METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY - mzp.cz Huth Jan Kyselý Lucie Pokorná Ale Farda Richard Mládek Zuzana Huthová Stanislava Kliegrová Ladislav Metelka :

METEOROLOGICKÉZPRÁVYMETEOROLOGICAL BULLETIN

Ivan Obrusník: Projev k 50. výročí Českého hydrometeorologického ústavu . . . . . . . 29

Poselství generálního tajemníka Světové meteorologické organizace M. Jarrauda k 50. výročí Českého hydrometeorologického ústavu . . . . . . . . . . . . . . . 31

Zdeněk Horký: Slavnostní shromáždění k 50. výročí Českého hydrometeorologického ústavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Zdeněk Horký: Český hydrometeorologický ústav v publikacích . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Radan Huth – Jan Kyselý – Aleš Farda – Richard Mládek – Zuzana Huthová – Stanislava Kliegrová – Ladislav Metelka: Měsíční integrace modelu ALADIN v klimatickém modu: vliv některých parametrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Vít Květoň – Josef Zahradníček – Michal Žák: Kontrola kvality a digitalizaceombrogramů v Českém hydrometeorologickém ústavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Pavla Skřivánková: Ověřovací testy radiosond Vaisala RS92 v Praze-Libuši . . . . . . . 53

Světový meteorologický den 2004: Počasí, podnebí a voda v informačním věku . . . . 59

Barevná příloha k článku Radana Hutha et al . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I–VIII

RO

âNÍK

57 – 2004 – âÍSLO 2

Ivan Obrusník: An adress to the 50th anniversary of the Czech Hydrometeorological Institute . . . . . . . . . . . . . 29

Message on the occasion of the 50th anniversary of the Czech Hydrometeorological Institute by M. Jarraud, Secretary-General World Meteorological Organization . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Zdeněk Horký: Festive meeting to the 50th anniversary of the Czech Hydrometeorological Institute . . . . . . . . . 33

Zdeněk Horký: The Czech Hydrometeorological Institute in publications . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

Radan Huth – Jan Kyselý – Lucie Pokorná –Aleš Farda – Richard Mládek – Zuzana Huthová – Stanislava Kliegrová – Ladislav Metelka: One month-long integrations of the ALADIN model in the climate mode: Effect of selected parameters . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Vít Květoň – Josef Zahradníček – Michal Žák: Quality control and digitising of pluviographic measurements in the Czech Hydrometeorological Institute . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Pavla Skřivánková: Pilot tests Vaisala Radiosondes RS92 at the Praha-Libuš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

World Meteorological Day 2004: Weather, Climate, Water in the Information Age . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Colour Annex to the Huth’s et al paper . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . I–VIII

Meteorologické zprávy, časopis pro odbornou veřejnost ● Vydává Český hydrometeorologický ústav ● Redakce:Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany, telefon 244 032 722, 244 032 725, fax 244 032 721, e–mail: [email protected] ● Řídí vedoucí redaktor RNDr. Luboš Němec, redaktor Mgr. Zdeněk Horký● Redakční rada: Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., Ing. František Hudec, CSc., RNDr. Karel Krška, CSc., Mgr. Stanislav Racko, RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., RNDr. Jan Strachota, RNDr. Karel Vaníček, CSc., RNDr. HelenaVondráčková, CSc. ● Za odborný obsah podepsaných článků odpovídají autoři. Proti dalšímu otiskování, uvede–li sepůvod a autor, není námitek ● Sazba a tisk: 3P s.r.o. ● Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany; Offers for MeteorologicalBulletin arranges ČHMÚ, SIS, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 – Komořany, Czech Republic. Annual subscription is 42,–USD for 6 issues ● Ročně vychází 6 čísel, cena jednotlivého čísla 20,– Kč, roční předplatné 180,– Kč včetně poštovného,do zahraničí 42,– USD. Reg. číslo MK ČR E 5107. ISSN 0026 – 1173

Meteorologické zprávy, 57, 2004 29

Ivan Obrusník (ČHMÚ)

PROJEV K 50. VÝROČÍ ČESKÉHOHYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU

An adress to the 50th anniversary of the Czech Hydrometeorological Institute.

Vážený pane ministře, pane prorektore, páni děkani,vážení představitelé partnerských organizací, váženíspolupracovníci, dámy a pánové,

dovolte mně, abych Vás přivítal na našem dnešním slav-nostním shromáždění, zde v historické budově Karolina, kte-ré pořádáme k oslavě vzniku Hydrometeorologického ústavu.Slavíme 50. výročí sloučení dvou základních oborů meteoro-logie a hydrologie do jedné kombinované služby a vytvořeníjednoho Hydrometeorologického ústavu (HMÚ). Ten bylvytvořen 1. ledna roku 1954 Nařízením vlády Česko-slovenské republiky ze dne 27. listopadu 1953, kdy došlo kesloučení Státního meteorologického ústavu a hydrologickéa hydrografické služby Vodohospodářského rozvojového a in-vestičního střediska. Do ústavu byla znovu začleněna i pově-trnostní předpovědní služba, která byla rok předtím od Stát-ního meteorologického ústavu oddělena. Je třeba zdůraznit,že Hydrometeorologický ústav působil na celém území teh-dejší Československé republiky, a tedy i na Slovensku, a pro-to si toto výročí letos připomínají i naši kolegové ze Slo-venského hydrometeorologického ústavu.

Nynější Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) sipřipomíná zrod Hydrometeorologického ústavu jako vý-znamnou událost, neboť je jednou z jejích dvou nástupnickýchinstitucí, a tedy přímým pokračovatelem. Byl ustanoven o 15let později výnosem Ministerstva lesního a vodního hospo-dářství ze dne 21. listopadu 1968 s platností od 1. ledna 1969po vyhlášení Československé federace, kterým byl tehdejšíHydrometeorologický ústav rozdělen na dva samostatné ná-rodní subjekty, Český hydrometeorologický ústav a Slovenskýhydrometeorologický ústav, resp. Hydrometeorologické ústa-vy se sídly v Praze a Bratislavě.

