Hemichordata a Chordata

2007

Carakteristika Polostrunatců• Všichni polostrunatci jsou mořští druhoústí

živočichové, většinou červovitého těla, hloubící chodby v písku nebo žijící pod kameny či řasami; velikost 2 cm – 2 m

• Tělo má tři části: prosoma, mesosoma a metasoma

• cévní soustava částečně otevřená

Carakteristika Polostrunatců• Jícen je proděravěn žaberními štěrbinami,

sloužícími k dýchání• Mikrofágní způsob výživy• Pohlaví oddělená, oplození vnější, larva

podobná bipinnarii hvězdic• Asi 85 druhů• Dělí se na dvě třídy: Enteopneusta a

Pterobranchia

Progresívní znaky polostrunatců

• v přední části těla žaludovců je výztužná tyčinka (stomochord) vznikající z endodermu , která ale zřejmě není homologická chordě strunatců

• Párové žaberní štěrbiny

• Nervový pruh je i na hřbetní straně

Třída: Enteropneusta (Žaludovci)

• Tělo složeno ze tří oddlů:

žalud

límec

trup

Enteropneusta: dýchací a trávicí soustava

• Částečky potravy se zachycují na slizem pokrytém žaludu a jsou transportovány směrem k ústům

• Do úst proniká rovněž mořská voda, písek a bahno. Voda uniká ven žaberními štěrbinami, zde tělu zřejmě také odevzdává kyslík. Pomocné dýchání se uskutečňuje rovněž povrchem těla.

• Písek a potrava pronikají dál do střeva, organický materiál je stráven, písek odchází řitním otvorem ven

• Na některých místech moře takto prochází trávicím systémem žaludovců až 10 000 kg písku/1km2/den

Enteropneusta – obrazy a fotografie

Enteropneusta

• Popsáno asi 70 druhů• většinou žijí v písku zahrabáni v chodbách tvaru

písmene U

• díky malé velikosti vylučování (NH3) zřejmě celým povrchem těla, rovněž tzv. glomerulus v žaludu filtruje do coelomu odpadní látky

Enteropneusta: oběhová a nervová a pohlavní soustava. Systematika

• Je otevřená. Hemolymfa proudí hřbetní cévou vpřed a břišní dozadu. Krev je bezbarvá

• Nervová soustava obsahuje hřbetní a břišní pruh a je ještě jednodušší než u ostnokožců

• Larva se jmenuje tornaria• Příklad: Glossobalanus minutus (Žaludovec malý) • Další třídou jsou Pterobranchia (Křídložábří) –

drobní (0,5 - 5 mm), přisedlí a koloniální živočichové. Např. Dvojžábřík atlantský (Rhabdopleura normani)

Morfologie a anatomie žaludovců

CHORDATA

Chordata• Mořští, sladkovodní, i suchozemští• V jisté fázi života mají všichni žaberní štěrbiny. U

jednodušších skupin se otevírají na povrch těla• Primitivnější skupiny jsou filtrátoři mořské vody;

součástí trávicí soustavy je tzv. endostyl, ze kterého se u obratlovců vyvine štítná žláza

• Hřbetní tyčovitá výztuha zvaná notochord existuje v jisté vývojové fázi u všech skupin; u primitivnějších zůstává do dospělosti

• Jeden, hřbetní, dutý nervový provazec se nachází u embryí všech skupin a u většiny přetrvává i v dospělosti

Chordatacharakteristické znaky

Chordata charakterizují čtyři anatomické rysy

• Notochord (= chorda dorsalis = struna hřbetní)

• Hřbetní, dutý nervový provazec

• Žaberní štěrbiny

• Svalnatý, postanální ocas

Embryonální vznik dutého nervového provazce

Kmen: Strunatci (Chordata)

podkmen: Pláštěnci (Urochordata = Tunicata) 2 000třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900třída: Salpy (Thaliacea) 50třída: Vršenky (Copelata) 60

podkmen: Bezlebeční (Cephalochordata) 25podkmen: Obratlovci (Vertebrata) 47 000 nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) 50

třída: Štítnatci (Ostracodermi) +třída: Kruhoústí (Cyclostomata) 50

nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) 46 800třída: Pancířnatci (Placodermi) +třída: Trnoploutví (Acanthodii) +třída: Paryby (Chondrichthyes) 600třída: Ryby (Pisces = Osteichthyes) 24 000třída: Obojživelníci (Amphibia) 3 000třída: Plazi (Reptilia) Dnes neudržitelná 6 000třída: Ptáci (Aves) 8 900třída: Savci (Mammalia) 4 300

