Integran procesy

Pednka z pedmtu Socioekonomick geografie pro geomatiku (KMA/SGG) Otakar erba Zpadoesk univerzita

Datum vytvoen: 4.3. 2010

Posledn aktualizace: 4.3. 2010

Obsah pednky

Teorie integrace Integrace procesy na geografick rovni napklad celosvtov hospodsk organizace, regionln hospodsk organizace, odvtvov hospodsk organizace... Integran procesy na rovni geomatiky / geoinformatiky napklad INSPIRE, SDI...

Integrace Dynamick jev (proces) sjednocovn Evropy vs. statick jev (stav) Evropsk Unie Oboj probhalo, probh a bude probhat po celou historii civilizace V souasnosti nov kvalitativn rysy rychlost (v souvislosti s globalizac) kvantitativn rysy mnostv (v souvislosti s rychlost a globalizac)

Integran & diferencian procesy Integrace spojovn, sluovn pvodn samostatnch, izolovanch jednotek do jednotnho systmu (celku) V politick geografii se jedn o spojovn nezvislch sttnch celk (vetn vzdn se urit sti moci, samostatnosti) Opakem integrace je desintegrace (diferenciace, separace...) V souasnm postmodernm svt probhaj oba procesy soubn a pedevm velice intenzivn Nap. ekonomick globalizace vs. zvtovn rozdl mezi severem a jihem

Formln a neformln integrace

Konsensus, smlouva, dohoda

Vznikaj spontnn, na zklad ekonomickho nebo politickho vvoje

Skokov proces

Kontinuln proces

Formln integrace

Neformln integrace

The Commonwealth

Anglofonn stty

Druhy integrace Politick (Rada Evropy) Prvn (Mezinrodn soudn dvr) Vojensko-bezpenostn (NATO) Ekonomick (OPEC) Sociln (ILO Mezinrodn organizace prce) Ekologick (REC The Regional Enviromental Center for Central and Eastern Europe) Vdecko-technick (EUROATOM) Kulturn (UNESCO) Komplexn (Evropsk Unie)

Typologie ekonomickch integrac

Psmo volnho obchodu Celn unie Spolen trh Hospodsk unie Monetrn unie Politick unie (nejvy stdium)

Psmo volnho obchodu Free trade zone Ru se celn a jin bariry ve vzjemnm obchodu (neplat pro tet stty, se ktermi kad lensk stt spolupracuje individuln) Z celnch uni bvaj asto vyaty zemdlsk komodity (kvli ochran vnitnho trhu CEFTA, NAFTA, EFTA, ASEAN

Celn unie Customs union Odstrauje obchodn bariry mezi lenskmi stty Zavd spolen postup (cla, kvty) vi tetm zemm Vznik poteba spolen ekonomick politiky Benelux (od roku 1948 pedobraz EU) Celn unie mezi Slovenskem a eskou republikou (1993-2004) EU - Turecko

Spolen trh Common market Voln pohyb zbo, ale tak tzv. vrobnch faktor pracovnch sil a kapitlu Vichni obyvatel astnickch zem se mohou ve sttech dohody voln pohybovat (vetn monosti prce nebo usazen) Evropsk Unie (od roku 1993)

Hospodsk unie Stejn vhody jako v ppad spolenho trhu voln pohyb osob, slueb, zbo a kapitlu mezi astnickmi stty Veker ekonomick aktivity jsou propojen, vzjemn integrovan a koordinovan Souasn fze EU

Monetrn unie Mnov unie Konen stdium ekonomick integrace Podmnky pro lensk stty: Zruka pln a nevratn konvertibility mn Pln liberalizace finannch tok pln integrace bankovnch a finannch trh Neodvolateln fixing smnnch kurz bez fluktuanho psma Jednotn monetrn politika zen centrln bankou V konen fzi dochz ke sjednocovn nrodnch mn Maastrichtsk smlouva nastiuje monetrn unii st EU

Politick unie

Spolen politika se pesouv z pouze ekonomick oblasti do sfry zahranin, bezpenostn, obrann a vnitn politika Existuj dv zkladn varianty Federace Konfederace

