východiska, se předsedovi Evropské rady obvykle daří nalézat řešení, s nimiž jsou schopni se ztotožnit všichni prezidenti a premiéři i předseda Komise.

Ne každé zasedání však přináší definitivní řešení všech otázek. Pokud jde o nejsložitější problémy, vedoucí představitelé někdy učiní pouze malý krok vpřed. Na dalším zasedání Evropské rady pak opět vynaloží úsilí, aby v dané věci pokročili dále.

Ihned po zasedání jsou závěry Evropské rady zveřejněny na internetu ve všech jazycích Unie.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 15

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 2

RADA

Rada bývá někdy označována také jako „Rada ministrů“. Jedná se o orgán, v jehož rámci spolu jednají ministři zastupující vlády svých zemí. Zasedání Rady se účastní i Komise.

Úkolem ministrů je vést jednání tak, aby byla nalezena celounijní řešení společných problémů, která zohlední konkrétní zájmy jednotlivých zemí. To často vyžaduje flexibilitu a kompromisy. Ministři proto musejí nalézt správnou rovnováhu – tj. celoevropské řešení, které jejich zemím přinese maximální výhody a co nejméně nevýhod.

Hlavním úkolem Rady je tvorba právních předpisů, a to společně s Komisí a Evropským parlamentem; je jedním ze tří vzájemně závislých orgánů podílejících se na unijním legislativním procesu. Rada rovněž vytváří politiky, které řeší různé otázky, nebo vytyčuje směry pro budoucnost tím, že stanoví společný postup vlád členských států. Rada společně s Evropským parlamentem přijímá roční rozpočet Unie, založený na sedmiletém finančním plánu, který přijímají podle pokynů Evropské rady.

Významná úloha náleží Radě i v oblasti vnějších vztahů, v níž vymezuje a provádí zahraniční a bezpečnostní politiku EU. V případě mezinárodních dohod se zeměmi mimo EU nebo s mezinárodními organizacemi přijímá Rada konečné rozhodnutí o jejich uzavření.

Legislativní činnost vychází téměř vždy z návrhu Komise. Téměř všechny návrhy Komise musí přijmout společně Rada a Evropský parlament. V důsledku toho probíhá ohledně každého návrhu několik paralelních jednání. Ministři musejí v Radě prodiskutovat své rozdílné názory. Rada jako celek dále musí vést jednání s Komisí i s Evropským parlamentem. Pokud se Rada a Parlament dohodnou na konečném znění určitého právního předpisu vycházejícího z návrhu Komise, je tento předpis přijat.

Při přijímání právních předpisů rozhoduje Rada ve většině případů většinovým hlasováním. Pouze v několika případech musejí být rozhodnutí jednomyslná. Systém hlasování je založen na většině tvořené členskými státy a na většině obyvatel. Teoreticky může Rada přijmout rozhodnutí už poté, co bylo v obou případech požadované většiny zjevně dosaženo. V praxi Rada často pokračuje v projednávání a zlepšování navržených právních předpisů, dokud není dosaženo co největší většiny (nebo dokonce jednomyslnosti). To může trvat týdny či měsíce, někdy i déle.

Před zahájením zasedání mají ministři čas na neformální rozhovory.Ministři ze zemí EU se setkali v Bruselu ve dnech 22. a 23. května 2017 na zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport. Zleva: Alice Bah Kuhnkeová, švédská ministryně pro kulturu a demokracii; Françoise Nyssenová, francouzská ministryně kultury; Owen Bonnici, maltský ministr spravedlnosti; Monika Grüttersová, zmocněnkyně německé spolkové vlády pro kulturu a média

16 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Každého zasedání Rady se účastní jeden ministr za každý členský stát. Země, jejichž společnou měnou je euro, se dohodly na ještě užší spolupráci. Jejich ministři financí se scházejí v rámci neformálního ministerského orgánu, tzv. Euroskupiny, aby jednali o otázkách souvisejících se společnou měnou, jako je stav jejich ekonomik a rozpočtů.

Ministři, kteří se účastní zasedání Rady, se samozřejmě nezabývají pouze touto činností, která ostatně není ani jejich hlavním úkolem. Své hlavní poslání plní ve svých zemích jako členové vlády a na půdě parlamentu. Zasedání Rady v Bruselu nebo v Lucemburku se účastní nejvýše dva až tři dny v měsíci – a v některých případech dokonce i méně. Každá vláda proto vysílá do Bruselu některého z předních diplomatů, aby ji zastupoval trvale. Tito diplomaté vykonávají funkci tzv. stálých zástupců s postavením seniorních velvyslanců. Scházejí se jednou týdně ve výboru zvaném Coreper, který se několik týdnů věnuje přípravě každého zasedání Rady.

Deset složení Rady

OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZAHRANIČNÍ VĚCI ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ POLITIKA, ZDRAVÍ A OCHRANA SPOTŘEBITELE

DOPRAVA, TELEKOMUNIKACE A ENERGETIKA

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŽ,

KULTURA A SPORT

KONKURENCESCHOPNOST ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 17

Rada přijímá právní předpisy a vytváří evropskou politiku v celé řadě oblastí, u nichž vlády členských států svěřily Unii ve Smlouvách pravomoc přijímat opatření. V praxi jsou proto zasedání Rady organizována podle tematických oblastí, aby se jednání účastnili ministři, kteří za danou oblast odpovídají. Konají se tak například zasedání Rady pro finanční věci, životní prostředí, energetiku, spravedlnost apod., jichž se účastní ministři příslušných rezortů. Rada jedná v rámci deseti různých tematicky zaměřených formátů, známých jako složení Rady

Ročně se koná 70 až 80 zasedání Rady, která jsou většinou jednodenní. Některá jsou půldenní nebo dvoudenní. Konají se vždy v Bruselu kromě tří měsíců, kdy se podle dlouholeté dohody konají v Lucemburku.

Každých šest měsíců se mění předsednictví Rady. Zatímco v jiných unijních orgánech vykonává funkci předsedy určitá osoba, Radě předsedá členský stát.

Činnost Rady probíhá co nejvíce otevřeným způsobem. Z internetových stránek Rady lze volně stáhnout pořady jednání pro zasedání Rady a celou řadu dokumentů, o nichž jednají ministři a stálí zástupci. Pokud Rada jedná o přijetí právního předpisu, je dané zasedání vysíláno on-line.

18 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 19

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 3

KDO SE ÚČASTNÍ SUMMITŮ A ZASEDÁNÍ RADY V SÍDLE ČLENSKÝCH STÁTŮ

Každý rok se konají minimálně čtyři summity (zasedání Evropské rady), v případě potřeby ale i více. Zasedání Rady se oproti tomu koná ročně více než 70 a jejich účastníky jsou ministři z členských států.

Summitů se účastní menší skupina osob, již tvoří prezidenti a premiéři členských států, předseda Evropské rady (nyní Donald Tusk) a předseda Evropské komise (nyní Jean-Claude Juncker). Stává se velmi zřídka, že by se některý vedoucí představitel summitu nezúčastnil. Pokud se některý z nich nedostaví, jeho místo zůstává prázdné – nezastupuje ho tedy místopředseda vlády, ministr ani stálý zástupce.

Vedle hlavních účastníků je na některých nebo všech jednáních přítomno několik dalších osob. Na úvod zasedání obvykle vystoupí předseda Evropského parlamentu. Jednání se účastní rovněž vysoký představitel Unie pro zahraniční politiku (nyní Federica Mogheriniová) nebo prezident Evropské centrální banky (nyní Mario Draghi), pokud jsou projednávány otázky, za něž odpovídají.

Po celý summit jsou přítomni také generální tajemník Rady (nyní Jeppe Tranholm-Mikkelsen) se dvěma až třemi dalšími vyčleněnými pracovníky, mezi nimiž je mimo jiné právní poradce, a vedoucí kabinetu předsedy Evropské rady. Předsedu Komise zpravidla doprovází generální tajemník Komise. Aby se vedoucí představitelé mohli vyjadřovat ve 23 různých jazycích, je pro každý jazyk zajištěn tým tlumočníků.

Účastníci summitů, kteří se v tomto formátu scházejí jednou za dva až tři měsíce, vedou otevřenou diskusi o důležitých otázkách a nových evropských projektech. Neexistuje žádná jiná či vyšší instance, která by se mohla zabývat otázkami, jež se nepodaří v tomto formátu vyřešit. Vedoucí představitelé vyslechnou politická sdělení předsedy Evropského parlamentu a vezmou na vědomí analýzy a doporučení předsedy Evropské komise, avšak při rozhodování o řešení výzev, jimž čelí, jsou zcela nezávislí. Během zasedání i v době mezi nimi je jim nápomocen předseda Evropské rady, kterému náleží klíčová úloha při vyjednávání kompromisů. Jen málo otázek se podaří vyřešit během jednoho zasedání. Lídři obvykle jednají o určité záležitosti několikrát a na řešeních pracují postupně.

Evropská rada a Rada – dva orgány EU pod jednou střechou

SÍDLO ČLENSKÝCH STÁTŮ

EVROPSKÁ RADA RADA

20 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Zasedání Rady jsou velmi odlišná. Každý rok se jich koná 70 až 80, což znamená, že v některých týdnech Rada zasedá dvakrát až třikrát. Oficiálně existuje deset specializovaných složení či formátů, od financí až po životní prostředí. V rámci každého složení jednají ministři z jednotlivých členských států, kteří za příslušnou oblast odpovídají, například ministři financí nebo ministři životního prostředí.

Za těmito deseti oficiálními složeními se však skrývá mnohem více specializovaných témat (možná až dvakrát tolik), o nichž vždy jednají další odpovědní ministři z členských států. Například složení Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku je v praxi rozděleno tak, že o každém ze tří témat jednají příslušní ministři zvlášť.

Rada v různých složeních zasedá různě často. Rada pro finanční věci zasedá téměř každý měsíc, zatímco ministři školství se obvykle setkávají pouze jednou za půl roku. To znamená, že ministři financí se znají mnohem lépe než ministři školství.

Někdy se stane, že ministři nemohou na zasedání Rady do Bruselu přijet. V takovém případě je může nahradit jejich náměstek nebo stálý zástupce – místo pro zástupce členských států není nikdy prázdné.

Radě předsedá ministr, který za projednávanou záležitost odpovídá v členském státě vykonávajícím šestiměsíční předsednictví. V průběhu šesti měsíců předsedá 30 až 40 zasedáním Rady dvanáct až osmnáct různých ministrů. Někteří z nich (například ministři financí) předsedají přibližně šesti zasedáním, jiní (jako ministři školství) někdy předsedají pouze jednomu zasedání.

Každému ministrovi jsou v Radě nápomocni tři až čtyři spolupracovníci. Hlavním spolupracovníkem je stálý zástupce (nebo jeho náměstek), jehož doprovázejí dvě až tři další osoby ze stálého zastoupení nebo příslušného ministerstva. Společně s ministrem se účastní jednání v zasedacím sále.

