EVALUACE KAP I  

Pro potřebu Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání v Jihomoravském kraji  

ObsahÚvod3I.Vyhodnocení činností tematických skupin4Tematická skupina Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů4SWOT analýza:5Tematická skupina Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (vč. environmentálního vzdělávání)8SWOT analýza:10Tematická skupina Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné a technické vzdělávání)12SWOT analýza:13Tematická skupina Škola jako centrum celoživotního vzdělávání15SWOT analýza:16Tematická skupina Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ)17SWOT analýza:18Tematická skupina Podpora inkluze20SWOT analýza:21Tematická skupina ICT competence23SWOT analýza:24Tematická skupina Rozvoj výuky cizích jazyků25SWOT analýza:27II.Podněty k systémovým změnám vyplývající z KAP I29Tematická skupina Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů29Tematická skupina Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě, kreativitě30Tematická skupina Podpora polytechnického vzdělávání30Tematická skupina Škola jako centrum celoživotního vzdělávání31Tematická skupina Rozvoj kariérového poradenství31Tematická skupina Podpora inkluze31Tematická skupina ICT kompetence32Tematická skupina Rozvoj výuky cizích jazyků32Přílohy34

Úvod

Dokument „Evaluace Krajského akčního plánu I“ v části I. popisuje vyhodnocení činností jednotlivých tematických skupin. Hlavní metodikové ve spolupráci s odbornými konzultanty tematických skupin v tomto dokumentu zhodnotili, jak se podařilo naplnit cíle, které byly stanoveny na začátku realizace projektu Krajský akční plán rozvoje vzdělávání Jihomoravského kraje. Ke každému vyhodnocení je přiložena SWOT analýza.

Na vyhodnocení navazuje část II., která obsahuje podněty k systémovým změnám vyplývajících z KAP I. Zástupci jednotlivých tematických skupin upozornili na řadu překážek a předložili návrhy, které nelze řešit na krajské úrovni, ale je potřeba je řešit systémovými změnami.

V závěru dokumentu jsou přiloženy odkazy na „Tabulkový přehled vyhodnocení obecných a dílčích cílů“ a na tabulky „Vyhodnocení činností“ za jednotlivé tematické skupiny.

I. Vyhodnocení činností tematických skupin

Tematická skupina Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů

Odborným vzděláváním prochází v Jihomoravském kraji více než 70 % populace a poskytuje ho více než osm desítek škol. Je tedy velmi významným segmentem vzdělávací soustavy, proto mu byla věnována velká pozornost i v rámci KAP. Tematickou skupinu odborné vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů tvořili z převážné většiny zkušení ředitelé a zástupci ředitelů odborných škol, jednání se účastnila i zástupkyně Regionální hospodářské komory Brno. Tematická skupina vydefinovala tři obecné cíle s nejvyšší důležitostí, z toho u dvou z nich bylo stanoveno po dvou cílech dílčích. Byly stanoveny také tři obecné cíle se střední důležitostí.

Ze tří cílů s nejvyšší prioritou se dva podařilo naplnit. Do zlepšení podmínek pro realizaci odborného vzdělávání byly investovány desítky milionů Kč z IROP, z prostředků zřizovatele i z dotačního programu Ministerstva zemědělství. Tento pozitivní vývoj nelze v následujícím období v takovém rozsahu očekávat, protože investičních prostředků pro tuto oblast bude méně (zejména nebudou k dispozici prostředky z IROP). V dalších letech je v této oblasti důležité nejen realizovat investiční akce (třeba i menšího rozsahu) vedoucí ke zlepšení podmínek pro odborné vzdělávání na školách, ale zejména hledat cesty, jak co nejlépe a nejefektivněji využít již vybudované kapacity pro co nejkvalitnější vzdělávání co nejvyššího počtu žáků v rámci Jihomoravského kraje.

Podařilo se naplnit i cíl zaměřený na zvyšování zájmu žáků o vzdělávání v technických oborech a v oborech s výučním listem. V rámci kraje byla realizována řada propagačních akcí na podporu odborného vzdělávání od úrovně kraje přes okresy či menší regiony až po úroveň jednotlivých škol. Při mnoha propagačních akcích se zapojovali i zaměstnavatelé. Na řadě středních škol byla v průběhu projektu zřízena pozice kariérového poradce. V dalším období by měly pokračovat úspěšné propagační akce zejména na úrovni kraje i menších regionů – přehlídky středních škol s ukázkami jednotlivých řemesel a za spoluúčasti zaměstnavatelů. Největší akcí tohoto druhu, jejíž rozvoj je plánován, je Festival vzdělávání realizovaný v Brně nejen jako přehlídka středních škol, ale také jako prezentace jednotlivých odvětví, řemesel a povolání. Potřebné je i systematicky pracovat s kariérovými (výchovnými) poradci zejména ze základních škol, aby byli schopni svým žákům při volbě profesní dráhy kvalifikovaně poradit. Velkou příležitostí pro technické obory a obory vzdělání s výučním listem jsou silnější populační ročníky, které budou v následujících 10 letech do středních škol přicházet a je tedy reálná šance, že se zvýší počty žáků i v těchto oborech vzdělání.

V rámci KAP I se nepodařilo zcela naplnit cíl zaměřený na zatraktivnění pozice učitelů odborných předmětů a odborného výcviku. Všechna kritéria nastavená pro plnění dílčích cílů byla naplněna z hlediska zapojení potřebného počtu škol, chybí však podrobnější informace o tom, na kolika školách byla kritéria naplněna v předpokládaném objemu (realizace předpokládaného počtu vyučovacích hodin, zapojení předpokládaného podílu pedagogů do vzdělávání). Pro další období považujeme za důležité zejména rozšířit možnosti vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti jejich odbornosti a pokračovat ve zvyšování znalostí a dovedností učitelů v oblasti SW produktů. Je třeba také pokračovat v realizaci stáží pedagogů u zaměstnavatelů, v zajištění výuky odborníky z praxe (včetně tandemové výuky s učitelem kmenové školy) a ve výměně zkušeností mezi pedagogy a sdílení příkladů dobré praxe v rámci školy i mezi školami.

U cílů se střední prioritou se podařilo naplnit pouze jeden ze tří stanovených cílů. Cíl zaměřený na zvýšení zájmu žáků o zvolený obor s cílem zabránit předčasným odchodům ze vzdělávání nebyl zcela naplněn, stále je podíl žáků, kteří své vzdělávání úspěšně ukončí, nižší, než kritérium pro splnění cíle předpokládalo. K předčasným odchodům ze vzdělávání přispívá i velká vzdělávací nabídka SŠ, která umožňuje velmi snadné přijetí na obor jiný, což už v následujících letech nebude, vzhledem k silnějším populačním ročníkům, které budou přicházet do středních škol, v takové míře možné. Pro KAP 2 bude nutné zvážit vhodné kroky k omezení předčasných odchodů ze vzdělávání i v souladu s opatřeními navrženými v rámci výzkumné zprávy “Důvody žáků SŠ pro opakovaný přestup na jinou SŠ”. Velmi důležitá je v této souvislosti práce školního poradenského pracoviště s žákem, a to v úzké spolupráci s třídním učitelem a zákonnými zástupci žáků. Pomoci ke zlepšení může i doučování žáků ohrožených školním neúspěchem, propojování teoretické a praktické výuky a kontakt s reálným pracovním prostředím. Motivační roli mohou sehrát i přehlídky a soutěže odborných dovedností.

Cíl zaměřený na zlepšení návaznosti výuky na potřeby praxe byl naplněn. Spolupráce škol se zaměstnavateli se na řadě škol velmi úspěšně rozvíjí. Je dlouhodobá, zahrnuje řadu forem spolupráce. Osvědčilo se i zřízení pozice koordinátora spolupráce školy se zaměstnavateli z projektu šablony, stejně jako zapojení odborníků z praxe do výuky nebo možnost stáží pedagogů u zaměstnavatelů. Tyto aktivity jsou hodnoceny pozitivně ovšem s obavami, že po ukončení možnosti čerpání finančních prostředků ze šablon dojde k jejich útlumu. V následujícím období je prostor pro další rozvoj spolupráce škol s firmami i s cechy a profesními sdruženími. Je třeba zvyšovat podíl odborného výcviku a praxe žáků, zejména vyšších ročníků, v reálném pracovním prostředí. Významnou roli při rozvoji spolupráce, výměně zkušeností a sdílení příkladů dobré praxe mohou sehrát centra odborného vzdělávání.

Nepodařilo se realizovat cíl zaměřený na zvýšení dostupnosti odborných textů pro SŠ a VOŠ. V rámci OP VK vznikla řada učebnic odborných předmětů, nemáme však v současné době přehled o využití těchto materiálů jinými školami, případně o dalších elektronických učebnicích, které se v kraji využívají. V řadě oborů však přetrvává nedostatek odborných učebnic i učebních textů a v následujícím období by bylo vhodné tuto oblast podpořit.

V průběhu realizace KAP I se podařilo naplnit tři z šesti nastavených cílů, i když rámci projektů I-KAP nebyla podpora odborného vzdělávání zahrnuta. Z dosavadní realizace KAP I i z práce tematické skupiny vyplývá pro následující období řada témat a podnětů (z nichž některé jsou zmíněny výše), kterým bude vhodné se věnovat v následujícím období.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Velmi kvalitní až nadstandardní vybavení řady odborných škol Jihomoravského kraje – byly realizovány velké investice do materiálního vybavení odborných škol

· Rozšíření profesního portfolia pedagoga a zároveň osobní rozvoj učitelů odborného výcviku a odborných předmětů formou stáží u zaměstnavatelů, širokou nabídkou DVPP v oblasti měkkých dovedností, formou výměny zkušeností s ostatními pedagogy

· Realizace úspěšných propagačních akcí na podporu středního odborného vzdělávání na úrovni kraje, menších regionů i škol

· Doučování žáků ohrožených školním neúspěchem

· Velmi úspěšná spolupráce odborných škol se zaměstnavateli/sociálními partnery/odborníky z praxe– spolupráce dlouhodobá, využití různých forem spolupráce se zaměstnavateli

· Úspěšná realizace soutěží odborných dovedností, často ve spolupráci s cechy, zaměstnavatelskými svazy i konkrétními zaměstnavateli

· Zřízení pozice koordinátor spolupráce školy se zaměstnavateli na řadě odborných škol

· Zapojení odborníků z praxe do výuky

· Stáže pedagogů u zaměstnavatelů – získání aktuálních informací z praxe a jejich okamžitá implementace do výuky

Slabé stránky

· Zatím málo využívané vybavení škol (zejména nadstandardního) dalšími odbornými školami (kapacitní důvody - škola využije celou kapacitu pro své žáky, špatná lokální dostupnost COV, vysoké náklady na dopravu, časově náročné)

