10. ledna 2008 • Roãník 38 www.tydenik-hornik.cz ãíslo 2

HAVͤOV (syl-vb) LoÀská stfieda10. ledna se nesmazatelnû zapsalado historie na‰eho revíru. Na závo-dû Dukla byl v tento den vytûÏensymbolick˘ poslední vozík s uhlím.Skonãila tak stoletá aktivní ãinnosttéto ‰achty. Zaãal její útlum.

Jak to vypadá v jejím areáludnes? Z pÛvodních 1601 zamûst-nance jich tam nyní pracuje jen 17.Vût‰ina „duklákÛ“ byla pfievedenana ostatní ãinné doly nebo do dal-‰ích spoleãností skupiny OKD.

V prÛbûhu roku 2007 byly vyklize-ny dÛlní technologie, zasypány dvûze tfií jam a zaãala demolice povr-chov˘ch objektÛ.

Hlavním cílem na zaãátku likvi-dace bylo zamûstnat v maximálnímoÏné mífie pracovníky závoduDukla v rámci spoleãnosti OKD.Ze ‰estnácti stovek zamûstnancÛ sepodafiilo pfievést na ostatní dolyOKD 1035 lidí. Dal‰ích 116zamûstnancÛ ode‰lo do dÛchodu.„Zamûstnanci, ktefií nebyli pfieve-deni na jiné pracovi‰tû, dostaliv rámci Sociálního programu útlu-mu odstupné podle odpracovan˘chlet aÏ do v˘‰e dvanáctinásobkuprÛmûrného mûsíãního v˘dûlku,“konstatuje personální fieditelkaOKD Jifiina Ledvinová.

Bûhem celého roku 2007 probí-haly v areálu likvidaãní práce.Jejich pÛvodní rozpoãet, necel˘ch

298 milionÛ korun, se podafiilo sní-Ïit o 28 milionÛ korun. Z podzemíbyly vyklizeny technologické celkya demontováno ostatní zafiízení.

Na povrchu bylo v prÛbûhu dru-hého pololetí loÀského roku demo-lováno celkem 37 budov. Letos

zb˘vá demolice dal‰ích 36 objektÛvãetnû tûÏních vûÏí. „Unikátembude na závûr demolice 95metrovébetonové vûÏe v nûkterém z let-ních mûsícÛ,“ fiíká fieditel prorekultivace OKD Radim Tabá‰ek.Podle nûj to bude v OKD poprvé,

kdy bude likvidována taková kom-paktní betonová vûÏ. „Ve‰kerélikvidaãní práce by mûly b˘t skon-ãeny letos v fiíjnu tak, aby bylomoÏno areál dále rozvíjet jiÏ projiné neÏ hornické vyuÏití,“ uzavíráTabá‰ek. Více na str. 3

MILÍ âTENÁ¤I HORNÍKA,poãínaje tímto ãíslemHorníka se s Vámibude v kaÏdém vydá-ní jeden z m˘ch kole-gÛ z vedení dûlit oãerstvé informace,názory, my‰lenky azáÏitky. PfiestoÏe

nepatfiím k tûm úplnû nejv˘‰epostaven˘m lidem v OKD, dovolu-ji si Vás oslovit jako první. Myslím,Ïe si díky své funkci fieditelkykomunikace a pfiedsedkynûredakãní rady Horníka mohu tro-‰ku drze a s lehk˘m pfiedstihempfied ostatními uloupnout kousíãekz nové, trochu zázraãné, perníkovéchaloupky, kterou pro vás v‰echnynበútvar komunikace upeãe.

DÛvodÛ pro nároãnou pekafi-skou pfiípravu chaloupky je hnednûkolik: Chce Vám pfiinést lep‰íhoa zajímavûj‰ího Horníka v novémkabátû, zdokonalovat webovéstránky i ostatní prezentaãní mate-riály, posílit v lidech povûdomí onároãné havífiské práci a její sku-teãné hodnotû, pfiidat hornickémufiemeslu sílu, ãest a dobrou povûst,zaloÏit a dobfie vést novou NadaciOKD – jednu z nejvût‰ích nadacív republice, podpofiit dobré jménospoleãnosti OKD v médiích i mezilidmi, pfievléci OKD z om‰eléhokabátu do svrchníku moderní pro-sperující spoleãnosti, ukázat Va‰ipráci i schopnosti v Evropû i vesvûtû a pfiedev‰ím umoÏnit Vámv‰em díky nov˘m moÏnostemvnitfiní komunikace firmy b˘t utoho a podílet se.

VáÏení ãtenáfii, nበnov˘ útvarudûlá v‰echno pro to, abyste semohli py‰nit novû, modernû vzhlí-Ïející spoleãností, která si uvûdo-muje svÛj díl zodpovûdnosti zaregion, ve kterém pÛsobí. Pokusí-me se, aby byl horník v oãíchvefiejnosti vnímán vÏdy s velk˘mH. Tû‰ím se na spolupráci s Vámi.

Petra Ma‰ínová, fieditelka pro PR a komunikaci OKD

OSTRAVA (vb) Vedení spoleã-nosti OKD a zástupci odborÛpodepsali v pondûlí 7. ledna v sídlespoleãnosti dodatek pro rok 2008ke Kolektivní smlouvû OKD. Tabyla uzavfiena v závûru roku 2005

na tfii roky, je tedy platná do konceleto‰ního roku. Ve spoleãnostiOKD se v roce 2008 zv˘‰í mzdyzamûstnancÛ o 7 procent. Pfii dosa-Ïení dobr˘ch hospodáfisk˘chv˘sledkÛ se navíc prÛmûrn˘ mûsíã-ní v˘dûlek je‰tû nav˘‰í, aby byl oãtyfii procenta vy‰‰í neÏ inflace.

Za vedení spoleãnosti podepsa-li dodatek KS místopfiedsedové

pfiedstavenstva OKD Ján Fabián aMiloslava TrgiÀová. „Jednánínebylo lehké, ale i pfiesto jsmedospûli k rozumné dohodû,“ ocenilJán Fabián. Podle nûj je dÛleÏité,Ïe nyní jiÏ obû strany mohou vûno-

vat své úsilí tomu, aby firma vleto‰ním roce zv˘‰ila svou produk-tivitu a stala se moderním a atrak-tivním zamûstnavatelem.

V kolektivní smlouvû jsousamozfiejmû zakotveny i v‰echnydlouhodobû poskytované sociálnínároky, to znamená zv˘‰ená zdra-votní péãe, rekondiãní pobyty,pfiíspûvky na stravování, dÛlní sva-

ãiny atd. V této oblasti se vedeníOKD jiÏ v prÛbûhu jednání sodboráfii shodlo na zv˘‰ení censurovin na hornické svaãiny o dvûkoruny. Objem prostfiedkÛ na soci-ální v˘daje bude letos v OKDnav˘‰en o ãtyfii procenta. V prosin-ci dostali zamûstnanci na své úãtynavíc mimofiádn˘ vánoãní plat,kter˘ byl v rámci dohody zv˘‰en zdvanáctinásobku prÛmûrné mûsíã-ní mzdy sjednaného v platnékolektivní smlouvû o dal‰í devíti-násobek.

Mzdy v OKD se letos zv˘‰í o sedm procentPfiedstavitelé spoleãnosti a odborÛ podepsali dodatek pro rok 2008 ke kolektivní smlouvû

Co pro nás znamená

,schengen’

Co pro nás znamená

,schengen’

str. 9

DÛl Dukla tûchto dnÛ. Tam, kde kdysi stály ‰achetní objekty, se válejí hromady suti a starého Ïeleza,místy se rozkládá uÏ jen prázdná pláÀ. FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Ze 1600 zamûstnancÛ se jich podafiilo 1035

pfievést na ostatní doly.

„Jednání nebylo lehké, ale i pfiesto jsme dospûli k rozumné dohodû.“

HorníkN O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E

PfiestoÏe vyjednávání o podobû dodatku ã. 9 ke kolektivní smlou-vû OKD nebylo jednoduché, pfiedstavitelé vedení spoleãnosti a odborÛ pfii jeho podpisu konstatovali, Ïe nakonec dospûli k oboustrannû pfiijatelnému kompromisu. FOTO: Josef Lys

V souãasné dobû spoleãnostOKD zamûstnává 15 220 lidí.Jejich prÛmûrná mûsíãní mzdaletos bude podle pfiedbûÏn˘chodhadÛ 28 989 korun.

V areálu padlo 37 budov, letos to ãeká dal‰ích 36 vãetnû tûÏních vûÏí

DÛl Dukla – rok poté

DÒL LAZY KdyÏ do toho jdou,tak vÏdycky naplno. A to mûsíc comûsíc. VÏdy usilují o limitní v˘kon.Jin˘mi slovy fieãeno, pokou‰ejí sezhruba 800 metrÛ pod zemí vyrazitco nejdel‰í dÛlní dílo – v˘raznûpokofiit technick˘ reÏim. A uÏ tenb˘vá vedením dolu „setsakramet-sky na‰ponovan˘“. Pokud chlapichtûjí kolektivní odmûnu navíc,musejí tento úkol pfiekroãit o cel˘chdeset procent. Vloni se jim to z dva-nácti pokusÛ podafiilo osmkrát.Nejãastûji ze v‰ech ‰esti kolektivÛ‰achty. ¤eã je o pfiípraváfiích hlavní-ho pfiedáka Jifiího Burdka a vedou-cího úseku Radima Sarganka zDolu Lazy.

Privilegia rozhodnûnemají

·karohlíd by mohl namítnout, Ïe75procentní úspû‰nost mÛÏe b˘tzpÛsobena tím, Ïe kolektivu jsouvytváfieny pfiíznivûj‰í podmínky neÏjin˘m, Ïe burdkovci mají jistá privi-legia, respektive Ïe normy jsounízké... „Tak tomu rozhodnû není,“ohrazuje se vedoucí pole pfiípravZdenûk Pierzchala, kter˘ navrhujekonkrétní podobu jednotliv˘chlimitních v˘konÛ. „Vûfite, Ïe limitb˘vá opravdu nároãn˘. Koneckon-cÛ schvaluje jej komise ve sloÏení:závodní dolu, v˘robní námûstek ahlavní inÏen˘r. V tom je zárukanároãnosti, ale také objektivity.“

„Motivují nás peníze,“ pfiiznávají

âím to tedy je, Ïe jednûm sepodafií splnit tvrdá kritéria bûhemroku hned osmkrát, jin˘m „jen“pûtkrát ãi pouze dvakrát?! „Jdenám pfiedev‰ím o v˘dûlky, prémie, openíze,“ pfiiznává prioritní motivacihlavní pfiedák. Jedním dechem v‰ak

dodává: „Je to hodnû o ‰tûstí, otom, do jak˘ch dÛlnû-geologick˘chpodmínek se dostaneme. To nikdoúplnû pfiesnû nikdy neví. A vlonijsme mûli prostû ‰tûstí,“ konstatujeJifií Burdek.

Mít ‰tûstí, to samo o sobû nestaãí

JenÏe ‰tûstí by samo o sobûnestaãilo, pokud by mu ãlovûk ne‰elnaproti. A to 23ãlenná parta rozdû-lená do ãtyfismûnného provozujaksi podvûdomû ãiní. Vyplynulo toi ze slov ZdeÀka Pierzchaly: „Je to

stabilizovaná a mimofiádnû univer-zální parta. AÈ ji po‰leme kamkoliv,umí si poradit. Ovládá nûkolik tech-nologií raÏby. Tfieba vloni udûlalalimity jak se dvûma rÛzn˘mi raziã-sk˘mi kombajny, tak také s naklá-daãem Hausherr s boãním v˘klo-pem. Znamená to, Ïe ovládá i kla-sickou raÏbu – ruãní vrtání aodstfiel,“ chválí burdkovce.

„S tím ‰tûstím v boji s pfiírodoumá sice pfiedák pravdu, ale zapomí-nat nelze ani na ty, ktefií nám knûmu je‰tû pfiispívají,“ vmísil se dohovoru vedoucí úseku Radim Sar-ganek. „Mám na mysli techniky,

dobrou komunikaci, organizaci jed-notliv˘ch ãinností a také mechani-ka. Bez jeho ‰ikovnosti, bez dobré-ho technického stavu na‰ich tech-nologií bychom limitÛ nikdynemohli dosáhnout.“

„To je pravda,“ pfiitakává JifiíBurdek. „A kdyÏ uÏ jsme u toho,musím fiíct, Ïe hlavní zátûÏ v dolenesou jednotlivé osádky a jejichsmûnoví pfiedáci, ktefií pod zemí v‰ezaji‰Èují. Jde o ZdeÀka Fuska, Mila-na Gábora, Tomá‰e Mali‰e a JanaPodhornyiho. Tûm patfií velk˘ dík.“

Zdraví a rodina jsounejdÛleÏitûj‰í

Splnit limit v‰ak neznamenávyrazit jen urãit˘ poãet metrÛ dÛl-ních chodem. Kritérií je podstatnûvíce. Napfiíklad je nutno dosáhnoutpoÏadované kvality díla, dodrÏovatprotiotfiesovou prevenci a také pra-covat bez závaÏného úrazu. A ktomu vloni nedo‰lo. Zdraví je naprvním místû!

A tak kdyÏ se dafií, tak jsou pení-ze ze soutûÏe s pfiíspûvkem ze soci-álního fondu. „Odmûnu dáváme naspoleãn˘ úãet a pak pozveme man-Ïelky na dobrou veãefii, zábavu aspoleãnû si povídáme o Ïivotû. Roz-hodnû ne o práci. Té máme aÏ nadhlavu,“ fiíká Radim Sarganek.„Nebo také pro své dûti pofiádáme

spoleãné akce, na kter˘ch je spous-ta her, zábavy, legrace, sladkostí,zkrátka bezvadná atmosféra. Pfiedvánoãními svátky jsme s rodinamibyli v Jablunkovû-Vojtûchovû. Bylonás asi ãtyfiicet a moc se to poved-lo,“ vzpomíná vedoucí úseku.

AÈ se pfiípraváfiÛmpfiání vyplní

KdyÏ jsme se chlapÛ ptali, sjak˘m pfiedsevzetím vstoupili donového roku, pohlédli na sebe apokrãili rameny. „Pfiedsevzetí jsmenahlas nevyslovili. Pfiání v‰ak máme– mít to potfiebné hornické ‰tûstí acel˘ rok proÏít ve zdraví.“

Jejich ‰éf, vedoucí pole pfiípravZdenûk Pierzchala je‰tû doplnil:„Pravda, kolektiv Jifiího Burdka mûlvloni nejvíce limitÛ. Na zaãátku rokuv‰ak v tomto smûru nebyl favoritem.A tûÏko fiíct, zda by se na Lazích dotéto role nûkdo pasoval. Máme tadytotiÏ dal‰í tfii ãtyfii obdobnû zdatnérivaly a v podstatû ani jednoho out-sidera. V kaÏdém pfiípadû si v˘sled-kÛ Burdkova kolektivu, ale i tûchostatních váÏíme a pfiejeme v‰emono hornické ‰tûstí. Osobnû bych sipak pfiál, aby leto‰ní rok byl pro ná‰dÛl minimálnû stejnû dobr˘, jako tenminul˘,“ zakonãil.

AÈ se v‰em jejich pfiání vyplní.TEXT A FOTO: Josef Lys

10. ledna 20082 Z OKD

Hlavní pfiedák Jifií Burdek (vlevo) s vedoucím úseku RadimemSagarkem.

Hornickému ‰tûstí je zapotfiebí jít vstfiíc

OSTRAVA Byl to jeden ze Ïivot-ních paradoxÛ. Stra‰livé ne‰tûstí naDole Anselm (také Eduard Urx),pfii nûmÏ pfiesnû pfied 45 lety pfii‰loo Ïivot devût havífiÛ, vedlo ve sv˘chdÛsledcích ke vzniku zdravotnické-ho pracovi‰tû, kde mnohem víceÏivotÛ zachránili. TotiÏ hyperbaric-ké komory v mûstské nemocnici naFifejdách. Zafiízení pozdûji nafaso-vali také báÀ‰tí záchranáfii.