Federace & konfederaceFederace Spolen vlda a parlament Spolen stava Siln stedn orgny USA, SRN, Rakousko Konfederace Volnj vztahy mezi spolenmi orgny a lenskmi stty Neexistuje spolen stava, ale mezinrodn smlouva Pvodn Senegambie, Spojen arabsk emirty, USA (1777-89, 1861-65), vcarsko (do 1848) De facto Bosna a Hercegovina Znaky konfederace m EU

Vznamn integrace v historii msk e Rakousko-Uhersko Sjednocen Itlie a Nmecka USA, Sovtsk Svaz Evropsk Unie

Pklady desintegrace rozpad msk e, RakouskaUherska, SSSR, rozpady kolonilnch impri...

Globln hospodsk organizace

Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj Svtov obchodn organizace Skupina Svtov banky Mezinrodn mnov fond

OECD Oraganization for Economic Cooperation and Development Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj http://www.oecd.org/home/ Vznik 14.12.1960 (nahradila Organizaci pro evropskou hospodskou spoluprci zaloenou na zklad Marschallova plnu v roce 1948) v Pai, kde OECD sdl

OECD Belgie, Dnsko, Francie, Irsko, Island, Itlie, Kanada, Lucembursko, Nmecko, Nizozem, Norsko, Portugalsko, Rakousko, ecko, panlsko, vdsko, vcarsko, Turecko, USA, Velk Britnie (30.9.1961 vstoupila smlouva v platnost) Japonsko (1964), Finsko (1969) Austrlie (1971), Nov Zland (1973) Mexiko (1994), esk republika (1995), Korejsk republika, Maarsko, Polsko (1996) Slovensko (2000) Pozvnky (2007) Chile, Estonsko, Izrael, Rusko, Slovinsko

OECD Hlavn cle Zvyovn ivotn rovn lenskch zem, za pedpokladu udren finann stability, a tm i rozvoj svtov ekonomiky Zdrav hospodsk rst lenskch i nelenskch zem Rozvoj svtovho obchodu na mnohostrann, nediskriminan bzi v souladu s mezinrodnmi zvazky OECD poskytuje vldm vysplch demokratickch zem monost studovat a formulovat nejvhodnj politiky k dosaen stanovench cl V ele stoj Rada (kad lensk zem jeden pedstavitel), kter se setkv dvakrt msn na rovni stlch zstupc, piem j pedsed generln tajemnk, a jednou ron na rovni ministr lenskch zem pod pedsednictvm ministra zvolenho pro dan rok

Vvoj mezinrodnch obchodnch organizacBretton Woodsk instituce Mezinrodn mnov fond Svtov banka Mezinrodn obchodn organizace International Trade Organization (ITO)

Bretton Woods 1944

Organizaci opout cca 50 stt

Veobecn dohoda o clech a obchodu (1947-8) General Agreement on Tariffs and Trade (GATT)

Svtov obchodn organizace (1995) World Trade Organization (WTO)

WTO World Trade Organization Svtov obchodn organizace http://www.wto.org

Sdlem WTO je eneva Organizace vznikla 1.1.1995, na zklad Veobecn dohody o clech a obchodu (GATT The General Agreement on Traffics and Trade) z roku 1947

WTO Hlavn smysl obou organizac tkv v odstraovn celnch barir v mezinrodnm obchodu, diskriminac apod. dcm orgnem WTO je Ministersk konference, kter se schz jednou za dva roky Generln rada zodpovd za vykonvn kadodenn prce organizace WTO m v souasnosti 148 len esk republika (1.1.1995)

The World Bank Group Internacional Bank for Reconstriction and Development (IRBD, Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj, 1945) International Development Association (IDA, Mezinrodn asociace pro rozvoj, 1960) International Finance Corporation (IFC, Mezinrodn finann korporace, 1956) Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA, Multilaterln agentura pro investin zruky, 1988) International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID, International Centre for Settlement of Investment Disputes)

IBRD

Internacional Bank for Reconstriction and Development Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj Organizace je znmj pod nzvem World Bank (Svtov banka IRBD + IDA) http://www.worldbank.org Nejvznamnj instituce v oblasti mezinrodnho pohybu kapitlu

