Protest protl Foxconnu: IPhony v plamenech Ii

V cinske fabrice Foxconn zemrell0. clovik .i Na protest proti zachazeni s lidmi ve firme Foxconn, dodavajici vyrob­ky pro Dell, Apple ci HP, zacali lide na ulicfeh v Hongkongu demon­strativne palit makety iPhonii pi'ed tamnfm sidlem firmy. Reagujftak

, na vcerejs! sebevraZdu devatenactileteho praeovnika Poxconnu, kte­, rY skocil z budovy tovarny v provineii Shenzen. Letos pred nlm zemre­, 10jiz devet lidi, Firma uvedla, ze krome nasazenf psyehologii planujeI osadit sve budovy i vyssiml plory, aby sebevrazdam predesla.

H Olld mak"tll iPhollll, pro nezdodlivilF(lxconn Foto: KinCheung. AP

• .. • •• .. __••• .. ··_.··_.· •• ··_·_.·•••••• • _ _ .M._ M __ _. _ •• ••• .. H. _ •• ~._ •• M . _ H MH ••• • H _ H _ .. M._. H .. _ _ .. _ • • ••• _ . .. _ _ •• _ •• _ .. _ • • _ ~ ~ ~._.~ ~ ..! i

jevilo zasadnf podezfeni. InsolvencnispravceSvobodavee­

ra uvedl, ze se byvalygeneralni fedi­tel firmy Iiff Tuvora pokusil jejieh vyrobui se znackouvyvestmimo fir­mu. "Ztratil mou duveru. Firma v prvnl polovine dubna podepsala smlouvu se spolecnosn Modest,kte­rou spoluvlastnf Tuvora, [enz mel jednat s konkurenty dluznfka 0 vy­vedeni vyrobymerenek," uvedl Svo­boda pred soudem s tim , ie se ted zjistuje, k cemu skutecne doslo .

Podle vcerej sfho vyjadi'enfTuvo­ry je to nesmysl a jen se snazil za­

znava Tuvora. Podle ne] jen sprav­ee hleda vinika soucasne spatne ekonomicke situaee firmy.

"Podnik se jim hroutf pod vede­nfm staronoveho managementu. Klientiztratili duveru, kdyz zjistili, ze se vratili lide , ktei'l podnik pfi­vedli do konkurzu,' dodal.

Faktem ovsem je, zc urelte pode­zi'enf na nestandardnf postup mel i syndikat nejvetsich bank, ktere podniku pujclly pres miliardu ko­run. Jeho hlavnf clen - Ceska spofi­telna ((;S) - vcera potvrdil, ze se syndlkat dohodl, ze najme firmu

-- ...._-J e-r--s- ......... - - _...._ _ ........ __ a_ .... -.] louceno nenf ani zruseni konkurzu a opetovny pokus 0 reorganizaei.

I proto vcera soudee Kozak,jenz ostiflene pravntky vetsiny vei'itelii i'fdil pevnou rukou, nepfipoustel diskuse 0 moznych zpiisobeeh roz­prodeje podniku. V podstate je tak konkurz na mrtvem bode, dokud vrehnf soud nerozhodne.

Do rozhodnutf by meli insol­vencnf spravce a management fir­my pfipravit detailnl varianty, jak nalozit s podnikovymi prodejna­mi, zasobami a vyrobou rnerenek.

JaroslavMalek

Oprava

• Vevcerejsim vydani rubriky Naro­zeniny slavi jsme nedopati'enfm otiskli namisto fotografie byvaleho generalnfho i'editele spolecnosti Siemens Pavia Katky (vlevo) foto­grafii Eduarda Paliska (vpravo ), soucasneho sefa Siemensu. Za ehy­bu se ornlouvame .

INZERCE ....,. . evr?pe~y- ..*..1r* soClalm fond v CR EVAOPSKP.UNIE

--Pi OPER~CN r PROGRAM PODPORUJEME L1DSKE ZDROJE VASI BUDOUCNOST

.., A ZAMESTNANOST www.esfcr.czProfesni vzdelavani zdravotnickych lit pracovnfku pomuze dalsimu rozvoji ceskeho zdravotnictvi Ceska republika se na poli kvality poskytovane pece dlouhodobe i'adi v ramci zemi Evropske unie kolem patnacteho mista. Aby si udrzela tuto vy­sokou uroveii odborne kvality, je treba profesne vzdelavat zdravotnicke praeovniky. Kontinualni vzdelavani prohlubuje nejen kvalifikaci, ale za­roveii zvysuje kvalitu poskytovanych zdravotnic­kYchsluzeb. V lednu letosniho roku ziskalo Minis­terstvo zdravotnictvi CR z Operacniho programu Evropske unie finaneni podporu na celozivotni vzdelavani zdravotnickYeh praeovnikU. Diky ni lze realizovat dva projekty - prvni na prohlubova­ni a zvysovani Urovne odbornyeh znalosti nelekai'­skYch zdravotniekYeh pracovnikU se zamei'enim na odborne profesni vzdelavani a na vzdelavani v manaierskyeh dovednostech a druhy je ureen lekai'fun, zubnim lekaiUm a farmaceumm a zame­i'uje se na profesni medicinske vzdelavani a vzde­hivani v manazerskYch dovednostech.

