Kreslení Pravou Mozkovou Hemisférou

Betty Edwards:Cviebnice kreslen Strana1

Betty Edwards:

Kreslen na pravou hemisfru

Cviebnice kreslen zaloen na modernch poznatcch

psychologie vnmn a funkce lidskho mozku

Z anglitiny peloil Ing.Jan Matys

Praha, leden 2006


Kreslen na pravou hemisfru Cviebnice pti zkladnch dovednost

40 standardnch a novch cvien Roziujc uivo: kreslen zti, postavy, krajiny, abstraktn kresba Dal prostedky: tuka, pero a inkoust, uhel, pastelka cont V seit je vloena flie s rmekem, slouc jako hledek

Obsah:

Pedmluva

Seznam materil (pomcek) Slovnek

Cvien I.st: Vnmn hran

1. autoportrt vodn pokus 2. vodn kresba vlastn ruky 3. vodn kresba koutu pokoje 4. rozcvika a voln kreslen 5. tve / vza 6. kresba figury nohama vzhru 7. automatick kreslen 8. kreslen vlastn ruky na flii, pedstavujc obrazovou rovinu 9. poloen zklad - tnovn pozad 10. penesen kresby ruky z flie na papr 11. ruka drc pedmt 12. kvtina 13. pomeran

II. st: Vnmn prostor 14. listy v negativnm prostoru 15. idle (podle foto) v negativnm prostoru 16. kuchysk nin 17. kresba podle sportovn fotografie v negativnm prostoru 18. kreslen podle skuten idle v negativnm prostoru 19. kreslen obrazu podle pedlohy ( Van Gogh: ten bible)


III. st: Vnmn proporc 20. odmovn: oteven dvee 21. odmovn: kout pokoje 22. koleno a spodn st nohy 23. odmovn: zti s knihami na stole 24. zti s elipsami 25. odmovn: postava 26. odmovn: hlava v profilu 27. portrt v profilu podle pedlohy 28. portrt v profilu kreslen samostatn 29. zti s americkou vlajkou

IV. st: Vnmn svtla a stnu 30. Vejce osvtlen shora 31. Ch.Chaplin ve svtle a stnu 32. Proporce hlavy zepedu 33. Koprovn elnho portrtu 34. Kreslme autoportrt ve svtle a stnu

V. st: Vnmn celistvosti 35. pouvn inkoustu a ttce 36. mstsk krajina 37. (kov) rafovn, stnovn 38. stnovan postava 39. abstraktn kresba podle rady Leonarda da Vinciho 40. kresba formtu 4x4 palce

Nmty pro dal studium Objednn portfolia a video-psky


Pedmluva Tato cviebnice (pracovn seit)1 je doplkem m knihy2. Jejm clem je poskytnout nvod pro praktick a inn cvien zamen na 5 zkladnch kreslskch dovednost. Jsou tu obsaena nkter znm cvien (jako kresba figuru hlavou dolu), ale je tu i mnoho objekt pro procviovn jednotlivch dovednost. Jist vm pijde vhod i zkladn kreslsk pomcka, kter je soust cviebnice, toti plastov flie, slouc jako obrazov rovina a hledek. Ta vm umon dlat kresby objekt a scn, kter vypadaj jako trojrozmrn. Se seitem mete pracovat i v ekrn u lkae nebo na letiti. Tm, jak postupn vypracovvte jednotliv cvien, mete sledovat svj pokrok. Studium kreslen se v mnohm podob sportovnmu trninku nebo vuce hry na hudebn nstroj. Jakmile zvldneme zklady, bude n dal pokrok zviset pedevm na intenzit cvien. Tato cviebnice vs dovede do novch, neprozkoumanch oblast, kter nejsou v uebnici (uveden v poznmce pod arou) obsaeny. Cvien jsou zaloena na pti smyslovch dovednostech, kter jsem ve ve uveden knize zevrubn popsala. Tchto pt dovednost je v kreslen vdy obsaeno; s prax se postupn integruj do komplexnho kreslskho umn. Pitom se mohou mnit kreslen objekty i pouvan materily. Nen divu: jednotliv dl dovednosti se v rmci komplexnho kreslen aktivuj podle poteby. Je to podobn jako zen auta nebo pi hran tenisu. Zjistila jsem vak, e mnohm mm studentm, kte ji zklady kreslen ovldli, in pote vybrat si vhodn objekt. asto by rdi nakreslili objekt, kter je njak zaujal, avak maj obavy, zda to nebude pli tk i zda to stihnou vas dokonit. Tato cviebnice nabz pro procviovn jednotlivch dovednost vhodn objekty a uvd t odhad potebnho asu (ten se ovem me individuln liit) a vhodn druh kreslicho papru. U kadho cvien je pedtitn formt kresby a nitkov k, kter udv jej proporce. Vtinu cvien jsem t doplnila poznmkami, doporuenmi a radami. Domnvm se vak, e nejvtm problmem, na kter v praxi narazte, je nalzt dost asu na kreslen. Mlokomu pome pedsevzet, e bude kreslit hodinu denn, i hodinu tdn; vdy se vm bude zdt, e kreslenm ztrcte as. Za to me vae lev hemisfra, kter je pi kreslen odstavena, a nechce proto dovolit, abyste kreslili. Verbln md innosti mozku pin vdy pdn dvody, pro nekreslit: je teba splatit dluhy, zavolat matce, vnovat se obchodu apod. Jakmile se vak do kreslen ponote, as zane plynout klidn, s pocitem dobe udlan prce. Pro tento ppad vm radm to, co pomohlo i mn: pout variantu dvojminutovho zzraku, co je technika pouvan fyzioterapeuty. Ta umouje cviit i lidem, kte to sami ani nechtj. Nau se kat vtu: Nemm as se jt projt, ale projdu se aspo 2 minuty. Jakmile jsou u na nohou, pokrauj dl v chzi a na sv vhrady zapomenou. Moje varianta dvojminutovho zzraku vypad takto: mj stle po ruce tuto cviebnici, tuku a gumu. Posa se na chvilku, vezmi do ruky seit a v duchu si ekni: Nechci doopravdy kreslit, ale aspo si vezmu do ruky tuku a udlm pr tah, abych kresbu zapoal. Potom si ekni: Nakreslm alespo hlavn hrany budoucho nrtku, atd. Najednou zjistte, e kresba je hotov, ani byste si uvdomili, kolik asu mezitm uplynulo. Mon to vypad na prvn pohled hloup, ale funguje to. Pomoc tto techniky se mi podailo zvldnout cel velk projekty. lovk takto pelst verbln md mozku, aby mu umonil tvoiv pracovat. Teba mi to nebudete vit, ale nejvtm problmem student vtvarnch kol a profesionlnch vtvarnk je dovst sv dla do konce. lovk stle zpas

1 Pozdji v textu jen seit

2 The New Drawing on the Right Side of the Brain


se zdrovac taktikou sv verbln soustavy, kter mu k: Te ne!. V extrmnm ppad to vede k psychickmu bloku; mrnj forma se nazv odkldn3. Nae cvien jsou sestavena tak, aby umonila spn absolvovn vech krok. Vm, e vs bude prce tit.

Seznam kreslicch poteb (materil) Doporuen materily a poteby je mono zakoupit ve specilnch obchodech, nebo objednat potou i pes internet. Bvaj oznaovny jako art materials nebo art supplies.

Tuky - #2 lut tuka na psan s gumou #4B kreslic tuka zn. Turquoise, Faber, Castel a podobn Gumy bl plastick (zn. Staedtler a pod), nebo rov perlov

Oezvtko Grafitov tyinka (tuha) #4B Uhel prodn, 6 tyinek Uml, 2 tyinky (CharKole a pod) tuka na uhel #4B Pastelka Conte (Conte crayon) ern 1 ks

- krvav 1 ks

kda (nebo pastelka) bled ed 1 ks fix - mazateln, s plstnou pikou, ern 1 ks (Crayola, Sharpie apod.) inkoust ern indick 1 lahvika

hnd psac 1 lahvika ttec pro vodovky #7 nebo #8

Dal materil a pomcky: - budk nebo kuchysk minutka - paprov ubrusy nebo hadry - bl psac papr asi 6 arch - lehk kreslic prkno cca 20 x 25 cm - plastov prhledn flie / hledek

3 procrastination


Slovnek odbornch termn Abstraktn kresba Peveden objektu relnho svta nebo zitku do kresby. Obvykle zahrnuje vylenn uritho aspektu reality a jeho zdraznn nebo pehnn Awareness/vdom si eho Uvdomn si uritho objektu, osoby nebo okol. Synonyma: vidn, poznvn

Basic unit/ zkladn modul, vchoz objekt (detail) Uvnit kompozice zvolen objekt (detail), k nmu vztahujeme ostatn velikosti. elem je dodret sprvn proporce kresby

Brain mode/ duevn stav, md mozku Stav, v nm pevauje urit funkce mozku, nap. analza jazyka, nebo zpracovn vizulnch vjem Cognitive shift/ pepnut mdu mozku Pechod mezi jednotlivmi mdy mozku (verbln md na vizuln a opan) Composition/ skladba, kompozice Uspodan vztah mezi jednotlivmi stmi (elementy) umleckho dla.V kresb uspodn tvar a mezer v rmci pouitho formtu.

Contour/ kontura, linie V kresb ra pedstavujc spolenou hranu dvou tles (tvar), anebo hranici tlesa a prostoru

Crosshatching /kov rafovn, stnovn ada vzjemn se kcch soustav rovnobnch ar, kter znzoruje stn nebo objem tlesa

Edge / hrana V kresb msto, kde se setkvaj dva objekty (nap.zem a obloha); ra oddlujc dv tlesa nebo tleso a prostor

rove o Pi portrtovn vodorovn pmka/rovina, kter piblin pl hlavu

Foreshortening / perspektivn zkratka Zpsob, jak na rovn ploe vytvoit zdn projekce, nebo e objekty ubhaj do dlky Formt, ormovn Tvar kreslic podloky (obdlnk, tverec, trojhelnk); u obdlnku pomr dlky ku ce


Image (sloveso): pedstavit si (co nevidme) (podstatn jmno): zrakov vjem interpretovan mozkem; obrazec Imagination / pedstavivost, fantazie Asociace (spojovn) minulch zitk/pedstav do novch podob Intuice Pm a zdnliv nezprostedkovan poznn. sudek, mnn nebo mylenka, kter se lovku vybav, ani by o vci vdom uvaoval; npad z istho nebe.

Levctv souvis s lokalizac funkc v mozku; levci pedstavuj asi 10% populace. Lev hemisfra Lev st mozku obsahuje u vtiny pravk verbln funkce Logika svtla Efekty vyvolan svtelnm zdrojem. Svtlo, kter se ze zdroje pmoae, logicky vyvolv svtl msta, vren stny, odrazy (reflexe) a hbetov stny4

L-md Zpsob zpracovn informac v mozku, kter lze charakterizovat jako linern, verbln, analytick a logick

Negativn prostory Prostory kolem pozitivnch tles; tato tlesa s nimi maj spolen hrany. Negativn prostory jsou ohranieny vnjmi hranami formtu. Vnitn negativn prostory mohou bt soust pozitivnch tles.

Tvrdost tuky Stupn tvrdosti grafitu: H hard, tvrd, B (black), mkk Stupnice od nejtvrdho k nejmkmu: 8H, 6H, 4H, 2H, HB, 2B, 4B, 6B, 8B lut tuka #2 na psan je ekvivalentn tuce HB, ppadn kreslic tuce 2B (kter je bnj). Obrazov rovina Mylen prhledn vertikln plocha rovnobn s umlcovou tv. Vtvarnk kresl to, co vid za touto plochou, jakoby se kreslen objekt na tto ploe zplooval. Tento pojem byl vyuit vynlezci fotografie pi vvoji prvnch fotoapart. Realistick kresba, naturalismus Objektivn zobrazen pedmt, tvar a postav, kter pozorn vnmme.

4 Crest shadow stn na odvrcen stran osvtlenho tlesa, pozn.pekl.


Relationships / pomry, proporce Zpsob, jak jsou jednotliv sti kresby uspodny a propojeny. Bn se tomu tak k perspektiva a pomr (perspective and proportion): hel vzhledem ke svislmu a vodorovnmu smru a vzjemn pomr dlek. Prav hemisfra U vtiny pravk jsou v prav sti mozku lokalizovny vizuln, prostorov a vztahov funkce

R-md Zpsob zpracovn informac v mozku, kter lze charakterizovat jako simultnn, globln, prostorov a vztahov

Sighting/ odmovn, stanoven pomru dlek (proporc) Stanoven relativnch velikost kreslench tvar na zklad njak konstantn dlky (modulu). Obvykle se pouv k odmovn dlek tuka dren ve vzdlenosti napjat pae. Rovn stanoven polohy jedn sti vzhledem k jin; uren hl vzhledem k vodorovn e a ke svislici (viz pomry).