IRBD Banka vznikla v roce 1945 Sdl ve Washingtonu Penze se zskvaj z vklad lenskch zem a z prodeje obligac Banka investuje do komplexn pestavby nrodnch ekonomik pedevm ve tetm svt Poskytuje vry a technickou pomoc na rozvoj stedn bohatch zem a vruschopnch chudch zem Problmem je nedostaten kontrola vyuvn pjench penz Mezi pidruen organizace IRBD pat Mezinrodn finann sdruen, Mezinrodn sdruen pro rozvoj a Agentura pro mnohostrann investin zruky

IRBD pklady projekt

Brazlie dosahuje snen potu novch ppad AIDS Sociln fondy pomhaj obnov Hondurasu a Nikaragui po huriknu Mitch Indie omezuje podvivu Projekt v Palestin vyuv obansk spolenosti k pomoci chudm Turecko na venkov zdvojnsobuje pjmy a chrn ivotn prosted

Indonsie umouje chudm studentm pokraovat ve koln dochzce Mali zlepuje pstup k venkovskm zdravotnickm slubm Indie obrac trend degradace zemdlsk pdy Bankovn zruky pomhaj Argentin k nvratu na trh obligac

IDA International Development Association Mezinrodn asociace pro rozvoj http://www.worldbank.org/ida/ Pomoc asociace je urena nejchudm zemm, kterm IDA poskytuje bezron pjky a dal sluby Vtina finannch prostedk IDA pochz z pspvk bohatch lenskch stt, vetn nkolika rozvojovch zem

IFC International Finance Corporation Mezinrodn finann korporace http://www.ifc.org Podporuje rst rozvojovho svta tm, e financuje investice do soukromho sektoru a poskytuje technickou pomoc a konzultan sluby vldm a podnikm Ve spoluprci se soukrommi investory IFC poskytuje vry a pm investice na podnikatelsk projekty v rozvojovch zemch

MIGA Multilateral Investment Guarantee Agency Multilaterln agentura pro investin zruky http://www.miga.org/ Podporuje zahranin investice v rozvojovch zemch prostednictvm garanc, jimi se zahraninm investorm zaruuje za ztrty zpsoben neobchodnmi riziky MIGA tak poskytuje technickou pomoc zamenou na en informac o investinch pleitostech

ICSID International Centre for Settlement of Investment Disputes Mezinrodn centrum pro een investinch spor http://www.worldbank.org/icsid/ Pomh urovnvat nebo rozhodovat investin spory mezi zahraninmi investory a hostitelskou zem

World Bank & esk republika

17.4.2005 na jarnm zasedn ve Washingtonu pesunula Svtov banka eskou republiku ze skupiny rozvojovch zem do skupiny svtovch ekonomik (rozvinutch zem) Vyazen ze skupiny rozvojovch zem znamen, e R nepotebuje finann podporu a pomoc ztrc nrok na vry (R vry ji del dobu neerpala)

IMF Internacional Monetary Fund Mezinrodn mnov fond

http://www.imf.org Fond byl zaloen v roce 1944 v USA (Bretton Woods, sdlo Washington) lensk zkladna je shodn s IRBD Hlavnm kolem fondu je odstraovn pekek, kter brn volnmu pohybu zbo a slueb V roce 1971 se systm IMF zhroutil, od t doby se pracuje na novch pravidlech V z 2000 probhlo v Praze spolen zasedn IRBD a IMF.

IMF funkce Usnaduje mezinrodn mnovou spoluprci Podporuje stabilitu smnnch kurz a dn provdn penn vmny Napomh pi vytven mnohostrannho systmu plateb a odstraovn omezen devizov smny Prostednictvm krtkodob finann pomoci umouje lenskm sttm napravit nevyven stav jejich platebn bilance

Regionln hospodsk organizace

Regionln banky Evropsk sdruen volnho obchodu

Asijsko-pacifick hospodsk spoleenstv Latinskoamerick integran spoleenstv Sdruen nrod jihovchodn Asie Stedoevropsk zna volnho obchodu Islmsk organizace pro hospodskou spoluprci Severoamerick zna volnho obchodu