„DÛlní ne‰tûstí postihlo revír vpondûlí 7. ledna 1963. Sv˘m prÛbû-hem a záchrann˘mi pracemi naodstranûní následku prÛvalu stafii-n˘ch vod s vysok˘m obsahem siro-vodíku bylo ve svûtovém hornictvíojedinûl˘m pfiípadem. Zahynulotam devût kolegÛ,. Jeden pfieÏildíky pouÏití filtrového sebezá-chranného pfiístroje,“ vzpomínaltehdej‰í fieditel „Anselmu“ Lubo-mír Hájek.

A právû skuteãnost, Ïe vût‰inaobûtí zemfiela na otravu kysliãní-kem uhelnat˘m (CO), pfiivedla

vedení revíru na my‰lenku zfiídithyperbarickou komoru, mezi jejíÏmoÏnosti patfií léãba intoxikací kys-liãníkem uhelnat˘m. „Tehdej‰í

generální fieditel Slávek Miska o stavbû na Fifejdách rozhodl na doporuãení lékafiÛ, ktefií seseznámili s jejími moÏnostmi u

holandsk˘ch kolegÛ,“ poznamenalLubomír Hájek.

Hyperbarická komora v ostrav-ské mûstské nemocnici vybudovanáfakticky z podnûtu a penûz havífiÛnemûla slouÏit jen jim, ale i „ostat-ním“ obyvatelÛm severní Moravy aSlezska. Fungovat zaãala pouhédva roky po tragédii na „Anselmu“a bûhem následujících 40 letposlouÏila více neÏ 40 tisícÛm paci-entÛ. Nejbliωí takové zafiízení je aÏve v˘chodoãesk˘ch Pardubicích.

Zmen‰enou mobilní hyperba-rickou komoru fieãenou téÏ„ponorka“ pak nemohli nevyuÏítbáÀ‰tí záchranáfii. „Pomáhá pfiinehodách potápûãÛ pfii rychlémvynofiení a také k léãení intoxikacíkysliãníkem uhliãit˘m. PouÏívámeji pomûrnû ãasto. Musí b˘t pokaÏ-dé v pohotovosti, kdyÏ se potápípod deset metrÛ,“ konstatovalhlavní mechanik OKD, HBZSJaroslav Provázek.

Radek Luk‰a

Jméno: Jifií BurdekProfese: Hlavní pfiedák pfiípraváfiského kolek-tivu.Vzdûlání: SOU s maturitou, horník-mechani-zátor.Bydli‰tû: Havífiov.Rodina: Jsem Ïenat˘, mám dceru Terezku (9)a syna Jakuba (6).Vûk: 38Poãet let v hornictví: 20Zájmy, koníãky: Dfiíve jsem hrál fotbal, teì jsem pfiesedlal na bow-ling.Pfiání: NejdÛleÏitûj‰í je pro mû zdraví. Proto si pfieji, aby zdraví byliv‰ichni v rodinû, ale také kolegové v práci.Îivotní krédo: ProÏít intenzivnû kaÏd˘ den.

První hyperbarickou komoru ,zafiídil’ legendární havífi Miska

Nejvíce limitních v˘konÛ mezi pfiípraváfii Dolu Lazy si vloni pfiipsal kolektiv hlavního pfiedáka Jifiího Burdka

P¤EDSTAVUJEME

LoÀské limity kolektivu Jifiího Burdkamûsíc l 2 3 7 8 10 11 12provozní dny 17 22 22 18 22 18 21 17limit (m) 100 140 200 65 170 130 145 135vyraÏeno (m) 105 155 208 90 173 130 145 149

BáÀ‰tí záchranáfii v Ostravû pouÏívají i tuto mobilní hyperbarickoukomoru pro dva lidi. FOTO: OKD, HBZS

Souãasn˘ pomocníkbáÀsk˘ch záchranáfiÛ:• dvoumuÏná dekompresní pfie-

tlaková komora firmy Haux• pracuje na principu postupného

vyrovnávání tlaku• pouÏívaná pfii potápûãsk˘ch

nehodách i léãbû otravami CO• pojme dva pacienty, sedícího a

leÏícího• v˘‰ka cca 1,5 metru, délka cca

2,5 metru• tlakování do 5 barÛ (odpovídá

hloubce vody 50 metrÛ)• pomocí bajonetu lze spojit

s „pevnou“ komorou fifejdskénemocnice

• interkom pro komunikaci a okénko pro podávání lékÛ

• obsluhována speciální potápûã-skou skupinou

• musí b˘t v pohotovosti, kdyÏ sezáchranáfii potápûjí pod 10 metrÛ

Rok je pr˘ optimální doba, kdysplynou dohromady, tvrdili smûn-mistfii z Dolu Stafiíã o kolezích, ktefiíje loni posílili z utlumované ‰achty.Teì uÏ se pr˘ nikdo v klecích ne-‰piãkuje, nelítají v koupeli obligátníjízlivé poznámky „místních“ na„nováãky“ a naopak. Co na to chla-pi z Dukly sami? St˘ská se jim? Majíse lépe? Bylo tûÏké po letech zaãí-nat na jiném pracovi‰ti?

Milo‰ Micza (45), Havífiov:

„Nûco jednou konãí, nûco jinéhozase zaãíná ne? Na Dukle jsem alestrávil tfiiadvacet rokÛ, ta ‰achta mûnauãila hornictví. Tehdy jsem byl postrojní ‰kole a neãekal, Ïe pÛjdufárat,“ svûfiil se mechanik úsekuzávûsné dopravy ZD 24. Jedin˘ pro-blém v novém bylo, Ïe to mûl zdomova „z ruky“. Pfie‰el i na jin˘systém fiízení i organizace práce, alezaÏil se. Na Stafiíãi ho pfiijali.

Petr Nedabylek (36), Havífiov:„Na to pfiede‰lé uÏ jsem zapo-

mnûl!“ fiekl smûnov˘ pfiedák v rubání.A to byla Dukla dolem, kam nastou-pil v roce 1984 coby uãeÀ. PÛvodnûelektrikáfi, ale skonãil v rubání. Pojejím uzavfiení pfie‰el na Stafiíã s celoupartou. Hlavní pr˘ je, Ïe mají robotu,

a uhlí, které je Ïiví, se pfiece kopev‰ude stejnû. „Chlapy mám pohroma-dû, cel˘ úsek. Díky i jim,“ dodal s tím,Ïe je „ìura jako ìura“.

·tefan Husár (37), Havífiov:

„My jsme odtamtud pryã pomalutfietím rokem. Ode‰li jsme jakoprvní,“ vysvûtloval uÏ star˘ „pasko-vák“ z Illkova pfiípraváfiskéhokolektivu. Pfied Duklou si zafáral naFranti‰ku, a taky je podle nûj ‰achtajako ‰achta. V‰ude byly stejné pod-mínky. V novém prostfiedí v‰echjeho 26 parÈákÛ zapadlo. Hlavnírozdíl je snad ve vût‰í vzdálenostipracovi‰tû od jámy, mají to necel˘chosm kilometrÛ.

TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

ëura jak ìura, fiíkajíb˘valí dukláci na Stafiíãi

KdyÏ nad ‰achtou zavládne ticho

DUKLA-ÚTLUM ·estaãtyfiicetile-t˘ inÏen˘r Ivo Hork˘ spojil svÛjÏivot s dolem Dukla v roce 1977,kdy nastoupil na dukelské uãili‰tû.Dnes jako závodní dolu fiídí chodvnitfiní organizaãní jednotky OKDDukla-útlum. K ruce má sedmnáctzamûstnancÛ, ktefií zaji‰Èují nutné„papírování“, spolupráci s dodava-telsk˘mi firmami, provoz degazacea potfiebné údrÏbáfiské a servisnípráce. Svût, ve kterém se pohybují,se ze dne na den tenãí. Tam, kdekdysi stály ‰achetní objekty, se vále-jí hromady suti a starého Ïeleza.Místy se rozkládá uÏ jen prázdnápláÀ odnikud nikam.

Areál dolu je prázdn˘„Ano, je v tom moÏná tro‰ku

nostalgie, ale ãlovûku to tak aninepfiijde,“ fiíká Ivo Hork˘. „MoÏnátím, Ïe jsem tady nepfietrÏitû pocelou dobu útlumu, si pomalu zvy-kám na to, jak se vûci mûní. Beru toprostû jako fakt. Jediné, co ãlovûkazaráÏí, je snad to ticho. Dfiíve se naDukle toãilo pÛldruhého tisícezamûstnancÛ, teì je areál prázdn˘.“

Je to pfiesnû rok...Dnes, 10. ledna 2008, je to pfies-

nû rok, co byl z podzemí Duklyvyvezen poslední vozík uhlí. ÚtlumtûÏebního závodu, jehoÏ v˘stavbazapoãala v roce 1905, se tak mohlrozjet naplno. Co bylo v tomtoobdobí udûláno?

„Pfiedev‰ím byla z dolu vyklize-na dÛlní technika. ·lo o stovky tunzafiízení stamilionové hodnoty,které posílilo strojové vybavenína‰eho tehdej‰ího matefiského pod-

niku – Dolu Paskov, a dal‰ích ‰achetOKD,“ vypráví Ivo Hork˘. „Nemé-nû dÛleÏit˘ byl pfievod lidí na jinápracovi‰tû OKD. I to se povedlo.Zpracovan˘ sociální program útlu-mu nabídl na‰im zamûstnancÛmpomûrnû velkorysé odstupné vev˘‰i aÏ dvanáctinásobku mûsíãníhoplatu. Nûktefií tuto moÏnosti rádivyuÏili. Naprostá vût‰ina z tûch,ktefií mûli zájem i nadále pracovat v OKD, ale na‰la nové umístûní apokraãuje v zamûstnání.“

Útlum do konce fiíjnaTyto úkoly byly zvládnuty v pod-

statû do konce prvního ãtvrtletí2007. V následujících mûsících zaãa-la postupná likvidace budov. Zatímbylo zbouráno na ãtvrt stovkyobjektÛ, coÏ pfiedstavuje asi polovi-nu v‰ech staveb, jeÏ jsou urãeny k demolici. Dne 31. ãervence 2007byl zastaven hlavní dÛlní ventilátora zahájen zásyp v‰ech tfií dukel-sk˘ch jam a osmdesátimetrové vûtr-né ‰achtice. I tyto práce jsou pfiedukonãením a ãeká se uÏ jen nazbourání tûÏních vûÏí, aby jámymohly b˘t s koneãnou platností uza-vfieny ohlubÀov˘mi povaly. Podletradice na nich budou vztyãenypamátníky pfiipomínající v˘znamnádata z historie jam.

„To se odehraje v letních mûsí-cích a bude to znamenat definitivníukonãení hornické ãinnosti na doleDukla,“ uzavírá Ivo Hork˘.„Demoliãní práce na povrchubudou podle harmonogramu uza-vfieny do konce fiíjna leto‰ního rokua areál pak bude pfiedán spoleãnos-ti RPG Real Estate, která se posta-rá o jeho dal‰í vyuÏití.“

Smutnit nebudouVraÈme se v‰ak je‰tû jednou k

poslednímu vozíku. V pondûlí 14.ledna Klub pfiátel Hornickéhomuzea OKD pofiádá u této pfiíleÏi-tosti v vzpomínkovou akci v Domukultury P. Bezruãe v Havífiovû.Pfiímo na Dukle se ale vzpomínatnebude. „Ne, nic takového nechystá-me. Tak uÏ to prostû v hornictvíchodí, Ïivot jde dál,“ fiíká Ivo Hork˘.

TEXT A FOTO:Bohuslav KrzyÏanek

Pfies obtíÏné zimní podmínky se na Dukle nejenom bourá, ale také staví. V pfiipravovaném v˘kopupovede pfieloÏka vodního rozvadûãe pro DÛl Lazy. Vlevo je vidût kogeneraãní jednotku, která bude vy-uÏívat dÛlní plyn z Dukly k v˘robû elektfiiny a tepla.

10. ledna 2008 3Z OKD

Rok po tom, co z dolu Dukla vyfáral poslední vozík uhlí

Areál dolu Dukla se nachází naúzemí Havífiova. Proto jsme poÏá-dali primátora Franti‰ka Chobota,aby nám sdûlil postoj mûsta k tétolokalitû.

Vzhledem k tomu, Ïe budouc-nost areálu dolu Dukla nám nenílhostejná, jednáme se zástupci spo-leãnost RPG Real Estate o moÏnos-tech funkãního vyuÏití tohoto areá-lu. Zrovna tento t˘den máme jed-nání pracovní skupiny zab˘vající setouto lokalitou. Bude upfiesÀovánomemorandum o spolupráci, kterémá spoleãnû podepsat mûsto Haví-fiov a RPG Real Estate. Za mûstobudeme prosazovat takové vyuÏití,které pfiispûje ke zv˘‰ení zamûstna-

nosti na‰ich obãanÛ. Spoleãnû takébudeme prosazovat obchvat mûstaHavífiova, kter˘ povede právûkolem areálu dolu Dukla.

Areál by mûl nabídnout nové pracovní pfiíleÏitostiJak vidí Duklu primátor?

Co zÛstaneVe spolupráci se RPG Real Estatebyl upfiesÀen seznam staveb, kterézÛstanou v areálu b˘valého doluDukla zachovány:1. Historické objekty z let 1909

a 1910, které mají statut kul-turních památek:

– kompresorovna– stará zámecká dílna– kombajnová dílna (dfiíve stro-

jovna)– lampovna s koupelnami2. Objekty z pozdûj‰ích období:– správní budova– nové koupelny– sklady MTZ– nové zámeãnické dílny– rozvodna 6 kV (pfiístavek

kompresorovny)– spoleãenské a kulturní zafiíze-

ní, tzv. dukelsk˘ kulturák– památník dukelské tragédie3. Objekty, které byly pfievedenyna VOJ Energetika:– elektrorozvodna 22 kV– elektrorozvodna 110 kV– tepeln˘ v˘mûník

Budoucnost celého areálu je v rukou RPG Real EstateHAVͤOV (syl) V roce 2008 bymûlo dojít k pfievodu území areálub˘valého dolu Dukla z majetkuOKD do portfolia realitní skupinyRPG Real Estate. Ta jiÏ nechalazpracovat studii nového vyuÏitíareálu, z níÏ vypl˘vá, Ïe by zdemohlo vzniknout aÏ 50 tisíc metrÛãtvereãních prÛmyslov˘ch ploch.Proto také útlum dolu probíhá vespolupráci OKD a RPG RealEstate s ohledem na vizi budoucí-ho vyuÏití celého území.

Mluvãí RPG Real Estate PetrHandl k budoucnosti Dukly fiíká:„Spoleãnû s pfiedstaviteli mûstaHavífiova pracujeme na koncepciprÛmyslovû-komerãního areálu

doplnûného o volnoãasové aktivi-ty. Na‰ím cílem je, aby toto územíopût oÏilo, pfiineslo nová pracovnímísta a stalo se souãástí vût‰íhorozvojového území oznaãovanéhopracovním názvem Darkov Area.Proto jsme jiÏ nechali zpracovatekologick˘ audit této lokality,hotové je rovnûÏ vyhodnocenítechnické infrastruktury. V˘hodouje, Ïe toto území má velmi dobroudopravní dostupnost, a to jak sil-niãní, tak Ïelezniãní. Navíc se vareálu nachází fiada památkov˘chobjektÛ, s jejichÏ vyuÏitím rovnûÏpoãítáme. Projekty na rekonstruk-ci tûchto budov se jiÏ zpracovávajía napfiíklad ve spolupráci s mûs-

tem Havífiov pfiipravujeme podni-katelsk˘ inkubátor umístûn˘právû do jednoho ze stávajícíchobjektÛ. Zajímavostí je jistû takéto, Ïe zdej‰í kryt CO by mûl b˘tzpfiístupnûn pro vefiejnost jakotechnická památka 2. svûtovéválky.“

O tom, Ïe budoucnosti areáludolu Dukla je pfiikládán skuteãnûvelk˘ v˘znam, svûdãí i fakt, Ïe pro-jekt regenerace tohoto území bylvybrán jako prioritní v rámcizakázky Moravskoslezského kraje„Podpora pfiípravy Moravskoslez-ského kraje na ãerpání z fondÛ EUv plánovacím období 2007 – 2013“pro oblast podnikání a inovace.

