Komunitní kompostování Blahodárný humus

Přínos komunitního kompostováníKomunitní kompostování je mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním. Umožňuje lidem, kteří nemají vlastní zahradu, využívat v blízkosti místa bydliště vlastní biood-pady. Obci tak odpadají náklady spojené s dopravou a zpracov-áním bioodpadu. Důsledným tříděním bioodpadu a následným komunitním kompostováním se zpra-vidla také zlepšuje čistota a vzhled okolí. Vzniklý kompost je využíván k údržbě společných prostranství. Dochází tak k oživení okolní zeleně. Komunitní kom-postování má vedle ekologického přínosu také sociální profi t. Pod-poruje vzájemnou komunikaci a toleranci mezi občany, kteří sice žijí ve stejném prostředí, ale mnohdy se navzájem vůbec neznají. Jinými slovy lze říci, že komunitní kompostování napomáhá rozvolnění bariéry anonymního prostředí sídlišť a městské činžovní zástavby. Nesporné jsou také ekonomické výhody. Není třeba budovat nákladnou průmyslovou kompostárnu a řešit sys-tém svozu. Společně se zakoupí kompostér, štěpkovač a další pomůcky. Účastníci získávají zdarma kompost pro svoji potřebu.

Komunitní kompostovištěPodoba komunitního kompostoviště je dána velikostí komunity. V malé obci je zpravidla při komunitním kompostování využívána malá mechanizace a o chod oploceného kompostoviště se stará pověřená osoba (správce). U malých komunit se místo ke kompos-tování podobá domácímu kompostovišti. I zde je vhodné ustanovit zodpovědnou osobu. Důležité je, aby komunitní kompostoviště bylo snadno dostupné občanům, kteří jsou do kompostování

zapojeni. Při komunitním kompostování lze využívat stejné bioodpady jako při domácím kompostování. Kompostovat lze bioodpady

z domácností i zahrad. Množství biood-padu je závislé na počtu zapojených

lidí a intenzitě třídění. Od množství produ-kovaného bioodpadu a zvolené technologie se také odvíjí potřebná plocha ke kompos-tování. Kompostovat lze volně na hromadách

nebo v boxech, tzv. kompostérech, které jsou nejrůznějšího mater-iálu i tvaru. Při kompostování probíhá intenzivní rozklad organické hmoty. Postupně dochází k viditelné redukci objemu kompostu. Pokud jsou dodrženy obecné zásady kompostování, kompos-tovaný materiál nezapáchá. Kompost je zpravidla hotov za šest až devět měsíců.

Příklady komunitního kompostováníV české republice je komunitní kompostování realizováno již na několika místech po celé ČR. Komunitní kompostér insta-lovaný EKODOMOVEM můžete vidět v Praze– Řepích a v sídle o.s. Tereza na Praze 1, v Chrudimi, Říčanech, Karlových Var-ech, Kutné Hoře, Švihově, Starém Městě, Jiřetíně pod Bukovou a dalších místech. Jedná se především o kompostéry umístěné na sídlištích, u bytových domů, ve školách či ekocentrech.V současné době se zvyšuje zájem o komunitní kompostování v bytových domech. Zde je nutné respektovat zvýšené požadavky na hygienu a vzhled kompostovacího místa. Zkušenosti s tímto typem kompostování lze nalézt ve Velké Británii, Belgii, Švýcarsku, Německu i na Slovensku.

Podpora komunitního kompostováníPro rozvoj a realizaci komunitního kompostování je nezbytná aktivní podpora. Šíření informací týkajících se komunitního kompostování vede ke zviditelnění kompostující komunity a ocenění její práce i v očích společnosti. V zahraničí je také běžná fi nanční podpora

komunitního kom-postování od obec-ního úřadu. Ušetřené peníze za svoz bioodpadů dávají obce na podporu komunit-ního kompostování. Komunitě přispívají na kompostér a zajištění procesu k o m p o s t o v á n í . Možnosti fi nanční pod-pory jsou různé a liší se v závisloti na počtu za-pojených osob a char-akteru kompostování.

Co je humus?Humus je velice stabilní hmota organického původu s neocenitel-nými vlastnostmi. Humus si lze představit jako houbovitou hmotu, která má díky své složité pórovité struktuře schopnost zadržovat vodu (snižuje riziko povodní), navazovat na sebe toxické látky a vyrovnávat pH. Humus a ostatní půdní organická hmota zvyšují kyprost, soudržnost a optimalizují mikrobní osídlení půdy, čímž značně snižují riziko půdní eroze.