Regionln banky Napklad Evropsk investin banka, Evropsk banka pro obnovu a rozvoj, Africk rozvojov banka, Asijsk rozvojov banka, Meziamerick rozvojov banka, Arabsk banka hospodskho rozvoje v Africe aj. Tyto organizace se sousted na zskvn penz z vlastnho kapitlu a rokovn pjek, kter poskytuj pedevm na dlouhodob investin akce Finance jsou ureny pedevm pro podporu kontinent, investice do sniovn chudoby a zlepovn ivotnho prosted

EIB Euopean Investment Bank Evropsk investin banka http://www.eib.org/ Sdlo: Luxembourg Poskytuje dlouhodob investin vry podporujc vyven hospodsk vvoj a integraci Evropsk unie Finann orgn EU Psob i ve vce ne 100 nelenskch zemch

EFTA European Free Trade Association Evropsk sdruen volnho obchodu (ESVO) http://www.efta.int lensk stty Norsko vcarsko (EFTA sdl v enev) Lichtentejnsko Island

EFTA Vznikla 24.1.1960 ve Stockholmu jako reakce Velk Britnie na rozvoj EHS lenskmi stty se tedy staly zem, kter nechtly (kvli plin centralizaci pravomoc) nebo nemohly (dky neutralit) se pipojit k EHS Rakousko, Dnsko, vdsko, Norsko, Portugalsko, vcarsko a Velkou Britnii Pozdji se pipojilo Lichtentejnsko a Island Velk Britnie, spolen s Dnskem, ji potkem edestch let opout platformu ESVO a sna se zalenit do EHS, co se obma sttm podailo roku 1973 Dalm vznamnm meznkem v historii ESVO se stalo zaloen Evropskho ekonomickho prostoru (1985), je prohloubilo spoluprci mezi zemmi ES a ESVO

APEC Asia-Pacific Economic Cooperation Asijsko-pacifick hospodsk spoleenstv http://www.apecsec.org.sg Vznik 1989 (Canberra) V budoucnosti by toto seskupen mlo spolen s EU a NAFTA tvoit pte svtov ekonomiky

APEC Austrlie, Brunej, Filipny, Indonsie, Japonsko, Kanada, Korejsk republika, Malajsie, Nov Zland, Singapur, Thajsko, USA (12 zakldajcch len) na, Honkong, Taiwan (1991) Mexiko, Papua Nov Guinea (1993) Chile (1994) Peru, Rusko, Vietnam (1998)

APEC

ALADI

Asociacin Latinoamericana de Integration Latinskoamerick integran spoleenstv http://www.aladi.org/ zaloeno roku 1980 lensk stty: Argentina, Bolvie, Brazlie, Ekvdor, Chile, Kolumbie, Mexiko, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela; v roce 1998 byla pijata Kuba

ASEAN Association of Southeast Asian Nations Sdruen nrod jihovchodn Asie http://www.aseansec.org Zaloeno 1967 v Bangkoku lensk zem: Filipny, Indonsie, Malajsie, Singapur, Thajsko; Brunej (1984), Vietnam (1995), Laos, Myanmar (1997), Kamboda (1999) Clem je vytvoit jednotn trh se spolenmi cli v oblasti politiky a bezpenosti

CEFTA Central European Free Trade Agreement Stedoevropsk zna volnho obchodu http://www.cefta.org Zaloena v roce 1992 (dohodu pvodn podepsalo eskoslovensko) lensk stty: esk republika, Maarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko (1996), Rumunsko (1997), Bulharsko (1999) Kandidti lenstv: Chorvatsko, Lotyskom, Estonsko, Litva, Ukrajina

ECO

Economic Cooperation Organization Islmsk organizace pro hospodskou spoluprci http://www.ecosecretariat.org/ Vznik: 1985 (zkldajc stty rn, Pkistn, Turecko), dal rozen 1992 Sdlo: Tehern Organizace pro ekonomickou, technickou a kulturn spoluprci lenskch zem

ECO

G7 The Group of Seven skupina sedmi nejvznamjch prmyslovch stt Rok zaloen 1976 lensk zem: Francie, Itlie, Japonsko, Kanada, Nmecko, USA, Velk Britnie Summity jsou asto pedmtem antiglobalizanch protest

G? G5 Francie, Japonsko, Nmecko, USA, Velk Britnie G6 *1976, G7 bez Kanady G8 *1988, G7 + SSSR (politick akt) G9 G8 + Evropsk Unie G10 G7 + Belgie, Nizozem, vdsko, vcarsko (11 stt?)

