INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM SYSTÉM

AAOCHRANA OBYVATELSTVAOCHRANA OBYVATELSTVA

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM SYSTÉM

AAOCHRANA OBYVATELSTVAOCHRANA OBYVATELSTVA

plk. Ing. Jarmil VALÁŠEK, Ph.D.plk. Ing. Jarmil VALÁŠEK, Ph.D.

plk. Ing. Jarmil VALÁŠEK, Ph.D.plk. Ing. Jarmil VALÁŠEK, Ph.D.

BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY

BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY

2005 1995 – 2004(roční

průměr)

Počet evidovaných katastrof

428 322

Počet postižených zemí 127 108

Počet obětí 89 916 77 320

Počet postižených osob 160 mil. 253 895 912

Ekonomické ztráty v US$ 159 mld. 65,5 mld.

Počet obětí 2005 Počet obětí na 100.000 obyvatel

Pákistán 74 151 Pákistán 45,65

Indie 4 286 Guatemala 10,52

Čína 1 548 Samoa 5,08

Guatemala 1 542 Guyana 4,44

USA 1 452 Burundi 1,88

Indonésie 1 281 Salvador 1,79

Ukrajina 801 Ukrajina 1,69

Irán 734 Afganistán 1,54

Afganistán 461 Grenada 1,12

Bangladéš 319 Irán 1,08

2006I. pololetí

1995 – 2005(roční prům)

Počet evidovaných katastrof

174 155

Počet postižených zemí 68 75

Počet obětí 9 273 27 389

Počet postižených osob 28 mil. 139 mil.

Ekonomické ztráty v US$ 6,2 mld. 15,2 mld.

Počet obětí přírodních katastrof – 1.pololetí roku 2006

Katastrofa Období Oblast Počet obětí

zemětřesení květen Indonésie 5 778

sesuvy půdy únor Filipíny 1 112

větrná smršť květen Vietnam 241

povodeň červen Indonésie 236

povodeň leden Kolumbie 150

povodeň květen /červen Thajsko 116

povodeň květen /červen Čína 104

vlna horka květen Pakistán 84

sesuvy půdy leden Indonésie 75

zemětřesení březen Irán 63

Krizové situace:Krizové situace:1. Dlouhodobá inverzní situace1. Dlouhodobá inverzní situace2. Povodně velkého rozsahu2. Povodně velkého rozsahu3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu4. Epidemie4. Epidemie5. Epifytie5. Epifytie6. Epizootie6. Epizootie7. Radiační havárie7. Radiační havárie8. Havárie způsobená nebezpečnými chemickými látkami8. Havárie způsobená nebezpečnými chemickými látkami9. Jiné technické a technologické havárie9. Jiné technické a technologické havárie10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie15. Narušení dodávek potravin15. Narušení dodávek potravin16. Narušení dodávek pitné vody16. Narušení dodávek pitné vody17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu18. Narušení dodávek funkčnosti dopravní soustavy18. Narušení dodávek funkčnosti dopravní soustavy19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb21. Migrační vlny21. Migrační vlny22. Hromadné postižení osob22. Hromadné postižení osob23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu

Krizové situace:Krizové situace:1. Dlouhodobá inverzní situace1. Dlouhodobá inverzní situace2. Povodně velkého rozsahu2. Povodně velkého rozsahu3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu4. Epidemie4. Epidemie5. Epifytie5. Epifytie6. Epizootie6. Epizootie7. Radiační havárie7. Radiační havárie8. Havárie způsobená nebezpečnými chemickými látkami8. Havárie způsobená nebezpečnými chemickými látkami9. Jiné technické a technologické havárie9. Jiné technické a technologické havárie10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie15. Narušení dodávek potravin15. Narušení dodávek potravin16. Narušení dodávek pitné vody16. Narušení dodávek pitné vody17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu18. Narušení dodávek funkčnosti dopravní soustavy18. Narušení dodávek funkčnosti dopravní soustavy19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb21. Migrační vlny21. Migrační vlny22. Hromadné postižení osob22. Hromadné postižení osob23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu

Udržitelný rozvoj a bezpečnostUdržitelný rozvoj a bezpečnostUdržitelný rozvoj a bezpečnostUdržitelný rozvoj a bezpečnost

bezpečnostní základna

ekon

omic

ký

pil

íř

envi

ron

men

táln

í pil

íř

soci

áln

í pil

íř

udržitelný rozvojudržitelný rozvoj

tech

nol

ogic

ký

pil

íř

Působnost krizové legislativyPůsobnost krizové legislativy

MIMOŘÁDNÁ STAV OHROŽENÍ

UDÁLOST STAV NEBEZPEČÍ NOUZOVÝ STAV STÁTU VÁLEČNÝ STAV

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízeníZákon č. 222/1999

Sb.,o zajišťování obrany

ČR

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

Systém nouzového hospodářství

Systém hospodářské mobilizace

(* Krizový plán )