· Vysoký věkový průměr učitelů odborných předmětů a odborného výcviku

· Nedostatečná motivace a ochota učitelů odborných předmětů a odborného výcviku doplňovat si své odborné i pedagogické vzdělání, rozšiřovat a prohlubovat své stávající znalosti a dovednosti

· Nedostatečná nabídka DVPP pro učitele odborných předmětů a odborného výcviku v oblasti jejich odbornosti (kurzy v oblasti odborného vzdělávání nejsou akreditované a nelze je hradit z prostředků EU – velká finanční náročnost)

· Nezájem žáků ZŠ a jejich zákonných zástupců o řemesla a manuální profese i celkově o spolupráci se školou (jak základní, tak střední)

· Nedostatek financí na kvalitně vedené kariérové poradenství

· Nedostatečná edukace kariérových poradců základních škol o středních školách a jejich vzdělávací nabídce i o situaci na trhu práce

· Vysoký podíl žáků, zejména v oborech kategorie E a H, kteří zvolený obor nedokončí (cca 36 %)

· Malá informovanost žáků nastupujících na střední školu I jejich rodičů o obsahu zvoleného oboru vzdělání – nereálné či zkreslené představy o náročnosti studia i o zvolené profesi

· Neomezené možnosti změn oboru vzdělání a přestupů na jinou školu (žádné omezující hranice ze strany státu/společnosti)

· Rezervy ve spolupráci s praxí na některých odborných školách – potřeba spolupráci rozšířit, využívat více forem spolupráce

· Nedostatek učebnic a učebních textů odborných předmětů, nejsou k dispozici zdroje (zejména finanční) na tvorbu dalších multimediálních učebnic a učebních textů i nedostatek informací o konkrétních multimediálních učebních textech a možnostech jejich využití dalšími školami

Příležitosti

· Zvýšení využití materiálního zázemí zaměstnavatelů – zvyšovat rozsah odborného výcviku a odborných praxí realizovaných na pracovištích zaměstnavatelů

· Prohloubení a zlepšení různých forem spolupráce školy se zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery

· Další zvyšování platů pedagogických pracovníků

· Pozitivní demografický vývoj žáků nastupujících v následujících 15 letech do středních škol

· Zvyšování cen za práci v řemeslných profesích

· Systémové zapojení zaměstnavatelů, svazů a komor do spolupráce s odbornými školami

· Systematické vedení výchovných poradců ZŠ řízené z jednoho centra, zlepšovat a rozšiřovat aktivity v oblasti kariérového poradenství směrem k žákům ZŠ

· Aktivní spolupráce se žáky ohroženými školním neúspěchem – školní poradenská pracoviště na SŠ, třídní učitel, zákonný zástupce

· Revize RVP

· Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v období nízké nezaměstnanosti a z toho vyplývající zájem zaměstnavatelů o spolupráci

· Možnost zaměstnavatelů díky spolupráci se SŠ ovlivňovat vzdělávací koncepci/obsah vzdělávání v oblasti odborných předmětů a na tomto základě připravovat žáky/absolventy přímo dle požadavků zaměstnavatelů/sociálních partnerů

· Využití COV při tvorbě a šíření nově vzniklých odborných textů

· Aktualizace a modernizace stávajících učebních materiálů dle aktuálních trendů v oboru/profesi, podpora tvorby učebních materiálů ze strany zaměstnavatelů/sociálních partnerů

Hrozby

· Velmi rychlému vývoji technologií v některých oborech nemůže rychlost modernizace odborných škol stačit (nedostatek financí na modernizaci vybavení škol v dalších letech)

· Nezájem firem o další spolupráci se školami (administrativní a finanční zátěž pro firmy)

· Ve většině profesí dosáhnou odborníci vyššího platového ohodnocení v praxi než ve škole, hrozí odchod pedagogů do praxe (někdy i po absolvování odborné stáže ve firmě – pracovní nabídka)

· Nízká motivace zaměstnavatelů (a často i možnost) uvolňovat odborníky z praxe na výuku ve školách, nezájem odborníků z praxe o výuku ve školách

· Negativní postoj společnosti k výkonu manuálních profesí – na jedné straně jsou pro společnost velmi potřebné, na druhé straně jsou stále spojeny s nižší společenskou prestiží a není o ně zájem

· Absence podpory pro kariérové poradce ze strany MŠMT

· Obsazování pracovních míst nekvalifikovanými zaměstnanci

· Odchod za prací do zahraničí (lepší platové ohodnocení)

· Nezájem rodičů o spolupráci se školou, pasivita, prohlubující se nezájem žáků školy o trh práce a jejich profesní pasivita

Špatné návyky sociálně slabších rodičů i žáků v kombinaci s velmi vstřícnou sociální politikou (špatná docházka do školy, i nevyhovující pracovní návyky, vstřícný systém sociálních dávek)

· Vnímání žáků jako levné pracovní síly ze strany zaměstnavatelů, neochota plnění ŠVP ze strany zaměstnavatelů

· Snížení zájmu zaměstnavatelů o spolupráci se školami po ukončení období ekonomického růstu

· Nedostatek financí na dílčí aktivity (viz silné stránky) po ukončení dotací z ESF

Tematická skupina Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě (vč. environmentálního vzdělávání)

Podnikavost byla na přelomu roků 2015/2016 ve školách tématem málo pochopeným i uchopeným. Zanedbatelný počet pedagogů rozlišoval obsah termínů podnikavost a podnikání – k ozřejmění zaměření nové klíčové kompetence přispěl v průběhu realizace KAP I Evropský rámec klíčové kompetence podnikavost. Za unikátní lze v KAP I JMK považovat propojení podnikavosti s udržitelným rozvojem.

TS PIK projednávala v letech 2016 až 2019 problematiku podnikavosti, iniciativy a kreativity (dále jen PIK; tematická skupina – TS) celkem na 13 setkáních, každoročně čítala 11 až 15 členů, vedle nich bylo evidováno ještě 10 dalších zájemců o zasílání pozvánky na TS. Priority a cíle pro rozvoj PIK připravovala TS systematicky během několika společných diskuzních jednání. Vybrané priority odrážely názory pedagogů (ZŠ, SOŠ, GY), názory zástupců Lipky, zohledňovaly i náměty z příležitostných setkání se zástupci Yourchance, Národního ústavu vzdělávání, Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, Mendlovy univerzity, Jihomoravské rady dětí a dalších organizací.

Jako potřeby s nejvyšší důležitostí byly vybrány dva obecné cíle (s pěti dílčími cíli) – přestože nebyl zrealizován dílčí cíl I.B2., dílčí cíl I.B2.1 vytvořil dostatečné předpoklady pro splnění obecného cíle I.B2. Obecné cíle I.B1 a I.B2 usilovaly o proměnu vzdělávacího programu škol ve prospěch podpory rozvoje klíčové kompetence podnikavost důležité pro osobní, společenský i profesní život absolventů škol – vyzývaly k zohlednění rychlé proměny praxe a k reflektování potřeby spolupráce SOŠ s firmami, vedly školy k systémovému i praktickému posílení měkkých dovedností v souladu s udržitelným rozvojem, podporovaly zapojení žáků do projektů a dalších iniciativ zaměřených na rozvoj podnikavosti na úrovni místní, krajské, národní i mezinárodní, též k umožňování absolvování pobytových programů ve vybavených střediscích ekologické výchovy; vyzývaly školy ke zkvalitnění podmínek pro rozvoj podnikavosti například zprostředkováváním podpůrných opatření iniciativním žákům – mentoringu, startupů aj. Cíle v rozmezí kritérií KAP I byly splněny z velké části implementačním projektem KaPoDaV – KA 02 s názvem Podnikavostí k udržitelnému rozvoji JMK (dále jen KA 02): vzdělávání P-koordinátorů a jejich prostřednictvím osvěta jejich kolegů a vedení škol; realizace 13 produktů s metodickou podporou; realizace žákovských miniprojektů; seznámení s řadou organizací, osobností i služeb; sdílení zkušeností, doporučení kontaktů, portálů, publikací aj.; k propojování s firmami školy využily i tzv. „Šablony“. Do podpory rozvoje podnikavosti či spolupráce žáků s podnikateli a firmami vstoupily v roce 2018 novými iniciativami organizace: Jihomoravské inovační centrum (dále JIC), Impact Hub, KoPlac, Krajská hospodářská komora jižní Moravy (dále KHK). Zásluhou 57 proškolených P-koordinátorů, absolventů šedesáti a dvaceti hodinových studií KA 02, se posílila informovanost pedagogů a žáků SŠ o dostupných příležitostech pro rozvoj podnikavosti – výhledově je třeba připravit rozšíření nabídky služeb a programů, neboť lze předpokládat, že osvěta přinese nárůst poptávky například po start-upech. Stavba/přístavba pobytového pracoviště na území Jihomoravského kraje se prozatím neuskutečnila – předpokládá se, že přestavba pobytového pracoviště Lipky v Krásensku, bude zahájena v roce 2019 (dílčí cíl I.B2.).

Mezi potřeby se střední důležitostí bylo zařazeno pět obecných cílů (se šesti dílčími cíli) – splněny byly všechny s výjimkou obecného cíle II.B1. Většina z nich komplexně propojuje podnikavost v jejích hlavních pilířích (rodinný, aktivní občanství, profese – zaměstnanec i podnikatel, sociální i environmentální oblast) s udržitelným rozvojem. Obecný cíl II.B2 koncepčně podporovat u SŠ a VOŠ Jihomoravského kraje kompetence k podnikavosti naplnila studia P-koordinátorů KA 02 a na ně navazující příprava Školních programů rozvoje podnikavosti, dále tvorba ŠAP. Naplnění obecného cíle II. B3 podpořit propojení rozvoje podnikavosti mezipředmětovým vzděláváním usnadnila specializační studia pro koordinátory EVVO i studia pro koordinátory podnikavosti, navazující studia pro kvalifikované koordinátory, 34 seminářů v rámci KA-02 projektu KaPoDaV, DVPP a mentoring nabízený Lipkou k aplikaci inovativních programů do výuky. Obecné cíle II. B4, II. B5 rozvíjely oblast environmentální výchovy – předběžnou opatrnost a ochranu přírody, využívání školních areálů jako přírodní učebny i místa k zahradní terapii. Dlouhodobě se této oblasti v JMK věnuje Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, nabídla školám DVPP zaměřené na metodickou podporu vlastních praktických programů v přírodě a motivaci žáků ke studiu přírodovědných oborů, dále pobytové a výukové programy. Velký ohlas mezi žáky, rodiči i pedagogy má nový (KA 02) týdenní výukový program propojující podnikavost s udržitelným rozvojem. Úskalím KA 02 se stal obecný cíl II.B1. zvýšit informovanost v oblasti ekologizace provozu, stravování zaměřeného na zdravý životní styl, správy a údržby budov se podařilo pouze u 1,3 % škol, nikoliv u očekávaných 10 % škol. Nepedagogičtí pracovníci jsou specifickou skupinou, která doposud o vzdělávání jeví malý zájem. Přesto je žádoucí nabídku služeb opakovat a systémově usilovat o změnu i osvětu této cílové skupiny.