Evropská rada a Rada – různé úkoly

EVROPSKÁ RADA

STANOVUJE POLITICKOU AGENDU EU

RADA

JEDNÁ A HLASUJE O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 21

Evropskou komisi zastupuje komisař odpovědný za projednávané otázky, k nimž může patřit například euro, životní prostředí, doprava nebo sociální politika.

Předsedu Rady na zasedáních doprovázejí poradci ze stálého zastoupení a ze sekretariátu Rady, kteří mu poskytují podporu, pomáhají s organizací zasedání a radí mu při hledání řešení.

Aby ministři mohli jednat ve svých jazycích, je během zasedání Rady k dispozici 23 týmů tlumočníků.

Společným aspektem summitů a zasedání Rady je skutečnost, že jejich účastníci přijíždějí ze svých zemí do Bruselu či Lucemburku, aby společně nalezli řešení celoevropských výzev. Vedoucí představitelé stanoví priority a určují strategické směry vývoje. Jejich ministři pak v souladu s tím vedou jednání v Radě s cílem vypracovat právní předpisy EU, a to v úzké součinnosti s Komisí a Evropským parlamentem.

22 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Pohled z místa, kde usedá předseda Evropské rady

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 23

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 4

PŘEDSEDA A PŘEDSEDNICTVÍ

Neexistuje žádný „prezident Evropské unie“. Unijní legislativu a politiku společně vytvářejí různé orgány Unie, z nichž každý má svého předsedu. Předsedové řídí jejich činnost a vzájemně spolupracují.

Evropská rada (vedoucí představitelé) a Rada (ministři) mají své vlastní předsedy.

Předsedou Evropské rady je v současnosti Donald Tusk, který byl dříve polským premiérem. Je stálým předsedou se sídlem v Bruselu. Do této funkce jej v roce 2014 zvolila Evropská rada na první funkční období dvou a půl roku; v roce 2017 byl zvolen znovu. Podle pravidla stanoveného Smlouvou je možné zastávat post předsedy nejvýše dvě funkční období.

Donald Tusk je teprve druhým stálým předsedou Evropské rady. Jeho předchůdcem byl bývalý belgický premiér Herman van Rompuy, který funkci předsedy vykonával po dobu pěti let od roku 2009 do roku 2014. Předtím musel tento náročný post vedle své vnitrostátní funkce zastávat vedoucí představitel země, jejíž vláda vykonávala předsednictví Rady (viz níže).

Při výkonu funkce je Donaldu Tuskovi nápomocen stálý sekretariát Rady. Ve svém kabinetu má stejně jako ostatní předsedové k dispozici malý dočasný tým pracovníků. Jedná se o jeho nejbližší poradce, kteří organizují jeho pracovní program a služební cesty, připravují mu proslovy a zastupují jej při jednáních s osobními zástupci dalších lídrů.

Ve výkonu předsednictví Rady se členské státy střídají vždy po 6 měsících

24 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Jeho hlavním úkolem je rozhodovat o tom, jaká témata by měla být projednávána, a zajišťovat řádnou přípravu summitů. Mají-li summity vést k dobrému výsledku, je třeba věnovat jejich přípravě celé týdny. Dobrým výsledkem je, když se vedoucí představitelé dohodnou na dalším kroku ohledně některé z klíčových otázek, které mohou řešit pouze na své úrovni. V posledních letech byly pro Unii klíčovými otázkami terorismus, migrace, hospodářská krize a krize eura a brexit.

Jen málokdy je možné vyřešit závažný problém nebo zahájit nový projekt na jediném zasedání. K dosažení společného chápání určité otázky a nalezení vhodného řešení je obvykle zapotřebí, aby lídři postupně jednali o jejích jednotlivých aspektech v průběhu několika zasedání. Předseda nejen organizuje zasedání, jejichž cílem je řešit naléhavé problémy, ale musí rovněž usilovat o dosažení shody ohledně směřování Unie v příštích pěti, deseti či více letech. Předseda také zastupuje Unii při jednáních

s vedoucími představiteli dalších zemí z celého světa.

Rada má rovněž svého předsedajícího. Nejedná se však o osobu, ale o vládu členského státu. Z tohoto důvodu se běžně používá označení předsednictví Rady. Funkční období předsednictví je šest měsíců. Předsednictví se nevykonává na základě voleb – v jeho výkonu se postupně střídají všechny členské státy. To znamená, že každý členský stát bez ohledu na velikost vykonává předsednictví Rady přibližně jednou za čtrnáct let.

V Radě zasedají ministři z členských států, kteří se zabývají stejnou oblastí, například energetikou, spravedlností, životním prostředím nebo financemi. Celkem existuje deset tematických okruhů. Když Rada zasedá, aby projednala některé z témat, předsedá jí ministr odpovědný za danou problematiku ve státě, který vykonává předsednictví. Například zasedáním Rady pro životní prostředí, která se konala od ledna do června 2017, předsedal maltský ministr životního prostředí. V následujícím období, tj. od července do prosince 2017, jim pak předsedal estonský ministr životního prostředí.

Carmelo Abela, maltský ministr vnitra a národní

bezpečnosti, předsedal Radě pro spravedlnost a vnitřní věci

na zasedání konaném dne 28. března 2017 v Bruselu,

kde se diskutovalo například o návratové politice EU,

provádění migrační politiky a trestním soudnictví

v kyberprostoru

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 25

ČERVENEC–PROSINEC 2017 ESTONSKO

LEDEN–ČERVEN 2018 BULHARSKO

ČERVENEC–PROSINEC 2018 RAKOUSKO

LEDEN–ČERVEN 2019 RUMUNSKO

ČERVENEC–PROSINEC 2019 FINSKO

LEDEN–ČERVEN 2020 CHORVATSKO

ČERVENEC–PROSINEC 2020 NĚMECKO

Ministři předsedající Radě nežijí v Bruselu a tato funkce není jejich hlavní činností. Žijí ve své zemi, kde působí obvykle jako poslanci parlamentu a členové vlády. V průběhu šestiměsíčního předsednictví se zasedání některých složení Rady konají až šestkrát (například Rady pro finanční věci nebo pro zemědělství), zatímco jiná pouze dvakrát (například Rady pro energetiku nebo pro životní prostředí). V době mezi zasedáními Rady se přípravnou a navazující činností zabývá Coreper. Předsednictví Rady vykonává některý členský stát. Předsedou Rady je představitel ze státu, který předsedá zasedání zaměřenému na jedno či více témat.

Existují dvě výjimky. Rada pro zahraniční věci má stálého předsedu, který řídí zahraniční vztahy Unie. V současné době tuto funkci vykonává Federica Mogheriniová, bývalá ministryně zahraničí Itálie. Sídlí v Bruselu a plní v zásadě tři úlohy. Předsedá zasedáním Rady pro zahraniční věci, která se konají každý měsíc. Je místopředsedkyní Komise odpovědnou za vnější vztahy. Současně je vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a v této souvislosti se o ní často mluví jako o šéfce unijní diplomacie. Její funkční období pro všechny tři funkce je stejně jako funkční období Evropské komise pětileté.

Ministři zahraničních věcí ze zemí EU se setkali dne 15. května 2017 v Bruselu. Zhodnotili provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména pokud jde o civilní aspekty. Rada rovněž jednala o situaci v regionu Afrického rohu, který čelí destabilizaci, zejména pak o situaci v Somálsku a Jižním Súdánu

Ministři financí členských států eurozóny zvolili dne 4. prosince 2017 předsedou Euroskupiny na období od 13. ledna 2018 portugalského ministra financí Mária Centena

26 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Stálého předsedu má rovněž neformální Euroskupina, jejíchž zasedání se účastní ministři financí z 19 zemí používajících euro. V současné době jím je portugalský ministr financí Mário Centeno, kterého členové Euroskupiny zvolili na období dvou a půl roku.

Předsednictví Rady působí za podpory ze strany sekretariátu Rady, jenž každému členskému státu pomáhá jeho předsednictví připravit a naplánovat. Když ministři přijedou do Bruselu, aby řídili zasedání, sekretariát Rady jim poskytuje politické a právní poradenství a logistickou podporu. Hlavním úkolem předsednictví Rady je svolávat zasedání, rozhodovat o pořadech jednání, strukturovat diskuse, naslouchat ministrům a hledat kompromisní řešení. Za tímto účelem poskytuje sekretariát Rady poradenství, informace, zprávy, logistiku, tlumočení a překlady.

Předsednictví Rady (vykonávané členskými státy na základě rotace) velmi úzce spolupracuje s předsedou Evropské rady (Donaldem Tuskem). Poradenství jim poskytuje stejný generální tajemník a logistiku zajišťuje stejný sekretariát Rady. Evropská rada řídí činnost všech orgánů EU včetně Rady. V souladu s tím předseda a předsednictví úzce spolupracují s předsedy dalších unijních orgánů, tj. Komisí a Evropským parlamentem.

První zasedání Coreperu (část II) v nové budově Europa se konalo dne 20. prosince 2016

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 27

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 5

STÁLÍ ZÁSTUPCI A COREPER

Vláda každého členského státu vysílá jednoho z předních a nejzkušenějších diplomatů, aby ji v Bruselu trvale zastupoval.

Tito diplomaté jsou „stálí“, neboť trvale žijí a pracují v Bruselu na rozdíl od svých vedoucích představitelů a ministrů, kteří do Bruselu přijíždějí pouze na konkrétní zasedání.

A „zástupci“ jsou proto, že jsou plně oprávněni prosazovat při jednáních to, co si přeje jejich vláda, a přijímat či zamítat řešení.

Zasedají ve výboru nazvaném Coreper, což je zkratka odvozená z francouzského názvu „Comité des représentants permanents“ (Výbor stálých zástupců).

Ministři v Radě nikdy nejednají o otázkách, které předtím neprojednal a nepřipravil Coreper, jenž má pro činnost Rady klíčový význam. Jeho členy jsou stálí zástupci.

Jejich zasedání se konají pravidelně alespoň jednou týdně. V případě krize se na společné jednání mohou dostavit v řádu hodin. Vzhledem k tomu, že zastupují své vlády a jsou v přímém kontaktu se svými vedoucími představiteli, jsou obvykle schopni přesně informovat o jejich stanoviscích, a to i během vyvíjející se krize. Každý rok se koná přibližně 110 zasedání Coreperu.

Většinou však nejedná v krizovém režimu. Jeho činnost je obvykle zaměřena na přípravu 70 až 75 zasedání Rady, která se každoročně konají. Rada zasedá také vždy před každým summitem.

28 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Objem a škála oblastí, pro které Rada vytváří právní předpisy nebo evropskou politiku, jsou rozsáhlé. Aby se s tím Coreper mohl vypořádat, je rozdělen na dvě části. Coreper (část II), v jehož rámci zasedají jednou týdně stálí zástupci, připravuje summity a zasedání Rady ve složeních, která se zabývají ekonomickými a finančními otázkami, spravedlností a vnitřními věcmi, zahraničními věcmi a obecnými záležitostmi.

Coreper (část I), v jehož rámci zasedají dvakrát týdně náměstci stálých zástupců, připravuje zasedání Rady ve složeních, která se zabývají všemi zbývajícími otázkami. Těch je celá řada: zemědělství, rybolov, životní prostředí, změna klimatu, doprava, telekomunikace, energetika, zaměstnanost, sociální věci, vnitřní trh, průmysl, výzkum, vesmír, vzdělávání, mládež, kultura a sport.