Soustava symbol Pi kreslen mnoina symbol, kter se dsledn pouvaj k vytvoen njakho tvaru napklad oblieje nebo postavy. Zpravidla se pouv urit posloupnosti symbol, kdy jeden symbol vyvolv symbol jin, jako pi psan znmch slov. Soustavu symbol pro kreslen si zpravidla vytvome ji v dtstv a petrvv asto i v dosplosti, pokud ji nezmnme studiem novch zpsob, jak zobrazovat vjemy. Value / valr, hodnota svtlost/tmavost barvy i odstn. Bl je nejsvtlej, neboli m nejvy valr; ern je

nejtmav, m valr nejni Viewfinder / hledek, rmeek na flii Ppravek, kter slou malm k vymezen pohledu a vytv rmec kompozice; m to podobnou funkci jako hledek fotoapartu.

Cvien 1:

Autoportrt vodn pokus

Poteby: Nstnn zrcadlo Lepic (maskovac) pska lut psac tuka #2 Oezvtko idle

Potebn as: min. 30 minut


el cvien: Autoportrt kreslen nekolenou rukou je cennm zznamem vaich souasnch dovednost. Podle nho mete pozdji posoudit svj pokrok. Pokyny:

1. Nalistujte v seit stranu 3 2. postavte idli ped zrcadlo. V ppad poteby pipevnte na ze lepic pskou zrctko

cca 15 x 20 cm 3. sednte si na dlku pae od zrcadla a seit polote spodnm koncem na kolena a

hornm ho opete o stnu 4. nakreslete svj autoportrt jak nejlpe umte 5. napite na kresbu datum a podepite ji

Koment: Lid bvaj ke svmu prvnmu autoportrtu pehnan kritit. Podvme-li se na nj vak podrobnji, najdeme detaily, kde jste sv pozorovn vrn zobrazili teba zhyby onch vek, tvar ucha nebo okraj lmce. Mon budete kvalitou svoj kresby pekvapeni. Pokud ve vs kresba vyvolv jen povzdechy, neztrcejte trplivost. Kreslen se d nauit, nen to dn magie a nezvis ani na zddnch vlohch.


Cvien 2:

vodn kresba vlastn ruky Poteby: lut psac tuka #2 Oezvtko

Potebn as: alespo 15 minut

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 5 2. sedni si ke stolu a seit polo ve vhodnm hlu na desku stolu 3. Vyzkouej si rzn polohy sv pasivn5 ruky a zvol si, jak ji bude kreslit 4. Svou pzujc ruku dr v klidu a nakresli ji 5. Datum, podpis

5 nekreslc


Cvien 3:

vodn kresba koutu pokoje Poteby: lut psac tuka #2 Oezvtko

Potebn as: alespo 20 minut

Pokyny: 1. nalistuj stranu 7 2. rozhldni se po svm pokoji a vyber si jeden kout. Me to bt kout przdn, kout

s nkolika pedmty, nebo i velmi komplikovan scna 3. sedni si na idli a seit polo na kln 4. nakresli kout pokoje nejlpe jak um 5. datum, podpis


Cvien 4:

Rozcvien a voln kresba

Poteby: Fix s plstnou pikou nebo psac tuka #4 Oezvtko

Potebn as: asi 10 minut

el cvien: Toto cvien by ti mlo pomoci zskat cit pro velice osobn vyjadovn6 arami tukou na pape. Me zkusit napodobit rukopis mistr, experimentovat s vlastnm rukopisem rychlmi i pomalmi tahy. Tvj vlastn styl se objev spontnn pi prci na kolech tto cviebnice. Vznikne na zklad tvho ivotnho pbhu, fyzickch danost, osobnosti, kulturnho rozhledu a jinch faktor, kter tvo tvoje J. Svj styl si neme naplnovat ani pedpovdt, ale me pozorovat, jak vznik. Rozdly mezi nktermi styly (rukopisy) jsou ilustrovny na stran 10 (originlu):

H.Matisse: Stojc nah postava, ttec a inkoust V.van Gogh: Cypiov hj, kresba tuka z rkos a inkoust E.Delacrois: Studie nru a nohy. Pero a spiov inkoust na lutohndm pape Ben Shahn (Ruso-Amerian): R.Oppenheimer. ttec a inkoust

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 11 2. do prvnho rmeku rychle nartni styl Matisse 3. do druhho rmeku stedn rychle nartni styl Delacroix 4. do tetho rmeku nartni stedn pomalu styl van Gogh 5. do tvrtho rmeku nakresli velmi pomalu styl Ben Shahn 6. do ptho rmeku nakresli svj vlastn styl; nco pomalu, nco rychle 7. Datum, podpis

Na stran 12 originlu jsou ukzkov kresby instruktora Briana Bomeislera a autorky. Malovali tyt modely, tut dobu stejnmi materily, piem kad sedl na jin stran modelu. Pesto vid, jak jsou nae kresby rozdln: zatmco mj styl zdrazuje linii, Brianv zdrazuje tvar

6 Svch pedstav, pozn.pekl.


Cvien 5:

Vza / tve

Poteby: lut psac tuka #2, guma Oezvtko

Potebn as: 5 minut

el cvien: Cvien m nzorn ukzat, e mezi verblnm L-mdem a vizulnm R-mdem me vzniknout konflikt. Kresba vza/ tve je optick klam: meme ji vnmat bu jako dv tve v profilu proti sob nebo jako symetrickou vzu uprosted. Pedkreslena je polovina kresby a vam kolem je doplnit druh profil a tm bezdn dokreslit symetrickou vzu ve stedu.

Pokyny: 1. Jsi-li pravk, nalistuj str.15, jsi-li levk, stranu 14. 2. Vytahuj pedtitnou linii profilu a pitom si kej, co kresl: .. elonoshorn

retdoln retkrk.. 3. Nakresli chybjc profil oblieje, m dopln symetrickou vzu 4. Kdy kresbu dovede do stavu, kter vidme na obrzku dole, bude mon v sob

pociovat konflikt nebo zmatek.Sna se tento konfliktn bod pekonat a pokrauj dl v kresb. Pitom pozoruj sama sebe, aby sis uvdomil, jak tento kritick bod pekonv.

Koment Teba jste v kritickm bod pestali kreslit a ekli si: nemysli na sti oblieje; kresli msto toho vzu. Existuje ada dalch een. Nkte studenti zanou kreslit znovu od zatku, avak odspodu smrem nahoru. Jin si do kresby zakresl tvercovou mku, anebo si na kivkch, kter jsou nejdle od stedu (nebo naopak nejble ke stedu), vyzna zlomov body. Konflikt vznikl takto: tm, e jsem po vs chtla, aby jste pojmenovvali jednotliv sti oblieje, aktivovala jsem v L-md; potom jsem vm vak dala kol, kter lze splnit jen pepnutm na vizuln R-md. Vtina lid m pi snaze o pepnut mdu pocity konfliktu nebo zmatku.


Cvien 6:

Kreslen nohama vzhru

Pedlohy (voliteln): Picassova podobizna Igora Stravinskho, str,18 Kresba kon zepedu, neznm autor, str.20 Kresba K a jezdec, Nmecko 16.stol., str.22 Egon Schiele: Sedc ena, str.24

Poteby: lut psac tuka #2, guma, oezvtko

Potebn as: 30 40 minut

el cvien Cvien je zvoleno tak, aby se vyeil konflikt obou md tm, e L-md bhem cvien vypadne. Tento md je zvykl vci pojmenovvat a vyjadovat pomoc symbol a pi tto pevrcen kresb bude zcela iritovn a penech vc R-mdu.

Pokyny: 1. Vyber si jednu ze 4 kreseb a zani kreslit. Pedloha je vzhru nohama a ty bude

kreslit tak tak, a to na volnou strnku vedle kresby. Me zat kreslit v ktermkoli bod (vtina lid zan vlevo nahoe). Radm vm, abyste najednou nekreslili cel obrys; mohlo by se stt, e by sti kresby do sebe nezapadaly.

2. Jak postupuje od ry k sousedn e a od prostoru k sousednmu prostoru, pipasuj k sob jednotliv sti. Dbej, abys jednotliv sti nepojmenovval! Kresli ry tak, jak je vid, ani by sis uvdomoval, co kresl. Kdy pichz k stem, jejich jmna se ti sama vnucuj (ruce, obliej), zkus se na n dvat jako na bezejmenn tvary.

3. Kdy kresbu dokon, pevra ji do normln polohy. Myslm, e bude pjemn pekvapen. Nikdy ji vak nepevracej ped dokonenm!

4. Napi datum, podepi, a dle napi Podle Picassa, podle Schieleho a podobn, jak je to u kopi kreseb zvykem.

5. Pokud as dovol, nakresli jet jednu nebo dv ze zbvajcch kreseb. Je to velice uiten.

Koment Zd se odporovat zdravmu rozumu, tvrdme-li, e je snaz kreslit vci vzhru nohama ne v normln poloze. Avak, jak ji bylo eeno, pi kreslen v pevrcen poloze je L-md dezorientovn a vzdv se akce ve prospch vizulnho R-mdu. Jeliko nejsme schopni pevrtit svt vzhru nohama, musme se nauit, jak aktivovat R-md, ani bychom vci pevraceli.


Cvien 7:

Automatick kreslen7

Poteby: lut psac tuka #2, oezvtko, guma Maskovac (lepic) pska Budk nebo minutka


Cl cvien: Podobn jako u pedelho cvien je clem vypnout pi kreslen verbln md. Zde se to dl tm, e se lev hemisfe zad zdnliv fdn a nevdn kol. Mimoto zde uvdme prvn zkladn kreslskou dovednost umn vnmat hrany.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 29 2. Pipevni seit pskou k desce stolu 3. Nastav minutku na 5 minut 4. Sednte si ke stolu, svoj aktivn 8rukou uchopte tuku a jej hrot nastavte do stedu

strnky seitu, na kterou budete kreslit 5. Pootote se na idli smrem ke sv pasivn 9ruce a pozorujte jednu vrsku na jej dlani 6. Zani kreslit vrsku (hranu) a postupuj od vrsky k vrsce (od hrany k sousedn

hran), a zmapuje sted dlan o ploe asi 25 x 25 mm. Nekresli obrys cel ruky, ani se nedvej na to, co kresl.

7. Tak jak tvoje oi sleduj po milimetrech linii kad vrseky na tv dlani, tuka tvoje vjemy zaznamenv. Vae ruka s tukou tu funguje jako seismograf, zaznamenv kad pozorovan detail.

8. Kreslete, dokud se neozve budk. Pak se na svou kresbu podvejte. 9. Datum, podpis.

Pt kreslskch smyslovch10 dovednost: Umn realistickho kreslen se skld z pti dlch dovednost:

1. vnmn hran, kter jsou pak v kresb zobrazovny liniemi i konturami 2. vnmn prostor, kter se v kresb nazvaj negativn prostory 3. vnmn vztah, oznaovanch jako perspektiva a pomr 4. vnmn svtel a stn, v kresb zobrazench stnovnm 5. vnmn celistvosti objekt11, vc jako takovch

Tak, jak bude postupovat v praktickm vcviku, spoj se tvoje dl dovednosti v celkovou komplexn schopnost nakreslit cokoli, co vid.

7 Doslova ist kreslen kontur

8 kreslc

9 nekreslc

10 Orig, perceptual; perceive = vnmat

11 Gestalt(nmecky tvar); viz st 5


Koment Kdy studenti vid svoje kresby neiteln mranice asto se smj. Je to vak jedno z nejdleitjch cvien v tto knize. Mnoz profesionln umlci si nakresl kus takovto automatick kresby kdykoli zasednou k prci. Automatick kreslen je podle mne nejinnj zpsob, jak pipravit mozek na vizuln koly. Pro L-md je to pli nezivn prce a tak brzo odpadne a uplatn se R-md. Pro ten je naopak plnn sloitho kolu s mnoha detaily fascinujc a bude dret s nam kreslenm krok, dokud nezazn budk. Pokud t v nkterm okamiku bhem kreslen zaujme detail tv dlan, je to znakem pepnut do vizulnho mdu. Pokud k tomu nedojde, zkus toto mal sezen zopakovat.


Cvien 8:

Kreslen vlastn ruky na flii pedstavujc obrazovou rovinu Poteby: lut psac tuka #2, oezvtko, guma Prhledn plastov flie, vloen v tto knize. Vyjmte ji z knihy podle instrukc a vyztute ji rmekem z lepenky. Mazateln fix Navlhen hadr nebo paprov runk


el cvien: Zavd se pojem obrazov roviny, jeden z klovch pojm pro vuku kreslen. Obrazov rovina je mylen prhledn plocha, nco jako sklenn tabule visc ped umlcovma oima. Ten pouv tuto plochu k zplotn vnman trojrozmrn scny na dvojrozmrnou (podobn jako u fotografie), kterou pak penese na papr. V tomto cvien bude kreslit na skutenou obrazovou rovinu (flii s rmekem) svoji ruku s prsty ukazujcmi na tvj obliej. Tento pohled se nazv perspektivn zkratka 12; vtin zatenk dl pote. Flie s rmekem ti bude pedstavovat skutenou plochu, na ni bude kreslit zplotl obraz svoj ruky, a podobn jako hledek fotoapartu tak kresbu zarmuje. Tvoje ploch kresba na plastov flii pak bude vypadat, jakoby kouzlem, jako trozmrn. Obrzek: W.Rawls, Armda T potebuje, plakt, 1917

12 Pohled (hel), pi kterm se ikm hrany v uritm pomru zkracuj. Pozn.pekl.


Pokyny: 1. Sejmi s fixu epiku a vezmi jej do sv aktivn ruky 2. Druhou ruku opi o hranu stolu tak, aby prsty smovaly k oblieji (zkracujc pohled) 3. Ormovanou flii polo na pzujc ruku tak, aby byla vyven, viz obr.8-1 4. Zavi jedno oko, take svou ruku pozoruje jen jednm okem. Tm se zru binokulrn

vidn, pi kterm mozek konstruuje z nepatrnch rozdl v obrazech obou o prostorov vjem. Zaven jednoho oka m za nsledek, e mozek dostv jen jeden obraz, ploch obraz tvoj ruky.