Zřízením HMÚ v roce 1954 se poprvé v českých zemíchdostaly pod jednu střechu meteorologie a hydrologie, což bylzačátek jejich novodobé historie. Toto spojení, které trvádodnes, znamená pro dlouhodobý rozvoj ústavu hodně, jefunkční a efektivní, což se ukázalo mj. i při předpovídánípovodní v roce 1997 na Moravě či v roce 2002 v Čechách.

Je třeba říci, že obě složky, jejichž sloučením HMÚ vzni-

kl, měly v českých zemích dlouhou tradici a přestože jejichvývoj probíhal odděleně, měl dosti společných rysů. Řaducenných informací včetně zajímavých obrázků přináší zvlášt-ní publikace ČHMÚ k tomuto výročí, kterou jste dnes dosta-li, a proto se ve svém vystoupení zmíním pouze o význam-nějších faktech z bohaté historie ústavu.

Meteorologická pozorování v širším měřítku zavedlav Čechách v 2. polovině 18. století Pražská hvězdárna v Kle-mentinu pod vedením prof. Antonína Strnada, jehož portrétmáme na pamětní medaili ČHMÚ. Po zřízení Ústředníhoústavu pro meteorologii a zemský magnetismus ve Vídniv roce 1851 se organizace meteorologických měření přeneslaz Prahy do Vídně, avšak na Moravě paralelně prováděl rozsá-hlá pozorování a hodnocení výsledků Přírodovědecký spolekv Brně, jehož aktivním členem byl Johann Gregor Mendel.Z té doby pochází také první pozorování množství přízemní-ho ozonu, insolace a teploty půdy.

Organizovaná hydrologická služba v Čechách, kteráv příštím roce oslaví již 130. výročí, vznikla již v roce 1875založením Hydrografické komise pro Království české. Jejíhydrometrickou sekci řídil prof. Andreas Rudolf Harlacher,ombrometrickou prof. František Josef Studnička. Po zřízeníÚstřední hydrografické kanceláře ve Vídni v roce 1893 bylav hlavních městech českých zemí – Praze, Brně a Opavě zalo-žena hydrografická oddělení pro povodí Labe, Moravya Odry.

Po vzniku Československé republiky převzaly v roce1919 funkce meteorologické a hydrologické služby Státníústav meteorologický (SÚM) a Státní ústav hydrologický(SÚH). Posledně jmenovaný, který v roce 1930 rozšířil názevna Státní výzkumné ústavy hydrologický a hydrotechnický T.G. Masaryka, metodicky řídil hydrografická oddělení přizemských úřadech. Kromě toho vznikly Státní výzkumnéústavy bioklimatologické s vlastními pozorovacími sítěmi,které se zabývaly hlavně zemědělskou meteorologií a fenolo-gií, k jejichž pokroku nejvíce přispěl prof. Václav Novák.Všechny uvedené ústavy, ačkoliv podléhaly různým minister-stvům, používaly na veřejnosti společný název Českoslo-venské ústavy pro meteorologii a hydrologii. Synoptická

METEOROLOGICKÉ ZPRÁVYMeteorological Bul le t in

ROČNÍK 57 (2004) V PRAZE DNE 30. DUBNA 2004 ČÍSLO 2

30 Meteorologické zprávy, 57, 2004

a letecká služba, která přispěla k rozvoji letecké dopravyu nás, přinesla Státnímu ústavu meteorologickému již v mezi-válečném období finanční podporu pro jeho rozvoj. Vý-znamným představitelem předpovědní služby byl dr. GustavSwoboda, pozdější první generální sekretář Světové meteoro-logické organizace.

Během války působil na území protektorátu Ústřednímeteorologický ústav pro Čechy a Moravu (ÚMÚ) zřízenýv roce 1939 v Praze, který zahrnoval dřívější SÚM, srážko-měrné oddělení Státních výzkumných ústavů hydrologickéhoa hydrotechnického a meteorologická oddělení a sítě biokli-matologických ústavů. K integraci meteorologické a hydrolo-gické služby a výzkumu však nedošlo.

Po skončení války se pražský ústav vrátil k názvu Státnímeteorologický ústav a v roce 1950 po sloučení s ústavembratislavským získal celostátní působnost. Byl podřízenMinisterstvu dopravy. V roce 1952 přešla pod rezort obranysynoptická a letecká služba. Mezitím v roce 1951 byl z dosa-vadních Státních ústavů hydrologického a hydrotechnickéhovytvořen Výzkumný ústav vodohospodářský a v roce 1952vzniklo Vodohospodářské rozvojové a investiční středisko,jehož činností byla i hydrologická a hydrografická služba.

Jak již bylo řečeno, sloučení meteorologické a hydrolo-gické služby do jednoho ústavu v roce 1954 znamenalo provývoj meteorologie a hydrologie u nás historický mezník.V roce 1961 byl ústav organizačně rozčleněn na tři služby –Klimatologickou, Hydrologickou a Synoptickou s leteckoua počet pracovníků překročil 700. Dalším přelomem v rozvo-ji ústavu byl rok 1967, kdy po schválení zákona č. 35/1967 Sb.o opatřeních proti znečišťování ovzduší došlo k rozšíření čin-nosti ústavu o nový „třetí“ obor ochrany čistoty ovzduší,a tedy i k většímu zaměření ústavu na otázky životního pro-středí. Činnost pak zahrnovala výzkum znečišťování ovzduší,kontrolu hlavních zdrojů emisí, předpovídání znečištěníovzduší a rozptylových podmínek i ukládání dat do imisníhoinformačního systému. Zařazením ochrany čistoty ovzdušív roce 1967 byl dovršen proces, na jehož konci dnes Českýhydrometeorologický ústav vykonává funkci ústředního stát-ního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hyd-rologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objek-tivní odborné služby poskytované přednostně pro státní sprá-vu. Z tohoto pověření vyplývá, že ČHMÚ sleduje stavatmosféry a hydrosféry, a to jak z hlediska okamžitých změn,tak i s ohledem na dlouhodobý vývoj.

