MAKROEKONOMIE I.

JS 2004

(PŘEDNÁŠKY)

MAKROEKONOMIE – společenská věda, má nejblíže k přírodní vědám - věda o lidském chování, zkoumá lidské chování jako volbu mezi vzácnými zdroji a cíli s alternativním použitím 1. PŘEDMĚT - mikroekonomie – analýza chování jednotlivých subjektů (domácnost,

jednotlivec, firma) - makroekonomie – zkoumá chování ekonom. jako celku (domácí produkt, inflace, hospod. politika,…)

– vytváří podmínky k chování jednotlivých subjektů – makro modely by měly vycházet z mikro základu

2. PŘÍSTUP - pozitivní ekonomie – popis, zjišťuje fakta, zákonitosti (např. jak se vyvíjí HDP, co ovlivňuje,…) - normativní ekonomie – obsahuje popis. složku, ale přidává i hodnotové

soudy (růst HDP 3 % = málo nebo hodně)

Liberalismus - systém politických, ekonomických a sociál. hodnot a zásad, založený na preferování polit. a ekonom. svobody na respektování individuálních práv jednotlivce a soukromého vlastnictví (role státu – legislativa, obrana, zahraniční politika) Ekonomický liberalismus - přístup charakteristický pro všechny směry ekonomického myšlení, které zdůrazňují autoregulační schopnost tržního mechanismu - ekonom. chápou jako stabilní systém, případné poruchy jsou způsobeny zejména nevhodnými státními zásahy - role státu – vytváření rovných podmínek pro uplatnění tržních sil (zabezpečení vlastnických práv a smluvních vztahů) - charakter. znakem je svobodný mezinárodní obchod, nízké daně, vyrovnané rozpočty, min. role státu Intervencionismus - tvrdí, že trhy samy o sobě nefungují, pozorované poruchy jsou důsledkem tržních selhání - systematické a opakované zásahy řeší tržní selhání - typický pro široký ekonom. směr KEYNESIÁNSTVÍ Liberalismus + intervencionismus = dva základní přístupy k ekonomii 3. METODY - abstrakce – klíčová metoda ekonom. teorie, snaží se odhlížet (= abstrahovat) od detailů a dostat se k jádru ekonom. jevů - dedukce – myšlenkový proces, při němž se z určitých předpokladů vyvozuje závěr - indukce – postupujeme od jednotlivých jevů k obecným závěrům - empirie – sbírání dat, údajů, zobecníme je - empiricko-induktivní metody – např. Phillipsova křivka - abstraktně-deduktivní metoda - analýza – myšlenkové dělení celku na jednotlivé části, umožní nám lépe pochopit některé celky

POČÁTKY EKONOMIE

- 1776 vznik ekonomie jako vědy, přelom v ekonom. myšlení - A. Smith – Bohatství národů Klasická politická ekonomie (1776 – 1870) – předmětem bylo makro (národní bohatství, mezinárodní obchod, …) - přístup liberální, známý pojem „neviditelná ruka trhu“ - dělba práce se uplatňuje v mezinárodním obchodu - zákon absolutní výhody (autorem A. Smith), zákon komparativní výhody (autorem D. Ricardo), používá se v mezinárodním obchodu - R. Malthus – Populační teorie – dochází k nesouladu mezi lidmi a potravinami - J. B. Say – Satův zákon trhů – každá nabídka si najde svou vlastní poptávku

Neoklasická ekonomie (1871) – nahrazuje klasickou ekonomii - zcela jiný systém, přetrvává dodnes - přístup je liberální, předmětem jsou mikroekonom. otázky (tržní rovnováha, analýza spotřebitele,…) - objevena Teorie mezní užitečnosti (marginální veličiny), dynamický rozvoj nové mikroekonomie - objevitelé – K. Meger – rakouský ekonom, zakladatel tzv. Rakouské školy – L. Walras – švýcarský ekonom, zakl. Lausánnské školy, autor Teorie všeobecné rovnováhy – W. S. Jevons – anglický ekonom, zakl. Cambridgeské školy – A. Marshall – nej. postava neoklasické ekonomie

– Marshallovo pojetí ceny – cena se utváří jako výslednice střetu nabídky a poptávky

S ↔ P ↔ D

P = cena (price) S = nabídka (supply)

D = poptávka (demand)

Neoklasická teorie firmy – tržní dílčí rovnováhy – CETERIS PARIBUS = za jinak nezměněných podmínek - 1929 – 33 – velká hospodářská krize, zasáhla celý svět – snaha nalézt nové přístupy - New Deal – propagátorem bylo Roosevelt na začátku 30. l., významně stoupl podíl státu na ekonomice Keynesiánská ekonomie – spjata s intervencionismem - 1936 vydána Keynesem Obecná teorie – zásadní přelom v ekonom. teorii - témata se přesouvají k makroekonomii - nabízí nové makro pohledy - kritika, odmítnutí neoklasické ekonomie - odmítnut Sayův Zákon trhů - odmítnuta koncepce nedobrovolné nezaměstnanosti - odmítnutí autoregulace tržního mechanismu – říká, že hospodářský systém (= tržní ekonomika) je nestabilní – extrémě tržní ekonomika – centrálně plánovaná ekonomika Příčiny problémů – nedochází k automatické přeměně úspor v investice (= jsou příliš nízké investice v ekonomice) - investice jsou agregátní poptávkou – úroveň ovlivňuje úroveň zaměstnanosti, výstupů ↓I → ↓AD → ↓produkt

↓zaměstnanost ↑nezaměstnanost

Řešení – státní zásahy, zvyšování státních výdajů (G) ↑G → ↑AD → ↑produkt

↑ zaměstnanost nastane ekonomický růst ↓ nezaměstnanost

Keynes. pojmy – Teorie efektivní poptávky – Investiční multiplikátor – Teorie preference likvidity - po II. sv. v. velký rozvoj, dominantní postoj, hl. směrem ekonomického myšlení v makro - velký vliv v teorii i praxi – 50. – 60. l. v USA, GB,… - v 50. l se rozděluje na dva proudy:

Neokeynesiánství – stává se v 50. – 60. l. hlavním směrem ekonomické teorie – prakticky orientovaný směr, dává jednoduchá doporučení pro

hospodářskou politiku - Phillipsova křivka – zkoumá vztah mezi inflací a nezaměstnaností, nepřímo úměrný vztah – hospodářská politika může volit mezi dvěma cíli - IS-LM model Představitelé: - P. Samuelson – autor učebnice ekonomie - R. Sollon – autor Teorie růstu Postkeynesiánství – vznik v 50. l., menší vliv – snaží se o návrat k původní Keynes. teorii – kritizují neokeynesiánství za odklon od původních Keynes. myšlenek,

kritizují za kompromisy s neoklas. ekonomií – dostává se do popředí v 70. l. díky krizi

Představitel: - J. Robinsonová - na přelomu 60. – 70. l. dochází ke krizi ve světovém hospodářství - tzv. „Ropné šoky“ – výrazné zdražení ropy, došlo k ekonom. krizi = STAGFLACE =stagnuje, klesá produkt, současně roste nezaměstnanost, roste cenová hladina, růst inflace - podle Keynes. neměla tato situace nastat – tzv. Krize Keynesiánské ekonomie, především neokeynes. - v 80. l. se v rámci Keynes. rozvíjí Novokeynesiánství (Nová Keynesiánská ekonomie) - má vliv k soudobé relativní ekonomii (Neo)konzervativní ekonomie – 70. – 80. l., má největší vliv v teorii

- návrat k tradičním hodnotám, k předválečnému liberalismu - liberální přístup ke zkoumání problémů - „renesance neoklasicismu“ - dominantním objektem zájmu jsou makro problémy

Představitel : R. Lucas – autor myšlenky která říká, že makro modely by měly vycházet z mikroekonomických základů - tři směry: - monetarismus - škola racionálních očekávání - ekonomie strany nabídky - pracují s předpokladem stabilního hospod. systému - kritika Keynesiánství - neutralita peněz - hlavním cílem je boj s inflací - předpoklad liberalismu - Chicagská škola – jedno z myšlenkových center konzervativní ekonomie