Vznik humusu:Humus vzniká pomalým a dlouhodobým procesem zvaným hu-mifi kace za pomoci půdních organizmů jako jsou bakterie, hlís-tice, žížaly apod. z takzvané primární organické hmoty, tedy ze zbytků odumřelých živočichů a rostlin, postupnou přeměnou přes množství různých látek.

Výroba humusu kompostovánímKompostování je proces velice podobný humifi kačním pochodům, které probíhají v půdě. Díky tomu, že mikrobům a be-zobratlým živočichům připravíme v kompostu ty nejvhodnější podmínky, se celý proces urychlí, a tak můžeme „vyrobit“ kvalitní humusové látky dříve.

Humus obsažený v kompostu: – má vysokou výměnnou kapacitu pro živiny (dusík, vápník, hořčík, draslík), které rostlinám postupně uvolňuje. Navázané živiny se tak nevyplavují do spodních a povrchových vod (Pokud jsou tyto živiny vyplavovány, dochází ke známému zarůstání vod-ních ploch – eutrofi zaci, které pak mnohdy znemožňuje koupání a rekreační sporty.) – zvyšuje biologickou aktivitu, která umožňuje rozklad některých znečišťujících látek (například ropné produkty) – zvyšuje se tak samočistící schopnost půdy – rozpouští živiny z půdních minerálů pro rostliny – zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky – zlepšuje strukturu půdy – zlepšuje jímavost půdy pro vodu – dodává půdě tmavou barvu, která zvyšuje záhřevnost půdy – má určité složky, jež mají charakter stimulátorů – zvyšuje odolnost půdy proti okyselení – obsahuje organickou hmotu, která dokáže vázat těžké kovy, a tím omezuje jejich příjem rostlinami

Kompost může nahradit umělá hnojiva, při jejichž výrobě dochází k zatěžování životního prostředí emisemi (těžba surovin, doprava, energetická náročnost). Navíc umělá hnojiva nedokáží dodat do půdy tolik potřebnou organickou hmotu.Kompost může zlepšit hospodářskou situaci zemědělců prostřednictvím přidružené výroby kompostu z komunálních bioodpadů. Kompostárna vybírá poplatek za využití biologického odpadu. Zároveň získává kvalitní hnojivo, které pak může aplikovat na zemědělskou půdu nebo prodávat. Kompost může v mnoha případech nahradit rašelinu, jejíž zásoby jsou omezené a při jejíž těžbě dochází k nenávratné likvidaci vzácných biotopů.Kompost je neocenitelný při rekultivacích a zúrodňování půdy.Kompost je skvěle využitelný na každé zahradě. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako nástýlku, kterou do půdy nezapravujeme. Tato nástýlka může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje na místě a na podzim ji zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Ocení jej ovocné stromy, trávník, okrasné keře, květiny a zemědělské plodiny. Velmi prospívá například dýni, která se někdy pěstuje přímo ve zrajícím kompostu.

Využití kompostu

Komunitní kompostování představuje jednoduchý a levný zůsob využívání bioodpadů. Uplatnění nachází v místech, kde žije určitá komunita lidí, kteří nemají možnost domácího kompostování. Na sídlišti, na školní zahradě, v zahrádkářské kolonii, v chatové osadě, v malé části obce či ve dvoře činžovního domu – zde všude lze založit komunitní kompostoviště, využívat bioodpady a získat kvalitní organické hnojivo – kompost.

Kompost obsahuje veškeré potřebné živiny pro rostliny a je jedinečným zdrojem humusu, jenž je základem přirozené úrodnosti půdy.

Kompostování

Kompostování je přirozená re-cyklace. Většina bioodpadů (zbytky ovoce, zeleniny, potravin, dřevo, tráva, listí, papír či exkre-menty hosp.zvířat) jsou převážně rostliného původu, vznikají tedy z půdy. Abychom zachovali přirozený koloběh živin, měli by-chom je do půdy opět vracet.Z důvodů hygienických, ekolo-gických i technologických není možné, abychom je do půdy dávali přímo. Odpad musíme před navrá-cením do půdy upravit a stabilizovat.Nejjednodušším způsobem zpra-cování organické hmoty je kom-postování. Během kompostování se z bioodpadu stane kvalitní hnojivo, které obsahuje zejména humus a jiné organické látky. Jeho součástí jsou však také minerální látky – jednoduše řečeno je to vše, co jsme při sklizni úrody půdě vzali.

Ve škole.Ve dvoře činžovního domu.

V chatové osadě.V zahrádkářské kolonii.

