24
FLORENCE 12/2010 49 s. 3 Téma: Vzdělávání odborné a lidské s. 14 Zkušenosti z praxe: Bezpečné krytí odběrových ploch s. 26 Aktuální příloha: Nozokomiální nákazy s. 11 Zkušenosti z praxe: Neprospívání kojence veganské matky Vychází pod patronací České asociace sester prosinec 2010, ročník VI, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz 12 čASOPIS MODERNíHO OšETřOVATELSTVí FLORENCE

Florence 12_2010

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Časopis moderního ošetřovatelství.

Citation preview

Page 1: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 49

s. 3

Téma: Vzdělávání odborné a lidské

s. 14

Zkušenosti z praxe: Bezpečné krytí odběrových ploch

s. 26

Aktuální příloha: Nozokomiální nákazy

s. 11

Zkušenosti z praxe: Neprospívání kojence veganské matky

Vychází pod patronací České asociace sester

prosinec 2010, ročník VI, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz

12č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í

Florence

Page 2: Florence 12_2010

50 FLORENCE 12/2010

Sanatorium ART, spol. s r. o. Mánesova 24/3,370 01 Èeské Budìjovice e−mail: [email protected]

www.sanatoriumart.cz

Page 3: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 1

EditORiaL

Vážené a milé čtenářky a čtenáři,

otevíráte již vánoční číslo časopi­su Florence. Dostala jsem příležitost oslovit Vás se sklonkem roku 2010 jménem České asociace sester (ČAS). Je dobré vždy se alespoň krátce ohléd­nout a trochu bilancovat. Máme za se­bou rok, který byl v prvé polovině re­lativně klidný bez zásadních dopadů finanční krize, ve druhé plný bouřli­vých diskusí a demonstrací.

ČAS se od roku 2007 zasazovala o stabilizaci sester v systému a posílení role ošetřovatelských profesí. V letoš­ním roce se podařilo ve spolupráci s mi­nisterstvem zdravotnictví navýšit platy sester a porodních asistentek, i když je na výplatních páskách pocítila jen po­lovina. Nicméně i tak ČAS považovala za úspěch prosazení samostatné plato­vé tabulky pro zdravotníky, změnu ka­talogu prací a posunutí sester a porod­ních asistentek o platovou třídu výš.

Dalším úspěchem bylo vydání no­vých kódů výkonů, jejichž nositelkami jsou sestry. Za zmínku jistě stojí výko­ny v oblasti psychiatrie, nutriční terapie, hojení ran i edukace. Tento trend bude­me prosazovat i v budoucnu, nicméně s větším důrazem na roli nelékařů ve zdravotnictví. Nositeli výkonů by se po­stupně měli stát i ostatní nelékaři. Není to jen o samostatnosti našich profesí, je to také o dělbě práce ve zdravotnickém kolektivu. Našimi partnery jsou zejmé­na lékaři, a my věříme, že v této diskusi najdeme společně přijatelné řešení.

V oblasti vzdělávání se snížil po­čet specializací nelékařů, připravují se specializační programy ve zkrácené podobě. Navíc většina původních spe­cializací bude převedena do krátkých certifikovaných kursů. Byly zajištěny finanční prostředky pro specializační i celoživotní vzdělávání. ČAS tím do­stala možnost pro léta 2011–2013 žá­dat o finanční podporu na celoživotní vzdělávání z ESF.

Na návrh ČAS bylo odstraněno znevýhodnění sester a ostatních ne­lékařů v nepřetržitém provozu v sou­vislosti s pracovní neschopností. By­ly podpořeny aktivity zdravotnických zařízení při budování firemních ško­lek, a tím i snazší návrat sester z ma­teřské dovolené.

ČAS se snaží plnit slibyČAS se snaží plnit sliby, a z tohoto dů­vodu podává poslaneckou iniciativou

do parlamentu tzv. malou novelu zá­kona č. 96/2004 Sb., která zůstala ležet těsně před třetím čtením v poslanecké sněmovně. Tato novela vyřeší zásad­ní problémy zejména registrovaných nelékařských profesí. Jen doufáme, že vejde v platnost co nejdříve.

V polovině letošního roku jsme s napětím očekávali, s jakými reform­ními kroky přijde nová vláda. Ta již ve svém programovém prohlášení a na­konec i v koaliční dohodě deklarova­la, že bude vládou rozpočtové odpo­vědnosti. My, zdravotníci, jsme pro­žívali týdny diskusí nad stále novými variantami tabulkových platů. Zatím­co v některých zdravotnických zaříze­ních již krizi řešili či se na ni připra­vovali, ČAS získala informace o za­řazování všeobecných sester jako zdravotnických asistentů (což pod­le zákona č. 96 nelze), o propouště­ní zdravotníků i o snižování platů. To ještě ani nevstoupily v platnost tolik diskutované platové tabulky. To uka­zuje na jediné. Zdravotníkům plato­vé tabulky výši mzdy, kterou si nesou domů, nezachrání. Pro nás je důleži­té, aby v systému byl dostatek efektiv­ně využívaných finančních prostřed­ků a aby byla zdravotnická zařízení řízena schopnými manažery. Zdra­votníci nejsou přímo vázáni na státní rozpočet, jejich výplatní pásky souvi­sejí s objemem finančních prostředků ve zdravotním pojištění, byť je i toto zčásti plněno ze státního rozpočtu.

ČAS se k této situaci vyjadřova­la a její postoj je stále stejný. Snižovat platy zdravotníkům nelze, lze optima­lizovat počet zaměstnanců zdravot­nických zařízení a lze odměňovat dife­rencovaně podle pracovního výkonu, nikoliv jen podle odpracovaných let. Lidské zdroje jsou totiž ve zdravotnic­tví velmi křehké a drahé zboží. Bez lé­kařů, sester, porodních asistentek, fy­zioterapeutů, laborantů či radiologic­kých asistentů a nutričních terapeutů a dalších se zdravotní péče poskytovat nedá. V tomto duchu hodláme profe­se, které ČAS sdružuje, v příštím ro­ce hájit.

Co nás čekáCo nás v odborné společnosti čeká? Rok od roku je postavení ošetřovatel­ských a dalších nelékařských profesí silnější. Politici, výrobci, poskytovate­lé i zdravotní pojišťovny si nezbytnost našich profesí stále silněji uvědomují.

Vím, že ty z Vás, které jste přímo v te­rénu nebo u lůžka pacienta, se mnou nemusíte souhlasit, nicméně je to tak. Na Vaší konkrétní práci se tyto změ­ny projeví vždy se zpožděním. Příleži­tosti, které dostáváme ze strany obcí, neziskového sektoru, podnikové sféry, školství, státní správy i samosprávy, je velké množství. Jde o expertní činnost při zpracování koncepčních materiá­lů, o spolupráci v oblasti vzdělávání, ale i o spolupráci na průmyslovém vý­zkumu. Paradoxně se dostáváme do situace, kdy nemáme dostatek erudo­vaných a ochotných členů, kteří by na nabízených projektech dokázali spolu­pracovat. Mám na mysli například ne­využitou nabídku ke spolupráci s Ná­rodním referenčním centrem na zpra­cování standardů v ošetřovatelství.

Příští rok bude pro ČAS rokem vo­lebním. Bylo by trestuhodné, abychom potenciálu vybudovaného v minulých letech v budoucnu nevyužili. K tomu je však potřeba nové, mladé krve. Vě­řím, že si tuto šanci uvědomí zejména členky a členové odborných sekcí a re­gionů, kteří budou nominováni jako delegáti na jednání fóra delegátů, kte­ré bude nové vedení ČAS volit. Příleži­tosti nikdy nepřicházejí samy, vždy se musí odpracovat, a odpracovat se musí i budoucnost. Schopné a pracovité lidi je třeba najít a dát jim příležitost.

Poděkování spolupracovníkůmRáda bych poděkovala prezidiu ČAS, všem předsedkyním a předsedům i všem aktivním členkám a členům za spolupráci v uplynulém volebním ob­dobí. Velmi ráda bych také poděkova­la všem spolupracovníkům nečlenům ČAS. Můj dík patří redakční radě a ce­lé redakci časopisu Florence za vyni­kající spolupráci.

Děkuji Vám sestrám, porodním asistentkám, zdravotnickým asisten­tům, laborantům, nutričním terapeu­tům a Vám všem dalším, kteří denně naplňujete poslání ošetřovatelských a nelékařských povolání u našich pa cientů. Velmi si Vaší práce vážím a jsem na Vás hrdá.

Všem Vám přeji v roce 2011 hodně zdraví, štěstí a obyčejné člověčí spo­kojenosti!

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, Mezititulky redakce

Hledáte konkrétní článek?

K bleskové orientaci

vám pomohou naše

webové stránky

www.florence.cz.

Najdete tu i rejstříky

všech vydaných čísel.

Více odborných

článků najdete na

webu v rubrice

Florence je také

na facebooku.

Přidejte se k nám!

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.,

prezidentka ČAS a předsedkyně redakční rady Florence

ČeSká ASoCiACe SeSter nA Sklonku roku

Page 4: Florence 12_2010

Obsah

Editorial ................................................................................................................................................................................................1

TémaVzdělávání odborné a lidské ...........................................................................................................................................................3

Ze zahraničního tiskuÚrazy seniorů, Sjögrenův syndrom a hyperkoagulopatie .......................................................................................................4

nové knihy .......................................................................................................................................................................................5

PrávoCo se může stát při poskytování ošetřovatelské péče ..............................................................................................................6

PraxeDobrý konec života ........................................................................................................................................................................ 10

recenzované článkyZkušenosti z praxeNeprospívání kojence veganské matky .................................................................................................................................... 11Bezpečné krytí odběrových ploch .............................................................................................................................................. 14Komplexná ošetrovateľská starostlivosť o pacientov po laparoskopickej nefrektómii podľa modelu V. Henderson ................................................................................................................................. 15Chronický kašeľ ako ošetrovateľský problém .......................................................................................................................... 19Nejnovější prostředky ke kontrole glykémie u diabetu 2. typu .......................................................................................... 21Výzkumné sděleníVplyv životného štýlu na kvalitu života pacientov s chronickou obstrukčnou chorobou pľúc ................................... 32

Aktuální přílohaNozokomiální nákazy .................................................................................................................................................................... 26

Zpravodaj ČASRole nelékařů v českém zdravotnictví ....................................................................................................................................... 37Čas pro sekci nukleární medicíny ............................................................................................................................................... 38Přání redakce k novému roku ...................................................................................................................................................... 40Z konferencíPomáháme pomáhat ..................................................................................................................................................................... 40

Zaznamenali jsmeNefrologické ošetřovatelství v evropském měřítku – EDTNA/ERCA .................................................................................. 41Obezitologie a bariatrie ................................................................................................................................................................ 42

Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 42

Volné chvíleKrásné a bohaté vlasy .................................................................................................................................................................... 43Křížovka o ceny ............................................................................................................................................................................... 44

Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4

www.florence.cz

Ročník VI., číslo 12, prosinec 2010

Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5

[email protected].: +420 222 352 578

Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová

e-mail: [email protected]

Redakce:PhDr. Eva Wićazová

e-mail: [email protected]

Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,

Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,

Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

Růžena Wagnerová

Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník

Vydavatel:Ambit Media, a. s.

www.ambitmedia.cz

Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík

Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý

e-mail: [email protected]

Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575

e-mail: [email protected]

Obchod:Alexandra Manová

tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]

Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866

e-mail: [email protected]

Personální inzerce:Petra Štefanová, tel.: +420 725 778 015e-mail: [email protected]

Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414

684 01 Slavkov u Brna

Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,

Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],

infolinka 800 300 302, www.periodik.cz

SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,

Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,

[email protected]

Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur

Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)

Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X

Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 11. 2010

Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou

správnost inzerátů.

Copyright © Ambit Media, a. s., 2010

Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545

Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75

Šedá: CMYK 0-0-0-75

Vychází pod patronací České asociace sester

Foto na titulní straně Václav kříž

Sálová sestra 2. kardiovaskulární kliniky VFn, Praha

Page 5: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 3

témaVZděláVání odborné A lidSké

Poslední letošní téma Florence bude o naprosto unikátní vzdělávací konferenci, která v rámci dvou projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem spojila nelékařské zdravotnické pracovníky a nezdravotnické pracovníky, zaměstnance jedné nemocnice – Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze. Projekty mají v současné době už kus za sebou – větší část leží ještě před nimi. Dozrál čas na ohlédnutí.

V letošním roce jsme ve Florence č. 9 psali o tom, že úsek ošetřovatelské pé­če a odbor vzdělávání VFN jsou garan­ty projektu pod názvem Další vzdělává­ní nelékařského zdravotnického perso­nálu ve VFN v Praze. Projekt, který byl vybrán k financování ve 2. výzvě Ope­račního programu Praha – Adaptabi­lita (OPPA) s rozpočtem přes 2,5 mil. korun, byl zahájen v letošním roce 1. června, ukončen bude 31. 8. 2012. Předpokládá se, že v plánovaném obdo­bí bude projektem podpořeno 570 zdra­votníků nelékařů, přičemž naprostá většina lektorů je zajišťována z řad od­borných pracovníků VFN.

Pro nezdravotnické pracovníky nemocnice je určen vzdělávací projekt s názvem Vzdělávací akademie, kte­rý byl zahájen v lednu loňského roku a potrvá celkem 30 měsíců. Projekt vy­braný k financování v 1. výzvě OPPA, navazuje na výsledky dosažené pro­jektem Kvalita ve VFN, který byl rea­lizován v letech 2006–2008 v rámci programu JPD3. Jeho záměrem je dále rozvíjet, rozšiřovat a zlepšovat systém dalšího profesního vzdělávání nezdra­votnického personálu (technicko­hos­podářských pracovníků) VFN.

konference o projektechS názvem Vzdělávání – záruka kva-lity ve VFN se 14. října v nemocnici za přítomnosti jejího vedení uskuteč­nila konference, kde se setkaly přede­vším vrchní a staniční sestry s lektory obou projektů, aby vyslechly průběžné hodnocení jednotlivých kursů a aby se i samy mohly vyjádřit k tomu, jak kur­sy napomáhají zkvalitnit praxi na pra­covištích.