Coreper (část I)(náměstci stálých zástupců)

připravuje zasedání Rady

Coreper (část II)(stálí zástupci)

připravuje zasedání Rady

zemědělství a rybolov hospodářské a finanční věci

konkurenceschopnost (průmysl, výzkum) zahraniční věci

vzdělávání, mládež, kultura a sport obecné záležitosti

zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele spravedlnost a vnitřní věci

životní prostředí

doprava, telekomunikace a energetika

Co znamená „příprava zasedání Rady“?

Každý pořad jednání Rady obsahuje body, o nichž se má jednat nebo rozhodovat. Coreper se těmito body zabývá několik týdnů před zasedáním Rady. Když o bodech jedná poprvé, málokdy dospěje k dohodě. Důvodem jsou často velmi odlišné zájmy členských států. Stálí zástupci nebo jejich náměstci postupují podle pokynů svých ministrů a hledají společná východiska, na nichž by se mohli shodnout.

Teoreticky to většinou postačuje k nalezení obecné shody, která umožní dosáhnout většiny hlasů. V praxi Coreper a později Rada pokračují v hledání lepších řešení, aby byla pro dané rozhodnutí zajištěna co největší většina, či dokonce konsenzus. Nejlepší dostupné řešení se pak přijímá hlasováním.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 29

Pokud Coreper nalezne řešení, jež uspokojí všechny ministry, věc je předána Radě ke schválení bez rozpravy. V žargonu Rady se v tomto případě hovoří o tzv. bodech „A“ na pořadu jednání Rady. I když se pro přijetí řešení vysloví většina, může kterýkoliv ministr požádat, aby byl daný bod v Radě projednán, a on tak mohl v zájmu zohlednění svých připomínek předložit příslušné argumenty. Jestliže není většiny dosaženo, mezi ministry vždy v zájmu nalezení řešení proběhne diskuse. V žargonu Rady se bodům, o nichž je třeba jednat, říká „body B“.

Rada může zřídka rozhodovat sama, zejména v legislativním procesu. Musí v tomto ohledu dosáhnout dohody i s Komisí a Evropským parlamentem. Jednání Coreperu je proto vždy přítomen vysoce postavený zástupce Komise, který při něm hraje velmi důležitou úlohu. Ta spočívá v zásadě v tom, že vysvětluje a obhajuje návrh Komise, případně vyslovuje souhlas s určitými změnami, aby se tak všichni přiblížili dosažení společné dohody.

S cílem získat souhlas Evropského parlamentu se z pověření Coreperu jeho předseda setkává s poslanci, aby jim vysvětlil postoj Rady a vyslechl jejich požadavky. V kontaktech mezi Radou a Evropským parlamentem hraje velmi důležitou úlohu předseda Coreperu.

Předseda Coreperu – stejně jako předsednictví Rady – se mění každých šest měsíců. Jedná se vždy o stálého zástupce (nebo jeho náměstka) členského státu, jehož vláda vykonává předsednictví Rady. Vzhledem k tomu, že každé zasedání Rady řídí ministr odpovědný za danou oblast (finance, životní prostředí atd.), předsedá zasedáním Rady během šestiměsíčního období nejméně deset různých osob. Coreperu však během onoho půlročního období předsedají pouze dvě osoby, tj. stálý zástupce a jeho náměstek.

Každý stálý zástupce má v Bruselu k dispozici úřad, v němž pracují odborníci z členských států, tzv. stálé zastoupení. Jedná se o odborníky obeznámené se všemi oblastmi, v nichž Rada přijímá rozhodnutí, počínaje azylovou politikou a zoonózami (nákazami zvířat) konče. Předtím než návrh právního předpisu nebo evropské politiky projedná Coreper, zabývají se jím odborné pracovní skupiny. Existuje jich přibližně 180 a tvoří je zástupci ze všech členských států. Zasedají pravidelně, aby projednaly návrhy právních předpisů nebo politik, a o své činnosti předkládají zprávy Coreperu.

11361/17 vs 1

GIP 1B EN

Council of the European Union

Brussels, 17 July 2017 (OR. en) 11361/17 OJ CRP2 27

PROVISIONAL AGENDA

Subject: 2637th meeting of the PERMANENT REPRESENTATIVES COMMITTEE

(Part 2)

Date: 19 July 2017

Time: 10.00

Venue: Brussels

1. Adoption of the agenda Approval of "I" items in Annex

II

11. Migration - Situation on the Central Mediterranean route1

= Exchange of views

12. Follow-up to the Council meeting (Foreign Affairs) on 17 July 2017

13. EU-CELAC Summit (San Salvador, 26-27 October 2017)

= Orientation debate 10509/17 COLAC 49 CFSP/PESC 564 EU RESTRICTED

14. EU-Ukraine Summit (Kyiv, 12-13 July 2017)

= Debriefing

1 Exceptionally, in the presence of the Schengen Associated States

11361/17 vs 1

GIP 1B EN

Council of the European Union

Brussels, 17 July 2017 (OR. en) 11361/17 OJ CRP2 27

PROVISIONAL AGENDA

Subject: 2637th meeting of the PERMANENT REPRESENTATIVES COMMITTEE

(Part 2)

Date: 19 July 2017

Time: 10.00

Venue: Brussels

1. Adoption of the agenda Approval of "I" items in Annex

II

11. Migration - Situation on the Central Mediterranean route1

= Exchange of views

12. Follow-up to the Council meeting (Foreign Affairs) on 17 July 2017

13. EU-CELAC Summit (San Salvador, 26-27 October 2017)

= Orientation debate 10509/17 COLAC 49 CFSP/PESC 564 EU RESTRICTED

14. EU-Ukraine Summit (Kyiv, 12-13 July 2017)

= Debriefing

1 Exceptionally, in the presence of the Schengen Associated States

Body „I“ na pořadu jednání Coreperu se přijímají obvykle bez rozpravy, zatímco mezi body „II“ jsou zařazena témata, o nichž velvyslanci povedou jednání

30 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Pracovní skupina může legislativní návrh projednávat týdny až měsíce na řadě zasedání. Odborníci se stejně jako členové Coreperu řídí pokyny svých ministrů. Pokud dospějí k dohodě, přijímá ji Coreper bez rozpravy. V žargonu Rady se těmto dohodám říká „body I“. Stejně jako v případě Coreperu i těmto pracovním skupinám předsedá osoba ze státu, jehož vláda vykonává předsednictví Rady.

Obrazovka s informacemi o místě a čase konání zasedání

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 31

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 6

ODBORNÉ PRACOVNÍ SKUPINY RADY

Rada pracuje na třech úrovních. Na nejvyšší úrovni se setkávají, jednají, vytvářejí politiky a přijímají právní předpisy příslušní ministři. Všechna zasedání ministrů připravuje přímo Coreper – tedy Výbor stálých zástupců členských států v Bruselu. Předtím než Coreper připraví jednání nebo rozhodnutí ministrů, zabývá se daným tématem a diskutuje o něm jedna z mnoha pracovních skupin.

Coreper vytváří pracovní skupiny pro všechny specializované otázky, které je třeba podrobně posoudit z technického hlediska předtím, než Rada přijme rozhodnutí. Existuje přibližně 180 pracovních skupin, které se zabývají širokou škálou oblastí, jako jsou daně, mezinárodní obchod, letectví, azyl či ochrana spotřebitele. Ročně uspořádají přibližně 3 600 zasedání.

Každý členský stát vysílá na každé zasedání pracovní skupiny jednoho odborníka. Svého odborníka vysílá i Komise, neboť je to právě ona, kdo obvykle dává podnět ke všem diskusím a předkládá všechny legislativní návrhy, které musí vysvětlit a objasnit.

Každou pracovní skupinu řídí předseda. Téměř ve všech případech se jedná o odborníka ze státu, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. Předseda stanoví pracovní program a pořad jednání, organizuje diskusi a vypracovává závěry. Zasedání se konají v budovách Rady v Bruselu, tedy v sídle členských států.

Odborníci účastnící se jednání pracovních skupin jsou státní úředníci z členských států. Většinou pracují pro ministerstva pod vedením svého ministra. Někdy pracují pro specializované agentury nespadající pod ministerstva, například pro národní úřad pro bezpečnost potravin; vždy však jednají z pověření vlády. Jedná se o osoby s obecnou

32 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

odborností (například právníky, ekonomy nebo vědce), které obvykle mají i zvláštní odborné znalosti o tématu, o němž pracovní skupina jedná. K těmto specializovaným tématům patří například daň z přidané hodnoty, dobré životní podmínky zvířat, změna klimatu nebo kyberkriminalita.

Pracovní skupiny zasedají pouze tehdy, pokud je k tomu vyzve předsednictví a je třeba posoudit určitý návrh předtím, než o něm rozhodne Rada. Coreper potřebuje být informován o aktuálním stavu jednání odborníků, aby mohl připravit zasedání ministrů v Radě.

Každá pracovní skupina se obvykle zabývá jedním tématem nebo okruhem podobných a souvisejících témat. Zasedání trvá jeden den, někdy dva. Jsou pořádána do té doby, než je návrh Komise podrobně posouzen a je zjevné, v kterých otázkách existuje shoda a ve kterých nikoliv.

V případě důležitých témat se zasedání mohou konat každý týden, v ostatních případech jednou za měsíc – a to zejména tehdy, pokud odborníci potřebují provést rešerše či shromáždit informace. O některých tématech se jedná pouze na dvou či třech zasedáních, zatímco jednání o jiných tématech může trvat šest až osm týdnů. U složitých témat může být zapotřebí mnohem více zasedání, aby mohla být posouzena ze všech úhlů. Předsednictví obvykle na konci svého šestiměsíčního funkčního období shrne diskusi o takových tématech, a to i v případě, že práce na nich nebyla dokončena. O pokroku v jednáních chce být informován Coreper a někdy i ministři v Radě.

Toto shrnutí (ve formě zprávy pracovní skupiny určené Coreperu) vypracovává sekretariát Rady. Na každém zasedání předsedovi asistují a radí alespoň dva pracovníci sekretariátu. Jeden je z právní služby Rady a druhý z oddělení Rady, které poskytuje podporu určité kategorii pracovních skupin, které se zabývají například otázkami životního prostředí, spravedlnosti, dopravy nebo hospodářskými a finančními otázkami.

Tito pracovníci sekretariátu Rady sedí během zasedání vedle předsedy; setkávají se s ním ještě před zasedáním, aby projednali způsob vedení diskuse. V průběhu zasedání jsou předsedovi nápomocni tím, že mu poskytují poradenství, navrhují, jakým způsobem by bylo možné dospět ke kompromisům, a zapisují stanoviska jednotlivých členských států.

Pokud jde o vypracování zprávy pracovní skupiny určené Coreperu, sekretariát nejprve společně s předsedou provede analýzu diskuse, aby se shodli na rámci, do něhož by zpráva měla být zasazena. Je velmi důležité, aby zpráva zohledňovala všechna stanoviska odborníků ze všech členských států, a napomohla tak Coreperu dospět k řešení.