Jedním z historick˘ch objektÛ, které zÛstanou v areálu b˘valéhodolu Dukla zachovány, je i lampovna. FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

10. ledna 20084 Za branami OKD

Za staré jízdné mohou obyvatelé Karviné cestovat nov˘m autobu-sem. FOTO: Magistrát mûsdta Karviné

OSTRAVA(uzi) âtvrté roãní obdo-bí neboli plesová sezona je tady!Tfieba zapomenout na fáraãky,dÏíny nechat ve skfiíni, hodit se i sdámou do gala a hurá na bál. KaÏdá‰achta ples pofiádá, nûkteré dokon-ce vícekrát. Jak organizátofii slibují,nuda to pr˘ nebude. Pfiedtanãení od„profíkÛ“, muzika pûknû od podla-hy a tradiãní tombola je samozfiej-mostí. Leckde budou mít i vzácnéhosty nebo pofiádné pfiekvapení.

DÛl âSA – ples 26. ledna v Kultur-ním domû v Orlové zaãíná v 19hodin, pfiedtanãení místní skupinouAnaj, hlavními lákadly budou bavi-ãi z Maxim Turbulenc ãi pÛlnoãnípfiekvapení.

DÛl âSM – ples ve stylu tropickéhokarnevalu 26. ledna od 19 hodin vKulturním domû Dolu âSM, zazpí-vá Michal David, ohÀová show,moderuje exVyVolená H. Gajdo‰ová.

DÛl Darkov – první ples 19. lednaod 19 hodin ve Spoleãenském domûReneta v Havífiovû, k hostÛm budepatfiit ostravsk˘ Rock’n’Roll BandMarcela Woodmana, druh˘ 16.února „Na Franti‰ku“ v HorníSuché, na obou hraje k tanci kapelaSmolafii a vystoupí maÏoretky Dixie.

DÛl Lazy – ples má ve Spoleãen-ském domû Reneta v Havífiovû 25.ledna od 19. hodin, dvû hudby napódiu a tfietí, cimbálovka, ve vesti-bulu, dorazí i kouzelnické duo Car-los z Náchoda.

DÛl Paskov – ples spoleãn˘ i prozávod Fren‰tát je tradiãnû ve dvoudnech, a to v pátek 29. února a vsobotu 1. bfiezna v Kulturním domûve Stafiíãi. Bavit budou Ïongléfii, vpfiestávkách mezi Ïivou hudbou ktanci zahraje diskÏokej, hlavnícenou v tombole bude ozdravn˘pobyt.

Jak, kdy a kde se bude plesat Hurá na bál!Bizon veze eleganci i bezpeãnost

OSTRAVA Elegance moderníchdopravních prostfiedkÛ proniká podzem. Na pomocném pracovi‰ti DoluDarkov pfiedstavil podnik FITE zOstravy asi první dÛlní lokomotivuna svûtû se zaoblen˘mi tvary. Opro-ti jin˘m je jako ‰kodovka Superbmezi Favority.

„Není to pouze o tom, Ïe ostatnímají kabiny hranaté. Ta na‰e jenavíc bezpeãnûj‰í i pfii nárazu dopfiekáÏky. V rámu je je‰tû olejovánádrÏ,“ uvedl Marek Danel, „testo-vací jezdec“ závûsné dÛlní lokomo-tivy Bizon 120. Její v˘voj trval asirok a jsou dva prototypy.

Mimo nezvyklé tvary se „ma‰i-na“ nedávno úspû‰nû testovaná naSlovensku mÛÏe pochlubit ze‰tíhle-ním, moÏností pouÏití aÏ ‰estipohonn˘ch jednotek ãi dosáhnutí 2.aÏ 3. tfiídy Euro-emisí. K jejímschopnostem patfií zdolání trati smaximálním úklonem do 30 stupÀÛ.

„Podafiilo se zastavit ji s ‰estnác-titunov˘m nákladem na dráze osmi

metrÛ,“ konstatoval konstruktérIvan Pindur. Ten pracoval z ãástipodle poÏadavkÛ rusk˘ch ãi ukra-jinsk˘ch horníkÛ. Právû k nim bymûl Bizon 120 v sérii pûti kusÛzamífiit. Certifikát má ale i proEvropu.

Podle Jifiího Matu‰ínského, fiedi-tele divize báÀsk˘ch technologiíFITE, mysleli i na bezpeãnostníopatfiení. Lokomotiva je vybavenacelou sérií elektronick˘ch ãidel,které pfii ohroÏení automatickyvypnou motor. Stane se tak i v pfií-padû zji‰tûní vysoké koncentracemetanu.

TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Bizon 120 – X:• dva prototypy (chystá se série

pûti kusÛ)

• dieselov˘ motor Perkins, v˘kon93 kW

• pohonn˘ch jednotek 4, 5 nebo6

• maximální taÏná síla aÏ 120 kN

• maximální rychlost 7,6 km/h

• ‰ífika 800, v˘‰ka 1200, délka9850 aÏ 12 250 mm

• jedna z nejprÛchodnûj‰ích dÛl-ními díly

• ãerná skfiíÀka (dvû pamûti)

• pfii ohroÏení metanem vypínámotor

• elektronická bezpeãnostní ãidla

• certifikát pro Rusko i Evropu

Na povrchu Dolu Darkov pfiedstavili novou závûsnou lokomotivu

Konstruktér Ivan Pindur u zfiejmû první dÛlní lokomotivy se zaob-len˘mi tvary kabiny.

Zku‰ební jezdec Marek Danel u Bizona 120, nové závûsné dÛlnílokomotivy.

Generální fieditel ostravské firmy FITE Pavel Barto‰ kfití novoulokomotivu.

Autobus nov˘, jízdné staréKARVINÁ(uzi) Poprvé v pondûlívyrazil do karvinsk˘ch ulic nov˘nízkopodlaÏní, dvanáct metrÛ dlou-h˘ autobus. „Bude obsluhovat pfie-dev‰ím ãtyfii takzvané pátefiní linky,které kfiiÏují cel˘m mûstem, a kterérovnûÏ díky vy‰‰ímu pfiíspûvku zmûstské kasy mají uÏ mûsíc lep‰íintervaly,“ oznámila mluvãí magi-strátu ·árka Swiderová. Karviná

mimoto jako jedno z mála morav-skoslezsk˘ch mûst dala obyvatelÛmopoÏdûn˘, leã o to více vítan˘,novoroãní dárek – nezdraÏila totiÏcenu jízdenky v hromadné dopra-vû! „Naopak jsme dopravci pfiidalitfii miliony korun, aby zlep‰il inter-valy linek a mohl i obnovovat svÛjvozov˘ park,“ konstatovala Swide-rová.

Nemocnice hlásí novinkyHAVͤOV(uzi) Urgentní pfiíjem,mezioborová jednotka intenzivnípéãe, porodnické oddûlení. To v‰emají se zaãátkem roku 2008 vnovém v nemocnici v Havífiovû, jeÏje spádovou pro oblast s pfiibliÏnû120 tisícovkami lidí. Náklady narekonstrukce spolkly více neÏ pÛlmiliardy korun. „UÏ nemusímepacienty v ohroÏení Ïivota o‰etfio-

vat na centrálním pfiíjmu ãi chirur-gické ambulanci. Urgentní pfiíjemmá dva boxy s moderními pfiístroji,“fiekla fieditelka nemocnice VûraKováfiová. Novinkou je i slouãenípracovi‰È JIP, které byly pfiedtím„rozházeny“ po klinikách. A vût‰íkomfort je nakonec i v porodnici,kde vznikly tfii boxy pro maminky ijejich doprovod.

Z Ostravy poprvé letûli do ThajskaOSTRAVA(uzi) Ostravské leti‰tûv Mo‰novû odbavilo historickyprvní let do Asie. Mezipfiistání tadymûl Boeing 737-800 na pravidelnélince z Prahy do thajského Bangko-ku. „VyuÏilo toho na pût desíteklidí, coÏ je témûfi tfietina kapacityletadla,“ informovala jeho mluvãíMichaela Kube‰ová. A nebyl to pr˘ jedin˘ „exotick˘“ charterov˘

spoj, dal‰í mají b˘t i koncem lednaãi bfiezna. Leti‰tû Leo‰e Janáãkachce uÏ na jafie zfiídit pravidelnélinky do Amsterodamu, Bruselu,Lond˘na ãi Moskvy. Do tfií let bymûlo pfiib˘t je‰tû dvanáct jin˘chevropsk˘ch mûst a mo‰novské leti‰-tû se rovnûÏ jako jediné v tuzemskudoãká nádraÏí a Ïelezniãního napo-jení.

V rukách dennû stovky tren˘rekHORNÍ SUCHÁ Fofry a pohybodûvÛ nejrÛznûj‰ích velikostí atvarÛ vût‰í neÏ na asijském trÏi‰ti.To zaÏívají Jana Nekolová a Jarmi-la Mirtu‰ová nûkolik desítekminut poté, co vyjede klec s chlapynahoru. Dûlají totiÏ ve v˘dejnû u prádelny na závodû 3 Dolu Dar-kov.

„Kolik dennû? Kalhot ãtyfii,nûkdy i pût stovek. Pak blÛzy, ruã-níky, onuce i ty tren˘rky. Takystovky,“ shodly se dámy pracujícív sehraném duetu. Jedna odebíráza‰pinûné fáraãky, dal‰í hbitûdává fasovat nové. „UÏ mámodhad, co komu velikostnû sedí.Reklamace nemáme ãasté,“ dopl-nily.

TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Jana Nekolová a Jarmila Mirtu‰ová se po vyfárání chlapÛ nazávodû 3 Dolu Darkov nestíhají otáãet.

Pfii‰el sem v pondûli Na Upadni-cu dost nasrany. „Vi‰, Antek, mamsto chuti ti tyn slibeny fernet nûdaÈ.Pravda, napisal si do Hornika fejeto-nek, ale normalni ãtenafi, kdyÏ sepfieãital ty Jifiikove pfiidfiistki, muselnabyÈ dojmu, Ïe sem minimalnûzavraÏdil vlastni matku, Ïe sedim vcele pfiedbûÏneho zadrÏeÀa, ãidokoÀca ve vazbû. Tak blbû si tonapisal...,“ pyskoval sem. Antek seenem smutnû podival a zamavalpûsÈu smûrem ku Jifiikovi. „Vi‰, Loj-zeãku, ja sem enem nechtûl zvefiejÀo-vaÈ, co tû vlastnû potkalo. âemu siNa Upadnici chybûl. Nûvim, jak zjena svoje sukromi haklivy, tuÏ semnapisal, co sem uznal za vhodne, a tyse vãil sam svûfi, co to bylo zaduvod!,“ pravil potichuãki a objed-nal se zdraÏene pivo. Majitel ZdenektotiÏ, stejnako potichuãki, zdraÏil –pry kvuliva zvy‰ene DPH – pivo ocelych deset procent! CoÏ v jeho pfii-padku znamena dvû koruny pade-sat! Poslali zme ho s tym jeho tvrze-nim o zvy‰ene dani do fiiti, bo pivo,coby alkohol, bylo dycki v te zvy‰e-ne. TuÏ cosik zamumlal o draωichenergiach a naftû, a zmiznul v tymsvojim kanclu. Hromosvodem

na‰ich nadavek se tak stal vrchniZbyÀìa, kery ale za nic nûmoch.

Ale abysem nûodboãoval. Uznalsem, Ïe mûl Antek pravdu a tyn fer-net sem mu pfieci enem dal. No aãemu sem chybûl? Byl sem ve ‰pitalena operaci. TuÏ temu Antek tak vtym fejetonku kliãkoval. Ale vylizalsem se z teho dosÈ dobfie, ku spoko-jenosti moji aji dochtoruv. Ale zaÏilsem v tym ‰pitale taku jednu pernuchvilku. Mam posledni pfiani, aby mina posledni cestû, to kdyÏ tyn dfievû-ny spacak se mÀu pojedû do ìury,zazpival tyn bitlsak sir Paul McCart-ney svoju Yesterday. UÏ sem Mafiiukazal aji kaj mam tu gramafonovudesku s tu pisniãku. A vãil se pfied-stavtû, Ïe kdyÏ sem se po operaciprobuzal z narkozy, sly‰el sem

McCarteneya zpivaÈ pravû Yester-day... V jedinû vtefiinû mi v lebeniprobûhnul cely muj Ïivot a hlavnûobava, Ïe mû daju do kremaãnihopeca Ïiveho, bo pfieci sly‰im, jak bitl-sak zpiva, ni?! Citil sem, jak se potima pfiipisoval sem to horku z peca.Pak mi ale blysklo, Ïe ti, co pfieÏiliklinicku smrÈ, dycki tvrdili, Ïe vidûlibile svûtlo a taku nûjasnu postavu, cona nich mavala. A ja nic takeho nûvi-dûl! Namisto teho mi naraz kdosiknafackoval a ptal se mû, jak se menu-ju a esli vim, kaj sem. Byla to sestfiiã-ka na JIPce, kera se spolu ze siremPaulem pobrukovala pisniãku Yes-terday, kera se linula z radia...! TuÏtemu fiikam ìabelska nahoda!

KdyÏ sem to Na Upadnici vykla-dal, v‰eci se smjali, pleskali mû poramenach a tvrdili, Ïe su radi, Ïe semzpatki mezi nimi. Ani Erìa nûzapo-mnûl na obligatni vtip: „To pfiidûbuzík do masny a pravi: ,Dobréráníãko, já bych chtûl támhletu ‰i‰tiã-ku Vysoãinky’. Prodavaã na to: ,Avcelku, nebo nakrájet?’ NaãeÏ muteplou‰ pohrozí: ,Tytyty, ty o‰klivko,copak mám prcinku na Ïetonky?’Fajne, ni?!“

TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek

Pfied tfiiceti lety ‰el coby nováãek do akce a málem pod zemí zÛstalOSTRAVA Rovn˘ch tfiicet letuplyne letos od okamÏiku, kdyFranti‰ek Havlas (61) z ostrav-sk˘ch Radvanic zaãal kariéru dÛl-ního záchranáfie. A pr˘ nechybûlomnoho, aby jeho premiérová akcebyla i tou poslední. ·tûstí v‰akstálo na jeho stranû, a tak nynímÛÏe coby penzista dennû vzpo-mínat v roli prÛvodce záchranáfi-skou expozicí Hornického muzeaOKD na Landeku.

„Tehdy jsem byl mlad˘ a mûluÏ nûco odfáráno. Bral jsem tosportovnû,“ popisoval b˘val˘ãetafi Hlavní báÀské záchrannésluÏby první „ostré“ nasazení na‰achtû v Doubravû. PÛsobil ten-krát je‰tû jako záchranáfiská zálo-ha na svém úseku a mûl dva rokypo absolvování odborného kurzu.A zaãalo hofiet! Nováãek se ãtyfimi

kolegy musel do uzavfieného pro-storu rozpojit vodní potrubí. „Jed-nomu z nás se pfii polézání lutníuvolnil d˘chací pfiístroj, nalokal sea pfiiotrávil. Úkol jsme splnili, ale

nejvût‰í problémy pfii‰ly cestouzpût. Za námi uÏ zavírali poklopya my se nemohli doklepat na ob-sluhu hráze. Trubkou jsem dlouhomlátil, neÏ nás zaslechli,“ líãil.