Od roku 1954 prodělal ústav poměrně složitý vývojs řadou etap i změn v organizaci a vybavení. Od saméhozačátku patří k důležitým činnostem pozorování, které zajiš-ťují nejen zaměstnanci ústavu, ale i velký počet (dnes ca 3 000)dobrovolných pozorovatelů. S vývojem přístrojového vyba-vení i rozvojem metodik se postupně zvyšovaly i nároky naodborné znalosti pracovníků ústavu. Výsledky ústavu bylysledovány nejen nadřízenými rezorty, ale v každodennímživotě i veřejností, která je vlastně konečným odběratelemproduktů ústavu – především dat a informací o stavu atmo-sféry a hydrosféry.

Řekl bych, že každodenní kontrola výsledků naší práceveřejností je pro naši instituci specifická a zároveň velmináročná. Rychlý rozvoj ČHMÚ v posledních letech by všaknebyl možný bez návaznosti na kvalitní odbornou základnuvytvořenou v letech 1954–1992 a to jak v metodice, tak i orga-nizaci všech činností. Jsem proto rád, že jsme na dnešní osla-vu mohli pozvat řadu našich dřívějších pracovníků, kteřík rozvoji ústavu významně přispěli a také jim za jejich úsilí

poděkovat. K rozvoji ústavu přispělo značnou měrou i uvol-nění mezinárodní situace po roce 1989 a tím i zvýšení rozsa-hu mezinárodní spolupráce.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 seČeský hydrometeorologický ústav stal příspěvkovou organi-zací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředíČR, které věnuje rozvoji ústavu trvalou pozornost. Proto jsemrád, že dnes mezi námi mohu znovu přivítat jeho představite-le v čele a panem ministrem.

ČHMÚ se vyvíjel současně ve všech třech hlavních obo-rech s tím, že v některém období byl rozvoj (financování)intenzivnější v jednom oboru a v dalších letech zase v jiném.Ústav také udržuje budovy v dobrém stavu a průběžně budu-je i nové objekty (např. pobočky v Českých Budějovicích,Hradci Králové, Plzni, laboratoře v Praze, oba radary či novéprofesionální stanice).

V dlouhé historii ústavu patřilo k milníkům vytvořenípoboček a systému pozorovacích stanic, napojení na meziná-rodní sítě a vytvoření Regionálního telekomunikačního cent-ra v systému Světové meteorologické organizace. Dále tobylo důsledné zavádění moderních počítačů a počítačovýchsítí včetně internetu/intranetu a v neposlední řadě i získánísuperpočítače pro numerické modelování počasí. Vzhledemke komplexní náplni se ČHMÚ kromě úzkého kontaktu se zři-zovatelským rezortem životního prostředí neobešel bez spo-lupráce s řadou partnerských organizací z mnoha oborů. Rádbych proto mezi námi ještě jednou přivítal představitele těch-to organizací a poděkoval jim za spolupráci.

V meteorologii se ústav stále více orientuje na modernídistanční měření (radiosondy, družice, radary, detekce bles-ků). Důležitost si stále udržuje letecká meteorologie a dopopředí se postupně dostává i meteorologie silniční. Rozvíjíse databáze i aplikace GIS ve všech oborech i velice efektiv-ní využívání modelů. Vývojovým skokem bylo zapojeníČHMÚ do vývoje a později i operativního počítání regionál-ního numerického modelu počasí ALADIN společně s Franciía středoevropskými zeměmi.

Hydrologie se zaměřila zejména na zdokonalování a auto-matizaci pozorovacích sítí pro sledování množství i jakostipovrchových i podzemních vod, rozvoj předpovědní povod-ňové služby a rovněž na vyhodnocení katastrofických povod-ní v posledních letech. Právě v moderním systému předpoví-dání povodní se značnou měrou uplatnily výhody spojenímeteorologů a hydrologů zajištěné sloučením obou oborův roce 1954.

Ochrana ovzduší byla od samého počátku zaměřena nasledování kvality atmosféry, od počátku devadesátých let pakpředevším pomocí sítě automatického imisního monitoringuAIM, jejímž výstupem se stal smogový (varovný) regulačnísystém. ČHMÚ vytvořil registr emisí REZZO i systém labo-ratoří s důrazem na kalibraci a kvalitu používaných metod.

Ústav stále více přizpůsobuje poskytované informacea služby požadavkům uživatelů ze státní správy, privátníhosektoru i přímo z řad veřejnosti a část těchto služeb poskytu-je od přechodu na příspěvkový statut v roce 1993 na komerč-ní bázi. K šíření dat a informací k uživatelům využívá ČHMÚmoderní telekomunikační prostředky a v poslední dobězejména internet.

Během uplynulých padesáti let byl ústav zapojen do mezi-národní spolupráce jak v oblasti výměny dat, tak při výměněa vývoji metodik. Kromě spolupráce zejména s obdobnýmiinstitucemi ze sousedních zemí, jejichž představitele mezinámi ještě jednou srdečně vítám, se ústav zapojoval i do čin-


nosti mezinárodních organizací (SMO, ICAO, UNESCO,ECE) i do řešení mezinárodních projektů. Významnou se sta-la v poslední době i zahraniční pomoc ČR poskytovaná pro-střednictvím ČHMÚ rozvojovým zemím. Postupně rostei spolupráce s institucemi z EU a účast na jejích rámcovýchvýzkumných programech. Pro rozvoj infrastruktury pomohlaústavu podpora z rozvojových fondů EU, zejména PHAREa začínajícího projektu z programu ISPA.

Jaký bude vývoje ČHMÚ v nejbližších letech? Po vstupuČeské republiky do EU dojde ke změně vnějších podmínekpro činnost ústavu a časem pravděpodobně i ke změně jehoprávního a ekonomického statutu. Pro zlepšování své infra-struktury bude ústav pokračovat ve využití programu ISPA čikohezních fondů EU a posilovat výzkum zapojením do evrop-ských výzkumných programů (6. rámcový program).

V meteorologii bude pokračovat automatizace pozorova-cích sítí i rozvoj služeb pro letectvo, údržbu silnic, médiaa další zákazníky. Budou k dispozici kvalitnější a zároveňmnohem rozsáhlejší informace z nových evropských stacio-nárních (Meteosat 2 a 3) i polárních družic (METOP). V před-povědích se ČHMÚ více zaměří na velmi krátkodobou před-pověď počasí (nowcasting) a na specializované služby..Pochopitelně dále poroste i význam klimatických pozorováníi hodnocení či předpovědi dopadů možné změny klimatu.

