OBSAH:

vodnk 2

Velikonoce 3

Vro a vznamn dny 4

et svat a patroni 5

Pohdka 6-7

Zpvnky 8

kanky a hdanky 9

Kam s dtmi v Miln 1011

Bsnika 12

Omalovnka 13

Krajnkova knihovna 1415

Hrtky s etinou 1819

esk zempis 20

Putovn za chutmi 21

Krajnkovo tvoen 2223

esk kola Miln 24

Mil krajnci,

A mme tady duben. Msc s poasm nestlm a promnlivm, ktermu se k aprlov. Vak i vlastn prvn dub-nov den aprl je ve znamen rz-nch ertk, legrcek a drobnch ne-kodnch zlomyslnost, kdy se sna-me naplit nae kamardy. A v oka-miku, kdy se nm to povede a ti nm sednou na lep, uv na legrcce, meme ve uvst na pravou mru zvolnm: Aprl!

Vdli jste, e esk nzvy msc vychz v naprost vtin z prodnch jev, typickch pro ono dan obdob? Duben je pojmenovn jak jinak podle dubu.

Dub je vpravd krlem mezi stromy: symbol majesttu, odolnosti, sly. Jeho devo je pevn, a proto se dve pou-valo na vrobu mlnskch kol i lod, dnes se z nj dl pedevm kvalitn nbytek. A jak urit znte z jedn slavn pohdky, nikdy jej neuvidte bez list. Ty such si uchovv celou zimu a opadv, a kdy u mu na vtvch prakticky ra nov pupeny a zan kvst. A to se dje prv v msci, kte-rmu dal dub sv pojmenovn.

Tak pkn a vesel duben, hezk svt-ky velikonon a na shledanou s Kra-

jnkem zase za msc!

Krajnkova redakce

Redakce asopisu Krajnek:

Barbora Aydn Eva Sevinli Hana Katzourakiov Ivana Kamaz Jana Schulzov Jitka Lores Zkouck Kateina Balunov Marie vdov

Mirka echovsk Monika Tutucu Radka elik Simona Kubkov Soa Alfieri Soa Klimeov

Tituln stranu pipravila: Magdalna Sevin Jazykov korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydn Grafick prava: Radka elik, Ivana Kamaz, Odpovdn redaktorka: Radka elik

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz krajanek.milano@seznam.cz czassoc-milano.jimdo.com

www.facebook.com/casopiskrajanek

et krajan v Istanbulu

OBS

AH

/

VOD

NK

/2

3/ VELIKON

OCE

zdroj: makary, koblihy

V elikonoce... vichni se na n u tme! Ale na co vlastn? Velikonocemi, dleitm kesanskm svtkem, si pipomnme Velkou noc, zmrtvchvst-n Jee Krista. Slav se kad rok jindy, a to prvn nedli po prvnm jarnm plku. Jsou to nejen cr-kevn svtky, ale tak oslava jara, probouzen po zim. Pro dti a nejen pro n je to pleitost vrhnout se stemhlav do vru velikononch tradic a zvyk; do tvoen, malovn, vzdoby, peen i

zpvu. Zvyklosti se pochopiteln mohou dosti liit kraj od kraje. Povzme si ale o tch nejtradinjch.

A kter hlavn zvyky a tradice mme na mysli?

Malovn a jin zdoben vajek

Chcete-li to zkusit, posta vajko, a u vaen nebo vy-foukl, obyejn barvy se ttcem, speciln barvy na vaj-ka, ale napklad i cibulov slupky, v nich se va syrov vejce, dle pak obtisky s velikononmi motivy nebo pro ty zrunj vel vosk i malink vrtaka. K tomu dvka fanta-zie a mete zat.

Pleten pomlzky a koleda

Dvata, mjte se na pozoru! Nkdo ji sice pouije jen na velikonon vzdobu, ale jsou i tac chlapci, kte si pomlzku koup i dokonce sami doma z prout upletou a na konci ozdob barevnmi stuhami. A pak s n za zpvu koled na Velikonon pon-dl vylehaj dvky. Vykoledovat si mohou pedevm nazdoben vejce, sladkosti, zejmna pak okoldov vajka.

Tradin pokrmy

Vnoce maj svho kapra s bramborovm saltem a cukrov, na Velikonoce by pak na svtenm stole neml chybt bernek, mazanec nebo jide. Bern tentokrt nebude penka, ale pikotov, ppadn tvarohov mounk ve tvaru lecho be-rnka. Oika mu udlejte z hrozinek nebo z lentilek a nezapomete na mali kolem krku. Ke sndani o velikononch przdninch zachutn tak mazanec, na povrchu krsn leskl bochnek posypan mandlovmi lupnky, po jeho rozkrojen se vm, dti, urit bude chtt dloubat avnat hrozinky. Ten, kdo d pednost menmu soustu, nech si upee medem slazen jide pipomnajc tvarem svinut provaz i uzlk.