G20 G21,G22,G20+ http://www.g-20.mre.gov.br/ Skupina 20 rozvojovch stt Orientuj se pedevm na ochranu zemdlstv V souasnosti (III.2005) 21 stt 65% svtov populace 72% zemdlc Nap. Indie, Brazlie, na, Egypt, Kuba, JAR, Tanznie, Zimbabwe, Thajsko, Filipny...

Group of 20 http://www.g20.org/ Nejbohat zem svta V souasnosti 20 len (19 stt) EU, Argentina, Austrlie, Brazlie, na, Francie, Indie, Indonsie, Itlie, JAR, Japonsko, Kanada, Korea, Mexiko, Nmecko, Rusko, Saudsk Arbie, Turecko, USA, Velk Britnie

NAFTA Severoamerick zna volnho obchodu North American Free Trade Area http://www.nafta-sec-alena.org/ Zaloena roku 1994 lensk zem: Mexiko, Kanada, USA

Odvtvov hospodsk organizace

Organizace stt vyvejcch ropu (OPEC) Organizace arabskch zem vyvejcch ropu (OAPEC)

OPEC Organizace stt vyvejcch ropu

Organization of Petroleum Exporting Countries http://www.opec.org/ Zaloena v Bagddu v z 1960 zakldajc stty Irk, rn, Kuvajt, Saudsk Arbie Sdlo eneva (Vde?) koordinace ropn politiky (stanoven exportnch cen ropy a koncesnch poplatk ropnch spolenost, koordinace tebnch pln a produknch kvt), finann pomoc poskytovan rozvojovm zemm

OPEC rn, Irk, Kuvajt, Saudsk Arbie, Venezuela (1960) Katar (1961) Indonsie, Libye (1962) SAE (1967) Alrsko (1967) Nigrie (1971) Ekvdor (1973-1992) Gabon (1975-1994) Produkce ropy ve svt (2002) 0. Saudsk Arbie 1. USA 2. Rusko 3. rn 4. Mexiko 5. Norsko 6. Venezuela 7. Irk 8. Nigrie 9. SAE

OPEC

OAPEC Organizace arabskch zem vyvejcch ropu Organization of Arab Petroleum Exporting Countries http://www.oapecorg.org/ Zaloena 1968 v Kuvajt (sdlo) leny se mohou stt arabsk stty, kde zisky z tby ropy tvo vrazou st HDP lensk stty: Kuvajt, Libye, Saudsk Arbie (1968), Alrsko, Bahrajn, Katar, SAE (1970), Irk, Srie (1972), Egypt (1973), Tunisko (1982)

Pklady desintegrace(ve vysplch zemch)

Belgie vlmsk a valonsk st Itlie severn a jin st Kanada Quebec panlsko Katalnsko, Baskicko Francie Korsika, Baskicko Velk Britnie Severn Irsko

Integrace na poli prostorovch datDirective 2007/2/EC of the European Parliament and of the Council of 14 March 2007 establishing an Infrastructure for Spatial Information in the European Community (INSPIRE) t Zpoe

Spatial Data Infrastructure

Spatial Data Infrastructure (SDI) znamen... Sniovn nklad na data, hardware, software; zprostedkovan klesaj nklady na energie, platy... Faktick sniovn objemu dat asov spory Kladn vztah k ochran ivotnho prosted a udritelnmu rozvoji Vhody pro uivatele snadn vyhledvn, kombinovn a sdlen dat a slueb (servisn orientovan architektura) z rznch, asto vzdlench zdroj Aktualizace dat (jednoduch, real-time) ...

Dotazy... Otzky... Pipomnky... Nmty... Poznmky...

?? ? ?? ?? ?

Bhem pednek Osobn konzultace Email Webov strnka oddlen Blogujc geomatici (RSS) Geomatika na Facebooku

http://gis.zcu.cz/

http://geomatika.zcu.blogspot.com/ http://www.facebook.com/pages/Geomatika/244029904522