Vyãerpávající a málem osudn˘zásah se pro nûho v‰ak stal„pozvánkou“ mezi záchranáfisképrofesionály. Na Bastru vyuãen˘montér, pozdûji mûfiiã a horník vporubu na Dole Franti‰ek, se stalãlenem Hlavní báÀské záchrannésluÏby na 22 let. „·lo to z genera-ce na generaci, táta byl v padesá-t˘ch letech ãlenem záchranáfi-sk˘ch pomocn˘ch sborÛ,“ uvedlHavlas, kter˘ zaÏil v dole fiadupoÏárÛ, otfiesÛ ãi v˘buchÛ. Dov˘sluÏby ‰el jako ãetafi a mechanikd˘chací techniky.

„Strach? Ten bude i po tfiicetiletech na ‰achtû. Pofiád se mÛÏenûco stát,“ konstatoval veterán stím, Ïe v souãasnosti je mnohemvy‰‰í míra bezpeãnosti. Pravda,myslelo se na ni i v minulosti, ale vduchu tehdej‰í doby byla podlenûho hlavní tûÏba, tedy „‰turmo-vání“ a patfiiãné v˘kony.

Teì Havlas spoleãnû se ãtyfimidal‰ími exzáchranáfii provádítematickou expozicí a pfiibliÏujetuto profesi i laikÛm. „Jsem rád,Ïe mÛÏu b˘t mezi lidmi, Ïe jsemjako i dÛchodce tím, co mû baví,“doplnil. âasu mu zbude i namimohavífiské koníãky, jak˘mi jezahrádka ãi hraní mariá‰e.

TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Franti‰ek Havlas s nerozluãn˘m parÈákem své záchranáfiské kari-éry, d˘chacím pfiístrojem.

„Strach? Ten bude i po tfiiceti letech na ‰achtû. Pofiádse mÛÏe nûco stát,“ konstatoval veterán s tím,

Ïe v souãasnosti je mnohem vy‰‰í míra bezpeãnosti.

Záchranáfisk˘ veterán vzpomíná

JAK TO VIDÍ UÎ ZAS STRYK LOJZEK

Antek o fernet nakonec nûpfii‰el

V expozici vystavené protipoÏární zafiízení bylo v dobû Havlaso-va prvního zásahu novinkou.

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny

Díky za povzbuzení

„Îe by ãtenáfii pfii boufiliv˘choslavách Silvestra a Nového rokuvyãerpali ve‰ker˘ smysl prohumor?“ fiíkali jsme si v redakcinad útlou hromádkou dopisÛs texty k soutûÏní fotografii ã. 1.Nicménû nakonec jsme vybrali tfii,jejichÏ autofii si mohou k nám pfiijítpro stokorunu. Jsou to:

Elvíra Hamanová z Havífiova,Vladimír Adamec a Pavel Nohava,oba z Ostravy-Poruby.

Vybrané pfiíspûvky uvefiejÀuje-me pod soutûÏní fotografií ã. 1:

VítûzÛm blahopfiejeme a pro vásostatní je tady dal‰í ‰ance.

Po stokorunû získají tfii z vás,ktefií k soutûÏní fotografii ã. 2 napí-‰í nejvtipnûj‰í prÛpovídku . Text doredakce doruãte do úter˘ 15. ledna2008. Odpovûdi posílejte po‰tou naadresu redakce: T˘deník Horník,Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava,faxem na tel. ãíslo: 596 113 648,

nebo e-mailem: renata.pavliko-va@okd.cz. Zaslan˘ text oznaãteSOUTùÎ. V˘herci si mohou odmû-nu vyzvednout po pfiedchozí telefo-nické domluvû s Renatou Pavlíko-vou na ãísle 732 829 149, nejpozdû-ji v‰ak do 10. dne následujícíhomûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hrapropadá. Jména v˘hercÛ zvefiejní-me v pfií‰tím ãísle na‰eho t˘deníku.

Po pfiedvánoãním pachtûní a sil-vestrovském shonu jsme vydaliprvní leto‰ní ãíslo Horníka a pfiipfiípravû toho druhého si koneãnûna‰li chvilku probrat v‰echna va‰epfiání, která k nám do redakcedorazila koncem roku. Za v‰echnysrdeãnû dûkujeme. Vnímáme jejako velké povzbuzení do na‰í dal‰íredakãní práce.

VynasnaÏíme se vám nadálenabízet co nejvíce pfiíjemn˘ch,zpráv, které budou zajímavé, uÏi-teãné, pomohou vám zlep‰it nála-du, dodají inspiraci a chuÈ do Ïivo-ta. Mezi takové vloni jistû patfiilamj. i ta, Ïe v OKD bylo rozhodnutoo zv˘‰ení vánoãního platu zamûst-nancÛ o dal‰ích 9 prÛmûrn˘ch den-ních v˘dûlkÛ, tedy na 21násobek.

Také my, v redakci pro vás pfii-pravujeme nûco navíc. Mnohé

napovídá ãlánek na titulní stránceod fieditelky pro PR a komunikaciOKD Petry Ma‰ínové. To v‰aknení v‰e. Pfiipravujeme pro vásdal‰í roãník populárního turnajev bowlingu. Mnozí vûdí o jeho neo-pakovatelné atmosféfie, atraktiv-ních cenách, zajímavému prostfiedí,ve kterém se setkávají lidé z na‰ehorevíru, ale také jin˘ch profesí azamûfiení. Samotná hra pak tytolidi sbliÏuje, spolu navazují uÏiteã-né kontakty, vznikají nová pfiátel-ství… To je jeden z pfiíspûvkÛ na‰íredakce vám, na‰im ãtenáfiÛm,pfiíznivcÛm na‰ich novin do novéhoroku. Pfiijìte mezi nás, do bowlin-gov˘ch heren a vyzkou‰ejte atmo-sféru pfiátelského, rekreaãního sou-tûÏení. Josef Lys, ‰éfredaktor

P.S. O bowlingovém turnaji sevíce doãtete na stranû 7.

„Nevím, co je ti na té sms zprávûtak k smíchu?!“ (eh)„Hup tam s vápnem!“ (va)„Je‰tû Ïe mi nevypadl zub moud-rosti!“ (lp)

SoutûÏní fotografie ã. 2

SoutûÏní foto ã. 1

Po ‰ichtûZAJÍMAVOSTI A ZÁBAVA NEJEN PRO HORNÍKY

10. ledna 20086 OKD podporujePo ‰ichtû

1. Fárání do ‰achtyPÛvodní tûÏní klec nabízí zaÏítna vlastní kÛÏi alespoÀ trochupocity horníka. Fárá se na ‰to-lové patro, pak následuje pro-cházka chodbami.

3. Nejstar‰í ‰tolaDÛl Anselm (kdysi také Edu-ard Urx) postaven˘ ve styluprÛmyslové recese, pfiístupnyjsou ‰toly Albert a Franti‰ekz I. poloviny 19. století.

4. Landecká venu‰eJedinou kdy nalezenou ‰tíh-lou venu‰i v Evropû, so‰kuÏeny vysoké 46 milimetrÛ,vyrobil z nerostu naz˘vanéhokrevel pravûk˘ umûlec.

5. Expozice HBZSAni v oboru vyhlá‰ená firmaDräger nemá exponát svéhod˘chacího pfiístroje z roku1890, tak bohatá je v˘stavadÛlní záchranáfiské v˘bavy.

2. Nonstop osídleníUÏ pravûk˘ lovec mamutÛ sepod Landekem pfied 23 tisícilety ohfiíval uhlím, místonejstar‰ího a nepfietrÏitéhopobytu lidí na Ostravsku.

Top 5, ãili to „nej“ z ostravského Hornického muzea OKD

OSTRAVA Vzít to nejlep‰í z Dis-neylandu a „naroubovat“ to namístní pomûry. Tím se fiídili pfiivzniku Hornického muzea OKDpod kopcem Landek na ostrav-ském pfiedmûstí Petfikovice, kteréletos oslaví 15. v˘roãí. Rozsáhlétematické zamûfiení plus programyjako ze zábavních parkÛ vedly ke skuteãnosti, Ïe muzeum patfiímezi desítku nejnav‰tûvovanûj‰íchatrakcí severní Moravy a Slezska.Jak na to pohlíÏí Miroslav Fojtík,jeden z nepovolanûj‰ích? Panefiediteli, máte slovo!

âím se hornické muzeum li‰í,pomineme-li originální zamûfiení,od tûch ostatních?

Jednoduchá odpovûì. Pojetímrozvoje. Jeho fungováním vÛbec.Pfii vytváfiení na‰í koncepce jsmevycházeli z motta pfiedníhoevropského v˘stavního architek-ta Huberta Bariho z Francie. Pro-sazoval názor, Ïe je zapotfiebíãelit ztrátû obliby muzeí v celéEvropû tak, Ïe se pfievezmou aokopírují dobré nápady z Disney-landu, aniÏ by muzea zaprodalasvou du‰i. Pfiijetí této koncepcebylo nutné i proto, Ïe na Ostrav-sku je znaãná koncentracepodobn˘ch památek. Museli jsmese zaãít odli‰ovat; nejen, aby-chom si nekonkurovali, ale téÏ,abychom se vÛbec udrÏeli.

Jiná muzea mají umûlecképoklady, vy zase památky. Je jejichspráva jednoduchá?

Kdepak. Vût‰ina na‰ich objektÛje prohlá‰ena za kulturní památkya cel˘ areál na Landeku je vÛbec vrámci památkové ochrany. Nejvût-‰í problematika památkové péãe jev tom, Ïe nestaãí objekty stavebnûa staticky stabilizovat. Pokud musínadále slouÏit, tfieba pro nû nachá-zet dal‰í vyuÏití. Vzorem je kom-presorovna, opravovali jsme ji azateplovali. Teì v ní pofiádámefiadu akcí, od firemních ãi spole-ãensk˘ch, pfies rauty, koncerty aÏpo módní pfiehlídky. Není pfiece

v˘hodné nechat památky jen tak adát miliony za jejich ostrahu, aby jenerozkradli, nezniãili.

Hornické muzeum OKD jistûpfiitahuje mnoho nad‰encÛ, jaká jes nimi spolupráce?

Dlouhodobá a úzká. Spolupra-cujeme s Nadací Landek, ta mimojiné pfiispívá na záchranu a obnovupamátek. S Klubem pfiátel Hornic-kého muzea OKD zase uskuteãÀu-

jeme spoustu projektÛ, poãínajepublikaãní ãinností aÏ po pravidel-né besedy s havífiskou tematikou. S klubem se pravidelnû spolupodí-líme rovnûÏ na setkání hornick˘chmûst a obcí âeské republiky. UÏ sepfiipravuje to leto‰ní, bude koncemléta v Mostû. Komunikace se zlep-‰ila i z jiné strany, mûsto Ostravazmûnilo svÛj pohled, zahrnulo cel˘areál Landek do integrovanéhoplánu rozvoje.

Necháte nás nahlédnout doplánÛ na budoucnost, anebo ales-poÀ na nejbliωí dobu?

Pokraãování v práci podle pfiija-té koncepce. To by ale bylo pfiíli‰jednoduché a nicnefiíkající. Musípokraãovat rekonstrukce rozvod-ny, mûní se na multifunkãní spor-tovní centrum, dokonãíme úpravyvstupu, zázemí a ‰aten v kompre-sorovnû. Pokou‰íme se o získání

prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛEvropské unie. Peníze pÛjdou navybudování ubytovacích kapacit,coÏ je po muzejnictví a sportovnûrelaxaãních aktivitách tfietí, finální,ãást rozvoje. Chceme nabízet uby-tování v návaznosti na dálnici D 47.Plánujeme také cyklostezku doKomenského sadÛ.

STRÁNKU P¤IPRAVIL: Radek Luk‰a

Havífiina a Disneyland? Pod Landekem ruku v ruce

¤editel Miroslav Fojtík hovofiil o minulosti i budoucnosti Hornického muzea OKD na b˘valé ‰achtû Anselm pod Landekem v Petfikovicích.

OSTRAVA Nikde jinde bûÏn˘smrtelník nesfárá! Tûmito pûtislovy se dá shrnout unikátnostHornického muzea OKD. Hoto-vo? Podle referentky marketinguKatefiiny Kotasové ani náhodou.Je zde nejménû dal‰ích devût „Ïha-v˘ch“ lákadel, která loni vedla krekordní náv‰tûvnosti v jeho histo-rii. Branami pro‰lo celkem 80 502lidí, coÏ staví areál napfiíklad nadvût‰inu hradÛ a zámkÛ v kraji.

„Zájem o takzvanou industriál-ní turistiku stále roste. Nejen doly,ale i továrny, nádraÏí, vodárny,ml˘ny. Díky uchování zafiízení,odloÏen˘ch nástrojÛ ãi technologiíukr˘vají potenciál ohromit a dátpoznávat, nabízejí moÏnost pfie-nést se o mnoho desetiletí zpût apochopit ‰ir‰í souvislosti. Lidédnes touÏí pÛvodní atmosféruopravdu okusit a stát se její sou-ãástí,“ vysvûtlovala Kotasová.

Zájem o tyto památky u nászaãal po roce 1985, kdy svévolnûzbourali praÏské nádraÏí Ti‰nov,pr˘ jednoho z nejhezãích v Evro-pû. Národní technické muzeumzfiídilo Sekci ochrany prÛmyslové-ho dûdictví. Od roku 2002 máâeské uãení technické CentrumprÛmyslového dûdictví. Boomindustriální turistiky dokládá izahájení fárání v Hornickémmuzeu OKD, skok patrn˘ z grafu.

PrÛmyslová turistika zaÏívá boom

10. ledna 2008 7Panoráma Po ‰ichtû

OSTRAVA Exkluzivní pobytovézájezdy k mofiskému pobfieÏí a dal‰ízajímavé ceny – to jsou spoleãnû seskvûlou atmosférou nejvût‰í lákadlabowlingového turnaje o Pohár t˘de-níku Horník. Není divu, Ïe se vesvûtû bowlingu stal nejvût‰í a nejlépedotovanou akcí svého druhu vrepublice. Vloni se ho zúãastnilo 149ãtyfiãlenn˘ch druÏstev. Hrálo se vOstravû, Havífiovû a Karviné.

Leto‰ní jiÏ 6. roãník bude mítobdobn˘ scénáfi jako ten loÀsk˘. Toje jistû dobrá zpráva. KaÏdé z pfii-hlá‰en˘ch druÏstev si zahraje mini-málnû ve tfiech kolech. Po dvourozfiazovacích kolech budou úãast-níci rozdûleni do dvou v˘konnost-ních skupin – zlaté a stfiíbrné. ZkaÏdé pak po dal‰ích bojích (III.kolo) vzejdou finalisté tûchto sku-pin. Na ceny se mohou tû‰it nejlep-‰í z nich. Vedle turnaje, kter˘ je

otevfien˘ v‰em zájemcÛm, se budebojovat o nejlep‰í druÏstvo sloÏenév˘hradnû ze zamûstnancÛ OKD. A

právû na ty ãeká ta nejhodnotnûj‰ícena. Neváhejte tedy, zaãnûtesestavovat druÏstva a také nezapo-

meÀte trénovat. Konkurence budejistû obrovská, pfiestoÏe vítûzovékategorie OKD a první tfii nejlep‰í

druÏstva otevfieného turnaje v‰echpfiedchozích roãníkÛ se leto‰níhozápolení nemohou zúãastnit.

Podrobn˘ herní systém a turnajo-vá ustanovení pfiineseme v pfií‰tímvydání. Pfiihlá‰ku najdete na stranû10 dne‰ního vydání Horníka. Pfiiurãování termínÛ jednotliv˘ch koljsme pfiihlíÏeli k jarním prázdninámv Ostravû (11. 2. – 17. 2.) a Karviné(18. 2. – 24. 2.) a také k Velikono-cÛm (23. – 24. 3.). Hrát se tedy budev následujících víkendech.