První slovo na konferenci patřilo ředitelce VFN Mgr. Daně Juráskové, Ph.D., MBA, která kvalitu péče vidí jako hlavní motiv pro realizaci těch­to projektů. V rámci toho pak oceni­

la fakt, že konference je určena jak pro zdravotnický, tak nezdravotnic­ký personál nemocnice. To napomá­há jejich vzájemnému poznání a sblí­žení. D. Jurásková ocenila dovednosti těch, kdo oba projekty připravili, i to, že se jim podařilo „dosáhnout“ na ev­ropské peníze.

Vzdělávací akademieO projektu Vzdělávací akademie pro­mluvila v úvodu konference odborná garantka projektu Mgr. Eva Hotma­rová. Skupina nezdravotnických za­městnanců je dlouhodobě mimo pro­ces systematického vzdělávání. Cílem projektu je tento stav napravit a na základě rozpracování výsledků a po­znatků předchozího projektu vytvo­řit systém dalšího profesního vzdělá­vání nezdravotnických pracovníků ve zdravotnictví.

V klíčových aktivitách projektu bude proškoleno minimálně 500 za­městnanců z různých skupin nezdra­votnického personálu VFN (pomocný a obslužný personál, technicko­hos­

podářští pracovníci a specialisté, ma­nagement, interní lektoři a auditoři). Pro jednotlivé skupiny zaměstnan­ců jsou vytvářeny a realizovány spe­cifické vzdělávací programy, pro vy­brané zaměstnance je zajištěna i jazy­ková výuka. Výstupem projektu bude pět nových programů dalšího profes­ního vzdělávání a čtyřicet nových kur­sů, včetně metodik, osnov a materiá­lů, dále budou vytvořeny nové nástro­je pro hodnocení účinnosti vzdělávání a inovován a dopracován registrační systém pro evidenci účastníků kursů. Plánuje se i získání akreditace MŠMT pro dva programy dalšího profesní­ho vzdělávání (program pro obsluž­ný a pomocný personál a program pro TH pracovníky a specialisty ve zdra­votnictví).

Konkrétní kursy představili jed­notliví lektoři. Například kursy roz­voje osobnosti, rekvalifikační kurs Management ve zdravotnictví, kursy pro řidiče sanitních vozů a závozníky VFN, kursy pro zaměstnance kuchyně nebo pro zaměstnance údržby areálu.

Mantra kursu manuálních dovedností pro odborné technické pracovníky na úseku IT: „Člověk může být buď stavitelem cest, anebo stavitelem zdí. Nám jde o to, abychom byli staviteli cest.“

Foto Václav Kříž

Page 6: Florence 12_2010

6 FLORENCE 12/2010

pRávO

ROzhOvOR

Když jeho žádost nebyla akceptována, začal být vůči sestře agresivní a do­konce začal vyhrožovat mimo jiné i tím, že zná bydliště sester.

Údajný kuchař sestrám žádné ma­so nedodal. Na udávaném pracovišti nebyl znám, v místě udávaného byd­liště je úřad, ale ne bytové jednotky, a na uvedené adrese není vůbec znám.

Sestry se domáhají nápravySestry se domáhají řešení věci, vráce­ní peněz, ochrany a satisfakce. Obrá­tili se o pomoc na vedení nemocnice. Tady je ovšem nutné nejprve si vyjas­nit vztahy. Sestry si dohodly brigády nikoliv jako zaměstnanci nemocnice jednající jejím jménem, ale jako sou­kromé fyzické osoby. Vztah tedy není mezi zaměstnanci nemocnice a paci­entem, ale mezi soukromými fyzický­mi osobami, chceme­li, pak mezi ob­čany. Proto nemocnice do věci nechce, ale také nemá povinnost zasahovat.

Čeho se dopustil podvodník podle zákona?Je nepochybné, že muž slibující služby a věci, které nedodal, se dopustil pod­vodného jednání, při kterém však ško­da nepřesáhla 5000 Kč. Tedy nedopus­til se trestného činu ve smyslu trestního

Pacient sestry informoval o tom, že je vrchní kuchař v jednom z největších hotelů v Praze. Přitom je oslnil svými konexemi i osobním šarmem.

lákavé nabídky sestrámÚdajný kuchař nabízel sestrám zpro­středkování krátkodobých brigád, vý­pomoc ve funkci hostesky při recep­cích pořádaných hotelem pro zahranič­ní klienty a špičkové manažery, a to vše za velmi výhodných finančních podmí­nek. Nikdo neměl žádné pochybnos­ti. Před odchodem domů (který byl po­někud urychlený se zdůvodněním nut­nosti být doma, protože praskla voda v bytě) ještě sestrám nabídl, že vzhle­dem ke svému postavení jim může ob­starat kvalitní vepřové maso za velmi nízkou, pro sestry výhodnou cenu, pro­tože má množstevní slevu.

První pochybnostiDen po propuštění do domácí péče přijel do nemocnice a vybral na maso od sester 2500 Kč s tím, že ho týž den nebo další den dodá. Ještě si sjednal schůzku se sestrou, která měla vážný zájem o brigádu. První pochybnosti se dostavily, když na schůzce, kdy měly být dohodnuty konkrétní věci týkající se brigády, požadoval půjčku 2000 Kč.

zákoníku. Nepochybně a nevyvratitel­ně se však dopustil porušení pravidel občanského soužití nemocnice.

Pokud jde o vyhrožování sestře, která muži odmítla poskytnout půjč­ku, jde o přestupek proti občanskému soužití. I když není důvod nevěřit, že jí bylo vyhrožováno, je stěžující si v dů­kazní nouzi, neboť při řešení přestup­ku by nebylo možné její tvrzení doložit a věc by byla s největší pravděpodob­ností odložena pro nedostatek důka­zů. Šlo by o tvrzení proti tvrzení.

Jak to nakonec dopadlo?Ze strany pacienta jde o zavrženíhod­né a trestuhodné jednání, a proto bylo sestrám doporučeno věc oznámit poli­cii ČR a podat návrh na projednání pře­stupku podle § 49 a § 50 přestupkového zákona. Reálně posuzováno je však na­děje na vrácení peněz sestrám jen malá.

Je však třeba upozornit, že vznikla i diskuse, zda postup sester byl správ­ný a etický, když si jako zdravotničtí zaměstnanci poskytující zdravotní pé­či sjednávaly výhody poskytnuté prá­vě ošetřovaným pacientem.

JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Z. Volejníková

(lubomí[email protected])

Co Se může Stát Při PoSkytoVání ošetřoVAtelSké PéČeNa oddělení byl přijat 31letý muž s poraněným kotníkem. Na poraněný hlezenní kloub byla přiložena sádrová fixace. Při přijetí se prokázal pouze průkazem pojištěnce, kde není fotografie. Choval se velmi společensky a rychle si získal důvěru většiny sester, se kterými přišel do styku.

Motto Abeny: Because we care (Protože se staráme).Pro pomůcky platí: „Tak malé, jak je to možné, a tak velké, jak je to nutné!“

kdo Je StážoVá SeStrA?Renata Vicianová pracuje již třetí rok jako stážová sestra pro firmu Untraco (výhradní distributor dánské společnosti Abena). Jejím úkolem je – po předchozí dohodě s vedením zařízení – navštěvovat instituce, jako jsou domovy pro seniory, mentálně a tělesně postižené a další, v nichž žijí inkontinentní uživatelé.

Co je smyslem stáže, kterou prakti-kujete?Služba stážové sestry je jen část z ak­tivit, které poskytujeme našim klien­tům. Je nadstandardní službou na­

ší firmy a její výhoda spočívá v pro­školení ošetřovatelského personálu, který si může doporučené pomůcky ihned vyzkoušet. Moje návštěva v za­řízení bývá dvoudenní. Pracuji s per­

sonálem při ranních toaletách, výmě­ně pomůcek, ošetřování kůže apod. Všímám si, které pomůcky pro in­kontinentní jsou používány, a mohu doporučit správný typ. Součástí stáže

Page 7: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 7

Page 8: Florence 12_2010

10 FLORENCE 12/2010

pRaxE

Sociální okruh představuje vždy prostředí užší (rodina, děti) a širší (přátelé, různé skupiny).

V psychologickém okruhu pacien­ta nás zajímají jeho osobnostní charak­teristiky, na jejichž základě lze ke zvlá­dání problémů použít aplikovanou psy­choterapii.

Fáze prožívání onemocněníDiagnóza onkologického onemocnění představuje pro pacienta šok, pacient je konfrontován s vlastní smrtelnos­tí. Další zátěž přináší samotná léčba, která může být bolestivá, s negativní­mi účinky, člověku ubývají psychic­ké i fyzické síly. V remisi onemocnění mohou převládat pocity strachu z reci­divy, běžné jsou hypochondrické oba­vy, zejména před kontrolními vyšet­řeními. První recidiva nemoci je pro­žívána jako nejvíce stresující událost v průběhu celé nemoci. Je to podob­né jako u zjištění nemoci, ale intenziv­

Stáří je, nestane­li se nic jiného, přiro­zenou součástí života. Může být slun­né a bezproblémové, častěji však při­náší pocit nejistoty, existenční krizi, různá onemocnění, někdy i závažná, jako jsou onemocnění onkologická ne­bo úrazy. V mnoha případech se člo­věk musí umět vyrovnat s dlouhodo­bým upoutáním na lůžko, s pocitem izolace od společnosti.

Zvládání stáří a onemocněníExistují podpůrné metody, které ve­dou k získání kontroly pacienta nad danou situací. V aplikaci těchto me­tod hraje významnou roli ošetřova­telský personál. Podpůrná terapie má tři okruhy: biologický, psychologický a so ciální. Tato obecná pravidla jsou platná i v oboru, ve kterém působí­me – tedy v oboru onkologie.

Biologický okruh zahrnuje léčbu chirurgickou i interní – výkony (ope­race, transplantace), chemoterapii a radioterapii.

nější – pacient je frustrován, že nemoc zvítězila nad léčbou.

Pokročilé stadium nastává, když je opakovaná léčba neúčinná. Hledají se její nové formy. Užití některých vel­mi agresivních prostředků už je nere­alistické. Krize se vracejí a jsou cha­rakterizovány panikou a strachem. Pacient se často uchyluje k alternativ­ním metodám, má pocit, že klasická medicína v léčbě jeho nemoci selha­la. V terminálním, paliativním sta-diu je třeba zaměřit se na nepříjem­né symptomy, zajistit psychickou úle­vu a dostatečným způsobem tlumit bolest.

Celkově je naším cílem zajistit potřeby a přání pacienta, tlumit bo­lest, zmírnit pocity osamělosti, bez­naděje, zoufalství a deprese, zreduko­vat strach z bolesti, zlepšit spolupráci pacienta a jeho blízkých se zdravotní­ky a přispět ke zlepšení celkové kvali­ty jeho života.

Systém péče o člověka vyžadujícího ošetřovatelskou péčiV České republice je podle konkrét­ních potřeb možno volit domovy pro seniory, ošetřovatelská lůžka, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice. Za výhodný je považován pobyt v domá-cím prostředí, nejlépe s podporou do­mácí péče. Kontakt s rodinou a přáteli je běžný, není nutná adaptace na nové prostředí, stravu a personál, jde o celé domácí zázemí, kde nedochází k psy­chickému stresu.

Domovy pro seniory jsou určeny k trvalému pobytu starých lidí (nad 65 let), nikoli těžce nemocných. Tato zařízení spravuje ministerstvo prá­ce a sociálních věcí. Ošetřovatelská lůžka, kterých je u nás stále málo, jsou řízena sestrou (lékař pouze do­chází). Léčebny dlouhodobě nemoc-ných pak slouží pacientům pouze po dobu nezbytně nutnou – na doléčení, nejdéle však na tři měsíce. Hospico-vá péče následuje poté, kdy nemoc­nice vyčerpala všechny své léčebné možnosti.

([email protected])Ilustrační foto jš

dobrý koneC žiVotA

V životě člověka se střídají etapy příjemné (láska, manželství, kariéra) a nepříjemné (stáří, onemocnění). Důležité je umět přijmout tuto skutečnost a se všemi nástrahami se vyrovnat.

Domácí i institucionální péče mají jedno společné: snahu o zachování smysluplného života lidí, kteří čelí útrapám stáří a nemocí. Tato seniorka v domě pro seniory píše dopis příteli do USA.

Soňa MändlováOnkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

1983: SZŠ 5. května, Praha – všeob. sestra; 2000: PSS – ošetřov. péče o dospělé, IDVPZ, Brno; 2002: manažer. vzdělávání pro staniční sestry, VFN, Praha; 1983–1988: iii. chir. klinika; 1989–2000: hematologie, FP 1. LF UK a VFN, Praha; od 2000: OK 1. LF UK a VFN, Praha, lůžkové oddělení – staniční sestra

Page 9: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 11

RECENzOvaNý čLáNEk

RECENzOvaNý čLáNEk

ZkušenoSti Z PrAXe

neProSPíVání koJenCe VegAnSké mAtky

ÚvodNeorganické neprospívání se pova­žuje za jeden z typů pasivního těles­ného týrání. V českém jazyce je po­užíván termín zanedbávání. Neorga­nické neprospívání je dáno zejména psychickým, sociálním a emočním zanedbáváním dítěte. Dítě musí být opakovaně hospitalizováno. Během pobytu v nemocnici rychle a plynu­le stoupá jeho hmotnostní křivka, ale po návratu domů opět stagnuje. Tato situace může vést až k odebrání dítě­te z rodiny.

Organickými příčinami nepro-spívání při adekvátním příjmu po-travy jsou onemocnění zažívacího sys­tému, např. malabsorpční syndrom, deficit laktázy nebo sacharázy, celia­kie, cystická fibróza, idiopatické střev­ní záněty, Hirschprungova choroba, ja­terní onemocnění a endokrinní příčiny, např. hypotyreóza, diabetes mellitus.

Při neadekvátním příjmu potra-vy je příčinou neprospívání nedosta­tek mateřského mléka, nedostatek že­leza, zvracení, porucha krmení, ne­vhodná strava – alternativní výživa.