K naplnění priorit PIK v KAP I velkou měrou přispěla KA 02 implementačního projektu KaPoDaV. Je oceňována v rámci ČR za komplexní a vyvážený přístup k pilířům podnikavosti v souladu s Evropským rámcem klíčové kompetence podnikavost. Dva členové TS PIK a jeden P-koordinátor proškolený v rámci KA 02 byli v roce 2019 přizváni k revizím RVP.

KAP I JMK přinesl do praxe škol posun v oblasti PIK (vč. environmentálního vzdělávání) a mezi veřejnost JMK osvětu, což lze předpokládat např. na základě reakcí účastníků studií P-koordinátorů (KA 02) nebo narůstajícího zájmu různých organizací o spolupráci v rámci KA 02. Vypovídající měření dopadů KAP I PIK však nemáme k dispozici. Způsob vyhodnocení kvality dopadů KAP I a I-KAP I se nabízí jako výzva pro KAP II.

Důležitým produktem realizace KAP I je nastartování průběžného síťování pestré škály inovativních organizací, kreativních osobností i zkušených praktiků ze škol nebo firem (TS PIK, Regionální rada podnikavosti – KA 02, organizace spolupracující s mezinárodním programem E-cool, další organizace kontaktující metodika TS PIK aj.) majících zájem o rozvoj podnikavosti ve školách Jihomoravského kraje. Regionální rada navrhuje profil podnikavého absolventa a Standard vzdělávání P-koordinátorů, zkušenosti z KA 02 budou shrnuty do dokumentu – doporučení pro ředitele škol k aplikaci PIK do výuky a života školy.

V období po ukončení přípravy KAP I byly členům TS zprostředkovány zkušenosti s podporou rozvoje podnikavosti v zahraničí (např. z Dánska, Anglie, Finska), byli seznámeni s aktuálními dokumenty, např. s Evropským rámcem klíčové kompetence podnikavost.

Potřeby KAP I v oblasti PIK byly navrženy TS PIK, která v roce 2016 sestávala z 90% jen z pedagogů. K přípravě KAP II, zejména pak k přehodnocení a vydefinování priorit a cílů, budou přizváni i další důležití partneři: Lipka, JIC, Centrum vzdělávání všem, Impact HUB, noví lídři podnikavosti (KA 02), Regionální rada podnikavosti, v případě zájmu i vysoké školy – Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity aj.

Přehled využitých zdrojů dat:

· Dotazníkové šetření v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ v rámci přípravy KA 02 projektu KaPoDaV (dále jen KA 02); od února do července 2017 dotazník vyplnilo 153 škol (MŠ 19, ZŠ 56, S0Š 62, VOŠ 1, ostatní 15);

· Databáze Lipky – evidence akcí, účastníků apod., doplněno konzultacemi s garanty a realizátory produktů

· KA 02 – evidence akcí, produktů, účastníků aj.

· Souhrnné přehledy:

· tzv. Šablony SŠ a VOŠ, leden 2018, včetně přehledu zpracovaného Martinem Majcíkem – člen RT KAP JMK

· Analýza výstupů MAP I, 5. 10. 2018, zpracoval Martin Majcík

· Fiktivní firmy CEFIF 2017 – 2018, NÚV, Mgr. Dana Alansari, odborná pracovnice CEFIF II

· Junior Achievement, o.p.s.; Simona Sušilová, programová manažerka

· ŠAP, NÚV, prosinec 2018, Lenka Řeháková

· Výroční zprávy JMK, přehled od Martina Majcíka

· Další oslovené organizace – zprostředkovaná data, konzultace:

· Krajská hospodářská komora jižní Moravy, Tomáš Psota

· JIC, Ivana Chlubná, Vojtěch Krmíček

· Impact Hub, Soňa Parke

· KoPlac, Jan Orava

· KÚ JMK, Oldřich Vybíhal, aktuální počty škol v JMK

· Celorepublikové dotazníkové šetření ve SŠ a VOŠ - tabulkové výstupy z II. vlny šetření pro Jihomoravský kraj, NÚV, březen 2019, Mgr. Martin Úlovec, vedoucí oddělení pro analýzy trhu práce a vzdělávání

Poznámky:

1. U dotazníkového šetření z roku 2017 jsou zohledněny počty pro SŠ (SOŠ, GY a VOŠ) podle relativní četnosti (dále jen RČ) respondentů ze SŠ, tedy 41%.

2. Počty škol v Jihomoravském kraji v roce 2018:

ZŠ – 487; SŠ a konzervatoře – 126; VOŠ – 10

Celkem (ZŠ, SŠ a VOŠ) = 487 + 126 + + 10 = 622

Celkem (SŠ a VOŠ) = 126 + 10 = 136

Členové tematické skupiny PIK vyhodnotili naplňování KAP I, tématu PIK, na setkání 6. března 2019. Vycházeli ze souboru dat připravených RNDr. Dášou Zouharovou, metodičkou TS PIK (data měli dispozici s týdenním předstihem), také z vlastních zkušeností a ze závěrů diskuzí ve čtyřech skupinách – každý člen měl příležitost vyjádřit se ke všem oblastem SWOT. Na závěr se shodli na tématech (vyznačeny podtržením) důležitých pro pokračování a podporu v rámci priorit v období KAP II.

SWOT analýza:

Silné stránky

· PIK je podchycen výrazně koncepčně

· PIK se dostal ke konkrétním učitelům

· Existuje místo, kam se dá obrátit

· Koncepční vzdělávání učitelů (P-koordinátorů)

· PIK je propojena s trvalou udržitelností, což je dosti unikátní

· PIK v JMK, v porovnání s jinými kraji v ČR, velmi nad průměrem

· Čerpáno mnoho inspirace v zahraničí

· Výhodně využito příspěvkových organizací a spoluzakládajících organizací pro realizaci (Lipka, JIC, CVV…)

· Síť partnerů pro PIK v JMK

· Osloveno opravdu dosti učitelů a škol (57) v rámci jednoho KAP

· Zapojení rozmanitých institucí

· Příklady dobré praxe

· Efektivní propojení „školní výuky“ se životní realitou

· Propojení škol s praxí

· V rámci studia P-koordinátorů skvělé sdílení zkušeností

· Navázání spolupráce/partnerství mezi organizacemi (JIC, Lipka aj.) a také navázání spolupráce mezi jednotlivými školami (ze 60h studia, ať už skrze miniprojekt, nebo když P-koordinátoři sami vytvořili pracovní skupinky, podle typu školy, ve snaze společně zpracovat školní koncepci podnikavosti)

Slabé stránky

· Neochota ředitelů škol podpořit práci P-koordinátorů – z toho vyplývající malá spolupráce kolegů

· Aktivity nejsou včleněny do tematických plánů, nýbrž přiřazeny jakoby navíc

· Nefunkční web pro sdílení zkušeností (? P-portál)

· Malý důraz na přenos dovedností z produktů na učitele/P-koordinátory

· Málo jednodušších produktů (pro učně určitě)

· Aktivity jsou závislé (příliš) na financích

· Aktivity se jen obtížně dají realizovat v 45 minutách

· Více příkladů, jak PIK vkládat do různých předmětů a nemusel na to být čas „navíc“ který nemáme

· Složitá formulace i forma sběru/evaluačních materiálů zejména pro školy, zbytečná administrativní zátěž, optimalizovat!

· Nevypovídající měření dopadů

Příležitosti

· Motivace ředitelů, vedení školy

· Šablony sestavovat reálněji k potřebám školy

· Systematičtější sdílení zkušeností k rozvoji podnikavosti

· Udržování a posilování kontaktů s P-koordinátory

· Rozšíření PIK na další školy JMK

· Vyhledání nových lokálních leaderů (bylo jich 6) pro posílení sítě

· Brožura, manuál atp. jako rozcestník nápadů/kontaktů k PIK v JMK/ČR

· Inkubátory jako příležitosti

· Trvalá podpora (třeba finanční) pro P-koordinátory

· Akreditované DVPP pro P-koordinátory

· Zúžit obecné cíle v KAPu (u PIK velmi zřetelné)

· Nové tipy aktivit k podpoře PIK

· Propojit komunitní aktivity

· Rozvoj spolupráce s neziskovým sektorem

· Dobrá komunikace rozdílu mezi podnikavostí vs. podnikatelstvím

· Rozvoj občanské angažovanosti nezávazně na zaměstnanosti

Hrozby

· Malá orientovanost ředitelů škol v podnikavosti – z toho plyne malá podpora práce P-koordinátorů; z toho plyne, že je třeba ustavit povinnost ředitelům pověřit na škole P-koordinátora vč. jeho kompetencí, pravomocí, finanční odměny

· V RVP nebude prostor pro podnikavosti

· Krátkodobá koncepce (KAP I + KAP II …...a co dál?)

· Projekt stojí pouze na 1 subjektu (Lipka)

· Přesycenost škol/učitelů aktivitami – neochota k čemukoliv

· Nevidíme za horizont KAPu (co bude, až skončí?), až na to nebudou peníze?

· Politická podpora/nepodpora

· Neudržíme kontakt s učiteli – zapomenou, co se naučili

· Koncepčně se nevěnuje PIK ani neformální vzdělávání (např. školní družiny)

Tematická skupina Podpora polytechnického vzdělávání (přírodovědné a technické vzdělávání)

Podpoře škol v oblasti polytechnického vzdělávání se věnuje velká pozornost. Existuje mnoho zdrojů, ze kterých je možné na aktivity v oblasti PTV čerpat finanční prostředky, jedná se zejména o zdroje z výzev vyhlašovaných v rámci OPVVV. Jejich využití je široké - lze z nich podporovat investiční činnost škol, pořizovat pomůcky a spotřební materiál, financovat organizování volnočasových aktivit, podporovat různé formy spolupráce mezi školami nebo vzdělávacími institucemi nebo je použít na platy pracovníků ve školství. Každá z uvedených forem podpory je zakotvena v některém z cílů KAP I Jihomoravského kraje. Podmínkou úspěšného čerpání prostředků ze strany škol je jejich zájem o nabízený druh podpory nebo nízká administrativní náročnost čerpání. Z toho důvodu bývají velmi často využívány například Šablony nebo možnost nákupu materiálního vybavení, přednost dávají školy spíše tvrdým aktivitám před měkkými. Zejména to je důvod, proč aktivity zaměřené na vybudování zázemí nebo nákup vybavení byly splněny. V rámci tří let období KAP I se v Jihomoravském kraji povedlo rozšířit popularizaci polytechnického vzdělávání a podporovat informovanost rodičů a žáků. Jako ideální se ukázala spolupráce středních škol se školami základními, stejně tak velký dopad mají informační akce středních škol typu den otevřených dveří či veletrh vzdělávání.

