Upload
others
View
10
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Galileo v Praze – co přinese
ČR?
Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA
Přehled
• Družicová navigace (GNSS)
• Evropský systém Galileo
• Evropská agentura pro GNSS v Praze
(GSA)
• Kosmické aktivity ČR
• Evropská kosmická agentura (ESA)
• Aplikace a transfer technologií
• Konkurenceschopnost ČR
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 2
Družicová navigace (GNSS)
• Historický vývoj
• Princip družicové navigace
• Americký systém GPS
• Srovnání systémů družicové navigace
• Vývoj trhu družicové navigace
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 3
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 4
Navigační nástroje v minulosti
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 5
Navigace dnes ….
Princip družicové navigace
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 6
Příklad pro výpočet polohy (2D) se
signály ze 3 družic a opravou chyby
hodin u přijímače
Pro výpočet přesné polohy v reálném
světě (3D) je potřeba signálu
nejméně ze 4 družic
Měření vzdálenosti družic na základě
zpoždění signálu z družice a výpočet
polohy metodou trilaterace.
Bod A je jednoznačná poloha v
případě, že hodiny přijímače jdou
přesně.
Rozhraní s uživatelem
WGS-84 je geodetický geocentrický systém armády USA, ve kterém pracuje
globální systém určování polohy GPS.
Souřadnice mají formát:
•Latitude:N 050° 53.0566 (zeměpisná šířka: N = sever / S = jih)
•Longitude:E 014° 31.3345 (zeměpisná délka: E = východ / W = západ)
•Alitude: 522,44 m (nadmořská výška)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 7
Zobrazení / mapy: • Navigace do auta
• Navigace pro motorku
• Navigace vodní a námořní
• Navigace turistická
• Navigace pro sport
• Geocaching / Kompas
Pro přístroje: • do auta
• Na motorku
• Kolo
• Ruční
• PDA
• mobil
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 8
Americký systém GPS
1500 kg Startgewicht
750 W výkon Orbit 20.200 km (MEO)
24 družic
6 orbitů se 4 družicemi
55° inklinace
Jak vznikalo GPS….
• 1973 - rozhodnutí US Air Force a Navy pro vývoj systému
NAVSTAR na základě systémů TRANSIT, TIMATION a 621B
• 1977 - první testy přijímačů před startem družic pomocí Pseudolites
• 1985 - 11 družic bloku 1 byly v době 1978-1985 vypuštěny na orbit
• 1979 - rozhodnutí o vývoji systému GPS s 18 družicemi
• 1981 - projekt je v kritické fázi a považován za nevyužitelný
• 1988 - počet družic je navýšen na 24 aby bylo zaručeno krytí
• 1993 - oznámení projektového statusu „Initial Operatational
Capability“ (IOC)
• 1995 - oznámení projektového statusu „Full Operational Capability“
(FOC)
• 2000 - zrušení omezení přesnosti pro civilní využití signálu
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 9
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 10
Srovnání GNSS systémů
Srovnání GNSS systémů
systém země kodování výška orbitu &
doba oběhu počet družic kmitočty stav
GPS USA CDMA 20,200 km, 12.0h ≥ 24
1.57542 GHz (L1
signál)
1.2276 GHz (L2
signál)
V provozu
GLONASS Rusko FDMA/CDMA 19,100 km, 11.3h 24 (30 po spuštění CDMA
signálu)
kolem 1.602 GHz
(SP)
kolem 1.246 GHz
(SP)
V provozu
s omezením.
(příprava použití
CDMA signálu)
Galileo EU CDMA 23,222 km, 14.1h
4 testovací ve fázi IOV +
14 + 6 družic do 2014 -
cíl je nadále 30
1.164-1.215 GHz
(E5a and E5b)
1.215-1.300 GHz
(E6)
1.559-1.592 GHz
(E2-L1-E11)
Přípravný stav
IOV + výroba
COMPASS Čína CDMA 21,150 km, 12.6h 35
B1: 1,561098 GHz
B1-2: 1.589742 GHz
B2: 1.207.14 GHz
B3: 1.26852 GHz
5 družic v
provozu s dalších
30 družic je
plánováno
Vývoj trhu družicové navigace
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 11
GNSS trh dosáhne 165 miliard
Euro v roce 2020
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 12
Evropský systém Galileo
• Proč Galileo?