☺ MONETARISMUS - tvůrcem tohoto směru byl M. Friedman - vzniká již v 50. l., vymezuje se od Keynesiánství, v této době je zatím v ústraní zájmu - v 60. l. předpověděl situaci, že dojde ke stagflaci - v 70. l. se dostává do popředí v teorii i hospod. politice - peníze mají klíčovou roli v ekonomice - tzv.- „Zlaté pravidlo monetární politiky“ = množství peněz v ekonom. by mělo růst stabilním tempem - Friedman je autorem Přirozené míry nezaměstnanosti

☺ ŠKOLA RACIONÁLNÍCH OČEKÁVÁNÍ - založena na hypotéze nacionál. očekávání (autorem Muth)

- 1971 R. Lucas – znovu oživil hypotézu rac. očekávání - tvrdí, že ekonom. subjekty se chovají rac. (= ve svém chování zohledňují všechny dostupné informace) - závěr: - hospod. politika je v lepším případe neúčinná, v horším případě škodlivá - lepší případ = anticipované státní zásahy (= zásah, který je očekáván),

hospod. subjekty se podle něj chovají - horší případ = vláda provede zásah, který subjekty neočekávají – destabilizace ekonomiky (= neanticipované státní zásahy)

- v současné době hlavní proud celé konzervativní ekonomiky → NOVÁ KLASICKÁ MAKROEKONOMIE – širší, zahrnuje více teorií

☺ EKONOMIE STRANY NABÍDKY - konec 70. – 80. l. - silně prakticky zaměřený směr, velký vliv na hospod. politiku v 80. letech - teoretický přínos je omezený - v 90. l. už neexistuje, koncepce převzata předcházejícími dvěma směry - Lafferova křivka – zkoumá závislost mezi výší daň. sazeb a příjmů do státního rozpočtu

Neokonzervativní hospodářská politika - rozmach v 80. l., široce aplikován v USA - tzv. Reganomika v USA, Thatcherismus v GB - liberalizace ek. - deregulace, privatizace, snížení daní - vytváření stálých pravidel, která by dlouhodobě platila - nízká inflace (v BRD – H. Kohl dělal svoji politiku) - široký Keynesiánský směr, v současné době dvě koncepce – Keynesiánský a liberální směr

MODEL AS – AD (Agregate supply – Agregate demand)

P = cenová hladina Q = produkt (HDP) Q* = potenciální produkt AS = agregátní nabídka, nabídka všech firem, výrobků a služeb AD = agregátní poptávka, všech ekonomických subjektů Q* - potenciální produkt, dosahován při plném využití výrobních faktorů - při plné zaměstnanosti je na trhu práce rovnováha E – equilibrium = rovnováha výrobních faktorů, průnik mezi AS a AD - ti, co práci hledají ji najdou, firmy dostaly co potřebovaly, lidé jsou nezaměstnaní dobrovolně (všichni lidé si mohou práci najít, pokud chtějí) - dobrovolná nezaměstnanost je přirozeným jevem § Plná zaměstnanost – na trhu práce je rovnováha, ti co hledají práci ji najdou, nezaměstnanost je

dobrovolná § Přirozená míra nezaměstnanosti - při výrobě produktu – plné využití výrobních faktorů

§ Téměř plné využití výrobních faktorů – pouze daná zaměstnanost

AGREGÁTNÍ NABÍDKA

- nabídka všech firem, všech výrobků a služeb (celého výrobku = HDP) - suma cen všech výrobků a jejich množství

∑=

=n

iii PQAS

1

Krátkodobá agregátní nabídka:

- vyjádřena křivkou, vyjadřuje závislost mezi cenou a produktem - za potencionálním produktem je ┴ k ose x - říkáme, že AS je determinována potencionálním produktem - pružná se pak mění na kolmici

- zvyšuje-li se cenová hladina (cena výrobků a služeb), firmy jsou ochotny nabízet větší objem výrobků a služeb Náklady – variabilní – rostou s objemem výroby – fixní – nezvyšují se postupně, ale skokem (světlo, energie, nájemné, mzdy,…) - roste-li cenová hladina, firmy získávají zisk, proto křivka dobře reaguje na změnu úrovně cen - nabídka musí být na Q* zavěšena, nesmí být samostatná!!! - firmy musí reagovat na poptávku (nepracují na 100%), např. pracovali 6 h, budou pracovat 10 h – musí pružně reagovat - reakci na poptávku mohou přetížit výrobní faktory = agregátní nabídka se přesune za potenciální produkt - přímá úměra cenové hladiny a produktu Dlouhodobá agregátní nabídka:

- vyjádřená potenciálním produktem - možný produkt při plném využití výrobních faktorů

Ekonomika se přehřívá = potřeba dobrovolníků z přirozeně nezaměstnaných, nezaměstnanost klesá, vzniká přezaměstnanost

AGREGÁTNÍ POPTÁVKA - poptávka všech ekonomických subjektů po všech výrobcích a službách firem

AD = C + Ig + G + X X (EX – Im)

Poptávka všech ekonom. subjektů v dané ekonomice

C = poptávka domácností (= veškeré obyvatelstvo) Ig = potávka firem po velkých investicích G = poptávka vlády, státu X = čistý export = rozdíl mezi exportem(= peníze do země přicházejí) a importem Firma poptává hrubé investice = veřejné statky (atomová elektrárna, velká vodní díla, výbava armády, dálnice, budovy, potraviny,…) Vyšší Im snižuje hodnotu hrubého domácího produktu CETERIS PARIBUS – roste-li cenová hladina, zákonitě klesá poptávka, uvažovaná poptávka při dané cenové hladině, agregátní výdaje na produkt Teoretická poptávka – předpokládaná poptávka při cenové hladině. Je efektivní pouze tehdy, jestli je přetažená do in. Agregátní nabídka i poptávka se pohybují. Druhým ukazatelem se vždy začne pohybovat se zpožděním nebo se pohne vlivem vnějšího zásahu (pohne-li se nabídka, poptávku necháme fixní) AD a AS, Q* - pohybují-li se vlevo → snížení těchto veličin - pohybují-li se vpravo → zvýšení veličin

Rovnováha na poptávaném produktu

Q* = 2 300 mld. (loňský HDP) E = nabídka popt. produktu (equilibrum) AS = 2 300 AD = 2 300 Jsme na potenciálu, E je na potenciálním produktu, ve stejné rovnováze je i AD. Výdaje jsou v určitém období 2 300 mld. Kč. Tato částka jde na produkt. Reálná poptávka = vše co projde trhem. Statistika zaznamenala 2 300 Kč. AD = C + Ig + G + X = efektivní AD – ekonomika vydá 2 300 mld. na produkt, který nabídly firmy 1)

Q* = 2 300 AS = 2 000 AD = 2 000 - když sníží výrobu, AS se posune doleva Pohybujeme nabídkou, popt. je fixní. Firmy začnou snižovat výrobu, AS se posune v grafu doleva, E se přesunula do nevýrobních faktorů. Skutečný, aktuální produkt se posunul pod potenciální produkt, tzn. skutečný < potenciální produkt. Poptávka bude stejná jako nabídka, protože se snížením produktu se zvýšila cenová hladina. Začne fungovat nedobrovolná nezaměstnanost. Např.: Zdraží-li se ropa, zdraží se nafta, petrolej (meziprodukty se ↑), zvýší se mzdy, daňové zatížení, dotkne se to především firem AS´– zvýšení cenové hladiny, vzniká nová E´ rovnováha - skutečný produkt je posunut pod potenciální produkt

- ekonomika se dostala do oblasti nevyužitelnosti výrobního faktoru (práce) = nedobrovolná nezaměstnanost (lidé nenajdou práci), zvýší se pokles skutečného produktu STAGFLACE – situace, kdy ekonomika je sužována těmito třemi problémy, zvýšením počtu nezaměstnaných sníží výdaje domácnosti RECESNÍ MEZERA – ekonomika se dostává do recese (přes dvě čtvrtletí), pokud pokračuje, nastane deprese = krize RECESE – se sebou nese:

- snížení skutečného produktu pod potenciální produkt - zvýšení nezaměstnanosti - pokles cenové hladiny – DEFLACE

2)

- návrat přezaměstnanosti na

přirozenou míru nezaměstnanosti 3)