5. Zani kreslit fixem linie sv ruky na flii. Kresli je tak, jak vid, ani bys uvaoval o tom, pro prv takto vypadaj. Ale nesm pohnout rukou ani hlavou. Mus zachovat stle tent pohled (perspektivu). Kresli linie s co nejvtm potem detail (vzpome si na automatickou kresbu). Okraj zpst nech se dotk okraje formtu, viz Obr.8-3.

6. Kdy kresbu dokon, polo flii na kus blho papru, abys ji dobe vidl. Poznmka. Chce-li kresbu opravit, odlo fix a vyma navlhenou hadrkou ry, ani bys pitom pohnul svou pzujc rukou. Uvdom si, e fix s plstnou pikou dl ponkud drsnou a roztesenou ru. Me svou kresbu sett a pustit se do tohoto cvien znova, s rukou v jin poloze. Pokus se o skuten obtn pohled m je komplikovanj, tm lpe. Posledn svou kresbu uschovej pro dal cvien.

Koment: S pomrn malm silm jste zvldli jeden z opravdu nronch kol v oboru kresby - Kresbu lidsk ruky v perspektivn zkratce. Jak to, e jste to tak snadno zvldli? Dlali jste to, co dl zkuen umlec obkreslili jste to, co jste vidli zplotn na obrazov rovin; v naem ppad to byla skuten plastov flie. V pochopen, jak pouvat mylenou obrazovou rovinu, tkv tajemstv realistickho portrtovn trojrozmrnch tvar. Prv pi tomto cvien zavaj studenti neastji pocit Aha! Tak takhle se to dl!. Mohu vm nyn definovat kreslen takto: Kreslen je obkreslovn toho, co vid zplotn na obrazov rovin.


Cvien 9:

Poloen zklad - tnovn pozad

Poteby: lut psac tuka #2, nebo kreslic tuka #4 Oezvtko a guma Grafitov tyinka #4 such paprov runk nebo hadk

Potebn as: 5 a 10 minut

el cvien: Tnovn plochy papru, na kter bude kreslit, tj. jeho zaernn potrnm tuhou nebo uhlem, pin nkolik vhod. Pedn, tnovan pozad pedstavuje prmrn valr (odstn edi), z kterho me vyjt a doplnit svtla a stny tak, e svtl plochy vymae gumou a zastnn msta ztemn. Za druh, podle m zkuenosti pekonaj studenti snadnji sv zbrany a pust se do kreslen, kdy u maj nco hotovo; bl plocha papru nkter lidi odrazuje. Za tet, tnovan plocha je velice milosrdn ve smyslu opravy chyb. Mete zde opravit kresbu pouhm vygumovnm chybnch ar nebo optovnm vybarvenm, ani by to bylo na vsledku vidt.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 35. Je tam pedtitn formt (rmeek) s nitkovm kem, co je

tenk svisl a vodorovn linka, kter dl plochu formtu na tyi stejn kvadranty 2. zaobli jeden konec grafitov tyinky (tuhy) tenm na kusu papru 3. zaoblenm koncem tuhy lehce nastnuj ormovanou plochu. Potom vezmi paprov

runk nebo hadk, siln ho pitla na stnovanou plochu a roztrej grafit tak dlouho, a vznikne na cel ploe rovnomrn stbit tn, viz obr. 9-1 a 9-2.

4. Pokud to uzn za vhodn, vygumuj pesah stnovn kolem rmeku; mon se ti ale bude lbit mkce stnovan lem kolem formtu a ponech ho.

5. Nacvi si udln chyby a jej napraven. Na tnovan ploe udlej ru tukou, vygumuj ji, a roztrej znovu tnovn, a stopa po gumovn zmiz; mon bude k tomu potebn pidat na to msto trochu grafitu z tyinky nebo tuky a znovu ho roztrat.

Koment: Papr je nyn pipraven na dal krok krsnou kresbu tvoj rukou. Umt tnovat pozad je dleit. Nkdy se ti vak zachce kreslit pmo na netnovan papr. My v kursu budeme pouvat oba zpsoby.


Cvien 10

Penesen kresby ruky z flie na papr

Poteby: Flie s va kresbou ruky z 8.cvien Psac tuka #2, oezvtko, guma


el cvien: Kdy umlec kresl podle skutenosti, pekresluje na papr ploch obraz, kter vidi na reln nebo mylen obrazov rovin. Ve cvien 8. jsi kreslil(a) svoji ruku fixem na relnou plochu prhlednou flii, zastupujc mylenou obrazovou rovinu. Tento nestandardn, vloen krok by t ml seznmit s procesem kreslen, kter je definovn jako pm penen na papr toho, co umlec vid na ploe.

Prvn st cvien: 1. Nalistuj zpt strnku 35, kde je pedtitn formt, nitkov k, a vae pozad ze

cvien 9. 2. Polo flii s kresbou ruky vedle tnovanho formtu. Vimni si, e oba formty jsou

stejn a stejn je i nitkov k, dlc plochu, viz obr.10-1. 3. Prvnm krokem pi penen kresby je lehce nartnout hlavn hrany (obrysy) a

prostory.Vimni si, kde se hrana tvho zpst dotk 13rmeku. Vyzna tento bod tukou na pape. Sleduj smr tto linie (hrany) na flii. Polo si otzku: Pod jakm hlem probh? V kter sti kvadrantu se ohb? Viz obr.10-2.

4. Nepojmenovvej jednotliv sti ruky, jako teba prsty nebo nehty. Hrany (obrysy) neht a tvar kolem nich jsou ureny spolenou hranou. Souste svou pozornost na tvary kolem neht a nakresli je. Tyto tvary se lehce pozoruj a kresl, protoe pro n nemme v pamti dn zafixovan symbol, jak mme napklad pro nehty. Tmto zpsobem nakreslme bezdn nehty a uvid, e jsou nakresleny sprvn, viz obr.10-3 a 10-4.

5. Kdy pekresluje tvary ruky z flie na papr, neustle kontroluj body, kde se linie kresby dotkaj rmeku a nitkovho ke. Potom pokrauj v pekreslovn hl a kivek v jednotlivch kvadrantech, piem si vmej, kde se ten kter detail dotk (i protn) nitkovho ke nebo kde le uvnit kvadrantu.

13 Spe asi protn, pozn.pekl.


Druh st cvien: 1. Kdy jsi pekreslil hlavn obrysy ruky na papr, me zat mnit nrt na detailn

kresbu, piem jako model poslou opt tvoje ruka. Odlo flii stranou a pzujc ruku dej do t polohy, v n jsi ji kreslil na flii.

2. Zavi jedno oko, abys vidl ploe. Pozorn sleduj kadou linii sv ruky. Vzpome si na lekci automatickho kreslen a pooprav, resp. vylepi kadou linii sv kresby. Viz obr.10-5.

3. Pivenma oima pozoruj na ruce velk stny a svtla 4. Svtl plochy prosvtli gumovnm, tukou ztemni stny. Nech se vst obrzky 10-6 a

10-7. 5. Podepi kresbu a napi datum.

Koment: Tohle je tvoji prvn skuten kresba a mohu s uritou jistotou pedpokldat, e t vsledek pot. Dleit je pojem spolen hrany, tj. msta, kde se dv vci stkaj, aby vytvoily jednu spolenou hranu, kter je ve kresb reprezentovna lini-konturou. Pouvn tohoto principu ti pome vyhnout se vlivu nauench symbol; bez problm nakresl sti, kter nemaj jmna, a tm souasn vykresl sti obtn. Na stran 38 je dal rmeek, aby sis mohl toto cvien zopakovat a nakreslit ruku v jin poloze.

Nalistuj si nazpt svou laickou kresbu ruky (cvien 2, str.5), abys mohl ocenit svj pokrok. Dal 3 cvien jsou zaloena na tch (ve uvedench) pokynech, ale kresl se jin pedmty.

Text v obrzku 10-3: Prostor nad nehtem Prostor pod nm Njak jin tvar Prostor (mezera) mezi prsty


Cvien 11:

Ruka drc pedmt

Poteby: Psac tuka #2 a kreslic tuka #4b, oezvtko a guma Fix s plstnou pikou Flie s rmekem Grafitov tyinka #4B Such paprov runk Pedmt, kter bude dret: pero nebo tuka, svazek kl, kapesnk, mal hraka, rukavice, nco jinho, co m rd(a)


el cvien: Zde bude zase kreslit svoji ruku. Tentokrt vak bude dret njak pedmt, co kompozici obohat a poskytne ti nov tvr podnt. Souasn ti to dod odvahy, abys sis procviil to, co ses prv nauil.

Pokyny: 1. nalistuj strnku 42, kde je pedtitn rmeek s nitkovm kem 2. grafitovou tyinkou a paprovm ubrouskem vytnuj pozad. Mon bude chtt

vyzkouet trochu svtlej, nebo naopak trochu tmav pozad ne minule 3. sundej z fixu epiku, abys ho mohl okamit pout 4. Pedmt, kter sis vybral(a), uchop svou aktivn rukou a vyzkouej nkolik poloh, a

najde tu nejlep 5. polo flii na svou pasivn ruku a najdi vyvenou polohu. Vezmi do ruky fix, zavi

jedno oko a fixem nakresli na flii obrysy sv ruky s pedmtem. 6. kdy jsi hotov, polo flii na list blho papru, abys dobe vidl kresbu fixem na flii.

Polo svj tnovan formt vedle kresby na flii. 7. tukou pekresli hlavn linie kresby na tnovan papr 8. jakmile jsi nartl ruku s pedmtem, odlo flii na stranu a svoji pzujc ruku

s pedmtem vra do pvodn polohy 9. Opt jako minule, zavi jedno oko, abys vc vidl(a) ploe, a peliv obtahuj kadou

linii, piem kresbu upesuje a dopluje 10. Kdy jsou hrany hotov, pivi oi, abys nevidl(a) detaily a mohl(a) pozorovat tvar

svtlch a zastnnch st. Vygumuj tnovn svtlch ploch a vystnuj tukou #4B temn msta.

11. Podpis, datum


Koment Tato kresba poskytuje pleitost k odlien textur v naem ppad kontrastu iv ruky a pedmtu kter dr. Zjistila jsem, e studenti jsou velmi npadit, jak se d nejrznjm zpsobem tento kontrast v kresb vyjdit. Mn intuitivn tlouku ar, hladkost i drsnost tah, ppadn svtlost i tmavost tnu. Toto je nron kresba, avak vdy, kdy bude procviovat kreslskou rutinu - vybrat si pedmt, zvolit polohu a kompozici, pozorovat zplotn obraz a penst ho na papr, pouvaje pi tom principu spolench hran - pokad bude tento proces lpe znt a bude ho mt vce zait.


Cvien 12:

Kreslme kvtinu

Poteby: Tuky, #2 psac a #4B kreslic, oezvtko a guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou erstv kvtina s lodyhou a nkolika listy (ppadn uml kvtina)


el cvien: Tato kresba ti uke krsu jednoduchch ar kreslench tukou na netnovanm pape. Nakresl kvtinu se stonkem a listy. Kvtiny jsou pirozen trojrozmrn a lstky jsou uspodny kolem stonku v rznch smrech. Studenty uvd asto ve zmatek, maj-li kresbou tuto 3-rozmrnost vyjdit.Avak jak jsi u u svch kreseb poznal, klem k realistickmu vyobrazen tto krsy na pape je pouvn obrazov roviny. Je paradoxn, e chce-li znzornit kresbou prostorovost pedmtu, mus jeho obraz nejprve zplotit. Pokyny:

1. nalistuj stranu 45 2. do przdnho rmeku nakresli nitkov k. Od nynjka budeme kreslit pomocn

linky tukou, aby se daly vymazat. 3. Opi kvtinu zezadu o vhodnou podpru (krabice, kniha v blm obalu), nebo ji dej do

vzy 4. podr flii ve svisl poloze ped kvtinou. Zavi jedno oko a fixem nakresli okraje

kvtu, stonek a listy tak, jak je vid zplotl. Je teba vzt na vdom, e ry budou ponkud roztesen a nejist.

5. pekresli hlavn body sv kresby na papr. Kresli tukou #2, lehce, tenkou arou. 6. polo kresbu na flii vedle seitu. Podrobnji se podvej na kadou st kvtiny,

stonek a listy a vythni tukou #4B (kter je mk) vechny hrany. Vzpome si na lekci automatickho kreslen: prohlej si jednotliv detaily a vmej si, jak jednotliv sti do sebe zapadaj, aby vznikl celek.