• Charakteristika systému Galileo
• Galileo služby
• Současný stav projektu
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 13
Proč Galileo ?
• Galileo je oproti GPS, GLONASSu a COMPASSu
civilní systém – což dlouhodobě garantuje
strategickou nezávislost Evropy
• Galileo nabízí služby a ne jen používání signálu
• Galileo má výší přesnost
• Galileo varuje použivatele v případe snížení
přesnosti nebo výpadku systému (Integrity
funkce) což umožní certifikaci např. pro dopravu,
což verifikuje již dnes systém EGNOS
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 14
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 15
Charakteristika systému Galileo
orbit 23.616 km (MEO)
30 družic ve 3 orbitech (27+3)
56° inklinace
650 kg váha při startu
1.500 W výkon
velikost 2,7 x 1,2 x 1,1 m
družice
Galileo služby
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 16
Základní služba (Open Service - OS) vychází z kombinace základních signálů, je zdarma a
poskytuje určení polohy a času srovnatelné kvality s ostatními GNSS systémy (public level). Přesnost
15 – 30 m (jeden kmitočet) a 5 – 10 m (dva kmitočty)
Služba "kritická" z hlediska bezpečnosti (Safety of Life service - SoL) je vylepšenou verzí
Základní služby. Poskytuje aktuální varování uživateli, pokud přesnost neodpovídá normě (signál
integrity). Služba má být poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m
Komerční služba (Commercial Service - CS) poskytuje přístup k dalším dvěma signálům, které
zvyšují množství přenesených dat a zvyšují přesnost určení polohy. Zmíněné signály jsou kódovány. I
tato služba bude poskytována se zárukou. Přesnost 5 – 10 m (dva kmitočty)
Veřejně regulovaná služba (Public Regulated Service - PRS) bude zajišťovat určení polohy a
času s definovaným uživatelům s vysokými nároky na přesnost a spolehlivost (např. policie,
bezpečnostní složky). Přesnost 5 m
Vyhledávací a záchranná služba (Search And Rescue service - SAR), tato služba bude
převážně poskytována systémem COSPAS-SARSAT. Galileo družice by měly být rovněž součástí
systému MEOSAR (Medium Earth Orbit Search and Rescue systém), který je schopen přijímat
nouzové signály z lodí, letadel nebo dokonce od osob a okamžitě je posílat do národních záchranných
center. Jen Galileo zde bude nabízet možnost odeslání potvrzení příjmu hlášení (feedback).
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 17
In Orbit Validation (IOV) fáze
IOV je realizační fáze projektu Galileo, ve které budou vypuštěny 4
družice na oběžnou dráhu. První dvě družice (výrobce EADS Astrium +
Thales Alenia Space) startovaly v říjnu 2011 z ESA Space Centre v
Kourou.