Q* = 2 300 AS = 2 500 AD = 2 500 Výrobní faktory přicházejí ze zahraničí, vláda sníží úroky, daňové zatížení firem, mzdy se udrží na úrovni. Firmy začnou díky nízkým nákladům maximalizovat zisk, který bude z rozsahu prodeje. AS se sníží, krátkodobá AS se posune vpravo. Skutečný produkt bude 2 500, průnik nabídky a poptávky. V zaměstnanosti se bude projevovat přezaměstnanost, mezera je růstová a je provázena deflací. - vláda zlevní peníze pro firmu = sníží DPH, mzdy jsou nepružné směrem ↑ - firmy začnou max. zisk = snížení ceny = ↑ poptávka = firmy vydělají více - přezaměstnanost

Poptávka se posune doleva, poklesne produkt, zvýší se nezaměstnanost, AD se nepohne. Je zde recesní mezera, která je provázena poklesem cenové hladiny = deflační mezera. - zvýšení úrokových sazeb z úvěrů firem, ↑ daň. zatížení obyvatelstva, stát utáhne výdaje státu, transfery (sociální poj.), C↓, Ig↓, G↓ - i kdyby Ex › Irz = AD půjde dolů

C + Ig + G + X (Ex – Im) § pokles produktu § ↑ nezaměstnanost (o nedobrovolně nezaměstnané) § AS se pohne později, zatím ne § pokles cenové hladiny = DEFLAČNÍ MEZERA

AD se pohybuje rychleji než AS. Vycházíme z potenciálního produktu. Firmy jsou na nějaké úrovni – zvýší se výdaje, sníží úrokové sazby z úvěru a také úrokové sazby z vkladu. Celkově se zvýší AD, zvýší se produkt, cenová hladina, je přezaměstnanost = růstová mezera, je provázena inflací = inflační mezera. Vzrostl produkt, snížení míry přirozené nezaměstnanosti. Zvyšování AD za zatím fixních nákladů s sebou nese zvyšování cenové hladiny produktu. Zvyšování AD za zatím fixní nabídky se sebou nese zvyšování cenové hladiny, snižování nedobrovolné nezaměstnanosti. - zvýší se reálná agregátní poptávka, sníží se úrokové sazby z úvěru (↓ všech úrokových sazeb i z vkladů, šetřit nemá smysl, domácnosti vše utratí) - sníží se daňové zatížení, ↓ přímé daně C + Ig + G + X (Ex – Im)AD se celkově zvýší!!! Růstová mezera je provázena inflací = INFLAČNÍ MEZERA

HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

- pravidelné kolísání skutečného aktuálního produktu kolem potenciálního produktu

Vrchol = bod zvratu – nejvyšší úroveň skutečného produktu nad produktem potenciálním, odtud začne křivka klesat Kontrakce – má dvě části – od vrcholu po potenciální produkt – pod potenciálním produktem - produkt klesá z přehřáté části ekonomiky (je zde přezaměstnanost), přesouvá se pod produkt potenciální, nese s sebou zvýšení nedobrovolné nezaměstnanosti - je zakončena dnem (sedlem) = fáze zvratu Expanze – má dvě části – ode dna po potenciální produkt – od potenciálního produktu až po další vrchol - tyto fáze se neustále opakují, střídání souvisí s periodou hospodářského cyklu = hospod. cyklus je doporučen projití všemi 4 fázemi (= ode dna ke dnu, od vrcholu k vrcholu), musí vždy procházet přes potenciální produkt - kolísá-li skutečný produkt pod potenciální, nejde o hospod. cyklus - musí být dokončena amplituda (= projití všemi 4 částmi) Amplituda – vyjadřuje vzdálenost vrcholu nebo dna od potenciálního produktu, může se ↓↑ nebo zůstat stejná - ↓ tlumený hospodářský cyklus - ↑ explozivní hospod. cyklus

1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23

Konjunktura – vždy spojená s expanzí ekonomiky - jsou 3 různé názory na význam tohoto slova:

§ nastává tehdy, kdy ekonomika roste nad předcházející vrchol § když ekonomika začne růst nad potenciální produkt – ekonomické boom (nese s sebou

přezaměstnanost, inflační mezera) § vždy, kdy ekonomika jde nahoru

- je snaha udělat tlumený hospod. cyklus - nejlépe, kdyby agregát. nabídka byla na úrovni potenc. produktu

Příčiny: • vnější (externí) – přichází z okolí, mohou to být politické problémy, války, revoluce, přírodní

katastrofy, může se omezit import, embargo, působí prioritně • vnitřní (interní)- vznikají uvnitř ekonomiky, mohou mít také politický podtext, výrazné změny

v oblasti národního hospodářství, špatně nastavená makroekomika. U slabé eko působí silně, u silné (např. USA) slabý otřes

• kombinace – samozřejmá, základem jsou vnější příčiny, které dovedou vyvolat vnitřní problémy Strana poptávky – vyústění fungování základních příčin - změna agreg. poptávky, posun doprava nebo doleva Strana nabídky – příčiny, které mají vliv na nabídky Kombinace Politický hospodářský cyklus – patří mezi vnitřní Okunův zákon – (Okun- americký ekonom), zjišťoval vývoj skutečného produktu k potenciálnímu v procentickém vyjádření, změny úrovně nezaměstnanosti v souvislosti s produktem - je poměr 2:1 (2 % produktu : 1% nezaměstnanosti), vyjádřil, že klesne-li skutečný produkt o 2 % pod produkt potenciální, zvýší se míra nezaměstnanosti o ± 1 % Délky cyklů:

• krátkodobé – 3-3,5 roku (Kitchinovy), neznamenají pro ekonomiku žádnou přítěž, jsou způsobeny změnami zásobování a rozpracované výrobě

• střednědobé – kolem 10 let (Juglarovy), příčiny jsou v kolísání investiční aktivity, nejdůležitějším hospodářským cyklem

• dlouhodobé – 40-60 let (Kuznetsovy), spojeny s významnými změnami technologie výroby (objevy, vynálezy, válkami, revolucemi,…)

EKONOMICKÝ RŮST = růst reálného produktu v čase (musí být očištěn od inflace) – z krátkodobého pohledu graficky lze znázornit jako ekonomickou expanzi = poptávka se zvýší (posune vpravo) (viz výše Rovnováha na popt. produktu) - posun v ekonomice země, růst reálného potenciálního produktu

↓ ↓

nižší při délce recese cca 6 měsíců na tom bude ekonomika v této fázi lépe

- v obou případech může dojít k ekonomické krátkodobé recesi

Růst reálného potenciálního produktu (faktory): - růst objemu faktorů při daném objemu výroby (roste objem pracovní síly) - zvýšení produktivity výrobních faktorů při jejich daném stavu (změní se úroveň jejich produktivity =

zvýší se potenciál země) - kombinace dvou předcházejících

Produkt

E ≡ Q ≡ Y (≡ jsou identické)

Hrubý domácí produkt (GDP) - veškerý objem finální produkce vyjádřené v peněžních jednotkách, vytvořených v daném čase a to výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, komu náleží (např. v ČR – výr. faktory české, německé, rakouské,…) - započítávají se sem produkty, které byly v daném čase vyrobeny a v témže roce prodány - finální produkt, který prošel trhem Metody výpočtu: § výdajová

- postavena na základě součtu výdajů všech ekonomických výdajů na produkt

GDPCT = C + Ig + G + X CT = tržní cena C = výdaje domácností (veškerého obyvatelstva) Ig = výdaje firem (veškeré investice) G = výdaje státu (armáda, stavby,…) X = příjmy a výdaje související s čistým exportem a importem (statky a služby)

- spojen s agregátní poptávkou - problémem nepřímé jsou daně Tn = rozdíl mezi cenou za zboží zaplacené kupujícím a peněžní

částkou, která zůstane prodávajícím, rozdíl musí odvést, obsažena v tržní ceně!!!