7. Pokud chce, vygumuj pomocn linky; podepi na napi datum. Koment Dokonil jsi prv liniovou kresbu, tj. kresbu istmi liniemi bez stnovn. Jsem pesvdena e sm pozoruje, e tvoje kresba kvtiny vypad opravdu jako trojrozmrn. Je to proto, e jsi spolen hrany kreslil(a) tak, jak jsi je vidl(a) na obrazov rovin. Samotn linie me tv kresb dodat zdn prostoru a ze samotnch kontur me vzniknout krsn liniov kresba.


Cvien 13

Pomeran

Poteby: tuky, #2 psac a #4B kreslic, oezvtko, guma flie s rmekem fix s plstnou pikou sten oloupan pomeran, viz kresba autorky arch blho papru, asi 22 x 30 cm (formt A4)


el cvien: Cvien ti umon zskat dal zkuenosti s kreslenm obtnho pohledu na njak pedmt pomoc obrazov roviny. Budeme kreslit pomeran s sten sloupnutou slupkou, piem se sti slupky rozbhaj do t dimenz. Pokyny:

1. Nalistuj strnku 48 2. Tvrdou tukou #2 nakresli do rmeku nitkov k, kter ho rozdl na 4 stejn

kvadranty 3. Polo pomeran na kus blho papru. Uchop flii s rmekem, dr ji ped kreslenou

sestavou a zkus j pohybovat dopedu/dozadu a nahoru/dol, a najde optimln ormovanou kompozici.

4. Nakresli fixem pomeran na flii. Nezapome zavt jedno oko, aby byl obraz ploch. 5. Tukou #2 pekresli hlavn linie kresby na papr za vyuit nitkovho ke. 6. Odlo flii stranou. Prokresli a pooprav kresbu, piem pouv pomeran jako

model. Vzpome si na lekci ist kreslen a pokus se vyobrazit co nejvce detail. Pro kreslen detail me pout i tuku #4B. Bude-li se ctit okouzlen krsou kreslenho objektu, znamen to, e je tvj mozek pepnut na vizuln md.

7. Pokud chce, vygumuj nitkov k, podepi, napi datum. Koment Poslednch pt cvien bylo zameno na prvn dl kreslskou dovednost vnmn hran. Podle definice se v kreslen hranou rozum spolen hrana.Vzpome si, e kdy jsi kreslil(a) ve cvien Tve/Vza hranu (obrys) oblieje, tak jsi souasn nakreslil(a) obrys vzy. Podobn, kdy jsi kreslil(a) svou ruku, nakreslenm ploch kolem neht jsi bezdn nakreslil(a) i nehty. Pouvnm pojmu hrana, jak je tu definovn, a pojmu obrazov rovina se nm podailo nakreslit adu objekt ruku, kvtinu, pomeran. Tm jsi zskal(a) pont o tom, co kresba je a jak se dl.


Cvien 14:

Kreslen list s vyuitm negativnch prostor

Pomcky: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Fix s plstnou pikou Flie s rmekem Stonek rostliny vysok 25 a 30 cm s listy stedn velikosti (viz kresba) List blho papru, zhruba formt A4


el cvien: Toto cvien dle rozvj tvou nov zskanou dovednost vnmat a pozorovat hrany. Seznm t s jednou z nejdleitjch kreslskch dovednost vnmnm a kreslenm negativnch prostor. Negativn prostory hraj dleitou roli ze t dvod:

1. Vnmn negativnch prostor usnaduje kreslen z nesnadn perspektivy, napklad zkrcench elnch pohled. Negativn prostory rozvjej pojet hran/lini v kresb jako spolench hran: pokud nakresl negativn prostory kolem njak perspektivn zkratky, potom bezdn nakresl i tento zkrcen tvar, a nakresl ho sprvn.

2. Draz na negativn prostory zesl a zlep jednotnost tvch kompozic 3. Koncentrace na negativn prostory vyad verbln md a posl md vizuln, kter se

dobe hod pro kreslen. Upne-li svou pozornost na przdn prostor, verbln md jako kdyby ekl: nemm se m zabvat. Negativnmu prostoru chvli trv, ne vnikne jako tvar do zornho pole. Mezitm si verbln md ekne: Na co se to dv? J to neumm pojmenovat. Kdy se dv jen tak doblba, vypadnu ven. Vborn. To je prv to, co chceme.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 51 s pedtitnm rmekem. 2. Nakresli slabou arou nitkov k, pouij tuku #2 3. Na list blho papru polo stonek s listy a polo na ni flii s rmekem 4. Nemysli ani tak na to, e kresl listy, spe si vmej tvar blch ploch, kter je

obklopuj. Vyber si jednu plochu a zani tento prvn negativn prostor kreslit Potom nakresli negativn prostor pilehl.

5. Pekresli vechny bl plochy na papr. Vbec se nepokouej kreslit listy, avak uvdom si, e kreslenm hran negativnch prostor kresl bezdn tak okraje list.

6. Tam, kde se dva listy pekrvaj, hranu nekresli. Zajmaj t jen negativn prostory. 7. Podobn, jako kdy jsi kreslil ruku, vmej si mst, kde se bl plochy dotkaj

rmeku a tak kde jimi prochz nitkov k. 8. Kdy jsi nakreslil vechny prostory, vyerni je tukou, piem pozitivn tvary

stonek a listy zstanou bl. 9. Pokud chce, vyma nitkov k, odatuj a podepi


Koment: Jsem pesvdena, e z prv dokonenho obrazu ct potencil ukryt v kreslen na principu negativnch prostor. Je potenm dvat na kresby, ve kterch jsou negativn prostory zdraznny. Snad je to proto e maj silnou kompozici (draz na negativn prostory vdycky vylepuje kompozici). Prostory a objekty jsou zde zrovnoprvnny, tzn. je jim vnovna stejn pozornost.

Obrzek: Autorina kresba


Cvien 15:

idle v negativnm prostoru Poteby: Tuka #2, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Grafitov tyinka #4B a paprov ubrousek pro tnovn pozad Fotografie idle asi 12 x 15 cm, vystihnut z reklamy v novinch i asopise (nebo pouij fotku na stran 54) List papru, asi 22 x 30 cm (A4)


el cvien: Obecnm problmem spojenm s zapoetm kresby je rozhodnout se, jak velk nakreslme prvn detail. Nakreslme-li ho pli velk, pak se pedmt nevejde na strnku. Nakreslme-li ho naopak pli mal, bude pedmt zabrat jen sted strnky a my si pak musme njak poradit s nechtnou przdnou plochou kolem. Problm lze vyeit tm, e si jako prvn kreslen detail zvolme to, co nazvm zkladnm modulem14. To ti pome dovst kresbu, kterou jsi zamlel, do zdrnho konce. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 55 s pedtitnm rmekem 2. tukou #2 nakresli tenkou arou nitkov k 3. podle pokyn cvien 9 vytvo pozad 4. na fotografii idle polo flii s rmekem a posouvej j tak dlouho, a najde vhodnou

kompozici 5. Podvej se na negativn prostory kolem idle. Jeden z nich si vyber jako zkladn

modul, neboli vchoz detail.Tento detail by ml mt zhruba stedn velikost vzhledem k ostatnm negativnm prostorm ani moc mal, ani moc velk. Potebuje objekt (detail) jednoduchho tvaru, s nm se d dobe pracovat. Pklad je na obrzku 15-1.

6. Pekresli tento detail fixem na flii. 7. Flii polo na bl papr, abys nakreslen detail vidl. 8. Pekresli tento detail tukou #2 na tnovan formt. Velikost a polohu detailu odhadni

podle nitkovho ke, viz obr.15-2. 9. Odlo flii stranou a zani kreslit podle fotografie ostatn negativn prostory kolem

idle. Ovuj si tvar a velikost kreslench prostor porovnvnm se zkladnm modulem. Tmto zpsobem dokreslme kompozici, kterou jsme si zvolili, viz obr.15-3.

10. Kdy jsi dokonil obrysy negativnch prostor, vygumuj bu tnovn uvnit negativnch prostor, anebo tnovn uvnit obrys idle.

11. Pokud chce, vygumuj nitkov k. Podepi a odatuj.

14 Basic unit


Koment Toto cvien, zamen na pouvn zkladnho modulu, je klem k zapoet kresby. Sledujete-li prci profesionlnho kresle, mon se vm bude zdt, e kresbu stle jenom zan. Je tomu prv naopak: v okamiku, kdy udl kresl na papr prvn tah, m u pedmt peten a v duchu m vybrn zkladn modul. Umlec potom umst modul na formt, co asto dl rychlmi pohyby ruky nad paprem (tomu se nkdy k kreslen v duchu15), aby si ovil sprvnou velikost a umstn zkladnho modulu na formt. Probh to vak tak rychle, e se pihlejcmu zd, jakoby prv zanal kreslit. Jestlie se ti v nsledujcch cviench bude zdt, e vybrn zkladnho modulu je nudn a trv moc dlouho, uvdom si, e se z tto innosti stane brzy rutina. Pak ji nebude potebovat flii ani fix. Tento proces probhne pouze ve tv mysli a pihlejcmu se pak bude zdt, e prv zan kreslit. Pouvn zkladnho modulu tak nzorn ukazuje, e kreslen je z hlediska prostoru svm zpsobem krsn logick. Jestlie jsou prostory a tvary nakresleny prv tak, jak se jev na obrazov rovin, a maj-li sprvnou velikost vzhledem k zkladnmu modulu, pak do sebe logicky zapadaj, co bud pocit uspokojen a okouzlen. Tyto momenty jsou jednm z tch poten, kter mi kresba skt.

15 Phantom drawing


Cvien 16:

Kreslen domcho (kuchyskho) nin Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Pedmt z domcnosti, jako napklad vvrtka, metla na lehn, leha, nky, nebo jakkoli zajmav pedmt


el cvien: Toto cvien poskytuje dal monost procviit si jak prci s negativnmi prostory, tak se zkladnm modulem a zat si tyto dovednosti. Budeme kreslit na ist, netnovan papr, abychom si opt ukzali krsu liniov kresby tukou.

Pokyny: 1. nalistuj strnku 58 s pedtitnm formtem 2. tukou #2 nakresli slab nitkov k 3. polo ped sebe vybran pedmt, podle poteby ho podepi, aby stl svisle 4. Dr flii s rmekem ped objektem. Zavi jedno oko a pohybuj fli tak dlouho, a

najde vhodnou kompozici.Jeden z negativnch prostor vyber jako zkladn modul. Me to bt napklad oko v dradle nek, mezera mezi drty metly, nebo prostor mezi dradlem a rameny vvrtky

5. Dr flii co nejklidnji ve vybran poloze a fixem nartni na flii zkladn modul. 6. Pekresli zvolen zkladn modul na papr tukou #2, orientuj se podle nitkovho ke 7. Odlo flii stranou. Dokresli zbyl negativn prostory, pouvej ob tuky, #2 i #4B.

Prv kresl tenkou, svtlou ru, druh ir, tmav ru. Nezapome zavt jedno oko, abys odstranil binokulrn (prostorov) vidn. Vid pak svj objekt jakoby na ploe.

8. Pokrauj, a nakresl vechny negativn prostory. Tm nakresl i objekt samotn. 9. Podle libosti vygumuj nitkov k, napi datum a podepi.

Koment Jednou z udivujcch vlastnost kreseb vyuvajcch negativn prostory je to, e meme teba kreslit pln bn pedmt idli, vvrtku, leha a pesto je kresba svm zpsobem zajmav a jedinen. To podle mho pesvden dokld potencil a vznam negativnch prostor ve vtvarnm umn. A bude v muzech a vtvarnch publikacch prohlet klasick umleck dla, jist tam bude znovu a znovu pozorovat siln akcent kladen na negativn prostory.


Cvien 17:

Kreslen podle sportovn fotografie s vyuitm negativnch prostor

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Sportovn fotografie z novin nebo asopisu, kter pokud mono ukazuje njakho atleta ve zkracujc perspektiv, a kter je pokud mono stejn velk nebo vt ne rmeek na flii


el cvien: Pt dlch kreslskch (smyslovch) dovednost vnmn hran, prostor, pomr, svtel a stn, a vc jako takovch je ptomno pi kadm kreslen, a kreslme cokoli. Aby vak tato cvien splnila svj el, probrme jednu dovednost po druh. V tomto cvien je draz opt kladen na negativn prostory, pedmtem je nyn postava sportovce. Sname se ukzat, e problm zkracovn postavy vlivem perspektivy, kter pedstavuje jeden z opravdu obtnch aspekt studia kresby, se usnadn tm, e msto zkrcench tvar kreslme negativn prostory kolem nich. Sportovn fotografie jsme pouili proto, e jsou na nich velmi asto zkracujc pohledy a jsou snadno pstupn na strnkch novin (najt model, kter by pro vs pzoval v zkracujc pozici by bylo asi obtn). Pokyny:

1. Nalistuj strnku 61 s pedtitnm formtem 2. Tukou #2 nakresli slabou arou nitkov k 3. Na fotografii sportovc polo flii s rmekem a posouvej j tak dlouho, a najde

vhodnou kompozici 4. Jako zkladn modul si vyber nkter negativn prostor teba prostor mezi pa a

trupem nkter postavy, nebo prostor mezi postavou a rmekem. Ml by to bt co nejjednodu tvar stedn velikosti

5. Fixem nakresli zkladn modul na flii 6. Pekresli zkladn formt na papr (formt) 7. Nakresli dal negativn prostory (m bezdn nakresl postavu atleta). 8. Podle svho vkusu dokresli tvary uvnit figury (okraje odvu, pilbu a podobn), a

jsi s kresbou spokojen a zd se ti bt pln 9. Teba me tak pidat njak svtla a stny, ale kresba na bzi negativnch prostor

m i sama o sob krsu liniov kresby 10. Podle libosti vygumuj nitkov k, podepi a napi datum


Koment Kdy se dv na svou dokonenou kresbu, pochop, jak nm identifikace16 a zakreslovn negativnch prostor ulehuje proces kreslen. Jeliko kreslen hrany jsou spolen, nakreslenm negativnch prostor kolem pozitivnch forem dostaneme i sloit obrazce (nap. perspektivn zkratku), ani bychom je pmo kreslili. Kreslen zkrcench tvar dl vdycky pote, nebo mme v mysli zafixovanou podobu a symboly pro lidskou ruku, nohu a podobn. Zkratky tmto pedstavm odporuj a proto je obtn je vidt a nakreslit tak, jak se nm jev na obrazov rovin. Na druh stran nemme dn zafixovan pedstavy o negativnch prostorech, take je meme snadno vidt tak, jak jsou, a nakreslit je. To je jedno z dleitch tajemstv kresby.