Zdroj: ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 18
Družice pro IOV fázi
4 IOV Galileo družice byly vyvinuty firmami Astrium GmbH a Thales Alenia Space
Zdroj: ESA Zdroj: ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 19
Nosná raketa Sojuz ST-B, kterou provozuje společnost Arianespace,
startovala 12. října 2012 v 18:15 h GMT (20:15 h středoevropského času)
z kosmického střediska Evropské kosmické agentury ESA ve francouzské
Guyaně. Operace jsou řízené organizací SpaceOpal, což je společný podnik
německého letecko-kosmického střediska DLR a italské firmy Telespazio
IOV status
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 20
Dokončení FOC fáze bude probíhat v následujících krocích:
• 14 + 6 družic objednaných u OHB Systems + 4 IOV - 24 družic umožní plné
pokrytí signálem (2014)
• 6 družic pro dokončení fáze FOC – >27 družic + 3 náhradní umožní plný
provoz všech plánovaných Galileo služeb
Full Operational Capability (FOC)
Zdroj: ESA
Galileo družice (OHB Systems + Surrey
Satellite Technology Limited))
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 21
ESA / Galileo pracovní balíčky
• WP1 – System Support (Thales Alenia Space Italy)
• WP2 – Ground Mission Segment (Thales Alenia Space France)
• WP3 – Ground Control Segment (EADS Astrium)
• WP4 – Space Segment (OHB Systems + Surrey Satellite Technology Limited)
• WP5 – Launch Service (Arianespace)
• WP6 – Operations (Spaceopal)
Management projektu Galileo provádí Evropská kosmická agentura ESA (smlouva s EK)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 22
Současný stav projektu
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 23
výrobce: OHB System AG, užitečný náklad: Surrey Satellite Technology
váha při startu: 680 kg
výkon: 1,5 kW (nach 12 Jahren)
velikost: 2,7 m × 1,2 m × 1,1 m
start: 2013-2014
nosič: Soyuz-Fregat (Ariane 5)
životnost: Přes 12 roků
rozpětí: 14,8 m
Pozemní část (ground segment): • 2 Kontrolní střediska (GCC) in Oberpfaffenhofenu (Německo) a ve Fucinu (Italien) (španělské středisko v Arganda del Rey
(Madrid) není oficiálně potvrzeno
• 2 Performance-Center na posuzování kvality signálu budou pravděpodobně zřízeny na stanovištích GCC.
• 5 Družicových kontrolních stanic (TTC) pro komunikaci s družicemi pomocí 13 m Anteny v S-pásmu (2 GHz).
• 30 Kontrolních přijímacích stanic pro signál (GSS) pro záznam Galileo Signalú v L-Pásmu. Přepočítaní dat bude probíhat v 10
min. taktu.
• 9 Up-link stanice (ULS) k aktualizaci vyzařovaných Galileo signálů. Spojení přes 3 m anténu v C-pásmu (5 GHz). Informace o
korektuře pozice družic a času bude vysílána každých 100 minut.
• Evropská agentura pro GNSS (GSA)
Družice (space segment): Evropská komise objednala 7. ledna 2010 u německé firmy OHB Technology v Brémách za částku kolem 566
milionů Euro prvních 14 GALILEO družic a na jaře 2012 dalších 6 GALILEO družic:
Evropská agentura pro GNSS v
Praze (GSA)
• Proč ČR kandidovala?
• Historický vývoj kandidatury
• Jaké úkoly má GSA?
• Současný stav přesunu GSA z Bruselu do
Prahy
• Budova GSA v Praze
• Vliv sídla GSA v Praze na ČR a národní
hospodářství
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 24
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 25
• Strategickopolitický význam vesmíru a nových
technologií a to obzvláště v oblasti zvýšení
konkurenceschopnosti ČR
• Ekonomika a význam vesmíru pro národní
hospodářství
– Družicová navigace a kosmické aktivity jako pilíř
konkurenceschopnosti ČR
– Technologie –> vysoká přidaná hodnota
– Motivace pro průmysl a výzkum
• Image ČR jako země s vysokou technologickou úrovní a
schopností implementace komplexních technických
systémů
Proč ČR kandidovala?
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 26
• Změna stanoviska nové vlády ke kandidatuře na sídlo
GSA a podání kandidatury Prahy na podzim 2006
• Vstup ČR do Evropské kosmické agentury ESA v
roce 2008 jako podmínka kandidatury
• Parlamentní podpora v rámci Evropské
meziparlamentní konferenci o vesmíru EISC
• Dohoda o oddělení bezpečnostních a
monitorovacích středisek do Francie a Anglie (2009)
• Intensivní lobbing ČR pro podporu naší kandidatury na
všech úrovních
• Rada ministrů EU schválila 10.12.2010 na svém
jednání v Bruselu přesun GSA z Bruselu do Prahy
Historický vývoj kandidatury
Předpoklady pro přesun GSA z
Bruselu do Prahy • Hostitelská smlouva
• Nájemní smlouva
• Požadavky na budovu GSA – Personální kapacita
– Struktura a využití prostoru budovy
– Bezpečnostní nároky (např. fyzická bezpečnost, jednací místnosti v režimu tajné, nároky na IT a rozvody)
• Školy pro děti zaměstnanců GSA (Evropská škola ?)