Herní termínyI. kolo: 8. a 9. 3. (so + ne)II. kolo: 29. a 30. 3. (so + ne)III. kolo: 5. a 6. 4. (so + ne)Finále: 19. 4. 2008 (sobota)

Uzávûrka pfiihlá‰ek je 25. 2. 2008.Turnaje se mohou zúãastnit

pouze osoby star‰í 18 let a ti, kdonejsou v dobû pofiádání turnajeregistrováni v âeské bowlingovéasociaci.

Tû‰te se na 6. roãník bowlingového turnaje o Pohár t˘deníku Horník

UÏ se ví, kdy se bude hrát

âSM – stále mlad˘ padesátníkJen málokterá z novodob˘ch

‰achet spoleãnosti OKD má takpestrou historii jako DÛl âSM veStonavû na Karvinsku. Jeho vznikavizoval pováleãn˘ generel OKRrozpracovan˘ a pfiijat˘ v prvnípolovinû padesát˘ch let. To uÏ mûliodborníci v ruce v˘sledky prÛ-zkumn˘ch vrtÛ, které zde potvrdilyexistenci kompletního karvinskéhosouvrství. Rozhodli o otvírce loÏis-ka jedním dolem se dvûma závody.

S velkou slávou byly 1. záfií 1958práce na „Stavbû mládeÏe“ zaháje-ny. UÏ o mûsíc pozdûji hlubiãi zVOKD zaústili v˘du‰nou jámuzávodu Sever. KdyÏ mûli za seboutfii sta metrÛ, do‰lo v podzemí kmasivnímu prÛvalu vody a plynu.Na cel˘ rok bylo hloubení zastave-no. Podobné potíÏe na horníkyãekaly i ve zbyl˘ch tfiech jámáchobou závodÛ. Zdej‰í mimofiádnéúloÏní pomûry, v báÀské praxi reví-ru dosud nezaznamenané, si vyÏá-daly nové technologické postupy,

vy‰‰í investice a hlavnû prodlouÏe-ní v˘stavby jam na více neÏ ‰est let.

DÛl âeskoslovenského svazumládeÏe (samostatn˘ podnik vznikl1. 1. 1961) vydal první tuny uhlí zporubu 230 311 na závodû Jih tepr-ve krátce pfied Vánocemi 1968. Vdal‰ích letech zaãala ‰achta revírurychle vracet vynaloÏené prostfied-ky. TûÏba se ustálila na úrovni 2 aÏ2,5 milionu tun roãnû (maximum2,843 tis. t v roce 1981), pfii prÛmûr-ném stavu pfies pût tisíc zamûstnan-cÛ. Uhlí procházelo hrubozrnnou(provoz od r. 1971) a jemnozrnnou(1975) úpravnou na závodû Sever.Exploatace zásob a nepfiíznivé geo-logické pomûry si od závûru sedm-desát˘ch let vynutily otvírku dal-‰ích mezipater, nového 4. patra aprohlubování jam.

Události po listopadu 1989 pfii-nesly na Dole âSM (zaãala se pou-Ïívat jen zkratka pÛvodního názvu)opravdu revoluãní zmûny. T˘mumanaÏerÛ kolem nového fieditele

Viktora Koláãka se povedlo dosáh-nout vyãlenûní závodu (1. 11. 1990)ze svazku tehdy ‰estnácti dolÛ stát-ního podniku OKD. Jméno stonav-ské ‰achty se skloÀovalo ve v‰echpádech. Náv‰tûvou ji poctil takétehdej‰í prezident âSFR VáclavHavel. Samostatnost byla jen prv-ním krokem k privatizaci a pozdûj-‰ímu vzniku (1. 1. 1993) firmy âes-komoravské doly (âMD). KromûDolu âSM ji tvofiily stfiedoãeské‰achty Kladno a Tuchlovice.

V prÛbûhu devadesát˘ch letbyly zahájeny rozsáhlé dÛlní inves-tiãní akce, napfiíklad prohlubovánívtaÏn˘ch jam na závodech Sever aJih, vûtrní propojení obou lokalit,otvírka nového pátého patra, raÏbaspojovacího pfiekopu na DÛl Dar-kov, povrchové ekologické stavbyap. Po ukonãení tûÏby uhlí v kla-denském revíru a prodeji KarbonInvest, a. s., spoleãnosti CharlesCapital patfiící RPG Industries napodzim 2004, bylo uÏ jen otázkou

ãasu, kdy se âSM vrátí pod kfiídlaOKD. Stalo se tak po fúzi obousubjektÛ v listopadu 2005. ZnaãkaâMD se stala historií.

Stonavsk˘ dÛl má díky svémudob˘vacímu prostoru pod katastryobcí Stonava, Karviná, Albrechticea Chotûbuz pfiíznivou perspektivu.Navíc mÛÏe tûÏit uhelné zásoby

také v ãesko-polském pfiíhraniãí.Na dohodû s na‰imi severními sou-sedy záleÏí moÏnost kopat uhlí voblasti uzavfieného Dolu Morcinekv Kaczycích. DÛl âSM má podleaktuálních rozvojov˘ch zámûrÛpfiedpoklady Ïivotnosti na horizon-tu roku 2030.

Libor Vidliãka

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum tûÏby (48)

Závod Sever Dolu âSM, jedna ze dvou lokalit stonavské ‰achty.

TIPY HORNÍKA

Z loÀského roãníku Poháru t˘deníku Horník. FOTO: Josef Lys

Poláci v Mánesovû síniKARVINÁ Na v˘stavu prací pol-sk˘ch autorÛ Urszuly Miàcz-Sobie-rajové, Wac∏awa Sobieraje a Bar-t∏omieje Sobieraje zve Mûstsk˘dÛm kultury v Karviné. VernisáÏexpozice v Mánesovû síni, nazvanéRodinná vá‰eÀ, se bude konat 8.ledna v 17 hod. Pfii pfiíleÏitosti jemoÏno ve foyer zhlédnout i v˘sta-vu prací dûti pfied‰kolního vûkuPojìte se s námi vrátit do dûtství.

Kroky ostrovním svûtemHAVͤOV Na turisty vyhledáva-né ostrovy Lanzarote, Fuerteven-tura a Tenerife v Kanárském sou-ostroví zavede zájemce cestopisnápfiedná‰ka Ostrovy vûãného jara adfiímajících vulkánÛ Radima Ptáã-ka. Koná se ve ãtvrtek 10. lednav loutkovém sále Kulturního domuPetra Bezruãe v Havífiovû.

Orlová dfiíve a dnesORLOVÁ Novou expozici nazva-nou Orlová – minulost i souãasnostotevfielo 2. ledna Muzeum Tû‰ín-ska ve v˘stavní síni v DDM v Orlo-vé. Zhlédnout ji mÛÏete do 31.bfiezna. Do 28. února mÛÏete sou-ãasnû nav‰tívit i v˘stavu Hraãkyna‰í Kaãky, která prezentuje hraã-ky z první poloviny 20. století i z letje‰tû dfiívûj‰ích.

Osmkrát NohavicaOSTRAVA Osmkrát se v lednupfiedstaví v Ostravû písniãkáfi Jaro-mír Nohavica. Série vystoupení, nakter˘ch chce natoãit Ïivé album,zaãne 17. 1. v Domû kultury Akorda uzavfie se 24. 1. v klubu Parník.

Za dechovkou do lázníKARVINÁ Velk˘ hornick˘ decho-v˘ orchestr Májovák pofiádá veãtvrtek 10. ledna od 18 hod. reprí-zu Novoroãního koncertu ve Spo-leãenském domû Lázní Darkov.

Umûní v praxiKARVINÁ S pracemi známé kar-vinské v˘tvarnice Romany Taszko-vé se mÛÏeme od 10. ledna do 29.února seznámit v koncertním sáleZU· B. Smetany v Karviné-Mize-rovû na v˘stavû UÏitá grafika.

Máte chuÈ na fotbálek?KARVINÁ Novoroãní fotbalov˘turnaj pro vefiejnost pofiádá 16.ledna od 16 hod. SVâ Juventus vKarviné.

10. ledna 20088 ZábavaPo ‰ichtû

...jaká erotika, pane orgáne, stra‰nû to klouÏe... Kresba: V. Novák

PRO ZASMÁNÍ

Budí Ïena muÏe o pÛlnoci: „Pepí-ku, vstávej, jsou tu zlodûji!“

„Buì prosím tû zticha! âlovûkuje trapné, Ïe nemají co ukrást, a tybude‰ vyfivávat na celou ulici...“

✿

OdloÏí pan V˘kus noviny apovídá manÏelce: „Já ti povím, Ïeby mûli v‰em lidem, ktefií okrádajídruhé, useknout obû ruce!“

„Nepovídej. A ãím bys jako taxi-káfi fiídil auto?“

✿

Îena chce pomoci svému muÏi,a tak mu koupí kapky, nakape pre-parát do veãefie, aby o tom nevûdûl.On se jí v‰ak ptá: „Ráchel, tys mnûdala nûco do polévky?!“

„VÛbec ne, nic jsem ti nedala.“„NelÏi, nûco jsi mnû tam dala!“„Opravdu ti nelÏu.“„UÏ toho mám dost. Pfiiznej se!“„No jo, chtûla jsem ti pomoci.!“„Hned mnû bylo divné, Ïe v té

polévce ty nudle stojí...“

✿

„Jak jsi pfii‰el k té modfiinû podokem?“

„To je dÛkaz mé ãisté lásky.Vãera jsem tahal dívku z vody, pfii-‰la manÏelka a uhodila mû.“

„To je ale nelidské! A odkud jsitahal tu dívku, z fieky nebo bazénu?“

„Z vany...“

✿

Dva policajti nemûli kde bydlet,zjistili v‰ak, Ïe je moÏné velmiv˘hodnû zakoupit vyfiazené osobnívagony. Rozhodli se, Ïe si kaÏd˘jeden koupí a zafiídí si tam byteãek.Pozdûji se se‰li a povídali si, jak sejim bydlí.

Jeden fiíká: Já jsem celkem spo-kojen˘, tro‰ku mi akorát vadí, Ïetam mám tu cedulku zákaz koufie-ní, takÏe kdyÏ si chci zapálit, takmusím chodit ven.“

Druh˘ fiíká: „Já jsem taky cel-kem spojen˘, ale vadí mi naopak tacedulka na záchodû, pouÏívat jenomza jízdy, protoÏe neÏ ten vagon roz-tlaãím, tak se vÏdycky poseru.“

V¯ROKY HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ„Dva lidé, ktefií se drÏí vûci, majívût‰í cenu neÏ osm lidí, z nichÏkaÏd˘ má jin˘ názor.“ G. B. Shaw

�

„Kdyby se hádky stenografovaly, apak doslova pfiedãítaly rozvádû-n˘m, padli by si se smíchem donáruãe.“ Mauriac

NÁ· RECEPTVepfiové kotlety se s˘rovou omáãkou

Potfiebujeme: 4 vepfiové libovéfiízky, 2 lÏíce oleje, mlet˘ bíl˘ pepfi,1 lÏíci hladké mouky, sÛl, 10 dkghermelínu nebo jiného s˘ra, 1,5 dlsmetany ke ‰lehání, 1 lÏiãku ‰kro-bové mouãky, 1 lÏíci hofiãice.

Vepfiové fiízky po obvodu nûko-likrát mûlce nafiízneme, po oboustranách naklepeme, lehce poprá-‰íme moukou, vloÏíme na pánevs rozehfiát˘m olejem a prudce ope-ãeme po obou stranách. Mûkkéfiízky pfieneseme na nahfiáté talífie a

osolíme je. Do v˘peku z fiízkÛ pfii-dáme s˘r nakrájen˘ na tenké plát-ky, smetanu rozmíchanou se ‰kro-bovou mouãkou a za stáléhomíchání v‰e zahfiíváme na plameni,aÏ vznikne hladká omáãka, podlepotfieby pfiidáme asi 2 lÏíce vody.Omáãku ochutíme hofiãicí, podlechuti pfiisolíme a nalijeme na stea-ky. Hned podáváme. Vhodnou pfií-lohou jsou brambory opeãenés cibulkou.

Oloupané a uvafiené bramborynakrájíme na plátky, vloÏíme nanakrájenou, na oleji zpûnûnoucibuli a za stálého obracení opeãe-me dorÛÏova.

od 10. do 16. ledna 2008HOROSKOP

Na náladû vám nepfii-dají opakující se sporys nadfiízen˘m. Nezbu-de vám nic jiného, neÏpofiádnû bouchnout

do stolu, pfiípadnû naznaãit, Ïe klid-nû odejdete jinam. Va‰ím rodinn˘mrozpoãtem by mohla otfiást neuvá-Ïená koupû nûãeho, co vlastnû aninepotfiebujete. Nadmíru boufiliv˘ azábavn˘ se ukáÏe nadcházejícívíkend.

Vodnáfi 21. 1. – 19. 2.Naskytne se vám moÏ-nost podílet se na zají-mavé finanãní operaci.V pfiípadû, Ïe pÛjde onûkoho, koho znáte a

mÛÏete mu vûfiit, nemûli byste dlou-ho váhat. Postavení Merkuru je pfií-slibem poklidn˘ch dní. DrÏet zpátkyse musíte jen pfii navazování nov˘chznámostí. Hrozí vám, Ïe podlehneteprvnímu dojmu a dáte své sympatienûjakému sobci.

Kozoroh 22. 12. – 20. 1.

Budete se chovat dostnáladovû a na osoby,které nemáte v obli-bû, vyjedete opravduostfie. Nebudete-li se

krotit, nevyhnete se vût‰í hádce.Nûjaké konflikty jsou to poslední,co potfiebujete. Bylo by dobré zajítãastûji mezi pfiátele a do vût‰í spo-leãnosti. Potfiebujete se uvolnit aodreagovat se. Potû‰te dûti pfiíjem-n˘m v˘letem na hory.

Váhy 24. 9. – 23. 10.Nevyhnete se velk˘mzmatkÛm a kritick˘msituacím, ale vybruslí-te z nich jakonaprostá jedniãka.

Va‰e okolí znovu ocení vበpfiehleda schopnosti rychlého rozhodování.Nelze vylouãit ani nabídku nového,nároãnûj‰ího místa. V‰e si ale dobfierozmyslete, zvaÏte v‰echna pro aproti. V˘raznû se zlep‰í va‰e vztahys milovanou osobou.

·tír 24. 10. – 22. 11.Nepodléhejte fale‰nénadûji, Ïe s jist˘mprotivn˘m ãlovûkempofiídíte po dobrém.Nejlep‰í bude se mu

zdaleka vyhnout a nic od nûhonechtít. Díky novému elánu semÛÏete pustit do nepfiíjemn˘ch,neustále odkládan˘ch povinností.MoÏná vám pfiijde vhod pomoc jed-noho pfiíbuzného. Men‰í problémylze oãekávat v citov˘ch vztazích.

Stfielec 23. 11. – 21. 12.

Dostanete odpovûìna otázku, která vásv poslední dobû doce-la trápí. Nelze v‰akvylouãit, Ïe z ní Ïád-

nou radost mít nebudete. V zamûst-nání pfiijdou na pfietfies zpÛsobodmûÀování a vytíÏenost jednotli-v˘ch pracovníkÛ. Hvûzdy vámpomohou pfiijít na to, jak na sebevhodnû upozornit, prodat své záslu-hy a nasazení.

Rak 22. 6. – 22. 7.Spoléhejte se hlavnûna vlastní síly. Budetemít pfiíleÏitost vyfiíditzáleÏitost, která vásnedávno hodnû dopá-

lila. Nevyt˘kejte sv˘m blízk˘m, Ïeneberou vûci tak váÏnû jako vy.MoÏná by bylo lep‰í následovatjejich pfiíklad. V pozadí va‰eho set-kání s osobou opaãného pohlaví jeVenu‰e. Dejte na svou intuici a v‰edobfie dopadne.