Bude pokračovat orientace na využívání numerickýchmodelů počasí i spolupráce ČHMÚ s Francií a dalšími země-mi v této oblasti především na vývoji modelu s vysokým roz-lišením ALADIN-2. Pracovníci předpovědi budou dále zlep-šovat střednědobou předpověď ve spolupráci s Evropskýmcentrem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF)v Readingu a budou se snažit interval předpovědí dále pro-dlužovat. ČR by se měla kromě SMO stát plným členemevropských organizací pro využívání meteorologických dru-žic (EUMETSAT) i modelování (ECMWF). Lze očekávati budoucí dělbu specializací meteorologických služeb v rám-ci EU.

V hydrologii zajistí ČHMÚ plnění evropských směrnic

pro oblast vody zejména při sledování její jakosti a bude dálezdokonalovat předpovědní povodňovou službu v úzké spolu-práci s meteorology i s využitím nejmodernější výpočetnítechniky. Poroste spolupráce především se sousedními země-mi a ústav bude dodávat informace o stavu vody a ovzduší doceloevropských informačních systémů.

Monitorování stavu ovzduší se bude více orientovat na„nové“ především organické znečišťující látky a ozon i nakontrolu limitů pro tyto látky v souladu s evropskou legislati-vou. K tomu budou využívány moderní laboratoře ČHMÚv Praze-Libuši i na pobočkách. Ve všech třech oborech vzros-te úloha kalibračních laboratoří a ústav jako celek zavede prozajištění kvality systém řízení podle normy ISO 9000.

Dá se očekávat i stále silnější zapojení ústavu do krizové-ho řízení a Integrovaného záchranného systému ČR. Vládavěnuje snižování následků živelných a jiných pohrom velkoupozornost, což potvrdilo schválení Programu modernizacepředpovědní a výstražné služby ČHMÚ na léta 2004–2007.

Závěrem bych rád poděkoval všem minulým i současnýmpracovníkům ČHMÚ, ať již z pražského centra, poboček, sta-nic, observatoří a dalších pracovišť, kteří se podíleli na rozvo-ji ústavu, i těm, co dnes s námi nemohli být. Poděkování pat-ří i všem dobrovolným pozorovatelům, jejichž důležitá čin-nost je pro většinu lidí skryta. Konečně poděkování patříi zřizovatelskému rezortu, představitelům Karlovy univerzity,kteří nám umožnili setkat se dnes tady, v historické budověKarolina, všem partnerským organizacím, které nemohuvšechny vyjmenovat a které ústav dlouhodobě podporujía pomáhají mu při řešení úkolů a v neposlední řadě i všemnašim zahraničním partnerům. Zvlášť bych chtěl poděkovatkolegům ze Slovenského hydrometeorologického ústavu, kte-ří s námi prožili značnou část našeho historického vývoje.Rád bych popřál nám všem hodně úspěchů a také pevné zdra-ví v blížícím se náročném období po vstupu ČR do EU.Budeme se snažit, abychom byli vždy na špici v našem obo-ru jak u nás, tak i v rámci EU, a pevně věřím, že se nám topodaří.

POSELSTVÍ GENERÁLNÍHOTAJEMNÍKA SVĚTOVÉMETEOROLOGICKÉ

ORGANIZACE M. JARRAUDA

K 50. VÝROČÍ ČESKÉHOHYDROMETEOROLOGICKÉHO

ÚSTAVUU příležitosti 50. výročí Českého hydrometeorologického

ústavu (ČHMÚ) mi dovolte, abych jménem Světové meteo-rologické organizace (SMO) a svým jménem s potěšenímpoblahopřál českému státu i pracovníkům ústavu, kteří v prů-běhu těchto let přispěli k jeho úspěchům.

V uplynulých padesáti letech bylo v oborech hydrologiei meteorologie dosaženo podstatného pokroku. S potěšenímpřipomínám, že k tomuto pokroku přispěl i ČHMÚ. Od té

MESSAGE ON THE OCCASIONOF THE 50TH ANNIVERSARY

OF THE CZECH HYDROMETEOROLOGICALINSTITUTE BY M. JARRAUD,

SECRETARY-GENERALWORLD METEOROLOGICAL

ORGANIZATION

On the occasion of the 50th anniversary of the CzechHydrometeorological Institute (CHMI), it gives me great ple-asure, on behalf of the World Meteorological Organization(WMO) and on my own, to congratulate the Government aswell as the staff of the Institute who over the years have con-tributed to its achievements.

Over the last fifty years, considerable progress has beenmade in the field of hydrological and meteorological scien-


doby, kdy se v roce 1950 stalo Československo jako jedna zezakládajících zemí naší organizace členem SMO, je jehopříspěvek a následně příspěvek České republiky k progra-mům a činnosti SMO příkladný. Příspěvek Českého meteo-rologického ústavu k celosvětovému úsilí Světové meteoro-logické organizace představuje vytváření, zpracovánía výměnu dat o počasí a klimatu i hydrologických údajůa souvisejících informací o životním prostředí a jejich apli-kaci v širokém spektru společensko-hospodářských aktivita pro účely ochrany životního prostředí.

Jsem rád, že této příležitosti mohu také využít, abychpoblahopřál řediteli ČHMÚ a jeho pracovníkům, kteří seaktivně zabývají modernizací zařízení a vybavení ústavu.Díky tomu se neustále zkvalitňují služby poskytované nejrůz-nějším odvětvím národního hospodářství. Integrované služby,zejména služby související s předpověďmi a vydáváním varo-vání, prokázaly svou úspěšnost při vydávání včasných výstrahběhem dvou katastrofálních povodní v letech 1997 a 2002. Jakmoderní zařízení a metody (radary, numerické předpovědnímodely, hydrologické srážko-odtokové modely), tak i úzkáspolupráce se státním systémem včasného varování a krizo-vého řízení významným způsobem přispěly k omezení ztrátna životech a majetku během těchto katastrof.