Alternativní výživaAlternativní výživa znamená životní filozofii, životní styl. Na jejím rozvoji a popularizaci mají velký vliv média, svou roli zde hraje snaha být štíhlý, být ve společnosti něčím výjimečný. Přitom vegetariánství nepatří mezi výstřelky moderní doby. První zmín­ka o vegetariánské stravě pochází ze starověké Indie a ze starověkého Řec­

Souhrn: Neprospívání může signalizovat závažný stav, který ohrožuje dítě v dalším fyzickém i psychickém vývoji. Neprospívání (failure to thrive – FTT) u dítěte znamená, že jeho fyzický růst je signifikantně nižší než u jeho vrstev­níků. Neprospívání je syndrom, kterým trpí 3–5 % kojenců a jehož příčina je buď neorganická, nebo organická. Při­pojená kazuistika popisuje případ neprospívání kojeného dítěte veganské matky, diagnostiku a ošetřovatelské inter­vence během hospitalizace.Klíčová slova: neprospívání – kojení – alternativní výživa – veganství.

(The failure to thrive in suckling of a vegan mother)Summary: The failure to thrive may signalize a serious state, threatening the child both in his/her subsequent phy­sical and psychical development. The failure to thrive (FTT) in a baby means that his/her physical growth is signi­ficantly lower in comparison with his/her contemporaries. The failure to thrive is a syndrome from which suffers 3–5 % of all sucklings and whose reason is either inorganic or organic. The below mentioned case study describes the case of the failure to thrive of a breastfed baby of the vegan mother, diagnostics and the treatment interventions du­ring the hospitalization.Key words: failure to thrive – breastfeeding – alternative nourishment – veganism.

ka z 6. století př. n. l., ke slavným ve­getariánům patřili např. Pythagoras či Leonardo da Vinci.

Proč právě vegetariánství? Pokud mají vegetariáni odpovědět na otázku, co je k tomuto způsobu života vede, nejčastěji mluví o zdravotních výho­dách, ekologii a etice. Vegetariánství je spojeno i s určitou filozofií nenási­lí. Vegetariáni také často odmítají no­sit výrobky z kůže či vlny, protestu­jí proti testování na zvířatech, odmí­tají ze zásady ZOO či cirkusy, rybolov a myslivost. Vegetariáni poukazují na to, že konzumace masa vzrostla v po­sledních 50 letech čtyřnásobně a chov dobytka je jednou z příčin globálního oteplování.

Co znamená alternativní výživa v praxi? Všechny typy vegetariánů od­mítají červené maso, povolené druhy potravin ukazuje tab. 1.

Názory, je­li taková strava zdra­vá, či nikoli, se různí. Převažující ná­zor lékařů a dietologů na vegetarián­skou stravu v dětském věku a v dospí­vání je však spíše negativní. Málokdo totiž opravdu dbá na to, aby jeho stra­

va obsahovala všechny důležité lát­ky. Maso je největším zdrojem zá­kladních aminokyselin, které jsou ne­zbytné zejména pro správný růst dětí a obranyschopnost jejich organismu. Na druhou stranu výzkumy ukáza­ly, že snížený obsah aminokyselin z rostlinné potravy dospělému vege­tariánovi nijak zvlášť nevadí. U dě­tí a dospívajících je však příjem pou­ze rostlinných bílkovin nedostatečný. Existují i látky, které jsou pro náš ži­vot nezbytné a které se vyskytují pou­ze v potravinách živočišného původu. Jde například o vitamin D a B12. Vega­ni jsou na tom pochopitelně nejhůře, protože žádný přírodní, čistě rostlin­ný zdroj se neprokázal jako dostateč­ný. Kojenci matek veganek mají vita­minu B12 nedostatek, neboť mateřské mléko matek veganek ho obsahu­je velmi malé množství. Pro vegeta­riány je vitamin B12 nejkontrolovaněj­ší položkou výživy. Ve vodě rozpust­ný vitamin B12 kobalamin je nezbytný pro správnou funkci krvetvorby a pro správnou funkci nervového systému. Jeho hlavním zdrojem jsou živočišné

Jana JírůPediatrie, Nemocnice

Jablonec nad Nisou

1978: ukonč. SZŠ, Liberec – dět. sestra; 1992: ukonč. PSS

– ošetřov. péče o děti a dorost, IDVPZ, Brno; 1978–1999: dětská

sestra na pediatrii Nemocnice Jablonec n. N.; od 2000: vrchní

sestra tamtéž

Tab. 1. Základní druhy vegetariánství

Skupina Povolené potraviny

Semi-vegetarián drůbež, plody moře, ryby, rostlinná strava

Pesci-vegetarián plody moře, ryby, rostlinná strava

Lakto-ovo-vegetarián mléčné výrobky, vejce, rostlinná strava

Ovo-vegetarián vejce, rostlinná strava

Lakto-vegetarián mléko, mléčné výrobky, rostlinná strava

Vegan rostlinná strava

Page 10: Florence 12_2010

14 FLORENCE 12/2010 Obr. 1. Obr. 3.Obr. 2.

RECENzOvaNý čLáNEk

ÚvodOdběrová plocha (obr. 1) vzniká vždy, kdy je třeba přistoupit ke kožní trans­plantaci. Indikací k autotransplan­taci mohou být kožní defekty, defek­ty po odstranění nádorů kůže, popá­leniny, traumatické stavy, poúrazové stavy a další. Naše oddělení plastické chirurgie se velmi často setkává s od­běrovou plochou v souvislosti s od­straněním kožních nádorů. Odběro­vá plocha může být různě velká, často dosahuje rozměrů až 20 x 10 cm.

kožní transplantátyKožní transplantáty dělíme podle tloušťky kůže na dermoepidermální štěp tenký, střední, silný a transplan­tace kůže v plné síle. Malé štěpy lze odebrat skalpelem, větší transplantá­ty získáváme zvláštními noži urče­nými pro tento účel, například Watt­sonův nůž. Naše pracoviště používá k získání transplantátu Akudermatom a Air dermatos (žiletkové přístroje na

Souhrn: Indikací ke vzniku odběrové plochy jsou poúrazové stavy, kožní nádory, popáleniny, kožní defekty. Na našem od­dělení plastické chirurgie se nejvíce setkáváme s odběrovou plochou při řešení defektů vzniklých v důsledku operačního odstranění kožních nádorů a defektů kůže z důvodu ztráty, traumatu apod. Možností ošetření odběrové plochy klasickým způsobem bylo přiložení mastného krytí a sterilního mulu. Hojení bylo poměrně bolestivé a pro pacienta časově náročné. Od roku 2008 jsme začali používat produkty vlhkého hojení, konkrétně Askina Calgitrol Ag plus sekundární krytí steril­ní folií. Naše výsledky se jednoznačně přiklánějí k používání těchto materiálů, se kterými se významně zkracuje doba ho­jení, komfort pro pacienta a také ekonomické náklady oddělení.Klíčová slova: odběrová plocha – vlhké hojení ran – kožní nádory.

(The safe coverage of the skin removal areas)Summary: The indication for creating of the skin removal areas are mostly post­traumatic states, skin tumors, burns or skin defects. In our ward we are most frequently meeting the skin removal areas during the medical solution of skin tumors and/or skin defects. The possibilities of treatment of a skin removal area in a classical way would be put­ting a greasy cover and a sterile mull on the wound. But the gealing process was relatively painful and for the patient al­so time­consuming.Since 2008 we began to use the products of wet healing, concretely the Askina Calgitrol Ag plus se­condary coverage with a sterile foil. Our results are unambiguously leaning towards using of such materials with whom is the healing time being significantly reduced, the pacient s comfort is increasing and the economical expenses of the ward are decreasing.Key words: skin removal areas – moist wound healing – skin tumors.

ZkušenoSti Z PrAXe

beZPeČné krytí odběroVýCh PloCh

Bc. Soňa GaluškováOddělení plastické chirurgie FN Plzeň

1990: ukonč. SZŠ, Plzeň – všeob. sestra; 1990–2008: ARK FN Plzeň, všeob. sestra; 2005: ukonč. PSS – ARIP; 2009: ukonč. bak. studium – ošetř., Jihočes. univerzita, České Budějovice; od 1994: priv. praxe – plast. estet. chir.; od 8/2008: odd. plast. chir. FN Plzeň, vrch. sestra

Ladislava ŠaškováPrivátní plastická chirurgie – Klinika Aestea, Plzeň

1990: ukonč. SZŠ, Plzeň – všeob. sestra; 1990–1992: ARK FN Plzeň, všeob. sestra; 1992–1993: Zdrav. zařízení Škoda a. s., zub. ordinace; 1993–2000: ARK FN Plzeň, všeob. sestra; 2000–2005: Privátní plastická chirurgie; od 2005: Klinika Aestea – MUDr. Jiří Šolc, Plastic-ká chirurgie, Plzeň

elektrický a vzduchový pohon), které umožňují snadný odběr větších a vel­kých transplantátů.

možnosti ošetřeníMožnosti ošetření odběrové plochy jsou dvě. Standardní způsob spočívá v použití mastného tylu a jedné vrst­vy sterilního mulového krytí, druhou možností je použití tzv. vlhkého ho­jení. Na našem oddělení se využívala standardní metoda ošetření odběro­vé plochy (obr. 2). Na operačním sále byla odběrová plocha kryta mastným tylem a jednou vrstvou sterilního mulu a poté byla sterilně kryta. Pa­cient měl denně převaz, který sebou přinášel ne vždy nebolestivý průběh. Po třech dnech se přistupovalo k od­krytí odběrové plochy a jejímu féno­vání za pomoci klasického dámské­ho fénu, aby se urychlilo sušení, a tím vytvoření krusty. Poté se odběrová plocha postupně odlupovala a odstři­hovala. Celý tento průběh velmi čas­

to přinášel poranění odběrové plo­chy a vznik infekce, celé hojení trvalo 3 týdny, ale také až 1,5 měsíce. Pa­cienti samozřejmě neleželi po celou dobu hojení v nemocnici, a tak i pé­če v domácím prostředí byla dost ná­ročná a pacientův komfort byl značně omezen. Neméně důležitá byla i eko­nomická náročnost pro oddělení při standardním ošetřování. Pokud spo­čítáme náklady na první krytí (mast­ný tyl 19 Kč, suché krytí 22 Kč, elas­tické obinadlo 28 Kč), dostaneme se na 69 Kč, počítáme přitom nekom­plikovaný průběh – 10 převazů po 50 Kč, výsledná cena je 569 Kč.

Druhou možností je vlhké hoje­ní. Jeho výhody jsou velmi dobře zná­mé – optimalizuje proces hojení, za­jišťuje přirozené vlhké prostředí, je selektivně propustné, vytváří barié­ru proti infekci, minimalizuje frek­venci převazů.

Na oddělení plastické chirurgie jsme pro krytí odběrových ploch zvo­

Page 11: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 15

Obr. 4.

Obr. 5.

lili Askinu Calgitrol Ag (B.Braun). Jde o alginátové krytí s ionizovaným stří­brem a polyuretanovou pěnou. Působí jako bariéra proti rezistentním bakte­riím, jako lokální léčba MRSA, a pře­devším pro nás je důležité jako pre­vence zevní bakteriální kontaminace. Účinek stříbra nastupuje za 2–24 ho­din, délka mezi jednotlivými převazy je 2–7 dnů. Po aplikaci je třeba pou­žít sekundární krytí, na našem oddě­lení používáme Tegaderm nebo Supra­sorb folii.

Námi zvolený postup: po odebrá­ní transplantátu se na operačním sá­le přiloží Askina Calgitrol Ag a kryje se sterilní folií (obr. 3). Odběrové mís­to je při odběru promaštěno olejem, proto je nutné okolí odběrové plochy před přiložením folie dobře odmastit. Krytí folií nám umožňuje pohodlnou kontrolu odběrové plochy po celou do­bu hojení.

První převaz provádíme po 2–3 dnech, provedeme oplach roztokem Prontosan a opět přiložíme Calgitrol Ag a kryjeme folií. Druhý převaz pro­vádíme za 5–7 dní, kdy již zhojenou odběrovou plochu nekryjeme, pouze doporučíme pacientovi jemně proma­závat mastným krémem.

Ekonomické náklady: Askina Cal­gitrol Ag 10 x 10 cm 128 Kč (tento ma­teriál podléhá schválení revizního lé­kaře), fólie 15 Kč, počítáme­li dva pře­vazy, výsledná cena je 286 Kč (při schválení revizního lékaře je cena vý­razně nižší).

Porovnání a závěr Standardní péče představuje převaz každý den, doba hojení je 3 týdny až 1,5 měsíce, v domácím ošetřování je péče pro pacienta náročná, častá je bo­lestivost při převazu, může dojít k pro­dloužení pobytu pacienta v nemocni­ci, je zde vyšší riziko vzniku infekce, vyšší náklady pro oddělení, nižší kom­fort pro pacienta.

Vlhké hojení snižuje převazy na dva, zkracuje dobu hojení, domácí ošetřování je pro pacienta nenáročné, zvyšuje se komfort pacienta, snižuje se riziko vzniku infekce a snižují se i ná­klady pro oddělení.

Naše zkušenost a spokojenost pa­cientů se jednoznačně přiklánějí k po­užívání materiálů vlhkého hojení ran (obr. 4, 5).

([email protected])Fota Soňa Galušková

Recenzovaly:Bc. Renáta Mertová,

vrchní sestra Kliniky plastické chirurgie,

FN Královské Vinohrady, Praha

Mgr. Markéta Koutná,

Poradna pro léčbu rány, Centrum pro

léčbu bolesti, KARIM VFN, Praha

RECENzOvaNý čLáNEk

Abstrakt: Autori sa v práci zaoberajú komplexnou ošetrovateľskou starostlivosťou u pacientov po laparoskopickej nefrek­tómii. Každé ochorenie predstavuje pre človeka situáciu, ktorá ho výrazne ovplyvní v jeho bio­psycho­sociálnej pohode, ktorá naruší jeho pokojný život a ktorú pacient nedokáže zvládnuť sám. Ochorenie obličiek predstavuje pre pacienta váž­ny problém a záťaž, a výrazne narušuje kvalitu jeho života. Urýchlením a uľahčením riešenia týchto problémov môžu byť miniinvazívne metódy ako pri diagnostike, tak aj pri samotnej liečbe. Práve rýchly rozvoj a zdokonaľovanie týchto nových operačných postupov, ktoré nie sú tak fyzicky zaťažujúce pre pacienta, môžu byť dôsledkom akoby pozabúdania na psy­chickú záťaž pacienta, na jeho prežívania a vnímanie danej situácie. Kľúčové slová: ošetrovateľská starostlivosť – laparoskopická nefrektómia – nádory obličiek.