16 Orig. seeing vnmn, vidn


Cvien 18:

Kreslen skuten idle na bzi negativnch prostor

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Grafitov tyinka a paprov ubrousek pro tnovn pozad Flie s rmekem Fix s plstnou pikou idle jakhokoli tvaru a velikosti


el cvien: Kreslen skuten idle (v protikladu ke kreslen idle podle fotografie) je vhodnm zpsobem, jak si zopakovat souhrn vech dovednost, kter jsme se dosud nauili. Na fotografii je idle ji ploch. Bude-li kreslit skutenou, trojrozmrnou idli, mus si vzpomenout na vechna pedel cvien. V prvn ad, mus si obraz idle zplotit na obrazov rovin tm, e se na ni podv skrze flii s rmekem a pive jedno oko. Potom si zvol jeden z negativnch prostor jako zkladn modul. S vyuitm principu spolench hran nakreslme negativn prostory pesn tak, jak je vidme na flii. Spolhme se na to, e tm pdem nakreslme i obrysy idle.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 65. Vytnuj pozad uvnit pedtitnho rmeku. 2. Tukou #2 lehce nakresli nitkov k 3. postav ped sebe model: idli 4. uchop flii a dr ji svisle ped obliejem; pohybuj s n dopedu, dozadu, doprava,

doleva . , jako bys hledkem hledal zbr pro fotografovn. Obraz idle by ml vyplnit skoro cel rmeek, tak aby vae kresba zabrala skoro celou plochu formtu.

5. Jako zkladn modul vyber stedn velk negativn prostor napklad mezeru mezi prknky opradla anebo mezeru mezi sloupky. Tento zkladn modul nakresli fixem na flii, viz obr. 18-1.

6. Tukou #2 pekresli tento zkladn modul na tnovan papr (obr.18-2). 7. Nakresli negativn prostory kolem zkladn jednotky. Nezapome zamhouit jedno

oko, abys vidl trozmrnou idli ploe (viz obr.18-3). 8. postupuj od jedn sti ke druh, od negativnho prostoru k pozitivnmu tvaru,

sestavuj kresbu jako hru skldaku (obr. 18-4). 9. Kdy jsi dokonil negativn prostory, zani prokreslovat idli samotnou a jej okol.

Me vygumovat resp. vyernit jakkoli svtla nebo stny (viz obr.18-5, 18-6, 18-7). 10. Opi svou kresbu svisle a odstup dozadu, abys ji vidl z jinho msta. Udlej vechny

zmny, kter se ti zdaj bt potebn. 11. Dle libosti vygumuj pomocn linky, podepi a napi datum.


Koment Blahopeji ti k dokonen velmi obtn kresby. idle jsou tak znm objekty, e pro n mme zafixovny ji od dob svch dtskch kreseb vizuln symboly, kter se daj z mysli tko vymazat. Vme napklad, e idle m tyi stejn dlouh nohy. Na zplotnm obraze na obrazov rovin se vak me jevit kad noha jinak dlouh; nae mysl se vak vzpr tento vjem pijmout. Jestlie nakreslme nohy idle pesn tak, jak je vidme na tto rovin, paradoxn se budou jevit pozorovateli, kter se dv na n obraz, takov jak maj bt, tj. stejn dlouh. V tom spov kouzlo kresby.


Cvien 19:

Koprovn pedlohy: ten bible Vincenta van Gogha

Poteby: Tuky #2 a #4B oezvtko, guma Reprodukce kresby van Gogha, str.68


el cvien V dob expresionismu (40.lta v USA) a nkolik desetilet po nm nebyla vuka vtvarnk koprovnm dl starch mistr v Americe v md. Nyn se tato praxe do umleckch kol opt vrac v souvislosti novm ocennm kreslskch dovednost. Kreslen podle pedloh je vbornou kolou kreslsk techniky, koprovnm tchto ndhernch dl se opravdu mnoho naute. Vimnte si toho, e Van Goghv obraz m ponkud odlin formt ( tj. pomr ky a dlky) oproti formtu, kter dosud pouvme (rmeek na flii). Kdykoli bude koprovat kresbu, vdy si zkontroluj, zda jsou oba formty stejn. Snadno pochop pro: negativn prostory i objekty do sebe zapadaj tak, e vypluj cel formt; kdybys pro tuto kresbu pouil jin formt (napklad tverec), pak ani prostory ani objekty nemohou bt stejn jako na originlu.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 69. Pedtitn formt m stejn pomr stran jako pedloha. 2. Opatrn nakreslme nitkov k jak na originlu, tak na formtu. Zkontroluj, zda linie

prochzej pesn stedem formtu. To ti umon dodret proporce pvodn kresby a polohu jednotlivch bod

3. Teba se ti bude chtt zat kreslit vzhru nohama. A u kresl v normln poloze nebo vzhru nohama, vdy zani negativnmi prostory kolem sedcho mue a idle.

4. Vyuvej tak negativnch prostor uvnit postavy. Napklad plochu mezi pedloktmi meme povaovat za vnitn negativn obrazec. Tak spodn st jeho prav nohavice pod levou rukou se me nahlet a kreslit jako vnitn negativn obrazec.

5. Zkontroluj hly, kter svraj negativn prostory (tj. mezery) mezi trnoemi s vodorovnou, respektive svislou linkou nitkovho ke a s hranami formtu. Jak bude v kreslen pokraovat, kontroluj hly vech detail a mezer vzhledem k originlu.

6. Tukou #4B vystnuj detaily vesty a kalhot. Mon bude svtla a stny lpe vidt, kdy kresbu oto vzhru nohama.

7. Pokud chce, vygumuj nitkov k; podepi a napi datum. Jeliko je to kopie, nezapome uvst podle Van Gogha.


Koment I kdy jsi v tomto cvien jen obkresloval pedlohu, jestlie se na svou kresbu pozorn zadv, uvid, e z n vysvt na povrch tvj osobit rukopis. To se stvalo i Van Goghovi, kdy nkoho koproval: jeho vrazn rukopis vdy prosvtal. Jedna z obdivuhodnch aspekt Van Goghovy kresby je mistrovsk vyuvn distribuce svtel a stn. Podvej se napklad, e svtla a stny na spodn sti lev nohy zobrazuj nejen tvar pokren ltky, ale tak tvar nohy pod n. Zkuenost, kterou zsk pi koprovn tto kresby, vyuije v pozdjch cviench zamench na zobrazen svtel a stn.

Cvien 20:

Odmovn otevench dve17 Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou


el cvien: V tomto cvien si bude procviovat tet dl dovednost; je to vnmn pomr (proporc), kter se tak nazv men i odmovn18. Tato dovednost m dv sloky: men hl vzhledem k horizontle i vertikle a vzjemn porovnvn velikost. Z odmovn, obecn nazvanho perspektiva a pomr, se stalo mnoha studentm vtvarnho umn jejich Waterloo. Je to sloit dovednost, jak pro uitele, tak pro ka. Velice tu ale pomh flie s rmekem. Pomh vysvtlit, jak je teba vnmat a kreslit vzjemn pomry. Jako nstroj k odmovn ti poslou obyejn tuka; umlci to tak dlaj odedvna. Na doprovodnch ilustracch vid, jak se to dl v praxi. Procviuj to tak, e dr tuku vodorovn ve vzdlenosti voln napnut pae (co zaru stl mtko), zavi jedno oko, a nastav tup konec tuky na vnitn hranu dven zrubn. ku dvenho otvoru vymez palcem.(obr.20-1). Takto odmen ka dve bude tvm zkladnm modulem, neboli 1. Nyn oto tuku do svisl polohy, piem palec zstv na svm mst. Zm pomr ky ku vce dvenho otvoru (obr. 20-2, 20-3, 20-4). Na naich obrzcch je tento pomr roven jedna ku jedna a dv tetiny, tj. 1 : 12 /

3 .

Tento pomr penes na svou kresbu (na papr) pomoc tuky, jej st vymezen palcem pedstavuje zkladn modul na kresb.19 Nejprve vyzna ku dve. Potom odm (podobn jako ve) vku dve a nakresli jejich svislou hranu (obr. 20-5, 20-6, 20-7). Tuka se rovn pouv k uren hl vzhledem k vertikle a horizontle. Aby sis to nacviil, uchop tuku obma rukama, kadou za jeden konec a dr ji pesn vodorovn, piem zave jedno oko. Porovnej hel sklonu jedn hrany v nkterm koutu pokoje,

17 dvenho otvoru

18 sighting

19 Dlka modulu na kresb me bt ovem jin ne pi odmovn v relu (Pozn.pekl.)


v nm se nachz, s horizontlou (obr.20-8). Tento hel si zapamatuj a penes ho do sv kresby, piem se bude orientovat vodorovnou linkou nitkovho ke nebo okrajem formtu (obr.20-9). Kontroluj, zda jsi pi odmovn tukou stle v imaginrn sklenn obrazov rovin. Tak jako na fotografii le hrany ubhajc do dlky na jejm povrchu, podobn le obraz, kter kresl, naplocho v obrazov rovin. Obrazovou rovinu neme tukou propchnout a odmit ubhajc hranu (obr.20-10 a 20-11). Pokyny:

1. Nalistuj stranu 74. Jeliko to bude liniov kresba, nebudeme formt tnovat. 2. Vyber si zkout, kter bude kreslit oteven dvee vedouc do jin mstnosti nebo

na WC, anebo ven z domu. Nmty najde na naich doprovodnch kresbch.


3. Sedni si ped vybran zkout. Pomoc flie s rmekem vyhledej phodnou kompozici (obr. 20-12).

4. Dr flii pokud mono nehybn a vyber si zkladn modul. Me to bt teba ka dvenho otvoru.

5. Zkladn modul nakresli fixem na flii. Pokud chce, me tak nakreslit nkter hlavn hrany, napklad hly stropu nebo podlahy, avak pamatuj, e ry budou hodn roztesen a me snadno udlat chybu. Jedin, co opravdu bude potebovat, je zkladn modul.

6. Penes zkladn modul na papr (formt) (obr.20-13).

7. Pomoc tuky zani odmovat hly a pomry dlek dvenho otvoru a pilehlch stn, podlahy a stropu. Nakresli vechny nejdleitj hrany (obrysy): obrys dvenho otvoru, rozeven dvee, hrany mezi stnami a stropem a mezi stnami a podlahou. Kdekoli je to mon, zvrazni negativn prostory, zvlt u malch objekt, jako jsou kliky, svtidla a rostliny v kvtinch (obr.20-14).

8. Jestlie se ti nkter st obrazu nelb, dej flii znovu ped sebe, nastav zkladn modul nakreslen na flii do soukrytu s dvenm otvorem (v relu) a porovnej hly a proporce, kter vid skrze flii (tj. na obrazov rovin) se svou kresbou. Udlej potebn opravy a dokoni kresbu.

9. Pokud chce, vygumuj pomocn linky. Podepi se, napi datum. Koment Prv jsi dokonil kresbu, kter je pro mnoho student vtvarnho umn20 non mrou. Zvldnout odmovn hl a pomr nen snadn; je teba se nejprve nauit, jak odmit reln objekt, a potom jak penst zmen pomry a hly na papr. Jakmile se to vak nau, stane se z toho rutina a nebude muset myslet na to, co pi kadm kroku dlat. Zd se, e kad komplexn dovednost m njakou sloku podobnou kreslskmu odmovn je to napklad ovldn gramatiky pi psan, znalost pravidel silninho provozu pi zen auta, znalost notace u hudebnka, i ovldn hernch pravidel u achu. Tyto sloky se zdaj bt zpotku nadmrn komplikovan, ale potom se zmn v rutinu a stanou se jakousi oprnou konstrukc, potebnou pro praktick pouvn on dovednosti. Men pomr je potebn u kad kresby, a kreslme jakkoli objekt. Jeliko je odmovn znan sloit, studenti to asto vynechvaj, anebo se ho nau jen sten; potom dlaj pi kreslen chyby a nevd, jak je napravit. Umn mit pomry je opravdu hodno t nmahy a jakmile je zvldneme, stane se pekvapiv nam velkm potenm.