Na sídlišti.

V obci.

www.biosance.cz

Na zahradě.

Jak si obstarat vermikompostér?Vhodnou nádobu na vermikompostování si můžeme každý snadno a rychle vyrobit nebo koupit. Plocha nádoby se odvíjí od množství kompostovaného bioodpadu. Na 1 kg týdně je potřeba zhruba 0,2 m2. Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je nutné při výběru nádoby dbát na to, aby poměr stran byl 1:2:3. Stěny nebo dno je vhodné opatřit otvory pro odvod přebytečné vlhkosti. Nádobu, která může být z neprůhledného plastu, nebo ze dřeva, je dobré opatřit víkem, které zabraňuje vysoušení. K vermikompostování lze využít také nádoby přímo určené k tomuto způsobu kompostování dos-tupné i v České republice. Skládají se obvykle z několika pater, což umožňuje intenzivnější kompostování. Perforo-vaná dna jednotlivých nádob zajišťují odvod přebytečné vody a provzdušnění. Tyto vermikompostéry obvykle ob-sahují veškeré základní potřeby pro vermikompostování. Z přiložené kostky koko-sových vláken, proužků papíru a vermikulitu se dle návodu připraví materiál na podestýlku o optimální vlhkosti, kterou je vhodné dodržovat po celou dobu ver-mikompostování. Dobrá podestýlka je základem úspěsného množení žížal.

Jaké žížalky použít?V České republice žije okolo 50 druhů a poddruhů žížal. Ne všechny druhy jsou schopné rychle a efektivně přeměňovat organické zbytky. K vermikompostování se používá žížala hnojní (Eisenia foetida) a Eisenia andrei, které lze běžně najít na zahradě v kompostu. Na trhu lze koupit také speciálně vyšlechtěné tzv. kalifornské hybridy, které se rychle množí a dokáží intenzivně přeměňovat bioodpady ve vermikompost.

Kam umístit vermikompostér?Vermikompostér lze umístit na zahradu, do garáže, na balkon nebo do předsíně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20oC a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutno nenechávat vermikompostér venku bez izolace, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Jak založit vermikompostování?Na dno vermikompostéru se umístí podestýlka, kterou může tvořit tráva, listí, roztrhaný a navlhčený novinový papír, hlína nebo hobliny. Pokud kompostér zakoupíte, použijete přiložené

suroviny. Do podestýlky se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm. Kvalita podestýlky je důležitá pro úspěšné množení žížal ve vašem kom-postéru. Vždy je nutné zajistit dostatečnou vzdušnost a přiměřenou vlhkost.

Jak pečovat o žížaly?Žížaly krmíme především zbytky ovoce, zeleniny nebo částečně zkompostovanou trávou a listím. Velice rády mají kávovou sedlinu nebo namočené proužky papírové lepenky. Důležité je rozdělit velké kusy bioodpadů na menší, aby byly lépe strav-itelné. Nevhodné je dávat žížalám mléčné výrobky, zbytky masa a tuky. Důležité je

žížaly nepřekrmovat a dávat jim odpovídající množství biood-padu, aby nedocházelo k intenzivnímu rozkladu a výskytu vinných mušek (Drosophila melanogaster). Množství odpadu se odvíjí od počtu žížal. 0,5 kg žížal zkonzumuje za den okolo 0,25 kg odpadů, což je zhruba množství, které vyprodukuje čtyřčlenná rodina za den.

Využití vermikompostuVermikompost obsahuje živiny a růstové látky pro rostliny. Příznivě působí na vytváření kořenů rostlin a na jejich celkový vývoj. Vermikompost získaný s pomocí žížal je považován za nejúčinnější organické hnojivo.

Domácí kompostováníDomácí kompostování představuje nejjednodušší a nejlevnější způsob využití bioodpadů ze zahrad a z domácností. Kompostovat lze volně na hromadě, nebo v zásobnících – tzv. kompostérech, které si lze vyrobit, nebo koupit. Kompostér je vhodné umístit v zahradě na stinném místě a v závětří. Domácím kompostováním lze využívat většinu bioodpadů z domácnosti i ze zahrady.