Dalším cílem projektu bylo zlepšení vybavenosti základních škol určeného pro polytechnické vzdělávání, zejména vybavení školních laboratoří, odborných učeben, pozemků a dílen kvalitními učebními pomůckami a vybudování dostatečných prostorových kapacit pro polytechnické vzdělávání na ZŠ. To se dařilo zejména díky čerpání prostředků z IROP nebo díky projektům v rámci OP VK a to zejména výzvy č. 57, oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podstatnou roli v naplňování cíle má projekt PolyGram.

Personální zajištění provozu laboratoří, pozemků a dílen na základních školách se nepodařilo uskutečnit ve větším rozsahu, bránila tomu absence systémového opatření, případně podpora formou projektu (Šablony), která by pokryla finanční nároky na zřízení pracovních pozic správců pozemků nebo dílen. Na druhou stranu podpora DVPP v oblasti polytechnického vzdělávání byla jednou z těch aktivit, které se podařilo naplnit v plánované šíři, a to zejména díky projektu Šablony pro ZŠ a SŠ.

V oblasti nepovinných aktivit škol se podařilo dosáhnout jen dílčích úspěchů. V rámci projektu PolyGram byly podporovány kroužky při SŠ. Personální podpora je ovšem malá, nebyly například vypsány žádné šablony, které by pokryly finanční požadavky škol na tyto aktivity. Otázkou je, jestli nepovinné aktivity nepřenechat raději institucím, které jsou na mimoškolní činnost zaměřeny. Pořádání kroužků naráží i na nezájem žáků, pro školy také znamenají větší organizační obtíže (dlouhodobý charakter kroužků, personální zabezpečení).

Podpora talentované mládeže a s tím související spolupráce SŠ a VOŠ s vysokými školami nebo vědeckými a odbornými pracovišti je aktivita dlouhodobě realizovaná na středních školách. Forma spolupráce je různorodá – od podpory garantů prací SOČ či jednorázových přednášek odborníků z praxe po zajištění praxe žáků či stáží pedagogů u zaměstnavatelů. Nepodařila se zajistit finanční podpora aktivit spojených s účastí žáků a pedagogů na soutěžích ani organizace soutěže v technických dovednostech.

Přesto, že se nepodařilo naplnit všechny předsevzaté cíle, patří polytechnické vzdělávání k těm s největší podporou, ať už centrální, regionální nebo místní. Co se týká očekávané úrovně naplnění jednotlivých dílčích cílů (tzn. percentuální hodnota kritéria stanovená jako cílová) je namístě otázka, nakolik školy při vyplňování dotazníku uváděly hodnoty odpovídající skutečnosti a nakolik je vhodné se při vyhodnocování aktivit KAP na dotazníkové šetření spoléhat.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Informovanost žáků (rodičů) – medializace polytechnického vzdělávání

Prezentace školy a oborů (využití tradičních a zavedených aktivit)

Velké množství nástrojů, které školy mohou využít

· Zkvalitnění materiálně technického vybavení pro polytechnické vzdělávání

Dobré materiálně technické zázemí škol

Vybavení lze využít pro další aktivity (vzdělávání, aktivity, činnost žáků)

· Vzdělávání pedagogů v oblasti polytechnického vzdělávání

Zájem pedagogů o změnu, potřeba znalostí měnícího se světa polytechniky

Zájem ze strany trhu práce (zaměstnavatelů)

· Zkvalitnění/inovace ŠVP

Flexibilita při tvorbě ŠVP dle RVP

Možnost změny u všech oborů – provázaní všeobecných předmětů, teorie i odborné výuky

Hledání mezipředmětových vazeb – spolupráce předmětových o oborových komisí

Zájem ze strany trhu práce (zaměstnavatelů)

· Nastavení dalších podmínek pro rozvoj oblasti polytechnického vzdělávání

Projektové možnosti s využitím výzev projektů ESF

Získání a realizace projektů (včetně šablon)

Možnost realizace dalších mimoškolních aktivit

Slabé stránky

· Informovanost žáků (rodičů) – medializace polytechnického vzdělávání

Zájem školy o aktivity směřující mimo nábor žáků

Využívání nových nástrojů pro podporu PTV

· Zkvalitnění materiálně technického vybavení pro polytechnické vzdělávání

Stárnutí vybavení

Údržba vybavení, zajištění spotřebního materiálů

Náklady na případné dojíždění do center

· Vzdělávání pedagogů v oblasti polytechnického vzdělávání

Finanční úhrada specializovaného vzdělávání

Motivace

· Zkvalitnění/inovace ŠVP

Hodinové dotace předmětů (důraz na maturitní obory vs. požadavky trhu práce)

Vysoký rozsah požadovaných změn

· Nastavení dalších podmínek pro rozvoj oblasti polytechnického vzdělávání

Zájem pedagogů o změnu ve výuce (obsah i formy, mezipředmětové vazby)

Zájem pedagogů o zapojení do projektů (přetížení)

Příležitosti

· Informovanost žáků (rodičů) – medializace polytechnického vzdělávání

Historie oblasti vzdělávání - technické, přírodovědné

Uplatnitelnost na TP

Existence vědeckých center pro veřejnost

Zkušenosti ze spolupráce se ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ a zaměstnavatelů

· Zkvalitnění materiálně technického vybavení pro polytechnické vzdělávání

Vznik krajského centra odborného vzdělávání

· Vzdělávání pedagogů v oblasti polytechnického vzdělávání

Nabídka vzdělávání pedagogů vč. Environmentálního

Vznik krajských metodických kabinetů apod.

· Zkvalitnění/inovace ŠVP

Jednotnost RVP a blížící se aktualizace RVP

Informace z trhu práce, požadavky trhu práce

· Nastavení dalších podmínek pro rozvoj oblasti polytechnického vzdělávání

Možnosti podpory pro žáky v oblasti PTV (nabídka aktivit)

Podpora žáků ze strany škol, krajů, zaměstnavatelů (stipendia, nabídky brigád, stáží, SOČ)

Podpora vyhledávaných škol a oborů ze strany zřizovatele

Změna finanční nabídky zaměstnavatelů (nedostatek pracovní síly)

EU dotace

Hrozby

· Informovanost žáků (rodičů) – medializace polytechnického vzdělávání

Nízký zájem rodičů, dětí o PTV

Určitá složitost či obtížnost PTV

Celkový přístup žáků ke vzdělávání

Vysoká preference maturitních netechnických (všeobecných) oborů s vidinou pokračování na VŠ

· Zkvalitnění materiálně technického vybavení pro polytechnické vzdělávání

Rychlý vývoj technologií, udržitelnost moderních trendů, turbulence změn

· Vzdělávání pedagogů v oblasti polytechnického vzdělávání

Počet a zájem nových pedagogů o práci ve školství

Stárnutí pedagogů

Motivace

· Zkvalitnění/inovace ŠVP

Dlouhodobá a jasná vize školství

· Nastavení dalších podmínek pro rozvoj oblasti polytechnického vzdělávání

Vymezení a pochopení pojmu PTV

Změna požadavků zaměstnavatelů (nedostatek pracovní síly – klesající požadavky na odbornost)

Vzdělávání budoucích pedagogů v PTV (zaměření pedagogických fakult)

Tematická skupina Škola jako centrum celoživotního vzdělávání

Další vzdělávání je v Jihomoravském kraji poskytováno na celé řadě středních škol. Vybrané školy nabízejí dospělým osobám možnosti vzdělávání v různých oborech i regionech kraje. Tuto skutečnost také reflektuje složení tematické skupiny, která byla tvořena zástupci škol z oboru služeb, stavebnictví, elektrotechniky či například strojírenství. Stabilní součástí skupiny byli také zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR a Regionální hospodářské komory Brno, protože další vzdělávání souvisí i s firmami a jejich zaměstnanci. Během setkání tematické skupiny byly celkem vymezeny čtyři obecné cíle s nejvyšší prioritou. U dvou obecných cílů bylo také vytvořeno po dvou dílčích cílech. V oblasti střední priority byly vytvořeny celkem tři obecné cíle a jeden cíl dílčí.

V diskuzích během setkání byly reflektovány zejména současné problémy, jež pociťují pracovníci škol, kteří se dalším vzděláváním organizačně zabývají. To znamená, že pracují na získávání akreditací nebo autorizací, komunikují s veřejností a firmami, snaží se propagovat kurzy, organizují činnost lektorů apod. Nynější stav je poměrně problematický, protože všechny tyto činnosti zastává většinou jeden zvolený pracovník či zástupce školy, který se dalšímu vzdělávání věnuje při svém úvazku. I z tohoto důvodu byla jako první cíl vymezena personální podpora pro úseky celoživotního učení. Daný cíl se podařilo naplnit prostřednictvím krajského projektu KaPoDaV, který zapojeným školám přinesl možnost pracovního úvazku ve velikosti 0,25 na pracovníka pro další vzdělávání. Personální podpora byla některými školami využita na podporu vedoucího pracovníka úseku nebo na navýšení administrativní pozice. Ačkoliv byl tento cíl naplněn, je potřeba reflektovat, že se jedná pouze o dočasnou podporu.

Další vymezené cíle se vztahovaly zejména k propagaci nabídek dalšího vzdělávání vzhledem k veřejnosti a zaměstnavatelům. Rozdělení na tyto skupiny bylo zvoleno z důvodu specifických požadavků na způsoby propagace a organizace dalšího vzdělávání. V případě propagace k firmám bylo cíleno také na podporu spolupráce se zaměstnavatelskými svazy. Při propagaci k veřejnosti se jako klíčovým subjektem jeví Centrum vzdělávání všem, které školám umožňuje propagovat další vzdělávání v krajské databázi kurzů a také použití propagačních nástrojů přímo v kontextu dané školy. Ve vymezeném období se střední školy mohly účastnit dvoudenního marketingového workshopu v rámci projektu KAP. Téma marketingu je také dlouhodobě řešeno v projektu KaPoDaV prostřednictvím série workshopů. Zmíněné projekty dále vytvářejí prostor pro spolupráci škol a zaměstnavatelských subjektů. Krajské projekty i KAP JMK ve svém důsledku také podporují spolupráci jednotlivých škol, protože vytvářejí celou řadu možností k setkání a společnému řešení praktických témat. Plnění vymezených cílů tedy můžeme vyhodnotit zdárně.