Buìte vûrni sv˘mzásadám, nepodleh-nûte nátlaku zná-m˘ch. Vበpostoj vássblíÏí s nûk˘m, kdo se

ukáÏe b˘t hodnû dÛleÏit˘ pro va‰ibudoucnost. âeká vás pár mil˘chpfiekvapení. Zv˘‰it hlas bude zapo-tfiebí na nûkoho, kdo se pokusí z vásvylákat vût‰í sumu penûz. Nemusíjít jen o nesoudného fiemeslníka, alei o vypoãítavého pfiíbuzného.

Panna 24. 8. – 23. 9.

Nebuìte si pfiehnanûjisti správností sv˘chpostojÛ. Vlivem Mar-su budete samolibí anekritiãtí. Snadno nû-

co pfieÏenete a udûláte si ostudu.MÛÏete se spolehnout, Ïe by to párlidem udûlalo radost. Podafií se vámudûlat dojem na vበidol. Na nicneãekejte a pozvûte jej na schÛzku.Pravdûpodobnost, Ïe by pozváníodmítl, je minimální.

Beran 21. 3. – 20. 4.Bude vás nepfiíjemnûstíhat znám˘, kter˘nûco potfiebuje. Dva-krát slu‰né to není,ale vyhnûte se setkání

s ním. Máte dost sv˘ch starostí. Klida pohodu najdete doma u rodiny.Pfiijdete na to brzy sami a partner senebude staãit divit, jak brzy se vra-cíte z práce. Va‰ím zdÛvodnûnímbude mile pfiekvapen.

BlíÏenci 22. 5. – 21. 6.

Lev 23. 7. – 23. 8.

Budete mít pfiíleÏitostudûlat dojem na nad-fiízené. Nesmíte sev‰ak bát pfievzít vût‰ízodpovûdnost. Nedej-

te se brzdit v rozletu ménû odváÏ-n˘mi kolegy. K pozitivní zmûnûnázoru úfiadu na va‰e záleÏitostidojde poãátkem pfií‰tího t˘dne.Bude vás to stát trochu ãasu, alenesmíte váhat a jednání nûjakodkládat.

B˘k 21. 4. – 21. 5.

Ochotnû vyjdetevstfiíc nûkomu, kdo nava‰i pomoc spoléhá.Bude vás to moÏnástát trochu pfiemáhá-

ní, ale dÛleÏité je va‰e posledníslovo. Sejde ze schÛzky, na kterouse nijak netû‰íte. VÛbec se dá fiíci,Ïe vám v nadcházejících dnechodpadne pár nudn˘ch povinností.V‰echny dÛleÏité vûci, které mátevyfiídit, rozhodnû neodkládejte.

Ryby 20. 2. – 20. 3.

Tajenka z minulého ãísla: Walther: Qui duo vestigat, duo perdit seque quaerere. Kdo sleduje dva cíle, ten znavíse a oba mine.

PomÛcky: it, LSI, rot. Autor: Franti‰ek Krejãa

Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovkybyl vylosován Vladislav Maciejczyk z Hnojníka. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková,tel. ã. 596 264 803, e-mail: hornik@okd.cz.

Tajenka: Walther: Qui mihi vult dare, non debet dicere quare. Kdo mi chce nûco dát, nemusí... (dokonãení v tajence)

K¤ÍÎOVKA O KNIHU

OdloÏení

ZbavitvousÛ

Pomlouvati(slangovû)

Mykacístroj

Zkratka prorozsáhlouintegraci

StarévztaÏnézájmeno

TAJENKA

Hudebnínástroj

Spojka

Sarmat

Umûleck˘smûr

Kozlíklékafisk˘

Plynn˘uhlovodík

Italskémûsto

NáãelníkTatarÛ

Italskémûsto

Citoslovcepobídnutí

Zdravotnickézafiízení

Základorganick˘ch

barviv

Velikáni(slovensky) Pofiádek Anglicky

„to“Mûstou Brna

NáplÀbalónÛ

Nûmecky„ãerven˘“

Otec(kniÏnû)

Zakopanébohatství Svûtadíl ·v˘carské

mûstoStrindbergo-

vo drama

Obdivovatelv‰eho

módního

Je‰tûfii

Cyklohexa-non

Sever‰típaroháãi

·kytnutí

Jihoamerickévelehory

Vodnírostliny

âásthouslí

Mongolsk˘pastevec

¤ímsk˘miãísly 49

Otvoryve zdi

Sídlov âadu

Neodborník

AlÏírsk˘pfiístav

Zn. ãesk˘chelektrospo-

tfiebiãÛ

Uãitel

Drancování

JménoreÏiséraKazana

SPZKarviné

Opefienec

KingÛvhorror

Úbytek váhykap. dopr.

Pohfiebníhostina

DvanáctmûsícÛ

Otroci

PfiedloÏka

SUDOKUJAK LU·TIT SUDOKU:

KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ãtverec (3 x 3 políãka) musíobsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

Sousedé uÏ pasy nechtûjí

Dvojmûstí má spojit tramvaj s koly autobusu

âesko i její okolní zemû jsou souãástí schengenského prostoru

OSTRAVA Závory, kontroly a„zastávky“ na hranicích patfií histo-rii! âeská republika novû vstoupilastejnû jako její severní a v˘chodnísousedé do schengenského prosto-ru, kter˘ mimo jiné znamená voln˘pohyb osob. Na obãansk˘ prÛkaz setak dá jít pû‰ky nakupovat z âeské-ho Tû‰ína do Cieszyna, ale i cesto-vat k polárnímu kruhu do Skandi-návie ãi za teplem Stfiedomofií.

Pro vût‰inu obyvatel regionuznamenal „pád“ hranice o pÛlnocize ãtvrtka 20. na pátek 21. prosince2007 hlavnû prolomení bariéry, Ïejsou v cizinû. „VÏdyÈ jsme tadytakov˘ men‰í Schengen mûli desetlet. PÛlka m˘ch klientÛ je z Polska,mají to pfies most, zatímco do tam-ního znaãkového servisu ãtyfiicet

kilometrÛ,“ fiekl autoobchodník aopraváfi Bohuslav Czudek.

Ten byl mezi více neÏ pûti stov-kami lidí, ktefií slavili vstup do„Schengenu“ na jednom z ãeskotû-‰ínsk˘ch hraniãních mostÛ. S hud-bou, hrachovou polévkou, ohÀo-strojem. Obyvatelé si od toho slibu-jí hodnû. „Jeden region se spoleã-nou historií. VÏdyÈ tady Ïije na osmmilionÛ lidí a do Krakova to je blíÏeneÏ do Prahy,“ mínil místní podni-katel s elektronikou Roman Sikora.

Dvojmûstí âesk˘ Tû‰ín-Cieszynbylo pfiitom klasickou ukázkou roz-dûlení místa i lidí. Politici to udûlaliv roce 1920 kvÛli tahanicím o spor-né území tû‰ínského Slezska. Zfieky Ol‰e vznikla hranice, PolskuzÛstalo historické centrum, âesko-

slovensku zase dráha a prÛmysl.Podle odborníkÛ to vedlo k zasta-vení rozvoje tû‰ínského regionu aúpadku tehdy v˘znamného mûsta.

„Tfii, dva, jedna, teì!“ odpoãítá-valy stovky lidí z obou stran také nastarém hraniãním mostû v Bohumí-nû. Pfiesnû o pÛlnoci se závorazvedla, aby tak zÛstala napofiád. Izde se hrálo, hodovalo, oslavovalo.Bohumín‰tí pfii té pfiíleÏitosti popr-vé oficiálnû pfiedvádûli nov˘ prapormûsta a „bratfiili“ se se sv˘mi souse-dy napfiíklad z polsk˘ch Krzy˝ano-wic ãi Wodzis∏awi Âlàskiej.

STRÁNKU P¤IPRAVIL:Radek Luk‰a

âESK¯ Tù·ÍN Jako poãátkemminulého století mají âesk˘ Tû‰ín apolsk˘ Cieszyn spojovat tramvaje.Vstupu do schengenského prostoruve dvojmûstí na fiece Ol‰i (Olze)vyuÏili k oÏivení nejkrat‰í trati vtuzemsku. Jen kolejí pr˘ nebudezapotfiebí, tramvaje totiÏ dostanoupodvozky od autobusÛ.

„Vybudování nové linky by bylopfiíli‰ nákladné. Tak to budou imita-ce historick˘ch tramvají na autobu-sov˘ch kolech. S tak upraven˘mivozy mÛÏeme kdykoliv mûnit trasu,“fiekla mluvãí radnice Dorota Havlí-ková. Projekt teì schvalují na polskéstranû, ãeská uÏ vybírá i dopravce.Platit to má Evropská unie.

Tramvaje vyjely na 1800 metrÛdlouhou trasu od nádraÏí po Hlavnítfiídû, pfies fieku, ulicemi G∏´boka aSzersznika na kfiiÏovatku Wy˝szaBrama-Bielska v roce 1911. Politic-ká situace tomu ale nepfiála a zdr-Ïování pfii celních prohlídkách bylozaãátkem jejich konce. V dubnu1921 pak provoz zastavili.

Piotr Âmiech (55):„Devát˘m rokem dojíÏdím na

pátou ráno pfies Petrovice a dfiíveuÏ pfiece taky nebyly Ïádné pro-blémy na hranicích. Celníkoviv budce jsme zastavovali jen takkvÛli povinnosti a ze slu‰néhovychování. Jen by bylo asi tfieba tuprázdnou budku pfievrátit do pfií-kopu, stojí v cestû, to aby bylo lépevidût na silnici,“ uvedl mechanikz Mizerówa, obce u mûsta èory.

Edward Kapica (49):„Je to na zdviÏen˘ palec, na jedniãku! Tak to

mûlo b˘t cel˘ ãas, jsme pfiece v‰ichni lidi, navícsousedé a je‰tû v‰ichni v Evropské unii. Národymají drÏet spolu. Není to jen o rychlej‰í cestû dopráce, pfiipadám si totiÏ bez závor i tady jakodoma,“ uvedl revírník, kter˘ pendluje mezidomovem v Rybniku a prací pát˘m rokem.Hranici pfiekraãoval na pfiechodu Glokowice-Závada.

Henryk Smoliƒski (51):„Cítím se koneãnû svobodn˘ ve svobodné

zemi, ve svobodném svûtû. Ráno vstanu, vypra-vím se a mÛÏu si jít nebo jet, kam chci. Ne, Ïebych proti nim nûco mûl, Ïe by to byli samí hlu-páci, ale je pfiíjemné, Ïe uÏ nejsou na hranici tipanáci s ãepiãkama. Nikdo se nezdrÏuje,“ kon-statoval dÛlní zámeãník z mûsta Jastrz´mbie-Zdrój, pracující na ãeské ‰achtû uÏ dvanáct˘mrokem.

10. ledna 2008 9Panoráma

OSTRAVA „Vበpas, prosím!“ –Tohle je sice minulostí na pomezímezi státy, ale sl˘chávat to lidénepfiestanou. Cizinecká a pohraniã-ní policie totiÏ pfiesunula svou práciz pfiechodÛ a „zelené“ hranice astáhla se do vnitrozemí.

„Tûsnû pfied pfiipojením âeskérepubliky k Schengenu jsme v regi-onu provûfiovali 1882 osob, z toho1127 cizincÛ,“ fiekla o novém v˘ko-nu sluÏby mluvãí cizinecké policie v

Ostravû Daniela Vlãková. Poru‰enízákona pak pokutovali ve 34 pfiípa-dech, vybrali 20 tisíc korun.

Zatkli i ãtyfii cizí státní pfiíslu‰ní-ky, ktefií nerespektovali ãi obcháze-li vízovou povinnost. „Jednohonám na‰el sluÏební pes ukrytého vkontejneru v trÏnici na Hraneãní-ku. Bude vyho‰tûn,“ konstatovalaVlãková. Ostatní tfii pfiestupce ãekásoud za mafiení v˘konu úfiedníhorozhodnutí.

Cizinecká policie se stáhla do vnitrozemí

OSTRAVA Pozor na cestování sdûtmi! Schengen neschengen, nelzeje posadit tfieba jen tak do ‰kolníhoautobusu a hurá do ciziny na v˘let.Tedy, nejsou-li drÏiteli vlastníhopasu. Pokud naopak vyrazí mimoâeskou republiku s rodiãi, postaãí,kdyÏ má máma ãi otec potomkyzapsány zase ve sv˘ch dokladech…

„Platí to pro nezletilé, neboliosoby mlad‰í patnácti let,“ upozor-nila Katefiina Jirgesová, mluvãípraÏského republikového fieditel-

ství sluÏby cizinecké a pohraniãnípolicie. MÛÏe se stát, Ïe se policisténebo celníci toho kterého státu roz-hodnou provûfiit lidi „odjinud“.

„KaÏd˘ vãetnû dítûte musí dÛvû-ryhodnû prokázat totoÏnost. Tedyplatn˘m obãansk˘m prÛkazem ãicestovním pasem. Nevyfie‰í se totak, Ïe kdyÏ nemáte doklady, budepokuta,“ doplnila Jirgesová. Násle-dovat mÛÏe „zajistûní“ ãili odvoz apobyt na policejní stanici do doby,neÏ se zjistí, o koho vlastnû jde.

Dûti? Nejlépe s vlastními doklady!

Schengensk˘ prostor• podle vesnice s asi 500 lidmi v

Lucembursku na pomezí sFrancií a Nûmeckem, kde byla14. ãervna 1985 podepsána„Schengenská dohoda“ mezipûti evropsk˘mi zemûmi

• schengensk˘ prostor tvofií 15evropsk˘ch státÛ

• mimo Evropskou unii zahrnujei Island a Norsko

• nováãky jsou kromû âeska iSlovensko, Polsko, Estonsko,Litva, Loty‰sko, Maìarsko,Malta ãi Slovinsko

• zaruãuje voln˘ pohyb• pro cesty v rámci „Schengenu“

staãí obãansk˘ prÛkaz• hranice moÏno pfiekraãovat

prakticky kdykoliv a kdekoliv• chystá se i zru‰ení kontrol na

leti‰tích

Co my na to? Aneb pol‰tí kolegové a volná hranice…Sotva bychom se bez nich obe‰li.

Jsou jich stovky. KolegÛ, kamarádÛ,byÈ je jejich matefi‰tina tro‰ku jiná.Právû polsk˘ch havífiÛ se dotkl vstupdo „Schengenu“ osobnû a jako prv-ních. Proto bylo nasnadû vyzpovídatty, kdo roky dennû mífií na rannísmûnu na závod 3 Dolu Darkov.

S hraniãní závorou naloÏili na mostû pfies fieku v âeském Tû‰ínû posvém. FOTO: radnice âeského Tû‰ína

Tak to vypadá v Chotûbuzi dnes, Ïádné celní ãi policejní kontroly.

V Bohumínû-Chalupkách zmizely ze silnice zpomalovací pásy.

10. ledna 200810 Inzerce

PÛjãka za pár minut!Nejsnadnûj‰í cesta k penûzÛm

pro zamûstnance a dÛchodce aÏ do 75 letdopoledne schválíme, odpoledne vyplatíme!30.000 Kã – splátka jiÏ od 555 Kã50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.222 Kã

100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.777 Kã150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.666 Kã200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.444 Kã

RPSN jiÏ od 9,51%

VYUÎIJTE LO≈SKÉ ÚROKOVÉ SAZBYMoÏnost Ïádat i bez partnera!

Peníze v hotovosti!Staãí jen zavolat a jednou

nav‰tívit na‰i kanceláfi!