1. Velké kusy naštěpkujeme, nasekáme nebo nadrtíme. 2. Na dno kompostu patří hrubší a vzdušný ma-teriál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, stonky květin,...). 3. Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompos-tování, tím lépe. 4. Materiál ke kompostování dobře promícháme: – vlhké se suchým – porézní materiál z hutným – „zelené s hnědým“ = dusíkaté s uhlíkatým (kuchyňský bioodpad a odrostlá tráva má opti-mální poměr uhlíku a dusíku). Dusíkaté jsou: tráva mladá (krátká seč), králičí trus, drůbeží trus a také bioodpad z kuchyně (zbytky zeleniny a ovoce). Uhlíkaté jsou: sláma, piliny, kůra, nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, papírové ubrousky nebo jiný or-

ganicky znečištěný papír. 5. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj. 6. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus. 7. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu. 8. Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kom-postu, to jest ke zničení většiny semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. 9. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme (nemusí být zapotřebí u uzavřených kompostérů). 10. Čerstvý kompost můžeme získat za 2 – 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 – 12 měsíců.

Základní pravidla kompostování:

Sledování kompostu v procesu kompostováníVlhkost kompostuJe-li materiál příliš suchý, musí se vlhčit. Pokud je příliš mokrý, musí se přimíchat suchá hmota. Nejjednodušší způsob, jak poznat správnou vlhkost, je zmáčknout hrst kompostovaného materiálu v dlani. Mezi prsty se nesmí objevit kapičky vody. Materiál by měl zůstat pohromadě. Pokud se po uvolnění dlaně ihned rozpadne, je materiál příliš suchý. Pokud déle prší, je vhodné kompost zakrýt fólií, aby nedošlo k nadbytečnému promáčení kompostu, což by

mohlo vést k hnití. Na kompostárnách ke sledování vlhkosti používají speciální vlhkoměry. Pro domácí kompostování je však uvedená metoda plně postačující.

Teplota kompostuNa kompostárnách se dále sleduje a zaznamenává teplota kompostu, aby se dala doložit hygienizace mater-iálu. V podmínkách domácího kompostování není měření teploty třeba. Skutečnost, že se kompost zahřívá, lze poznat vsunutím ruky do kompostu.

Osázení kompostuNově založený kompost se může s výhodou osadit rostlinami jako jsou tykve, cukety, okurky. Listy vytvoří ochranu před letním sluncem, a pokud bude kompost osá-zen, určitě nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje za-lít. Při osazování se musí do kompostu udělat jamky a vyplnit je zeminou, aby měly rostlinky pro začátek oporu a výživu.

VermikompostováníPři vermikompostování se využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Tento způsob kompostování ocení lidé, kteří nemají vlastní zahradu, na které by mohli kompostovat. Vermikompostér lze umístit na balkón, na terasu, do garáže nebo do předsíně. Při dodržování správných zásad vermikompostování obsah kompostéru nezapáchá.

Plně automa- tický systém NM5101 od společnosti Nature Mill je v podstatě automatická mikrokompostár-na do kuchyně. Odpad v zařízení

je provzdušňován, míchán a zahříván na teplotu 60°C, aby byla zajištěna hygienizace odpadu. Zařízení je vybaveno zápachovým filtrem. Výrobce uvádí, že zařízení pojme denně okolo 2,3 kg bioodpadu včetně masa a živočišných zbytků. Redukce objemu je okolo 70 %.

Automatický kom-postovací systém ALEtrumman od firmy Susteco AB má na vstupu řezačku pro optimalizaci velikosti bioodpadu, následuje provzdušňovaný rotující kompostovací reaktor. Na konci je

hotový kompost vysypáván do připraveného pytle. Zařízení může být instalováno v exteriéru i interiéru domu.Využít ho mohou restaurace, školy, nemocnice,ale i bytové domy či bytové komplexy s produkcí od 75 do 500 kg biologick-ého odpadu za týden.

Co potřebujete? 8 hranolů, prkna, hřebíky, kladivo, skládací metr, tužku, •umělohmotný provázek, nůžky.

Nejdříve vytvořte dvě stěny kompostéru. Vždy na dva hranoly přidělávejte po-•mocí hřebíků prkna tak, aby byla v zákrytu s hranolem. Mezi prkny dodržujte stejnou mezeru. Ta slouží k přirozenému provzdušňování kompostu.

Vytvořte třetí a čtvrtou stěnu kompostéru. Tentokráte prkna přidělávejte tak, •aby překrývala hranol o jeho šířku. Nezapomeňte dodržovat stejnou mezeru mezi prkny.

Nakonec pomocí hřebíků přidělejte k první a druhé stěně kompostéru třetí •stěnu. Poslední stěnu pak připevněte ke kompostéru pomocí umělohmotného provázku tak, aby se nechala odejmout, až bude třeba překopat, či vyjmout ho-tový kompost.

Návod k sestavení jednoduchého kompostéru s odjímatelnou přední stěnou