Ze skupiny cílů se střední prioritou došlo k naplnění pouze jediného cíle, který se zaměřoval na zvyšování povědomí o dalším vzdělávání, jeho benefitech a fungování. Tento cíl byl naplněn prostřednictvím aktivit KAP, kdy se scházejí důležití aktéři v JMK a aktivit KaPoDaV, ve kterých jsou vytvářeny informační materiály, jež vysvětlují a popisují důležité oblasti vzdělávání dospělých. Oblasti, která se vztahuje k rozvoji dovedností pedagogických pracovníků pro vzdělávání dospělých nebyla věnována pozornost. Hlavním důvodem je skutečnost, že tato forma vzdělávání byla realizována v rámci předcházejících národních systémových projektů. Školy tedy nepociťovaly aktuálně potřebu vzdělávat své učitele v dovednostech pro vzdělávání dospělých. Poslední vymezený cíl, jenž se vztahuje k propojování ŠVP a profesních kvalifikací, nebyl také naplněn v rámci aktivit KAP, protože se tomuto tématu věnuje národní projekt Modernizace odborného vzdělávání, který je realizován Národním ústavem pro vzdělávání.

Jak je z analýzy vymezených cílů patrné, většina jich byla naplněna prostřednictvím aktivit samotného Krajského akčního plánu vzdělávání nebo v rámci projektu na implementace krajského akčního plánu KaPoDaV. Existence těchto projektů umožňuje věnovat dalšímu vzdělávání na středních školách potřebnou pozornost. Hlavním cílem je ovšem reflektovat zejména potřeby konkrétních pracovníků škol a také oborová a místní specifika, což výše uvedené projektu umožňují. Ačkoliv je zřejmé, že i nadále bude podpora ve vymezených oblastech pro školy důležitá, už nyní se rýsuje celá řada podnětů, které bude potřeba řešit v druhé fázi projektu KAP. Jedná se zejména o praktické záležitosti, které souvisejí s každodenní agendou pracovníků, kteří na školách další vzdělávání realizují.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Realizace krajského projektu KaPoDaV zaměřeného na podporu škol v realizaci dalšího vzdělávání

· Podpora propagace dalšího vzdělávání

· Spolupráce mezi školami a zaměstnavatelskými subjekty

· Činnost Centra vzdělávání všem při podpoře propagace škol směrem k veřejnosti

· Spolupráce mezi jednotlivými školami

· Téma dalšího vzdělávání jako důležité téma Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy JMK

· Vysoký počet škol, které další vzdělávání realizují, jejich dostupnost a oborová pestrost

· Podpora pracovníků v rámci aktivit KAP JMK

Slabé stránky

· Absence podpory dalšího vzdělávání na systémové úrovni

· Malá informovanost veřejnosti a firem o dalším vzdělávání realizovaném na školách

· Malá participace zaměstnanců na dalším vzdělávání

· Administrativní zátěž kladena na realizaci dalšího vzdělávání

· Kumulace různých pracovních funkcí u osoby, která další vzdělávání na škole realizuje

· Nejasná role zřizovatele v oblasti dalšího vzdělávání poskytovaného na škole

Příležitosti

· Vzájemná spolupráce středních škol při řešení poptávky veřejnosti po dalším vzdělávání

· Vytvoření unifikovaných dokumentů k realizaci dalšího vzdělávání pro všechny školy z pozice zřizovatele

· Podpora škol v realizaci dalšího vzdělávání zaměřeného na specifické cílové skupiny

· Podpora informovanosti osob o dalším vzdělávání, a to již během počátečním vzdělávání

Hrozby

· Celkový pokles osob participujících na dalším vzdělávání

· Zvyšující se finanční náročnost dalšího vzdělávání

· Koncentrace vzdělávacích možnosti v Brně

· Zvyšující se administrativní náročnost realizace dalšího vzdělávání

· Absence motivačních pobídek pro participaci na dalším vzdělávání

Tematická skupina Rozvoj kariérového poradenství (včetně ZŠ)

Kariérové poradenství je v rámci Jihomoravského kraje poskytováno řadou středních a základních škol podobně jako jiných institucí. Dle toho také vypadalo složení tematické skupiny, kde byli zástupci právě středních a základních škol, úřadu práce a jako hosté také zástupci neziskových organizací jako je Nora, Agapo nebo také Centrum vzdělávání všem a Masarykova univerzita. Při setkáních tematické skupiny se tak řešilo a reflektovalo nastavení a plnění obecných cílů.

Obecný cíl I. E1: Vyčlenit pozici kariérového poradce na SŠ a VOŠ, zajistit časové a finanční kapacity pro jeho práci.

Celkem 41 středních škol a VOŠ využilo šablonu “Školní kariérový poradce”, čímž byl cíl dílčím způsobem naplněn (původním kritériem splnění bylo nastaveno 5 %). Kariérním poradcům byla poskytnuta kapacita na metodickou podporu při propojování výuky a využití poznatků v praxi, systematická individuální i skupinová práce se žáky po celou dobu jejich studia, zvláště v předposledním a posledním ročníku, navazování kontaktů se zaměstnavateli, spolupráce s dalšími institucemi (př. PPP) apod.

Nepodařilo se však zrealizovat seminář nebo workshop pro management středních škol a VOŠ s tematikou kariérového poradenství. Původně měl být součástí konference Centra vzdělávání všem v červnu 2018 v rámci KaPoDaVu, pro malý zájem ze strany vedení škol se však nekonal. Činnost vzdělávání je však zahrnuta do “Akademie Centra vzdělávání všem”.

Obecný cíl I. E2: Propagovat a popularizovat kariérové poradenství napříč obory a seznamovat cílové skupiny s reálnými možnostmi na trhu práce

Tento cíl byl splněn. V Jihomoravském kraji došlo v roce 2018 díky spolupráci středních škol a VOŠ se základními školami, zaměstnavateli a dalšími subjekty trhu práce a kariérového poradenství, ke zkvalitnění informování cílových skupin o možnostech uplatnění na trhu práce. Až 78 % škol spolupracuje se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách. 90 % škol organizuje exkurze, besedy apod. pro kariérovou orientaci žáků.

Aktivity byly průběžně realizovány jednotlivými školami. Některé využily šablonu “Koordinátor spolupráce školy a zaměstnavatele” (v rámci TS např. SŠ grafická Brno, SŠ chemická Brno), realizovaly se soutěže, zúčastnily se veletrhů středních škol, veletrhu pracovních příležitostí a zorganizovaly se společné aktivity úřadu práce, PPP a středních škol či VOŠ. Individuální konzultace krom jednotlivých škol (77 % škol) nabízí klientům od 14ti let věku také Centrum vzdělávání všem podobně jako IPS úřadu práce.  

Obecný cíl II. E1: Metodická a vzdělávací podpora kariérových poradců

Tento cíl byl splněn. Průběžné vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti kariérového poradenství uvedlo 50 % škol. Od 1.11.2017 realizováno v rámci projektu KaPoDav specializované pracoviště, které metodicky podporuje a koordinuje kariérové poradenství na středních školách v Jihomoravském kraji. Pedagogičtí pracovníci tak mají možnost se seznámit s diagnostickými nástroji, metodikami a modelovými programy pro individuální i skupinovou práci se žáky. Byly organizovány vzdělávací programy pro kariérové poradce a pedagogy v oblasti sebepoznání, poradenských dovedností, znalosti trhu práce a jeho vývoje, oblasti lidských zdrojů, znalosti profesí a oborů. Zároveň tak vznikla platforma pro spolupráci kariérových poradců ZŠ a SŠ, sdílení příkladů dobré praxe a přenos zahraničních zkušeností.

Dále Centrum vzdělávání všem má v rámci Akademie akreditováno 6 vzdělávacích programů v oblasti kariérového poradenství (MŠMT - DVPP). Také je autorizovanou osobou dle Národní soustavy kvalifikací pro všechny 3 kvalifikace kariérového poradce.

Obecný cíl II. E2: Zvyšovat dovednosti žáků středních škol a VOŠ v oblasti funkčních kompetencí, soft skills a orientace na trhu práce

Tento cíl nebyl splněn. Oproti plánovaným 80 % středních škol a VOŠ v kraji poskytovalo do konce roku 2018 77 % škol svým žákům individuální kariérové poradenství (oproti původním 60 %).

Důvodů k nenaplnění cíle nalézáme hned několik: malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a rodičů, nízká časová dotace poradce pro poskytování služeb kariérového poradenství, nedostatečné finanční prostředky pro zajištění kariérového poradenství ve škole, absence pozice samostatného kariérového poradce, nedostatečné technické a materiální zajištění pro kariérní poradenství, nedostatečné vzdělání kariérových poradců, nedostačující možnosti pro zajištění externího kariérového poradenství ad.

Tam, kde školy usilují o zvýšení dovedností žáků SŠ a VOŠ v oblasti funkčních kompetencí a orientace na trhu práce, dochází k rozvoji kompetencí potřebných k výkonu profese u žáků. Školy využily odpovídajícího zaměření šablon “Koordinátor spolupráce školy a zaměstnavatele”. Dále připravovaly žáky na prezentaci na trhu práce například prostřednictvím projektu OPZ “Partnerství Jihomoravského paktu zaměstnanosti pro podporu pracovního uplatnění mladých dospělých”. Jednotlivé školy také realizovaly aktivity ve spolupráci se zaměstnavateli (např. Rozšířený poradní sbor na SŠ chemické).

Obecný cíl III. E1: Ve spolupráci se zaměstnavateli JmK rozšiřovat nabídku praxí pro žáky středních škol a VOŠ

Tento cíl nebyl splněn. Oproti plánovaným 75 % středních škol v kraji realizovalo do konce roku 2018 odbornou praxi nebo odborný výcvik žáků v reálném pracovním prostředí (oproti tehdejším 68 %) 71 % škol. Důvodem je zřejmě mj. malý zájem ze strany zaměstnavatelů.