Často se stává, že jednání odborníků, kteří se řídí pokyny svých politických šéfů, přímo vyústí v dohodu. V takovém případě Coreper uvedenou zprávu schvaluje, aniž by o ní stálí zástupci dále jednali. V žargonu Rady se tento bod na pořadu jednání Coreperu označuje římskou číslicí I, tj. jako bod “I“.

7491/1/17 REV 1 mfg

3

GIP 1B EN

Non-legislative activities

5. Approval of the list of "A" items

7493/17 PTS A 23

6. Migration policy: Implementation1

a) External aspects

i) Malta Declaration, 3 February 2017

ii) Results of the Valletta Joint Action Plan Senior Officials meeting,

8 -9 February 2017

7110/17 JAI 208 ASIM 24 RELEX 216 FRONT 109 COMIX 179

b) Deployment to the Agencies and Relocation

= Exchange of views

7. Return Policy: enhancing effectiveness 1

a) Commission Recommendation on making returns more effective when implementing

the Directive 2008/115/EC of the European Parliament and of the Council

b) Commission Communication on a more effective return policy in the European Union -

A renewed Action Plan

= Policy debate 7112/17 MIGR 33 COMIX 180

+ COR 1 (nl)

6943/17 MIGR 28 COMIX 166

+ ADD 1

6949/17 MIGR 29 COMIX 170

8. European Border and Coast Guard: Implementation

= State of play

9. Radicalisation Awareness Network: Further steps 1

= State of play 7531/17 CT 26 ENFOPOL 145 COSI 60 COTER 22

10. Any other business

a) Conference "Managing Migration Challenges Together", Vienna, 8 February 2017

= Information by Austria

6277/17 ASIM 14 FRONT 62 ASILE 7 JAIEX 9

b) Follow-up to the EU-Internet Forum (December 2016) : Meeting with major internet

companies in the United States

= Information from the Presidency and the Commission

7478/17 CT 23 COSI 58 DAPIX 102 ENFOPOL 140 COPEN 82 CYBER 41

TELECOM 64 FREMP 33 JAI 262

c) Data Retention

= Information from the Presidency

1. Exceptionally, in the presence of the Schengen Associated States.

Body „A“ přijímá Rada obvykle bez rozpravy

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 33

Poté co Coreper tímto způsobem formálně schválí rozhodnutí jako bod „I“, může rozhodnutí předat Radě, aby jej bez další rozpravy ministrů přijala. V žargonu Rady se v tomto případě hovoří o bodě „A“ na pořadu jednání Rady. Sekretariát Rady obvykle vypracovává vysvětlující poznámku, v níž shrne, jak bylo dohody dosaženo.

V případě bodů „A“ bývá hlasování jednomyslné. Členské státy však často souhlasí s přijetím rozhodnutí bez rozpravy i za situace, kdy tvoří menšinu, která hlasuje proti rozhodnutí. V takových případech obvykle učiní prohlášení, v němž vysvětlí, proč hlasují proti. Až do posledního okamžiku před schválením může kterýkoliv ministr nicméně požádat, aby se o bodu „A“ jednalo.

Pracovní skupiny proto hrají klíčovou úlohu. Zajišťují, aby byly právní předpisy a politická rozhodnutí Rady založeny na důkladném posouzení technických detailů ze strany odborníků vyslaných ministry.

34 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Evropské radě a Radě je nápomocen generální sekretariát Rady

EVROPSKÁ RADA RADA

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 35

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 7

SEKRETARIÁT RADY

Všichni, kdo v Evropské radě a v Radě vedou jednání a přijímají rozhodnutí, pocházejí z členských států. Do Bruselu přijíždějí ze svých zemí jednat a uzavírat dohody prezidenti, premiéři, ministři a příslušní odborníci. Stálí zástupci členských států, kteří každý týden zasedají v Coreperu, naopak pracují v Bruselu trvale obvykle po dobu čtyř až pěti let; poté se vracejí domů nebo odjíždějí do nového působiště.

Tato jednání pomáhá zajišťovat sekretariát Rady, který sídlí v prostorách, v nichž se v Bruselu setkávají členské státy; ve skutečnosti jde o tři přilehlé budovy. Rada jmenuje do čela sekretariátu generálního tajemníka.

V současné době vykonává funkci generálního tajemníka Jeppe Tranholm-Mikkelsen, kterého Rada jmenovala v červnu 2015 na pětileté funkční období. Má velké zkušenosti v záležitostech Unie, zejména pokud jde o Evropskou radu a Radu. Předtím pracoval jako stálý zástupce a náměstek stálého zástupce Dánska v Bruselu. Během dánského předsednictví Rady v roce 2012 byl předsedou Coreperu.

Jeppe Tranholm-Mikkelsen, generální tajemník Rady Evropské unie

36 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Úlohou generálního tajemníka je• působit jako hlavní politický poradce předsedy Evropské rady (nyní Donald

Tusk) a předsednictví Rady (vykonávané členskými státy na základě šestiměsíční rotace);

• řídit celý sekretariát včetně všech oddělení a služeb, které jsou nezbytné pro efektivní fungování obou unijních orgánů.

Jako hlavní politický poradce má generální tajemník k dispozici specializované týmy zaměřené na jednotlivé politiky. Tyto týmy přibližně odpovídají deseti tematickým složením Rady, zabývajícím se financemi, spravedlností, životním prostředím atd. Důležitou úlohu hraje i právní služba, která poskytuje poradenství vedoucím představitelům a Radě. Unijní Smlouvy jasně stanoví, jak mají být vytvářeny právní předpisy a politiky. Jedním z hlavních úkolů generálního tajemníka a právní služby je s absolutní důsledností zajistit, aby byla náležitě dodržována všechna pravidla. V opačném případě by Evropský soudní dvůr mohl právní předpis nebo politiku prohlásit za neplatné.

K dalším důležitým úkolům generálního sekretariátu patří komunikace a informování. Vedoucím představitelům, Radě a jejich předsedům poskytuje pro potřeby komunikace příslušnou infrastrukturu a služby. Tím, že uchovává záznamy, vytváří a zpřístupňuje archivy a zajišťuje transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům, přispívá generální sekretariát k zajišťování otevřenosti a odpovědnosti vůči veřejnosti.

Důležitou součástí politického poradenství je plánování a organizace. Sekretariát pomáhá sestavovat pro tuto činnost harmonogram. Dbá rovněž na to, aby byl zajištěn soulad mezi jednotlivými politikami, o nichž Rada v tematických složeních jedná; jde

Během summitů a zasedání Rady zajišťují tlumočníci simultánní tlumočení mezi 23 pracovními jazyky Unie

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 37

například o zemědělství a životní prostředí, energetiku a změnu klimatu, imigraci a vztahy se sousedními zeměmi. Sekretariát je mimo jiné „manažerem jednání“.

Všichni generální tajemníci a zaměstnanci sekretariátu pomohou za dobu svého působení v Radě celé řadě zemí při výkonu jejich předsednictví Rady a pravděpodobně několika předsedům Evropské rady při výkonu jejich funkce. Pro zajištění hladké kontinuity mezi předsednictvími jsou tedy velmi důležití. Ze svých dlouholetých zkušeností vědí, co funguje, a co nikoliv. Proto se na ně obracejí předsedové jednotlivých složení Rady a zástupci předsednictví, aby jim poskytli politické a taktické rady, jak postupovat při hledání kompromisů při jednání. Sekretariát také řeší různé problémy.

Každý den se v budovách Rady koná přibližně dvacet zasedání (to znamená, že ročně jich je celkem asi 5 800). V Radě například zasedají ministři hospodářství a financí; v tentýž den pak nedaleko od nich na úrovni Coreperu jednají náměstci stálých zástupců a v dalším patře se koná zasedání odborníků v pracovních skupinách pro leteckou dopravu, rybolov, veřejné zdraví nebo terorismus.

Každého zasedání se účastní zástupci ze všech členských států, zástupci předsednictví Rady a Komise. Někdy jsou přítomni i zástupci jiných subjektů, jako je Evropská investiční banka nebo Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Každého zasedání se účastní 60 až 150 osob. Generální sekretariát musí pro tyto účely zajistit nezbytné zázemí.

Neznamená to pouze jednací sály, ale také simultánní tlumočení, dokumenty (včetně jejich překladů), bezpečnostní službu a stravování. Do budov Rady a Evropské rady v Bruselu přichází každý den jednat přibližně 1 500 osob, pro které sekretariát zajišťuje potřebnou logistiku.

Během summitů pracují týmy ze všech jazykových oddělení v jedné místnosti, kde překládají změny prováděné v dokumentech Evropské rady (závěry, prohlášení)

38 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Důležitým úkolem sekretariátu je dále usnadňovat komunikaci. Každé zasedání ministrů je v plném rozsahu simultánně tlumočeno a všechny související dokumenty se překládají do všech 24 úředních jazyků. Coreper a většina pracovních skupin dle dohody nepoužívá všech 24 jazyků.

Překladatelské oddělení sekretariátu a oddělení právníků-lingvistů, které ověřuje, zda jsou legislativní návrhy kvalitní a jasné, představují největší objem činnosti vykonávané v sekretariátu. Ročně zpracovávají více než 15 000 dokumentů, které celkem představují asi milion stran. V těchto dvou odděleních pracuje přibližně jedna třetina celkového počtu zaměstnanců sekretariátu (tedy více než 1 000 osob). Rychlost a odborná úroveň služeb, jež poskytují vedoucím představitelům a Radě, jsou v takové mezinárodní organizaci skutečně výjimečné.

Generální tajemník řídí organizaci, v níž pracuje přibližně 2 800 osob. Zaměstnanci jsou vybíráni na základě kvalifikačních předpokladů prostřednictvím otevřených výběrových řízení, která pořádá unijní náborový úřad zvaný EPSO. Nevybírají je ani nenavrhují členské státy. Pracují pro vedoucí představitele a Radu, nikoliv pro své země původu. Jsou mezi nimi státní příslušníci všech členských států. Roční rozpočet sekretariátu činí přibližně 550 milionů eur, což představuje asi 0,4 % rozpočtu Unie.

Hlasovací systém v Radě zahrnuje tři druhy hlasování

PROSTÁVĚTŠINA

RADA KVALIFIKOVANÁVĚTŠINA

JEDNOMYSLNOST

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 39

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 8

JAK SE PŘIJÍMAJÍ ROZHODNUTÍ

Při jednání o unijních Smlouvách se členské státy dohodly rovněž na pravidlech hlasování o rozhodnutích, která přijímají vedoucí představitelé (Evropská rada) a ministři (Rada).

Evropská rada obvykle rozhoduje o strategii a politice, zatímco Rada zejména o právních předpisech.

Svá strategická a politická rozhodnutí zaznamenává Evropská rada v dokumentu zvaném závěry Evropské rady. Vedoucí představitelé je vždy přijímají na základě konsenzu. Existují určité specifické případy, kdy Evropská rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, například při volbě svého předsedy.