R2/

2

Ostrava,� 606 790 691Orlová, � 606 790 683

Karviná,� 606 790 697Havífiov,� 606 790 698

Tfiinec, � 606 790 696

OKD, Rekultivace, a. s. Havífiov-Prostfiední Suchá, Dûlnická 41/884, PSâ: 735 64

nabízí k odprodeji nepotfiebn˘ majetek:

• Nákladní automobil sklápûcí,TATRA T815 S3,

rok v˘roby 1988

• Nákladní automobil sklápûcí, · 706 MTSP 27,

rok v˘roby 1982

• Nákladní automobil – skfiíÀ,AVIA A31.1N,

rok v˘roby 1992

• Automobilní sklápûcí pfiívûs, BSS PS 1010H,

rok v˘roby 1980

• 2 ks nákladní automobil

NA-N1-1, · Felicia Pickup, rok v˘roby 1992

Termín pro informace: do 11. 1. 2008

Kontakt: p. Jifií Tvardíktel.: 596 440 075, fax: 596 440 613

mobil: 603 728 622e-mail: jiri.tvardik@okd.cz

ZAMùSTNANCÒM OKD ZDARMA

Dne 13. lednavzpomeÀme nanedoÏité 75.n a r o z e n i n ypana JaromíraKresty. S lás-kou vzpomína-jí manÏelkaJuanita a dûti

Zuzana a Jaromír s rodinami. 6/2

Dne 7. ledna 2008 jsme tichouvzpomínkou uctili nedoÏité 81.narozeniny pana Josefa Horkéhoz Dolu Franti‰ek. 12. prosinceuplynulo smutn˘ch 12 let od jehoúmrtí. S láskou stále vzpomínají anikdy nezapomenou manÏelka adcery s rodinami. B1/2

✧ VZPOMÍNÁME

R5/

2

Půjčky od 6,9 %pro všechny

i MD, důchodce atd.

tel. 776 446 405

HIT ROKU 2008Nebankovní pÛjãka

aÏ 500 000 Kã v‰em i bez pfiíjmu!!! SMùNKA !!!Rychle vyfiídíme.

Tel.: 739 320 273R

1/2

R4/

2

âSOB, penzijní fondy(dfiíve HPFO)

Kontaktní místa:Havífiov RBP-MÚ

Po: 10.30 – 15.30 hod.ât: 13.00 – 16.00 hod

Orlová – vedle âSOBÚt: 14.00 – 16.00 hod.

☎ 596 546 279, 604 755 352

ZMĚNA!!! R3/

2

DruÏstvo OKD:Neúplná pfiihlá‰ka bude vyfiazena z registrace!

âestnû prohla‰uji, Ïe ãlenové druÏstva jsou star‰í 18 let a nejsou registrovan˘mi hráãi.Souhlasíme s podmínkami turnaje.

Podpis kapitána:

ANO NEnehodící se variantu ‰krtnûte

dle kapacity herny si vyhrazujeme právo zmûnyHerna:

Kapitán

1. hráã

2. hráã

3. hráã

Jméno a pfiíjmení Trvalé bydli‰tû Telefon Pracovi‰tûvyplní jen zamûstnanci revíru

PŘIHLÁŠKA – 6. ročník bowlingového turnaje

Pohártýdeníku

Horníkbowlingový turnaj družstev

20

08

OOOOKKKKDDDD,,,, aaaa .... ssss .... vnitfiní organizaãní sloÏka nezapsaná v obchodním rejstfiíku

DDDDÛÛÛÛ llll ââââSSSSMMMMse sídlem Stonava,

ã. p. 1077, PSâ 735 34

vyhla‰uje v˘bûrové fiízení na:

Rektifikaci jefiábové dráhy na úpravnû Dolu âSM

Termín doruãení pfiihlá‰ek:

21. ledna 2008

Kontaktní osoba: Pavel Szlosektel.: 596 451 262

R 6

/2

• Dva kusy plechov˘ch dvefií,pravé, 900x 2 000 mm, zateplenévãetnû zárubní. Jeden kus dvefií1 500x 2 000 mm celoproskle-n˘ch, dvoukfiídl˘ch. V‰e velmilevnû. Inf. na tel.. 723 878 061. B2/2

• ·tûÀata karelského medvûdíhopsa s p. p. Je to seversk˘ loveck˘pes stfiední velikosti. Oba rodiãev˘stavnû úspû‰ní. Odbûr v únoru2008. Inf. na tel.: 596 531 002, 731210 054, www.karelak-sametovy-podklad.estranky.cz B2/2

• LoÏnici pro nároãné, ãerná,vysok˘ lesk, zrcadlová skfiíÀ,zrcadla na posteli. PÛvodní cena48 000 Kã. Nyní 18 000 Kã. Inf.na tel.: 777 834 938. B4/3

• Plechovou garáÏ. Cena 2 000 Kã.Vanu 120 cm. Cena 500 Kã. Spo-rák na PB + bomby. Cena 600Kã. Inf. na tel.: 775 077 411. B5/2

• KoÏe‰inové paleto, béÏov˘ pes,vel. 48 – 50. Velmi málo no‰en˘.Cena 2 000 Kã. Inf. na tel.:732 100 486. B10/2

• MraÏák Whirlpool, objem 117 l,tfii ‰uplíky. Cena dohodou. Inf.na tel.: 605 027 546. B11/2

• ·tûÀata ãivavy bez p. p., odãer-vená, oãkovaná, oba rodiãe u násk vidûní, dlouhosrstá i krátko-srstá varianta, pûkná v typu. Inf.na tel.: 723 268 694. B11/2

• ·tûÀata zlatého retrívra bez p. p., odãervená, oãkovaná, obarodiãe u nás k vidûní, k odbûrukoncem ledna. Pevná cena 4 000Kã. Inf. na tel.: 732 950 703 Petfi-vald u Karviné. B12/2

• Velmi levnû praãku Tatramatmini a ãepici s límcem ze stfiíbrnéli‰ky. V˘hodná koupû. Inf. natel.: 595 056 341. B13/2

✧ PRODEJ ✧ KOUPù

• Hodiny pendlovky i po‰kozené astojací podlahové hodiny. Nabíd-nûte, pfiijedu. Inf. na tel.: 603 775296. B6/2

• Náhradní díly autodráhy KOH-I-NOR, pfieváÏnû kolejnice, uωíi ‰ir‰í rozteãe kolejnic. Nejlépez Ostravy a blízkého okolí. Kon-taktujte tel.: 737 862 775. B14/2

✧ BYTY• Pronajmu byt 1 + kk v Havífiovû-

Mûstû. Inf. na tel.: 774 801 132.B7/2

• Hledám pronájem garsonkynebo 1+1 ve Fr˘dku-Místku na 2roky, do 5 000 Kã bez kauce. Inf.na tel.: 608 439 800. B8/2

✧ SEZNÁMENÍ• Hledám Ïenu pro váÏn˘ vztah,

54/185, s bytem. Jsem z Ostravy,rozveden˘. Jen váÏné SMS. Tel.:737 114 387. B9/2

✧ RÒZNÉ• Pronajmu garáÏ v Karviné 4,

poblíÏ státní hranice. Inf. na tel..605 920 956, 732 289 750. B10/2

Pfiíjem inzerce:Mgr. Renata Pavlíková

tel.: 596 264 803, 732 829 149e-mail: renata.pavlikova@okd.cz

REGION (bk) W ramach refor-my s∏u˝by zdrowia w RC wprowa-dzono od stycznia 2008 roku op∏atyza us∏ugi medyczne. 30 koron trzebazap∏aciç za ka˝dà wizyt´ u lekarza,w tym tak˝e stomatologa, psycholo-ga lub logopedy. Równie˝ 30 koronnale˝y zap∏aciç za ka˝de lekarstwona recepcie. 60 koron kosztujedzieƒ pobytu w szpitalu, sanato-rium, zak∏adach piel´gnacyjno-opiekuƒczych i hospicjach. Op∏atyw wysokoÊci 60 koron pobierane sà

tak˝e za pobyt dziecka, w∏àcznie znoworodkami. 90 koron p∏acimywreszcie za wizyt´ w pogotowiulekarskim. Op∏aty pobierane sàrównie˝ od osób posiadajàcychEuropejskà Kart´ UbezpieczeniaZdrowotnego (EKUZ). Niektóreszpitale oraz przychodnie lekarskiewprowadzi∏y automaty do pobiera-nia op∏at, natomiast nie wsz´dzieznajdujà si´ automaty do wymianypieni´dzy na monety. Koniecznejest wi´c posiadanie bilonu.

GórnikKARWINA Uroczystym Koncer-tem Noworocznym, zorganizowa-nym w dniu 1 stycznia 2008 roku wDomu Kultury Miasta Karwiny,wkroczy∏a wielka górnicza orkie-stra d´ta „Májovák“ w jubileuszo-wy rok swojej dzia∏alnoÊci. A jubi-leusz to nie lada. Zalà˝kiem zespo-∏u, zrzeszajàcego na dzieƒ dzisiejszyponad 70 cz∏onków, by∏a kapelagórnicza przy karwiƒskiej kopalni„Gabriela”, która powsta∏a w 1908roku. ¸atwo policzyç, ˝e od tamtejpory min´∏o równe 100 lat!

„W tym czasie oczywiÊcie wielesi´ zmieni∏o” – wspomina szefdyry-gent zespo∏u Milan BystroÀ. To, copozosta∏o, to przywiàzanie do gór-niczych korzeni i górniczych trady-cji, które pragniemy nadal konty-nuowaç i kultywowaç.

Na ubieg∏orocznym mi´dzyna-rodowym konkursie wielkichorkiestr d´tych w Ostrawie „Májo-vák” zdoby∏ z∏ote pasmo orazwyró˝nienia za nejlepiej odegranyutwór obowiàzkowy i za najlepszàparti´ solowà. Podobnych sukce-sów orkiestra zaliczy∏a wiele. Pomi-mo ˝e dzia∏a na zasadach amator-skich, reprezentuje wysoki poziomi propaguje dobre imi´ czeskiejmuzyki d´tej i czeskiego górnictwaw kraju i za granicà.

Bogaty program „Májovák“przyszykowa∏ tak˝e na rozpoczyna-jàcy si´ rok jubileuszowy. Orkiestrab´dzie na przyk∏ad jednà z gwiazdobchodów 100. rocznicy urodzinkompozytora Karla Pádivého ws∏owackim Trenczynie. W pierw-szym tygodniu sierpnia wyjedzie napobyt wymienny do w∏oskiego

Macerata. Kulminacjà roku b´dàjednak koncerty rocznicowe, któreodb´dà si´ w dniach 20 i 21 czerw-ca w Karwinie w ramach obchodów740-lecia miasta na Olzie. W piàtek20 czerwca zespó∏ wystàpi w kar-wiƒskim domu kultury, w sobot´ 21czerwca da koncert dla szerokichrzesz swoich fanów i mi∏oÊnikówmuzyki d´tej na Rynku Masarykaw Karwinie-Frysztacie.

WczeÊniej, w dniu 31 maja 2008roku, „Májovák“ wystàpi na kon-cercie rocznicowym w MuzeumGórniczym OKD w Ostrawie-Petrzkowicach. Koncert dedyko-wany b´dzie tak˝e 20. rocznicypowstania Klubu Przyjació∏Muzeum Górniczego OKD oraz15. rocznicy otwarcia samegomuzeum. Jak poinformowa∏ „Gór-nika” prezes zarzàdu orkiestry Petr

Îenã, goÊciem imprezy, którà nagraRadio Ostrawa, b´dzie Zak∏adowaOrkiestra D´ta KWK „Jas-Mos” zJastrz´bia-Zdroju pod batutà Sta-nis∏awa Âmietany, z którà „Májo-vák“ nawiàza∏ kontakty podczaswspominanego ostrawskiego mi´-dzynarodowego konkursu orkiestrd´tych. Na pewno jest wi´c na cosi´ cieszyç.

A czego cz∏onkowie „Májo-váka” ˝yczyliby sobie do nowegoroku 2008? „G∏ównie, ˝eby zacho-wali nam przychylnoÊç nasi dotych-czasowi sponsorzy, przede wszyst-kim spó∏ka w´glowa OKD. Pomocgórników jest dla nas niezmierniewa˝na i jesteÊmy za nià bardzowdzi´czni,” powiedzia∏ Petr Îenã.„I ˝yczymy sobie wielu nowychm∏odych muzyków oraz du˝o ener-gii, abyÊmy mogli obejÊç stulecieorkiestry naprawd´ dostojnie i kuzadoleniu tak cz∏onków zespo∏u,jak i naszych s∏uchaczy”.

Tekst i zdj´cie: Bogus∏aw Krzy˝anek

„Májovák“ podczas Koncertu Noworocznego w Domu KulturyMiasta Karwiny.

10 STYCZNIA 2007 • ROCZNIK 5 NUMER 2

DAR M OWA GA Z ETA N I E T YL KO D LA G Ó R N I KÓW

Jubileusz co si´ zowie!

Gmach starych ∏aêni, jeden z zabytków z lat 1909 i 1910, którezostanà zachowane. FOT. Bogus∏aw Krzy˝anek

Do lekarza z portfelem

REGION (bk) Tak˝e w tym rokurozpoczynano 2 stycznia pierwszenoworoczne zmiany w przedsi´-biorstwach górniczych spó∏kiw´glowej OKD przy dêwi´kachmuzyki d´tej.

W „Darkowie” zagra∏a górni-kom podà˝ajàcym na szycht´Kapela Górnicza Kopalni „Dar-ków” pod dyrekcjà Jaroslava ·in-dela, górników z Kopalni „âSA“wita∏a stonawska „Akorìanka”dyrygowana przez Franti‰kaHuÀafia, w kopalniach „¸azy” i„Paskow” zagra∏a wreszcie „Aze-Èanka“ pod kierownictwem Radka

Fabíka. Górnicy kwitowali na ogó∏koncerty z uÊmiechem na twarzy izadowoleniem.

Jak mo˝na by∏o us∏yszeç, rzeÊ-

ka muzyka cz∏owieka tak jakoÊrozbudzi i wprawi w lepszynastrój. Jest Êwiàtecznie, jest mi∏oi przyjemniej idzie si´ do pracy.

OSTRAWA Sta∏o si´ ju˝ tradycjà, ˝e turyÊci – i nietylko – z Ostrawy i okolicy witajà Nowy Rok 280 met-rów nad poziomem morza, na ostrawskim wzgórzuLandek. Nie inaczej by∏o tak˝e w tym roku. We wtorek1 stycznia pod wie˝à widokowà na niewielkim wznie-sieniu nad Muzeum Górniczym OKD, z której rozciàgasi´ ciekawy widok na koksowni´ OKD, OKK „Svobo-da”, zg∏osi∏o si´ po kart´ pamiàtkowà NoworocznegoRajdu Turystycznego na Landek 265 ludzi i jeden pies,czyli o pi´ç osób i jednego czworonoga wi´cej ni˝ przedrokiem.

„Prawd´ mówiàc, psów by∏o wi´cej, ale tylko tegojednego chciano wpisaç na dyplom” – Êmia∏ si´ zado-wolony Václav ·ebek, inicjator imprezy, której ósmàju˝ edycj´ zorganizowa∏o Ko∏o Klubu Czeskich Turys-tów „Baník“ OKD. „Do zobaczenia za rok!“.

Jest mi∏o i przyjemniej iÊç na szycht´

Po kart´ pamiàtkowà zg∏osi∏ si´ nawet pies

Górników zdà˝ajàcych po Nowym Roku do pracy wita∏y orkiestry d´te

Na stulecie zagrajà z „Májovákiem“ górnicy z Jastrz´bia

To, co pozosta∏o, to przywiàzanie do górniczych korzeni i górniczych tradycji.

TEMAT TYGODNIA

Kapela Górnicza Kopalni „Dar-ków” przed turnikietami w naj-wi´kszym zak∏adzie górniczymspóp∏ki w´glowej OKD.