Jsme také rádi, že můžeme zdůraznit cenný příspěvekČeského hydrometeorologického ústavu k aktivitám SMOv oblasti odborné pomoci. Jako příklad lze uvést důležitouúlohu ČHMÚ v souvislosti s numerickou předpovědí počasípro omezené oblasti, kdy ústav působil jako pražské centrumprojektu ALADIN-LACE pro šest středoevropských zemí.Rád bych také ČHMÚ poděkoval za jeho příspěvek k činnostiženevského sekretariátu SMO. V této souvislosti mi dovolte,abych připomněl, že první generální tajemník SMO Dr.Gustav Swoboda (1950 až 1955) působil před 2. světovouválkou v ČHMÚ. Kromě toho se čeští odborníci podílejí načinnosti celé řady pracovních skupin, komisí a dalších orgá-nů SMO. Ředitel ČHMÚ a stálý představitel České republi-ky při SMO Ing. Ivan Obrusník, DrSc. působil v letech1995–1999 jako člen Výkonné rady SMO.

Loňský 14. světový meteorologický kongres zdůraznil,že před SMO a jejími členy, zejména národními hydrologic-kými a meteorologickými službami členských zemí, stojí stá-le náročnější úkoly. Patří mezi ně i otázky vyvolané globali-zací ekonomiky a rostoucí poptávka po kvalitních produktechčinnosti národních hydrologických a meteorologických slu-žeb. V tomto ohledu ČHMÚ nepochybně přispěje svýmibohatými padesátiletými zkušenostmi k trvale udržitelnémurozvoji České republiky a celého světového společenství.

Jako uznání tohoto významného příspěvku ke společen-sko-hospodářskému rozvoji a programům a aktivitám SMObych rád této příležitosti využil k vyjádření ocenění panuřediteli I. Obrusníkovi, pracovníkům ČHMÚ a vládě Českérepubliky ze strany SMO i svým vlastním jménem.

Těším se na další posilování výborných vztahů meziČeskou republikou a SMO tak, abychom se vyrovnalis výzvami trvale udržitelného rozvoje 21. století.

ces and l am pleased to recall that the HydrometeorologicalInstitute has contributed to such advances. SinceCzechoslovakia became a Member WMO in 1950, as one ofthe founder countries of the Organization, its contribution tothe programmes and activities of WMO has been exemplary.The Czech Hydrometeorological lnstitute’s contribution toWMO’s global effort include the making, processing andexchange of weather, climate, hydrological, and related envi-ronmental data and for their applications to a wide range ofsocio-economic activities and to environmental protection.

l am pleased to take this opportunity to also congratulatethe Director and his staff who have actively pursued themodernization of the facilities of the Institute, leading torapid improvement of service to various sectors of the eco-nomy. Such integrated services especially those related toforecasting and warning were most successful in providingtimely alerts during two catastrophic floods in 1997 and2002. Both modern equipment and methodology (radars,numerical weather models, hydrological rainfall run-offmodels) together with close collaboration with the state ear-ly warning and crisis management system helped significant-ly to reducing loss of life and property during those disasters.

We are also pleased to acknowledge the valuable contri-butions of CHMI to WMO’s technical cooperation activities.As an example, CHMI played an important role in limitedarea Numeral Weather Prediction (NWP) as ALADIN-LACEcentre in Prague for six Central European Countries. l alsolike to thank CHMI for its contribution to the work of itsSecretariat in Geneva. In this context, l would like to menti-on that the first WMO Secretary General (1950-1955), Dr.Gustav Swoboda worked in the Czech MeteorologicalInstitute before the Second World War. In addition, Czechexperts participated in many working groups, commissionsand other WMO constituent bodies. Dr Ivan Obrusnik,Director of CHMI and Permanent Representative of the CzechRepublic with WMO served as a member of the ExecutiveCouncil from 1995 to 1999.

Fourteenth World Meteorological Congress held last yearrecognized that WMO and its Members, especially theirNMHSs, would face increasing challenges, which includeissues related to the globalization of the economy, and thegrowth in demand for quality products from NMHSs. In thisrespect, the CHMI will no doubt contribute to the sustainabledevelopment of the Czech Republic and the world communi-ty with its 50 years of rich experience.

In recognition of such important contributions to socio-economic development and the programmes and activities ofWMO, l wish to take this opportunity to express the appreci-ation of WMO and my own to Dr Obrusnik, the staff of theCzech Hydrometeorological Institute and to the Governmentof Czech Republic.

l look forward to the continued strengthening of theexcellent relationship that exists between the Czech Republicand WMO to meet the sustainable development challenges ofthe 21st century.


V Praze 18. března 2004 se v historické budově Karolinauskutečnilo slavnostní shromáždění k padesátému výročívzniku Hydrometeorologického ústavu. Na tomto setkáníobdrželo 300 současných i minulých zaměstnanců pamětnígrafické listy, 12 pracovníkům byly uděleny zlaté a 36 stříbr-né medaile Antonína Strnada. Zlaté medaile byly rovněž udě-leny přítomným představitelům partnerských meteorologic-kých služeb ze Slovenska, Rakouska, Chorvatska, Maďarska,Polska, Slovinska a Německa. Za tyto služby vystoupilis pozdravnými projevy Vladimír Pastirčák (Slovenský hydro-meteorologický ústav), připomenuvší mnoholeté společnéosudy ústavů, a Udo Gärtner (Německá meteorologická služ-ba), vysoce hodnotící přínos české hydrometeorologickéslužby.

Slavnostního shromáždění se kromě delegace Minis-terstva životního prostředí jako zřizovatelské orgánu, vedenéministrem Liborem Ambrozkem a náměstkyní ministraIvanou Jiráskovou, dále zúčastnili zástupci více než 35 part-nerských organizací reprezentujících vysoké školy (Univer-zita Karlova, Masarykova univerzita, Česká zemědělská uni-verzita, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita,Palackého univerzita Olomouc, Ostravská univerzita, Zápa-dočeská univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Vojenskáakademie), Armádní hydrometeorologickou službu, ústavyAkademie věd a vědecké společnosti (Ústav hydrologie AVSR, Ústav fyziky atmosféry, Ústav hydrodynamiky AV ČR),rezortní a jiné organizace (zejména Výzkumný ústav vodo-hospodářský T. G. Masaryka, Výzkumný ústav melioracía ochrany půdy, Výzkumný ústav lesního hospodářství a mys-livosti, Státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře, Moravy,Odry, Česká geologická služba, Výzkumný ústav SilvaTaroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Řízení letovéhoprovozu).