Jinak je tomu v případě Rady, když jedná a rozhoduje o právních předpisech. Před podrobným vysvětlením pravidel hlasování je třeba uvést, že Rada zřídkakdy rozhoduje sama; téměř ve všech případech je do rozhodovacího procesu zapojena i Komise a Evropský parlament.

Rada může zahájit legislativní proces pouze na základě návrhu Komise. Pokud chce Rada tento návrh změnit, avšak Komise na něm trvá, může Rada provést změny pouze s jednomyslným souhlasem všech členských států.

Při schvalování většiny právních předpisů působí Rada a Evropský parlament jako „spolunormotvůrci“. Mají v tomto ohledu absolutně stejné pravomoci. Jedná se o tzv. řádný legislativní postup neboli spolurozhodování. Při hlasování musí mít Rada stále na zřeteli, že v každém případě bude muset nakonec dosáhnout dohody s Parlamentem. Stejně tak musí Parlament zohledňovat stanovisko Rady.

Pravidla hlasování v Radě jsou stanovena v unijních Smlouvách.

Existují tři systémy hlasování.

Kvalifikované většiny je dosaženo, když pro text, o němž se jedná, hlasuje 55 % členských států zastupujících 65 % obyvatel EU

Hlasovací aplikace umožňuje vypočítat, kdy je dosaženo kvalifikované většiny potřebné

k přijetí právních předpisů

Countries participating Votes

Austria1.71% of population

Belgium2.21% of population

Bulgaria1.40% of population

Croatia0.82% of population

Cyprus0.17% of population

Czech Republic2.04% of population

Denmark1.12% of population

Estonia0.26% of population

Finland1.07% of population

France13.05% of population

Germany16.06% of population

Greece2.11% of population

Hungary1.92% of population

Ireland0.91% of population

Italy12.00% of population

Latvia0.39% of population

Lithuania0.57% of population

Luxembourg0.11% of population

Malta0.09% of population

Netherlands3.37% of population

Poland7.43% of population

Portugal2.02% of population

Romania3.87% of population

Slovakia1.06% of population

Slovenia0.40% of population

Spain9.09% of population

Sweden1.96% of population

United Kingdom12.79% of population

Qualified majority

28

%

Voting rule

Final result

Approved

member states

Minimum “Yes” required for adoption: (55%) 16

+ - 0

19 Yes

7 No

2 Abstain

Population

Minimum “Yes” required for adoption: 65%

+ -

91.67 Yes

8.05 No

0.28 Abstain

Voting calculator

40 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

V rámci prvního systému se přijímá asi 80 % právních předpisů, o nichž Rada rozhoduje společně s Evropským parlamentem jako spolunormotvůrcem. V takových případech Rada hlasuje kvalifikovanou většinou, pro jejíž dosažení musejí být splněny dvě podmínky, tzv. dvojí většina. Zaprvé musí pro návrh hlasovat 55 % členských států, to znamená 16 států. Zadruhé jej musejí podpořit členské státy zastupující nejméně 65 % obyvatel Unie. Pro účely tohoto výpočtu je počet obyvatel každého členského státu každoročně aktualizován na základě oficiálních statistik.

Tyto údaje se vkládají do kalkulátoru, který si každý může stáhnout jako aplikaci do svého chytrého telefonu či tabletu. Jedná se o stejnou aplikaci, kterou všichni v Radě používají k ověření toho, zda byla splněna podmínka 65 % obyvatel Unie, a rozhodnutí tak může být přijato. Na druhou stranu rozhodnutí mohou zablokovat kterékoliv čtyři státy, které zastupují alespoň 35 % obyvatel Unie. Státy se rovněž mohou hlasování zdržet, což v tomto případě vede ke stejnému výsledku jako hlasování proti, neboť k dosažení dvojí většiny jsou zapotřebí hlasy pro.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 41

Druhý systém se používá při přijímání právních předpisů týkajících se omezeného počtu oblastí, u nichž Smlouvy stanoví, že Rada musí hlasovat jednomyslně. Jinými slovy, každý členský stát má právo veta. K uvedeným oblastem patří přijímání nových členských států do Unie či daně.

Třetí systém se používá při hlasování o rozhodnutích nelegislativní povahy. Může se jednat například o rozhodnutí, aby se z provozních důvodů zasedání Rady mimořádně konalo mimo dohodnuté jednací prostory v Bruselu a Lucemburku. V takových případech se rozhoduje prostou většinou, které je dosaženo, jestliže pro návrh hlasuje alespoň 15 států.

Hlasovací systém má řadu dalších rysů. Například má-li být hlasování platné, musí se jej podle vnitřních pravidel Rady zúčastnit většina členských států. V současné době tedy nejméně 15 členů.

Hlasování je politický a právní akt a je prováděno pouze na úrovni ministrů v Radě. Coreper obvykle formálně nehlasuje, ale stálí zástupci někdy předem naznačí, jak jejich ministři hodlají v Radě hlasovat. Toto tzv. předběžné hlasování napomáhá předsednictví Rady při posuzování toho, zda je určité rozhodnutí již připraveno k přijetí. Pracovní skupiny nehlasují. Jedná-li Rada jako normotvůrce, výsledky jejího hlasování se automaticky zveřejňují.

Rada nesmí o návrhu Komise hlasovat dříve než osm týdnů poté, co byl zaslán vnitrostátním parlamentům. To má parlamentům členských států poskytnout dostatek času na posouzení návrhu. V některých případech může třetina vnitrostátních parlamentů požádat Komisi, aby svůj návrh přezkoumala.

Tato jasná pravidla mohou vyvolat dojem, že Rada vždy přijímá rozhodnutí co nejrychleji, nebo jakmile předsednictví zjistí, že bylo dosaženo kvalifikované většiny. V praxi se ale rozhodnutí v Radě tradičně přijímají na základě co nejširší podpory. I za situace, kdy by podle všeho mohlo být rozhodnutí přijato kvalifikovanou většinou, pokračují obvykle předsednictví a členské státy v jednáních s cílem nalézt kompromisy, které vyřeší co nejvíce výhrad či připomínek členských států, jež jsou v menšině.

42 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 43

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 9

JAK (A PROČ) PŘIJÍMÁ UNIE PRÁVNÍ PŘEDPISY

Unie sleduje v zájmu svých občanů určité cíle. Základní cíle jsou zakotveny v unijních Smlouvách, které členské státy sjednaly a schválily poté, co rozhodly o vzájemné spolupráci. Cíle, které jsou spíše střednědobé, jednomyslně schvalují vedoucí představitelé členských států zasedající v Evropské radě. Naposledy byly důležité cíle stanoveny a přijaty v červnu 2014. Evropská rada přijala strategickou agendu pro nadcházející roky.

Aby těchto cílů mohla Unie dosáhnout, přijímá právní předpisy a politiky. Členské státy se ve Smlouvách dohodly, že tyto předpisy budou uplatňovány na jejich území a budou se vztahovat na vlády, jednotlivce, podniky a další organizace. Ve Smlouvách rovněž stanovily oblasti, v nichž má Unie právní předpisy přijímat. Ačkoliv jsou tyto oblasti rozsáhlé, nezahrnují vše. Unie může právně upravovat pouze ty záležitosti, na nichž se členské státy dohodly.

Členské státy rovněž schválily postup, jakým se právní předpisy připravují a schvalují. V legislativním procesu si pro sebe vyhradily prominentní místo – Radu. Rozhodly, že návrhy právních předpisů bude předkládat Komise a že ony samy budou v Radě o těchto návrzích jednat a právní akty přijímat společně s Evropským parlamentem.

Ve Smlouvách rovněž stanovily, že zřídí nezávislý Evropský soudní dvůr, aby rozhodoval ve sporech týkajících se unijní legislativy.

Média někdy právní předpisy Unie nazývají jednoduše „pravidla EU“. Ve Smlouvách jsou vymezeny různé druhy právních předpisů, přičemž pro ty hlavní se v právní terminologii používá označení „nařízení“ a „směrnice“. Nařízení jsou přímo a okamžitě použitelná ve všech členských státech. Směrnice jsou právní předpisy, které musejí vlády a parlamenty členských států provést ve vnitrostátním právu, aby mohly nabýt účinku.

Návrhy právních předpisů předkládá Komise. Nejdříve však musí ověřit splnění několika podmínek. Zaprvé – má Unie podle Smluv pravomoc přijmout v dané oblasti právní předpis? Každý legislativní akt musí mít právní základ. Evropský soudní dvůr může akty, které by právní základ neměly, zrušit. Zadruhé – Komise rovněž ověřuje, zda její návrh přispěje k plnění priorit Unie.

Pětiletý pracovní program Komise je založen přímo na strategické agendě vedoucích představitelů. Komise provádí několik dalších kontrol s cílem zajistit, aby byl legislativní proces zahájen co nejúčinnějším způsobem v zájmu řešení nejdůležitějších výzev Unie.

Návrh Komise se předkládá Radě a Evropskému parlamentu. Ve většině případů jsou při jednáních a konečném rozhodování zcela rovnocennými partnery – jde o tzv. řádný legislativní postup. Jeden orgán zastupuje unijní voliče přímo a druhý zastupuje vlády, které v členských státech vzešly z voleb.

V rámci řádného legislativního postupu přijímají právní předpisy společně Evropský parlament a Rada

Rozhodování v Radě

RADA EVROPSKÝ PARLAMENT

44 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Rada a Parlament zřídkakdy zaujmou k návrhu Komise zcela stejný postoj, neboť zastupují odlišné mocenské struktury a hlediska.

Rada návrh posuzuje na třech úrovních. Nejprve jej posoudí odborníci z členských států, kteří zasedají v pracovních skupinách. Tito odborníci, kteří jednají podle pokynů svých ministrů a stálých zástupců, se návrhem zabývají velmi podrobně. Na druhé úrovni se stálí zástupci ve svém výboru (Coreper) zabývají otevřenými otázkami, které nebylo možné vyřešit v pracovní skupině. Na nejvyšší úrovni návrh pak posuzují ministři v Radě v příslušném složení, která za danou oblast odpovídá; může se například jednat o energetiku, rybolov, finanční záležitosti nebo spravedlnost. Ministři vedou jednání s cílem dosáhnout dohody o posledních nevyřešených otázkách nebo formálně přijmout dohody, jichž dosáhli stálí zástupci.

Evropské unieRada

Pracovní skupinyodborníci z členských států

Corepervelvyslanci

Návrh Komise

Přijetírozhodnutí

Radaministři

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 45

Předtím než Rada zahájí jednání s Evropským parlamentem, musí nejprve rozhodnout o svém postoji – tedy o tom, s kterými prvky návrhu Komise souhlasí, a s kterými nikoliv. Odborníci se v pracovních skupinách zabývají technickými, finančními a právními aspekty a podávají zprávy Coreperu. Rada poté na své úrovni přijímá k návrhu postoj, který představuje mandát pro její jednání s Evropským parlamentem. Mandát musí mít podporu kvalifikované většiny členských států, která se vypočítává podle systému hlasování v Radě.

Svůj vlastní mandát pro jednání s Radou přijímá rovněž Evropský parlament v souladu se svými pravidly a postupy.