GDPCVE = GDPCT – Tn CVE = ceny výrobních faktorů § důchodová

- vychází z výpočtu národního důchodu (NI)

Národní důchod = součet důchodů všech ekonomických subjektů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů

NI = W + S + r + z + i W = hrubé příjmy ze závislé činnosti S = hrubé příjmy z nezávislé činnosti r = renty (např. úroky z banky) z = hrubé zisky firem i = čisté úroky Ig = In + a In = čisté investice a = amortizace GDPCT = N + a + Tn NDP = GDP – a

NDP = čistý domácí produkt

NDP = C + In + G + X - stát sleduje, jak se na daném produktu podílejí čisté investice - In je vždy nad úroveň amortizace Tržní cena = položky, které obsahují nepřímou daň Ceny výrobních faktorů = pokud odečteme tržní cenu § odvětvová metoda

- vychází z metody výdajové, součet výdajů ekonomických subjektů na produkt, vytvořený v jednotlivých odvětvích

- - vytváří strukturu v jednotlivých odvětvích Hrubý národní produkt - veškerá finální produkce vyjádřená v penězích, vytvořená v daném čase národními výrobními faktory bez ohledu na to, ve které části světa působí - započítávají se důchody, které získává vlastník výrobních faktorů, dochází k přelévání důchodů plynoucí z vlastnictví aktiv – toky důchodů z vlastnictví aktiv

GNP = (GDP – Out) + Inp Out = odtoky (např. co plyne cizincům) Inp = vše naše, co je v zahraničí - sleduje se, jak se stát svými výrobními faktory stojí v zahraničí, stále je ale GDP nejdůležitější Ekonomická síla – dána objemem GDP a změnou v čase, vyjádřená v nominální hodnotě Ekonomická úroveň – souvisí i s ekonomickou úrovní obyvatelstva – celkový objem GDP na obyvatele, dynamika je velmi výrazná – slouží ke zjištění v čase, na jaké úrovni jsou státy

Národní důchod

PI = NI – sp – tF – ZF + T PI = osobní důchod NI = národní důchod sp = platby tvořící fondy sociálního pojištění tF = daně firem ZF = nerozdělené zisky firem (část k využití např. rozšířené reprodukci, neplyne domácnostem) T = transfery, platby (jdou z fondů), které dostávají domácnosti jako dávky, domácnost musí zaplatit přímé daně DPI (DI) = PI - tD DPI = disponibilní důchod - s růstem DPI spotřeba roste, ale stále pomaleji DPI – C (spotřeba) – S (úspory)

Funkce C MPC ↓ (mezní sklon ke spotřebě), např. 0,75 (Very important!!!)

Funkce S MPS ↑ (mezní sklon úspory) => 0,25

MPC + MPS = 1

PENÍZE § hotovostní – mince, bankovky, musí být přijímány všemi ekonomickými subjekty, hrají v ekonomice

velkou, ale ne významnou roli § bezhotovostní (bankovní) – uloženy v bankách = peněžní depozita, mohou být uloženy na úrok

o bez výpovědní lhůty – nakládat s nimi může jakkoli, mají rychlý obrat, tzv. „peníze na požádanou“

o s výpovědní lhůtou – čím je delší lhůta, tím méně často mohu s penězi manipulovat, úroková sazba je vyšší

- likvidace peněz – schopnost (rychlost) transakce peněz, čím více likvidní, tím lépe se dají použít

=>hotovostní Dluhopisy: - obligace – bývají na velké objemy peněz - pokladniční poukázky Peněžní agregáty: - každý následující agregát obsahuje všechny agregáty předcházející

snižující se likvidita D = úvěrová agregát, zahrnuje i dluhy vzniklé z vypůjčených úvěrů - peníze, které se aktivně v ekonomice otáčí, největší rychlost má M2, rychlost se vyjadřuje rovnicí směny:

P * Q = M * V

MQPV .

= VQPM .

=

P = cenová hladina Q = reálný produkt M = množství peněz v ekonomice V = rychlost obratu peněz (kolik zabezpečí ekonomika transakcí za danou dobu jednou peněžní jednotkou) - množství peněz je přímo úměrné k objemu nominálního produktu (P * Q) a je nepřímo úměrné rychlosti

obratu peněz - rychlost obratu peněz se mění velmi pomalu, peníze mají reálné účinky v krátkém a dlouhém období –

schopnost vytvářet produkt, ↓ nezaměstnanosti, ↑ cenové hladiny

- situaci, kdy peníze v ekonomice nemají reálné účinky nazýváme NEUTRALITA PENĚZ - v dlouhém období jsou peníze neutrální = nemají reálné účinky, efekt je jen ve zvyšování cenové hladiny - s Q a M souvisí poptávka a nabídka peněz = TRH PENĚZ = je určen úrokovou sazbou, množstvím peněz, nabídkou peněz, poptávkou po penězích

- nabídka peněz – spojena s bankovním systémem, národní banka ovlivňuje celý bankovní systém, probíhá zde nabídka peněz, je spojena s úrokovou a úvěrovou sazbou - větší nebo menší nabídka je spojena s monetární politikou

- poptávka po penězích – motivy:

• transakční – ekonomické subjekty musí řešit dobu od jednoho důchodu ke druhému, od jednoho získání peněz ke druhému

• opatrnostní – vyplívá z potřeb ekonomických subjektů překlenout nepředvídatelné okolnosti (např. nemocenské, nezaměstnanost,…), vede ke zvýšení poptávky po penězích

• spekulativní – významně souvisí s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty, změnou úrokové sazby z vložených peněz, když začnou úrokové sazby klesat, je větší poptávka po likvidních penězích

– funkce: - poptávka po penězích v hotovosti (likvidních)

1) rostoucí fce úrokové sazby – ekonomické subjekty mají menší poptávku po penězích pokud rostou úrokové sazby z vkladů

2) rostoucí fce důchodu – ekonom. subjekty mají větší poptávku po penězích, rostou-li jejich důchody

3) rostoucí fce inflace – pokud se cena výrobků a služeb zvyšuje a my je zakoupíme, máme větší větší objem peněz

- znalost těchto fcí slouží především centrální bance

MD = ( k * Y – h * R) * P Y = důchod R = úroková sazba z vkladů k = kladná konstanta, vyjadřuje míru růstu poptávky po penězích vyvolanou růstem důchodu o jednotku h = kladná konstanta, vyjadřuje míru poklesu poptávky po penězích vyvolanou růstem úrokových sazeb o 1 % - jestliže se ↑ Y, celková poptávka se ↑ - jestliže se ↑ R, celková poptávka se ↓ - jestliže se ↑ P, celková poptávka se ↑

Mezinárodní trh peněz - tzv. devizový trh - měnový kurz – vyjadřuje jednotku ceny jedné měny k ceně jiné měny – neměl by sem zasahovat stát – mění se „volnou hrou“ nabídky a poptávky, vždy sledujeme dvě měny

- poptávka i nabídka je po euru!!! - je-li volná hra nabídky a poptávky, vždy se někde protne, z rovnováhy vyplívá, že dnes je kurz 33,20 Kč za EUR => devizový systém (ve směnárnách je valutový systém) - zvýšení poptávky po měně vyvolá její zhodnocení (= apreciace) - zvýšení nabídky určité měny vyvolá její znehodnocení (= depreciace) - měna vůči jeiné nemůže zároveň apreciovat a depreciovat - jestliže jedna měna posílí, druhá musí oslabit

- zvýšili jsme poptávku po EUR, vznikla nová rovnováha, nabídka zůstala stejná - nové E vytvořilo EUR dražší, tzn. že vůči měně apreciovalo (posílilo), naše měna depriciuje

- nabídka EUR klesla, došlo by ještě k větší apreciaci EUR

- na zvýšení poptávky zatím za jinak stejných podmínek byl vyvolán tlak na apreciaci EUR - na zvýšení poptávky reaguje zvýšení nabídky tak, že kurz se nezmění - na devizovém trhu se veličiny pohybují, záleží na tom, jak bude reagovat druhá - může být vytvořeno E ještě níž než původní (převis nabídky EUR) => zlevnění EUR Revalvace – změna měnového kurzu úřední cestou (např. od tehdy do tehdy se EUR bude nakupovat za 32 Kč) = posílení Kč Devalvace – podniky budou moci laciněji nakupovat EUR, ohrožení mezinárodního trhu peněz Intervence národní banky na centrálním trhu:

- změna měnového kurzu, mění se úroveň přechodu výrobků přes hranice - jestliže je naše měna slabá, je ovlivněn export - měnový kurz musí sledovat slabé státy

Intervence na devizovém trhu:

- zahraniční měna se nabízí = ↑ nabídky - zahraniční měna se skupuje = ↓ nabídky - jestliže centrální banka potřebuje posílit Kč vůči USD, vezme USD a prodává je za Kč do ekonomiky,

po této intervenci Kč posílí - jestliže má Kč oslabit, centrální banka intervenuje obráceně = skupuje USD, nabízí Kč = snížení

nabídky USD, snížená nabídka Kč (depreciace)

TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST

Trh práce

- určen cenou práce - vyjadřuje se počtem osob, směn nebo jedním ukončeným úkolem

L = práce WO = rovnovážná sazba (forma důchodu) LO = rovnovážné množství zaměstnaných lidí - osa y – mzdová sazby (za hodinu práce, plat ke stavu k jeho měsíční výši,…) - z pohledu makro sledujeme nabídku a poptávku po práci - poptávku po práci mají firmy, práci nabízí domácnosti - je rozdíl v hodnocení práce dělníků, úředníků,… - v úvahu musíme brát průměrnou mzdu - dělí se do segmentů – sleduje se jak vypadá trh práce v určitých zaměstnáních (lékaři, ekonomové) – čím je hlubší, tím jsou přesnější údaje (vychází se z rovnováhy, kdy se nab. = popt.) Nabídka práce

- od určitého bodu se vrací zpět - pokud jsou domácnosti v nižších důchodových pásmech, jsou ochotny zaměnit volný

čas za práci

- v bodě X dochází ke zlomu => domácnost má už dostatečný důchod, začíná uvažovat o možnosti se více věnovat volnému času, nachází se totiž ve vyšších důchodových pásmech = DŮCHODOVÝ EFEKT Poptávka práce – má klesající efekt

Pracovní síla – Ekonomicky aktivní – 1. část – lidé, ekonomicky aktivní ( = zaměstnaní) – 2. část – nezaměstnaní, kteří práci aktivně hledají – Ekonomicky neaktivní – nejsou v zaměstnaneckém poměru, práci si nehledají

L = počet lidí zaměstnaných v rovnováze nabídky a poptávky, část ekonomicky aktivního obyvatelstva A – B = zaměstnaní B – C = nezaměstnaní v celé škále nezaměstnanosti

Nezaměstnanost

Ø nedobrovolná – zahrnuje nezaměstnané, kteří aktivně hledají práci Ø dobrovolná – ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

Přirozená míra nezaměstnanosti - dobrovolná nezaměstnanost v případě, pokud je ekonomika na své potenciální úrovni - sleduje se jako podíl nezaměstnaných na ostatním obyvatelstvu = míra nezaměstnanosti § obecná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce

( )%100×=LUu

u = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako u U) § specifická míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, sleduje nezaměstnané v určité skupině

lidí (cizinci, lékaři, ekonomové,…) § registrovaná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, v čitateli jsou nezaměstnaní

registrovaní na Úřadu práce nebo u soukromých zprostředkujících agentur - nezaměstnaný musí prokázat, že usiluje o zřízení vlastní firmy nebo musí doložit na Úřadu práce, že práci hledá - ve jmenovateli jsou všichni registrovaní zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako v čitateli) - dnes kolem 10 % registrovaných nezaměstnaných

CENOVÁ HLADINA A INFLACE

Cenová hladina – průměrná cena všech výrobků a služeb sledovaná v daném období a čase - pokud je cena všech výrobků a služeb sledovaná v čase, mění se:

o klesá – DEFLACE o roste – INFLACE – zvyšování úrovně průměrné cenové hladiny, měří se cenovými indexy:

§ index spotřebitelských cen (CPI) – index změny cen služeb a zboží, které patří do

spotřebitelského koše § index cen výrobců – v prvovýrobě, ceny a jejich změny, které zajímají výrobce § implicitní cenový deflátor

Výpočet inflace (deflace) - měří se výběrovým šetřením ( = ze skupin např. potraviny, odívání, kultura,… se vyberou tzv. reprezentanti – zjišťují se prostřednictvím zpravodajských šetření) - u reprezentantů se počítá indexový vzorec = vezme se cena sledovaného výrobku v roce (např. 2003), porovnává se s cenou tohoto reprezentanta v roce základním (např. 2002) = bazickém - váha ( = násobitel množstvím nebo násobený výdaji či výkony, reprezentant je v ceně sledovaného roku ku reprezentantovi v roce bazickém = cenový index), je fixní pro to dané sledování, množství výdajů domácností - reprezentanty agregujeme do skupiny reprezentantů – skupiny agreg. do souboru – souborem je spotřební koš - agregace- vážený aritmetický průměr, vypočítá se z celkového indexu nebo implicitním cenovým deflátorem = počítá s hotovými indexy HDP (např. cena daného HDP ( = váha) děleno tentýž HDP, ale oceněný nominálními cenami předchozích let) => zjistíme cenu cenové hladiny Příčiny inflace Poptávková Nabídková Kombinace

Setrvačná inflace – setrvačně pokračuje - ekonomické subjekty se snaží přizpůsobit rostoucí cenové hladině - skutečná inflace – vede ekonomické subjekty k předpokládanému zvýšení cenové hladiny, střídá se předpokládaná a skutečná inflace Čistá inflace – počítá se ve státech, kde existuje regulace cen = zvýšení cenové hladiny výrobků a služeb bez započítání změn v oblasti cen (např. u energie) Inflační cíle Růst inflace – z období na období se zvyšuje procento o které vzrostla cenová hladina Pokles inflace – procento zvyšování se po obdobích zmenšuje Deflace – absolutní pokles cenové hladiny Inflační spirála - zahájena přehřátá nebo recesní ekonomika, střídá se zvyšování nabídky a poptávky, cenové hladiny

PLATEBNÍ BILANCE - vztah národní ekonomiky k okolnímu světu prostřednictvím toků (služeb, zboží, kapitálu), vývoj je svázán s vývojem devizového účtu - je statistický, účetní záznam, sestavený na základě podvojného národohospodářského účetnictví, který sumarizuje všechny ekonom. transakce mezi subjekty domácí země a subjekty cizí země za určité časové období 1. Míra růstu – inflace uvnitř ekonomiky 2. Míra nezaměstnanosti 3. Míra růstu – reálného produktu 4. Vztah ekonomiky k okolnímu světu – vstup platební bilance - vykazuje nám SALDO Makroekonomická otevřenost ekonomiky:

Ø otevřená – dostává se mezinárodních vztahů - výstup C + I + G + NX - prostřednictvím 2 roků - tok zbožový (běžný účet ho zaznamenává) - tok kapitálový (finanční účet)

Ø uzavřená – ekonomika, která se nedostává do žádných vztahů (interakce) s okolním světem

- její produkt je determinován prostřednictvím součtu C + I + G

Tok zboží a služeb Vývoz – doma vyráběné zboží a služby, které se finálně prodají v zahraničí Dovoz – úhrn zboží a služeb vyráběné v zahraničí a spotřebované na domácím trhu Čistý export (vývoz) - export – import Výkonná bilance – E – I = + kladný (= přebytek) – E je nižší než I - deficit – E = I – vyrovnané Základní faktory bilance - preference spotřebitelů (např. obliba burákového másla u nás a v USA) - devizové (měnové) kurzy, Kč se zhodnocuje – levnější zahraniční zboží - zahraničně-obchodní politika (cla, kvóty, právní normy), poměr relativních cen Tok kapitálový Čisté zahraniční investice (NFI) – rozdíl mezi hodnotou nákupu zahraničních aktiv tuzemci a finančních aktiv do držby netuzemnců Přímé zahraniční investice – podíl na základním kapitálu – aby zde byla zahrnuta (10 = a více), dle ČNB Portfoliové investice – všechny investice, které nebudou zahrnuty do přímých zahraničních investic Faktory:

- úrokový diferenciál – rozdíl zahraniční a domácí úrokové sazby (míry) - riziko země – riziková marže

