Temná éra okupace a její obětiV čele ČAVU stál významný historik JosefŠusta (1874–1945; obr. 1), který se přede-vším snažil udržet maximum finančníchfondů, aby bylo možné podporovat českouvědu a kulturu. Nadále vycházel VěstníkČeské akademie věd a umění v jednotlivýchřadách a další publikace – přes nedostatekpapíru a tiskárenských kapacit v obdobíokupace vyšlo úctyhodných 300 publika-cí. I když to byla vesměs díla souvisejícís činností I. filozoficko-historicko-právnía IV. umělecké třídy, najdeme mezi niminapř. knihu tehdejšího vedoucího labora-toře parazitologie ve Státním zdravotnímústavu Otto Jírovce (1907–72) Zoologickátechnika, která se řadila do rámce ediceNová encyklopedie přírodních věd (druhévydání nákladem ČAVU v r. 1947). ČAVUse pokoušela v nelehké situaci poskytnoutalespoň minimální bázi pro výzkumné

práce drasticky ohrožené brutálním zá -sahem proti českým vysokým školám, alevýrazně ji omezoval naprostý nedostatekprostředků ve spojení s prudkým růstemcen a výdajů. Navíc některé výnosné a dů -ležité vlastní nemovitosti byly této insti-tuci zabrány. Týkalo se to mimo jiné i zám-ku v Lužanech. ČAVU přišla také o hlavnípilíř své ekonomické stability – o NadáníJosefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Nazákladě rozhodnutí říšského protektoraz r. 1942 došlo k jeho zrušení s tím, žemajetek přešel studentské nadaci dr. Emi-la Háchy, na niž ČAVU neměla vliv. Na -opak některé menší fondy se J. Šustovia jeho spolupracovníkům podařilo uhájit –např. fond českoamerického antropologaAleše Hrdličky (obr. 2) a některé další.ČAVU se rovněž snažila vrátit ke kořenůmsvé činnosti podporou češství, ať už v po -době jazykovědných, historických nebo

etnologických výzkumů. To se odraziloi v budovaných komisích – vznikla např.Národopisná komise, Komise pro studiumstaročeské bible nebo Ortoepická komise.V národnostně vzrušené době tak přírod-ní vědy ustupovaly poněkud do pozadí.

Na minimum byla omezena intenzita ple-nárních zasedání, aby se tak ČAVU pokudmožno vyhnula projevům loajality k nacis-tickým držitelům moci. Přesto musela udě-lat nezanedbatelné ústupky, mezi něž pa -třilo vyloučení členů židovského původu.I když se botanik a mykolog Josef Vele-novský (viz Živa 2009, 4: XXXV–XXXVI)již v meziválečném období jako významnýpříslušník Slovanské strany protižidov-ské úporně snažil najít doklad, že jehokonkurenti a členové ČAVU Karel Domina Bohumil Němec mají semitské předky,žádného z badatelů oblasti věd o živé pří-rodě arizační opatření nepostihlo. Oběťmise nakonec stali germanista Arnošt Kraus(1859–1943), který zemřel v terezínskémtáboře, a historik Julius Glücklich (1876 až1950). Členy ČAVU zabývající se vědamio živé přírodě nezasáhla ani přímá nacis-tická perzekuce, přestože i v této části aka-demické obce si vyžádala četné oběti –připomeňme např. průkopníka akarologiea zoogeografa, profesora Univerzity Karlo-vy v Praze Jaroslava Štorkána (1890–1942),popraveného za heydrichiády, profesoraVysoké školy zemědělské v Brně, dendro-loga a fytopatologa Augusta Bayera (1882až 1942), jenž zahynul v koncentračnímtáboře Mauthausen, nebo zakladatele mo -derní srovnávací fyziologie hospodářskýchzvířat Tomáše Vacka (1899–1942), kterýbyl na stejném místě umučen. Ve velice slo-žité situaci se po celou dobu druhé světo-vé války nacházel Bohumil Němec, známýnejen jako přesvědčený vlastenec, ale takéjako svobodný zednář. Zároveň statečnědokázal využívat prostředků dosavadníČeskoslovenské národní rady badatelskék podpoře rodin perzekvovaných vědců.Karel Domin (1882–1953; obr. 3; viz takéŽiva 2012, 4: LXV–LXVI), další z dlouho-letých členů ČAVU, se v meziválečnémobdobí přiklonil ke krajní pravici a vrcholemtéto orientace byl nepochybně jeho podílna Akci národní obnovy (ANO) v hnusnééře tzv. druhé republiky. ANO žádala očistuveřejného života ve smyslu ultrapravico-vých názorů, a tak byly vcelku pochopitel-ně po osvobození její aktivity stíhány. Nic-méně K. Domin se za nacistické okupacez politického života stáhl a rozhodně seneúčastnil kolaborace, což potvrzuje i osvo-bozující rozsudek poválečného soudu. Na -opak jako předseda komise pro sběr léči-vých bylin při ministerstvu zdravotnictvíorganizoval tzv. floristickou akci, kterávytvořila náhradu základny pro bádánív době uzavření českých vysokých škol(blíže také Živa 2012, 4: 150–154).