• GSA začala pracovat v Praze od 3. září 2012. Oficiální zahájení provozu bylo 6. září v 10:00
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 27
Inaugurace GSA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 28
Jaké zadání má GSA?
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 29
Akreditace
Certifikace
Marketing
Public
Relation
Řízení
GMSC
Smlouvy
Správní
rada
Zajistit marketing Galilea a generovat aplikace pro jeho
optimální využití !!!
Personální politika GSA
• Zaměstnanci GSA jsou zaměstnání na smluvním základě a jejich výběr
probíhá dle pravidel EU
• Personální stav GSA byl při inauguraci dne 6 září v Praze 45
zaměstnanců, z toho 10 zaměstnanců z ČR
• Dle informací ředitele GSA, pana Carlo de Dorides na tiskové konferenci, by
personální stav agentury mohl do konce příštího roku více než zdvojnásobit.
Toto navýšení bude týkat jen segmentů Galileo a EGNOS
• Schválení návrhu nařízení EK na převzetí úkolů v evropském projektu
GMES (Global Monitoring and Environment Security) by pro GSA
znamenalo další navýšení personálu řádově o desítky zaměstnanců
• Informace o volných místech a vypsaných zakázkách najdete na webových
stránkách GSA (http://www.gsa.europa.eu/)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 30
Poměr národností zaměstnanců v GSA
k 1.3.2013
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 31
Poměr národností zaměstnanců GSA
Národnosti 1.9.2012 1.1.2013 1.3.2013
BE 4 4 4
BG 1 1 1
CZ 9 11 11
DE 1 2 3
ES 6 8 8
EST 1 1 1
FR 2 5 6
GB 3 4 4
GR 0 1 1
HU 1 2 2
IT 5 8 9
MT 1 1 1
NL 0 0 1
PL 2 2 2
PT 0 0 1
RO 0 0 1
SK 1 1 2
SWE 0 0 1
Total 37 51 59
Předpokládaný vývoj zaměstnanců
GSA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 32
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Odborná oblast
Exploitation 20 43 57 65 69 71 72 73
Accreditation PRS 18 18 18 18 18 18 18 18
Market. dev. 12 12 12 11 11 11 11 11
GSMC 28 34 37 40 40 40 40 40
Support 16 15 14 14 14 14 14 14
Celkově 94 122
13
8
14
8
15
2
15
4
15
5
15
6
K nominálním počtům zaměstnanců uvedených v tabulce, je třeba připočítat přechodné zaměstnance, stážisty, poradce, kteří navýší počet
zaměstnanců až o 20%. V prvních 2-3 letech provozu je třeba počítat s vyšším počtem expertů pracujících na časově omezenou smlouvu.
Počet pracovníků uvedených v tabulce se týká pouze kmenových zaměstnanců GSA, kteří se zabývají projekty EGNOS a Galileo.
Zaměstnanci GSA, kteří by měli eventuálně v budoucnosti pracovat na dalších evropských projektech jako např. Copernicus (GMES), je
závislý na vývoji jednání GSA s EK.
Budova GSA v Praze
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 33
Zdroj: MD
Zdroj: KD
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 34
Zdroj: KD
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 35
Zdroj: KD Zdroj: KD
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 36
Zdroj: KD Zdroj: KD
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 37
Vliv sídla GSA v Praze na ČR a na
národní hospodářství
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 38
• Technologie a Inovace – Dosažitelnost nových technologií
– Motivace a nové příležitosti obzvláště v oblasti aplikací družicové navigace
– Rozšíření studijních oborů
– Synergie kosmických technologií s jinými průmyslovými disciplínami
• Průmysl a zaměstnanost – Konkurenceschopnost českého průmyslu a institucí
– Sídla zahraničních firem v ČR
– Vznik nových průmyslových segmentů a služeb
– Služby pro GSA
– Vliv kosmických technologií na výrobní procesy např. v oblasti managementu projektů,
kvality a dokumentace
• Image a cestovní ruch – ČR jako vysoce technologická země a možné světové centrum družicové navigace
– Konferenční a odborná turistika (např. jednání EU s USA o GNNS, Aplikační fórum 2013)
– Propagace ČR a Prahy
Kosmické aktivity ČR
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 39
• Usnesení vlády ČR ze dne 20. dubna
2011 č. 282
• Rada ministra dopravy pro koordinaci
kosmických aktivit ČR
• Odbor kosmických technologií a
družicových systémů MD
• Konkurenceschopnost ČR
Usnesení vlády ČR ze dne 20.