V hlavním projevu (viz str. 29–31 v tomto čísle) ředitelČHMÚ I. Obrusník zhodnotil padesátiletí ústavu a nastínil

další vývojové perspektivy. Při této příležitosti poděkoval pra-covníkům ČHMÚ za vykonanou práci. S pozdravnými proje-vy dále vystoupili– ministr životního prostředí Libor Ambrozek, jenž zdůraz-

nil význam ČHMÚ jako víceoborové organizace, posky-tující informace a služby pro státní správu a veřejnost

– ředitel vodohospodářské politiky Ministerstva zeměděl-ství Pavel Punčochář, zdůrazňující zejména nezaměnitel-ný význam činnosti ústavu pro vodohospodářské organi-zace při krizových situacích (předpověď množství srážekv aktuálním časovém rozpětí při povodních v r. 1997a 2002)

– prorektor České zemědělské univerzity Pavel Kovář,postihující důležitost ústavem produkovaných hydrolo-gických podkladů (např. pro zpracování katastrů vodnos-ti apod.)

– vedoucí Katedry meteorologie a životního prostředí MFFUK Jan Bednář, poukázavší na historická sepětí a prolí-nání Karlovy univerzity a Hydrometeorologického ústa-vu. Uvedl významné osobnosti, které v daném kontextuvýznamně reprezentovali českou meteorologii ve světě

– ředitel Centra pro životní prostředí UK Bedřich Moldan,zdůrazňující aktivity ČHMÚ spojené s probíhajícímizměnami životního prostředí (globální oteplení)

– zástupce ředitele Geografického ústavu při Přírodově-decké fakultě Masarykovy univerzity Miroslav Kolář, kte-rý předal z pověření rektora zlatou medaili udělenouČHMÚ Masarykovou univerzitou.Při příležitosti 50. výročí vyšla zdařilá publikace, kterou

obdrželi všichni účastníci. K úspěšnému a důstojnému průběhu shromáždění přispě-

la dobrá organizace, genius loci Karolina i společenské setká-ní s pohoštěním uspořádané při této příležitosti.

Zdeněk Horký

SLAVNOSTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ K 50. VÝROČÍ ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU

Obr. 1 Předsednictvo slavnostního shromáždění. V čele zleva B. Moldan, L. Ambrozek, I. Obrusník, J. Šantroch, I. Jirásková, P. Punčochář. Foto J. Jandouš.

Fig. 1. The board of management of the festive meeting. At the head from the left B. Moldan, L. Ambrozek, I. Obrusník, J. Šantroch, I. Jirásková, P. Punčochář. Photo by J. Jandouš.


Obr. 3 Předávání zlatých medailí významným pracovníkům ústavu. Foto P. Šolar.

Fig. 3. Presentation of gold medals to significant members of the staff. Photo by P. Šolar.

Obr. 2 Pohled do auly Karolina při slavnostním shromáždění. Foto P. Šolar.

Fig. 2. A view of the Karolinum great hall during the festive meeting. Photo by P. Šolar.


1. ÚVODV proměnách času a politických poměrů se mění názvy

nejen státních útvarů, ale i organizací a institucí všeho druhu.Proto mohl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpěti lety oslavovat 80. výročí svého založení, a tudíž v letoš-ním roce 85. jubileum, ale zároveň i 50. a 35. jubileum.Padesáté výročí se vztahuje k ustavení Hydrometeoro-logického ústavu (HMÚ) v r. 1954, zatímco 35. výročí k jehorozdělení na dva samostatné subjekty se sídlem v Prazea v Bratislavě po vzniku československé federace v roce 1969.Tyto ústavy začaly používat od 80. let minulého století národ-ní označení. Přitom jde stále o jednu a tutéž odbornou institu-ci, jejíž základy sice zůstávaly, avšak podstatně se měnil roz-sah její územní působnosti a rozšiřovala se její náplň o dalšíobory.

Téměř polovinu své existence byl ústav jednooborový, ažv roce 1954 k němu byla přidružena hydrologie a v roce 1967také ochrana čistoty ovzduší, čímž vznikla organizace pokrý-vající obory meteorologie, klimatologie, hydrologie, jakostvody a ochrana čistoty ovzduší. V historii měl ústav celkempět názvů: • 1919–1939 Státní ústav meteorologický (SÚM)• 1939–1945 Ústřední meteorologický ústav pro Čechy

a Moravu (ÚMÚ)• 1945–1953 Státní meteorologický ústav (SMÚ)• 1954–1980 Hydrometeorologický ústav (HMÚ)• 1981– dosud Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

K výročí ústavu nebo při jiných příležitostech vyšlopostupně mnoho druhově i účelově zaměřených publikací.Jsme přesvědčeni, že tato specifická produkce může být důle-žitým zdrojem poznání nejen administrativního i personálníhovývoje instituce, nýbrž i oborů a činností v ní soustředěnýcha pěstovaných. Z žánrových hledisek rozdělujeme přehled napublikace vydávané k výročím nebo jiným významným udá-lostem, na výroční zprávy, sborníky s vyhraněným akcidenč-ním posláním a obdobně i tematicky koncipovaná speciálníčísla Meteorologických Zpráv nebo jiných titulů [22].Zvláštními, ale neopomenutelnými díly jsou také Podnebía vodní režim ČSSR [23] a Dějiny meteorologie v českýchzemích a na Slovensku [24].

Rozvoj moderních grafických prostředků a elektronickéreprografie umožnil i produkci úzce zaměřených drobnýchtiskovin, jako jsou letáky, prospekty nebo několikastránkovébrožurky, rozmnožované v malých nákladech k různým příle-žitostem. Tato oblast však není předmětem našeho zájmu,

stejně tak jako vydávané ročenky a informativní odborné bul-letiny.