V další fázi se setkávají zástupci Rady a Evropského parlamentu, aby prozkoumali a porovnali své seznamy bodů návrhu, s nimiž souhlasí, nebo proti kterým mají naopak námitky. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě velké instituce, které zastupují vlády všech členských států a více než 750 europoslanců, každá z nich jmenuje vyjednavače, aby je zastupoval.

Obvykle je vhodné, aby se vyjednavači neformálně setkali v Bruselu nebo ve Štrasburku a vzájemně si vysvětlili své mandáty. Vyjednavačem Rady je vždy její předsednictví. V závislosti na návrhu se může jednat o předsedu Coreperu (který žije v Bruselu) nebo o předsedu Rady (který obvykle žije ve své zemi). Vyjednavači Rady a Parlamentu se při objasňování svých mandátů rovněž zabývají tím, jak řešit otázky, na nichž se neshodují.

Každý vyjednavač informuje svoji domovskou instituci (Radu či Parlament) o bodech, v nichž panuje shoda, i těch, k nimž obě strany zaujímají odlišné postoje. Mají-li jednání pokročit směrem k dohodě, potřebují obě strany získat revidovaný mandát. Aktualizovaný mandát udělují předsednictví Rady Coreper nebo ministři v Radě. Vyjednavači se obvykle dohodnou na návrhu řešení po týdnech či měsících jednání a řadě mandátů revidovaných ze strany Rady a Parlamentu.

Pokud jde o Radu, navrhované řešení obvykle posuzují stálí zástupci v Coreperu, kteří je podle pokynů svých vlád buď přijmou, nebo zamítnou. Jestliže je řešení přijato, sekretariát Rady a sekretariát Evropského parlamentu společně jeho znění upraví tak, aby mělo náležitou právní formu, a přeloží je do všech jazyků Unie. O tomto návrhu legislativního textu hlasuje Evropský parlament na plenárním zasedání a Rada na zasedání ministrů. Takto se tedy návrh Komise po přijetí Radou a Parlamentem stává právním předpisem Unie.

Jedná-li Rada o legislativních návrzích, většina jejích pořadů jednání a zpráv je přístupná veřejnosti a rozpravy jejích ministrů jsou živě vysílány na internetu.

46 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Společná zemědělská politika EU (SZP) je dynamickou politikou, která byla několikrát reformována, aby se přizpůsobila novým výzvám. SZP zajišťuje životaschopnou a bezpečnou výrobu potravin a odpovídající životní úroveň evropských zemědělců, přičemž současně zohledňuje dobré životní podmínky zvířat a sociální a environmentální aspekty. SZP rovněž podporuje mladé zemědělce a zemědělce v oblastech s přírodními omezeními, jako jsou horské oblasti

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 47

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 10

JAK (A PROČ) ROZHODUJE UNIE O POLITIKÁCH

Unie si stanovila cíle, které naplňuje tím, že přijímá právní předpisy a rozhoduje o politikách. Unie právně upravuje ty oblasti, v kterých jí tuto pravomoc svěřují Smlouvy a které jsou ve Smlouvách jasně stanoveny a vymezeny. Pojem „unijní politika“ může mít oproti tomu různé významy.

Zaprvé může znamenat soubor právních předpisů založených na určitých obecných zásadách. Obecné zásady pro širokou škálu oblastí stanovují samostatně či společně vedoucí představitelé (Evropská rada) nebo ministři (Rada). Rada se pak ujímá své úlohy normotvůrce. Poté co jsou obecné zásady dohodnuty, jsou obvykle vyjádřeny formou závěrů Evropské rady nebo Rady. Právní předpisy jsou závazné, zatímco závěry slouží jako vodítko.

Výše uvedené lze ilustrovat dvěma příklady.

Jednou z prvních společných politik Unie byla společná zemědělská politika. Byla vytvářena postupně na základě cílů stanovených ve Smlouvách, obecných zásad a právních předpisů. V průběhu let se radikálně změnila. Dnešní společná zemědělská politika je velmi odlišná od té, která existovala před deseti lety, a diametrálně odlišná od té, která se prováděla před dvaceti lety. Rada projednala změny obecných zásad, které chtěla provést, a poté přijala nové právní akty.

48 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

V prvních desetiletích existence Unie patřilo k obecným zásadám společné zemědělské politiky zejména zvyšování produkce a růst příjmů zemědělců. Dnes je hlavní zásadou produkovat to, co žádá trh, a to způsobem, který je v souladu s očekáváním spotřebitelů, tj. prostřednictvím produkce šetrné k životnímu prostředí a dodržováním vysokých standardů v oblasti životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin. Tyto nové obecné zásady byly po mnoho let rozpracovávány v závěrech Rady a staly se základem významných reforem. Díky této reformované politice je Unie více než soběstačná, pokud jde o vysoce kvalitní potraviny vyráběné v podmínkách, které jsou udržitelné z environmentálního hlediska. Tato politika je rovněž základem jednoho z nejdůležitějších vývozních odvětví Unie, které zaměstnává miliony lidí v řadě potravinářských a zemědělských podniků.

Jednou z novějších politik Unie je společná energetická politika, jejímž cílem je vytvoření energetické unie.

Situace Unie v oblasti energetiky je pravý opak situace v zemědělském a potravinářském odvětví. Unie je do značné míry závislá na dovozu energie, přičemž některé členské státy jsou v tomto ohledu zranitelnější a čelí větším výzvám. Není snadné zajistit dodávky energie mezi členskými státy Unie v závislosti na poptávce. Důvodem je jednak infrastruktura, jednak skutečnost, že náš vnitřní trh s energií není zcela otevřený. Hranice našeho vnitřního trhu s energií nikoho nechrání, naopak nás činí zranitelnějšími a způsobují, že jsme ve vyšší míře vystaveni hrozbám v souvislosti s dodávkami a cenové nejistotě. Některé druhy energie přispívají ke změně klimatu a ohrožují naši planetu. Efektivnější využívání energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů představují tak rozsáhlé výzvy, že jejich úspěšné vyřešení vyžaduje spolupráci všech států.

• Když Evropská rada jednala o pěti největších výzvách, kterými se Unie bude muset v příštích letech zabývat, dospěla ve své strategické agendě k závěru, že k těmto výzvám patří i energetika a změna klimatu. Příslušné politické pokyny přijali lídři formou závěrů Evropské rady.

• Evropská komise reagovala tím, že předložila návrh strategie energetické unie. O návrhu jednali v Evropské radě vedoucí představitelé a v Radě ministři energetiky a životního prostředí. Oba tyto orgány přijaly závěry obsahující politické pokyny, na nichž se dohodly.

• Na základě těchto pokynů předložila Komise Radě a Evropskému parlamentu legislativní návrhy, z nichž mnohé již byly schváleny a přijaty. Dostavily se také první pozitivní výsledky, práce však samozřejmě pokračuje.

• Postupně se tedy vytváří společná energetická politika zakládající energetickou unii. Její součástí jsou politické pokyny Evropské rady a Rady a rovněž právní předpisy přijaté Radou a Evropským parlamentem.

Vysvětlení procesu vytváření politik a legislativního procesu na příkladu vývoje energetické politiky

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 49

Proces vytváření politik

červen 2014 Evropská rada přijala strategickou agendu EU, v níž figuruje jako jedna z priorit energetická unie, včetně otázky klimatu.

říjen 2014

Evropská rada přijala rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, v němž stanovila tyto cíle:

• snížit emise skleníkových plynů,• zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů v energetickém systému,• zvýšit energetickou účinnost,• dokončit vnitřní trh s energií,• posílit energetickou bezpečnost.

únor 2015 Komise předložila strategii energetické unie spolu s plánem na její vybudování.

březen 2015 Evropská unie se dohodla na zřízení energetické unie.

červen 2015 Rada přijala závěry o dvou základních aspektech energetické unie, které se týkají zlepšení postavení spotřebitelů a přilákání investic.

Legislativní proces

únor 2016 Komise předložila tři návrhy právních předpisů, aby je Rada posoudila a přijala společně s Evropským parlamentem.

prosinec 2016

1. Ve věci energetické bezpečnosti přijala Rada rozhodnutí o dohodách jednotlivých členských států v oblasti energetiky se zeměmi mimo EU, které zajistí transparentnost při stanovování cen plynu a zvýší bezpečnost dodávek plynu.

březen 2017

2. Ve věci energetické účinnosti se Rada dohodla na nařízení o energetických štítcích. Účelem energetických štítků je přimět průmyslová odvětví, aby vyráběla energeticky účinnější domácí spotřebiče, a pomáhat spotřebitelům při jejich výběru.

duben 2017 3. Ve věci energetické bezpečnosti se Rada dohodla na nařízení o opatřeních, která občanům zajistí plynulé dodávky energie v případě plynové krize.

listopad 2016

Komise předložila balíček předpisů týkajících se čisté energie, jejichž prostřednictvím se cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanou právně závaznými. Balíček obsahuje rovněž návrhy týkající se uspořádání trhu s elektřinou, jedné z priorit při dokončování vnitřního trhu s energií. Toto nové uspořádání zlepší infrastrukturu a umožní lepší obchodování s elektřinou uvnitř EU a snazší změnu dodavatelů energie, aby tak občané mohli využívat levnější energii.

červen 2017Ve věci energetické účinnosti přijala Rada dvě aktualizované směrnice zaměřené na nejlevnější zdroj energie, tj. na energii, která se nespotřebuje. Tyto směrnice podporují renovaci budov a úspory energie ve všech oblastech.

2017–2018Pokračuje práce na obnovitelných zdrojích energie, uspořádání trhu s energií a systému řízení. Systém řízení by měl dohlížet na to, zda plnění cílů EU postupuje podle plánu.

2018 Jednání o balíčku předpisů týkajících se čisté energie s Evropským parlamentem.

50 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

K hlavním pilířům této politiky patří:

• energetická bezpečnost a solidarita (tj. větší diverzifikace pohonných hmot, dodavatelů a dodavatelských tras);

• otevřený vnitřní trh (tj. omezení právních hranic mezi trhy s energií a budování dalších elektroenergetických a plynárenských propojovacích vedení);

• vyšší energetická účinnost s cílem zmenšit poptávku po energii (zejména cíl zvýšit energetickou účinnost v letech 2014–2030 o 27 %);

• snížení emisí skleníkových plynů v Unii tím, že se zvýší podíl energie z obnovitelných zdrojů (omezení skleníkových plynů o 40 % v letech 1990–2030, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, tak aby do roku 2030 dosáhl 27 %);

• významné investice do výzkumu a inovací, aby tak Unie zaujala čelné postavení, pokud jde o chytrá zařízení v našich domácnostech hospodařící s energií, o ekologickou dopravu, čistá fosilní paliva a bezpečnou a udržitelnou jadernou energii.

V jiných případech mohou unijní politiku představovat obecné zásady nebo dohodnuté cíle, avšak nikoliv závazné právní předpisy. Rada každý měsíc rozhoduje o široké škále otázek formou závěrů. Tyto otázky mohou být velmi konkrétní (například nekalé obchodní praktiky supermarketů, které mají negativní dopad na příjmy zemědělců) nebo obecnější (například nezákonné obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy nebo celosvětové úsilí v boji proti AIDS).