Podkmen Pláštěnci (Urochordata)• Mořští, larvy volně plavou• Hltan obklopený obžaberním prostorem, který ústí

tzv. atrioporem ven z těla• Tělo nebo jeho část obklopuje polysacharid tunicin• Cévní soustava otevřená, srdce žene krev střídavě k

přednímu a zadnímu konci těla• Vylučovací orgány chybí, dospělci proterandričtí

hermafroditi (=nejprve dozrávají spermie)• Časté nepohlavní rozmnožování pučením

Podkmen Pláštěnci (Urochordata)

třída: Sumky (Ascidiacea) 1 900třída: Salpy (Thaliacea) 50třída: Vršenky (Copelata) 60

Salpy: Thetys vagina

Sumky: Metandrocarpa taylori

Sumky: anatomie Přijímací otvorVyvrhovací otvor (atrioporus)Tělní stěna a plášťKloakální dutina obžaberníhoProstoruVyústění střeva do kloakyEndostylHltanŽaberní štěrbinyTrávicí trubiceVaječníky a varlataSrdce

Sumky - anatomie

Sumky: larvální stadium

Larva sumky je bilaterálně souměrná a připomíná pulce. Nad notochordem leží nervová trubice

Larvální stadium trvá jen několik minut až několik hodin.

SumkySumky se živí drobnými organismy, které nasávají s vodou do hltanu. Voda je pak odfiltrována do obžaberního prostoru a vychází ven atrioporem. Endostyl pomáhá zachycovat částečky potravy, slepuje je a transportuje do žaludku a střeva.

Salpy (Thaliacea) a Vršenky (Copelata)

Salpy: složité rozmnožování. Na rozdíl od sumek, které jsou přisedlé dospělci žijí pelagicky. Některé druhy světélkují díky symbiotickým baktériím.Vršenky:Dospělci bez schránky nejsou větší než 3 cm. Při metamorfóze nedochází ke ztrátě ocásku. Schránka z tunicinu je mnohem větší než živočich a má otvůrky, opatřené síťkami - „vrše“ – k zachycování potravy.

Podkmen: Cephalochordata (Bezlebeční)

• Znaky společné s pláštěnci: jednovrstevná pokožka, obžaberní prostor, hltan upravený k filtrování potravy

• Znaky společné s obratlovci: segmentace svaloviny, uspořádání nervové a oběhové soustavy. Oběhová soustava je uzavřená.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

Dospělý měří asi 5 cm. Hlava začíná tzv. rostrem, pod nímž leží ústní otvor s hmatovými tykadly

Na hřbetě je jeden ploutevní lem, na břiše mezi ústy a atriporem dva ploutevní lemy. Oporou těla je chorda, která se táhne celým tělem. Nad chordou leží nervová trubice.Na bocích těla leží boční sval, segmentovaný do asi 60-ti úseků. Hltan je prostorný s asi 180 žaberními štěrbinami. Endostyl dobře vytvořený, způsob výživy jako u sumek.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) -

anatomie

Krev je bezbarvá, krevní tlak nízký. Kopinatec je gonochorista, , oplození je mimotělní a zárodečný vývoj probíhá ve vodě.

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum)

Kopinatec plžovitý (Branchiostoma lanceolatum) - ekologie

Larva se přes den drží u dna, v noci vystupuje k hladině a stává se součástí planktonu. Dospělec je přes den zahrabán v písku, šikmo nebo svisle, s rostrem nahoru. V noci plave při dně vpřed i vzad. Živí se rozsivkami, prvoky a drobným organickým detritem. Žije v okolí evropských břehů.