(Complex nursing care for patients after laparoscopic nephrectomy based on the Virginia Henderson‘s model)Abstract: In the study, the authors are dealing with the complex nursing care for patients after laparoscopic nephrec­tomy. Every disease represents a situation significantly affecting man’s bio­psycho­social well­being, interrupting a per­son‘s course of life while one finds themselves incapable of coping with it alone. The kidney disease represents a serious pro­blem and a burden for the patient, disturbing considerably their quality of life. In both the diagnostics and therapy, the use of minimally invasive surgical solutions can be a faster and an enhanced way to address these problems. The fast develop­ment and improvement of these new procedures, which are not so physically exhausting for the patient, can be right a cau­se to a kind of forgetting the patient’s physical burden, their experiencing and perceiving the situation. Key words: nursing care – laparoscopic nephrectomy – kidney cancers.

ZkušenoSti Z PrAXe

komPleXná ošetroVAteľSká StAroStliVoSť o PACientoV Po lAPAroSkoPiCkeJ neFrektómii PodľA modelu Virginie henderSon

Page 12: Florence 12_2010

22 FLORENCE 12/2010

3.–

4. 1

2.ČA

S: n

efro

log.

sek

ce a

ED

TNA

/ERC

AX.

mul

tidis

cipl

. nef

rol.

kong

res

Hot

el In

tern

atio

nal,

Brno

jindr

a.kr

acik

ova@

atla

s.cz

4. 1

2.ČA

S: o

ftal

mol

ogic

ká s

ekce

, ÚVN

Pra

haCe

lost

átní

kon

fere

nce:

Oko

do

duše

okn

o VI

VN P

raha

ww

w.u

vn.c

z, M

gr. Z

uzan

a Št

ěrbo

vá, t

el.:

495

865

252

9. 1

2.

Nem

ocni

ce Č

eské

Bud

ějov

ice,

a.s.

Jiho

česk

ý di

abet

olog

ický

den

Dům

kul

tury

Met

ropo

l, Če

ské

Budě

jovi

cePh

Dr.

Mar

ie Š

otol

ová,

387

872

015

, 723

847

004

, pr@

nem

cb.cz

9. 1

2.

ČAS:

regi

on M

ladá

Bol

esla

vRe

gion

. kon

fere

nce:

Civ

iliz.

cho

roby

a m

ožno

sti

prev

ence

v k

ompe

t. ne

léka

ř. zd

rav.

obo

růD

ům k

ultu

ry M

ladá

Bol

esla

v, D

ivad

elní

sál

Mgr

. Luc

ie K

opal

ová,

SZŠ

a V

OŠZ

, Bož

eny

Něm

cové

482

, M

ladá

Bol

esla

v, m

obil:

607

258

338,

luci

e.ko

palo

va@

sezn

am.cz

11. 1

2.ČA

S: p

edia

tric

ká s

ekce

Konf

eren

ce: V

ždy

je n

ěco

nové

ho.

Nov

é po

znat

ky z

ped

iatr

iePr

aha

libus

e.kr

ulis

ova@

vfn.

cz

15. 1

2.

16.0

0–18

.00

ČAS:

sek

ce p

rimár

ní p

éče

Um

ění r

elax

ace

ÚTP

O, F

TNsP

, Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4, p

av. A

-1, I

. p.

mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z, h

ttp:

//ut

po.lf

1.cu

ni.c

z

pros

inec

ČAS:

sek

ce s

enio

rek

přip

ravu

jem

e dl

e zá

jmu

člen

ekru

zena

.wag

nero

va@

vfn.

cz

26. 1

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: M

anip

ulat

ivní

cho

vání

ve

vzta

hu

nadř

ízen

ý a

podř

ízen

ýFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

27.–

28. 1

.1.

LF

UK

2. p

ražs

ké m

ezio

bor.

onko

logi

cké

kolo

kviu

mCl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

que,

Pra

ha 9

We

mak

e m

edia

, inf

o@w

emak

emed

ia.c

z

27. 1

. a 2

3. 6

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če u

pac

. na

neur

olog

ii v

kost

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

1.–2

. 2.

Stom

atol

ogic

ká k

linik

a LF

UK

a

FN v

Hra

dci K

rálo

véPr

even

ce v

e st

omat

olog

ii pr

o se

stry

I (1

. čás

t)St

omat

ol. k

linik

a LF

UK

a FN

HK

– po

sluc

hárn

aKv

ěta

Prou

zová

, DiS

., pr

ouzk

ve@

fnhk

.cz,

495

833

312

, Le

nka

Baža

ntov

á, b

azan

tova

l@lfh

k.cu

ni.c

z, 4

95 8

32 1

02

8. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Del

irant

ní s

tavy

u s

enio

růFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

9. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

str

av. v

e sv

ětě

– Ev

ropa

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

16. 2

stav

teor

ie a

pra

xe o

šetř

ovat

elst

ví,

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v p

rim. p

éči

Sem

inář

: Zák

ony

a vy

hláš

ky v

prá

ci s

este

r II

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

16.–

17. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: O

šetř

. péč

e o

cévn

í vst

upy,

Pr

o m

imop

raž.

záj

emce

hra

z. z

pro

jekt

u M

ZFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Jar

osla

va Ž

ižko

vá, D

iS.,

jaro

slav

a.zi

zkov

a@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

83 2

56

21.–

23. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: S

yste

miz

ace

a ho

dnoc

. kva

lity

nutr

. péč

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

24. 2

. a 2

2. 9

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če n

a in

tern

ím o

dd.

z po

hled

u zd

rav.

ses

try

ON

K, a

.s., ř

edite

lstv

í – 2

. pat

roSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

25. 2

.Kl

inik

a on

kolo

gie

a ra

diot

erap

ie

FN H

rade

c Kr

álov

é5.

kon

fere

nce

všeo

b. s

este

r a ra

diol

. asi

sten

tůN

ové

Adal

bert

inum

, Vel

ké n

áměs

tí 32

, H. K

rálo

vépl

asie

va@

fnhk

.cz

25.–

26. 2

.Sd

ruže

ní p

rakt

. lék

ařů,

Sdr

užen

í pra

kt.

léka

řů p

ro d

ěti a

dor

ost a

ČA

SM

ožno

sti s

ledo

vání

kva

lity

posk

yt. z

drav

. péč

e v

ordi

-na

cích

pra

kt. l

ékař

ů TO

P H

otel

, Pra

haht

tp://

ahou

.cz/

kong

res/

, lill

y@ah

ou.c

z

26. 2

.ČA

S: in

tern

í sek

ceKo

nfer

ence

inte

rníc

h ob

orů

Kong

reso

vý s

ál N

em. N

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

28. 2

.–2.

3.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. z

ákl.

kurs

Baz

ální

stim

ulac

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

únor

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Kom

unik

ace

s pa

cien

tem

FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

únor

du

ben

ČAS:

regi

on M

otol

Sem

inář

: Ces

ta k

cel

ostn

í péč

i o v

ážně

nem

ocné

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

Dat

umPo

řada

tel

náz

ev a

kce

(tém

a)M

ísto

Kont

akt

Přeh

led

VZd

ěláV

ACíC

h A

kCí (

pros

inec

201

0 –

dube

n 20

11)

Page 13: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 23

3.–

4. 1

2.ČA

S: n

efro

log.

sek

ce a

ED

TNA

/ERC

AX.

mul

tidis

cipl

. nef

rol.

kong

res

Hot

el In

tern

atio

nal,

Brno

jindr

a.kr

acik

ova@

atla

s.cz

4. 1

2.ČA

S: o

ftal

mol

ogic

ká s

ekce

, ÚVN

Pra

haCe

lost

átní

kon

fere

nce:

Oko

do

duše

okn

o VI

VN P

raha

ww

w.u

vn.c

z, M

gr. Z

uzan

a Št

ěrbo

vá, t

el.:

495

865

252

9. 1

2.

Nem

ocni

ce Č

eské

Bud

ějov

ice,

a.s.

Jiho

česk

ý di

abet

olog

ický

den

Dům

kul

tury

Met

ropo

l, Če

ské

Budě

jovi

cePh

Dr.

Mar

ie Š

otol

ová,

387

872

015

, 723

847

004

, pr@

nem

cb.cz

9. 1

2.

ČAS:

regi

on M

ladá

Bol

esla

vRe

gion

. kon

fere

nce:

Civ

iliz.

cho

roby

a m

ožno

sti

prev

ence

v k

ompe

t. ne

léka

ř. zd

rav.

obo

růD

ům k

ultu

ry M

ladá

Bol

esla

v, D

ivad

elní

sál

Mgr

. Luc

ie K

opal

ová,

SZŠ

a V

OŠZ

, Bož

eny

Něm

cové

482

, M

ladá

Bol

esla

v, m

obil:

607

258

338,

luci

e.ko

palo

va@

sezn

am.cz

11. 1

2.ČA

S: p

edia

tric

ká s

ekce

Konf

eren

ce: V

ždy

je n

ěco

nové

ho.

Nov

é po

znat

ky z

ped

iatr

iePr

aha

libus

e.kr

ulis

ova@

vfn.

cz

15. 1

2.

16.0

0–18

.00

ČAS:

sek

ce p

rimár

ní p

éče

Um

ění r

elax

ace

ÚTP

O, F

TNsP

, Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4, p

av. A

-1, I

. p.

mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z, h

ttp:

//ut

po.lf

1.cu

ni.c

z

pros

inec

ČAS:

sek

ce s

enio

rek

přip

ravu

jem

e dl

e zá

jmu

člen

ekru

zena

.wag

nero

va@

vfn.

cz

26. 1

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: M

anip

ulat

ivní

cho

vání

ve

vzta

hu

nadř

ízen

ý a

podř

ízen

ýFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

27.–

28. 1

.1.

LF

UK

2. p

ražs

ké m

ezio

bor.

onko

logi

cké

kolo

kviu

mCl

ario

n Co

ngre

ss H

otel

Pra

que,

Pra

ha 9

We

mak

e m

edia

, inf

o@w

emak

emed

ia.c

z

27. 1

. a 2

3. 6

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če u

pac

. na

neur

olog

ii v

kost

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

1.–2

. 2.

Stom

atol

ogic

ká k

linik

a LF

UK

a

FN v

Hra

dci K

rálo

véPr

even

ce v

e st

omat

olog

ii pr

o se

stry

I (1

. čás

t)St

omat

ol. k

linik

a LF

UK

a FN

HK

– po

sluc

hárn

aKv

ěta

Prou

zová

, DiS

., pr

ouzk

ve@

fnhk

.cz,

495

833

312

, Le

nka

Baža

ntov

á, b

azan

tova

l@lfh

k.cu

ni.c

z, 4

95 8

32 1

02

8. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Del

irant

ní s

tavy

u s

enio

růFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

9. 2

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Ro

zdíl.

str

av. v

e sv

ětě

– Ev

ropa

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

16. 2

stav

teor

ie a

pra

xe o

šetř

ovat

elst

ví,

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v p

rim. p

éči

Sem

inář

: Zák

ony

a vy

hláš

ky v

prá

ci s

este

r II

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

16.–

17. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: O

šetř

. péč

e o

cévn

í vst

upy,

Pr

o m

imop

raž.

záj

emce

hra

z. z

pro

jekt

u M

ZFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Jar

osla

va Ž

ižko

vá, D

iS.,

jaro

slav

a.zi

zkov

a@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

83 2

56

21.–

23. 2

.FT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: S

yste

miz

ace

a ho

dnoc

. kva

lity

nutr

. péč

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Mgr

. Han

a Kr

ampe

rová

, han

a.kr

ampe

rova

@ft

n.cz

, te

l.: 2

61 0

82 4

11

24. 2

. a 2

2. 9

.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: O

š. pé

če n

a in

tern

ím o

dd.

z po

hled

u zd

rav.

ses

try

ON

K, a

.s., ř

edite

lstv

í – 2

. pat

roSt

áňa

Kubi

ncov

á, 3

21 7

56 5

05,

stan

isla

va.k

ubin

cova

@ne

moc

nice

kolin

.cz

25. 2

.Kl

inik

a on

kolo

gie

a ra

diot

erap

ie

FN H

rade

c Kr

álov

é5.

kon

fere

nce

všeo

b. s

este

r a ra

diol

. asi

sten

tůN

ové

Adal

bert

inum

, Vel

ké n

áměs

tí 32

, H. K

rálo

vépl

asie

va@

fnhk

.cz

25.–

26. 2

.Sd

ruže

ní p

rakt

. lék

ařů,

Sdr

užen

í pra

kt.

léka

řů p

ro d

ěti a

dor

ost a

ČA

SM

ožno

sti s

ledo

vání

kva

lity

posk

yt. z

drav

. péč

e v

ordi

-na

cích

pra

kt. l

ékař

ů TO

P H

otel

, Pra

haht

tp://

ahou

.cz/

kong

res/

, lill

y@ah

ou.c

z

26. 2

.ČA

S: in

tern

í sek

ceKo

nfer

ence

inte

rníc

h ob

orů

Kong

reso

vý s

ál N

em. N

a H

omol

ce, P

raha

jana

.hru

skov

á@vf

n.cz

28. 2

.–2.

3.