Z výše uvedeného vyplývá, že cíle byly plněny především prostřednictvím Krajského akčního plánu a v rámci projektu implementace krajského akčního plánu KaPoDav či činností Centra vzdělávání všem a prostřednictvím šablon. Vyhodnocení stanovených priorit ukazuje, že stanovené cíle se dařilo naplnit, případně jen o malé procento zůstaly nesplněny. Je to podnět pro další pokračující práci v podobném duchu. Více by se dalo zapracovat na vzájemné komunikaci s vedením škol a jeho motivaci pro otázky kariérního poradenství a spolupráce se zaměstnavateli. I v další fázi projektu KAP by tak mohl být kladen důraz na odborné vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti kariérního vzdělávání a žáků v oblasti orientace na trhu práce a přehledu o SŠ a nabízejících se profesí v regionu JMK.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Informační a poradenská střediska ÚP

· Kvalifikační vzdělávání výchovných poradců (univerzity)

· Spolupráce s firmami, vzrůstající zájem o absolventy

· Nabídky agentur (institucí) na programy týkající se vstupu žáků na trh práce

· Zařazení témat s KP do RVP (ŠVP), případně i vytvoření předmětu „Svět práce“

· Nabídky jednotlivých škol – exkurze do firem, praxe, stáže, spolupráce na soutěžích - např. „Technická olympiáda“ (6. třídy + SŠ), „Jaderná maturita“, „Fyzika hrou“ (8. + 9. třídy) - spolupráce s VŠ: Dny otevřených dveří na VŠ i SŠ

· Centrum vzdělávání všem – informačně – poradenské centrum pro oblast dalšího vzdělávání a kariérového poradenství. Odborná metodická podpora výchovných a kariérních poradců skrz projekt KaPoDaV

· Nadprůměrná úroveň vzdělanosti obyvatelstva kraje, rozsáhlý pracovní potenciál území

· Dobrá kvalita infrastruktury pro podporu malého a středního podnikání

Slabé stránky

· Není řízena spolupráce VP (KP) ZŠ – SŠ

· Neinformovanosti zákonných zástupců žáků ZŠ v oblasti aktuálních příležitostí na trhu práce

· Finanční ohodnocení poradců, celostně školy

· Nízká časová dotace na práci kariérového poradce na škole (ze zákona), chybí prostor pro individuální konzultace

· Nedostačující kapacita IPS ÚP pro pokrytí aktivit pro školy (včetně individuálních konzultací)

· Úroveň průběžného vzdělávání kariérových poradců

· Chybí tlak na zaměstnavatele (informace na ZŠ a SŠ, umožnění odborných praxí)

· Územní diferenciace problémů trhu práce

· V ekonomicky aktivní populaci nejsou rozvinuté kompetence k podnikání

· Funkční kompetence, „měkké“ kompetence a schopnost absolventů orientovat se na trhu práce neodpovídají požadavkům zaměstnavatelů

Příležitosti

· Zapojení do projektů (kraj, poradci, žáci), např. ERASMUS+

· Přeshraniční spolupráce (Rakousko, Slovensko)

· Spolupráce a sdílení praxí v rámci krajů ČR

· Spolupráce s firmami

· Růst mezinárodní mobility (příchod vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel)

· Vybudování centra dobré praxe kariérových poradců, supervize, vytváření nových metodik - reforma vzdělávacího systému – větší míra provázanosti vzdělávání s potřebami trhu práce - další vzdělávání pedagogů/výchovných poradců

· Podpora rozvoje dalšího vzdělávání

Hrozby

· Přístup MŠMT – změny koncepcí

· Nevhodná strukturalizace typů škol

· Nedostatečné finanční zajištění vzdělávání

· Struktura vzdělávání a uplatnitelnost kariérových poradců

· Změna potřeb trhu práce v regionu

· Nevyrovnaná profilace absolventů pedagogických fakult (nemotivovanost žáků pro obor, které učí neprofilovaný učitel)

· Odchod části obyvatel za lepšími pracovními příležitostmi mimo území kraje

· Stárnutí obyvatel – chybějící pracovní síla

· Obtížná identifikace požadavků zaměstnavatelů v regionu na lidské zdroje

· Nižší zájem ze strany vedení škol o kariérové poradenství

· Nižší zájem ze strany zaměstnavatelů o spolupráci se školami

Potřeba legislativního ukotvení pozice kariérového poradce na školách. Legislativním ukotvením by se snížil počet hodin výuky poradce a byl by větší prostor na poskytování kariérového poradenství.   

Tematická skupina Podpora inkluze

Inkluzivní vzdělávání v Jihomoravském kraji probíhá v řadě středních škol. Zastoupení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých oborech vzdělání je do jisté míry ovlivněno profilem absolventa daných oborů vzdělání a podmínkami zdravotní způsobilosti. Jako velmi důležité se ukazuje doplnění vzdělání pedagogických pracovníků v oblasti speciální pedagogiky a inkluze v kombinaci s odbornou kvalifikací pedagogů středních škol. Velkou úlohu při vzdělávání žáků hrají školská poradenská zařízen (dále také ŠPZ). Tato diagnostikují speciální vzdělávací potřeby žáků a doporučují podpůrná opatření do vzdělávání, která napomáhají zvládnout obsah vzdělávání žákům tak, aby byl jejich hendikep kompenzován. Stejně tak jsou důležité služby školního poradenského pracoviště, které je zřizováno na školách a poskytuje podporu žákům přímo ve škole.

Pracovní skupina Podpora inkluze je složena ze zástupců pedagogů středních škol, školských poradenských zařízení, školských zařízení i zástupců škol zřizovaných pro žáky se SVP. Pracovní skupina na základě analýzy potřeb území a dalších dostupných šetření stanovila v rámci priorit a cílů KAP I potřeby s nejvyšší, střední a nejnižší důležitostí. V rámci nejvyšší důležitosti definovala 2 obecné cíle, první obecný cíl obsahoval 4 dílčí cíle, druhý obecný cíl potom 2 dílčí cíle. Ve skupině cílů se střední důležitostí definovala tematická skupina 2 obecné cíle, z nichž první obsahoval 3 dílčí cíle, druhý pouze 1. V rámci nejnižší důležitosti byly definovány 2 obecné cíle.

V rámci potřeb s nejvyšší důležitostí byla definována jako první potřeba zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků zejména v oblasti inkluzivního vzdělávání a speciální pedagogiky. Ze šetření, které probíhalo na školách, vyplynulo, že se zvyšuje podíl škol, které vzdělávají pedagogické pracovníky v dané oblasti. Víc, než polovina středních škol upřednostnila vzdělávání k inkluzi v rozsahu 8–16 hodin v šablonách. V rámci KAP I byl realizován dvoudenní výjezdní seminář o týmovém vzdělávání pedagog – asistent pedagoga, který byl ze strany účastníků velmi kladně hodnocen. Vzdělávací akce měla dokonce takový úspěch, že by bylo možné uvažovat o její akreditaci. Projekt „Centrum podpory pro žáky se SVP“, který měl sdílet zkušenosti speciálních pedagogů s pedagogy středních škol, se v KAP I neuskutečnil. S jeho realizací se počítá v KAP II. Přesto, že jedna aktivita dílčího cíle nebyla naplněna, dá se říct, že potřeba zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků je ze strany vedení škol vnímána jako výrazná podpora při vzdělávání žáků se SVP.

Jako druhý obecný cíle pracovní skupina definovala zkvalitnění poradenských služeb, a to jak školních poradenských pracovišť přímo na školách, tak školských poradenských zařízení, která hrají významnou roli při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb žáků a následném doporučování podpůrných opatření do vzdělávání. Ze šetření na školách vyplývá, že vedení škol podporuje rozvoj školních poradenských pracovišť přímo na školách, snaží se zajistit jejich činnost prostřednictvím finančních prostředků čerpaných ze šablon. Také se snaží o materiální vybavení potřebné pro jejich činnost, ať již zajištěním finančních prostředků na stavební úpravy nebo materiální vybavení. Stejně tak došlo k podpoře vybraných školských poradenských zařízení v rámci rozvojového programu MŠMT na posílení pozic odborných pracovníků. Protože posílení ze strany MŠMT nepokrývá všechny potřeby ŠPZ, podpořil významně školská poradenská zařízení, která zřizuje, také Jihomoravský kraj. Posílení se týkalo oblasti materiálního vybavení (pořízení automobilů, vybavení ICT technikou, nábytkem apod.) vybavení diagnostickými nástroji i oblasti podpory administrativních pracovníků. I přes zvyšující se podporu obou segmentů poradenských služeb je potřeba zajistit jejich činnost koncepčními a systémovými kroky. V případě druhého cíle je možné konstatovat, že v rámci podpory inkluze a zajištění poradenských služeb dochází k postupnému zlepšení a vytčené aktivity včetně dílčích cílů byly naplněny.

Skupina cílů se střední důležitostí se věnovala podpoře uplatnění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na trhu práce zamezením předčasnému odchodu ze vzdělávání. V rámci obecného cíle byly stanoveny dílčí cíle se zřetelem na podporu žáků, kteří se vzdělávají v E oborech. Školy spolupracovaly s potenciálními zaměstnavateli žáků, věnovaly žákům zvýšenou pozornost a byly schopny v případě potřeby umožnit žákům změnu oboru vzdělání tak, aby byly naplněny jejich speciální vzdělávací potřeby. V případě žáků studujících E obory také vyhodnocovaly výběr oborů vzdělání u neúspěšných žáků, a i zde nabízely možnost změny oboru. Školy významně spolupracují s rodinou žáka. Přesto, že komunikace se zákonnými zástupci probíhá, nebyl cíl z důvodu různorodé problematiky vyhodnocen. I přes skutečnost, že poslední dílčí cíl této aktivity sledován nebyl, lze hodnotit splnění cílů pozitivně.

Cíl směřující k zajištění materiální připravenosti k inkluzivnímu vzdělávání se ukázal díky nárokovým finančním prostředkům na zajištění podpůrných opatření zrealizovaný. Aktivita, která měla napomoci k informovanosti o materiálním vybavení škol, se ukázala jako finančně i procedurálně velmi náročná, takže splněna nebyla. I přesto, že přehled o vybavenosti škol směrem k inkluzivnímu vzdělávání a speciálním vzdělávacím potřebám žáků je užitečná informace, je otázkou, zda je reálné z důvodu náročnosti zpracování tuto aktivitu zahrnout do KAP II.

V rámci potřeb s nejnižší důležitostí byl definován obecný cíl zajistit koncepční spolupráci s OSPOD, zdravotnickými zařízeními a školskými poradenskými službami, opět se zřetelem na školy, které vzdělávají žáky v E oborech. Školy spolupracují s OSPOD, se zdravotnickými zařízeními i se školskými poradenskými zařízeními a školskými poradenskými pracovišti. Aktivita, která měla vést k založení společné platformy, se neuskutečnila. Druhý obecný cíl, který měl mapovat poskytovaná podpůrná opatření, se nepodařilo realizovat. Jeho zpracování se ukázalo jako velmi ambiciózní a do KAP II v této formě zahrnut již nebude.