A pokud jste byli v koledovn spn, poohldnte se rychle po njakm zaruenm receptu na vaj-kov salt, vajenou pomaznku, vajkovou tlaen-ku, vajen... :-)

Velikonon zvyky a tradice

zdroj: kraslice

VRO

A

VZ

NAM

N

DN

Y /4

4. dubna 1915

v Pbrami

se narodil

Jan

DRDA

Byl to esk novin a spisovatel. Psal knky pro dospl i pro dti. Pro n napsal knku esk pohdky a vytvoil filmov scne k pohdkm jako Hrtky s ertem, Dabujn a Pan-drhola nebo Dalskabty hn ves aneb zapomenut ert. Na-psal, mimo jin, filmov nmt pohdky O princezn Jasnnce a ltajcm evci. Vidli jste ji nkterou z nich?

15. dubna 1452

v italsk Vinci

se narodil

Leonadro Da VINCI

MEZINRODN DEN DTSK KNIHY 2. duben

Datum bylo stanoveno zmrn, nebo v tento den se narodil znm pohdk Hans Christian Andersen. Kdo by neznal jeho Malou mo-skou vlu nebo Snhovou kr-lovnu? Clem Dne knihy je piblit dtem knky a rozvjet jejich fantazii.

Byl to velmi talentovan lovk, kter vynikal v mnoha disciplnch: malstv, anatomii, vd, filozofii, hudb a literatue. Jako prvn napsal knihu o lidsk anatomii, to je z eho se skld lidsk tlo, udlal prvn nvrhy helikoptry, ponorky nebo auta. Je autorem svtov znmho obrazu Mona Lisa (La Giaconda), kter mete vidt v paskm muzeu Louvre.

ARODJNICE Filipojakubsk noc

Se odehrv od pra-dvna v noci z 30. dubna na 1. kvtna. Tuto noc, kter je magick, se lid schz u zaplench oh, aby oslavili

pchod lta a s nm radost, mld a plod-nost. Lid kdysi vili, e tuto noc se sl-taj arodjnice na tajemn sabat, aby arovaly. Jako ochranu ped jejich kouzly lid zapalovali ohn, plili koata a dlali spoustu protiarodjnickch opaten.

5/ ET SVAT A PATRON

I

jen nerad. Na smrteln posteli se mi svil, e sv povoln vykonval patn a k lidskm hchm se otel zdy. J jsem si ekl, e se z jeho chyb ponaum. Kdy Dtmar zemel, byl jsem toti j zvolen novm biskupem. To vm byla panika! Nikdy pedtm jsem to nedlal! Pak jsem si ale ekl, e dn uen z nebe nespadl a panika byla rzem pry.

Jako sprvn biskup jsem se snail bojovat s hchy tehdej spolenosti. No vily byste tomu? Bratr si brval sestru, teta svho synov-ce, obchodovalo se s otroky a dokonce se po-daly hlun nedln trhy. Ano, v nedli! V den odpoinku! Bohuel takovch hnk bylo mnoho a j nevdl, jak si s nimi poradit. Rozhodl jsem se tedy z ech odejt a pomhat tam, kde mou pomoc vtali. Zanedlouho mi zaaly chodit dopisy s prosbami, abych se vr-til. ekl jsem si, e tm echm dm jet jednu anci. Tentokrt jsem si vak s sebou pivezl posily v podob italskch mnich. Pro n jsem zaloil Bevnovsk klter. Musm se pochlubit. Byl to prvn musk klter

v echch. Bohuel ani pomoc mnich nestai-la, rozhodl jsem se odejt podruh. A jet e tak! Jen rok po mm odchodu vyvradili cel mj rod. Tak to byla posledn kapka! Do ech u se nevrtm! ekl jsem si. Odeel jsem do Polska a dle do Pruska, kde jsem se snail mezi lidmi it kesanskou vru. Prusov ale vru pijmout nechtli a na jejich posvtnm mst m nakonec rituln obtovali. J, to vm byla bolest! Ale v roce 999 m prohlsili za svatho a to mi opt vykouzlilo smv na tvi. Pro sv skutky jsem se stal patronem esk zem. Take pozor na sv chovn, dti! Protoe oi mm stle na stopkch.

Svat Vojtch

Mil dti, jmenuji se Vojtch a stejn tak jako sv. Zdislava i j bych vm rd povyprvl, kdo e to vlastn jsem, spe byl. Tak co, zkusme ten pbh poskldat dohromady?

B ylo to nkdy kolem roku 956, kdy jsem piel na svt. Mj tatnek se jmenoval Slavnk a byl vznamnm eskm knetem, zakladatelem rodu Slavnkovc. Spolu s moj maminkou Stezislavou a mmi pti sourozenci jsme ili na hrad v Libici nad Cidlinou.

A jak bylo m dt-stv? eknme, e astn a nalinkova-n. Ono vte, Slavnk byl jeden z tch tatnk, kte vm naplnovali budouc-nost dv, ne vs p vbec pinesl. A tak jsem byl vy-

chovvn tak, abych mohl v dosplosti zastvat njakou vznamnou funkci. Vechny plny se vak rozplynuly jako pra nad hrncem, kdy jsem vn onemocnl. Maminka s tatnkem u nevdli, jak mi pomoci, a tak m poloili na olt Panny Marie. A stal se zzrak! Bhem pr dn jsem byl zdrav jako rybika! Tatnek, pro-toe to byl mu, kter vdy splcel sv dluhy, slbil na opltku Panence Marii, e j se stanu knzem a e j a Pnu Bohu budu vrn slouit. A tak se tak stalo.