Vedle B. Němce a K. Domina zastupo-vali vědy o živé přírodě v ČAVU v obdobíProtektorátu Čechy a Morava např. řádnýprofesor experimentální zoologie a živo-čišné fyziologie na Univerzitě KarlověViktor Janda (1880–1964), zvolený mimo-řádným členem v r. 1936, mimořádnýprofesor zoologie na UK Václav Breindl(1890–1948), zvolený mimořádným členemjiž o 9 let dříve, nebo zootechnik Franti-šek Bílek (1885–1972), mimořádný člen

Martin Franc

Ke 125. výročí vzniku Českéakademie císaře Františka Josefapro vědy, slovesnost a umění IV. Mezi dvěma světy. 1939–55

Období okupace Československa znamenalo mohutný útlum české vědy vyvo-laný především zavřením vysokých škol a nacistickou perzekucí mnohýchbadatelů. Česká akademie věd a umění (pod tímto názvem od r. 1918) fungovalapřes celé období, i ona se však potýkala s vážnými problémy a ochromením čin-nosti. Klidu si neužila ani po skončení válečného konfliktu, kdy se prudce zvý-šil tlak na její zásadní transformaci do podoby centralizované akademie věd.Nakonec představitelé nové komunistické moci ČAVU i další tradiční institucečeské vědy zrušili a vybudovali především na přírodní a technické vědy oriento -vanou Československou akademii věd, která se hlásila jen k části tradic ČAVUa Královské české společnosti nauk.

živa 5/2015198ziva.avcr.cz

1 2

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2015. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

ČAVU od r. 1935. Roku 1924 se mimo -řádným členem II. třídy stal bývalý legio-nář z první světové války Josef Podpěra(1878–1954; Živa 2012, 4: LXVI–LXVII),řádný profesor všeobecné a systematickébotaniky Masarykovy univerzity v Brně,její rektor ve školním roce 1937–38. Řádnýmčlenem byl r. 1935 dokonce zvolen ento-molog Julius M. Komárek (1892–1955),rovněž profesor zavřené Univerzity Karlovya zároveň ředitel Výzkumného ústavu les-nického, proslulý i jako popularizátor vědo živé přírodě. Ve stejném roce se této po -cty dostalo také profesorovi farmakologiea farmakognozie UK a odborníkovi napatologii, anatomii a fyziologii domácíchzvířat Aloisu Velichovi (1869–1952), a dálebrněnskému hydrobiologovi, limnologovia entomologovi Janu Zavřelovi (1879 až1946). K řádným členům patřil od r. 1936

rovněž histolog, embryolog a entomologKarel Šulc (1872–1952), působící předokupací na Vysoké škole zvěrolékařskév Brně. Paleontologii zastupoval ve sboruřádných členů od r. 1937 řádný profesortohoto oboru na UK v Praze Jaroslav Per-ner (1869–1947), a jeden z mála dopisují-cích členů II. třídy Mauric Remeš, který sevšak věnoval i jiným oborům. Roku 1938,těsně před smutnými událostmi vyvolaný-mi nacistickou rozpínavostí, se díky volběmezi mimořádné členy zařadil organickýchemik Vítězslav Veselý (1877–1964).

Tento výčet naznačuje, že stejně jakov předchozích desetiletích v dané době jed-noznačně dominovali v oblasti věd o živépřírodě zoologové, což odráželo jednaksílu „zoologické lobby“, ale také existencisamostatné České akademie zemědělské.Můžeme hovořit i o tom, že botanickémubádání „vládlo“ několik mimořádných osob -ností, vedle nichž existoval jen relativněmalý prostor pro další badatele, přicháze-jící v úvahu jako potenciální členové nej-významnější reprezentativní instituce čes-ké vědy. Převaha zoologů nad botaniky seredukovala v poválečném období, kdy do -šlo ke zvolení dalších botaniků – Silves -tra Práta (1895–1990; obr. 4) a FrantiškaAntonína Nováka (1892–1964), ale bohuželněkolik členů ČAVU z řad zoologů zemře -lo (V. Breindl, A. Velich, J. Zavřel, K. Šulc).