dubna 2011 č. 282
1. ministra dopravy aby ve spolupráci s ministry školství, mládeže a
tělovýchovy, průmyslu a obchodu a životního prostředí koordinoval
kosmické aktivity vlády ČR
2. ministra dopravy, aby
– Reprezentoval ČR na radě EU pro vesmír
– Reprezentoval ČR vůči ESA na nejvyšší úrovni
– Vykonával funkci kontaktního místa vůči ESA
– Předsedal české části Czech-ESA Task Force
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 40
Vláda pověřuje
Vláda ukládá
1. Ministru dopravy zřídit do 15. května 2011 Koordinační radu a v téže
lhůtě zahájit její činnost
Rada ministra dopravy pro koordinaci
kosmických aktivit ČR
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 41
Ministerstvo dopravy
MŠMT
Sekretariát koordinační rady
(MD)
Řádní členové koordinační rady ministra dopravy
MF NBU
Mluvčí
koordinační
rady (VZ)
Ostatní orgány státní správy
Hospodářská komora ČR
Akademie věd ČR
Členové koordinační rady ministra dopravy dle
působnosti
Kosmické agentury
EU Evropská kosmická
agentura ESA
Výbor pro průmysl a aplikace Výbor pro vědu
Výbor pro bezpečnost a mezinárodní vztahy
Parlamentní podvýbor pro VaV, letectví a kosmos
Přizvaní členové koordinační rady ministra dopravy
MPO MZV MO MŽP UV VZ MD
Informační webové stránky
Koordinační rady ministra dopravy
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 42
http://www.czechspaceportal.cz
Národní kosmický plán
Evropská kosmická agentura
ESA • Co je ESA?
• Organizační struktura
• Základní oblasti činnosti ESA
• Historie členství ČR v ESA
• Spolupráce s ESA
• Financování volitelných programů ESA
podporovaných ČR
• Transfer technologií z ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 43
Co je ESA?
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 44
• Rozpočet ESA pro rok 2010 dosáhl hodnoty 3744 milionů Euro
• Více než 80% rozpočtu ESA jde do průmyslových zakázek!
• Ročně 1000 smluv s podniky v EU a Kanadě
Start rakety Ariane 5 s experimentem
Herschel a Plank na palubě 14. května
2009 v Kourou (zdro:j ESA)
Historie členství ČR v ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 45
• Zahájení jednání s ESA na jaře 2007
• Návštěva generálního ředitele ESA v Praze 12. června 2007
• ESA průmyslový Audit na podzim 2007
• Podepsání přístupové smlouvy 8. července 2008
• Ratifikace smlouvy parlamentem ČR v září 2008
• 12. listopadu 2008 se ČR stává řádným členem ESA
• 26-27. listopadu 2008 se česká delegace účastnila Rady ministrů členských zemí ESA v Haagu
Organizační struktura
Generální ředitel (Director general - DG):
• Reprezentuje agenturu a je vedoucím managementu, právní zástupce agentury.
• Volen 2/3 většinou rady vždy 1 za 4 roky.
• Zavádí programy, vykonává politiku ESA a podává zprávy Radě.
• Generálnímu řediteli asistují vědečtí a administrativní pracovníci, úředníci a další při
vykonávání svých aktivit. Všichni jsou souhrnně nazýváni sekretariátem.