Takov povoln duchovnho vyadovalo to nejlep vzdln, a proto jsem odjel do Magde-burgu. Tenkrt tady psobil arcibiskup Adal-bert. Ten mi vyprvl o svch cestch, o pomo-

ci druhm, o trpench, se ktermi se setkal. Byl to takov mj magdebursk tatnek.

Pot, co jsem hrav zvldl bimovn a pijal po svm uiteli druh jmno Adalbert, vrtil jsem se do ech. Tady si m pod sv kdla vzal bis-kup Dtmar. Na toho, piznm se, vzpomnm

Bimovn obad, pi kterm se kesan pevnji spojuje s Bohem a s crkv. Poskytuje bimovanmu zvltn slu Ducha svatho,

aby vru il a brnil ji.

POH

DKA

/6

Na motivy pohdky Karla Jaromra Erbena

Jirka a jeho kamardi kozu pentlemi ovzali a dali ji do sednice enki. Ten ji dal do pstnku, kde jeho ti dcery

leely. Jirka zavolal: Kozo, dr!

Jedna z dcer, Manka, chtla zskat pentle a la je odvzat z kozy. A kdy se nevracela, ly ji ostatn na pomoc a zstaly tam vechny jako pilepen.

Rno el Jirka pro kozu a ve-dl vechny ti pry: li pes

ves, rycht koukal z okna. I fuj! povd, Kaenko, co to, co to? el a popadl ji za ruku, chtl ji odtrhnout, ale zstal u n taky. V ulice potkali paste, jak ene stdo krav, bk se otel o Ku, uvzl, a Jirka ho taky vedl.

Pili ped zmek, ze kterho vyli ven slouc, a kdy cel ten prvod vidli, li ke krli a ve mu povdli. Princeznu vyv-edli nahoru k oknu, ona se dvala na prvod s kozou a smla se, a se zmek otsal.

A te se Jirky krl ptal na jeho pvod a oznmil mu, e mu princeznu neme dt, protoe je prostho rodu, ledae by jet nco vykonal.

Ze studnky vzdlen sto mil pokud za minutu pinese koflk vody, princeznu dostane. Jirka ekl tomu, co ml nohu na

rameni: Ty jsi povdal, e kdy sund nohu, dosko sto mil. Ten sundal nohu, skoil a byl u studnky. Chyblo mlo do doby, kdy se ml vrtit, a on nepichzel. Jirka povd druhmu, a se podv, co se

dje. On tam u studnky le a sp! - To

Jirka s kozou

B yl jeden krl a ml smutnou dceru. Krl

prohlsil, e ji oen s tm, kdo ji rozesmje. Pastv syn Jirka povdal, e to zkus. Vzal si s sebou kozu, kter byla takov, e kdy

on chtl a ekl: Kozo, dr!, e kadho, kdo el kolem, drela, a ten u n pak musel zstat.

Jirka kozu vzal, el a potkal mue s nohou na ramen.

Jirka povdal: Pro m nohu na ramen? A on: Kdy ji sundm, doskom sto mil. Tak ho Jirka vzal s sebou do sluby. li a potkali

dalho s prknkem na och. Pro m na och prknko? A on: Kdy to prknko zdvihnu, vidm sto mil. Tak se k nim t pidal. Pak potkali tetho kamarda s lahv pod pa a msto ztky

v n drel palec. Pro tam palec dr? - Kdy ho vythnu, dostknu sto mil, a to, co chci, zastknu. Jirka ho taky vzal s se-bou. Pili do krlovskho msta a na-koupili pentle na kozu. Zali do hospody, a tam u bylo zazeno, e a takov lid pijdou, aby jim dali jist a pt, co budou chtt, e to krl vecko zaplat.

zdroj

7/ POH

DKA

bude zle, povd Jirka, u m as se vrtit. Ty, tet, ty jsi povdal, e kdy vythne palec z t lhve, e dostkne sto mil; stkni tam, a vstv. Tet kamard vythl palec z lhve a stkal.

Jirka povd tomu druhmu: Podvej se, jestli u se tam hb nebo co dl. -

Och pane, u vstv a nabr vodu a vrac se.

Na zmku Jirkovi ale uloili dal kousek. Nedaleko ve skle je jednoroec hubc mnoho lid, jestli ho Jirka shlad ze svta, princeznu dostane. Jirka vzal sv pomoc-niky a li do lesa, a pili ke smrin. Nali tam ti zvec pelechy. Jirka a ka-mardi si nabrali kamen a iky a vlezli

nahoru na strom. A kdy si zvata lehla, pustili dol kmen na jedno z nich, na jednoroce. A ten ekl tomu druhmu

zveti: Dej pokoj, neouchej m! - Ale to odpovdlo: J ti nic nedlm. - A zas na toho jednoroce zeshora pustili

kmen. - Dej pokoj, u jsi to udlal podruh. - Vdy j ti nic nedlm! - Pak se popadli a prali se, a se vleli po zemi. A jednoroec chtl druh zve probodnout; ale ono uskoilo a jednoroec, jak se po nm prudce ohnal, zapchnul se rohem do stromu a nemohl ho vyndat ven. Jirka se svmi kamardy skoil ze smrku dol, dv zvata utekla a tomu tetmu, jednoroci, usekli hlavu,

vzali ji na ramena a nesli ji do zmku.