FTN

sP, P

raha

Cert

if. z

ákl.

kurs

Baz

ální

stim

ulac

eFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

únor

ČAS:

regi

on H

rade

c Kr

álov

éKo

nfer

ence

: Kom

unik

ace

s pa

cien

tem

FN

Hra

dec

Král

ové

Bc. I

vana

Šla

isov

á, te

l.: 4

95 8

32 6

10 s

lais

iva@

fnhk

.cz

únor

du

ben

ČAS:

regi

on M

otol

Sem

inář

: Ces

ta k

cel

ostn

í péč

i o v

ážně

nem

ocné

FN M

otol

, Pra

hasy

lvie

.kre

ckov

a@se

znam

.cz

3.–

4. 3

.N

euro

chir.

klin

ika

FN B

rno,

pro

f. M

. Sm

rčka

Inte

nz. p

éče

v ne

uroc

hiru

rgii

(urč

. pro

NLZ

P)Bo

by C

entr

um, B

rno

J. Be

zrou

ková

, jbe

zrou

k@fn

brno

.cz,

tel:

532

233

753

8. 3

. Če

ská

spol

. pod

pory

zdr

aví,

ČAS:

se

kce

prim

. ses

ter,

Uro

gyn.

spo

lečn

ost

10. k

onfe

renc

e In

coFo

ra: I

nkon

tinen

ce v

prim

ární

péč

iFT

NsP

, Pra

haRe

nata

Hav

lová

, Čes

ká s

pole

čnos

t pod

pory

zdr

aví,

Hav

lo-

va@

cspz

.cz,

+42

0 26

1 08

3 18

6, +

420

724

207

874

9. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Výž

iva

u on

kol.

paci

entů

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Zac

háze

ní s

léky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4Ja

rosla

va P

olák

ová,

jaro

slava

.pol

akov

a@ftn

.cz, t

el.: 2

61 0

83 2

52

17. 3

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iKu

rs: P

erife

rní ž

ilní k

anyl

ace

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

. A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, mon

ika.

host

alko

va@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

395

21. 3

.–1.

4.

FTN

sP, P

raha

Spec

. stu

dium

v A

RIP,

Mod

ul R

ole

sest

ry s

peci

alis

tky

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4A

lena

Kov

ářov

á, a

lena

.kov

arov

a@ft

n.cz

, tel

.: 26

1 08

3 41

8

22. 3

.FT

NsP

, Pra

haŠk

olic

í akc

e: To

xiko

man

ie, z

ávis

lost

iFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

23. 3

.FT

NsP

, Pra

haKo

nfer

ence

: Cyk

l. Ro

k s

výži

vou.

Teku

tiny

a fla

voni

dyFT

NsP

, Cen

trum

pro

vzd

ěl. a

věd

u, V

ídeň

ská

800,

Pra

ha 4

Jaro

slava

Pol

ákov

á, ja

rosla

va.p

olak

ova@

ftn.cz

, tel

.: 261

083

252

24. 3

. ČA

S: re

gion

Mla

dá B

oles

lav

Psyc

hiat

rické

oše

třov

atel

ství

Konf

ekčn

í sál

, PL

Kosm

onos

yM

gr. L

ucie

Kop

alov

á, S

ZŠ a

VO

ŠZ, B

ožen

y N

ěmco

vé 4

82,

M. B

oles

lav,

mob

il: 6

07 2

58 3

38, l

ucie

.kop

alov

a@se

znam

.cz

24. 3

. a 1

3. 1

0.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: K

ardi

opul

mon

ální

resu

scita

ceO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

25.–

26. 3

.Lá

zně

Luha

čovi

ceXV

III. l

uhač

ovic

ké d

ny, s

este

r. se

kce:

Oše

tř. p

éče

o pa

ci-

enty

s re

spir.

one

m.

Luha

čovi

ceM

UD

r. Ev

a Ša

bová

26. 3

.Se

nolo

gick

á se

kce

ČGPS

ČSL

JEP

12. k

onfe

renc

e o

nem

ocec

h pr

suVe

lká

posl

uchá

rna

FN M

otol

, V Ú

valu

84,

Pra

ha 5

Pave

l.Str

nad@

lfmot

ol.c

uni.c

z

28. 3

.–1.

4.

teor

. čás

tFT

NsP

, Pra

haCe

rtif.

kur

s: D

louh

odob

á U

PV,

Pro

mim

opra

ž. z

ájem

ce h

raz.

z p

roje

ktu

MZ

FTN

sP, C

entr

um p

ro v

zděl

. a v

ědu,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4M

gr. J

aros

lava

Žiž

ková

, DiS

., ja

rosl

ava.

zizk

ova@

ftn.

cz,

tel.:

261

083

256

29. 3

.ČA

S: s

ekce

zdr

avot

ních

labo

rant

ůCe

lost

átní

kon

fere

nce

mik

robi

olog

ický

ch la

bora

ntů

Brno

scer

na@

fnbr

no.c

z

břez

enČA

S: re

gion

Mot

olSe

min

ář: M

ykol

ogic

ká o

nem

ocně

ní k

ůže

a ne

htů

FN M

otol

, Pra

haha

na.c

erna

@fn

mot

ol.c

z

1. 4

. Ú

TPO

1. L

F U

K a

ČAS:

sek

ce s

este

r v

prim

. péč

iPr

ac. d

en M

arty

Sta

ňkov

é II:

Akt

uáln

í otá

zky

ve v

zděl

. ne

léka

ř. zd

rav.

pra

covn

íků

ÚTP

O 1

. LF

UK,

Víd

eňsk

á 80

0, P

raha

4

(are

ál F

TNsP

, pav

ilon

A1,

1. p

.)ht

tp://

utpo

.lf1.

cuni

.cz/

, ose

tro@

lf1.c

uni.c

z,

Tel.:

261

083

538

7.–8

. 4.

ARO

, Mas

aryk

ova

nem

ocni

ce Ú

stí n

. L.

Žalu

dovy

dny

Hot

el C

lario

n, Ú

stí n

ad L

abem

dani

el.n

alos

@ m

nul.c

z

10.–

14. 4

.Sp

oleč

nost

pro

náv

ykov

é ne

moc

i ČLS

JEP

AT K

onfe

renc

e 20

11Př

ehra

da S

ečPh

Dr.

Mat

úš Š

ucha

, Ph.

D.,

cai@

adik

tolo

gie.

cz

12. 4

. N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.VI

. čes

kobu

děj.

odb.

kon

fere

nce:

Pr

oble

mat

ika

hoje

ní ra

nH

otel

Gom

el, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz, 7

23 8

47 0

04, 3

87 8

72 0

15

13. 4

.N

em. Č

eské

Bud

ějov

ice,

a. s

.D

en ji

hoče

skéh

o ka

rdio

ncen

tra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Prim

. MU

Dr.

Fran

tišek

Touš

ek, F

ESC,

to

usek

@ne

mcb

.cz,

387

874

301

13.–

14. 4

.N

árod

ní tk

áňov

é Ce

ntru

m, a

. s.,

a

Tkáň

ová

bank

a FN

Brn

oBi

oim

plan

tolo

gie

2011

Hol

iday

In, B

rno

tk.b

anka

@fn

brno

.cz

14. 4

. a 1

0. 1

1.O

blas

tní n

emoc

nice

Kol

ín, a

. s.

Konf

eren

ce: P

erio

p. p

éče

v ch

ir.:

Příp

rava

nem

. k o

pera

ci, p

oope

r. pé

čeO

NK,

a.s.

, řed

itels

tví –

2. p

atro

Stáň

a Ku

binc

ová,

321

756

505

, st

anis

lava

.kub

inco

va@

nem

ocni

ceko

lin.c

z

15. 4

.ČS

NM

a Č

AS:

sek

ce n

ukle

ární

med

icín

yXV

II. p

raco

vní d

en s

ekce

NeZ

P ČS

NM

a Č

AS

Prah

a, L

ékař

ský

dům

Mile

na M

atys

ová,

mile

na.m

atys

ova@

fnhk

.cz,

Vl

asta

Mík

ová,

vla

sta.

mik

ova@

fnol

.cz

15.–

16. 4

. Pr

even

ce 2

000,

s. r.

o.

Odb

orný

kur

s ly

mfo

-tap

ingu

Lo

ndýn

ská

59, P

raha

2te

l: 22

1 62

0 21

4, in

fo@

prev

ence

2000

.cz

16. 4

.ČA

S: p

neum

olog

ická

sek

ce

X. k

onfe

renc

e se

kce:

Nal

éhav

é st

avy

v pn

eum

ol.

Nem

ocni

ce N

a H

omol

ce, P

raha

Eva

Feke

teov

á, fe

kete

ova@

lery

med

.cz

2. d

ekád

a du

bna

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

Den

jiho

česk

ého

kard

ioce

ntra

Tow

nshe

nd In

t. Sc

hool

, Hlu

boká

nad

Vlta

vou

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

20. 4

.Ps

ychi

atric

ká s

ekce

ČA

SPo

sto

pách

psy

chia

tric

kého

oše

třov

atel

ství

XIV

VN P

raha

, kon

gres

ové

cent

rum

Mgr

. Tom

áš P

etr,

tom

as.p

etr@

uvn.

cz

21.–

22.

4.

Nem

. Čes

ké B

uděj

ovic

e, a

. s.

XI. T

imro

vy d

ny (o

ftal

mol

ogie

)Ba

zilik

a, Č

eské

Bud

ějov

ice

PhD

r. M

arie

Šot

olov

á, p

r@ne

mcb

.cz,

387

872

015

Pozn

ámka

: pod

barv

ené

akce

poř

ádá

ČAS.

Úpl

ný p

řehl

ed v

zděl

ávac

ích

akcí

201

0 na

jdet

e na

ww

w.fl

oren

ce.c

z. V

zděl

ávac

í akc

e IP

VZ p

ro z

drav

otní

ky n

elék

aře,

pro

sine

c 20

10 –

dub

en 2

011,

přih

lášk

y a

dalš

í inf

orm

ace

najd

ete

na w

ww

.ipvz

.cz.

Časo

pis

Flor

ence

a Č

eská

aso

ciac

e se

ster

m p

řejí

mno

ho ú

spěc

hů d

o ro

ku 2

011

.

201

1PF

Page 14: Florence 12_2010

24 FLORENCE 12/2010

botickou chirurgii, který využívá gy­nekologie, obecná chirurgie, urologie a cévní chirurgie. Další robotické pra­coviště uvedla do provozu v roce 2007 kardiochirurgie.

Vývoj operačních technik s sebou přináší i vývoj používaných instru­mentárií. Ta tam je doba setů klasic­kých kovových nástrojů, stále více při­bývá složitých dutých a kloubových nástrojů, které jsou náročné na dekon­taminaci, mytí, ošetřování a steriliza­ci. Tedy i robotická operativa s sebou přinesla tlak na osvojení si nových po­stupů při zpracování a ošetřování in­strumentárií.

K tomu, abychom dobře připravili instrumentária, nám slouží čtyři my­cí automaty Miele – dva G 7828 na 15 mycích sít, jeden G 7825 na 10 mycích sít a jeden pohotovostní G 7882 CD na 8 mycích sít. V těchto automatech my­jeme klasické operační nástroje, lapa­roskopická instrumentária, anestezio­logický materiál a operační obuv. Má­me také program na mytí operačních kontejnerů, ale vzhledem k vytíženos­ti přístrojů mytím a dezinfekcí výše zmíněného instrumentária a zdravot­nických pomůcek je využíván mini­málně. Mikronástroje a robotické la­paro­nástroje myjeme ručně a pro do­čištění a proplach vnitřních prostor speciálního robotického instrumentá­ria používáme ultrazvukovou čističku MEDISAFE SI AUTO. Jednotlivé my­cí cykly velkokapacitních mycích au­tomatů jsou dokumentovány počíta­

Centrální sterilizace v Nemocnici Na Homolce byla uvedena do provozu v ro­ce 1989 společně s novým nemocnič­ním areálem. „Je umístěna na 9. podla­ží, a tak si troufám říci, že je to asi nejvý­še položená centrální sterilizace v EU,“ říká vedoucí oddělení centrální sterili­zace Elena Suková. „Kromě krásného výhledu do krajiny, který si moc neuži­jeme, to však přináší potíže s dopravou technických médií, ale i s dopravou ma­teriálu, protože sterilizace není spojena přímo výtahy s operačními sály, a pro­to jsme plně závislí na ADS (automatic­kém dopravním systému).

Centrální sterilizace (dále jen CS) za tu dobu prošla několika úpravami a její strojový park byl postupně rozšiřován. Původně bylo v nemocnici 5 operač­ních sálů a jen velkorysý přístup archi­tektů při navrhování prostorů steriliza­ce nám umožňuje zvládnout zpracová­ní materiálu z nynějších 23 operačních sálů, které chrlí nepřetržitě materiál. Počet zaměstnanců stoupl z původních 7 na 32 a jednosměnný provoz byl roz­šířen na provoz nepřetržitý.

Důležitým milníkem pro provoz CS byl rok 2005, kdy byl zaveden elek­tronický informační systém MEDIX. Tento systém zpřesnil práci CS, zprů­hlednil činnost CS a poskytl jednotli­vým oddělením přehled o cenách ste­rilizace. Přinesl přesné ekonomické údaje a elektronické žádanky, a to po­mohlo vyřešit mnohé problémy.

V témže roce se v naší nemocni­ci otevřel nový operační sál pro ro­

čem pomocí systému Miele DP 3.5 CZ. Pokud dojde k chybě během mycího cyklu, počítač poruchu zahlásí a za­znamená a na určenou e­mailovou ad­resu, popř. telefonní číslo zašle před­běžné vyhodnocení a popis poruchy. Mycí deníky jsou zálohovány v elek­tronické formě, ke klasické archivaci se připravují každých 24 hodin v tiště­né podobě.

Co se týká sterilizačního strojové­ho parku, máme k dispozici parní ste­rilizátory SELEKTOMAT MMM s ob­sahem 12 SJ a dva sterilizátory ODEL­GA po 4 SJ. Dále je nově nainstalován STERIVAP HP 6612­2 s obsahem 8 SJ, který bude spolu s plazmovým sterili­zátorem STERRAD 200 doplňujícím sterilizační kapacitu také připojen na zmíněný systém dokumentace Miele DP 3.5 CZ.

V polovině července letošního ro­ku jsme úplně zrušili sterilizaci form­aldehydem, a tím jsme otevřeli dal­ší kapitolu vývoje sterilizace v NNH,“ dodává Elena Suková.

VýVoJ SteriliZACe V nemoCniCi nA homolCepubLiC RELatiON

Page 15: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 25

KOMPLETNÍ VYBAVENÍ VAŠÍ STERILIZACE „NA KLÍČ“ VČETNĚ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

MIELE Professional

www.miele.cz

BMT Medical Technology

www.bmt.cz

Johnson & Johnson

www.jnjcz.cz

Software DP 3.5 CZTento jedinečný software tvoří nedílnou součást jednotného informačního systému společností BMT Medical Technology, Miele a Johnson&Johnson.