Rada (Council): Řídící orgán ESA.
• Skládá se ze zástupců členských států ESA a je vedena předsedou voleným na 2
roky.
• Každý členský stát má jeden hlas.
• Schází se jednou za ¼ roku na úrovni delegátů a každé 2-3 roky na ministerské
úrovni.
• Její rolí je přijímat rozhodnutí s ohledem na aktivity a politiku ESA.
• Rada má pod sebou dalších 6 programových rad a 5 výborů.
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 46
Programové rady a výbory ESA
Výbory mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu povinných aktivit ESA:
• IPC (Industrial Policy Committee) – Výbor pro průmyslovou politiku
• AFC (Administration and Finance Committee) – Administrační a finanční výbor
• IRC (International Relations Committee) – Výbor pro mezinárodní vztahy
• SC (Security Committee) – Bezpečnostní výbor
• SPC (Science Programme Committee) – Výbor pro vědecký program
Programové rady mají na starosti definici, správu, provoz a kontrolu 6 volitelných
programů:
• PB-LAU (Launchers Programme Board)
• PB-HME (Programme Board for Human Spaceflight, Microgravity and Exploration)
• JCB (Joint Board on Communication Satellite Programmes)
• PB-NAV (Programme Board on Satellite Navigation)
• PB-EO (Earth Observation Programme Board)
• SSA (Space Situational Awareness)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 47
Hlavní sídlo ESA a její střediska
Hlavní sídlo ESA (Headquarters) je v Paříži. ESA má vedle hlavního sídla 5
výzkumných středisek se specifickým zaměřením. Tato střediska jsou rozmístěna
v různých členských státech ESA:
• ESTEC (European Space Research and Technology Centre), umístěné v Noordwijk
v Nizozemí, je největší středisko ESA. Jedná se o testovací středisko a centrum evropských
kosmických aktivit. ESTEC je odpovědný za technickou přípravu a vedení kosmických projektů
ESA
• ESRIN (European Space Research Institute), umístěné ve Frascati v Itálii. Toto středisko
zejména řídí pozemní segment pro družice určené k pozorování Země a udržuje největší archiv
dat o životním prostředí v Evropě
• ESOC (European Space Operations Centre), umístěné v Darmstadtu v Německu, je středisko
zajišťující činnost kosmických objektů na oběžné dráze
• EAC (European Astronauts Centre), umístěné v Kolíně nad Rýnem v Německu, je školící
středisko a základna pro evropské astronauty
• ESAC (European Space Astronomy Centre), umístěné blízko Madridu ve Španělsku, je
středisko ve kterém jsou soustředěny kapacity pro astronomické a planetární mise. V tomto
středisku jsou umístěny vědecké archivy
• Kromě těchto středisek ESA disponuje i vesmírným střediskem v Guyaně (Guyana Space Centre
- GSC).
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 48
Základní oblasti činnosti ESA
• Pozorovaní země (Earth observation)
• Pilotované lety do vesmíru (Human spaceflight)
• Nosiče (Launchers)
• Navigace (Navigation)
• Věda ve vesmíru (Space Science)
• Inženýrství pro vesmír (Space Engineering)
• Operace ve vesmíru a ochrana před vnějším nebezpečím
(Space operations & Situational Awareness)
• Technologie (Technology)
• Telekomunikace a integrované aplikace (Telecommunications &
Integrated Applications)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 49
Základní oblasti pro využití kosmických technologií jsou:
Spolupráce s ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 50
Volitelné programy PRODEX, EOEP
GMES Space Component Segment
Meteosat Third Generation
ARTES 1, 3-4, 10 (IRIS) and 20 (IAP)
FLPP, Transportation for ISS and Exploration
ELIPS Period 3
European GNSS Evolution Extension
General Support Technology Program (GSTP)
Task Force podpora českého průmyslu a výzkumu v přechodné době 6 let od roku 2008
– např. 2.3 Milionů Euro pro 15 projektů v roce 2009 (podíl na příspěvku
pro povinné programy)
Povinné programy 5.3 Milionů Euro v roce 2010
ESA Rozpočet 2010
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 51
Příspěvky do ESA v roce 2010
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 52