Krl lamentoval, e tentokrt pastovi

mus svou dceru dt. Ne, pane krli, povd jeden slouc, to neme bt. Vdy je prostho rodu, aby dostal krlovskou dceru! My ho musme ze svta sprovodit. Krl na to pikzal, aby poslouchali, co bude Jirka mluvit, podle ei e poznaj, co je za a jak na nj. Na zmku bydlela jedna ena, ta to slyela

a pak Jirkovi povdala: S tebou nebude dnes dobe, chtj t sprovodit ze svta.

- I toho se nebojm, u kdy mi bylo dvanct let, zabil jsem jich jednou ranou dvanct. Ale to bylo tak, e mma upekla placku, vltlo mu na ni dvanct much a on je narz zabil.

To kdy na zmku slyeli, ekli; Jinak to nepjde, ne e ho musme zastelit! Potom dali nastoupit vojky, e mu udlaj slvu, e ho budou oddvat na ndvo. Tak ho tam vyvedli a vojci chtli u do nho vyplit. Ale Jirka ekl tomu, co drel

v lhvi msto ztky palec: Vythni palec a vechno zastkni! pane, to j rd udlm. Vythl palec a vecky je zastkl, a byli vichni slep a dn nic nevidl.

Na zmku kdy vidli, e to jinak nepjde, ekli Jirkovi, e mu tedy princeznu daj. Potom ho oblkli do pknch krlovskch at a byla slavn svatba.

ZPV

NKY

/8

Bl pan na hldn

Navazujeme na rozhovor s Vhrsti z beznovho sla a s laskavm svolenm autor vm pinme psniku z veernku Bl pan na hldn, kter najdete

ve videoarchivu esk televize. Text: Pavel Brycz Hudba: Zdenk Zdenk

zdroj

Jazykolamy

jmno

kanky pro nejmen krajnky 9/ VO

LNO

ASOVKY

zdroj

komr

Peru, peru, ty per taky, dv ne pijdou velk mraky.

Peru jako o zvod, pijde mi to vechno vhod.

Peru, peru, mchm, mchm, vm, vm, ckm, ckm.

Vrabk dl mal skoky, hopy, hopy, hop.

Zkusm j to po nm taky, hopy, hopy, hop.

Kter zve pije

nejdra npoj?

Hdanky ern zve, vidm v de, u hlavy rky, v rukou nky,

hladk m kabtek

a chod nazptek.

rak

Je domeek bez oknek

a v nm tisc panenek,

na zobku med,

na ocsku jed.

vela, l

Je to tvoje,

ale jin toho

uvaj vc, ne

ty sm. Co je to?

V na peci pit myi, v na peci psci sp.

Sysel mysl, e v t pixli je sysl musli.

Kot v byt hbit mot nit.

KAM

S D

TM

I V M

ILN

/

10

Aneb pokraujeme v na zelen krasojzd!

V beznu jsme se s Krajnkem vydali do zahrad Giardini Pubblici. Tak Parco Sempione, kter si pedstavme te v dubnu, nabz krom pjemn osvujcho jarnho pobytu v zeleni i nejrznj dal aktivity. Mohou jimi bt kulturn vzdlvac akce v pilehlch vstavnch budovch, pohled na msto z rozhledny, pozorovn podvodnho svta v akvriu i sportovn vyit v arn. Doslova jen

nkolik krok, pardon: ndvo, dl tento rozlehl park od runho centra a Castello Sforzesco. Oblben park je pln travnatch ploch, vzrostlch strom, jezrek, fontn, dt, cyklist, bc, pejska. Zkrtka takov, jak m bt. Ale kdy vs v jeho blzkosti pekvap d, nezoufejte! Naopak. Je tu mnoho k vidn i v pilehlch budovch.

Park Sempione

Duben je v Miln jeden z nejdetivjch msc. Musme si proto pro nae toulky mstem najt i njak zajmav msto pod stechou. Tak u jen skldac detnk do taky nebo pltnku do baku a hur obje-vovat msto!

Acquario Civico di Milano

V e vchodn sti parku se nachz akvrium Acquario civico di Milano. Akoli je i zde uvnit spousta vody, urit se nenamote. Na sv si tu pijdou obdivovatel a pozoro-vatel sladkovodnho i moskho ivota. A kadou prvn nedli v msci je navc vstup zdar-ma. Pipravte se vak na frontu a dal poetn nvtvnky. A jet nco: a vm ale nepr v pondl, to se neschovte, maj zaveno.

Stle jet pmo v parku, na jeho jihozpadnm okraji, v Palci umn (Palazzo dellArte) Triennale di Milano mete od 9. dubna do 1. listopadu 2015 zhldnout vstavu Arts & Foods, Rituly od roku 1851. Umn a jdlo v malb, sochastv, ve fotografii, v reklam, v litaratue, na filmovm pltn... Nicmn vae vlastn svaina v baru nebo z baku um-leck zitek jet umocn.

11/ KAM S D

TMI V M

ILN

Torre Branca Sempione

Kdy d vystd slunko vzhru na rozhlednu!

Z nme to, aprlov poas. Take kdy vysvitne slunko, urit toho vyuijte a jen pr krok od Triennale navtivte milnskou rozhlednu, tm 100 metr vysokou v jm-nem Torre Branca.