Poválečné oživení a hledání nových směrůV letech okupačního režimu spíše jenvzácně docházelo k volbám nových členů,takže hned po osvobození v r. 1945 bylapociťována silná snaha doplnit členskouzákladnu. Nejvýrazněji se proměnila IV.umělecká třída ČAVU, dosud vnímaná jakobašta umělecky konzervativních sil. Nověse mezi její členy dostali představitelé me -ziválečné avantgardy včetně např. IvanaOlbrachta, Marie Pujmanové, VítězslavaNezvala nebo Jaroslava Seiferta. Umělec-ká třída tak navázala na trend z r. 1940,kdy se zvolení dočkala např. Marie Maje-rová či funkcionalistický architekt Bohu-slav Fuchs. U II. vědecké třídy volání ponových členech neznělo tak hlasitě, nic-méně, jak bylo výše zmíněno, přesto k ně -kterým volbám došlo. S. Prát se přitomstačil r. 1948 stát řádným členem, členemmimořádným byl zvolen o dva roky dříve.

V roce komunistického převratu se mezimimořádné členy zařadil rovněž uváděnýF. A. Novák, profesor systematické bota -niky na Univerzitě Karlově v Praze a odr. 1945 ředitel Botanického ústavu a bota-nické zahrady, stejně jako děkan Přírodo-vědecké fakulty UK (viz také Živa 2012,4: LXVIII). Tito noví členové patrně nahra-zovali K. Domina, který formálně členemzůstal, ale zápolil s těžkým obviněnímz kolaborace a profesně byl prakticky likvi-dován. Zároveň ovšem mohli zastupovati dosud velmi aktivního B. Němce, kterýv druhé polovině 40. let působil jako hostu -jící profesor na Univerzitě Komenskéhov Bratislavě a nemohl se tak účastnit děnív pražských institucích jako dříve.

Novým prezidentem ČAVU se v r. 1945stal Zdeněk Nejedlý (1878–1962; obr. 5),původně hudební vědec a historik, nynívšak především komunistický politik, kterýzároveň vykonával funkci ministra škol-ství. Nejedlý, jenž celou dobu války prožilv exilu v Sovětském svazu, se netajil sna-hou o dalekosáhlé reformy instituce, kterézcela měnily její podobu i zaměření. Dosa-vadní prezident J. Šusta se ihned po osvo-bození přes veškerou zdrženlivost stalterčem ostré kritiky pro údajně přílišnouvstřícnost vůči nacistické moci a pravdě-podobně z tohoto důvodu si nakonec sáhlna život. Stejně jako po skončení první svě-tové války osvědčovala ČAVU svou loaja-litu k vítězům zvolením předních státníkůvítězných mocností čestnými členy. Jižna začátku července 1945 tak valné shro-máždění rozhodlo, že se mezi čestné čle-ny zařadí Sir Winston Leonard SpencerChurchill (1874–1965), tehdy ještě minis-terský předseda Velké Británie (ve funkcipremiéra ho nahradil na konci červenceClement Attlee), americký prezident HarrySpencer Truman (1884–1972) a samozřejměJosif Vissarionovič Stalin (vlastním jmé-nem Džugašvili; 1879–1953). Dodejme, žečeskoslovenský prezident Edvard Benešpatřil k čestným členům už od ledna 1938.

Stejně jako v oblastech společnosti i vevědě se jasně ukazovalo, že návrat k prvo-republikovým zvyklostem a mechanis-mům není možný. Do popředí se draly pří-rodní a technické vědy vyžadující novézpůsoby práce, a jiné typy institucí. Prudcenarostl vliv Sovětského svazu a jako inspi-rativní se jevil jeho model centralizované