Milníky programů ESA v období od
2008 do 2017
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 53
Zdroj: MD
Finanční zapojení ČR ve volitelných
programech ESA z roku 2008
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 54
Název nepovinného programu
Programové období
Předpokládané rozložení závazku*
Celkový závazek ČR v cenách roku 2008*
MTG 2009-2020 do 2019/2020 2 240 000 €
GSC-2 2009-2018 do 2019 1 760 000 €
ARTES 1 - Phase V 2009-2013 do 2013 120 000 €
ARTES 3-4 Phase I 2009-2013 do 2015 1 700 000 €
ARTES 5.1 - Phase I 2009-2013 do 2015 0 €**
ARTES 10 - Phase II-1 2009-2011 do 2013 4 140 000 €
ARTES 20 - Phase I 2009-2013 do 2015 170 000 €**
EGEP 2009-2011 do 2013 480 000 €
FLPP 2 2009-2012 do 2015 500 000 €
GSTP-5 2009-2012 do 2014 3 230 000 €
ELIPS-3 2009-2012 do 2013 2770 000 €
ETHE 2009-2012 do 2013 190 000 €
EOEP-3 2009-2012 do 2014 2 610 000 €
PRODEX 2009-2015 do 2015 3 000 000 €
CELKEM (za celé období od roku 2013) 22 910 000 €
Finanční zapojení ČR ve volitelných
programech ESA z roku 2012
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 55
Název nepovinného programu
Programové období Předpokládané rozložení
závazku*
Nové závazky ČR na celé období v cenách roku
2012 *
MetOp-SG 2013-2020 do 2022 3 000 000 €
ARTES 1 - Phase VI 2013-2016 do 2019 100 000 €
ARTES 5.1 - Phase II 2013-2016 do 2020 1 000 000 €
ARTES 14 2013-2020 do 2020 2 000 000 €
ARTES 20 - Phase II 2013-2016 do 2018 500 000 €
EGEP 2013-2015 do 2015 500 000 €
FLPP-3 2013-2016 do 2016 1 000 000 €
GSTP-6 2013-2018 do 2019 5 000 000 €
EOEP-4 2013-2016 do 2020 4 230 000 €
ELIPS-4 2013-2015 do 2017 1 000 000 €
SSA 2013-2016 do 2018 700 000 €
MREP-2 2013-2017 do 2017 800 000 €
PRODEX 2013-2020 do 2020 10 500 000 €
CELKEM (za celé období trvání závazku) 30 330 000 €
Artes 10 - IRIS
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 56
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 57
Integrovaná aplikační podpora (IAP)
Zdroj: ESA
Integrovaná aplikační podpora (IAP)
• Vesmír pro zdraví
• Vesmír pro bezpečnost
• Vesmír pro rozvoj
• Vesmír pro energetiku
• Vesmír pro transport
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 58
Transfer technologií z ESA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 59
Příklady pro
využití kosmických
technologií
Kontrola kvality potravin pomocí
technologií vyvinutých pro vesmír
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 60
Food quality control
Ochrana vodních hrází
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 61
Čistá energie – vývoj technologie
vodíkových zásobníků
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 62
Clean energy
Zdroj: BMW
Příklady využití kosmických
technologií
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 63
• Inteligentní dopravní systémy (ITS)
• Komplexní informační podpora pro
cestující
• Přesné zemědělství – EGNOS
• Náramek pro epileptiky
Inteligentní dopravní systémy (ITS)
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 64
Zdroj: MD
Komplexní informační podpora pro cestující
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 65
• Telematika se vztahuje většinou na jeden druh dopravy • v případě použití více druhů dopravy je vyhledání spojení přenecháno
cestujícím
• Cíl: optimální plánování mobility podmínit spojením různých druhů dopravy
Podmínka je dostatečná přesnost a funkčnost družicové navigace, což bude Galileo splňovat
vozidlo dráha letadlo MHD pěšky
Zemědělský cyklus
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 66
Naváděcí systém
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 67
Náramek pro epileptiky
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 68
Konkurenceschopnost ČR
• Doporučení k zvýšení konkurenceschopnosti ČR
• Družicová navigace a kosmické technologie jako
pilíř naši konkurenceschopnosti
• Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti ČR v
oblasti kosmických technologií
• Příklad českých firem v oblasti kosmických
technologií
• Co musíme dělat pro český průmysl a výzkum?