(* Plán nezbytných dodávek)

Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS, Zákon č. 238/2000 Sb., o HZS ČR

(* Havarijní plán kraje, Vnější havarijní plán, Poplachový plán integrovaného záchranného systému )

* plánovací dokumentace

Ministerstvo vnitra odpovídá za:Ministerstvo vnitra odpovídá za:

• Veřejný pořádek.

• Požární ochranu.

• Krizové řízení.

• Civilní nouzové plánování.

• Ochranu obyvatelstva a IZS.

• Veřejný pořádek.

• Požární ochranu.

• Krizové řízení.

• Civilní nouzové plánování.

• Ochranu obyvatelstva a IZS.

OCHRANA OBYVATELSTVAOCHRANA OBYVATELSTVA

Ženevská úmluvaŽenevská úmluva - - o zlepšení osudu raněných a nemocných o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.srpna příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.srpna 1949 1949

DODATKOVÉ PROTOKOLYDODATKOVÉ PROTOKOLY

I I - o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených- o ochraně obětí mezinárodních ozbrojenýchkonfliktůkonfliktůIIII - o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemající - o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemající mezinárodní charakter mezinárodní charakter

Ženevská úmluvaŽenevská úmluva - - o zlepšení osudu raněných a nemocných o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.srpna příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.srpna 1949 1949

DODATKOVÉ PROTOKOLYDODATKOVÉ PROTOKOLY

I I - o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených- o ochraně obětí mezinárodních ozbrojenýchkonfliktůkonfliktůIIII - o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemající - o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemající mezinárodní charakter mezinárodní charakter

Dodatkový protokol I ( Protokol I )Dodatkový protokol I ( Protokol I )

- byl přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 a v platnost vstoupil dnem 7.prosince 1978

- po listopadu 1989 jeho ratifikací vstoupil v platnost pro Českou a Slovenskou Federativní republiku dnem 14.srpna 1990

- byl přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 a v platnost vstoupil dnem 7.prosince 1978

- po listopadu 1989 jeho ratifikací vstoupil v platnost pro Českou a Slovenskou Federativní republiku dnem 14.srpna 1990

Čl. 61 – Dodatkového protokolu IČl. 61 – Dodatkového protokolu Idefinuje pojem 1.Civilní obrana ( v širším slova smyslu ) jsou veškerá opatření k národní obraně

nemající vojenský charakter - zajištění postavení veřejných institucí - udržení veřejného pořádku - fungování veřejných služeb včetně zdravotnických - dodržování veřejné morálky - ochrana vojenského průmyslu atd.

2. Civilní ochrana ( výklad pojmu 1. v užším slova smyslu ) je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití.

definuje pojem 1.Civilní obrana ( v širším slova smyslu ) jsou veškerá opatření k národní obraně

nemající vojenský charakter - zajištění postavení veřejných institucí - udržení veřejného pořádku - fungování veřejných služeb včetně zdravotnických - dodržování veřejné morálky - ochrana vojenského průmyslu atd.

2. Civilní ochrana ( výklad pojmu 1. v užším slova smyslu ) je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití.

Těmito úkoly jsou:Těmito úkoly jsou:a) hlásná služba ( varování, vyrozumění )b) evakuace,c) organizování a poskytování úkrytů,d) zatemňování,e) záchranné práce,f) zdravotnické služby, včetně první pomoci

a také náboženská pomoc,g) boj s požáryh) zjišťování a označování nebezpečných oblastí,

Těmito úkoly jsou:Těmito úkoly jsou:a) hlásná služba ( varování, vyrozumění )b) evakuace,c) organizování a poskytování úkrytů,d) zatemňování,e) záchranné práce,f) zdravotnické služby, včetně první pomoci

a také náboženská pomoc,g) boj s požáryh) zjišťování a označování nebezpečných oblastí,

i) dekontaminace a podobná ochranná opatření,

j) poskytování nouzového ubytování a zásobování,

k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech,

l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení,

m) bezodkladné pohřební služby,

i) dekontaminace a podobná ochranná opatření,

j) poskytování nouzového ubytování a zásobování,

k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech,

l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení,

m) bezodkladné pohřební služby,

Pojem„Ochrana obyvatelstvaOchrana obyvatelstva“

Pojem„Ochrana obyvatelstvaOchrana obyvatelstva“

Plnění úkolů civilní ochrany zejména:

- varování,

- evakuace,

- ukrytí,

- nouzové přežití obyvatelstva,

- další opatření k zabezpečení ochrany

jeho života, zdraví a majetku

Plnění úkolů civilní ochrany zejména:

- varování,

- evakuace,

- ukrytí,

- nouzové přežití obyvatelstva,

- další opatření k zabezpečení ochrany

jeho života, zdraví a majetku

Subjekty zajišťující bezpečnostSubjekty zajišťující bezpečnost -- ozbrojené sílyozbrojené síly - ozbrojené bezpečnostní sbory - ozbrojené bezpečnostní sbory

- záchranné sbory - záchranné sbory - havarijní služby - havarijní služby

OZBROJENÉ SÍLYOZBROJENÉ SÍLY

• • Armáda České republikyArmáda České republiky

• • Vojenská kancelář prezidenta republikyVojenská kancelář prezidenta republiky

• • Hradní strážHradní stráž

ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKYARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

- vojenské útvary- vojenské útvary

- vojenská zařízení- vojenská zařízení

OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORYOZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORY

• • Policie České republikyPolicie České republiky

• • Vězeňská služba České republikyVězeňská služba České republiky

ZÁCHRANNÉ SBORYZÁCHRANNÉ SBORY

• • Hasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republiky

HAVARIJNÍ SLUŽBYHAVARIJNÍ SLUŽBY

• • energetikaenergetika

• • plynárenstvíplynárenství

• • teplárenstvíteplárenství

• • vodní hospodářstvívodní hospodářství

INTEGROVANÝ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉMZÁCHRANNÝ SYSTÉM

KOORDINOVANÝ POSTUP JEHO SLOŽEK KOORDINOVANÝ POSTUP JEHO SLOŽEK PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH AA PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍLIKVIDAČNÍCH PRACÍ

O co tedy jde v IZS?O co tedy jde v IZS?

• Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje - materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití.

• IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí).

• Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje - materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití.

• IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí).

Proč IZS vznikl?Proč IZS vznikl?

• Vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.).

• Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události.

• Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

• Vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.).

• Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události.

• Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

Použití IZSPoužití IZS

• při přípravě na vznik mimořádné události

• při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému

• při přípravě na vznik mimořádné události

• při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému

Činnost v IZS?Činnost v IZS?

• Jde o to, využít pro záchranné a likvidační práce v potřebný okamžik každého,

• kdo je provádět záchranné a likvidační práce povinen,

• kdo pomoci může,

• kdo pomoci chce.

• Jde o to, využít pro záchranné a likvidační práce v potřebný okamžik každého,

• kdo je provádět záchranné a likvidační práce povinen,

• kdo pomoci může,

• kdo pomoci chce.

Koordinace složek IZS při společném zásahu

Koordinace složek IZS při společném zásahu

• Taktická úroveň - v místě zásahu

• Operační úroveň - operační střediska a dispečinky

• Strategická úroveň - krajské úřady a Ministerstvo vnitra

• Taktická úroveň - v místě zásahu

• Operační úroveň - operační střediska a dispečinky

• Strategická úroveň - krajské úřady a Ministerstvo vnitra

Spolupráce a koordinace složek a správních úřadů

Koordinace složek IZS na úrovni : taktické - velitel zásahu (štáb, typové

činnosti složek), operační - OPIS (poplachový plán

IZS), strategické - MV, hejtman, primátor

hl. m. Prahy, starosta obce s rozšířenou působností (krizový štáb, havarijní plán, dohody)

Taktická úroveňTaktická úroveň

• Velitel zásahu - velitel jednotky hasičského záchranného sboru

• Stupeň poplachu: I. Stupeň - ohrožení jednotlivce, plocha do 500 m2

II. Stupeň - ohroženo max. 100 osob, plocha do 10 000 m2

III. Stupeň – ohroženo max. 1000 osob, plocha do 1 Km2

IV. Stupeň – ohroženo více jak 1000 osob, plocha nad 1 Km2

• Velitel zásahu - velitel jednotky hasičského záchranného sboru

• Stupeň poplachu: I. Stupeň - ohrožení jednotlivce, plocha do 500 m2

II. Stupeň - ohroženo max. 100 osob, plocha do 10 000 m2

III. Stupeň – ohroženo max. 1000 osob, plocha do 1 Km2

IV. Stupeň – ohroženo více jak 1000 osob, plocha nad 1 Km2

Složky IZS pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací

jsou při zásahu povinny řídit se

příkazy velitele zásahu

popřípadě pokyny

starosty obce s rozšířenou působností

hejtmana kraje

v Praze primátora hlavního města Prahy

nebo Ministerstva vnitra

Operační úroveňOperační úroveň

• Operační a informační střediska (OPIS):

