Veronika Vilmov, 1.skupina

ICHS - VODICHS = ischemie myokardu. Jedna z nejastjch chorob v rozvinutch

zemch. Kardiovaskulrn choroby v R na 1.mst v pinch mrtnosti z toho ICHS = 40%. Bhem poslednch 20 let pokles kardiovaskulrn mortality o 35% - piny neznm.

ICHS - VOD2 typy: Klidov Pi zven nrok na dodn O2 aterosklerza koronrnch artri = pina

vtiny ppad ICHS. ne vechny piny vzniku aterosklerzy jsou znmy neexistuje inn kauzln lba, lze jen sten odstranit symptomy a lit komplikace.

Prevence ICHSPrimrn prevence ovlivnn vech ovlivnitelnch rizikovch faktor. cl: zabrnit vzniku a klinickm manifestacm aterosklerzy a tm i ICHS u dosud zdravch jedinc. Sekundrn prevenceintervence vech ovlivnitelnch rizikovch

faktor spolu s farmakologickou profylax u osob s ji manifestovanou ICHS. cl: zabrnit nebo zpomalit progresi nemoci.

Aterosklerza= degenerativn dlouhodob onemocnn cv. pina: ukldn lipid (pedevm

cholesterolu) v poruen cvn stn => tvorba aterosklerotickch plt => postupn zuovn a pln uzaven tepen.

AterosklerzaStabiln pltasto se vyklenuje

Vulnerabiln pltmkk, tvoen

do cvnho lumen, omezen prtoku krve za stenzou => ischemick pznaky - stabiln angina pectoris vtinou neohrouje pacienta na ivot akutn koronrn phodou .

pevn lipidy asto postien trombzou, nchyln k ruptue => zodpovdn za vtinu akutnch koronrnch syndrom (infarkt myokardu, nestabiln angina pectoris)

Rizikov faktory aterosklerzyNEOVLIVNITELNVk mui > 45let eny po menopauze

OVLIVNITELNKouen Dyslipidmie celkov cholesterol v

Musk pohlav Rodinn anamnza

pedasn ICHS nebo jin klinick manifestace aterosklerzy u pbuznch 1.stupn

plazm (hlavn LDL) HDL-cholesterol triacylglyceroly

Hypertenze Diabetes mellitus Obezita, hlavn

abdominlnho typu

Klinick obraz ICHSirok spektrum klinickch projev 2 formy:Akutn

bezprostedn ohroen ivota hospitalizace na koronrn jednotce / JIP pe praktickho lkae ve spoluprci s internistou nebo kardiologem

Chronick

Klinick formy ICHSFormy akutn akutn koronrn syndromynestabiln angina pectoris akutn infarkt myokardu

nhl srden smrt

Formy chronick asymptomatick ICHS stabiln angina pectoris stav po infarktu myokardu dysrytmick forma ICHS chronick srden selhn

Nestabiln angina pectoris= nov vznikl AP nebo zhoren AP bhem

poslednch 30 dn. patologicky-anatomick podklad = aterosklerotick plt (obvykle nestabiln charakter). destabilizace AP ruptura pltu s nslednm vznikem intrakoronrnho trombu => stupn obstrukce => zhoren ischmie. lba: okamit hospitalizace na koronrn jednotce.

Akutn infarkt myokardu= loiskov ischemick nekrza myokardu

vznikl nhlm uzvrem koronrn tepny. patologicko-anatomick podklad ruptura aterosklerotickho pltu s nslednou tvorbou intrakoronrnho trombu. rozdlen dle rozsahu postien: transmurln infarkt cel tlouka stny. netransmurln infarkt jen subendokard.

rekanalizace uzaven koronrn tepny co

nejdve:

do 60min zchrana a 60% myokradu. po 3 hod zchrana mn ne 20% myokardu. po 6 hod ztrta cel ischemizovan tkn.

Angina pectoris= klinick syndrom charakterizovan

stenokardiemi = bolestmi na hrudi pi stresu, fyzick nmaze, psobenm chladu. patologicko-anatomick podklad pechodn ischemie myokardu zpsoben nepomrem mezi dodvkou a spotebou O2 , obvykle pi omezen prtoku koronrn tepnou aterosklerotickm pltem zuuje prsvit o >70%.nm ischemie nebolestiv, poznateln jen z

EKG (horizontln deprese seku ST), asto u diabetik.

Chronick srden selhnpina (70% ppad) systolick dysfunkce

LK. vskyt: vtinou u pacient po IM, u nich dolo k remodelaci LK, EF a rozvoji srdenho selhn.

Dysrytmick formy ICHSmon manifestace ICHS jakoukoliv dysrytmi

(supraventrikulrn, komorovou, poruchou pevodnho systmu). dysrytmie se me kombinovat i s akutnmi / chronickmi formami ICHS.

Nhl srden smrtnejastj pina = komorov fibrilace.

Pouit zdrojeJaromr Hradec, Svatopluk Bma, ICHS,

Centrum doporuench postup pro praktick lkae, 2007 Pavel Klener et al., Vnitn lkastv, Karolinum, Galn, 2006 Jan Bure, Ji Horek a poadatel, Zklady vnitnho lkastv, Galn, Karolinum, 2003