Z výše uvedeného zhodnocení stanovených obecných a dílčích cílů i aktivit lze konstatovat, že jich většina byla naplněna. Cíle, které naplněny nebyly nebo nebyly vyhodnocovány, je třeba posoudit z hlediska výstupů ze srovnávacího šetření škol zpracovávaného NÚV a podle toho rozhodnout, zda pokračovat v jejich zpracování v rámci KAP II.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Ochota vedení škol vytvářet podmínky pro vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti inkluze

· Ochota pedagogických pracovníků absolvovat vzdělávání v oblasti inkluze i formou týmové spolupráce asistent pedagoga – pedagog

· Poměrně široká nabídka vzdělávacích aktivit v oblasti inkluze

· Podpora školních poradenských pracovišť přímo na školách ze strany vedení škol

· Materiální a technické vybavení škol – většina vedení škol podporuje nákup pomůcek pro žáky se SVP

· Rozšiřování poradenských služeb navyšováním kapacit odborných pracovníků stávajících školských poradenských zařízení

· Podpora ŠPZ ze strany zřizovatele - JMK, posílení odborných pracovníků, materiální vybavení

· Podpora žáků vzdělávajících se v E oborech ze strany školy

Slabé stránky

· Stále nedostatečné odborné vzdělání a zkušenosti pedagogických pracovníků se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

· Realizaci DVPP mnohdy brání podmínky zajištění výchovně vzdělávacího procesu

· Přetížení pedagogických pracovníků

· Neochota některých škol (vedení škol, pedagogických pracovníků) vytvářet podmínky pro žáky se SVP ve škole

· Neochota vedení škol upřednostnit financování školních poradenských pracovišť vlastních škol

· Přetížení pracovníků ŠPZ

· Vysoká administrativní zátěž související s poskytováním podpůrných opatření

· Vzdělávací nabídka E oborů – obtížná uplatnitelnost na trhu práce

Příležitosti

· Podpora odpovídajících podmínek pro společné vzdělávání v běžných školách

· Zvýšení odborné kvalifikace pedagogických pracovníků v oblasti inkluze

· Získávání kvalifikačních předpokladů asistentů pedagoga a speciálních pedagogů

· Prostor pro sdílení zkušeností s inkluzivním vzděláváním

· Vybavení škol kompenzačními pomůckami, které lze využít i pro vzdělávání dalších žáků

· Dostatečné posílení poradenského systému včetně systémového ukotvení obsazení školních poradenských pracovišť, vytvoření norem pro personální a výkonové zabezpečení jejich činnosti

· Možnost přizpůsobení vzdělávací nabídky E oborů regionálním podmínkám ve smyslu k uplatnitelnosti na trhu práce

· Rozšíření spolupráce školy s OSPOD, zdravotnickými zařízeními, rodinou

Hrozby

· Při nedostatečném odborném vzdělání pedagogických pracovníků hrozí nezvládnutí poskytování speciálních vzdělávacích potřeb žákům

· Nárůst pravděpodobnosti rizikového chování v důsledku nezvládnutého společného vzdělávání

· Nárůst předčasně vyloučených žáků z procesu společného vzdělávání do víceletých gymnázií

· Nedostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů

· Nedostatek odborných pracovníků pro činnost školských poradenských zařízení - psychologů a speciálních pedagogů

· Nekoncepční financování školních poradenských pracovišť

· Vysoká očekávání pedagogických pracovníků i rodičovské veřejnosti od možností poradenského systému

· Tlak pedagogické i rodičovské veřejnosti na nadužívání služeb a doporučování podpůrných opatření do vzdělávání žáků se SVP

· Nízká míra akceptace inkluzivní politiky širokou i pedagogickou veřejností

· Nevhodné doporučení studia E oboru s ohledem na zdravotní způsobilost žáků

· Dosavadní nedostatečná mezirezortní spolupráce (MPSV, MŠMT, MZ) v oblasti zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáků. Bariéry spolupráce OSPOD a zdravotnických zařízení (poskytování informací, GDPR apod.)

Tematická skupina ICT competence

V oblasti ICT kompetence KAPI. byly nastaveny velice ambiciózní cíle, zahrnující celou širokou oblast využití IT ve školách. Jedná se o síťovou infrastrukturu, vzdělávací infrastrukturu, problematiku kybernetické bezpečnosti při využití sítě, zajištění přijatelné přenosové kapacity Internetu a zajištění podmínek pro rozvoj digitální gramotnosti pedagogů. Při počtu cca 125 SŠ a VOŠ v Jihomoravském kraji je každý z těchto cílů velice náročný jak po odborné stránce, tak i po stránce samotné komunikace se všemi školami.

I.G1. Obecný cíl: „Zkvalitnit síťovou infrastrukturu využívanou ke vzdělávání na SŠ a VOŠ“

Bylo provedeno obsáhlé dotazníkové šetření v oblasti síťové infrastruktury, zahrnující kabelážní systém školy, pokrytí WiFi signálem a připojení do Internetu. Získané údaje byly porovnány se standardem, který byl přijat po diskuzi s odborníky, a byla navržena vhodná opatření k nápravě.

Do tohoto cíle byla zahrnuta i vzdělávací infrastruktura, která spíše spadá a je řešena v obecném cíli II.G2.

Dílčí cíl I.G1.2 – Bezpečně využívat školní sítě – představuje problematiku v současné době aktuální, ale velice odborně náročnou. Chybí též odborníci.

II.G1. Obecný cíl: „Zajistit podmínky pro rozvoj digitální gramotnosti“

Vytyčený cíl - zvýšení znalostí a dovedností pedagogů v oblasti digitální gramotnosti je dlouhodobě řešený problém především u starších pedagogů, vyučujících netechnické předměty.

I přes určitou snahu v období KAP1 bude třeba řešení problému začlenit do plánu v období KAP II. Nejvhodnější forma se jeví využít vzorové školy, kde je využití IT prostředků úspěšně využíváno, a to jako příklad dobré praxe pro ostatní školy, které projeví zájem.

Současně nastavené kritérium splnění, že alespoň 20 % SŠ a VOŠ zajistí vzdělávání v digitální gramotnosti pro alespoň 20 % svých pedagogů – představuje opět komunikaci se školami a dotazníkové šetření u všech 125 jihomoravských škol.

II.G2. Obecný cíl: „Zkvalitnit a poskytnout elektronické učební materiály“

Je vytvořen technický základ – centralizované uložiště – viz https://publi.cz/- pro výukové texty a učebnice v elektronické podobě. Je třeba podnítit snahu o tvorbu aktuálních výukových materiálů u odborně zdatných a zkušených pedagogů ve školách a využít i nabídku odborných firem zapojením do tvorby učebních textů.

Závěr a doporučení

Problematika obsažená v obecných cílech oblasti ICT kompetence projektu KAP1 byla velmi široká a nebylo ji možné v uvedeném období z tohoto důvodu plně realizovat.

Pro další období řešení projektu KAP II je třeba zúžit řešenou problematiku z KAP1 do následujících dvou oblastí:

- Zvýšení znalostí a dovedností pedagogů v oblasti digitální gramotnosti

- Zvýšení bezpečnosti při využívání školní sítě (kybernetická bezpečnost).

Z těchto důvodů bude třeba mimo jiné tým ICT kompetence doplnit o odborníky na uvedenou problematiku, a to i např. jako externí spolupracovníky.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Školy budou mít k dispozici kvalitní síť

· Možnost zapojit moderní IT technologie do výuky i netechnických předmětů

· Je možné využít již realizovanou knihovnu s elektronickými učebními texty

Slabé stránky

· Časově, finančně a odborně náročné řešení

· Často nezájem pedagogů o další vzdělávání

· Stále nedostatek vhodných učebnic především pro technické předměty, zejména IT

Příležitosti

· Možnost při řešení využít projektové prostředky

· Příležitost i pro starší generaci pedagogů

· Využít projektové prostředky pro tvorbu učebnic

Hrozby

· Nebude realizováno v přiměřené době

· Vzdělávání nebude stačit sledovat vývoj v oblasti IT

· Malá snaha o tvorbu učebnice ze strany pedagogů

Tematická skupina Rozvoj výuky cizích jazyků

Jazykové vzdělávání patřilo mezi tzv. nepovinné oblasti v KAP I, ale vzhledem k tomu, že se alespoň jeden cizí jazyk učí všichni středoškoláci a naprostá většina z cizího jazyka i maturuje, je zlepšování kvality jazykového vzdělávání velmi žádoucí, neboť se týká všech typů středních škol. Tematická skupina složená z učitelů cizích jazyků (dále jen CJ) z různých typů středních škol (gymnázia i SOŠ) i dalších institucí (např. Středisko služeb školám jako poskytovatel dalšího vzdělávání pedagogům) si proto po analýze potřeb území a analýze potřeb škol stanovila v rámci priorit a cílů KAP I dvě potřeby s nejvyšší a dvě potřeby střední důležitosti. Pro každou z potřeb byly stanoveny obecné cíle, které pak byly rozpracovány (u potřeb s nejvyšší důležitostí) do dvou dílčích cílů.

Schopnost domluvit se alespoň jedním cizím jazykem by měla být (a bohužel stále ještě není) u absolventů středních škol samozřejmostí. Z diskusí tematické skupiny pří přípravě KAP I vyplynuly následující priority pro oblast rozvoje výuky CJ: zlepšování komunikačních dovedností studentů, posílení motivace studentů učit se CJ. profesní rozvoj učitelů CJ a podpora jazykového vzdělávání učitelů odborných předmětů.

První obecný cíl s nejvyšší důležitostí - Umožnit jazykovou praxi všem – studentům i učitelům SŠ – byl rozpracován do dvou dílčích cílů: výjezdy studentů do zahraničí na studijní pobyt /stáž /exkurzi - alespoň 1x za dobu studia a dále studijní zahraniční pobyty učitelů CJ a zvyšování jejich jazykových kompetencí prostřednictvím DVPP.

První dílčí cíl byl splněn (stáže v zahraničí v délce nad 1 týden se uskutečnily v cca 45 % krajských škol), přestože v období KAP I nebyly žádné šablony týkající se studijních či poznávacích pobytů nebo odborných exkurzí pro studenty. Školy tudíž byly odkázány na financování z jiných zdrojů, což většinou znamená financování rodiči. Tím je ovlivněna dostupnost výjezdů do zahraničí – zatímco na gymnáziích většinou nebývá s naplněním míst na studijním pobytu/zájezdu/exkurzi problém, na SOŠ, kde je pravděpodobně více žáků ze sociálně slabších či slabých rodin, ano – rodiče na takovou akci nemají finanční prostředky.

Financování prostřednictvím programu Erasmus je využitelné pouze pro odborné exkurze či odborné praxe studentů v zahraničí. Školy navíc poukazují na velkou administrativní náročnost zpracování žádosti.

Také druhý dílčí cíl – podpora profesního rozvoje učitelů prostřednictvím studijních pobytů v zahraničí a nabídky kurzů DVPP - byl splněn, přestože nebyla šablona zaměřená na podporu výjezdu učitelů CJ na zahraniční stáž. Z výročních zpráv škol vyplývá, že cca 15 % škol vyslalo učitele CJ na kurz do zahraničí – pravděpodobně prostřednictvím programu Erasmus.