Takto zaměřené závěry Rady ukazují, že ministři členských států se při jednání v Radě pravidelně zabývají určitými problémy i v případech, pro které ve Smlouvách existuje pouze omezený právní základ. Jsou také často ochotni diskutovat o společném nezávazném přístupu k těmto problematickým otázkám a formou závěrů tento přístup schválit.

Závěry Rady slouží velmi často ke stanovení postoje Unie a členských států v oblasti vnějších vztahů. Rada pro zahraniční věci zasedá každý měsíc pod vedením stálého předsedy (tj. vysokého představitele) a jedná o politické a bezpečnostní situaci ve světě. Přijímá závěry týkající se určitých regionů, konkrétních zemí nebo průřezových otázek (jako jsou lidská práva či chemické zbraně).

V některých případech stanovují členské státy své cíle, zásady nebo akční plány ve svých závěrech nebo prohlášeních. Těmito závěry se řídí činnost vlád zemí Unie při přijímání vlastních opatření v oblasti zahraniční politiky.

VÝDAJE

Plán finančních výdajů EU na roky 2014 až 2020

růst

přírodní zdroje

bezpečnost

vnější činnost

správa

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 51

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 11

JAK ČLENSKÉ STÁTY PŘIPRAVUJÍ ROZPOČET UNIE A ROZHODUJÍ O NĚM

Každý projekt potřebuje rozpočet. Jedná-li se o velký projekt, nepotřebuje jen roční rozpočet, ale rovněž víceletý finanční plán. V Bruselu o všem jednají a vše schvalují hlavní unijní aktéři, tj. Komise, Evropský parlament a členské státy v Evropské radě a Radě. Výjimkou není ani rozpočet Unie.

V současné době má Unie sedmiletý finanční plán na roky 2014 až 2020. Jeho účelem je stanovit celkový finanční limit pro sedm ročních rozpočtů v tomto období a poté vyčlenit finanční prostředky na jednotlivé priority Unie. Současný plán stanoví limit celkových plateb během sedmi let ve výši 910 miliard eur, což představuje asi 1 % celkové hodnoty ekonomik členských států.

Veřejné výdaje Unie činí přibližně 2,5 % celkových veřejných výdajů členských států. Asi 90 % rozpočtu Unie vyčerpají přímo vlády členských států v rámci schválených projektů a programů. Toky finančních prostředků řídí Komise, která je právně odpovědná za jejich náležitou správu.

Plán je rozdělen do sedmi okruhů, z nichž pět představuje politické cíle a dva se týkají vnitřní správy. Aby nebyla překročena celková stanovená částka, má každý ze sedmi okruhů svůj vlastní limit. Politické cíle jsou tyto:

• 47 % na podporu růstu:•• opatření k vytváření pracovních míst (peníze na výzkum, inovace, vzdělávání,

transevropské energetické, telekomunikační a dopravní sítě);•• solidarita mezi lidmi a regiony (peníze na investice do chudších regionů, aby se

dostaly na úroveň ostatních regionů);

52 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

• 39 % na podporu využívání našich přírodních zdrojů k udržitelnému růstu (peníze na zemědělství, rybolov a životní prostředí);

• 1,6 % na zajištění bezpečnosti občanů Unie (peníze na ochranu hranic, veřejné zdraví, ochranu spotřebitele, migraci a azyl);

• 6 % na vnější činnost (peníze na rozvoj a humanitární pomoc a další zahraničněpolitickou činnost).

Zbývajících 6 % je určeno na vnitřní správu, zejména na provozní výdaje unijních orgánů (budovy, zaměstnanci, vybavení). 8 % této částky určené na vnitřní správu využívá sekretariát Rady na podporu činnosti Evropské rady a Rady. Je logické, aby součástí sedmiletého plánu byly i určité rezervy umožňující pružnost a reakci na

Řada projektů je podporována z rozpočtu EU prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Seshora zleva: nová budova střední školy v Põlvě je vůbec první školou s téměř nulovou spotřebou energie v Estonsku; Poljanský obchvat kolem města Škofja Loka ve Slovinsku odvádí hustý provoz mimo úzké středověké uličky města; v této škole v Limericku (Irsko) je nadále rozvíjena odvěká tradice stavby dřevěných lodí; v rámci projektu „MED-laine Sardinia“ (Itálie) mají být za pomoci vědy a marketingu vytvořena nová odbytiště pro tradiční středomořskou vlnu; pivovar Komotiní v severním Řecku rozšířil svou nabídku o tradiční nápoj na bázi čaje

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 53

mimořádné události. Tyto rezervy byly využity například při přírodních katastrofách v Unii (jako jsou povodně nebo zemětřesení) nebo v případě opatření reagujících na neočekávanou migraci (například zřízení služby na ochranu hranic).

Jednání o finančním plánu jsou stejně intenzivní jako jednání o prioritách Unie. Bez finančního plánu nelze unijní cíle a priority splnit.

Návrh současného plánu předložila Komise Radě v roce 2011. Členské státy v Radě plán podrobně prozkoumaly, a to na všech třech úrovních (odborníci z členských států v pracovních skupinách, stálí zástupci v Coreperu a ministři v Radě). Vzhledem ke strategickému významu finančního plánu však o nejdůležitějších částkách, jako je celková částka a dílčí částky vyčleněné pro uvedených sedm okruhů, jednali a rozhodli vedoucí představitelé členských států v Evropské radě. Na základě těchto pokynů vedoucích představitelů Rada poté finanční plán přijala.

Podle pravidel hlasování musí být plán přijat jednomyslně – to znamená, že s ním musí souhlasit všechny členské státy. Zapotřebí je rovněž souhlas Evropského parlamentu, přičemž pro návrh musí hlasovat většina jeho 751 poslanců. V klíčovém okamžiku v červnu 2013 jednali řadu týdnů osobně předsedové Evropské rady, Komise a Evropského parlamentu.

O současném finančním plánu se jednalo více než dva roky – od předložení návrhu Komise, vypracování pokynů Evropské rady až po přijetí jednotlivých právních předpisů ze strany Rady a Evropského parlamentu. Jednání přinesla tyto hlavní výsledky:

• celkově byl plán na období 2014–2020 v porovnání s roky 2007–2013 snížen přibližně o 3,5 %. Bylo to poprvé, co nový plán stanovil méně prostředků než ten předchozí;

• v rámci tohoto omezeného rozpočtu bylo více prostředků vyčleněno na projekty na podporu růstu a zaměstnanosti (výzkum, inovace, infrastruktura a sítě); méně peněz však bylo přiděleno jiným projektům (zejména v oblasti zemědělství a investic do chudších regionů);

• vzrostly prostředky na zajištění bezpečnosti; k jejich navýšení došlo opět v letech 2016 a 2017, kdy byly s ohledem na migrační krizi využity rezervy v rámci nástroje pružnosti a rezervy pro mimořádné události. Více peněz bylo vyčleněno i na vnější činnost.

Zdroje příjmů EU v roce 2015

příspěvky na základě hrubého národního důchodu

příjmy z cel apod.

DPH

jiné zdroje

54 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Vlády jednotlivých zemí získávají své příjmy z daní. Unie daně nevybírá, příjem získává od svých členských států takto (údaje z roku 2015):

• 70 % z určitého podílu (přibližně 0,7 %) hospodářského bohatství členských států (hrubého národního důchodu);

• 13 % z cel účtovaných za zboží dovážené ze zemí mimo Unii a z dávek z produkce cukru;

• 12 % z určitého podílu daně z přidané hodnoty vybrané v členských státech;• 5 % z jiných zdrojů (včetně daně z příjmu srážené z platu zaměstnanců EU a plateb

třetích zemí za účast na programech Unie).

Sedmiletý plán je postupně plněn prostřednictvím ročních rozpočtů, jejichž návrh vypracovává Komise. K tomuto návrhu přijímá Rada postoj, v němž Evropský parlament provádí změny. Rada a Evropský parlament se poté setkají, aby vyjednaly kompromis.

Tento roční rozpočet představuje každoroční realizaci sedmiletého plánu. Unii rovněž umožňuje využívat rezervy a nástroj pružnosti, aby mohla reagovat na nové situace. Například v rozpočtu na rok 2017 se podíl určený na zajištění bezpečnosti téměř zdvojnásobil a dosáhl 3 % celkového rozpočtu, přičemž cílem bylo poskytnout finanční prostředky na ochranu hranic a zajištění dobrých životních podmínek, odborné přípravy a dalších potřeb v souvislosti s uprchlickou a přistěhovaleckou krizí.

PŘÍJMY

Předseda Donald Tusk a vysoká představitelka Federica Mogheriniová na summitu EU–Čína, který se konal ve dnech 1. a 2. června 2017 v Bruselu

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 55

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 12

VNĚJŠÍ VZTAHY

Unie je stejně jako například USA nebo Čína významným aktérem na světové scéně. Je jedním z největších vývozců a dovozců zboží a služeb na světě. Unie a její členské státy poskytují více než polovinu světové rozvojové a humanitární pomoci. Zasazuje se o mírové řešení konfliktů nejen prostřednictvím diplomacie, ale i tím, že do oblastí konfliktů vysílá odborníky a vybavení, aby se zabránilo konfrontaci nebo byl zachován mír.

Unie se aktivně podílí na činnosti téměř všech mezinárodních organizací. Aktivní je zejména ve svém východním a jižním sousedství, ale i na ostatních kontinentech. Východiskem pro činnost Unie jsou její hodnoty a zájmy. K těm patří volný a spravedlivý obchod, lidská práva a udržitelný rozvoj.

Vnější vztahy představují velmi širokou oblast, která zahrnuje zahraniční věci, bezpečnostní politiku, obrannou politiku, obchod a rozvojovou a humanitární pomoc. Podle Smluv jsou ponechány ve vnějších vztazích značné pravomoci členským státům. V některých oblastech, jako je mezinárodní obchod, však existuje unijní politika, kterou řídí Komise a která do značné míry nahrazuje obchodní politiku jednotlivých členských států. Pokud jde o mnohé další oblasti, například rozvojovou pomoc, je cílem Unie kombinovat vlastní opatření s politikami členských států a zajistit, aby byly prováděny ve vzájemném souladu.

Obecné priority Unie v oblasti vnějších vztahů stanovují vedoucí představitelé členských států v Evropské radě. Byly vyjádřeny za pomoci pouhých 300 slov ve strategické agendě z června 2014. Na každém summitu se jedná o určitém aspektu vnějších vztahů a výsledek je shrnut v tzv. závěrech.

Vysoká představitelka Federica Mogheriniová na cvičení vrtulníkových posádek pro účely budoucích misí EU nebo NATO

56 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

V oblasti zahraničních věcí a bezpečnostní politiky zastupuje Evropskou unii jakožto předseda Evropské rady Donald Tusk. V závislosti na projednávaném tématu úzce spolupracuje s předsedou Komise nebo se „šéfem“ unijní diplomacie. Oficiální název funkce, kterou v současné době zastává bývalá ministryně zahraničí Itálie, je „vysoký představitel / vysoká představitelka“. Na tento post ji na dobu pěti let jmenovali vedoucí představitelé. Účastní se zasedání Evropské rady, na nichž předkládá své analýzy a návrhy a přijímá pokyny členů rady ohledně dalšího směřování své činnosti.