živa 5/2015 199 ziva.avcr.cz

53 4

1 Českou akademii věd a uměnív období Protektorátu Čechy a Moravavedl historik Josef Šusta, později obviňo-vaný z přílišné vstřícnosti k okupantům. Zde na karikatuře od Hugo Boettingeraz meziválečného období. Katalog výstavyDr. Desiderius. Výstava veselých kreseb,pořádaná Sdružením českých umělcůgrafiků (S. Č. U. G.) Hollar. Průmyslovátiskárna v Praze, bez datace2 Jedním z fondů, které se podařilozachránit pro potřeby české vědy, byl fond založený českoamerickýmantropologem Alešem Hrdličkou. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i. (MÚA AV ČR), fond Arnošt Inocenc Bláha3 Významný botanik Karel Domin sesice v období druhé republiky angažovalv tzv. Akci národní obnovy, za okupacese však stáhl z veřejného života. MÚA AV ČR, fond Fotosbírka BohumilaVavrouška4 Již 18. listopadu 1952 byl členemkorespondentem ČSAV zvolen botanika rostlinný fyziolog Silvestr Prát. Fotografie pochází z r. 1965. MÚA AV ČR,fond Fotosbírka Archivu AV ČR5 Nástupcem J. Šusty ve funkci předsedyČAVU se stal v r. 1945 hudební vědeca politik ve službách komunistické stranyZdeněk Nejedlý. Na snímku již v závěru své kariéry. MÚA AV ČR, Fotosbírka Archivu AV ČR

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2015. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

vědecké soustavy, zabezpečující fungová-ní rozsáhlých vědeckých týmů. Nové insti-tuce neuniverzitního výzkumu vznikalyi v mnoha západních zemích bez inspira-ce sovětským vzorem, většinou však nemě-ly podobně centralizační charakter a byro-kratickou strukturu. Již v r. 1946 se objevilve vládním prohlášení Gottwaldovy vlá-dy požadavek vybudování akademie věd,její obrysy však zůstávaly velice mlhavé.Navíc nové vedení ministerstva školstvív čele s národním socialistou JaroslavemStránským se do tohoto projektu nijak ne -hrnulo a rozhodně neusilovalo o vznikakademie věd sovětského typu. Nadějnějivypadala možnost, že by úlohu národníakademie věd mohla převzít právě ČAVU,která by pouze doplnila svou reprezentač-ní roli několika vybranými badatelskýmipracovišti. Zároveň se počítalo s další exis -tencí tradičních vědeckých společností, aťjiž ctihodné Královské české společnostinauk, nebo např. Masarykovy akademiepráce. Komunistická strana jako nejvý-znamnější politická síla v Českosloven-sku však měla o uspořádání vědy odlišnépředstavy, ale zdá se, že tato otázka projejí představitele (s výjimkou Z. Nejedlé-ho, tehdy přemístěného na pozici ministrapráce a sociální péče) nebyla prioritou.

Za sovětským vzorem – budování Československé akademie vědRazantní zlom přinesl únorový převratv r. 1948, při němž komunistická strananaplno uchopila otěže moci. Na místo mi -nistra školství se vrátil Z. Nejedlý a úvahyo uspořádání vědeckých institucí dostalynový impulz. I Nejedlý se pravděpodob-ně zaobíral možností přetvořit v národníakademii věd dosavadní ČAVU, s tím, žeby se umělecká IV. třída osamostatnilaa vytvořila vlastní akademii umění. Jakověrný stoupenec všeho sovětského se všakpřizpůsobil pokud možno co nejdokona-lejší implementaci vzoru „velkého bratra“.Přesto se celá záležitost vlekla až do pře-lomu 40. a 50. let, kdy vznikla nejprvestranická a později státní komise pro vy -budování Československé akademie věd(ČSAV). Protesty velké části členů dosavad-ních společností byly ignorovány a vývojsměřoval jednoznačně k budování zcelanové instituce, v níž se reprezentativnírole spojovala se sítí badatelských ústa-vů. Ústavy se vytvářely především z dosa-vadních univerzitních pracovišť, zároveňvšak vznikla v r. 1950 skupina několikamohutných ústředních výzkumných ústa-vů v oblasti přírodních a matematickýchvěd. Z hlediska věd o živé přírodě měl klí-čový význam Ústřední ústav biologický,vedený mikrobiologem Ivanem Málkem(1909–94). Ústřední ústavy tvořily jakousiosu pozdějších pracovišť ČSAV a z Bio -logického ústavu ČSAV se postupně vy -čleňovaly jednotlivé specializované ústa-vy zabývající se vědami o živé příroděa částečně vědami lékařskými. Vzhledemk přebírání sovětských vzorů se počítalose vznikem samostatných akademií zamě-řených na zemědělské vědy (také šlo o ob -dobí slávy lysenkismu) a na vědy lékařské.Nakonec byla založena jen Českosloven-ská akademie zemědělských věd a odvybudování Akademie lékařských věd sev poslední chvíli upustilo, což snad odrá-

želo dobovou situaci v Sovětském svazu,kde se v posledních měsících Stalinovaživota událo odhalení tzv. lékařského spik-nutí, které smetlo tamější špičky lékařskévědy.