1. OPIS Generálního ředitelství HZS

2. OPIS HZS kraje

• Operační a informační střediska (OPIS):

1. OPIS Generálního ředitelství HZS

2. OPIS HZS kraje

Strategická úroveňStrategická úroveň

• Starosta obce s rozšířenou působností

• Hejtman kraje , v hl. m. Praze primátor

• Ministerstvo vnitra

• Starosta obce s rozšířenou působností

• Hejtman kraje , v hl. m. Praze primátor

• Ministerstvo vnitra

INTEGROVANÝ INTEGROVANÝ

ZÁCHRANNÝ SYSTÉMZÁCHRANNÝ SYSTÉM

ZÁKLADNÍ SLOŽKY ZÁKLADNÍ SLOŽKY

OSTATNÍ SLOŽKY OSTATNÍ SLOŽKY

Jaké jsou složky IZS?Jaké jsou složky IZS?

První základní složka IZS: HZS ČR a JPO

První základní složka IZS: HZS ČR a JPO

• HZS je zřízen ze zákona č. 238/2000Sb. o Hasičském záchranném sboru ČR.

• Základní poslání je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoct při MU.

• Složení: generální ředitelství HZS ČR a 14-ti HZS krajů.

• HZS je centrálně řízen ministerstvem vnitra tzv. GŘ HZS ČR.

• HZS je zřízen ze zákona č. 238/2000Sb. o Hasičském záchranném sboru ČR.

• Základní poslání je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoct při MU.

• Složení: generální ředitelství HZS ČR a 14-ti HZS krajů.

• HZS je centrálně řízen ministerstvem vnitra tzv. GŘ HZS ČR.

Úkoly jednotek HZS a PO

hašení požárůhašení požárů

záchranné práce při mimořádných událostechzáchranné práce při mimořádných událostech

úkoly v ochraně obyvatelúkoly v ochraně obyvatel,, podílí se na

– evakuaci obyvatel,– označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,– varování obyvatel, – dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,– humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění

podmínek pro jeho nouzové přežití.

(§70 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně)

HZS ČR a JPOHZS ČR a JPO

• HZS kraje je hlavní složkou IZS, která:Usměrňuje IZS na úrovni kraje.Plní úkoly operačního a informačního

střediska IZS.Zpracovává poplachový plán IZS kraje.Řídí výstavbu a provoz informačních a

komunikačních sítí IZS kraje.

• HZS kraje je hlavní složkou IZS, která:Usměrňuje IZS na úrovni kraje.Plní úkoly operačního a informačního

střediska IZS.Zpracovává poplachový plán IZS kraje.Řídí výstavbu a provoz informačních a

komunikačních sítí IZS kraje.

Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany

Jednotka hasičského záchranného sboru kraje

Jednotka hasičského záchranného sboru podniku

Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce

Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku

Územní jednotky požární ochrany

Územní jednotky požární ochrany

• V převážné většině se jedná o jednotky Sboru dobrovolných hasičů obcí.

• Důležitým kritériem je akceschopnost jednotky.

• V převážné většině se jedná o jednotky Sboru dobrovolných hasičů obcí.

• Důležitým kritériem je akceschopnost jednotky.

JEDNOTKY PO (JPO)JEDNOTKY PO (JPO)Kategoriejednotky PO

JPO I

JPO II

JPO III

JPO IV JPO V JPO VI

Dobavýjezdu [min]

2 5 10 2 10 10

Územnípůsobnost

[min]

20 10 10 není není není

Početjednotek PO 

236 170 1330 97 4485 289

Druhjednotky PO

HZSkraje

SDHobce

SDHobce

HZSpodniku

SDHobce

SDHpodniku

Druhá základní složka IZS : Policie České republiky

Druhá základní složka IZS : Policie České republiky

• Policie ČR je výkonným orgánem státní moci.

• Plní úkoly v oblasti bezpečnosti občanů, ochrany majetku a veřejného pořádku.

• J e centrálně řízena Policejním prezidiem ČR, správou jednotlivých krajů a okresními ředitelstvími.

• Zřízena zákonem č. 283/1991Sb. O Policii ČR.