Tyto společnosti již více než 15 let navzájem spolupracují a z této spolupráce vznikl systém propojení jednotlivých přístrojů na sterilizačním pracovišti do jednoho funkčního celku.

Náš informační systém umožňuje modifi kaci dle individuálních požadavků zákazníka a možnost napojení na jakýkoliv další nadstavbový informační systém ve zdravotnických zařízeních. Jednotný informační systém vám zajistí maximální transparentnost, zpětnou dohledatelnost procesů a zvýší efektivnost hospodaření s materiálem.

Dodávky centrální sterilizace „na klíč“Právě pro vás je určena naše nabídka kompletního vybavení sterilizace “na klíč” vysoce kvalitními systémy společností

• Johnson&Johnson, s.r.o.• BMT Medical Technology s.r.o.• Miele, spol. s r.o.

skládající se z mycích a dezinfekčních automatů, parních a plazmových sterilizátorů a jednotného informačního systému pro sterilizaci, operační sály, atd.Uvedené společnosti mají certifi kovaný systém zabezpečení jakosti podle norem EN ISO 9001:2000.Využijte od nás, renomovaných výrobců a dodavatelů zdravotnické techniky, kompletní nabídku služeb, osvědčených rad a informací.

S námi máte vše zcela pod kontrolou

Použité instrumentáriumVSTUP 1

2

3

4

Připravené instrumentáriumVÝSTUP

ON-LINESERVIS

NIS(NemocničníInformační Systém)

Page 16: Florence 12_2010

26 FLORENCE 12/2010

Aktuální příloha

noZokomiální nákAZy

MUDr. Věra Melicherčíková, CSc.Státní zdravotní ústav, Praha

1975: ukonč. studium na LF hygienické UK, Praha; 1979: ukonč. postgrad. studium – tit. kandidát lékař. věd, obor mikrobiol.; od 1979: Stát. zdrav. ústav, Praha (dříve Institut hygieny a epidem.), od 1980 jako vedoucí Nár. referenční lab. pro dezinf. a steril.; 1984: atest. z lékař. mikrobiol.; od 2001: zást. ved. Laboratoří OML, kredit. laboratoří ČIA, a ved. laboratoře NRL/DS; od 2003 pověř. vý-konem činnosti ve funkci koordinátora a auditora autoriz. setů E 1–6 v labor. oblastech v rámci autorizace podle zák. č. 258/2000 Sb., ve znění pozd. předpisů. Aut. a spoluaut. více než 250 publikací v odb. časopisech, monografiich, sbornících apod., populár. článků pro veřejnost a učebnic pro pregrad. a postgrad. vzděl. v oboru sterilizace, dezinfekce a NN. Podílí se na postgraduální výchově v oboru sterilizace a dezinfekce v IPVZ Praha, NCONZO Brno, Sdružení DDD Praha. Metod. vede pracovníky hyg. služby a profes. pracovníky v DDD a sterilizaci, konzultuje s výrobci a dovozci steriliz. přístrojů a pomůcek a dezinf. přípravků. Členka řady odb. organizací a red. rad několika časopisů. Zavádí nové in vitro metody pro hodnoc. dezinf. účinnosti chem. látek, provádí expert. činnost v hodnoc. dezinf. účinnosti chem. látek a steriliz. účinnosti přístrojů, spolupr. na tvorbě nových předpisů.

Souhrn: V současnosti jsme svědky výrazných medicínských pokroků, avšak výskyt nozokomiálních nákaz (NN) se stále udržuje na přibližně stejné úrovni. Podle platných předpisů se závažné NN musí přesně evidovat. To může umož­nit včas odhalit začínající nebo hrozící problém ve zdravotnickém zařízení, který může způsobit epidemii, ohrozit pa­cienty a personál a vyžádat si vysoké finanční investice.Definice: Termín nozokomiální nákaza pochází z řeckého slova nosokomeion = nemocnice (nosos = choroba, ko­meo = starat se). NN je přenosné infekční onemocnění vnějšího nebo vnitřního původu, které vzniklo v souvislosti s pobytem osob ve zdravotnickém zařízení. Za nemocniční nákazu je považována i nákaza, která se s ohledem na svoji inkubační dobu projeví až po propuštění klienta ze zdravotnického zařízení nebo po jeho přeložení do jiného zdravot­nického zařízení, ale i u klienta, který navštívil ambulantní pracoviště. Za nozokomiální nákazu považujeme i tu, kte­rá se díky různě dlouhé inkubační době projeví až po propuštění pacienta do domácí péče.

Infekce, která je u pacienta přítomna již v době jeho přijetí do zdravotnického zařízení, může být považována za nozo­komiální jen tehdy, je­li epidemiologicky spojena s předcházející hospitalizací. Na vzniku těchto infekcí se podílí přítom­nost určitých mikroorganismů přítomných v nemocničním prostředí, dále oslabení organismu nemocemi a diagnostické a léčebné zásahy. Na vzniku nozokomiálních nákaz se výrazně podílí hlavně stárnoucí populace a s tím spojená vzrůstající komorbidita, rozvoj vyšetřovacích a léčebných technologií a moderní léčby umožňující záchranu v minulosti beznadějných stavů, komplikované chirurgické výkony, intenzivní péče, léčba onkologických pacientů a jiných vysoce rizikových pacien­tů, transplantační medicína, vysoká spotřeba a neúčelné používání antibiotik, a tím stoupající rezistence mikrobů apod.Předpisy: V České republice je sledování nozokomiálních nákaz povinné podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně ve­řejného zdraví, a vyhlášky MZ ČR č. 195/2005 Sb., která stanoví zdravotnickému zařízení evidovat všechny NN a hlásit odpovědnému orgánu ochrany veřejného zdraví hromadný výskyt nozokomiálních nákaz, tu, která vede k těžkému po­škození zdraví nebo k úmrtí. Také je zavedena povinnost zpracovat provozní řády všech klinik a oddělení, zaměřené na prevenci NN, a ty předložit ke schválení odpovědnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

ních. Tato strategie studií je zavazující pro všechny členy EU a je zaměřena na bezpečnost pacienta včetně kontroly infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče. Ze studie vyplynulo, že průměrná zjištěná prevalence NN byla 22,8 % (pohybovala se v rozmezí od 17,8 do 32,7 %). Ze studie jas­ně vyplývá, že když se NN nesledují aktivně, je jejich výskyt minimální. Hospitalizace v takovém zařízení je pro paci­enta potenciálně riziková, protože zde pravděpodobně nee­xistují žádné organizační a kontrolní mechanismy, které by včas odhalily zdroj infekce, faktory přenosu, aby adekvátně na situaci reagovaly a pacient byl vhodně léčen. Podle dal­ších studií je zřejmé, že jestliže se v nemocnici provádí sur­veillance (bdělost a stálé sledování) a kontrola nad výsky­tem nozokomiálních nákaz, dojde k snížení jejich výskytu o 32 %, jestliže se provádí kontrola bez surveillance dojde ke snížení o 6 %, pokud nejsou vypracována žádná opat­ření, pak dojde k nárůstu NN o 18 %. Přibližně jedné třeti­ně NN lze zabránit důkladným dodržováním zásad asepse, dezinfekce a sterilizace.

Nozokomiální nákazy jsou nežádoucí komplikací zdra­votní péče a mají řadu negativních důsledků, jako jsou ná­růst morbidity a mortality, zhoršení kvality života pacien­tů či prodloužení doby hospitalizace, a tím vedou k vzestu­pu přímých i nepřímých nákladů na zdravotní péči a stávají se největším epidemiologickým problémem civilizovaného světa. Podle ECDC (European Center for Disease Preven­tion and Control) jsou v USA ročně prokázány dva milió­ny nozokomiálních nákaz (z toho 500 tisíc v intenzivní pé­či) a 90 tisíc úmrtí v souvislosti z NN, jde o pátou nejčastěj­ší příčinu úmrtí populace.

Podle dřívějších studií provedených na vybraných oddě­leních v letech 1984, 1987, 1989, 1990 se v ČR nozokomiál­ní nákazy vyskytovaly v chirurgických oborech u přibližně 20 % pacientů, v interních oborech u přibližně 10 % pacien­tů. V současné době ministerstvo zdravotnictví zpracovává výsledky prevalenční studie provedené v roce 2009 na od­děleních ARO a JIP s intenzivní umělou ventilací, zabýva­jící se výskytem NN ve vybraných zdravotnických zaříze­

Page 17: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 27

Aktuální příloha

nejčastější původci nozokomiálních nákazVýskyt jednotlivých mikrobiálních agens vyvolávajících NN kolísá ve vztahu k regionu i typu zdravotnického oddělení. Pro různé typy pracovišť bývají typické různé specifické NN a patogeny. Mezi nejčastější mikrobiální agens patří:• Grampozitivní bakterie – stafylokoky (včetněMRSA),

enterokoky,• Gramnegativní bakterie – Pseudomonas aeruginosa,

Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, Acinetobacter bawmannii, Proteus vulgaris a mirabilis, Enterobacter sp., Serratia marcescens,

• Kvasinky–Candida albicans• Stafylokoky• Enterokoky• Streptococcus pneumoniae• Clostridium difficile• Enterobakterie• Pseudomonas aeruginosa• Helicobacter pylori• Mycobakterium species• Mykotickáagens• MRSA–methicilin-rezistentníStaphylococcus aureus• MRCNS – methicilin-rezistentní koaguláza negativní

stafylokoky• VISA – Staphylococcus aureus se sníženou citlivostí

k vankomycinu• PRSP–Streptococcus pneumoniae rezistentní na PNC• VRE–vankomycin–rezistentníenterokoky• Enterokokysvysokourezistencíkaminoglykosidům• Enterokoky s produkcí širokospektrých betalaktamáz

kódovaných plazmidově i chromozomálně• Enterokokysrezistencínakarbapenemy• Enterokokysrezistencínafluorochinolony• Enterokokysrezistencínaaminoglykosidy

rozdělení nozokomiálních nákazTřídění nozokomiálních nákaz může být provedeno podle výskytu (nespecifické a specifické), původu (exogenní a en­dogenní) a podle klinického projevu.

1. Podle výskytu • Nespecifické NN jsou infekce, jež se běžně vyskytují

i mimo zdravotnické zařízení, do kterého byly přenese­ny (např. chřipka, salmonelóza); jejich výskyt ve zdra­votnickém zařízení bývá odrazem epidemiologické situ­ace v příslušném regionu.

• Specifické NN vznikají v nemocničním prostředí v souvislosti s diagnostickými nebo léčebnými výko­ny. Tyto infekce mohou být dokonce specifické i pro určitý typ oddělení (neurologické, novorozenecké, or­topedické apod.). Vyznačují se specifickým šířením, často vysokou odolností původce, odlišnými přístupy k předcházení a léčbě oproti mimonemocničním ná­kazám.

2. Podle původu • Exogenní NN pocházejí z cesty přenosu, která se nalézá

mimo organismus pacienta (např. ze znečištěných zdra­votnických prostředků, vzduchu, ploch).

• Endogenní NNjsouzpůsobenyvlastnímikrobiálnífló­rou pacienta, a to zavlečením infekčního původce z ko­lonizovaného orgánu či slizničního povrchu do okol­ních tkání či do jiného orgánu (např. střevní mikroor­ganismy do břišní dutiny).

3. Podle klinického projevu • infekcemočovéhotraktu• chirurgickéinfekcevráně• infekcekrevníhořečiště• pneumonie• ostatní(do10%všechNN)

Zdroj původce nozokomiální nákazyZdrojem NN může být: • klient–jehovlastnímikroflóra,jinýklient(jehomikro­

flórajeveslinách,narukou,vevzduchu,prachu,nástro­jích atd.), nebo může být nosičem infekce,

• zdravotník – nedocení vlastní onemocnění nebo může být nosičem infekce,

Ilustrační foto redakce

Page 18: Florence 12_2010

32 FLORENCE 12/2010

RECENzOvaNý čLáNEkRECENzOvaNý čLáNEk

Súhrn: Chronická obštrukčná choroba pľúc (CHOCHP) je chronické systémové zápalové ochorenie s dominantne pľúcnymi prejavmi, ktoré sú charakterizované vznikom progredujúcej a takmer ireverzibilnej obštrukčnej ventilačnej poruchy. Obmedzenie prietoku je u vnímavých jedincov zapríčinené abnormálnou zápalovou reakciou pľúc na inhalo­vané škodlivé častice či plyny. CHOCHP má stúpajúcu incidenciu, predpokladá sa, že na celom svete trpí týmto ochore­ním približne 210 miliónov ľudí. Vo vyspelých krajinách choroba postihuje 4–6 % populácie. CHOCHP je jednou z hlav­ných príčin morbidity a mortality svetovej populácie. V súčasnosti je CHOCHP štvrtou najčastejšou príčinou smrti v USA a piatou vo svete. V najbližších desaťročiach očakávame ďalší významný nárast prevalencie a mortality v spojení s týmto ochorením, v roku 2020 sa stane prevencia a liečba CHOCHP druhou najväčšou položkou zaťažujúcou zdravot­nícke systémy a treťou najčastejšou príčinou úmrtnosti na svete. (8) Hlavnými rizikovými faktormi vzniku CHOCHP v našich podmienkach sú fajčenie a znečistené ovzdušie. Aj preto má prevencia veľký význam pri zvládnutí tohto závaž­ného ochorenia. V prvom rade ide o snahy na zníženie expozície organizmu rizikovým faktorom, hlavne tabakovému dymu. Ukončenie fajčenia je jediný a najúčinnejší zásah, ktorý znižuje riziko vzniku/progresie CHOCHP a ktoré doká­že predĺžiť život pacientov.