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 69
Doporučení k zvýšení
konkurenceschopnosti ČR
Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje v
rámci šestého pilíře „Strategie Konkurenceschopnosti”
kosmické technologie a družicovou navigaci (kap. 6.5.4)
za jednu ze zásadních možností pro podporu a zvýšení
konkurenceschopnosti ČR.
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 70
NERV konstatuje, že těžiště vývoje kosmických technologií v ČR
leží v následujících oblastech:
• spolupráce s ESA,
• evropské projekty Galileo a GMES,
• mezinárodní spolupráce,
• národní kosmický program.
Družicová navigace a kosmické technologie
jako pilíř naši konkurenceschopnosti
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 71
Silné stránky Vysoká přidaná hodnota
Technologická úroveň průmyslu
Tradice v kosmických technologiích
Členství v ESA
Renomé v mezinárodních organizacích
Běžící zakázky a projekty
Vědeckotechnické zázemí a vzdělání
Koordinační struktura
Příležitosti
Získání sídla GSA do Prahy využít pro
motivaci a podporu přechodu dalších
technologických firem do segmentu
kosmických technologií
vytvoření komunikačních struktur pro
lepší informovanost průmyslu a výzkumu
využití kosmických technologií pro jiné
průmyslové oblasti (ESA / ESTEC)
Slabé stránky Chápaní kosmonautiky jako pouze vědy
Předsudky a neinformovanost
Nedostatek expertů pro management
kvality, dokumentace a projektů dle
požadavků ESA
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Rizika
Nezvládnuti financování volitelných
programů ESA pro období 2012 -2015
Nedostatek aplikací pro Galileo
Dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných
pracovníků
Doba trvání následků finanční krize
Cíle pro zvýšení konkurenceschopnosti
ČR v oblasti kosmických technologií
• Jednotná struktura řízení kosmických aktivit a kompetencí v ČR s ohledem na budoucí zřízení České národní kosmické agentury
• Zajistit výběr a financování projektů ESA pro období 2012 – 2015
• Vytvořit podporu pro podnikání v oblastech družicové navigace a kosmických technologií jako např. v Bavorsku
• Zajistit výuku expertu pro kosmické technologie dle světových standardů
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 72
Příklad českých firem v oblasti
kosmických technologií
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 73
• IGASSU Software kosmické aktivity např. pro EGNOS
• Frentech mechanické díly pro družice a letadla
• ANF software např. pro družicové řídící centrum ESA
• ČSRS Hardware pro experimenty ESA např. cryostat
• Honeywell User terminal pro projekt IRIS (ESA ARTES) -
Honeywell nepatří do MSP, ale v projektech financovaných
ze zdrojů ESA nebo EU, musí 40% financování jít jako zakázky do MSP
• GISAT produkty v oblasti pozorování země
• 5M speciální materiály a sandwičové struktury
• EGGO Space služby a testování komponentů
• Evolving Systems Hardware a software pro družice
• G.L. Electronic technická podpora v oblasti kosmických a vojenských aktivit
www.czechspace.eu www.alv-cr.cz www.sdt.cz
Další podniky najdete na stránkách odborných asociací:
Podpis smlouvy firmy Frentech s
Thales Alenia Space
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 74
Co musíme dělat pro český
průmysl a výzkum?
Popularizace kosmických technologií a aktivit:
• Galileo User Fórum
• Galileo Masters, GMES Masters
• Galileo Road Show
• Space Industry Day (ESA, Galileo, Spolupráce)
• Konference jako např.: Galileo Application
Congress Prague 2012
• Evropské projekty jako např. EMMIA
KD Galileo v Praze – co přinese ČR? 75