2. PUBLIKACE VYDÁVANÉ K VÝROČÍMÚSTAVU NEBO K VÝZNAMNÝMPŘÍLEŽITOSTEMK dílčím výročím nebo k jiným příležitostem vydal ústav

postupně sedm publikací.

2.1 Státní ústav meteorologický v prvním desetiletírepubliky 1918–1928 [1]První vydaná publikace má atypický formát 235 x 310 mm

(obr. 1). Unikátní hodnota spočívá ve faktografickém zachy-cení činnosti československé meteorologické služby v prvnímdesetiletí samostatnosti. V kapitole Všeobecný úvod historic-

Zdeněk Horký (ČHMÚ)

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAVV PUBLIKACÍCH

The Czech Hydrometeorological Institute in publications. A number of publications of different types and for different pur-poses have been produced to mark the Institute’s anniversaries or on other occasions. These unique publications constitute animportant source of information about the Institute’s administrative, personnel and technical development. The paper offers anoverview of publications categorised as ocasional publications, annual reports, mission-specific proceedings and, similarly,subject-specific editions of Meteorological Bulletin and other titles. Weather and Water Regime in the CSSR (1984) andHistory of Meteorology in Czech Lands and Slovakia (2001) are very special works that should not be overlooked.

KLÍČOVÁ SLOVA: Český hydrometeorologický ústav – historie – publikace

Obr. 1 Titulní list první souhrnné publikace o činnosti ústavu z roku 1928.

Fig. 1. The title page of the first summary publication of 1928.


ký jsou obsaženy i stanovy československého státního ústavumeteorologického schválené výnosem ministra školstvía osvěty 14. 1. 1920. Mají charakter současných zřizovacíchlistin a stanovují základní povinnosti a úkoly „shromažďova-ti a vědecky zpracovati pozorování meteorologická z celéoblasti státu československého, pěstovati a všemožně podpo-rovati bádání meteorologická, účastniti se mezinárodníchvýzkumů v oboru meteorologie, činiti denně na vědeckém pod-kladě předpověď povětrnosti a vydávati úřední dobrozdání nadotazy úřadů i soukromníků.“ Publikace má kromě všeobec-ného historického přehledu pět kapitol, které zpracovali AloisGregor (Staniční síť, Zpracování statistiky klimatické a sdělo-vání výsledků pro veřejné účely), Gustav Swoboda (Službaprognózní a informační, Služba pro zajištění leteckého pro-vozu), Ferdinand Kocourek (Observatoř a laboratoř ústavu,Observatoř na Staré Ďale), Jan Hrdý (Dodatek obsahujícíjmenovitý stav personálu, seznam vydaných publikací, účastústavu na různých výstavách, přehled publikační, informačnía popularizační činnosti odborných pracovníků ústavu, jme-novitý seznam meteorologických stanic zasílajících pozoro-vání SÚM podle stavu v roce 1928 s členěním na Čechy,Moravu, Slezsko, Slovensko, Podkarpatskou Rus a seznamzahraničních vědeckých ústavů (korporací), s nimiž SÚMvyměňuje publikace). Na 59 obrázcích jsou fotografie osob,objektů, přístrojů, ukázky zpráv, map, grafická znázornění.Spis podává plastický obraz činnosti prvního desetiletí ústavua je nepostradatelným pramenem k poznání naší meteorolo-gie.

2.2 Padesát let Československé meteorologické služby [2]

Publikace vydaná v roce 1969 je dílem kolektivu autorůpod redakčním vedením Bořivoje Sobíška. Poslání a zaměře-ní publikace vyjadřují autoři v doslovu: „Autoři této knížkynejsou historikové, a proto si ani nekladli za cíl podat zdevědecký rozbor a zhodnocení naší československé meteorolo-gické služby od jejího vzniku, od vytvoření samostatného čes-koslovenského státu, po dnešní dobu. Autoři – meteorologové– chtěli jen kaleidoskopicky ukázat zájemcům o tento obor, jakse nám naše státní meteorologická služba rodila a jakými ces-tami se v celku a v jednotlivých oborech vyvíjela.“ Přestoževybavení knížky je skromnější, co do rozsahu i počtu obráz-ků (pouze 8), jsou ve dvou tematických oddílech podányzákladní informace o všeobecné historii (organizační a perso-nální vývoj, ředitelé ústavu, zahraniční činnost, dokumentač-ní a publikační činnost, technické vybavení, budovy používa-né ústavem, meteorologické školství, meteorologie mimoústav) i o historii oborů zastoupených v ústavu (klimatologie,synoptická a letecká meteorologie, agrometeorologie a bio-meteorologie, fenologie, technická meteorologie, radioaktiv-ní služba, meteorologie a čistota ovzduší). Cenné poznatkyo organizaci podávají schémata z let 1940, 1952, 1954 a 1961.

2.3 Hydrologická a meteorologická službaČeskoslovenské socialistické republiky [3]

V roce 1969 zároveň také vyšla v nákladu 4 000 výtiskůtrojjazyčná brožura (v češtině, ruštině a angličtině) obsahují-cí kromě textu 52 obrázků. Přehled si klade za cíl telegrafic-kým způsobem a obrazovou formou dokumentovat mnoho-strannou činnost obou československých hydrometeorologic-kých ústavů, tj. v Praze a v Bratislavě. Poprvé je publikovánorozhodnutí o vybudování oblastních hydrometeorologickýchstředisek (dnes poboček) v Ostravě (1968), Košicích (1968),Brně (1970) a Ústí nad Labem (1973). V kapitolce Základní

staniční sítě se uvádí celkem 3 983 stanic a objektů v ČR a 2 875na Slovensku.

2.4 Meteorology and hydrology in the Czechoslovaksocialist Republic [4]Při příležitosti sedmého zasedání Oblastního sdružení

SMO pro Evropu konaného v roce 1978 v Praze vyšla trojja-zyčná brožura (angličtina, francouzština, ruština), jejímižautory byli Bořivoj Sobíšek a Antonín Vesecký. Publikacestručně seznamuje s historií meteorologie a hydrologie v čes-kých zemích a na Slovensku i se současnou činností na úsekuzískávání a zpracování dat a poskytování služeb veřejnosti,vodnímu hospodářství, dopravě, průmyslu apod. Jsou prezen-továny aktivity vztahující se ke vzdělávání, výzkumu, vědec-kotechnickým informacím i publikační činnost. Textovou částdoprovází 21 obrázků.