Starostlivosť o pacienta s CHOCHP musí byť orientovaná nielen na pochopenie podstaty ochorenia, príčin jeho vzni­ku či princípov liečby, ale aj na poskytnutie edukácie a psychosociálnej podpory pri zvládaní choroby a jej komplikácií našimi pacientmi. Efektivitu komunikácie sestry s pacientom môže sestra ovplyvniť tým, do akej miery bude komuni­kácia orientovaná na pacienta. O komunikácii zameranej na pacienta hovoríme vtedy, ak sestra využíva otvorené otáz­ky, ktorými identifikuje problémy pacienta a do rozhodovacieho procesu a plánu starostlivosti zapojí nielen pacienta, ale aj jeho rodinu. (10)

Okrem somatických prejavov predstavuje závažný problém aj sociálna izolácia, ktorá vyplýva zo zníženej schopnosti tolerovať námahu, vedúcej k obmedzeniu mobility. Nepriaznivo na pacienta pôsobia aj sprievodné symptómy ochorenia, akými sú produktívny kašeľ, dýchavica a celoživotná závislosť od liekov. Toto ochorenie významne skracuje život, zvyšuje mortalitu a už od začiatočných štádií významne redukuje kvalitu života pacientov. Kľúčové slová: životný štýl – kvalita života – chronická obštrukčná choroba pľúc – prevencia – dotazníkový prieskum.

(Lifestyle and quality of life of patients whith chronic obstructive pulmonary disease)Summary:Chronicobstructivepulmonarydiseaseisachronicsystemicinflammatorydiseasewithpredominantlypul­monary manifestations, which are characterized by the emergence of progressive and almost irreversible obstructive ven­tilatorydisorders.Flowlimitationiscausedbyabnormallunginflammatoryresponseinsusceptibleindividualstoinha­led noxious particles or gases.

There is a growing incidence of COPD, it is estimated that worldwide suffer from this disease around 210 million people. In developed countries the disease affects 4­6 % of the population. COPD is one of the major cause of morbidity and mor­tality of world‘s population. Currently, COPD is the fourth leading cause of death in the U.S. and fifth in the world. In co­ming decades, we expect further significant increase in prevalence and mortality in association with the disease, in 2020 becomes the prevention and treatment of COPD the second largest item burdensome health systems and the third leading cause of mortality in the world (8).

The main risk factors for COPD in our conditions are smoking and air pollution. Therefore prevention is of great impor­tance in managing this serious disease. First, efforts are made to reduce exposure of organism to the risk factors, especial­ly tobacco smoke. Smoking cessation is the single most effective intervention that reduces risk of emergence/progression of COPD, which can prolong patients‘ lives.

Care for patients with COPD must be oriented not only to understand the nature of the disease, its causes or princi­ples of treatment, but also to provide an educative and psychosocial support in coping with the disease and its complicati­ons by our patients. Effectivnes of nurse – patient communication can the nurse affect by what extent will the communi­cation be orientated on patient. We talk about communication aimed on patient when the nurse uses open questions, by which she/he indetificates patient‘s problems and brings in the decision procedure and care plan, not only the patient but also his/her family. (10)

In addition to somatic symptoms is social isolation also a serious problem, which results from reduced ability to tolera­te stress leading to restriction of mobility. Disease related symptoms are also adversely affecting patient, such as are produ­ctive cough, wheezing and lifetime dependence on drugs. This disease significantly shortens life, increases mortality and until the earliest stages significantly reduces the patients‘ quality of life.Key words: lifestyle – quality of life – chronic obstructive pulmonary disease – prevention – questionnaire survey.

VýZkumná ZPráVA

VPlyV žiVotného štýlu nA kVAlitu žiVotA PACientoV S ChroniCkou obštrukČnou Chorobou PĺÚC

Mgr. Zuzana VarjasiováKlinika pneumológie a ftizeolo-gie II. LF UK, UNB Bratislava

1989–1994: NÚTaRCH Bratisla-va, sestra na kardiopulm. odd.; 1996–2006: NÚTaRCH Brati-slava, sestra na Klinike funkč. diagnostiky; 1997: špecializ.: labor. vyšetr. metódy vo funkč. diagnostike; 2006: TU v Trnave – Bc. štúdium – ošetrovateľstvo; 2009: špecializ.: ošetrov. starostlivosť v odboroch vnútro. lekárstva; 2010: VŠZ sv. Alžbety, Bratislava Mgr. štúdium – ošetro-vateľstvo

PhDr. Renata Knezović, Ph.D.LF UK, Bratislava

2000-2005: ukonč. štúdium na Pd.F UK, Bratislava; LF UK – ošetrovateľstvo, ukonč. 2008; 2009: VŠ sv. Alžbety, Bratislava – verejné zdravotníctvo; od 2006: odb. asistentka na LF UK, Bratislava

Page 19: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 33

PhDr. Mgr. Dana Rebeka Ralbovská, Ph.D.

Fakulta biomedicínskeho inže-nýrství ČVUT, Praha, VŠZ a SP sv.

Alžbety, Bratislava

1984–1988: SZŠ, Skalica – všeob. sestra; 1992, 1998,

2008: ukonč. studia na PedF, FF, LF UK Bratislava, obory spec.

pedagogika, psychol. a ošetř.; 1992–2006: lektorka odb. zdrav.

předmětů v SR; 1997–2006: externí odb. asist. na LF UK,

Bratislava; 2006–2009: VŠZ, o. p. s., vedoucí katedry, Praha;

od 2010: FBMI ČVUT, Praha

ÚvodChronická obštrukčná choroba pľúc (CHOCHP) je liečiteľné ochorenie, kto­rému sa dá predchádzať a ktoré má vý­znamné mimopľúcne následky pri­spievajúce k závažnosti postihnutia u jednotlivých pacientov. Pľúcna zlož­ka ochorenia je charakterizovaná li­mitáciou výdychového prietoku, kto­rá nie je plne reverzibilná. Bronchiál­na obštrukcia zvyčajne progreduje a je spojená s abnormálnou zápalovou od­poveďou pľúc na škodlivé častice alebo plyny. Táto najzákernejšia civilizačná chronická choroba sa stala predmetom celosvetovej Globálnej iniciatívy pre liečbu a prevenciu obštrukčnej cho­roby pľúc GOLD (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease), pripravenej vybranými odborníkmi na CHOCHP z celého sveta a pripo­mienkovanej národnými delegátmi pre GOLD zo všetkých spolupracujú­cich štátov. (6) Iniciatíva GOLD bo­la založená v roku 1997, ktorej cieľom bolo: znížiť morbiditu a mortalitu na CHOCHP, upozorniť odbornú a laic­kú verejnosť na závažnosť ochorenia, zlepšiť diagnostiku, liečbu a prevenciu, vypracovať medzinárodný konsenzus o prístupe k liečbe CHOCHP. (12)

Cieľom racionálneho manažmen­tu CHOCHP je nasledovné: zmierniť symptómy, predísť progresii choroby, zlepšiť toleranciu námahy, zlepšiť kva­litu života, predísť komplikáciám, pre­dísť exacerbáciám a liečiť ich, reduko­vať mortalitu. Podmienkou úspechu pri CHOCHP je adekvátna liečba. Pri nevhodnej liečbe ochorenie naďalej progreduje. Skupina s CHOCHP dosa­huje vyššie náklady na zdravotnú sta­rostlivosť. (2)

Prevencia Hlavný dôraz je kladený na primárnu prevenciu (eliminácia rizikových fak­torov) a sekundárnu prevenciu, kto­rá spočíva vo včasnom odhalení ocho­renia, v začatí adekvátnej liečby a dis­penzarizácii pacienta. (13) Základným liečebným, ale i preventívnym krokom v komplexnej liečbe CHOCHP je zane­chanie fajčenia.(4) Každý fajčiar, kto­rý sa chce stať nefajčiarom, musí prijať zmenu životného štýlu ako niečo, čo je nevyhnutnosťou pre trvalú abstinen­ciu. (11) Väčšina pacientov začína v ob­dobí dospievania v dôsledku bezpro­stredného tlaku rovesníkov. Preto je veľ­mi dôležitá prevencia fajčenia už u detí a mladistvých. Významnými činiteľmi prevencie sú výchova v rodine a osobný príklad rodičov a príbuzných, škola so svojimi protifajčiarskymi programami a aktivitami, aj osveta o zdravom spô­sobe života a zdravotných rizikách faj­čenia zo strany zdravotníkov. (14)

Výchova má v prevencii CHOCHP nezastupiteľný význam. Platí pre všet­ky štádiá choroby. Výchova chorých nielen v poznaní rôznych rizikových faktorov CHOCHP, ale v ich predchád­zaniu, zlepšovanie schopností vedieť sa vysporiadať s ochorením, ovládať inhalačnú techniku, používať prvky pľúcnej rehabilitácie a dokázať zmeniť životný štýl. Chorých s veľmi ťažkým štádiom CHOCHP je nutné informovať o komplikáciách, ako im predchádzať, o liečbe s kyslíkom i o záležitostiach, ktoré sa týkajú terminálnej fáze živo­ta pri CHOCHP. (15)

Základom diagnostiky je funkč­né vyšetrenie pľúc – spirometria. Slú­ži tiež na stanovenie závažnosti ocho­renia, progresie ochorenia, prognózy

pacienta, ale aj na hodnotenie odpo­vede na použitú liečbu. Úsilný výdy­chový objem za prvú sekundu (FEV1) a jeho pomer k vitálnej kapacite pľúc (VC) t.j. FEV1/VC, sú jednoduchým vyšetrením, ktoré dokáže obštruk­ciu dýchacích ciest. Súčasné zníženie vitálnej kapacity býva prejavom hy­perinflácie – rozdutia (predčasnéhouzáveru malých dýchacích ciest). (7) Podľa spirometrických hodnôt rozli­šujeme 4 štádiá CHOCHP.

klasifikácia ochorenia podľa gold (2007) Štádium I: ľahké štádium CHO-CHP – pri ňom je ľahká porucha prietoku vzduchu prieduškami (FEV1/FVC<0,70; FEV1>80 % re­ferenčnej hodnoty/RH/). Zvyčajne, ale nie vždy, býva chronický kašeľ a tvorba spúta. V tomto štádiu si chorý nemusí byť vedomý, že jeho pľúcne funkcie sú už zhoršené.Štádium II: stredne ťažké štá-dium CHOCHP – charakterizo­vané je zhoršením prietoku vzdu­chu prieduškami (FEV1/FVC<0,70; 50 %>FEV1<80 % RH). Pri tomto štádiu obvykle progredujú prízna­ky spojené so zhoršením dýchavi­ce, ktorá je typická pri telesnej zá­ťaži, často je prítomný tiež kašeľ a vykašliavanie. V tomto štádiu väč­šinou chorý vyhľadáva lekársku po­moc pre dýchavicu alebo pre exacer­báciu CHOCHP.Štádium III: ťažké štádium CHO-CHP – charakterizované ťažkou bronchiálnou obštrukciou (FEV1/FVC<0,70; 30 %>FEV1<50 % RH.),

RECENzOvaNý čLáNEk

RECENzOvaNý čLáNEk

Page 20: Florence 12_2010

38 FLORENCE 12/2010

Na úvod mi dovolte pár slov z histo­rie i současnosti nukleární medicíny v České republice. Nukleární medicí­na využívá otevřené radioaktivní zá­řiče k in vivo a in vitro v diagnostice a terapii. Je to samostatný polyprofes­ní obor, ve kterém je nutná spoluprá­ce lékařů, fyziků, farmaceutů, radiolo­gických asistentů, všeobecných sester, zdravotních laborantů a farmaceutic­kých asistentů.

Počátky nukleární medicíny u nás očima SZPRadioaktivní látky v podobě otevře­ných zářičů se v naší republice zača­ly využívat v šedesátých letech minu­lého století. V této době činila nuk­leární medicína v celém světě první krůčky. První pracoviště v tehdej­ším Československu vznikla v Praze, Brně, Bratislavě a Olomouci. Kromě dia gnostiky byl později zahájen také provoz lůžkových oddělení, zejména pro terapie onemocnění štítné žlázy radiojódem.

Do roku 1989 bylo významnou překážkou radionuklidové diagnos­tiky nedostatečné přístrojové vybave­ní a nedostupnost potřebné škály ra­diofarmak. V oboru nukleární me­dicína pracovalo mnoho nadšených odborníků, kteří zkonstruovali řadu významných technologií, např. pohy­bový scintigraf, který sloužil k zobra­zení distribuce radiofarmak v těle pa­cienta. Záznamy byly velmi kvalitní a srovnatelné s profesionálními pří­stroji.

Vývoj radiofarmak umožnil i v teh­dejší době aplikaci velmi moderních

Čas Pro SekCi nukleární mediCíny

scintigrafických vyšetření. Radio­farmaka ke scintigrafii ledvin (99m Tc glukonát) a ke scintigrafii skeletu (99m Tc pyrofosfát) měla u nás světo­vou prioritu.

V pozdějších letech se výraz­ně zlepšilo přístrojové vybavení na­šich pracovišť, nové moderní scinti­grafy a scintilační kamery umožni­ly významně rozšířit škálu statických i dynamických vyšetření využíva­ných zejména v neurologii, onkolo­gii, kardiologii, nefrologii, gastroen­terologii atd.

Rychlým vývojem procházela i vy­šetření in vitro. K detekci hladin hor­monů, léků apod. pomocí RIA se za­čaly využívat nové automatické měni­če vzorků.

Dalším kvalitativním předělem v přístrojovém vybavení pracovišť nukleární medicíny byly scintilační kamery nové generace s velkým de­tekčním polem a počítačem. Umož­nily velký rozvoj dynamických funkč­ních vyšetření, jako jsou ventrikulo­grafie k detekci kardiálních funkcí, perfúze myokardu, moderní funkč­ní vyšetření v neurologii, nefrologii, pneumologii. Na těchto scintilačních kamerách se dala provádět i celotělo­vá vyšetření skeletu.

Po roce 1989, v nových politických a ekonomických podmínkách, dochá­zelo k významné inovaci pracovišť nukleární medicíny (NM) v naší re­publice. V současnosti pracujeme na moderních scintilačních kamerách, mnoho pracovišť využívá k diagnosti­ce špičkové hybridní přístroje SPECT/CT. Šest pracovišť disponuje hybrid­

ními PET/CT skenery, kde jsou v je­diném gantry integrovány PET a CT. Pomocí speciálního softwaru lze pro­vádět fúzi obrazů získaných při jedi­ném PET a CT vyšetření s pacientem v identické poloze. Takto lze přesně určit, ve které anatomické struktuře se nachází patologické ložisko se zvý­šenou metabolickou aktivitou. Z 90 % tyto přístroje slouží k diagnostice on­kologických onemocnění, v menší mí­ře k diagnostice zánětů, v kardiologii, neurologii apod.

