Poeatkcm padasiityeh let scenografiekatvorha Frantiska Ma((!ho na hrni'!nske see-ni'! doznivala. V tehdejsieh nazoreeh 0 rea-lismu by se sotva naslo poehopeni pro je-ho snovou symlJoliku a poetiekou surreali-tu. Vi'!noval se nadale volnemu a uzitemuumi'!ni a krcHee po svyeh osmdesatyeh na-rozeninaeh v roee 1980, kdy mu Brno vzda-10 poetu jubilejni vystavou. umira. Lze jen(itovat, ze se tento vsestranny umi'!lee takziihy s brnenskym divadlem rozloucil: do-ba, v niz vystoupil z i'ad seenograCu proslasvym vyvojem, avsak dalsi leta by si bylas jeho seenografickou invenei bezpoehybyrozumi'!la.

Maketa seeny pro inseenaei Calderonovy hry Z:votje sen? (Statni divadlo v Brne, 1947)

prameny: archivni materii"tl ulozeny v hislorickcmoddeleni Zemskcho divadla ,. Rrne: sccnografickasbirka divadelniho odd~leni Moravskcho zemskchomuzea v Brne.

r.iteratura: Knozova. Helena: ZivOtni jubileum Fran.Ii~ka Mall,ho. Lidova demokracie. 12. 3. 1980: TO.mecek. laromir: Za Franti~kem Malym. Svobodneslovo. 25. 6. 1980: Sedlakova. losera: Jubilejni vy.Slava F. Maleho. Svobodne slovo. 11. 6. 1980: Telco.va. !irina: Scenografie Prihod li~ky Byslrousky.Casopis Moravskeho muzea. 1965. L. str. 273-74:Program II. casopis Slarniho divadla v Brne. 10.Str. 304-305.

I~ /II.

&ALOUNVACLAV

narodil se 31. 12. 1875 V Lipnici u Blovicna Plzeiisku, zemi'el ? 1954 V Brni!. CeskyiHnoherni herec a refUser, divadelni pe-dagog. Clan iHnohry Narodniho divadlaV Brne v btech 1903-1909 a v letech 1919a! 1936.

IT

Byl jednou z nejrazovitejsich postav mezibrnenskymi divadelniky sve doby. typickyzjev starsi herecke generace. Nez poprvezakotvil v Brne, odbyval si sva ucednickaleta u nekolika kocujic!ch divadelnich spo-lecnosti. Balounovo prvni brnenske angazmaspada jeste do let pfed prvni svetovou val-kou, kdy byl feditelem Narodniho divadlaAlois Stanek Doubravsky. po nem FrantgekLacina, ktereho kratce nato vystfidal AntosJ. Fryda-Friedl. UZ tehdy byli Balounovymijevistnimi partnery herci a herecky. s ni-miz se pak znovu setkal po desetiletemintermezzu (herec a reziser u spolecnostiSdruzeni mest vychodoceskych): JaroslavAuerswald, Ladislav Pech, Ema Pechova aj.Druhe angazma v Brne trvalo necela dyedesetileti a ukoncil je teprve hercl1v od-chod na odpocinek. V prvnich povalecnychsez6nach zastihl Baloun jeste jako drama-turga cinohry Jifiho Mahena a v jeho hrachtake nekolikr4t vystoupU. Teprve oyni. zanoveho vedeni, mohl rozvljet svl1j osobityherecky talent na velkych a. zavazoycht1kolech, at uz to byly postavy z domacihooebo svetoveho repertol!.ru. Rozpeti Balou-

379

S losefem Skiivanem ve hie Vilema Wernera Ko'mediani Hermelin (Zemske divadlo v Brne 19321

novych charakterizacni ch schopnosti dokla-da z jedne strany sedlak Tan Vyrava zestejnojmenne hry F. A. Suberta, z druMmE!stsky hejtman v GogolovE! Revizorovi.]ednou z nejzdai'ilejsich postav by I slepecMartin ve hi'e Studnice svE!tcu od ]. M. Syn-ge, kde za re~ijniho vedeni Karla Urbankabyla jeho partnerkou AndE!la Novotna(1920). V AuerswaldovE! nastudovani Mary-si vytvoi'il pozoruhodnym zpusobem Ltzala(1919).

Tak jako vE!tSina starsich hercu jeho gene-race (]aroslav Auerswald, Karel Pech, Ka-rel Urbanek aj. ] ujimal se i Vaclav Balouncas od casu re~ijnich Ilkolu. Balounova re-~iserska aktivita se vsak pro jevila a~ I>E!-hem druheho, povalecneho brnE!nskeho an-ga~ma a mE!la povahu spiSe pi'ile~itostnoune~ uvE!domE!le soustavnou. V Ie tech 1919a~ 1936 nastudoval Baloun v BrnE! zhrubati'i desitky pi'edstaveni, ani~ nE!jak vyraz-nE!ji ovlivnil inscenacni sloh cinohernihosouboru. VE!tsina her, ktere Baloun re~[ro-val, vymizela z povMomi divciku i divadel-niku: RevolulJnl svatba, Amazonka, Qbra palelJek, Balkon, Pani na Dangaardenu,

380

Skyz, Rasa, nile riile, Zlodej, Tacquelina,SlelJna sa/ai'ka, Zlodej, Znamy z Fiesole,Lady Fanny a jejl sluzebnictvo, Pani, Chva-la kradeie, Manielstvl panl Heleny aj. ]envyjimecnE! se mu dostalo pi'ile~itosti nastu-dovat text vE!tsi a trvalejsi hodnoty, af u~z domaciho nebo svE!toveho repertoaru: Ty-lovy hry Chudy keiklli' (1921], Strakonicky

I

dudak ( 1922], Tvrdohlava zena (1926] ;Langrovy veselohry Velbloud uchem iehly(1923], Grandhotel Nevada (1927], Shawo-vu Messalianci (1927), Gogolovu Zenitbu

i

.