Zákon o Československé akademii vědz října 1952 sice tvrdil, že nová institucevzniká přebudováním Královské českéspolečnosti nauk a ČAVU; to však nebyladocela pravda, i když kontinuita členstvímezi dosavadní II. třídou ČAVU a sboremčlenů ČSAV se jeví jako nepopiratelná.Skutečně přesvědčení odpůrci nových po -řádků však byli spolehlivě odstraněni. Na -opak bez jakýchkoli problémů přejímalanová instituce vědce v seniorském věku,od nichž se očekávalo, že se budou chovatnaprosto loajálně. Nijak přitom nevadilo,že mezi nimi členové Komunistické stra-ny Československa tvořili takřka zanedba-telnou výjimku. U badatelů zabývajícíchse živou přírodou se situace vyvíjela o něcosložitěji, což asi souviselo s mohutnouvlnou lysenkismu, jehož představám mno-zí nevyhovovali. Mezi prvními členy ČSAVjmenovanými prezidentem KlementemGottwaldem v listopadu 1952 tak chybělinapř. zasloužilý B. Němec, J. M. Komáreknebo J. Podpěra. Naopak mezi nimi nalez-neme organického chemika V. Veselého.Zejména B. Němce tato skutečnost velicemrzela, ačkoli si nepochybně uvědomoval,že mu uškodily jeho aktivity na politicképravici v meziválečném období. Tři jme-novaní vědci museli rok počkat, než sesituace snad i pod vlivem jejich vědec-kých přátel ze Sovětského svazu trochuzměnila a oni se mezi členy zařadili, byťJ. M. Komárek pouze jako člen korespon-dent. Někteří další přírodovědci patřícímezi členy ČAVU se naopak v seznamechČSAV neobjevili vůbec – např. V. Jandanebo F. A. Novák. Silvestr Prát sice nebylzařazen mezi první jmenované akademiky,ale byl zvolen členem korespondentem

hned na prvním valném shromáždění čle-nů 18. listopadu 1952. Řádným členemČSAV se stal 17. listopadu 1955. Na stej-ném zasedání zvolilo Valné shromážděníČSAV členem korespondentem paleonto-loga Ferdinanda Prantla (1907–82), kterývšak byl z politických důvodů o 7 let poz -ději zbaven členství.

Můžeme tedy konstatovat, že vznik Čes-koslovenské akademie věd v oblasti vědo živé přírodě do určité míry přinesl gene-rační obměnu nebo spíše oživení mlad -šími badateli, přestože bez předchozíhočlenství v ČAVU se obešel např. rostlinnýfyziolog Rudolf Dostál, jenž byl zvolenv r. 1952 členem korespondentem ve věku67 let. „Novou krev“ představovala jmé-na jako již zmíněný I. Málek, který se stali vedoucím biologické sekce a později ná -městkem prezidenta ČSAV, nebo zoolog,profesor Vysoké školy zemědělské v Brněa později ředitel Ústavu pro výzkum obrat-lovců ČSAV Josef Kratochvíl (1909–92),zvolený členem korespondentem r. 1955.Do určité míry patřil k mezigeneraci i en -tomolog Jan Obenberger (1892–1964; blížeŽiva 2014, 5: CVII–CVIII), člen korespon-dent od r. 1955. Starší badatelé tkvící svý-mi kořeny ještě v období před r. 1918 fun-govali většinou pouze v „reprezentativní“části ČSAV, tedy ve sboru členů, a do děnív síti ústavů a dalších pracovišť výrazněnezasahovali. Jejich vliv byl pak dále redu-kován reformami na začátku 60. let, jichžse však dožili jen někteří z nich.

Jak se dále vyvíjely vědy o živé příro-dě v Československé akademii věd v 50.a 60. letech, si povíme v příštím díle naše-ho cyklu.

ziva.avcr.cz 200 živa 5/2015

6

6 Zahájení činnosti Československéakademie věd obsáhle sledoval dobovýčeský tisk včetně Rudého práva. MÚA AV ČR, fond Ivan Málek

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2015. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.