A jet jedna vstava zahajujc v dubnu

Leonardo 1452-1519

D odnes se sklnme ped dly vestrannch renesannch umlc. Tak-zvan renesann lovk maloval, kreslil, sochal, psal, ppadn i vynal-zal... A hlavn mu lo vechno bjen! Byl veuml. A prv jednoho z nich, gnia Leonarda da Vinci, bude pipomnat jedinen vstava v Krlovskm palci (Palazzo Reale) nazvan Leonardo 1452-1519. Potrv od 15. dubna do 19. ervence 2015. Snad vs nalk skutenost, e byl mistrem svho oboru ve vech tchto disciplnch. Tak to bude, ven zvdav, urit zajmav!

Za necelou minutku vs vyveze vtah a nahoru, odkud budete mt Milno jako na dlani. Za obzvl dobr viditelnosti lze dohldnout a na Alpy a Apeniny.

Zajmavost thle bsniky je to, e se rmuje v originle i v pe-

smyknut verzi!

V Caihradu na zpra

tlust Turek kvu pra,

va kvu na turka,

nos m jako okurka.

Va kvu s vn dlek,

vypijme si jeden lek,

jeden lek pro vecky,

kte mluv turecky:

BSN

IKA

/12

V icaduhra znapra

ttlus rektu vuk pra,

va vuk nakatur,

mnos koja okakur.

TUREK

Ji ek

13/ OM

ALOVN

KA

KR

AJN

KOVA

KN

IHO

VNA

/14

Z bavn, pemliv rok s du malho kluka. V, e chybovat je lidsk, a tak si nedl tkou hlavu z toho, kdy obas nco zpack. etli ho u vai rodie a zamilujete si ho i vy od prvn chvle, kdy zabote nos do jeho knih. Pro dti pe ji dobrch padest let a kad jeho nov dlo je dalm klenotem dtsk literatury. Tvorba Jiho ka je, stejn jako on sm, pln mil moudrosti a laskavho humoru.

Aprlov kola Chodil jste rd do koly?

Ano. Ani ne tak na vyuovn, jako na kamardy. Vichni jsme chodili do stejn tdy a mli jsme dobrou partu.

Dvakrt dv je nkdy pt. Jak Vm la matematika?

Vdycky za jedna. Zddil jsem matematick mylen po otci, akort m matika nebavila. Mj nejmilej pedmt byla tlesn vchova, po-stupn jsem se vak zamiloval do etiny a literrn vchovy.

Literrn ocenn: ti Zlat stuhy, esk best-seller 2013 za knku Krysci jsou zase spolu

a ada dalch...

Ji ek

Abeceda Kter psmenko mte nejradji?

Jako kluk jsem neuml vyslovit , ale dnes mm tuhle hlsku nejrad-i. Takovou vzcnost maj krom ech snad jen Kaubov. Dokonce jsem napsal Sonet k poct hlsky .

Pro se ten k tolik smje Co Vs zaruen rozchecht?

Star filmov grotesky. idovsk anekdoty. Dti - s tmi bv ohromn legrace a lovk vedle nich zaruen omldne.

Otzky kladla Lenka Kanellia.

15/ KRAJNKO

VA KNIH

OVN

A Ahoj, moe Houpete se rd na moskch vlnch?

Miloval jsem plavn v moi, zvl kdy byly vlny, ale rakovina m o tuhle radost pipravila.. Dchm otvorem v krku a s tm se ned koupat. Tak aspo obdivuju moe ze behu.

Nesedejte na jeka Tak se Vm obas stvaj takovhle mal nemehloviny?

Bez takovch nemehlovin - j jim km koniny - by byl ivot pern nuda. Oblbenou koninou bylo v zkladn kole namen dvch copn-k do kalame s inkoustem (my jsme jet psali pery na nsadkch), to eil n kantor pohlavkem (tehdy nebyl zkaz tlesnch trest); na stedn kole pak hran fotblku ve td, co asto konilo rozbitm oknem - a nslednmi dvojkami z chovn. A kdy se k tomu pidalo naskakovn do jedoucho vlaku, dostal jsem z chovn trojku. Take jsem se svm dtem nemohl dvat za pklad - vidly moje vysvden! Ale z normlnch pedmt jsem mval lep znmky ne z chovn.

ry mry fuk, a jsem zase kluk Chtl byste bt zase klukem?

Aby ne! Vyrstal jsem v obyejn rodin, bydleli jsme ve 2 + 1, nemli jsme ani auto, do cizi-ny se tenkrt moc nejezdilo, ale dobrodrustv jsme provali kad den. Kdy jsme pili ze koly, hodili jsme taku do kouta a hur ven. Nemli jsme televizory, potae ani mobily, ale zato jsme proptrali cel msto a okol, plavili se po ece a hrli si v lesch, sportovali jsme a po veerech etli jako div. Nikdy jsem se v ivot nectil tak svobodn, jako v klukovskch letech.

Hrzostran pohdky pro mal strapytlky Bl jste se, kdy jste byl mal kluk?

Samozejm. Ttov ns vychovvali k tomu, e kluk se nesm bt a chlapi nebre, ale maminky vdly, e zabreet si tajn neukod, a bt se me bt dokonce pjemn, kdy se lovk dr mmy za ruku a ped vemi dra-ky a erty se me ukrt pod peinu.

m budu, a vyrostu? m jste se chtl stt Vy?

