Hřídelové spojky mechanicky

neovládané

Tyto spojky se používají ke spojení hnacího a hnaného hřídele tam, kde se nepožaduje možnost rozpojení hřídelů ani za klidu ani za provozu. Mezi mechanicky neovládané spojky patří spojky:

a) pevné b) pružné c) vyrovnávací

Spojky pevné Jsou to nejjednodušší hřídelové spojky, používají se pro pevné a trvalé spojení dvou souosých hřídelů. Jsou konstrukčně jednoduché a levné. Netlumí rázy a vibrace, které se přenášejí přes spojku až na pracovní stroj nebo na motor. Mezi pevné spojky patří:

- spojka přírubová – používá se pro spojení hřídelů, přes které se

přenášejí velké točivé momenty. Konce obou spojovaných hřídelů jsou vykovány (a) do tvaru příruby a spojeny pomocí šroubů. Příruby mohou být na koncích hřídelů také přivařeny (b) nebo nalisovány za tepla (c).

- spojka trubková – je to vlastně tlustostěnná trubka, do níž se nasunou oba konce spojovaných hřídelů a spojí se klíny s nosem (a), kolíky (b) nebo šrouby. Používá se pro spojení souosých hřídelů stejného průměru, přenáší menší kroutící momenty.

- Spojka korýtková- Skládá se ze dvou podélně dělených litinových korýtek spojených čtyřmi až osmi šrouby. Jedno korýtko se zajišťuje perem proti pootočení. Spojení mezi hřídelem a spojkou je silovým stykem. Stažením korýtek vzniká mezi stykovými plochami díry spojky a čepy hřídelů tření. Velikost momentu způsobeného třením musí být větší než přenášený kroutící moment. Korýtkovou lze snadno montovat a demontovat. Používá se tam, kde se má část stroje na delší dobu vyřadit z provozu, nebo u hřídelů uložených v kuličkových ložiskách. Používá se pro přenos velkých točivých momentů a z bezpečnostních důvodů se překrývá plechovým krytem.

- Spojka kotoučová – nejčastěji používaná pevná spojka. Je tvořena dvěma kotouči, které jsou nasazeny na konce hřídelů a pojištěny perem proti otáčení a šroubem proti osovému posuvu. Kotouče jsou spojeny šrouby a maticemi. Přenos točivého momentu z hřídele na kotouč a z kotouče na hřídel je realizován tvarovým stykem přes boky per. Mezi kotouči je točivý moment přenášen silovým stykem (třením).

Spojky pružné U pružných spojek jsou hřídele spojeny prostřednictvím pružné vložky, proto mohou kromě přenášení kroutícího momentu vyrovnávat úhlové vychýlení a radiální nebo axiální posunutí hřídelů, tlumit rázy přenášené z jednoho hřídele na druhý, chránit zařízení před nežádoucím kmitáním atd.

- Spojka s pryžovými pouzdry – spojka se skládá ze dvou kotoučů s náboji. Čepy s kotouči jsou odlity v celku, nebo jsou zalisovány do otvorů v kotoučích nebo na kužel zajištěny maticí se závlačkou. Dutá pouzdra jsou z pryže nebo polyamidu. Obvykle jsou pružné pryžové prvky navulkanizovány mezi dvě mezi dvě ocelové trubky, takže vytváří tzv. silentbloky. Pryžová pouzdra jsou uchycena pouze v jednom kotouči nebo střídavě v obou kotoučích. Spojka má jednoduchou konstrukci, tichý chod a vytváří izolační prvek mezi motorem a hnanou částí (čerpadlem). Točivý moment se přenáší tvarovým stykem mezi boky šroubů a pružnými pryžovými pouzdry.

- Spojka obručová - Periflex- skládá se ze dvou kotoučů, pryžové obruče s tkaninovou vložkou nebo s ocelovými drátky. Na obou přírubách spojky je obruč uchycena pomocí příruba šroubů. Tato spojka vyrovnává poměrně značnou nesouosost spojovaných hřídelů i axiální posuv, protože obruč se může značně deformovat. Jednoduše a snadno se montuje i při nedostatku místa, protože obruč se dá montovat i demontovat, aniž by se musela některá ze spojovaných částí posunovat. Používá se pro přenos menších točivých momentů.

- Spojka jehlová- patří mezi spojky s kovovými pružnými prvky. Točivý moment se přenáší přes ocelové tyče velmi malého průměru tzv. jehly. Používá se pro přenos malých i středně velkých točivých momentů. Změnou počtu jehel lze měnit i velikost přenášeného točivého momentu.

Spojky vyrovnávací Slouží ke spojení dvou nesouosých, různoběžných nebo mimoběžných hřídelů. Jsou schopny vyrovnávat posuv spojovaných hřídelů v jakémkoliv směru. - Spojka ozubcová- je tvořena dvěma přírubami, jejíž čelní plochy

jsou na jedné přírubě upraveny do tvaru ozubce (pera) a na druhé přírubě je vytvořena drážka. Ozubec se nasune do drážky, takže se vytvoří perový spoj. Obě příruby musí být na hřídelích pojištěny proti axiálnímu posuvu šrouby a proti pootočení pery. Přenos točivého momentu se u ozubcové spojky realizuje tvarovým stykem přes boční plochy ozubce. Spojka dovoluje určitý axiální posuv spojovaných hřídelů. Velikost tohoto posuvu závisí na velikosti vůle mezi čelem ozubce a dnem drážky.

- Spojka zubová – používá se pro spojení dvou nesouosých

hřídelů. Umožňuje určitý axiální i radiální posuv spojovaných hřídelů. Na čelních plochách obou přírub je vyfrézováno ozubení, které do sebe navzájem zapadá. Obě příruby musí být pojištěny proti pootočení a axiálnímu posuvu, aby při provozu nedošlo vlivem silového zatížení a vibrací k vypadnutí ozubení ze záběru. Točivý moment se přenáší tvarovým stykem přes boky ozubení.

- Spojka kloubová – používá se pro spojení dvou nesouosých

nebo různoběžných hřídelů. Dovoluje změnu nesouososti a různoběžnosti i za provozu. Nevýhodou kloubových spojek je nerovnoměrnost otáčení hnaného hřídele při rovnoměrném otáčení hnacího hřídele. Obvykle se používají ve dvojici.

Otázky k opakování:

1. Které spojky patří mezi mechanicky neovládané 2. K čemu slouží spojky pevné 3. Vyjmenuj některé druhy spojek pevných 4. Popiš spojku trubkovou, korýtkovou, přírubovou a

kotoučovou 5. K čemu slouží spojky pružné 6. Jak se nazývá spojka obručová 7. Popiš spojku pružnou s pryžovými pouzdry 8. K čemu slouží spojky vyrovnávací 9. Vyjmenuj druhy vyrovnávacích spojek

Použitá literatura: Klempířská technologie II., Ing. Květoslav Král, SOŠ automobilní a SOU automobilní Ústí nad Orlicí Strojnictví a strojní součásti, Karel Mičkal, Sobotáles Praha 1995

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Iveta Konvičná Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního

rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV) .