20 Na univerzitn rovni


Cvien 21:

Odmovn koutu pokoje Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Grafitov tyinka a paprov ubrousek k tnovn


el cvien: Pro toto cvien si vyber sloitou kompozici, zahrnujc postel nebo gau, stoly, lampy a zclony. Me si tak vybrat kout kuchyn s (zaplnnou) deskou kuchyskho stolu, pbornkem a elektrickm ninm. Jeliko je tento objekt je komplikovanj ne oteven dvee, je toto cvien vhodnou pleitost ovit si svj pokrok. Mj pitom na pamti, e realistick kresba (v protikladu ke kresb abstraktn, neobjektivn, fantazijn) klade vdy tyt poadavky, vyaduje tyt dovednosti. Mn se objekt a pracovn prostedky (mdium), nikoli vak zkladn kreslsk dovednosti.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 77, kde je pedtitn formt kresby. Vytnuj pozad a slab nakresli

tukou #2 nitkov k 2. Vyber si zkout, kter zahrnuje nbytek, anebo desku kuchyskho stolu a pbornk 3. Fli s rmekem vyber vhodnou kompozici. Zvol si zkladn modul a nakresli ho

fixem na flii. Podle sv libosti pikresli pozorn nkolik hlavnch hran a hl. 4. Penes zkladn modul na papr s tnovanm pozadm. 5. Pomoc tuky zkontroluj vechny hly a vzjemn pomry. Pamatuj, e vechny hly

a proporce se odmuj na obrazov rovin, kterou si me pedstavit jako sklennou tabuli mezi tebou a modelem lecm ped tebou.

6. Postupuj od hrany ke hran a skldej dohromady obraz pokoje jako chvatnou skldaku. Nepojmenovvej pedmty, kter kresl, a nezapome zvraznit negativn prostory.

7. Kdy jsi nakreslil(a) hrany a negativn prostory, pivi oi, abys vidl hrub obrysy svtel a stn. Svtl plochy vygumuj, stny ztemni (pidej er). Obas odstup od sv kresby, abys ji vidl z dlky a mohl opravit chyby.

8. Podle libosti vygumuj pomocn linky, podepi se a napi datum.


Koment: Zobrazovn zaloen na odmovn pomru dlek a hl, kter nyn studujete, se nazv neformln perspektiva na rozdl od formln perspektivy, kter vyuv horizontu, bnku (=bodu zmizen) a bnic (sbhavch ar). Profesionln umlci bvaj vykoleni v obou metodch, avak tm vichni pouvaj v praxi (pi kresb i malovn) neformln perspektivu. Formln perspektiva se dnenm umlcm jev nepraktick a zbyten komplikovan; zatmco dobe zvldnut neformln perspektiva me bt a pekvapiv pesn. Mnohm studentm pipad dokonce i kreslen v neformln perspektiv zpotku velice obtn, ale brzy v n zskaj rutinu a dokonce v n najdou zlibu. Kdy se kamardi pijdou na tvou kresbu koutu pokoje podvat, mon se t okouzleni kresbou zeptaj: Jak jsi to dokzal? Me jim odpovdt teba: Prv jsem zjistil, e mm pro kreslen urit talent nae kamardm vysvtl, jak jsi to vlastn dlal. Teba bude tak chtt porovnat tuto prv dokonenou kresbu se svou laickou kresbou z cvien 3. Jsem pesvdena, e t tvj dosaen pokrok pot.


Cvien 22:

Kreslme koleno / spodn st nohy 21

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou


el cvien: Odmovn hl a proporc je potebn u kad kresby, nejen kdy kreslme budovy a interiry. Na tomto cvien si vborn procvite vnmn a kreslen hran, prostor a proporc, co jsou prvn ti kreslsk dovednosti. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 80. Formt ponech bez tnovn a lehce nakresli nitkov k 2. Pomoc flie s rmekem vyber pohled na sv koleno a spodn st nohy, nebo na ob

nohy, ppadn na jednu obutou i neobutou nohu . 3. Fixem nakresli na flii hlavn negativn prostory a obrysy 4. Pekresli tukou hlavn obrysy na papr, i se podle nitkovho ke 5. Polo flii stranou, ale tak, abys na ni vidl. Dokoni kresbu, kde je to nutn, kontroluj

detaily podle kresby na flii. Zmna zdnliv velikosti od kolena a ke kotnku se zd bt a neuviteln, ale me si to ovit: doln st nohy je v tomto pohledu opravdu tak mal! Pokud zachov pomry, jak je vid na plochm obraze v obrazov rovin, budou na dokonen kresb vypadat jako ve skutenosti.

6. Prbn si kontroluj, zda pi kreslen zvrazuje negativn prostory. Napklad tkaniky do bot vypadaj krsn, jestlie se pi kreslen zvrazuj negativn prostory mezi tkanikami a kolem nich.

7. podle libosti vygumuj nitkov k; podepi a napi datum. Koment Toto je jedno z nejlepch cvien, pokud jde o to pesvdit studenty, aby vili bez pedsudk svm vjemm. Zpas o to, abychom akceptovali odmen proporce odporujc naim zakoennm pedstavm, me bt obtn. Vidla jsem studenty, kte opakovan odmovali hel nebo pomr, kter se jim nezdly. kali si sami pro sebe To nen mon a teprve po opakovanch mench pomr i hel akceptovali. Kdy potom studenti vid, e onen pochybn pomr do kresby sprvn zapad, snadnji pijmou dal pochybn vypadajc pomr. Toto je jedno z nejdleitjch pouen pro praxi: vnmat, pijmout a nakreslit pesn to, co vidme v obrazov rovin.

21Podle lkask terminologie: noha = spodn st nohy; doln konetina = cel noha; chodidlo = plocha chodidla


Cvien 23:

Odmovn zti s knihami na stole

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Grafitov tyinka a paprov ubrousek Nkolik knih rozmstnch nahodile na desce stolu


el cvien: Jeliko velice dobe znte tvar knihy, bude pro vs obtn pijmout zdnliv zmny jejho tvaru. To se rovn projev, kdy budete kreslit knihy lec na stole, jejich hrany se vzdaluj od roviny o22. V jist poloze a jistm natoen se me takov kniha jevit na obrazov rovin neuviteln zk nebo neuviteln krtk. Jdrem tohoto cvien je nakreslit neoekvan tvary, kter knihy pedstavuj, kdy je vnmme na obrazov rovin. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 83 s pedtitnm formtem. Lehce vytnuj pozad a nakresli slabou rou tukou #2 nitkov k.

2. Pomoc flie s rmekem vyhledej vhodnou kompozici a vyber si zkladn modul bu negativn prostor mezi dvma knihami, nebo pozitivn tvar jednu z knih

3. Uchop flii s rmekem a dr ji pokud mono klidn ped sebou a fixem na ni nakresli zkladn modul

4. Tukou #4B pekresli zkladn modul na papr 5. Odlo flii stranou vykresluj postupn jednotliv pedmty a pilehl prostory

(mezery), jako bys sestavoval(a) skldaku . Nezapome zavrat pitom jedno oko, abys vidl obraz ploe

6. Obas peru kreslen a porovnej kresbu na pape s kresbou fixem na flii. 7. Pivi oi, abys nevidl detaily, a pozoruj tvary svtel a stn. Svtl plochy vygumuj a

stny pierni tukou #4B. 8. Po dokonen kresby me vygumovat nitkov k, podepi a napi datum.

22 Plane of vision


Cvien 24:

Zti s elipsami

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix Sada pedmt pro zti: prosten stl pro sndani je vdy vhodnm nmtem, me si t zvolit napklad zti s konvic, lkem na aj, podlkem a sklenic naplnnou do poloviny vodou. Elipsy pro tv zti ti poskytne jakkoli pedmt s kulatm vrchem.


el cvien: Elipsa m tvar ovlu, vypad jako napnut kruh s mrn zplotlmi stranami23. Kdy se podvme jednm okem na kruhov pedmt, jako napklad minci, pod kosm hlem, neuvidme krunici, ale elipsu. Zvtujeme-li jej odklon od obrazov roviny, elipsa se stle zplouje, a pejde v ploch tvar (seku). Tato eliptick perspektiva asto studenty mate, nebo (podobn jako ve) tvar vidn na obrazov rovin neodpovd tomu, co o kruhovch tvarech vme. Elipsy hraj vznamnou roli pi kresb zti, krajiny a v kresbch zahrnujcch architekturu. Proto se v tomto cvien zamujeme na kreslen elips. Jako vdycky, eenm lohy je nakreslit je tak, jak je vidme rozplcl na obrazov rovin. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 86 s pedtitnm formtem. Podle libosti lehce vytnuj pozad a nakresli nitkov k.

2. Pomoc flie s rmekem vyhledej kompozici. 3. Flii dr ped sebou a zvol si zkladn modul; me to bt teba jeden z pedmt.

Zkladn modul nakresli fixem na flii24 . 4. Tukou #4B pekresli zkladn modul na papr 5. Kdy kresl eliptick tvary okraj hrnk, skleniek a tal, nezapome zavt jedno

oko. Sna se je vnmat jako tvary, nebo, jet lpe, vnmej tvary negativnch prostor kolem nich.

6. Jako vdycky, postupuj od jednoho pedmtu k sousednmu prostoru atd., jednotliv sti pidvej jako kdy sestavuje skldaku25. Pokud jsi napklad zaal(a) hrnkem, zkontroluj si, jak vypad negativn prostor vedle hrnku. Tento prostor bude z druh strany ohranien dalm pedmtem; tento pedmt nakresli a postupuj k dalmu prostoru, atd.

23 Elipsa je (vedle paraboly a hyperboly) jednou z kueloseek. Plat pro ni, e souet dlek prvodi je pro

vechny jej body stejn (prvodi je spojnice bodu s jednm ze 2 ohnisek elipsy). Pozn.pekl. 24

V originlu to nen vslovn eeno, ale vyplv to z dalho 25

Dtsk hra - sestavovn obrazu z kostek apod.


7. Bhem kreslen nezapome obas odstoupit dozadu a zkontrolovat zda perspektiva a proporce sed. Kdy nco neklape, vezmi do ruky flii, zkladn modul dej do soukrytu s relnm pedmtem a podvej se na tu st obrazu, kter dl problmy. Srovnej to, co vid skrze flii, se svou kresbou. Jestlie najde rozdly, udlej potebn korekce.

8. Je-li libo, vyma nitkov k, podepi, napi datum.

Koment Nejastjmi chybami pi kreslen elips je, e konce bvaj pli piat, a e horn oblouk je vy ne doln. Tmto chybm se meme vyhnout tm, e peliv sledujeme tvar kreslen kivky. Kreslen elips me bt pro jednoho neuchopiteln, pro jinho neuviteln snadn; zle na tom, zda jste ochotni akceptovat eliptick tvary tak, jak je vidte na obrazov rovin. Fakt, e dna hrnk, podlk a sklenic jsou eliptick, je obzvlt tk pijmout, protoe vme, e le na rovn ploe. Zatenick chyba je pekit dna hrnk a sklenic sekou, snad pr proto, aby se nepevrtily! Pi kreslen eliptickch tvar velice pomh peveden tto lohy na kreslen pilehlch negativnch prostor.


Cvien 25:

Odmovn proporc pi kreslen postavy

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou


el cvien: V prbhu tohoto cvien uvidme, jak se pouv odmovn proporc pi kreslen lidsk postavy. Pedlohou na kresby bude skica sochy spisovatele E.A.Poeho; tato socha v ivotn velikosti je instalovna v universitnm campusu ve stt Maryland. Vedle nrtku sochy vidte diagram odmench vzdlenost, kter jsem si udlala ped kreslenm tohoto nrtku. Pokyny: 1) Nalistuj stranu 88, kde najde skicu sochy (spisovatel Poe) a pslun diagram. Na stran

89 je pedtitn formt. 2) Tukou #2 slab zakresli do formtu nitkov k 3) Polo flii na skicu. Vodtkem pi koprovn skici ti bude nitkov k. 4) Fixem ozna na flii temeno Poeho hlavy a spodek jeho brady. Tmito body je dn

zkladn modul26. Tukou #2 penes zkladn modul na papr. Tyto dv znaky posta k tomu, abychom na pape zaali kreslit. Pomoc tohoto zkladnho modulu bude odmovat vechny hly i proporce postavy.

5) Tukou #4B nakresli hlavu, piem kontroluje relativn polohu jednotlivch rys oblieje vzhledem k cel hlav.

6) Nyn zani s odmovnm27 postavy: a. Odm hel mezi pa a horizontlou; nakresli horn obrys ruky. b. Odm tukou dlku nadlokt; pomr ZM : nadlokt = 1:2 .

Nakresli horn obrys nadlokt. c. Odm hel mezi pedloktm a horizontlou (terasa je

vodorovn). Nakresli obrys pedlokt a hranu terasy. d. Odm dlku ruky; jej pomr k ZM je 1:1. (Pokud tomu

nebude chtt vit, prom si to dvakrt). Nakresli ruku s vyuitm okolnch negativnch prostor.

e. Nakresli negativn prostor ped prsy a linii vzdlenj terasy. f. Spus odmovac pmku z ela na koleno28 postavy (viz

diagram). Uri pomr ZM k vzdlenosti elo-koleno; je roven 1:3.

g. Nyn, kdy jsi uril polohu kolena, odm sklon stehna a nakresli jeho obrys.

