Upload
others
View
5
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Biomedicínská technika a bioinformatika
2. 4. 2008
Imunitní systém a jeho funkce
snížená resistence k infekcím
patologická reakce na vnější antigeny
patologická reakce na vnitřní antigeny
snížený imunitní dohled
imunodeficience
alergie
autoimunita
onkologická onemocnění
rozlišuje užitečné a škodlivézajišťuje obranu organismuzajišťuje imunitní dohlednavozuje mechanismy tolerance
Rozdělení složek imunity
nespecifické specifické
buněčné polymorfonukleáry lymfocyty Tmonocyty-makrofágy, DC, NK buňky
humorální komplement protilátkyproteiny akutní (lymfocyty B)fáze (CRP...)
Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou
nespecifická specifická fylogeneticky starší mladší
rychlost reakce minuty hodiny-dny
imunol. paměť nemá má receptor pro Ag sdílené struktury
(MAMP), nepřímo – opsoniny; všechny buňky vybaveny stejně
specifické receptory BCR, Igl, TCR, diversita repertoáru, klony
Hlavní typy buněkHlavní typy buněk
Tγδ+
Nespecifická
Specifická
Nespecifická (vrozená) imunita
FagocytózaKomplement
Reakce akutní fáze
Fagocytující buňky
Polymorfonukleární leukocytyEosinofilní leukocyty
(obrana proti extracelulárním mikrobům)monocyty-makrofágy
(obrana proti intracelulárním mikrobům, antigenní prezentace)dendritické buňky (antigenní prezentace)
Proces fagocytózy
vycestování - diapedéza, chemotaxerozpoznání (receptory pro TLR, Fcreceptory, komplementové receptory)pohlcenínitrobuněčné usmrcení - mikrobicidnísystémy degradace sekrece extracelulárně
Fagocytoza.exe
Mikrobicidní systémy
závislé na kyslíku
NADPH oxidázaROImyeloperoxidáza
nezávislé na kyslíku
pHdefensinyantibakteriální enzymya další součásti granul
Komplementsystém cca 50 sérových bílkovin produkovaných ponejvíce v játrech, částečně v monocytech a makrofázích.
Klasická Lektinová Alternativní cesta
Aktivace komplementu
Lytická fáze
0902_Complement_system.swf
Funkce komplementu I.OpsonizaceC3b a C4b (CR3 a CR4 na fagocytech)
Chemotaxe, anafylaxeC3a, C5a, komplex C567 mají chemotaktickou aktivitu; složky C3a, C5a působí jako anafylatoxiny(způsobují degranulaci žírných buněk, uvolnění histaminu, zvýšenou propustnost cév)
CytolýzaKonečný membranolytický komplex (MAC) osmoticky lyzuje cílové buňky tvorbou membránových pórů
Funkce komplementu
Transport antigenuSložky C3b a C4b transport antigenu vázaného v imunokomplexu vazbou na komplementový receptor na erytrocytechPrezentace antigenuSložky C3b a C4b mají pomocnou funkci při prezentaci antigenu vazbou na folikulární dendritické buňky v mízních uzlináchAktivace lymfocytů BSložky C3b,d vázané na imunokomplex zajišťují přídatnou aktivaci lymfocytů B vazbou na komplementový receptor CR2; Potenciace ADCC a NK aktivityKomplementové složky potencují účinek protilátek v cytotoxické reakci zprostředkované protilátkami (ADCC) a v NK aktivitě
Proteiny akutní fáze
C-reaktivní protein (CRP)MBL (lektin vázající manózu), orosomukoid, alfa-2-makroglobulin aj.Syntetizované játry v odpověď na prozánětlivé cytokiny (IL-1,6,TNF)
Získaná imunita
Th0
Th3Th1 Th2 Tr
IFN-γLFIL-2
IL-4IL-5IL-6IL-13
TGF-β IL-10
IFN-yIL-12
IL-4
IL-10,?
?
humorální imunita inhibice imunitní reakce, hojeníbuněčná imunita
Vývoj imunity dítěte
vývoj imunokompetentních buněk je spojen s hematopoezou, jež začíná v 1.měsíci embryogenese protilátky plodu jsou přeneseny od matkyúloha FcRncytokiny
IgM
IgG
IgA
narození 6 měsíců
Lymfocyty T a jejich funkce
Cytotoxické Tc Zánětlivé Th1 Pomocné Th2
Struktura protilátky Struktura protilátky ((imunoglobulinuimunoglobulinu))
κκλλαα,,γγ,,δδ,,εε,,μμ
variabilní část(vazba Ag)
konstantní část(funkce, vazba Fc receptoru)
Funkce protilátekFunkce protilátek•neutralizace
•opsonizace
•aktivace komplementu
•senzibilizace pro zabíjení NK buňkami (ADCC), příp. pro aktivaci granulocytů
•senzibilizace pro mastocyty+ jejich aktivace
IgGIgG, , IgAIgA
IgGIgG
IgMIgM, IgG3 >G1>G2, IgG3 >G1>G2
IgGIgG
IgEIgE
Charakteristika Charakteristika IgIg
Izotyp M.h. Obsah v séru Lokalizace T (1/2)
biol Funkce
(kDa) (g/l) (dny)
IgG 155 8-18sérum, intersticiální tekutina 21
opsonizace; neutralizace; přestupuje placentu; sekundární odpověď
IgA 160-350
0.9-3.5 sérum, slzy, sliny, povrch sliznic, mléko
6 ochrana sliznic, opsonizace
IgM 900 0.9-2.5 sérum, povrch B-buněk 6 aktivace komplementu; primární odpověď; receptor pro antigen
IgD 180 0.1 sérum, povrch B-buněk 3 receptor pro antigen
IgE 190 3x10-4 sérum, intesticiální tekutina
2 ochrana proti parazitům
Vývoj hladin Vývoj hladin IgIg po po narozenínarození
ProtilátkováProtilátková odpověďodpověď--časový časový průběhprůběh
HLA - vývoj imunity
HLA jsou membránové glykoproteiny, které představují vrchol organizace fungování imunitního systému
ve vývoji imunitního systému se objevují až u obratlovců
HLA – MHC-6p21.3HLA molekuly jsou zodpovědné za histokompatibilitu -slučitelnost tkáníkombinace HLA molekul je unikátní u každého jedincejediný příklad shody HLA molekul představují jednovaječná dvojčataHLA molekuly jsou zodpovědné za odvržení transplantátuhistokompatibilní molekuly v této situaci fungují jako antigeny, které vyvolají imunitní odpověď zaměřenou na odvržení štěpuv této souvislosti se tyto molekuly nazývají transplantační či histokompatibilní antigeny
.