Oba projekty jsou v kompetenci Odboru vzdeIavani a vedy Mi­nisterstva zdravotnietvi CR, kterr fidi namestkyne ministryne pro zdravotni peei MOOr. Marketa Hellerova, ktere jsme se zeptali na nekolik otlizek tYkajicich .se jednotlivyeh projektU.

+

Z jakeho Operacniho programu Evropske unie jste zfskali podporu na tyto projekty a v jake rySi? Financni podporu jsme ziskali z Operacniho pro­gramu Lidske zdroje a zamestnanost. Jedna se o individualni projekty, kterymi mohou prislusne vlady resit prioritni oblasti ve svych zemich a Mi­nisterstvo zdravotnictvi CR urcilo jako jednu z pri­orit prave vzdelavlini. Celkove jde 0 castku 724 milionu koron.

Kterych zdravotnickych pracovnfku se projek­ty rykajf? V pi'ipade lekai'skych zdravotnickych praeov­niku jde 0 6295 podpoi'enyeh lekaru, zubnich lekaru a farmaeeutu v nekolika vzdelavacich programech. U nelekai'skych zdravotniekyeh pracovniku se jedna 0 32 475 osob. Jde 0 profe­se od vseobecnych sester, porodnich asistentek; . fyzioterapeutu az napi'iklad po klinicke psycho­logy nebo logopedy. Je nutne dodat, ze projekt se diky podminkam Evropske unie bohuzel ne­tyka zdravotnickyeh praeovniku zamestnanych na uzemi hlavniho mesta Prahy.

Jake vzd~lavaci aktivity jsou ureeny konkretne lekarum? LekaiUm projekt nabizi vzdelavaci akce zahrnu­jici certifikovane kurzy, konference a seminare.

Zajimavosti je, ze poprve v Ceske republice bude uskutecnen projekt vzdelavani Poskytnuti neod­kladne nemocnicni pece, takzvany ATLS.

To zni zajfmave. 0 co konkretne se jedna? ATLS neboli Advanced Trauma Life Support Pro­gram for Doctors je celosvetove jedinym uznava­nym nastrojem standardizace multidisciplinarni peee 0 velmi vafue zranene pacienty na urgent­nich oddelenich nemocnic. V nimci projektu bude proskolen zakladrii tYro 120 skolitelu, ktei'i budou nasledne v dalSim obdobi skolit sve kolegy. Jed­na se nejen 0 uzpusobeni prostor na tyto urgentni pi'ijmy, ale take 0 to pi'ipravit nase lekai'e a ostatni personal na situace, ktere se vyskytuji v prubehu sluzby v neodkladne nemocnicni peei.

Koho je§te budete §kolit a v jak)'rcb oblastech? V Ceske republice je 'mimo jine nedostatek zubnich lekaru, proto jsou aktivity ve vzdela­

. vani ureeny zubnim lekarum, ale i nelekarskym pracovnikum v zubni peel. Dale primarum a vrchnim sestram ve fakultnieh nemocnicieh, kterym projekt umozni doplnit infonnaee z ob­lasti managementu, i'izeni lidskyeh zdroju, ale i ekonomiky. Dozvedi se rovnez 0 dalSich tech­nikach nutnyeh k jejich naroene a odpovedne manazerske praci.

.. ....

-

V cern spocfva inovativnost projektu, kterou jste zminila? Je to poprve, kdy se financni prostredky vyuziji pi'imo pro zdravotnicke pracovniky. Je potesu­jici, ze finance z Evropske unie se neposkytuji jen na takzvane tvrde investicni projekty, tedy do budov a do pfistroju. Doposud jako by se za­pominalo, ze v budovach a spi'istroji pracuji take zdravotnici. Oni jsou ti, kdo komunikuji s paci­enty a ti , ktei'i jsou nedilnou a nejvetsi soueasti pece, ktera musi byt poskytovana nejen kvalitne, ale i v souladu s dostupnymi poslednimi vedee­kymi informacemi. .

Je v projektech zakomponovano i vzd~lavani

v oblasti ptistupu k pacientovi, potazmo komu­nikace? Ano , ministerstvo zdravotnictvi spousti projekt, ktery je zamei'en na zvysovani teoretickyeh zna­losti a praktickych dovednosti v techto oblastech. Soucasti Operaeniho programu Lidske zdroje a zamestnanost je i dalSi ti'eti projekt zamei'eny na komunikaei zdravotnik versus pacient a take komunikaci mezi samotnymi zdravotniky. Ten bude spusten v navaznosti na tyto dva pi'edsta­vene projekty a je na nej alokovano dalsich 160 milionu korun.

+

-