FOT. Josef Lys

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek

E-mail: krzyzanek@volny.cz • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125GórnikDARMOWA GAZETA N IE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

OSTRAWA (bk) Dodatek douk∏adu zbiorowego pracy spó∏kiw´glowej OKD na lata 2006-2008podpisali w poniedzia∏ek 7 bm.wiceprezesowie zarzàdu OKD JánFabián i Miloslava TrgiÀowa orazprzedstawiciele górniczych zwiàz-ków zawodowych. „Negocjacje nieby∏y ∏atwe, pomimo to doszliÊmydo rozsàdnego porozumienia” –podsumowa∏ przebieg rokowaƒ zezwiàzkowcami Ján Fabián.

Jak ju˝ informowaliÊmy, p∏acepracownicze w spó∏ce OKD wzro-snà w tym roku o siedem procent.W razie pomyÊlnych wyników eko-

nomicznych, zarobki zostanà dalejpodwy˝szone tak, aby by∏y o 4 pro-centa wy˝sze od stopy inflacji.Spó∏ka w´glowa OKD zatrudnia wchwili obecnej 15 220 osób.Wed∏ug szacunków ich Êredniamiesi´czna p∏aca osiàgnie w 2008roku wartoÊç 28 989 koron.

Uk∏ad zbiorowy pracy OKDobejmuje naturalnie wszystkie d∏u-gofalowe Êwiadczenia socjalne,takie jak podwy˝szonà opiek´medycznà, pobyty rekondycyjne,dodatki na wy˝ywienie. FunduszÊrodków na Êwiadczenia socjalnewzroÊnie w 2008 roku o 4 proc.

Podpisano uk∏ad zbiorowy pracy OKD

Rozsàdne warunki

HAWIERZÓW (bk) Dok∏adnieprzed rokiem, 10 stycznia 2007 r.,wydobyto w by∏ym ruchu górni-czym „Dukla” Kopalni „Pasków”symboliczny ostatni wózek w´gla ipostawiono go w stan restruktury-zacji. DziÊ Dukla zatrudnia raptemkilknaÊcie osób. Pomimo powybu-rzanych budynków, zwa∏ów gruzu iz∏omu oraz rozrastajàcych si´pustych b∏oni wÊród ludzi nie czuçraczej nostalgii.

„Mo˝e dlatego, ˝e jestem tu przezca∏y czas restrukturyzacji, powoliprzyzwyczajam si´ do zachodzàcychzmian i przyjmuj´ je jako prostyfakt” – mówi kierownik ruchu„Dukli” Ivo Hork˘. „To, co mnie

zawsze zaskakuje, to jednak cisza.Dawniej pracowa∏o tu pó∏tora tysià-ca ludzi, dziÊ wsz´dzie jest pusto”.Prace restrukturyzacyjne na terenie„Dukli” zostanà wed∏ug harmono-gramu zakoƒczone w paêdziernikubr., po czym obszar z pozostawiony-mi na nim obiektami przejmie spó∏-ka RPG Real Estate, które zatrosz-czy si´ o jego dalsze wykorzystanie.

Ostatni wózek dukielskiegow´gla przypomni 14 stycznia wHawierzowie Klub Przyjació∏Muzeum Górniczego OKD. Cz∏on-kowie aktualnej za∏ogi „Dukli”niczego nie szykujà. „Tak to ju˝ wgórnictwie jest, ˝ycie idzie dalej” -mówià ludzie.

Nostalgii si´ nie czuje

OSTRAVA (red)Slep˘ hlasatel.Takovou pfie-zdívku si získalvelk˘ fanda aznalec fotbaluDalibor Suchá-nek, kter˘ dlou-há léta doprová-zel sv˘m nezapo-menuteln˘m hla-sem fotbalovézápasy Baníkuna Bazalech.Hlas oblíbeného„Dalínka“ uÏ bohuÏel neusly‰í-me, pfied koncem minulého rokunás ve vûku 57 let navÏdy opustil.

„Ligov˘ trávníãku, pfiines tfiibody na‰emu Baníãku,“ proneslSuchánek své oblíbené „zaklína-dlo“ vÏdy pfied tím, neÏ vystoupaldo hlasatelské kabiny. PfiestoÏebyl nevidom˘, dokázal komento-vat zápasy i vyburcovat cel˘ stadi-on. „Vnímám fotbal ostatnímismysly – sluchem a ãichem. ApfiestoÏe ho nevidím, je kaÏd˘zápas pro mû nezapomenuteln˘mzáÏitkem,“ svûfiil se pfied ãasem.

Dalínek s mik-rofonem zaãínalv hornickém klu-bu Baník Hefima-nice, kde s radostíhlásil aÏ do svénáhlé smrti. Oblí-bili si ho takéfanou‰ci v Opavûãi Dolním Bene-‰ovû. Vrcholemjeho kariéry pakbyla reprezentaã-ní utkání a LigamistrÛ. Byl ve

svûtû sportu tak mimofiádnouosobností, Ïe o nûm natoãily repor-táÏe a medailony televize Nova,Eurosport ãi DSF.

Dalibor Suchánek ale nebyl„jen“ hlasatelem. Byl také fotba-lov˘m znalcem, sportovnímpamûtníkem, bystr˘m glosátoremsportovních událostí, dlouhole-t˘m telefonním operátorem OKDa také ãast˘m spolupracovníkemHorníka. Je‰tû pfied Vánoci k námdo redakce volal s pfiáním pfiíjem-n˘ch svátkÛ a ‰Èastného novéhoroku. Bude nám chybût.

KARVINÁ (tam) Nepopulárnífyzická pfiíprava a do toho pfiíprav-né zápasy. Tak nabit˘ je programházenkáfiÛ Baníku OKD Karviná,ktefií v tûchto dnech intenzivnûnabírají síly pfied útokem na dal‰ímistrovsk˘ titul.

Ve dvojzápase proti polskémuLubinu Karvin‰tí jednou vyhráli(28:23) a jednou podlehli (30:32).„Ve druhém zápase uÏ jsme semuseli hodnû snaÏit, abychom sou-pefii staãili. Pfiece jen se ta silovápfiíprava na nás podepsala,“ pfiiznal

TomበBednafiík, kter˘ tuto fázisezony zrovna nemiluje. „UkaÏtemi házenkáfie, kter˘ by si v tfiífázo-vém fyzickém tréninku liboval,“smûje se 25let˘ pivot.

Trenér Jifií Kekrt se uÏ smífiil s faktem, Ïe jeho t˘m opustil PolákKieliba. „Nesplnil oãekávání. Aledoufám, Ïe to byla poslední zmûnav kádru, Ïe uÏ zÛstaneme pohroma-dû.“ Bednafiík si myslí, Ïe odcho-dem Kieliby se síla karvinskéhomuÏstva nesníÏila. „Nedafiilo se muu nás a stejnû toho pfiíli‰ neodehrál.Je to urãitû kvalitní borec, ale dot˘mu pfiíli‰ nezapadl a neprodalv‰echno, co umí,“ míní Bednafiík.

Právû Bednafiík je jedním z tûch,ktefií chtûjí Karvinou opustit. Alestane se tak pravdûpodobnû aÏ posezonû. „Konãí mi smlouva a chtûlbych zkusit ‰tûstí v zahraniãí, tfiebav Rakousku nebo Itálii. Ale teìmakám naplno a v hlavû mámpouze obhajobu titulu s Baníkem,“zdÛraznil TomበBednafiík.

âesk˘ ‰ampion odjíÏdí dnes naturnaj do polského Plocku, kde nanûj ãekají polské t˘my a slovensk˘Pre‰ov. Pak následují odvetná utká-ní s Lubinem. Trenér Kekrt se budemuset velkou ãást pfiípravy obejítbez reprezentantÛ Tomá‰e Heinzea Jána Faitha, ktefií budou pravdû-podobnû startovat na ME.

REGION (tam) Neznal˘ místníchpomûrÛ by si musel myslet, Ïe naseveru Moravy Ïijí tfii MarkovéPo‰tulkové. Jeden pracuje jakorehabilitaãní pracovník v Petfival-dû u Karviné, druh˘ jako rekon-diãní trenér v Baníku Ostrava a tfietí pak dûlá asistenta trenéra v Mûstském fotbalovém klubuKarviná. Pravda je ale jiná: MarekPo‰tulka naklonovan˘ není, je jenjeden a zastává tyto tfii funkcenajednou!

Pût let uÏ pracujete na ortope-dické klinice v Petfivaldû, kdo zeznám˘ch sportovcÛ uÏ vám pro‰elrukama?

„Tûch jmen je tolik, Ïe si nav‰echny nevzpomenu. Ale kdyÏchcete aspoÀ ty nejznámûj‰í: fot-balisté Jankulovski, Galásek,Slonãík, Luke‰, pak fiada hokejis-tÛ, házenkáfiÛ a dal‰ích sportovcÛ.Ale na klinice peãujeme i o vefiej-nost.“

TûÏíte i z toho, Ïe va‰e fotbalo-vá kariéra byla také plná zranûní?

„Po této stránce mám nejvícezku‰eností ze v‰ech (smích). Urãi-tû je to v˘hoda, Ïe si umím pfied-stavit, jak jsou zranûní nepfiíjemnáa co by tûm zranûn˘m mohlo nej-více pomoct.“

Zmínil jste Martina Luke‰e z Baníku Ostrava. Tím se dostává-me k va‰í dal‰í funkci na Baza-lech. Co pfiesnû dûláte tam?

„Jako rekondiãní trenér se sna-Ïím, aby hráãi po zranûní co nejlé-pe zrehabilitovali a vãas se vrátili

na trávník. Momentálnû mám nastarosti Luke‰e, Bolfa a Pfiecechtû-la. Je to ale nárazová práce, podlepoãtu zranûn˘ch baníkovcÛ.“

V pfiípadû Martina Luke‰e semluví o malém zázraku…

„To jsou asi silná slova, ale jefakt, Ïe se léãí velmi slibnû. ZdÛ-razÀuji mu ale, Ïe ho ãeká je‰tûdlouhá cesta, musí zranûnou nohuposílit natolik, aby se vyrovnala tézdravé. A to dá je‰tû hodnûpráce.“

A Marek Po‰tulka potfietí: asi-stent trenéra MFK Karviná…

„Byli jsme s vedením klubudomluveni uÏ del‰í dobu, ale tepr-ve teì od zaãátku roku jsem sezbavil povinností v Bohumínû,kde jsem trénoval. Jsem trenérsk˘zaãáteãník, ale baví mû to a dou-fám, Ïe Karviná pÛjde nahoru.“

Jak to v‰echno mÛÏete, probo-ha, stíhat?

„V‰ude mi vycházejí vstfiíc,jinak by to ne‰lo. Ale i tak je tohodnû divoké. Beru to tak, Ïe je tona pÛl roku. Pak se rozhodnu, comû baví nejvíc a v ãem budupokraãovat. Na tfiech Ïidlíchnajednou urãitû dlouho nevydr-Ïím.“

Marek Po‰tulka je na roztrháníB˘val˘ reprezentant pracuje v rehabilitaci i ve dvou fotbalov˘ch klubech

Led Kurfürstové nesvûdãil

Dalínek uÏ nezavolá

HÁZENÁPřátelsky: HC Baník OKD Karvináv. Lubin (Polsko) 28:23 a 30:32.FOTBALPřátelsky: Baník O.–Slovácko 1:3.HOKEJExtraliga: Sparta–Třinec 5:2, Zlín v.Vítkovice 4:2, Vítkovice–Slavia 3:1,Znojmo–Třinec 6:0, po 39. kole: 1. Č.Budějovice 79, 2. Slavia 76, 3. Liberec76, …7. Třinec 59, 9. Vítkovice 55.

I. liga: Kometa Brno–Havířov 3:6,Sareza Ostrava–Šumperk 4:2, skupinaVýchod po 33. kole: 1. Kometa 67, 2.Olomouc 56, 3. Sareza 55, 4. Havířov 51.FLORBALExtraliga mužů: Havířov–Bohemi-ans 10:3, Pardubice–Ostrava 3:6, Vít-kovice–Liberec 4:3 po nájezdech,Střešovice–Třinec 7:4, po 14. kole: 1.Střešovice 32, 2. Ostrava 8, 3. Vítko-vice 28, …8. Havířov 19, 11. Třinec 4.

Baník mífií na turnaj do Polska„Chtûl bych zkusit ‰tûstí v zahraniãí,“ pfiiznal pivot TomበBednafiík

Pivot TomበBednafiík má pfied sebou nûkolik cílÛ: prosadit se dozákladní sestavy Baníku, získat titul, odejít do zahraniãí a po skon-ãení kariéry se stát sportovním zpravodajem. FOTO: Ivo Dudek

B˘val˘ kanon˘r by mûl vylep-‰it útoãnou sílu Karviné v MSFL. FOTO: Ivo Dudek

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: vladislav.sobol@okd.cz • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: hornik@okd.czTelefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: renata.pavlikova@okd.cz • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: josef.lys@okd.cz • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767

Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem Severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.

10. ledna 200812 Sport

Z V¯SLEDKÒ

NEDĚLEHokej – extraliga: Třinec–KarlovyVary (17).

STŘEDAHokej – I. liga: Havířov–Šumperk(17).

CO NÁS âEKÁ

KARVINÁ (tam) Chtûla se pfieddomácím publikem bl˘sknoutbodov˘m ziskem do Svûtovéhopoháru, místo toho se v‰ak aninepodívala do druhého kole. Kar-vinská lyÏafika Eva Kurfürstovábyla sv˘m vystoupením ve ·pindle-rovû Ml˘nû jednoznaãnû zklamaná.

V sobotním obfiím slalomu mûlak postupu do finálového kola dale-ko, zato v nedûlním slalomu ji dûlilood druhého kola pouze pût pfiíãek.Pfiesto spokojená nebyla. „V˘kon zobfiáku mû nepfiekvapil, protoÏe semu v poslední dobû pfiíli‰ nevûnuji,ale ve slalomu jsem do druhéhokola moc chtûla. UÏ kvÛli divákÛm,ktefií byli v˘borní.“ Tím, Ïe uhájilapozici ãeské slalomáfiské dvojky,nad‰ená nebyla. „MoÏná jsem mûlaobfiák vynechat a soustfiedit se jenna slalom. Stále jsem totiÏ pfiesvûd-

ãena, Ïe ve slalomu mezi elitní svû-tovou tfiicítku patfiím.“

Právû ·pindl se stal pfied dvûmalety místem, kde Kurfürstová získa-la své první body do Svûtovéhopoháru. Tentokrát jí v‰ak ‰tûstínepfiinesl. „Bylo to hodnû ledové anároãné na sílu, tedy nic pro mû.Ale Ïivot jde dál, ãekají mû dal‰ízávody Evropského i Svûtovéhopoháru.“

Ve ·pindlu neuspûla ani dal‰ílyÏafika z na‰eho regionu LucieHrstková, která musela obfií slalomi slalom vzdát kvÛli zranûní holenû.„Tlaãila jsem na Silvestra kamarádana sáÀkách, které se na kamenizasekly a já jsem do nich narazilaholení,“ popisovala své kurióznízranûní Hrstková. „Pofiád mi z tohotekla krev a bolelo to, proto jsemnemohla ani jeden závod dojet.“

·ampionát v deblovém squashiFR¯DEK-MÍSTEK (tam) Mimo-fiádnou squashovou podívanou pfii-pravuje sportovní centrum Squash-storm ve Fr˘dku-Místku. Pfií‰tívíkend pofiádá mistrovství republi-ky ve ãtyfihfie. Fr˘dek-Místek jakojedin˘ na Moravû disponuje speciál-ními kurty potfiebn˘mi pro tutonetradiãní squashovou disciplínu.

Dal‰í dva kurty pak najdete uÏ jen v âesk˘ch Budûjovicích. „Ve Fr˘d-ku máme posuvné stûny, díky kte-r˘m se dají snadno a rychle vytvofiitkurty pro debl,“ informoval organi-zátor Franti‰ek Mamula. Hrátbudou muÏi, Ïeny i smí‰ené páry,finálové zápasy jsou na programu v nedûli 20. ledna.

Odchod Poláka Kielibyby nemûl b˘t pro Baník

velk˘m oslabením