Zájem učitelů o DVPP v oblasti cizích jazyků dokládají počty škol, které čerpaly jednotlivé šablony: 8 hodinové kurzy – 37 škol, 16hodinové kurzy – 15 škol, 24hodinové kurzy – 24 škol, 80hodinové - 25 škol. Z dotazníkového šetření na školách se bohužel nedá zjistit, kolik šablon čerpali učitelé odborných předmětů a kolik učitelé CJ.

K naplnění dílčího cíle přispěly i dva ročníky Workshopu pro SŠ učitele CJ, který tematická skupina pořádala. Každého ročníku se zúčastnili učitelé z cca 40 škol. Cílem obou workshopů byla výměna zkušeností a příkladů dobrého praxe zejména v souvislosti s důrazem na komunikativnost ve výuce CJ.

Druhý obecný cíl – Zlepšit komunikační dovednosti žáků SŠ v cizím jazyce – byl splněn pouze částečně, protože jeden ze dvou dílčích cílů (posílení časové dotace pro výuku komunikačních dovedností v hodinách CJ) byl příliš ambiciózní. Jedná se totiž o systémovou změnu, kterou musí nastavit MŠMT a následně NÚV při revizi RVP. Dále splnění cíle souvisí s reformou financování regionálního školství, která byla odložena. Školy nyní nemají dostatek finančních prostředků k důslednému dělení tříd na menší skupiny pro hodiny CJ, v některých školách brání dělení tříd nedostatek výukových prostor. Na SOŠ se preferuje dělení tříd v odborných předmětech místo dělení na jazykovou výuku. Zjevná disproporce mezi množstvím učiva nutného ke zvládnutí maturity z CJ na středních odborných školách a malým počtem hodin pro výuku v jednotlivých ročnících má za následek, že se učitelé nemohou komunikaci dostatečně věnovat.

Druhý dílčí cíl (zvyšování počtu škol, na kterých působí rodilý mluvčí) byl splněn – rodilý mluvčí působí na 20 krajských školách (= 25 % škol). Přesto zůstává problém, kde vzít další kvalifikované rodilé mluvčí a jak řešit (v případě jejich nástupu na školu) financování jejich úvazku. I zde je nutná systémová změna iniciovaná MŠMT.

Ze dvou cílů se střední prioritou byl splněn pouze jeden, a to Zvýšení kvality a dostupnosti výukových materiálů pro CJ. Vytváření vlastních výukových materiálů (včetně materiálů zaměřených na odborný cizí jazyk) uvedlo v dotazníkovém šetření NÚV přes 60 % škol (62 % SOŠ, 65 % gymnázia). Nedaří se zřejmě využívání výukových materiálů z projektů minulých výzev – existuje sice databáze, ale učitelé zmiňují její nepřehlednost a časovou náročnost hledání vhodného materiálu, málokdy se podaří najít materiál použitelný bez jakýchkoli úprav. Učitelé uvádějí, že je jednodušší a časově méně náročné vytvořit si vlastní výukový materiál.

Daří se podpora čtenářské gramotnosti v CJ nákupem a využíváním cizojazyčné literatury.

Druhý cíl – Zvyšování jazykové kompetence učitelů odborných předmětů a rozšíření metody CLIL na více škol – nebyl splněn, přestože používání metody CLIL ve výuce uvádí 34 % krajských středních škol. Činnosti navržené v KAP I ke splnění tohoto cíle byly ve školách realizovány, nemáme však podrobné informace o počtu škol, které čerpaly šablony pro jazykové vzdělávání pedagogů právě pro učitele odborných předmětů, kteří používají nebo budou používat CLIL.

Ani u aktivity „sdílení dobré praxe“ nemáme podrobné informace, zda se čerpání příslušné šablony týkalo metody CLIL.

I tento obecný cíl vyžaduje systémovou změnu – přehodnocení využití metody CLIL podle typu škol. CLIL v plném rozsahu je vhodný jen pro gymnázia. Učitelé odborných škol uvádějí, že na většině SOŠ lze CLIL používat pouze (velmi) omezeně – pro výuku základní odborné slovní zásoby. Od zaměstnavatelů mají školy navíc signály, že tito stojí zejména o to, aby absolventi SOŠ znali obecný CJ a dokázali se domluvit v běžných, každodenních situacích. Odbornou terminologii je naučí až zaměstnavatel v praxi.

V průběhu realizace KAP I byly splněny dva ze čtyř stanovených obecných cílů, i když podpora jazykového vzdělávání nebyla zahrnuta do projektů I-KAP. V období KAP II se hodláme věnovat jak nesplněným cílům, tak i podnětům, které vyplynuly např. z workshopů pro jazykáře, jež tematická skupina pořádala.

SWOT analýza:

Silné stránky

· Zájem učitelů i studentů o výjezdy do zahraničí, v mnoha školách navázaná spolupráce se školou v zahraničí

· Školy mají zájem o získání kvalifikovaných rodilých mluvčích, nemuselo by se jednat o rodilého mluvčího na plný úvazek

· Na trhu existuje dostatečné množství kvalitních učebnic pro výuku obecného CJ, mnohé zahraniční učebnice vycházejí s doplněním dvojjazyčného slovníčku. Většina škol má školní knihovnu vybavenou cizojazyčnou beletrií

· Metoda CLIL je dobře uplatnitelná na gymnáziích a zejména pak na gymnáziích jazykově zaměřených

Slabé stránky

· Nejsou šablony (ani pro období KAP II), financování výjezdů tudíž zůstává na rodičích žáků, žáci ze sociálně slabších rodin se výjezdu do zahraničí nezúčastní. Z programu Erasmus je možné financovat pouze specifický typ výjezdu do zahraničí – odborná exkurze či praxe studentů

· Nízká hodinová dotace na výuku CJ na SOŠ – učitelé nestíhají probrat látku stanovenou ŠVP. Někteří učitelé CJ stále kladou příliš velký důraz na přesnost vyjadřování na úkor plynulosti a nevěnují výuce komunikačních dovedností dostatek prostoru. V nabídce DVPP téměř neexistují kurzy/semináře zaměřené na výuku komunikace

· V podstatě neexistují dobré učebnice pro výuku odborného cizího jazyka na SOŠ, školy nevyužívají existující výukové materiály z projektů minulých výzev – učitelé si stěžují na nepřehlednost databáze a časovou náročnost při hledání a event. následné úpravě materiálů pro výuku

· Učitelé odborných předmětů zejména střední a starší generace nemají zájem se vzdělávat v CJ, jsou přesvědčeni, že se ho nemohou naučit tak, aby byli schopni v CJ vést své hodiny

Příležitosti

· Nejsou-li šablony, zbývá pouze možnost projektu zaměřeného na výjezdy studentů do zahraničí – rozlišit podle typu škol (odborné školy x gymnázia). Z programu Erasmus lze hradit stáže učitelů CJ. Zájem mnohých učitelů o DVPP – učitelé cítí, že pokud stále učí cizí jazyk max. na úrovni B1, jejich jazykové vědomosti získané studiem na univerzitě se vytrácejí

· S chystanou revizí RVP a ŠVP je šance jednak na změnu časové dotace na výuku CJ nebo na redukci množství učiva, která pak učitelům umožní více se věnovat výuce konverzace. Rovněž chystaná reforma financování regionálního školství by měla umožnit snížení počtu žáků ve třídě = dělení tříd na výuku CJ. Pro získání rodilých mluvčích by bylo potřeba vymyslet systém sdílení 1 rodilého mluvčího více školami

· Projekt zaměřený na získání odborníků z praxe, kteří by se školou spolupracovali při vytváření výukových materiálů pro odborný CJ. Sdílení výukových materiálů pro školy stejného typu

· Apelovat na VŠ, aby více podporovaly učitelské studium kombinací CJ – odborný předmět. Revize RVP / ŠVP – redukce odborného učiva v CJ na SOŠ, zaměřit se na obecný jazyk, odbornou terminologii se žáci naučí v praxi. Změna zákona o pedagogických pracovnících – možnost, aby na školách učili i odborníci z praxe bez pedagogického vzdělání

Hrozby

· Nezájem zahraničních škol o partnerství, proto nedávat jako podmínku spolupráce nutnost oboustranné návštěvy. V souvislosti s Brexitem může být v budoucnu velmi obtížné realizovat výjezdy do Velké Británie. Protože neprošel legislativní návrh na kariérní řád učitelů, učitele nic nenutí k dalšímu vzdělávání

· Výše zmíněná reforma financování nemusí v některých školách přinést snížení počtu žáků ve třídách z důvodu, že škola nedisponuje dalšími výukovými prostorami. Není vyřešeno, jak zaměstnat rodilého mluvčího bez nutnosti zbavit se českého učitele

· Nepovedená revize RVP

II. Podněty k systémovým změnám vyplývající z KAP I

V průběhu naplňování KAP I řešily tematické skupiny i soubor problémů, které není možné vyřešit na krajské úrovni. Jedná se zejména o překážky, které je potřeba řešit systémovými změnami. Mnohé z těchto změn se prolínají napříč všemi tematickými skupinami.

Podněty z jednání jednotlivých tematických skupin jsou následující:

Tematická skupina Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů

· Problematika kariérových poradců na SŠ a zejména na ZŠ – tato pozice není v právních předpisech na školách ustavena, jakýmsi způsobem tuto pozici zajišťují výchovní poradci, kteří mají velmi nízké snížení míry přímé vyučovací povinnosti a jsou zavaleni úkoly souvisejícími se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Neexistuje také žádný systém jejich vzdělávání (inovace metod kariérového poradenství, zvýšení počtu poradenských intervencí, důraz na zvyšování dovedností kariérových poradců, vytváření a rozvoj již fungujících školních poradenských pracovišť).

· Problematika vzdělávání žáků pro trh práce – školství nemůže reagovat na stávající stav, ale mělo by proaktivně připravovat žáky a studenty na budoucí poptávku, neexistují však žádné strategické a prognostické informace o trhu práce. Chybí systém, ve kterém by firmy definovaly své potřeby. (Neexistuje systém předvídání kvalifikačních potřeb, předvídání poptávky trhu práce). Celý problém komplikuje nejednoznačnost používaných konceptů (např. co je to „naplnění potřeb trhu práce“, „jak se to měří“ apod.). 

· Zvyšující se podíl žáků, kteří i opakovaně mění střední školu, případně střední vzdělání vůbec nedokončí – jednou z příčin je velmi vstřícná sociální politika – špatné návyky sociálně slabších rodičů i žáků v kombinaci s velmi vstřícnou sociální politikou (špatná docházka do školy, nevyhovující pracovní návyky, vstřícný systém sociálních dávek).

· Propagace technických oborů a oborů s výučním listem ve spolupráci se zaměstnavateli, cechy a komorami –