• Policie ČR je výkonným orgánem státní moci.

• Plní úkoly v oblasti bezpečnosti občanů, ochrany majetku a veřejného pořádku.

• J e centrálně řízena Policejním prezidiem ČR, správou jednotlivých krajů a okresními ředitelstvími.

• Zřízena zákonem č. 283/1991Sb. O Policii ČR.

Policie České republikyPolicie České republiky

• Plní tyto úkoly: Vytváří prostor pro činnost zdravotních a

hasičských akcí. Zabezpečuje regulaci dopravy v prostoru MU. Zamezuje vstupu nepovolaným osobám do

uzavřeného prostoru. Řeší ochranu majetku, zařízení a prostředků proti

zcizení. Řeší věci spojené s kriminalitou. Koordinuje postup složek IZS.

• Plní tyto úkoly: Vytváří prostor pro činnost zdravotních a

hasičských akcí. Zabezpečuje regulaci dopravy v prostoru MU. Zamezuje vstupu nepovolaným osobám do

uzavřeného prostoru. Řeší ochranu majetku, zařízení a prostředků proti

zcizení. Řeší věci spojené s kriminalitou. Koordinuje postup složek IZS.

Třetí základní složka IZS: Zdravotnická záchranná služba

Třetí základní složka IZS: Zdravotnická záchranná služba

ZZS nemá jednotnou organizační strukturu.

• Jako jediná není zřízena speciálním zákonem.

• Řídí se vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

ZZS nemá jednotnou organizační strukturu.

• Jako jediná není zřízena speciálním zákonem.

• Řídí se vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická záchranná služba

• Tato služba poskytuje pomoc při ohrožení života a zdraví.

• Zajišťuje bezpečnost státu.• Zařízení ZZS zřizuje kraj, který odpovídá za

dostupnost, organizaci a zajištění činnosti zařízení ZZS.

• Soustava zařízení ZZS musí být uspořádána tak, aby přednemocniční neodkladná péče mohla být poskytnuta do 15 minut.

• Tato služba poskytuje pomoc při ohrožení života a zdraví.

• Zajišťuje bezpečnost státu.• Zařízení ZZS zřizuje kraj, který odpovídá za

dostupnost, organizaci a zajištění činnosti zařízení ZZS.

• Soustava zařízení ZZS musí být uspořádána tak, aby přednemocniční neodkladná péče mohla být poskytnuta do 15 minut.

Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická záchranná služba

• Byla vytvořena síť zařízení, jejichž výkonným prvkem ZZS jsou výjezdové skupiny.

• 3 kategorie výjezdových skupin:Rychlá lékařská pomoc.Rychlá zdravotní pomoc.Doprava raněných a a nemocných v

podmínkách neodkladné péče.

• Byla vytvořena síť zařízení, jejichž výkonným prvkem ZZS jsou výjezdové skupiny.

• 3 kategorie výjezdových skupin:Rychlá lékařská pomoc.Rychlá zdravotní pomoc.Doprava raněných a a nemocných v

podmínkách neodkladné péče.

Ostatní složky

Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a prostředky ozbrojených sil,

Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory,

Ostatní záchranné sbory,

Orgány ochrany veřejného zdraví,

Armáda, Vojenská kancelář

prezidenta republiky,

Hradní stráž

Obecní policie,

Bezpečnostní informační

služba, Vězeňská služba aj.

Horská služba, Vodní

záchranná služba,

Speleologická záchranná

služba, Báňská

záchranná služba aj.

Ministerstvo zdravotnictví,

Krajské hygienické

stanice, Ministerstvo

obrany,  Ministerstvo

vnitra

Ostatní složky

Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby,

Zařízení civilní ochrany,

Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím

Odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic

Komunální složky zajišťující

odstraňování poruch

vodovodního a kanalizačního

řadu, odstraňování poruch nebo havárií plynových rozvodů,

Odtahové služby, Pohotovostní

zámečnické služby, Pohotovostní

služby odstraňující poruchy výtahů aj

Zařízení pro zajištění evakuace, nouzového

přežití, zásobování vodou, pro zjišťování

a označování nebezpečných

oblastí, pro zabezpečení

dekontaminace terénu, osob a oděvů,

pro zabezpečení ukrytí osob v

úkrytech a zařízení pro zabezpečení

výdeje prostředků individuální ochrany

Český červený kříž, Adra,

Člověk v tísni, Lékaři bez

hranic, Svaz záchranných

brigád kynologů

České republiky

Děkuji za pozornost !Děkuji za pozornost !Děkuji za pozornost !Děkuji za pozornost !