Na lůžkových odděleních nukleár­ní medicíny se provádí terapie štítné žlázy radiojódem (při diferencované Ca štítné žlázy, hypertyreóze apod.). Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejrozšířenější endokrinologická one­mocnění, vyskytuje se až u 5 % oby­vatel.

Tato specializovaná terapie je prováděna v ČR na pěti lůžkových odděleních, největší se nachází ve Fakultní nemocnici (FN) v Motole v Praze. Pacienti jsou na těchto pra­covištích trvale dispenzarizováni a kontrolováni.

Sekce nukleární medicínyV březnu 1992 se ve FN v Motole se­šlo 28 vedoucích pracovníků z růz­ných pracovišť Čech a Moravy, kteří založili samostatnou sekci nukleární medicíny ČAS. Měla 25 řádných čle­nů, první předsedkyní se stala Jana Augustinová.

Jana Augustinová s maximální pí­lí a zodpovědností usilovala o posíle­ní prestiže SZP v našem oboru. K jejím

zpRavOdaj čas

ZPRAVODAJ ČAS

Vlasta Míkovápředsedkyně sekce

Ze setkání na Dnech nukleární medicíny v loňském roce

Page 21: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 39

zpRavOdaj čas

prioritám patřilo mimo jiné vzdělává­ní a prohlubování znalostí. Všichni, kteří pracujeme na pracovištích nuk­leární medicíny a kteří jsme absolvo­vali PSS v nynějším NCONZO v Brně, známe Josefa Svobodu, dalšího zaklá­dajícího člena sekce nukleární me­dicíny. Celý svůj profesní život věno­val nukleární medicíně, podílel se na vzdělávání nováčků v oboru, organi­zoval víkendové kursy pro začáteční­ky. Hlavní díl jeho práce pak spočíval ve specializačním vzdělávání. Na pra­covištích nukleární medicíny pracu­jí nelékařští zdravotničtí pracovníci mnoha profesí (radiologičtí asistenti, všeobecné sestry, zdravotní laboranti, farmaceutičtí asistenti), a pro všechny tyto profese je nutné zajistit patřičné vzdělávání.

Spolupráce s Českou společností nukleární medicíny ČlS JePV ČR je v dnešní době 45 pracovišť nukleární medicíny. Sekce NM ČAS má nyní 64 aktivních členů, úzce spo­lupracuje s Českou společností nuk­leární medicíny ČLS JEP, kde od ro­ku 1995 působí také samostatná sek­ce NLZP. Obě organizace společně pořádají pravidelná jarní jednoden­ní setkání NLZP v Praze, každoročně se scházejí u příležitosti Dnů nukleár­ní medicíny (s lékaři, fyziky, farma­ceuty) a v podzimním období pořádají tradiční dvoudenní konference.

Na akcích sekce NM nás vedle pro­blematiky vlastního oboru zajímají ta­ké novinky a trendy léčebných postu­pů uplatňovaných specializovanými pracovišti, která k nám pacienty ode­sílají. Přednášejí nám odborníci na ra­diační ochranu, zdravotnické právo apod.

Na druhé straně je velmi dobře, že přednášky z nukleární medicíny jsou žádány na seminářích jiných sekcí a odborných společností. Pravidelně a aktivně se kupříkladu zúčastňujeme seminářů a kongresů organizovaných pracovišti hematoonkologie, endokri­nologie, radiologie, gastroenterologie či chirurgie.

Vzdělávání ale nejsou jen přednáš­ky a semináře. Členové sekce se ta­ké aktivně podíleli například na rea­lizaci publikace Nukleární medicína, průřez vyšetřovacími metodami, kte­rá vyšla v nakladatelství Galén v roce 2008, a pravidelně přispívají odbor­nými články do časopisů Praktická radio logie, Florence a Sestra.

Specializační studium nahradí certifikované kursyPro polyprofesní obor, jako je nukleár­ní medicína, je v současné době velmi složitá problematika dalšího vzdělává­ní. Každá odbornost musí mít patřičné specializační a celoživotní vzdělává­ní v NM. Každý obor připravuje návrh tohoto vzdělávání, pouze u všeobec­ných sester vyvstal problém tím, že ses tra pro nukleární medicínu už není v novém katalogu prací uvedena (v po­sledních pěti letech nebylo možné pro nedostatečný počet uchazeček otevřít specializační vzdělávání, většina ses­ter PSS již absolvovala). Specializač­ní studium bude muset být nahrazeno certifikovanými kursy, kde sestry zís­kají zvláštní odbornou způsobilost pro práci v NM. Velice mě těší zájem ostat­ních kolegyň a kolegů z oboru, kteří se nabízejí ke spolupráci, mimo jiné prá­vě na přípravě těchto certifikovaných kursů. Velký zájem je také o e­learnin­gové vzdělávání, a to pro všechny pro­fese v NM.

kvalitní celoživotní vzděláváníSekce nukleární medicíny naváza­la velmi plodnou spolupráci se Spo­lečností radiologických asistentů ČR. Společně se podílíme na specializač­ním vzdělávání pro radiologické asis­tenty, připomínkování vyhlášek atd. Předseda Společnosti radiologických asistentů ČR Mgr. Josef Hyka zaští­til certifikovaný kurs pro sestry obo­ru NM pod názvem Specifická ošet­řovatelská péče pro hybridní přístroje v nukleární medicíně, který se konal v loňském a letošním roce v Olomou­ci. Odbornou garantkou byla předsed­kyně sekce NM Vlasta Míková. Tím­to kursem prošlo více než 90 % sester s PSS z NM z celé České republiky. Ab­solventi tak získali zvláštní odbornou způsobilost pro práci na hybridních přístrojích.

Vzdělávání NLZP v NM je zamě­řeno na perfektní zvládání přístrojo­vé techniky, znalosti radiační hygieny a metodik vyšetření, ale také na správ­nou komunikaci s pacientem jak v dia­gnostice, tak terapii. Dobře poučený a informovaný pacient s námi ochot­něji spolupracuje a celou proceduru vyšetření lépe zvládá.

PoděkováníChtěla bych poděkovat členkám a čle­nům sekce nukleární medicíny za je­jich nadstandardní aktivitu v organi­zaci celoživotního vzdělávání, za sna­hu získávat nové informace z oboru, spolupracovat s jinými obory a vy­světlovat principy a důležitost nuk­leární medicíny na ostatních praco­vištích.

Vlasta Míková, předsedkyně sekceFota z archivu autorky

([email protected])

Po ukončení gymnázia v Olomouci v roce 1975 jsem začala studovat na SZŠ dvouletý nástavbový obor radiologic­ký laborant. První pracovní zkušenosti jsem získala na radiologickém oddělení nemocnice s poliklinikou v Prostějově, kde jsem pracovala devět let. Poté jsem nastoupila do Fakultní nemocnice Olo­mouc. Původně jsem „měla namířeno“ na radiologii, ale na Klinice nukleární

medicíny se uvolnilo místo dříve, a tak jsem nastoupila tam.

Nukleární medicína se mi ja­ko obor zalíbila, a tak jsem jí zůstala věrná. V roce 1990 jsem ukončila PSS z NM. Později jsem se zapojila do pří­pravy přednášek a také aktivně do pří­pravy seminářů.

V roce 2000 jsem přešla na místo staniční a od roku 2001 pracuji jako

vedoucí radiologická asistentka KNM. V roce 2005 jsem obhájila PSS v ma­nagementu ve zdravotnictví a v ro­ce 2004 jsem začala vykonávat funk­ci předsedkyně sekce nukleární me­dicíny ČAS, kterou jsem převzala po Janě Augustinové. Dále jsem členkou ČSNM a SRLA.

V roce 2008 jsem připravila pro sestry z NM certifikovaný kurs Spe­

Co žiVot dAl A VZAl

VlAStA míkoVá, PřEDSEDKyNě SEKCE NuKLEáRNí MEDICíNy ČAS

Page 22: Florence 12_2010

PrchnOutiVOzem

BezhrBýVeLBLOud

SídLOV ruSku

ukazOVacízájmenO

StarO-germán

OStrýPřízVuk SkrýVaná kOtOuL

Schránkaměkkýšů

tiSkOVáag. tOga

--------------mraVní zákLad

1. čáSttajenky

ŽenSké jménO

Schránka--------------

uSazenáhOrnina

SPz VOz.táBOra

--------------PádOVá Otázka

SVitek--------------

inSekt

čáSt míStnOSti BOVden Smyčky

římS. číSL. 101--------------

OSOBnízájmenO

VOLeBníLíStek

--------------LeŽ

POBídka--------------

BaVLněnýSatén

čáSt Věty

druhkOření

--------------ÚmySL

VySáVat--------------

BOdaVýhmyz

2. čáSttajenky

metan--------------

kLukOV-Ská zBraň

římSká šeStka--------------

BritSkéhraBStVí

POStuPněVLhnOut

hLiníkOVáfóLie

tiSkOVáagentura

hOngkOngu

had--------------hVězdnicOVitá

rOStLina

PříStřešek--------------jiŽní BOdaVý

hmyz

Označenínašich

LetadeL

jizVa--------------

ÚStrOjí(anat.)

haLucinOgen--------------

menšídOBytek

hLOdaVecchůVa

--------------LiS

značkamOLyBdenu--------------mLádě VePře

OSOBnízájmenO

kOrýš--------------Ochrana PLa-

teBní karty

čáSt ruky--------------SLOVenSky

dOVnitř

SeVerSkézVíře

--------------Stáří

BOLákna rtu

Saň--------------

značkaytterBia

ŽemLOVka--------------

římSkýmičíSL. 501

3. čáSttajenky

Lék PrOLéčení

aLkOhO-LiSmu

SázenkaPOmůcka:

atP, ika, rna, SiLk.

Řešení křížovky zasílejte nejpozději do 18. 12. 2010 pomocí SMS ve tvaru FLO KR12 TEXT TAJENKY JMENO PRIJMENI (např.: FLO KR12 ZISKATE ENERGII NA CELY DEN EVA NOVOT-NA) na číslo 900 06 09. Výhru získává prvních 10 luštitelek, které zašlou správné znění tajenky. Výhry jsou zasílány poštou do 30 dnů od uveřejnění výherců v následujícím vydání titulu. Cena jedné SMS je 9 Kč včetně DPH, SMS servis technicky zajišťuje Erika a.s.

Znění tajenky z minulého čísla: „Pane doktore, vy jste poradil manželovi nesprávný lék!“ „Ano?“ „Řekl jste mu, aby na bolesti břicha pil plzeňské pivo.“ „A je v tom nějaký problém?“ „Jistě, dřív ho bolel žaludek jenom ráno a teď už každou hodinu!“ Úspěšné luštitelky z minulého čísla: Marie Štolpová, Mramotice; Jana Štefánková, Uherský Ostrov; Iveta Dof-ková, Ostrava – Třebovice; Irena Váchová, Letovice; Vladimíra Přecechtělová, Heřmánkovice; Hana Pospíšilová, Litomyšl – Záhradí; Dana Dvořáčková, Česká Kamenice; Miroslava Lacinová, České Budějovice; Gabriela Matušů, Moravany; Ludmila Erlecová, Olomouc.

balíčekPlantur39.Vyhrajte 10 ×

Výherní balíček obsahuje:

1× kosmetická etue1× Plantur39 Aktivní kapsle

• proti oxidativnímu stresu • na posílení růstu vlasů

Pan doktor má doma havárii vody. instalatér vše opraví a za hodinu vše funguje. Předá zákazníkoví účet. ten se zhrozí: „Cože? Za hodinu práce 1500 korun? to já tedy jako lékař nevydělám.“ instalatér na to: „to jsem já … (viz tajenku).“

Vnitřní kúra pro vyčerpané vlasy

Hektický životní styl, každodenní koloběh a stres před-stavují pro ženy velkou zátěž. To vše působí negativnětaké na jejich vlasy, které potřebují hodně energie, abyvlasové kořínky pevně držely a vlasy mohly zdravě růst.Dopřejte svým vlasům jednou za čas intenzivní vnitřníkúru: vitaminy, selen a extrakt z jadérek hroznovéhovína. Vaše vlasové kořínky se tak zregenerují.

www.plantur39.cz

Plantur39…pro Vaše vlasy

Plantur39Aktivní kapsle podporují růst vlasů

Novinka

v lékárnách

60 kapslí. K dostání v lékárnácha vybraných kadeřnických

a kosmetických salonech.

Vnitřní k

úra pro vyčerpané

vlasy: Plantur39

Aktivní kapsle

Plantur39 inz:170x70 Plantur listopad 18.11.2010 11:02 Stránka 1

Page 23: Florence 12_2010

FLORENCE 12/2010 51

VeinViewer v novém…

Blanka Kantorová produktový manažerTel.: +420 602 773 945E-mail: [email protected]

VeinViewer je systém, který snadno a rychle najde a zobrazí všechny cévy uložené do hloubky 8 – 10 mm. Pro každý věk, hmotnost a barvu pleti. Zvýší komfort pacienta, značně omezí opakované vpichy, zmírní bolest a strach pacienta. Šetří čas zdravotníků, zvýší úspěšnost správného zavedení jehly nebo kanyly při prvním pokusu a významně zredukuje nutnost zavedení centrálních žilních katetrů.

Zelené zobrazení na kůži je reálný obraz cév v konkrétním čase vytvořený pomocí snímací hlavy přístroje.

Nový model, nové řešení…nižší lehčí mobilnější snadněji manipulovatelná snímací hlavainverzní zobrazení cévdo sítě i na bateriitři velikosti zobrazovacího oknabez kalibrace

strategický partner pro inovace v medicíně

Možnosti využití:– pro všechna pracoviště,

kde se provádějí odběry krve– zavádění periferních kanyl a katetrů– zavádění centrálních žilních katetrů

VienVIEWE_A4_inz.indd 1 22.10.10 8:49

Page 24: Florence 12_2010

52 FLORENCE 12/2010