– politické, ekonomické riziko (inflace) - vnější nerovnováha – export vůči HDP

– import vůči HDP obrat zahranič. obchodu – export + import vůči HDP

- běžný účet vůči HDP - obchodní bilance vůči HDP

Kapitálový účet – zahrnuje převody kapitálového charakteru nevýrobních, nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv (patenty, autorská práva) Saldo chyb a opomenutí – jejich součet musí být roven 0, jsou vykazovány Změna devizových rezerv Horizontální struktura – závisí na potřebě ekonomické analýzy, BÚ (5 položek), FÚ (ostatní inv., přímé zahraniční inv., portfoliové inv.) Pohyb zboží – hodnota na jedné straně rozlišuje export zboží – import zboží - zboží může být dále rozděleno na tzv. SITC (0 – 9) = standardy pro mezinárodní klasifikaci - vyčlenění důležité komunity Pohyb služeb – patří se telekomunikační n., cestovní ruch, pojištění,… Základní trendy vývoje: - Pohyb důchodu (výnosu) - Transfery – dary, nenárokové pohyby Běžný účet - všechny transakce, které jsou spojeny s dovozem a vývozem zboží a služeb - zahrnuty jsou „viditelné transakce“ (pohyb zboží), a „neviditelné transakce“ (pohyb služeb, např. doprava, pojištění, kultura, turistika) - výkonová (výnosová) bilance – úroky, dividendy - tok transferu – jednostranné platby (nenárokové služby – dary) Finanční účet - jsou zaznamenávány investice a další kapit. transakce, je jedno z jakých zdrojů jsou (ostatní investice, přímé zahraniční inv., portfoliové inv.) - Přímé zahraniční investice – zkl. kapitál – krátkodobý (obchodní úvěry, krátkodobá výpomoc) – dlouhodobý (portfoliové investice) Vertikální struktura – ovlivňuje vztah k devizovému trhu, když bude devizová nabídka = kreditní operace (+) - devizová poptávka = debetní operace (-) Tok zboží a služeb – export zboží, služeb, kapitálu = + - import zboží, služeb, kapitálu = nejprve poptávám eura a pak teprve nakupuji = – Dílčí salda – např. tok zboží a odečteme export zboží – import zobží - tok služeb, tok výnosů, tok dlouhodobého kapitálu, tok krátkodobého kapitálu Kumulativní salda – standardně členěná platební bilance - 1. kumulativní saldo = výkonná bilance (export zboží a služeb – import) - dílčí saldo – tok zboží a služeb 1. Výkonná bilance – kumulativní saldo 2. Bilance na běžném účtu – tok zboží, a služeb, transferů, výnosů 3. Základní bilance 4. Maximální likvidita

Jak ovlivní: - nabízené množství bude vyšší než poptávané množství - devize je větší než poptávané množství, tržní plat je na zhodnocení na determinaci produktu = kaulazita - dopad na export se sníží (negativní) a sníží se také čistý export, poptávka, důchod

MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA (MAKROREGULACE)

- smyslem je dosažení ekonomické stability - patří sem 4 zákl. ukazatele:

Ø produkt – potřeba co největšího objemu a růstu Ø nezaměstnanost – je možné ji regulovat státem, nedobrovolná by měla

být co nejmenší spojená s co největším využití výrobních faktorů Ø inflace – cenový růst, státy nechtějí mít nulovou inflaci, je spojena

s hospodářskými cykly, u nás 2-3 % (čistá = regulace cen), souvisí se stabilitou ceny

Ø platební bilance – není možné z krátkodobého hlediska zajistit její vyrovnanost, z dlouhodob. hlediska (4-5 let) se státy snaží ji mít vyrovnanou

- aby mohla působit, musí vlády splnit její úlohy:

§ zajištění právního rámce fungování tržního mechanismu – fungování všeho (legislativa, prostor pro chování firem, domácností, státu), bez řádného plnění nefunguje správně

§ co nejlepší zajištění alokace zdrojů – souvisí s tím, aby stát vytvořil takové parametry, aby se šetřilo výrobními prostředky

§ vytvoření potřebného sociálního zázemí - jestliže je vše splněno (= makroekonomická stabilita), makro politiky mohou dosáhnout svých cílů Monetární politika = peněžní a úvěrová - řídí ji centrální banka, svojí bankovní legislativou řídí i celý bankovní systém - ovlivňuje úroveň nabídky peněz = ↑ nabídky peněz – působí expanzivně, ↓ nabídky peněz působí restriktivně - v každém státě je bankovní systém tvořen vlastními i zahraničními bankami, ty plní úkoly centrální banky - týká se jen nabídky peněz

↑ M, ↓ úrokových sazeb = expanze ↓M, ↑ úrokových sazeb = restrikce

Nástroje:

- přímé – změna úrovně úvěrových limitů (spotřební, investiční), jestliže centr. banka chce dělat expanzivní politiku, sníží úrok. sazby, zvýší objem peněz a délku doby splatnosti – u restriktivní naopak (peníze jsou méně přístupné) - nepřímé – repo sazba (repo tendr) – nástroj, kterým centr. banka ovlivňuje likviditu peněz u jednotlivých bank (např. banky si mohou na 14 dní uložit do centrální banky na repo sazbu 2 % = uložené peníze více vydělají, nejsou tak vpuštěny do ekonomiky), zvýšení repo sazby znamená restrikce

– lze o ni žádat každý den, pokud chce centr. banka udělat expanzi => impuls pro vpuštění peněz do ekonomiky – slouží k odčerpání likvidity bank

– kolaterál – dluhopis, CP o uložení peněz – reverzní operace – odkoupení kolaterálu, vrácení peněz a 2 % bavíc • diskontní sazba – 1 %, jen v mezibankovním systému, není moc využívaná

– půjčení peněz od centrální banky na diskontní sazbu (↓ diskont. sazba = expanze a naopak), je vyhlašována

• lombardní sazba – 3 %, jen v mezibankovním systému, půjčka velkého objemu peněz

– půjčit si může až po ověření centrální bankou, protihodnotou jsou dluhopisy dané banky (↓ lombard. sazby = expanze a naopak)

• povinné minimální rezervy – v průměru 2 % z depozit (14-ti denní repo sazbou), každá banka ze svých

depozit musí povinně uložit průměr. 2 % u centrální banky na svůj clearingový účet – slouží k monetární polit. (↓ = expanze a naopak)

• operace s CP – snaha o pozměnu peněz, které jsou v ekonomice (většinou v likvidní podobě) – emise a prodej nebo zpětný nákup + úrok (dán zákonem) – pokud chce centr. banka dělat restrikci - ↑ úrokové sazby nebo je nechá nastavené a udělá

operace (emisi a prodej) s CP – pokud chce doladit restrikci, udělá jen emisi a prodej CP – dlouhodobé CP(obligace), splatné do 1 roku (pokladniční poukázky), úroková sazba se

zvyšuje s délkou uložení • automatické facility – možnost půjčit si peníze přes noc (tzv. overnight operace) – depozitní facilita = uložení přes noc (100 mil. a více), zúročeno diskontní sazbou – permanentně využívána, odčerpává likviditu bank

– marginální zápůjční facilita – zúročena lombardní sazbou, banka si může přes noc vypůjčit, využíváno minimálně

- při určité P. existuje určitá N peněz, když dojde ke snížení P po penězích (pokud národní banka nereaguje), vznikne nové E = sníží se úrokové sazby, množství peněz v ekonomice = expanzivní monetární politika - na snížení P po penězích reaguje zvýšení N = pokračování v expanzi, dosáhne toho, že snížením P po penězích se podaří množství peněz udržet

- zvýšená P po penězích, pokud národní banka nereaguje, vznikne nové E = zvýší se množství peněz v ekonomice, zvýší se úrokové sazby = restrikce - národní banka chce ale dělat expanzi, snaží se udržet úrokové sazby = pokud se úrok. sazby udrží na původní výši, množství peněz se zvýší = expanze

- centrální banka i celý bankovní systém svojí restriktivní politikou reaguje na změny P po penězích - ať udělá restrikci nebo expanzi a chce reagovat na P, musí sledovat jen jednu z veličin (i, M) - vznik nové P po penězích, banka dělá expanzi = zvýšení N peněz, snížení úrok. sazeb na trhu peněz přetáhneme na trh investic = zvýšení objemu peněz na možné investice, zvýšení úrovně investic, dojde ke (podle Keynese): ↑ AD = C + I + G + X

- změně E, zvýšení produktu a snížení nedobrovolné nezaměstnanosti, posun dopředu (zvýšení objemu produktu)