(1924] i Hra{Je (1925). V poslednich sez6-nach pi'ed odchodem na odpocinek se Ba-loun vE!noval pouze herecke cinnosti. ~

Z puvodniho i'emeslnika vypracoval se Ba-lon pili a sebevzdE!lanim a~ na hereckeho ~pedagoga pusobiciho po i'adu let na drama-tickem oddE!leni brnE!nske konzervatoi'e;k adeptum herectvi, ktei'i pros Ii Balounovouvyukou, pati'il mj. Karel H1Jger, A pravE!v H1Jgrovych vzpominkach se dochovalosvMectvi 0 tom, jak Baloun vyucoval he-reckemu i'emeslu v prvnim rocniku konzer-

lako Martin s AndiHon Novolnou v roll Maryv insecnaci hry I. M. Syngeho Sludnlce svell:i.(Narodni divadlo v Brne, 1920)

-

vatoi'e na cele skcile afektll (Tak ti'ebaafekt cislo 20: tidiv, atd.). Svou obcanskouangazovanosti v miste bydliste si ziska Ipi'tzvisko "Zabovi'esky starosta"; pod Ie sve-dectvi soucasnikll "rozproudil vei'ejny zivotv Zabovi'eskach v mii'e dotud nepoznane".Hraval a reziroval i v ochotnickych pi'ed-stavenich, castokrat zajizdel na venkov ja-ko hostujici herec u kocovnych spolecnostL

V inscenaci Mahenovy hry 0 maminku (Zemskedivadlo v 8rne, 1932)

Literalura a prameny: HillJller. V.: Poc"lky ,'eskuhodivadla v Brne. Ceska revue, 4. sir. 1362-1371;Hysek. M.: Ceske divadlo v Brne, Hlidka. roc. 1907.C. 6-12; Helfer!, 1.: Niirodni divadlo v Brne. Pra-ha 1918; Taus, K.: Padesat let ceskeho Narodnihodivadla v Brne, Brno 1934; Balvin. j.: Morav kedivadlo mezi dvema valkami a jeho reiie (Di-sertatni prace filozofic'<e fakulty v Brne. 1948;Velka pochodeil. Sbornik k pelasedmdesatemu vI'-roei Sialeho eeskeho divadla v BrniL RedigovalArtur Zavodsky. Brno 1959, zvl. prispevky: Sa-chova. M.: K Zaealkiim teskeho divadla v Brne,sir. 13-18; Bundalek. K.: Po stopach pokrokovychIradic einohry, sIr. 19-28; Slrnad. A.: Clyri herciv me vzpomince: Jaroslav t'uerswald. Ladislav Pech.Karel Urhanek. Vaclav flaloun. sIr. 110-114: HOger. K.:Z hsrcova zapisniku, Praha 1981.

STANEK.DOUBRAVSKY ALOIS

vlastnfm jmenem Stanek, narodil se 19. 8.(podle nekterych pramenii 19. 6.) 1867v Doubravi!icfch (okres Kolin), zemi'el4. 9. 1924 ve Sti'edoklukach u Prahy. Ces-ky opernf pevec a divadelnf i'editel. V Na-rodnfm divadle v Brne piisobil v sez6ne1897-98 se spolei!nostf lana Pisteka a odzai!atku sez6ny 1699-1900 do konce se-z6ny 1908-09 se spolei!nostf Frantiska La-ciny a Antose Frydy.

VK

Do roku 1886 studoval v Praze nizsi uci-telsky iistav, zpevu se ucil u FrantiskaPivody. Asi v polovine 90. let minulehostoleti byl pi'ijat k Pistekovu divadlu naKralovskych Vinohradech, s Pistekem pi'i-sel tez poprve do Brna (1897-98) a zpf-val tu Smetanova Dalibora. S vyjimkoujedne sez6ny v Plzni (1898-99) a jednev Opave (1901-02) zustal pak Brnu verny9.Z do roku 1909. Na podzim 1899 jej semangazoval Frantisek Lacina jako prvehotenoristu. V sezone 1903-04 byl dokoncl.i'editelem divadla. leho operni dramaturgiepj\ihW!ela pi'edevsim k puvodni tvorb!!(uvedl napi'. praci brnenskeho kapelnikaCyrila Metod!!je Hrazdiry Krdl JeiJmlnek);nejvice se proslavil I!eskou premierou }a-nal!kovy Jeil pastorkyne 21. 1. 1904, v nizzpival sam Lacu. P!!vecke drahy zanechalroku 1909 pro chorobu hlasivek, ale az do1913 obCas hostoval na r11znych scenach.B!!hem sve pomern!! kratke kariery vytvo-

I381