Vysoký představitel předsedá zasedáním Rady pro zahraniční věci, která se konají každý měsíc a jichž se účastní ministři zahraničí členských států. Rada pro zahraniční věci je jedinou Radou, která má jednoho předsedu po dobu pěti let – u všech ostatních se předsedové střídají po šesti měsících. Priority, které stanovili vedoucí představitelé, Rada pro zahraniční věci dále rozpracovává. V případě potřeby předkládá Komise návrhy právních předpisů, o nichž rozhoduje Rada, někdy společně s Evropským parlamentem. Vysoký představitel je současně místopředsedou Komise a podílí se na vypracovávání návrhů.

Vysoký představitel stojí rovněž v čele diplomatické služby Unie – Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), která stejně jako Rada a Komise sídlí v Bruselu. Její součástí je mimo jiné síť 140 delegací, které se nacházejí v různých částech světa. Přibližně jedna třetina zaměstnanců jsou diplomaté ze zahraniční služby členských států,

kteří jsou k ESVČ dočasně přiděleni. Ostatní zaměstnanci pocházejí z řad pracovníků sekretariátu Rady, Komise a Evropského parlamentu.

Rada pro zahraniční věci je více zaměřena na tvorbu politik než na legislativní činnost. To znamená, že přijímá závěry Rady a činí prohlášení. Jejich návrhy, které jako předsedkyně Rady předkládá Federica Mogheriniová, projednávají, pozměňují a schvalují ministři zahraničí.

Jednou z hlavních zásad, jimiž se řídí vnější politika Unie, je podpora mírových a spořádaných vztahů mezi zeměmi. Zasazuje se o ni nejen ve velkých organizacích, jako je Organizace spojených národů (OSN), Světová obchodní organizace (WTO) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), ale rovněž v rámci monotematicky zaměřených aktů či subjektů, jako je Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu nebo Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA).

Rada pro zahraniční věci vede jednání o mezinárodních dohodách Unie a vyslovuje s nimi souhlas. Může se jednat o dohody s třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi (například OSN).

Řada těchto dohod se týká obchodu – Unie uzavřela více než 40 obchodních dohod se zeměmi a regiony na celém světě a jedná o několika dalších. Rada pověřuje Komisi, aby vedla jednání jménem celé Unie. Po skončení jednání přistupuje Rada k hlasování

EUFORAlthea

od roku 2004

EULEXKosovo (*)

Libyaod roku

2013

Niger

Atalanta

EUMMGeorgia

od roku 2005

Vojenské operace

Civilní mise

EUCAPSAHELMali

operace SOPHIA

od roku 2015

od roku 2013

EUAMUkraine od roku 2014

EUAMIraq

dohodnutav roce 2017

EUPOLCOPPS

od roku 2006

od roku 2008 od roku 2008

EUNAVFORMED

EUBAM

EUTMMali

EUCAPSAHEL

od roku 2012

od roku 2008

EU NAVFOREUFOR RCA

od roku 2014

EUBAMRafah

© E

urop

ean

Uni

on, 2

017

missions_A1_2017.indd 1 11/08/2017 13:46

EUCAPSomaliaod roku 2016

EUTMSomalia

od roku 2010od roku 2015

Mise a operace EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky

Středoafrická republika

Bosna aHercegovina

palestinskáúzemí

palestinskáúzemí

(*) Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladus rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvorak vyhlášení nezávislosti Kosova.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 57

o podpisu a uzavření sjednané dohody. Všechny mezinárodní dohody s výjimkou těch, které souvisejí se zahraniční a bezpečnostní politikou, potřebují souhlas Evropského parlamentu.

Rada pro zahraniční věci může také rozhodnou o zahájení operací v různých částech světa. V roce 2017 probíhalo na patnáct operací, v nichž působilo asi 5 tisíc osob. Účelem těchto operací může být udržování míru, předcházení konfliktům, podpora právního státu, předcházení pirátství a obchodu s lidmi nebo podpora zbrojních embarg vyhlášených OSN.

Podle toho, jací odborníci nebo vybavení jsou zapotřebí, jsou do operací zapojeni vojáci, policisté, soudci nebo civilisté. V těchto případech operace provádějí příslušní profesionální pracovníci z členských států, kteří používají vlastní vybavení (vrtulníky, lodě atd.).

Předseda Donald Tusk vystoupil dne 21. září 2016 jménem EU na Valném shromáždění OSN

58 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Většina operací probíhá v evropském sousedství nebo v Africe. Vzhledem k tomu, že Unie jako taková nemá pro potřeby uvedených operací k dispozici vojenské ani policejní síly ani trvale vyčleněné rozpočtové prostředky, přijímá Rada pro zahraniční věci pro každou operaci zvláštní rozpočet. Někdy k těmto operacím přispívají i země mimo Unii (například Norsko, Island nebo Nový Zéland) tím, že poskytnou personál nebo vybavení.

Hranice mezi vnějšími vztahy a vnitřní politikou není vždy jasná. Jako příklad lze uvést terorismus, energetiku či migraci. Celkový vývoj situace ve všech těchto otázkách sledují vedoucí

představitelé v Evropské radě v čele s předsedou Donaldem Tuskem, kteří stanovují strategické směry. V závislosti na konkrétní otázce a v souladu s ustanoveními Smluv se pak v následující fázi ujímají organizování příslušné společné akce Rada, vysoký představitel, Komise nebo členské státy.

Leden 2018 | CS | EVROPSKÁ RADA A RADA 59

INFORMATIVNÍ PŘEHLED Č. 13

SLEDOVÁNÍ PRÁCE RADY

Činnost Evropské rady a Rady lze snadno sledovat.

Všichni hlavní aktéři komunikují prostřednictvím sociálních sítí:• předseda Evropské rady Donald Tusk má twitterový, facebookový a flickrový

účet;• Radu a Evropskou radu lze sledovat na Twitteru, Facebooku, Instagramu,

LinkedInu, YouTube a jinde;• samostatný twitterový účet má země, která vykonává šestiměsíční předsednictví

Rady: Estonsko (od července 2017), Bulharsko (od ledna 2018), Rakousko (od července 2018), Rumunsko (od ledna 2019), Finsko (od července 2019);

• Federica Mogheriniová (předsedkyně Rady pro zahraniční věci) je aktivní na Twitteru.

Vedle sociálních sítí provozuje sekretariát Rady také informativní a obecně přístupné internetové stránky. Jsou na nich zveřejňovány aktuální informace týkající se Rady a Evropské rady, jakož i obecnější, doplňující informace o politikách a pracovních metodách. Lze na nich nalézt také tiskové zprávy a přihlásit se k odběru pravidelných informačních e-mailů a SMS. Obsahují rovněž odkazy na fotoarchiv a videoarchiv sekretariátu.

60 EVROPSKÁ RADA A RADA | CS | Leden 2018

Pokud má někdo zájem sledovat, jak pokračují například jednání o návrhu určitého legislativního aktu, může k tomu využít internetové stránky Rady. Všechny oficiální dokumenty používané při jednáních jsou automaticky vkládány do veřejného rejstříku, k němuž má prostřednictvím uvedených stránek přístup každý zájemce.

Většina dokumentů se otevře jedním kliknutím. U některých dokumentů je uveden pouze jejich název a referenční číslo; v tomto případě lze o přístup k nim požádat. Rada může přístup k dokumentům odmítnout pouze z několika důvodů, které jsou uvedeny v právním předpisu EU přijatém Radou a Evropským parlamentem.

Chcete-li mít ucelený přehled o tom, jak pokračuje jednání o právních předpisech, je třeba konzultovat také internetové stránky Komise (která právní předpisy navrhuje) a Evropského parlamentu (který v případě většiny právních předpisů působí společně s Radou jako spolunormotvůrce).

Ke sledování práce Rady je k dispozici několik užitečných nástrojů.• Každý návrh Komise má referenční číslo (tzv. interinstitucionální referenční číslo),

které používají i Rada a Evropský parlament. Pokud toto číslo zadáte, zobrazí se seznam všech oficiálních dokumentů, které byly pro účely jednání o tomto návrhu v Radě vypracovány. V případě, že referenční číslo neznáte, vyhledáte ho ve veřejném rejstříku dokumentů Rady podle předmětu.

• Ve veřejném rejstříku se nacházejí pořady jednání všech zasedání konaných na všech třech úrovních Rady (ministři, Coreper a pracovní skupiny). Tyto pořady jednání ukazují, kdy a na jaké úrovni se o určitém návrhu jedná.

• Jsou v nich také uvedeny dokumenty určené k jednání. Řadu těchto dokumentů lze přímo stáhnout, v opačném případě je možné o přístup k nim požádat.

Jednání a rozhodování Rady o návrzích právních předpisů musejí být veřejná. To znamená, že část jejích zasedání je přenášena živě na internetových stránkách Rady. Tato veřejná zasedání se oznamují s předstihem; příslušný harmonogram lze nalézt na internetových stránkách. Uvedené on-line přenosy ukazují, jak probíhají jednání ministrů z různých členských států EU.

Výše popsané lze shrnout takto: chcete-li být informováni o hlavních a zcela aktuálních událostech, sledujte Evropskou radu, Radu a jejich předsednictví na sociálních sítích či informačních kanálech nebo se prostřednictvím internetových stránek Rady přihlaste k odběru SMS a e-mailů. Internetové stránky jsou rovněž důležitým zdrojem doplňujících informací.

Ve volně dostupném veřejném rejstříku Rady je možné získat přístup k pořadům jednání a oficiálním dokumentům pro zasedání a podrobněji se tak seznámit s průběhem jednání. Chcete-li získat informace o jednání, které již bylo uzavřeno, konzultujte již uvedený veřejný rejstřík, jakož i rozsáhlý archiv tiskových zpráv, fotografií a videozáznamů, který je na internetových stránkách rovněž k dispozici.

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU

Bezplatné publikace:

• jeden výtisk: prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);

• více výtisků, plakáty či pohlednice: na zastoupeních Evropské unie (http://ec.europa.eu/represent_cs.htm) a na delegacích Evropské unie v zemích mimo EU (http://eeas.europa.eu/delegations/index_cs.htm); můžete se také obrátit na síť Europe Direct na adrese http://europa.eu/europedirect/index_cs.htm nebo na telefonní lince 00 800 6 7 8 9 10 11 (zdarma v rámci EU) (*).(*) Informace jsou poskytovány zdarma, stejně jako většina telefonních hovorů (někteří operátoři, telefonní automaty

nebo hotely však mohou telefonické spojení zpoplatnit).

Placené publikace:

• prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).

Rue de la Loi/Wetstraat 1751048 Bruxelles/BrusselBELGIQUE/BELGIËTel. +32 (0)2 281 61 11www.consilium.europa.eu

Print PDF

ISBN 978-92-824-6018-4 ISBN 978-92-824-6020-7

doi:10.2860/60496 doi:10.2860/00923

QC-06-16-343-CS-C QC-06-16-343-CS-N