- nastane dlouhodobá expanzivní monetární politika - zvýší se nabídka peněz o 5 % = zvýšení cen finálních výrobků firem využívající výrobní faktory, ale i ceny výrobních faktorů, rostou tak dlouho až je zvýšená cen. hladina stejná jako zvýšená cena výrobních faktorů = i při zvýšení cen výrobků firma nic nevydělá - ekonomika strádá, omezuje se výroba, snižuje N (ovlivní Q) = posun doleva až do své úrovně na Q*, ale při daleko vyšší cenové hladině - dlouhodobá monetární expanze nevede ke změně Q, zaměstnanosti, ale ke zvýšení cenové hladiny = inflační charakter

Fiskální politika - řízena ministerstvem financí, svými prostředky řídí a ovlivňuje úroveň veřejných financí (= státní rozpočet) - na příjmové stránce ovlivňuje úroveň daní, cel, poplatků - na výdajové stránce souvisí se státními transfery, státní rozpočet je nástroj na který jsou navázány státní podniky, rozpočet organizací, krajů, regionů, vč. veřejných financí - není tak rychlá jako monetární - nic nenabízí, ale přikazuje, dokáže ekonomiku velmi ovlivnit - státní rozpočet – vyrovnaný, přebytkový (P>V, fáze expanze), schodkový (deficitní, V>P, fáze kontrakce) - v některých státech jsou permanentně P>V = strukturovaný deficit státního rozpočtu:

§ omezit výdaje § emise CP (= vytěsňovací efekt), souhrnné investice jsou

vytěsňovány státními investicemi § emise peněz (inflace), půjčeny od ministerstva financí, ze státní

pokladny vytečou přes státní investice Nástroje:

- záměrná opatření – dohoda o struktuře příjmů, výdajů a sazeb - vestavěné stabilizátory – snaží se pomoci ve stabilizaci hospod. cyklů a to tak, že v době expanze

brzdí nárůst AD, v době kontrakce brzdí snižování AD (čím vyšší důchody, tím vyšší daň) – progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti

- výkup zemědělských přebytků

- přebytek, snížení cen zemědělských produktů, stát vykoupí přebytkovou část - výroba nižší, co se vykoupilo se vrátí zpět na trh

- subvence k cenám zemědělských výrobků – stabilizují cenu, aby se nezvyšovala - ovlivňuje především AD Keynesiánské pojetí fiskální politiky:

- jde přes poptávkovou orientaci (AD) - v AD jsou málo zastoupené soukromé investice, proto se investice musí podpořit a AD vytáhnout:

§ účinnost státních výdajů – jejich vzrůst

- tzv. multiplikátory státních výdajů = )1(

1*MPC

e−

,

vyjadřuje o kolik se zvýšil Q, jestliže se státní výdaje zvýšily o jednotku, MPC – mezní sklon ke spotřebě (např. MPC 0,75 = 4)

§ účinnost čistých daní – rozdíl mezi daněmi a transfery (= daně selektivně vydávané, různé soc.

podpory) - snížením daní v daných transferech se čistá daň sníží a zvýší AD

- multiplikátor čistých daní - o kolik se zvýší produkt, jestliže se čistá daň sníží o 1 % (čistý bod)

3)75,01(

75,01

=−

=−

=MPC

MPCt , 1−= et

- kritika Keynes. způsobu protěžování AD je spojeno s vytěsňováním:

§ úplné – stát něco dá do ekonomiky přes státní výdaje, dojde k úplnému vytěsnění § neúplné (částečné) – domácnosti se finančně podílí, stát vůbec, pak se ale začne podílet větší

částí, domácnosti trochu ušetří, celková částka se ale zvýší, AD se pohne, ale jinak než u úplného § nulové (žádné) – stát investuje veřejný statek, na který domácnosti nic nedají, není zde žádné

vytěsnění - teorie časového zpoždění – pokud se něco v ekonomice začne dít, ekonomové to zjistí cca za 3 – 4 měsíce

• informační zpoždění • rozhodovací zpoždění – rozhodnutí, jak problém řešit • legislativní zpoždění • realizační zpoždění – až se to uzákoní, vypracují se upravující předpisy

Pojetí ekonomie strany nabídky - hl. představitelem je Laffer - prosazují nabídku – je potřeba podpořit firmy, ti si pak sami vytvoří poptávku - kritizují daňový systém a volají po daňovém snížení daňově zatížených firem – podpora AS. snížení daňového zatížení firem, zvyšuje se chuť k podnikání, zvýší se Q a daňový základ (i když se ohodnotí sníženou daňovou sazbou – zvýší se výběr daní)

- pokud roste daňové zatížení dál, příjmy se začnou snižovat - zájmem státu není vydělávat (Lafferova křivka), ale zvýšit daňový základ - stát potřebuje daně k podpoře AD, Q

§ §

Důchodová politika - mzdová a cenová - svými nástroji se snaží zamezit mzdové inflaci (vyvolána nezvládnutelným ↑ mezd, rostou rychleji než produkt práce = inflační tlaky (↑ poptávky)) - v oblasti cenové politiky se snaží zajistit udržení určitých cen (jejich regulaci nebo zpomalení deregulace) - výrazně přispívá k zajištění ekonomické stability země Mezinárodní obchodní politika - působí na přechod výrobků a služeb za hranice naší země (obchodní a platební bilance), přispívá k ekonomické stabilitě - prosazuje volný obchod (co nejmenší zásah státu), volná hra nabídky a poptávky po cizích měnách, volné kurzy, prosazuje myšlenku co vyrobím vyvezu, co nevyrobím dovezu Protekcionistická politika – protěžuje se vlastní ekonomika, tzn. brání svoje hospodářství - nasadí např. cla na dovoz, kvóty (= kolik mohu dovézt, vyvézt)

MUNDELL – FLEMINGŮV MODEL, MODEL IS – LM – BP

Celková křivka IS – LM – BP

E – Vyjadřuje úroveň domácí úrokové sazby, která se rovná mezinárodní úrokové sazbě – rovnovážná úroková sazba, souvisí s ní rovněž Q - při určité úrovni rovnováhy na trhu zboží, peněz, platební bilance

Křivka IS

- osa kvadrantu, každý bod vyjadřuje stejnou úroveň výdajů - vyjadřuje určitou úroveň úrokové sazby a produktu, kdy existuje rovnováha na trhu zboží - v IS – LM – BP modelu vyjadřuje fiskální politiku - tam, kde prolíná osa kvadrant = agregátní výdaje - odvozeno z trhu zboží - určitý objem produktů při určité úrokové sazbě - pokud dojde ke snížení úrokových sazeb (může být postupné) na i2, vyvolá to zvýšení výdajů – každý bod vyjadřuje rovnováhu - v prostoru má možnost se pohybovat vpravo (expanze), vlevo (restrikce) - posílená poptávka (depreciace) vyvolá její posun vpravo,

dojde-li k apreciaci, naše zboží se stane nevýhodným = čistá hladina exportu musí klesnout

Křivka LM

- má rostoucí charakter, odvozena z trhu peněz - při dané nabídce je vytvořena daná výše úrokových sazeb i1 - působením různých jevů dojde k nárůstu v ekonomice - pokud se zvýší Q, dojde ke zvýšení i jeho nominální hodnoty = zvýšení úrovně popt. po penězích, zvýšení úrokových sazeb - když dochází k postupným změnám Q, postupně se mění i popt. po penězích - křivka znázorňuje monetární politiku - každý bod vyjadřuje rovnováhu mezi úrokovou sazbou a Q na trhu peněz - je-li monetární politika expanzivní, dochází k posunu křivky LM doprava při restriktivní doleva Křivka BP - v modelu IS – LM – BP vyjadřuje rovnovážnou platební bilanci - každý její bod vyjadřuje vazbu mezi i a Q při rovnováze v platební bilanci

i0 = ir – mezinárodní úroková sazba - pokud dojde k poklesu produktu, dojde k poklesu množství peněz, které mohou být určeny pro import = snížil se mezní sklon importu - pokud se sníží import za jinak nezměněných podmínek, čistý export se zvýší = zvýšení obchodní bilance jako součást běžného účtu platební bilance – stane se přebytková - aby se mohla dostat do rovnováhy, přebytek se kompenzuje úbytkem na kapitálovém účtu (= snížení úrokové sazby domácí pod světovou, vytvoří se úrokový diferenciál)