26 V dalm textu tak zkrcen ZM

27 Tj. kreslenm jaksi kostry kresby (pozn.pekl.)

28 hrbol kolena (ku)


h. Pomoc dal odmovac pmky (sputn z ela) najdi polohu piky boty. Odm hel oproti vertikle a odm vzdlenost (ZM = 1). Pomr je 1 :5 , trochu vce29.

i. Kdy jsi lokalizoval piku boty, nakresli obrys holen s vyuitm negativnho prostoru ped holen a nrtem

j. Odm dlku boty. Je rovna 11/8 zkladnho modulu (pomr 1 : 11/8). Jestli tomu nev, pem si to jet jednou.

k. Nakresli druhou botu s vyuitm negativnch prostor, ale odm jej dlku. Pomr je 1 : 1, bota je trochu zeikma.

l. Dokoni kresbu doplnnm stn a detail.

m. Pokud chce, vygumuj nitkov k. Napi datum a podepi. Koment Odmovac procedura, kterou jste si prv odzkoueli, se zd bt jednotvrn. Uvdom si vak, e pi ncviku nov dovednosti musme zpotku postupovat pomalu. Je to podobn jako ve ve uvedenm pkladu: uen pravidel gramatiky je pracn, ale jakmile je zvldneme, zautomatizuj se a budou nepostradateln. Myslm, e odmovn lze povaovat za gramatiku kresby. Kdy se ji dnes naume, vyhneme se ztra frustracm z chyb. V mi: odmovn ti brzy pjde snadno, rychle, automaticky a bude t bavit.

29 Vce ne 5


Cvien 26:

Proporce hlavy v profilu

Poteby: Tuky #2 a 4B, oezvtko, guma Pomrov diagram hlavy v profilu Przdn pomrov diagram Poznmka: Mus nkoho podat, aby ti sedl 5 minut jako model


el cvien: Je velmi obtn jasn vnmat proporce lidsk hlavy. Dokonce bych si dovolila tvrdit, e jen lovk cvien ve vnmn i v kreslen je schopen obejt ony mozkov pochody, kter nm vnmn tchto proporc komplikuj. Z njakch nejasnch dvod vid netrnovan oko rysy oblieje (v pomru k hlav) vt ne doopravdy jsou. Toto cvien nm poskytne oprnou konstrukci, abychom vidli tyto pomry sprvn.

Pokyny: 1. Vyhledej strnky 94 a 95, na nich je nakreslen profil hlavy s pomrovm schmatem,

respektive przdn pomrov schma 2. Peliv obkresluj proporce hlavy30 podle pedtitnho diagramu do neplnho

diagramu na stran 95. V kad chvli si zapamatuj, co jsi u nakreslil 3. Nyn vyhledej nkoho, kdo by ti dlal model pro men. Podej ho, aby ti pt minut

sedl z profilu. Pozorn si prohldni jeho hlavu a rysy oblieje. Potom vezmi pomoc tuky vechny mry vyznaen na schmatu, pitom dej zvl pozor na to, e vzdlenost od rovn o k brad je rovna vzdlenosti od rovn o k temenu hlavy, a e vzdlenost od rovn o k brad se rovn vzdlenosti mezi koutkem oka a zadnm okrajem ucha. Tyto dv proporce jsou klov pro spn portrtovn z profilu.

Schma: Pohled z profilu: obecn platn proporce hlavy a umstn ucha

Text ve schmatu: Vrchn okraj ucha Zadn okraj ucha rove o Zatek krku a un lalek Tyto vzdlenosti (proporce) jsou stejn Vzdlenost rove o brada se rovn vzdlenosti koutek oka zadn okraj ucha

30 Zejm: obrys hlavy


Cvien 27:

Koprovn profilovho portrtu

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Potebn as: 20 a 30 minut

el cvien: Koprovn tto krsn kresby anglickho vtvarnka Johna Singera Sargenta z roku 1883, nazvan Mme Pierre Gautreau (Madame X), nm poskytne vbornou praxi ve vnmn a kreslen hran, negativnch prostor a proporc zvlt proporc hlavy v profilu.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 98 s reprodukc Sargentovy kresby a podvej se na doprovodn diagram na

stran 97. 2. Na stran 99 najde pedtitn formt 3. Slabou arou nakresli na formt nitkov k 4. Polo flii na reprodukci Sargentovy kresby a vimni si, jak do profilu padne nitkov k. 5. Zvol si zkladn modul; navrhuji pout dlku nosu, od vnitnho oblouku a po piku.

Tm budeme pomovat ostatn dlky (proporce). Kupkladu pomr dlky nosu k vce ela je 1 : 1. Nakresli dv znaky, jednu na vnitnm oblouku, druhou na pice nosu.

6. Tukou #2 pekresli tyto dv znaky, vymezujc zkladn modul, na papr. 7. Dle navrhuji provst postupn tyto kroky, kter odpovdaj slm na diagramu:

7.1. V pravm hornm kvadrantu vyhledej prsek obrysu ela a pomocn linky (nitky). Odm (resp. pekontroluj) jeho polohu postupnm nanenm zkladnho modulu. Tento bod ozna znakou a nakresli kivku ela s vyuitm negativnho prostoru ped elem.

7.2. Polohu piky nosu jsme ji oznaili pi zakreslovn zkladnho modulu. Pekontroluj polohu tto znaky vzhledem k nitkovmu ki.

7.3. Nakresli tvar negativnho prostoru ped nosem a elem. Vzpome si na pojem spolench hran.

7.4. Na reprodukci si v duchu pedstav pmku spojujc piku nosu a piku brady. Tuto pmku, slouc k odmovn, slab zanes do sv kresby a zkontroluj jej sklon oproti vertikle. Srovnej zkladn modul se vzdlenost nos brada; pomr je roven 1 : 11/3. Ozna na odmovac pmce piku brady.

7.5. Nakresli tvar negativnho prostoru, kter je ohranien prv nakreslenou odmovac pmkou. Tm bude dn tvar hornho rtu, dolnho rtu a brady.

7.6. Vyhledej oblouek pechodu mezi bradou a krkem a uri jeho polohu vzhledem k nitkovmu ki; ozna tento bod ve sv kresb.

7.7. Podvej se na tvar negativnho prostoru vymezenho bradou a krkem a zakresli ho. 7.8. Pomoc nitkovho ke uri polohu tla hlavy a zakresli jej. 7.9. Najdi, kde je zadn okraj ucha a nakresli ucho. 7.10. Najdi, kde je ztylek a nakresli ho. 7.11. Vimni si, jak vypad oko mal ve srovnn se zkladnm modulem. Najdi

polohu oka vzhledem k vnitnmu oblouku nosu a nakresli oko. 7.12. Nakresli linii obo vzhledem k oku. Tvar kivky obo kontrolujeme tm, e se

dvme na tvar negativnho prostoru pod obom.


7.13. Porovnej velikost st a oka. Nakresli sta. 7.14. Najdi polohu ucha vzhledem k nitkovmu ki a porovnej dlku ucha

s zkladnm modulem. Tento pomr je, kupodivu, skoro 1 : 11/3. Nakresli ucho, pitom kontroluj tvar negativnho prostoru za uchem.

7.15. Nakresli tvar (obrys) hlavy a vlasy. 7.16. Kdy jsi skonil, vygumuj nitkov k; napi datum, podepi a ozna kresbu

Podle Sargenta.

Koment Kdy zakryjeme st kresby jednm prstem, meme se pesvdit, jak malou st (plochy) celho tvaru zaujmaj rysy oblieje. Kdy poprv poznvme skuten proporce lidsk hlavy, nechce se tomu vit. Toto cvien nm poskytlo ltku na procvien prvnch t kreslskch dovednost hrany, prostory a proporce, jich jsme museli prun vyuvat. asem si v prbhu praxe uvdomte, e jsou tyto strategie pozorovn zsti zmnn. Kdy vm dl pote nakreslit nkterou linii, vye to pilehl negativn prostor. Kdy nedokete odhadnout njak hel, dvejte se na tento hel jako na negativn prostor ohranien mylenou horizontlou i svislic. Tato mnohoetnost31 strategi usnaduje kreslen a in ho zjmavm.

Text pod obrzkem (reprodukc): John Singer Sargent. Madame X. Grafit na zaedlm pape. Metropolitn muzeum vtvarnho umn, dar F.O. a sleny Emily Sargentovch

31 Redundance nadbytenost, vbr vce monost


Cvien 28:

Portrt v profilu kreslen samostatn podle modelu Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Grafitov tyinka a paprov ubrousek pro tnovn pozad Poznmka: Bude potebovat model, ochotn pzovat po dobu 30 a 60 minut (ovem, s pestvkami; model me st nebo se dvat na televizi).

Potebn as: asi 1 hodina

el cvien: Pekreslovnm dvojrozmrnho obrazu (kresby J.S.Sargenta) jste si prostudovali proporce hlavy kreslen v profilu. Dalm krokem je portrtovn podle skutenho modelu.Kreslen podle skutenosti je vdy vt vzvou, a proto ns i vce uspokojuje. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 102 s pedtitnm formtem 2. Vytnuj pozad a lehce nakresli nitkov k 3. Posa svj model z profilu a sm si sedni docela blzko (vhodn vzdlenost je 1,2 a

1,5 m), viz obr. 28-1. 4. Pomoc flie s rmekem si zvol kompozici tak, aby byla hlava modelu zarmovna 5. Zvol si zkladn modul; me to bt napklad vzdlenost rove o brada. Tento

zkladn modul vyzna fixem na flii; sta k tomu dv znaky, jedna definuje rove o modelu, druh spodek brady. Mon u bude chtt zakreslit i obrys hlavy, ale pamatuj, e ra bude roztesen (obr.28-2, 28-3).

6. Penes tyto dv znaky, kter definuj zkladn modul, do sv kresby (obr. 28-4). 7. Nejprve nakresli rysy oblieje a to tak, e nakresl negativn prostor ped elem,

nosem, rty a bradou (obr. 28-5, 28-6). 8. Dle postupuj podle bod 4 a 15 cvien 26. 9. Zd-li se ti to vhodn, vygumuj kolem hlavy pozad. To ti velmi pome uvdomit si

jak velk je obrys hlavy, a jak je relativn velikost rys oblieje k cel hlav. 10. Kdy bude kreslit vlasy, pivi oi, abys vidl jen vt oblasti svtla a stnu. Nekresli

symbolick vlasy jako paraleln nebo stoen ry vlasy tvo urit tvar. Souste se na zachycen tohoto tvaru.

11. Dej pozor na to, aby kresba zahrnovala tak krk a ramena, nebo tvo jaksi podstavec, a nazna tak nco z obleen modelu.

12. Kdy kresbu dokon, me vygumovat nitkov k. Podepi, napi datum a pipoj jmno modelu.


Koment V idelnm ppad bys ml mt dv nebo ti sedn se svm modelem. Pi kadm sedn bys ml udlat drobn opravy lini, prostor a proporc. Nkdy sta posunout obrysovou hranu o ku ry tuky a model nhle zsk svoji podobu. Tyto momenty ve v patrnosti dvaj ti pocit uspokojen.

Text pod obrzky: 28-1. Pesvd se o tom, e plat proporce, o kterch jsme se uili v cvien 26. 28-6. Nakresli negativn prostory kolem brl


Cvien 29:

Zti s americkou vlajkou Poteby: Uhel a paprov ubrousek pro tnovn pozad Tuka na uhel a guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Americk vlajka libovolnho formtu (nen-li k dispozici, pruhovan runk nebo koile)


el cvien: Dosud jsme se zamovali na prvn ti dl kreslsk dovednosti: hrany, prostory a proporce. Tmto cvienm se vracme ke kresb zti. Klademe tu draz na tyt ti dovednosti, ale kreslme nco jinho americkou vlajku. Americk vlajka je vhodnm objektem, protoe ji velice dobe znme. Mme zafixovanou pedstavu, e pruhy na vlajce jsou rovn a vechny maj stejnou ku, a e vechny hvzdy vypadaj stejn. Jeliko toto vme, me bt pro ns problmem akceptovat pi kreslen tto vlajky zken pruhy, kter se objev kdy se vlajka pelo. Stejn obtn je pijmout, kdy nm smysly kaj, e ky pruh se v zvislosti na zvlnn ltky mn, nebo e vidme rzn tvary hvzd podle toho, jak je vlajka shrnuta i poskldna. To jsou dvody, pro je vlajka vhodn pro ncvik kreslen prv toho, co vidme na obrazov rovin, bez pedjmn visulnch dat32. Pokyny:

1. Nalistuj stranu 105 s pedtitnm formtem. 2. Uhlem vytnuj svtl pozad, paprovm ubrouskem ti tak dlouho, a zmiz rozdly.

Uhlovou tukou nakresli slab nitkov k. 3. Na stole uprav americkou vlajku, kter bu vis ikmo na erdi, nebo le pohozen

pes idli, tak, aby se jej pruhy zdnliv kily. 4. Zkomponuj svoji kresbu za pomoci flie s rmekem. Vyber si zkladn modul

me to bt teba ka hvzdnho pole a nakresli jej fixem na flii. 5. Penes zkladn modul na papr. Uhlovou tukou dokresli hrany hvzdnho pole. 6. Pomoc tuky odhadni hly prouk vlajky vzhledem k vertikle/horizontle, tak jak

se nm jev na obrazov rovin. Pokud si nejsi jist svm odhadem, podr ped sebou flii s rmekem a zkontroluj tyto hly vzhledem k nitkovmu ki nebo rmeku. Nakresli hly pesn tak, jak je vid na obrazov rovin.