Jako kluk jsem chtl bt nmonk - ale dnes bych byl radji kluk. Anebo holka!

NEJOBLBENJ

Barva: lut. lu pampeliek, houstek, slunka.

Vn: Vn lesa. Vn moe. Vn en a dt.

Zvuk: Lidsk hlas pi zpvu. umn eky nebo pboje.

Kvtina: Chrpa, ale pol zaplevelench chrpami je u mlo.

Ron obdob: Jaro. Po dlouh zim je jaro jako znovuzrozen.

Den: Nemm. Kad den, kdy se pihod nco milho...

Kiko se rozlouila s Evou a spchala za

tatnkem, aby mu honem povdla

vechna nov esk slova, a taky mu

chtla vyprvt o labutch, o kvtino-

vch vnch v Podzmce a hlavn o Ev.

Tatnek ale v jejich byt za vrtnic ne-

byl. Pan vrtn Ev rukama ukzala, e

je tatnek nahoe. Kde jinde ne v kni-

hovn! Pomyslela si Kiko a vydala se,

kam j ukazovala pan vrtn. Prola

velkm ndvom, vysypanm trkem,

kolem dvou ohromnch soch ramena-

tch andl a kolem dvou devnch

dl. Ctila se na zmku hned jako doma,

vbec ji nepekvapovaly rozlehl chod-

by a zatuchl vn kamennch zd

a deva, kterm byly vykldan velk

sly. Po zmku jet nechodily dn

vpravy, a tak si Kiko vesele vylapovala

po dlouhch chodbch sama. Pan pr-

vodkyn Prokopov zatm nemusela

provdt nvtvnky, a tak sedla na

konci schodit na mal idlice a plet-

la. Ukzala Kiko na velk dvoukdlov

dvee, nad nimi byl npis STAR KNI-

HOVNA. Kiko vythla svj mal seitek

na slovka a npis si opsala, pak se Evy

nebo tatnka zept, co znamen star.

Opela se do tkch dve, ty zavrzaly

st pt

a Kiko se ocitla v dvrn

znmm svt. Vykraovala si spokoje-

n po naletnch parketch a vdecho-

vala vni starch knih ukrytch ve vel-

kch sknch s memi, kter byly jem-

n jako njak elezn krajka. A kdy

Kiko zvedla hlavu ke stropu, uvidla, jak

na barevnch freskch sed tlust bohy-

n, kolbaj nohama a pojdaj hrozny

ervenho vna. Nejvc ale Kiko ohromi-

ly obrovit glbusy, s nimi se dalo ot-

et. Hned to zkusila, i kdy si byla jist,

e je to zakzan. Otec glbusy byly

tyi, dva velk a dva men, a vypadaly

jako barevn balny, jen se vznst. Sta-

ilo k nim pidat ko, zaeptat njak

kouzeln zakadlo a hned by lovka

odnesly do vech tch zem, kter jsou

na nich namalovan, pomyslela si Kiko Nap

sala

: Mar

kta

Pil

tov

, n

akla

dat

els

tv M

ean

de

r

T

EN N

A PO

KRAC

OV

N

/ 1

6

17/ TEN N

A POKRAO

VN

Pokraovn pt

a zkouela otet kadm z nich. N-

ramn ji bavilo prohlet si barevn

mapy. Pak ji ale vyruil tatnkv hlas:

No to jsem si mohl myslet, e tady

bude dlat neplechu! Tatnek se ale

nezlobil doopravdy. Ml radost, e Kiko

vid, a hned j zaal ukazovat knihovnu.

Zavedl ji ke svmu pracovnmu stolu,

kde ml poloenou vzcnou knihu.

Zrovna lil pli vybledlou barvu na

jednom obrzku. Byl na nm vousat

krl v modr koili a na hlav ml veli-

kou korunu, kter mu tak trochu sjd-

la do ela. Kiko se moc nelbil, protoe

ml rezav fousy a dlouh vlasy

a v ruce drel tenk me.

Dval se upen na Kiko. Zdlo se, e se

mu ani trochu nezamlouv, e ho Kiko

s tatnkem vyruili. Kdy se vrtili dol

do bytu, byla u skoro tma. Kiko se pl-

n toila hlava z tatnkova vyprvn o

tom zvltnm krli z knihy, ze vech

tch novch vc a hlavn z pedstavy,

e ztra pjde znova do koly. Kdy se

s tatnkem naveeeli a popli si dob-

rou noc, Kiko si vlezla do sv nov po-

stele a pevyprvla plyovmu med-

vdkovi Nurimu Povst o Zrzavm krli,

kterou j v knihovn vyprvl tatnek.

Byl jednou jeden zrzav krl, eptala

medvdkovi do u. A ten krl ml za

manelku velice krsnou krlovnu, ale

vbec na ni nebyl hodn. Pod j nco

vytal a nikdy nebyl spokojen s tm,

jak nosila aty nebo jak se esala, do-

konce ani s tm, jak si vesele cel dny

prozpvovala. Nikdy se mu nelbilo, jak

krlovna vyv krlovsk kapesnky,

ani jak let jeho stbrn brnn. Pitom

brnn mohla letit jenom krlovna,

protoe krl nedovolil, aby na jeho zbroj

shnul nkdo ze sluebnictva. Krl byl

zkrtka velice nladov. V jednom kuse

musel toti odjdt do vlky a bojovat

s divokmi a krutmi Turky, kte neu-

stle podali njezdy na Moravu a tak

do Uher. Krlovna se svho mue bla,

hlavn jeho tenkho, dlouhho mee

a patn nlady. Ti dva mli spolu ale

dceruku, malou princezniku. Byla krs-

n a vesel jako jej maminka a vdycky

dokzala svho vn nespokojenho

tatnka uklidnit krsnmi psnikami.