- když se Q zvýší, dojde ke zvýšení množství peněz, ze kterých můžeme importovat = zvýšení mezního sklonu k importu = import se oproti předcházejícímu období zvýší - Q se zvýší za jinak nezměněných podmínek = snížení čistého exportu a to v platební bilanci, snížení obchodní bilance, která je součástí běžného účtu – platební bilance se stane schodková, musí být kompenzován nárůstem kapitálového účtu - zvýšení nebo snížení Q vyvolají změny čistého exportu v platební bilanci Sklon křivky BP – vyjadřuje mobilitu kapitálu

Dokonalá mobilita kapitálu, pevné měnové kursy - čím je mobilita vyšší, tím je křivka BP plošší - dokonalá mobilita – Křivka BP je vodorovná s osou x (většinou ji mají malé ekonomiky) - dokonalá kapitálová mobilita – křivka BP je kolmá k ose x,jakákoliv změna nevyvolává žádné pohyby kapitálu - centrální banka při odchylování měnového kurzu provádí intervence na devizovém trhu - intervence ve vztahu k vlastní měně vytváří tlaky na apreciaci dobo depraciaci

- jsou-li stanoveny pevné kurzy, banka nemůže provádět nezávislou monetární politiku, musí sledovat úroveň měnových kurzů a musí provádět zásahy do měnových kurzů a dodržovat je = intervence na devizovém trhu Fiskální expanze

- provedeme-li fiskální expanzi (= IS doprava) = zvýšení úrokových sazeb na úrokové sazby světové, hrozí tak apreciace měnového kurzu, centrální banky musí intervenovat – zvýšení nabídky peněz, snížení úrokových sazeb (= stlačení apreciace) do úrovně i = zvýší se Q, sníží nezaměstnanost, nevíme kde je Q* - při dokonalé mobilitě pevných měnových kurzů je fiskální expanze vysoce účinná (ve spolupráci s monetární politikou)

Monetární expanze

- sledujeme izolovanou fiskální expanzi - provedla se monetární expanze = snížení úrokových sazeb pod úrokovou sazbu svět. úrovně, vytváří se zde prostředí pro zvýšení Q - na expanzi reaguje centrální banka následnou restrikcí = snížení nabídky peněz domácností, ekonomika se vrací zpět, až domácí úroková sazba je v rovnováze se světovou - při dokonalé mobilitě kapitálu a pevných kursech je monetární politika neúčinná

Dokonalá mobilita, flexibilní měnové kursy Fiskální expanze

- zvýšení státních výdajů = fiskální expanze, dojde k nárůstu úrokových sazeb, centrální banka na to nemusí reagovat Čistá expanze – zvýšení úrokové sazby nad světovou úroveň vyvolají apreciaci, ta zdraží export a slevní import - za inak stejných podmínek se čistý export sníží, sníží se AD (agregátní výdaje), které souvisí s úrovní Q a s pohybem křivky - dojde tak k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu - při dokonalé mobilitě kapitálu a flexibilních měnových kurzech je čistá fiskální expanze neúčinná

Monetární expanze

- posun křivky LM vpravo souvisí se snížením úrokových sazeb pod úroveň světových úrokových sazeb, je vytvořen tlak na depreciaci (zlevní naše exporty) = zvýhodněn – j - AD (výdaje) se zvýší, ve vztahu ke křivce IS se křivka LM posune vpravo = posílení produktu - nastane konečné zvýšení reálných produktů - monetární expanze je vysoce účinná (v časovém zpoždění), vede ke zvýšení reálných hodnot (Q a nezaměstnanosti)

ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKA - ucelené ekonomické myšlení Merkantilismus = obchodní učení - 16. – 17. století, rozeznávají se 2 vývojová stádia: - raný merkantilismu – je plněna doktrýna peněžní bilance - rozvinutý merkantilismus – obchodní bilance - zaměřeno na podporu exportu prostřednictvím ochran. opatření: - dovozní cla, dotace výrobců

k vývozu do zahraničí - intervencionistický přístup – státní zásahy - bohatství bylo ztotožňováno s drahými kovy, zvyšování zlata v tuzemské ekonomice – těžba

zlata, války - zahraniční export – podpora

Klasická škola politické ekonomie - 1786, teorie Absolutní východy (Smith), Komparativní výhody (Ricardo) - navazovaly další směry: Německá historická škola - Friedrich List – předchůdce, nejvýznamnější – výchovný protekcionismus – ochrana tuzemského zboží proti cizímu levnému = cla – na přechodné období se zavedou cla, bude se zdražovat až budou tuzemští

obchodníci konkurenceschopní, pustí se volný trh 20. století - Heckseher – Ohlin - teorie vybavenosti výrobními faktory - specializace země na zboží, které je náročné na výrobní faktory, kterého má země relativní

dostatek (oproti ostatním výrob. faktorům)

ROLE STÁTU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ - důvody – sociologické (nezaměstnanost) – ekonomické - ospravedlňují stát, aby zasáhl do národního hospodářství - přístup může být – liberální – protekcionální (= intervencionismus, zásah)

Teorie absolutních výhod (A. Smith) - země A má absolutní výhodu než země B v produkci určitého zboží, jestliže může produkovat toto zboží při využití menšího množství zboží (zdrojů) než země B. Při stejném množství výrob. faktorů v obou zemích kritériem bude, která země vyrobí více zboží. Př. Předpoklad, A i B produkují 2 statky = PC + TV, obě země mají stejné množství výrob. faktorů. 1. Země A může vyprodukovat 100 000 ks TV nebo 300 000 ks PC.

max. využití výrob. faktorů vylepšený poměr = zvýšení výrobních možností 1 TV…3 PC 1 PC …1/3 TV … náklady ušlé příležitosti (oportunity cost) zvýší-li se PC o 1 jednotku, sníží se TV o 1/3 jednotky

2. 80 tis. TV (může vyprodukovat) nebo 400 tis ks PC

náklady ušlé příležitosti: 1 TV … 5 PC 1 PC … 1/5 TV A má absolutní výhodu (specializaci) u TV, B u PC Výhodná směna je, že 1 TV je 3 až 5 PC 1 PC… 0,2 až 0,33 TV Vybere se poměr, aby to bylo výhodné pro obě ekonomiky 120 (= 400 * 0,3)

1 TV …3,33 PC => 1 PC ... 3/10 TV, stanoven směnný poměr Teorie komparativních výhod (Ricardo, 1815-1820) - mezinárodní dělba práce na základě komparativních výhod Př. Předpoklad (stejně jako předchozí) 1. Země A může vyprodukovat 100 tis. TV a nebo 300 tis. PC, náklady ušlé příležitosti 1 TV ... 3 PC, 1 PC ... 1/3 TV 2. Země B může vyprodukovat 80 tis. TV nebo 200 tis. PC, náklady ušlé příležitosti 1 TV ... 2,5 Pc, 1 PC ... 4/10 TV

v obou případech má absolutní výhodu země A, nelze využít teorii obsolutních výhod

Kompara – země se soustředí na výrobu takového statku, ve kterém dosahuje vyšší produktivity ve srovnání s jinými odvětními, popř. je při jejich výrobě méně neefektivní 1 TV ... (2,5; 3) ..................... 1 TV ... 2,7 PC 1 PC ... (1/3; 0,4) .................. 1 PC ... 0,37 TV (stanoveno trhem) Země A se bude specializovat na Pc, země B na TV, protože je méně neefektivní. Můžeme aplikovat absolutní nebo komparativní výhody.

Utváření ceny vrámci zahraničního obchodu Předpoklady: - volný obchod – bude možnost docházet k mezinárodní zbožové arbitráži (možnost docházet k

nezávislému nákupu a prodeji za účelem zisku) - 2 země = 2 ekonomiky, export A = emport B, ceny zboží jsou uváděny ve stejných cenách (EUR)

Po – cena v případě, že nedochází k exportu a importu (u A je vykazovaná nižší než u B) – zvýší se D u A a S u B. Ceny se vyrovnají = rovnovážná cena P1 (volný pohyb zboží) Protekcionismus - dovozní cla – příjem státního rozpočtu - kvóty – určitý počet statků za dané období (= omezené), potom se dává clo nebo se zamítne - dovozní depozita – 10 % z ceny dovezeného zboží se odvádělo centrální bance (bezúročně) na 3-6 měsíců, teď jsou zrušena Důchodová politika – dostudovat si sami