7. Pokud je ltka vlajky zvlnn, zavi jedno oko a pozoruj, jak se ka prouk zdnliv mn (viz doprovodn kresba). Nakresli tyto zmny ky pesn tak, jak je vid.

8. Vimni si, e psobenm zkon perspektivy se tvar hvzd zdnliv mn. Nemus se vdy jevit jako symetrick; mohou mt pln zdeformovan tvar. Nakresli hvzdy pesn tak, jak je vid.

9. Hotovou kresbu podepi, napi datum.

32 Ani bychom se dili odhadem, jak to bude vypadat.


Koment asto se stv, e zdnliv nejjednodu objekty nejlpe prov nae kreslsk schopnosti. To plat i o vlajce. Zpotku se nm zd jej kreslen obtn, ale jakmile pijmeme, e vlajka vypad tak, jak ji vidme na obrazov rovin, zane nm jt kreslen od ruky. Je dleit se to nauit. Kreslen mus jt lehce, a lehce jde tehdy, kdy perume zpas s naimi zafixovanmi pedstavami o tom, jak maj vci vypadat, a budeme jednodue pijmat to, co se nm zjevuje na obrazov rovin. Nsledujc cvien budou zamena na tvrtou dovednost: vnmn svtel a stn. Po nron kapitole vnovan odmovn se vrt do na kresby radost svtla a stny jsou dleit prvky pro zobrazovn trozmrnch tvar, nebo, jak to nkdy vyjaduj studenti, zrelnn kreslench pedmt33.

Cvien 30:

Vejce osvtlen shora Poteby: Prodn uhel a paprov ubrousek (na tnovn pozad) Tuka na uhel a guma Flie s rmekem Fix s plstnou pikou Bl vejce (nebo nkolik vajec) v kartonu List blho papru, formt A4 Lampa nebo bodov zdroj svtla


el cvien: Toto cvien uvd tvrtou dovednost vnmn svtel a stn34 a rozvj prvn ti dovednosti (hrany, prostory, proporce). Okraje osvtlench a zastnnch oblast budete vnmat bu jako negativn tvary nebo jako pozitivn formy, a budete tak vnmat vzjemn pomr svtel a stn a jejich vztah k cel kresb. V bnm ivot nevnmme obvykle svtla a stny na rovni vdom; vnmme je podvdom. Poskytuj nm informace o tvarech pozorovanch tles, ani bychom si toho byli vdomi. Pi kreslen vak musme svtla a stny vnmat na vdom rovni.Jsou velice krsn a jejich vnmn a kreslen je neobyejn naplujc (viz obr. 30-1). Pi tradin vtvarn vchov se uvdly tyi aspekty svtla a stnu; souhrnn byly nazvny logika svtla. Jsou to: pm svtlo (nejsvtlej msto), vren stn, odraen svtlo, hbetov stn35. Viz obr.30-1, 30-2, 30-3. Pm svtla jsou nejsvtlej msta na obrazu. Vren stny jsou nejtemnj stny na obrazu.

33 Doslova: dokou pimt vci, aby vypadaly jako ve skutenosti

34 Svtlem, resp. stnem tu rozumme osvtlen, resp. zastnn plochy (msta, oblasti)

35 Crest shadow - nejtemnj msto na odvrcen stran tlesa


Odraen svtla nejsou tak svtl jako pm svtla Hbetov stny nejsou tak temn jako vren stny. Poznmka: Nejjasnjm odstnem, jak me na kresb vytvoit, je blost kreslicho papru. Nejtemnjm mstem je nejtemnj stopa tv tuky nebo uhlu. V tomto cvien bude kreslit jedno nebo vce vajec (podle tv volby). Logika svtla se uplatuje pedevm u oblch tles; shora osvtlen vejce nzorn pedvd tyi shora uveden vlastnosti svtel a stn.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 108 s pedtitnm formtem. Podvej se na prvodn kresbu vejce, kde

ipky ukazuj tyi oblasti: pm svtlo, vren stn, odraen svtlo a hbetov stn. Svteln paprsky, kter se odrej od ploch podloky ozauj mkce spodn st vejce a vytvej oblasti odraenho svtla. Paprsky mjejc vejce maj za nsledek hbetov stn na nejodlehlej stran jeho zakivenho povrchu.

2. Vytnuj uhlem papr uvnit rmeku do bledho odstnu edi. Tenm ubrouskem odstn vyhla. Tukou na uhel slab nakresli nitkov k.


3. Na listu blho papru zaranuj zti s jednm nebo vce vejci. Osvtli zti lampou (bodovm zdrojem) shora, ale mrn z boku, tak aby pedmty vrhaly stn.

4. Pomoc flie s rmekem si zvol kompozici a vyber zkladn modul; me to bt napklad ka nebo vka vejce.

5. Tukou na uhel penes zkladn modul na papr. 6. Nakresli hlavn hrany, prostory a proporce vajec a jimi vren stny. Negativn

prostory kolem vajec a vren stny ti umon pesn vnmat jejich tvar. 7. Pimhu oi a vyhledvej v zti nejjasnj svtla a nejtemnj stny. Nesvtlej

msta na vejcch vygumuj a vyerni tukou na uhel vren stny. 8. Pozoruj peliv hbetov stny a odraen svtla na vejcch (obr.30-1). Pomoc gumy a

tuky na uhel lehce vygumuj msta osvcen odraenm svtlem a zvrazni hbetov stny tak, aby to odpovdalo odstnm, kter vid na vejcch.

9. Opatrn vygumuj pomocn ry, podepi a napi datum. Koment Myslm, e studenti chtj nejastji vdt, jak by mli sv kresby vystnovat, aby vypadaly jako trojrozmrn. K tomu, abychom toho doshli, je jednm z klovch poadavk schopnost rozliovat jemn rozdly v odstnech edi. tyi aspekty svtla, o nich jsme se v tto lekci uili, ti pomohou tyto rozdly vnmat, a to tm, e bude vdt co m hledat, a e to penese do roviny svho vdom. Jakmile bude tyi aspekty svtla vnmat, me je tak kreslit.

Text pod obrzkem 30-3. Tyto dv kresby ukazuj, jak se zmn svtla a stny po pemstn svtelnho zdroje. Odkud pichz svtlo na obrzcch 30-2, 30-3, resp. 30-4 ?


Cvien 31

Charlie Chaplin ve svtle a stnu

Poteby: Prodn nebo uml uhel, Tuka na uhel a guma Flie s rmekem


el cvien: Ve cviench zamench na hrany, prostory a proporce jste byli vyzvni, abyste si vmali a kreslili jemn detaily. Bylo to proto, abyste zskali schopnost rozliovat jemn zmny hran, tvar, hl a proporc. U tvrt dovednosti vnmn svtel a stn se sted na pozornosti ponkud posouv. N systm vidn je schopen doplovat chybjc informace z neplnch nznak. V ppad kresby to znamen, e pedlome-li divkovi dost nznak o kreslen osob, je divk schopen si ve sv pedstav doplnit chybjc sti obrazu. Navc se zd, e divky toto dotven obrazu velice bav. Fotografie Ch.Chaplina, kterou budete v tomto cvien pekreslovat, je dobrm pkladem toho, e stny mohou zakrt detaily, a divk si pak mus chybjc sti doplnit. Poznmka. Jeliko Hartook pouil pi fotografovn ostr svtlo, jsou tu odraen svtla i hbetov stny nezeteln.

Pokyny: 1. Nalistuj stranu 111 s pedtitnm formtem 2. Vytnuj formt uhlem do dosti tmavho odstnu a tenm vyhla odstn. Prodn uhel

je mkk a snadno se jm vytv pozad, ale snadno se od nho umaeme. Uml uhel dl tmav odstn a mn se mae, ale h se gumuje. Na pomocnm pape si oba uhly vyzkouej a vyber si ten, kter se ti vc lb.

3. Tukou na uhel nakresli slab nitkov k na sv kresb i na pedloze (reprodukci fotografie Chaplina).

4. Vyber si zkladn modul a tukou na uhel jej zanes do sv kresby. Dobrm ZM by mohla teba bt ka okraje klobouku.

5. Opraje se o linky nitkovho ke a zkladn modul, pekresli na formt hlavn hrany linie portrtu. Pozorn pitom sledujeme tvary negativnch prostor kolem postavy a tak vnitn negativn tvary.

6. Zani gumovat osvtlen plochy, piem stnm ponech temn odstn pozad. Me ti pomoci, kdy st kresby dl vzhru nohama.

7. Vimni si, jak mlo detail vyaduj rysy oblieje. Kresli jen to, co vid. Chaplinovo prav oko je kupkladu zobrazeno prakticky jen velkou temnou oblast kolem oka a malou plokou onho blma.

8. Povauj linie za zk stny. Viz teba okraje vesty a stny kolem st. 9. Dokoni kresbu tukou na uhel. Dbej, abys kresbu nepeplcal, nekresli, co tam

nen. 10. Na hotov kresb vyma nitkov k. Podepi se, napi datum a poznmku : Charlie

Chaplin, podle fotografie (autor snmku Hartsook).


Koment Pi kresb zaloen na kontrastu svtla a stnu36 meme osvtlen a zastnn plochy povaovat za pozitivn, respektive negativn37 prostory: jestlie jeden z nich nakresl (nebo vygumuje), tm souasn nakresl ten druh38. Jestlie se ti zd, e je nkde na kresb chyba, porovnej s originlem nejprve tvary svtlch ploch a potom tvary tmavch ploch sv kresby Ch. Chaplina. Jestlie tyto nebo ony neodpovdaj pslunm mstm na fotografii, udlej potebn opravy. Jedno z tajemstv svtlo/stnovch kreseb spov v tom, e ponechme na divkovi, aby si domyslel, co bylo vynechno. Jak jsem se ji ve zmnila, divkovi to udl velkou radost a bude nm vden za to, e jsme ho vpustili do sv kreslsk dlny. Nezbavuj se tto hry s divkem tm, e pid pli mnoho detail!

36 V dalm svtlo/stnov kresba

37 Tj. komplementrn (doplujc se)

38 Vytvoenm ern plochy zmiz plocha bl, pozn.pekl.


Cvien 32:

Proporce hlavy zepedu

Poteby: Tuky #2 a #4B, oezvtko, guma


el cvien: Ve cvien 26 jste se nauili kreslit proporce hlavy v profilu. Ped nmi je dal kol nakreslit hlavu v plnm pohledu zepedu, piem vyuijeme i tvrtou dovednost vnmn svtel a stn. Toto cvien, zamen na zvldnut obecnch proporc lidsk tve v elnm pohledu, nm pome pi portrtovn, nebo bez trninku by bylo asi obtn tyto proporce zachytit.Nejastj chybou je zvten rys oblieje v pomru k cel hlav. Stoj za to vnovat vce asu tomu, abychom se nejprve nauili nazpam a pak procviili sprvn proporce. Tm pedejdeme systematickm chybm pi kreslen tve. Pokyny: 1. Najdi si dvojstranu 114 /115, kde je bok po boku schma tve a przdn schma (k). 2. Peliv pekresli do przdnho schmatu rysy oblieje; ukldej si do pamti, co kresl.

Alespo jednou si jet ob schmata prohldni, abys sis vryl do pamti hlavn souvislosti, zejmna e: a) vzdlenost rove o brada je rovna vzdlenosti rove o temeno hlavy (vka

vlas se k n pit) b) mezera mezi oima se rovn ce oka

3. Prov si tyto proporce na svm vlastnm oblieji ped zrcadlem. K odmovn klovch proporc pouij tuku. Zkus najt lovka, kter je ochoten se nechat zmit, a zm tukou proporce pmo na jeho hlav. Jako model pro men me pout tak fotografie .

Text ve schmatu:

Pln pohled zepedu Obecn proporce lidsk hlavy vodtko ke stanoven proporc

osa symetrie mezera mezi oima = jedno oko

sted oka rove o ka nosu

prmrn dlka nosu dlka ucha (unho boltce)

koutky st ka krku

oko brada = oko temeno lebky


Cvien 33

Koprovn elnho portrtu39

Poteby: Uhel a paprov ubrousek pro tnovn pozad Tuka na uhel a guma Flie s rmekem


el cvien: V tomto cvien budete pekreslovat prodnm uhlem frontln autoportrt Pabla Picassa, kreslen rovn uhlem. Zskte tm zkuenosti nejen pokud jde o dodrovn proporc hlavy, ale tak si odzkoute, jak lze uhlem doshnout irokou klu temnch i svtlch odstn Portrtovn vyaduje pesn rozliovn co se te hran, ploch (pros

Documents

Kreslení Pravou Mozkovou Hemisférou