Umla moc hezky zpvat. Hrla mu na

fltnu a Zrzav krl se pak vdycky

pestal zlobit. Jene mal princezna i jej

maminka jednou vn onemocnly.

Lidi v celm krlovstv tenkrt suovala

zl horeka, na kterou jich mnoho ume-

lo. Umela i krlovna s malou princezni-

kou. A krl dodnes pr ve Star knihov-

n stra a vude svou dceruku i jej

maminku hled. Pozd lituje, e na n

nebyl hodn, pestoe je ml moc rd,

jenom to asi neuml dvat najevo.

Medvdkovi se ale pohdka vbec nelbi-

la. Zrzav krl a jeho zabednnost ho

rozlily, a tak mu Kiko musela slbit, e

mu ztra povyprv njakou jinou, vese-

lej. Pak Kiko konen usnula.

HR

TKY

S E

TIN

OU

/ 1

8

zdroj: pomlzka, kolednk, bernek, mazanec, tn, hb, vrba, pentle, jidky, pupen

pomla zka mazanec

vaj c ko tele

bera nek s te ne

koledn k house

Mil krajnci,

urit jste si ji vimli zmny, kter na vs na tchto strnkch ek. Tentokrt si pro vs Krajnek pipravil hru domino. Znte ji? Poproste maminku, tatnka, brku nebo sestiku a zahrajte si. Kartiky si vytisknte, podlepte paprem a pot rozst-hejte v mstech, kde jsou symboly nek.

Jak se domino hraje?

1. Kartiky domina se zamchaj a polo obrzkem dol. Kad hr dostane tyi kartiky. Zbytek kartiek se srovn na hromdku.

2. Prvn hr vylo jednu kartiku na stl a pokud m dal hr slovo shodn s obrzkem na kartice, me je piloit. Shodn obrzek a slovo mus bt vdy vedle sebe.

3. Nem-li hr vhodnou kartiku, mus si vzt jednu z hromdky. V ppad, e je na n shodn

slovo k obrzku, me ji piloit.

4. Hri se v tazch stdaj.

5. Vyhrv ten, kdo nejrychleji piloil vechny sv kartiky.

Je jen na vs, zda-li budete dodrovat tato pravidla nebo si vytvote pravidla nov. Hru mete hrt i sami se sebou.

19/ HRTKY S ETIN

OU

zaj c ek

vrba

kur e

sele

jehne

pentle

hr be

ku zle

jida s ek

vc ela

kote

pupen

kve tiny

kos k

ESK

ZE

MP

IS

/ 20

zdroj zdroj

O zitky nen v eskm Krumlov rozhodn nouze: pokud chcete vdt, jak se ve stedovku vznilo a muilo, sta zajt do Muzea trpnho prva, v Muzeu marionet zase mete obdivovat vstavu starch i souasnch loutek i celch loutkovch divadel.

V lt je esk Krumlov tak mstem vodk. Mete je pozorovat z Lazebnickho mostu nebo z jedn z mnoha malebnch kavren i restaurac podl eky Vltavy. Ale stejn tak si mete i sami pjit loku i raft nebo i ostat-n vodck vybaven a prohldnout si esk Krumlov z pln jin, zajmav perspektivy, nebo se teba i vydat na njak del vlet.

A pokud se vm zalb atmosfra stedovkho msteka, nenech-te si ujt krumlovs-k Slavnosti pti-list re, kter se zde kadoron konaj na konci ervna. To stedo-vkmi kostmi, hrtkami, kejklemi a hodovnm ov cel msto!

esk Krumlov je mimodn krsn msto a dky tomu, e od roku 1992 je vedeno na seznamu UNESCO, kde jsou zapsny nejvt svtov skvosty mapujc djiny lidstva, je proslaven po celm svt. Jmno msta Krumlov je odvozovno z nmeckho vrazu Krumme Aue, kter je pekldn jako Kiv luh. A kdy se podvte na leteckou fotografii, hned vm bude jasn pro. eka Vltava se v tchto mstech pmo esovit krout!