Struktura HLA molekul
HLA molekuly se dělí na 2 hlavní třídy: I. a II. třídyHLA molekuly obou tříd jsou glykoproteiny, heterodimery, složené ze dvou řetezcůStruktura HLA molekul obou tříd umožňuje vazbu antigenu a kontakt s receptory T lymfocytů
HLA geny
mezi HLA III.třídy patří složky komplementu, TNF, HSP a další
HLA oblast
D HLA III.třídy B C E A G F
DP DQ DR
chromozom 6
HLA a antigenyantigeny, které jsou předkládány imunitnímu systému v kontextu s HLA molekulami, pocházejí jednak z extracelulárního prostředí, tak zvané vnější antigeny, jednak jsou lokalizovány uvnitř buňky, tak zvané vnitřní antigeny.
povaha vnitřních a vnějších antigenů se výrazně liší, každý indukuje zcela jiný typ imunitní reakcevnitřní antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA I. třídyvnější antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA II. třídy
Prezentace antigenu
Antigeny jsou molekuly, které vyvolají imunitní odpověď.Antigeny jsou většinou proteiny či glykoproteiny, nebo polysacharidy. Antigeny pocházející z vnějšího prostředí se do organismu dostanou přes gastrointestinální trakt, respirační trakt, kůži nebo arteficiálně např. injekčně. Antigeny vnitřní se nacházejí přímo v buňkách, může se jednat např. o proteiny kódované virovými geny nebo proteiny kódované mutovanými geny v nádorově změněných buňkách.
Cesty zpracování antigenu
exogenní antigeny, HLA II.třídyendogenní antigeny, HLA I.třídy
Antigen prezentující buňky a T lymfocyty
K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty
Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu.
– prezentace exogenního antigenu
HLA II.třídyantigenTCR
CD4
T lymfocyt
APClysozom
ER, Golgi
Antigen prezentující buňky a T lymfocyty
K iniciaci imunitní odpovědi je nutné rozpoznání antigenu T lymfocyty
Povaha imunitní odpovědi je určována druhem prezentovaného antigenu.
– prezentace endogenního antigenu
HLA I.třídyantigenTCR
CD8
T lymfocyt
APCER, Golgi
Prezentace antigenu
CD4
T lymfocyt
B lymfocytHLA I.třídyantigenTCR
CD8
T lymfocyt
APCER, Golgi
HLA II.třídyantigenTCR
CD4
T lymfocyt
APClysozom
ER, Golgi
HLA II.třídyantigen
TCR
endogenní exogenní B lymfocytydestrukce buňky rozvoj imunitní odpovědi sekrece protilátek
Imunodeficience
Snížená obranyschopnost, zvýšená náchylnost k infekcímvrozené - genové vadyzískané - podvýživa (choroby zažívacího traktu, diety, nedostatek vitaminů a prvků)
- infekce (HIV, spalničky...)- celkové choroby (cukrovka...)- léky,ozařování, operace, stres....
Imunodeficience
1. primárnívrozené poruchy, způsobené mutacemi genů pro jednotlivé složky imunitního systému
2. sekundární poruchy imunity nasedající na základní onemocnění
Primární imunodeficience
základní dělení na deficity
humorální (asi 70%)
buněčné a kombinované (asi 20%)
fagocytární (asi 10%)
deficity komplementu (méně než 1%)
Deficity fagocytózyřada jednotek
základní onemocnění:
chronická granulomatózaLAD syndrom 1, 2deficit myeloperoxidázydeficit G6PDChédiak-Higashi syndromneutropenie
Fagocytární imunodeficienceLAD syndrom
deficit adhezivních molekul
LAD syndrom I. - deficit leukocytárních integrinůCD 18
Deficity komplementuřada jednotek
základní onemocnění:
deficity časných složek komplementovékaskádydeficity pozdních složek komplementovékaskádyangioneurotický edémporuchy v alternativní cestě aktivace komplementu
SCID
porucha adenosin deaminázy deficience ADA, přibližně 25% SCID
SCID T-B- deficit RAG2 rekombinázy
SCID T-B+X vázaný 70%
deficit g řetězce receptoru pro cytokiny IL-2,IL-4, IL-7, IL-9 a IL-15autosom.reces. 30%
deficit JAK3 kinázy
Sekundární imunodeficience
V celosvětovém měřítku sekundárním imunodeficiencím dominuje onemocnění virem HIV a malnutrice.
Rozdělení sekundárních imunodeficiencí
poruchy centrálních lymfatických orgánů kostní dřeň, thymus, slezina poruchy počtu a funkce periferních leukocytů
sekundární protilátkové deficity
metabolické choroby, malnutrice, hypovitaminózy
ID v souvislosti s léčbou včetně chir. postupů a intenzivní péče
ID navozené infekčními činiteli
ID a nádorová onemocnění
Děkuji vám za pozornost