Mstu ze skly domi-nuje rozshl arel hradu a zmku; je druh nejvt v es-k republice. Pat k nmu krom zmeck ve a

zajmavch interir (kde mete obdivovat teba slavn Makarn sl, zlat eggenbersk kor i jedno z nejstarch a nejzachova-lejch baroknch divadel na svt) i rozlehl zmeck barokn zahrady. A prv v nich se nachz jeden z dalch svtovch unikt: otiv divadlo. Pedstavte si, e sedte v kesle umstnm na pohybliv ton, kter se bhem pedstaven s vmi ot podle po-teby. Prodnmi kulisami jsou toti zmeck park a zahradn letohrdek nazvan Bellarie. Pohdkov pedstaven pro dti se konaj odpoledne, veern jsou spe pro dospl.

eknte, ve kte-rm divadle vm doporu vzt si sebou na pedstaven leh deku nebo pltnku?

esk Krumlov

I esk Krumlov se me pochlu-bit mnoha povstmi i legenda-mi. Ta nejznmj vyprv o Bl pan. Je to Perchta z Romberka, kter zaila mno-ho utrpen a pko a proto za svho ivota vdy ochotn po-mhala a ochraovala chud a trpc z celho kraje. k se o n, e dodnes nkdy chod po ndvo, cel zahalen v blm.

zdroj

21/ PUTO

VN ZA CH

UTM

I

V dalm pokraovn Krajnkova putovn se vypravme do panlska. Dnes vm pedstavme snad nejznmj a nejtypitj panlsk jdlo - TORTILLU. Nen nijak sloit ji vyrobit.

Tortilla (ti tortija) se pipravuje z vajek a brambor. Nkdo pidv zelenou papriku, jin tuka v konzerv, hrek atd. Nejprve nakrjme 3 - 4 stedn velk syrov brambory na kousky, ty dme na pnev s rozehtm olejem a na mrnm ohni opkme, dokud nezmknou a promch-vme, aby se nepiplily. Mezitm rozlehme v misce asi 8 vajek, do kterch pidme zmkl brambory, podn promchme a osolme podle chuti. Z pnve slijeme vtinu oleje a pelijeme na ni obsah misky. Musme dt pozor, aby se tortilla nepipekla pi okrajch, protoe jinak bychom ji nemohli dobe otoit. panl si pi jejm oten pomhaj druhm talem. Mlk tal polo na pnev dnem vzhru a tortilla by do nj mla vypadnout. Tal oto a tortillu sthnou do pnve neopeenou stranou a pomaliku dosma.

Hotovou tortillu meme nakrjet na kousky a jme jako jednohubky pincho" (ti pino), nebo nakrjme na vt kusy, dme do veky a udlme plnnou bagetu bocadillo".

Tak co, Krajnci, zkuste si tortillu udlat taky? Jist se vm poda a uvidte, e si na n moc pochutnte nejen vy, ale pekvapte i vae kamdy.

Dobrou chu! Buen provecho!

pincho

bocadillo

tortilla

Postup vroby tortilly

KRAJ

NKO

VO T

VOE

N

/ 22

V Velikonoce jsou tu a s nimi samozejm tak velikonon kraslice! Vejce jsou symbolem novho ivota a probouzejc se prody, proto je tradin na Velikonoce zdob lid barvami a vzory. Vdli jste, e skopka symboli-zuje zemi? A loutek? Pece slunce! Tentokrt se spolen naume, jak si takov barevn velikonon vajko vyrobit. Nejdve se vak musme s rodii vypravit na zahradu nebo do parku a natrhat si jarn lsteky

a kvtiny ...

Budeme potebovat:

syrov vejce

4 hrnky slupek z cibule

zajmav tvarovan men listy a kvty

silonky

gumiky

nky

hrnec, vodu, ocet a olej

v

zdroj: obrzky

23/ KRAJNKO

VO TVO

EN

Na ist vejce pilome list ne-

bo kvt. Aby nm barva pkn

chytla, hadkem navlhenm oc-

tem vajko opatrn odmastme

jet ped tm, ne umstme list.

Vejce i s listem vlome do silon-ky a pevn sthneme gumikou.

Potom dme vait hrnec s jed-

nm litrem vody, cibulovmi

slupkami a petkou soli (tu pidme,

aby nm vajka pi vaen nepo-

praskala).

Do vody opatrn vlome

vajka a vame v cibulovch

slupkch asi 15 a 20 minut. Bhem

vaen je obas lehce protome,

aby se barva rovnomrn rozmstila

po celm povrchu vajka.

Po uplynut doby vaen ne-

chme ve vychladnout a pot

vajka opatrn vyndme, zbav-

me je silonkovho obalu a lstk,

osume starou utrkou nebo ru-

nkem. Aby se nm krsn leskla,

sta vajka naletit kapkou

rostlinnho oleje nebo trokou

msla.

Jak se vm povedla?

Vesel Velikonoce a dobrou chu!

Malovn vajek v Miln

Mnoz nai krajan se sna i v zahrani udrovat a hlavn dl pedvat dtem nae star

krsn zvyky a obyeje. Mezi jedny z nejkrsnjch tradic pat bezesporu ty velikonon.

V Miln se 29. bezna 2015 dti a jejich rodie seli na ji tradinm Malovn vajek.

Dti si s sebou z domova pinesly nkolik vajek i vyfouklch skopek, kter si barvily

v rznch barvch a vyzkouely si i klasick zdoben voskem. Leton novinkou bylo zdobe-

n pernkovch velikononch vajek a dalch velikononch motiv, kter si pro dti pi-

pravila Olga Votavov. Jan Burkhardt zase vem ukzal vrobu pomlzky pleten

z vrbovho prout. A nakonec jet provedl zjemce po bazilice svatho Vavince (basilica

di San Lorenzo) a vechny si zskal zajmavm a poutavm vkladem.

astn a vesel

Velikonoce

vem krajanm

a krajnkm!

Fotografie: Darina Jelnkov, Simona Kubkov, Soa Alfieri