2.5 Hydrometeorologický ústav a národníhospodářství [5]Publikaci vydanou k 60. výročí vzniku SÚM a 25. výročí

HMÚ připravil kolektiv autorů pod vedením odbornéhoredaktora Bořivoje Sobíška. Z názvu je patrný záměr: sezná-mit veřejnost se službami, které poskytuje ústav národnímuhospodářství i s efekty těchto služeb. Obálka i úprava knížkybyla zadána profesionálnímu grafikovi Jindřichu Topičovi(obr. 2) – každá z kapitol (Historie meteorologie a hydrologiev ČSSR, Vodní hospodářství, Zemědělství, Doprava,Průmysl, Projekce staveb, Životní prostředí, Služby veřejnos-ti, Mezinárodní spolupráce, Technologická linka ústavu,

Obr. 2 Titulní list publikace Hydrometeorologický ústav a národní hos-podářství vydané v roce 1979.

Fig. 2. The title page of the publication The HydrometeorologicalInstitute and the National Economy, which appeared in 1979.


Ekonomická efektivnost čin-nosti HMÚ) – je uvozena lo-gem znázorňujícím tematickézaměření. I když brožura obsa-huje 50 vyobrazení, těžištěspočívá v důkladné prezentacikonkrétních textových infor-mací. Jde o první publikacitohoto typu popisující uživatel-ské služby ústavu. V kapitoleTechnologická linka ústavu jev návaznosti s realizovanýmizměnami organizační strukturypodán progresivní způsob zpra-cování dat i nové pojmy (ope-rativní informace, režimovéinformace). Poprvé je taképublikován odhad ekonomickéefektivity činnosti HMÚ – roč-ní úspory byly vyčísleny na1,25 miliardy Kč při rozpočtových nákladech na službu 250milionů Kč.

2.6 Český hydrometeorologický ústav [6]K 30. výročí HMÚ byla vydána v roce 1984 útlá publika-

ce, jež reflektovala nové organizační uspořádání realizovanéod roku 1980. Jak je patrné z obrázku 3, ústav byl rozčleněnna úsek vědeckovýzkumný, provozně technický, provozněsprávní a na pobočky. Páteří činnosti ústavu se stala tzv. tech-nologická linka zahrnující veškeré práce s úplným souboremdat z území ČSSR a výběrovými soubory dat ze zahraničí.Systém zpracování toku dat prostřednictvím technologickélinky zahrnoval celkem 62 provázaných operací v těchtoseskupeních:– budování a zajištění sítě– získání dat v síti v uživatelském útvaru– přeprava dat– systém kontrol v uživatelském útvaru– přeprava dat– autorizace– systém kontrol v Centrálním výpočetním středisku– vytváření databází a databanky– základní zpracování materiálu– následné zpracování dat– archivace dat– mikrofišování

2.7 Český hydrometeorologický ústav 1954–2004 [7]Při příležitosti letošního výročí sloučení hydrologie

a meteorologie do společné služby vydal ústav publikaci pro-filující vývoj ústavu v posledních padesáti letech. Autoři tex-tu – Zdeněk Horký, Karel Krška, Ivan Obrusník – shrnují sicerovněž vývoj před vznikem Hydrometeorologického ústavu,ale hlavní pozornost věnují období od vzniku samostatnéČeské republiky. Kromě předmluvy, ve které ředitel ústavunastiňuje i výhledy do budoucnosti, a stručného vhledu dohistorie, je převážná část publikace věnována současné nápl-ni založené na integraci meteorologie, hydrologie a ochranyčistoty ovzduší. Jsou v ní uvedeny hlavní úkoly, objekty, tech-nologické zázemí a produkty ústavu, výzkumné aktivity, koo-perace, publikační činnost i rozvoj mezinárodní spolupráce.

Cílem autorů bylo podat v přehledné formě obraz ČHMÚv jeho oborové celistvosti. Knížka má sice jen 64 stran, aleobsahuje 128 převážně barevných fotografií a několik mapek,

výstupů a grafických znázornění. Poprvé jsou pohromadě veformě tabel publikovány fotografie všech objektů ústavu –budov regionálních poboček, leteckých meteorologickýchstanic, profesionálních meteorologických stanic i observatořía také portréty ředitelů ústavu.

Text knížky i podpisky k obrázkům jsou zároveň v ang-ličtině, což umožní dobré uplatnění v mezinárodní výměněa propagaci ústavu.

3. VÝROČNÍ ZPRÁVYVýroční zprávy vydával ústav ve třech časových perio-

dách: v letech 1969–1976, dále souhrn za pětiletí 1981–1985a od roku 1993 po jednotlivých letech až dosud; neoficiálnízpráva bez vydavatelských náležitostí vyšla již za rok 1992.V letech 1977–1980 a 1986–1992 výroční zprávy nevycháze-ly. Z hlediska původního účelu, které mají standardní výroč-ní zprávy plnit, tj. podávat faktograficky nezkreslenou výpo-věď o činnosti organizace jednou za rok, se jeví jako celist-vější a přesvědčivější výroční zprávy vydávané v 70. letechminulého století. Z obsahu, který posléze uvedeme, je patrné,že tyto zprávy nejsou zdaleka tak zatíženy zdůrazňovánímjednotlivých oborů a že poskytované informace jsou méněduplicitní. V novodobé řadě výročních zpráv, která byla kon-cipována s poněkud jiným posláním, jsou posíleny prvky pro-pagačně reprezentativní, což umožňují i současné moderníreprodukční prostředky. Tyto zprávy se hezky prohlížejí, avšaks odstupem času jako pramen poznání poslouží patrně hůře.

3.1 Výroční zprávy Hydrometeorologického ústavu zaléta 1969 až 1976 [8]Vyšlo celkem osm ročníků ve formátu A4 o průměrném

počtu 50 stran. Zprávy mají strohou, téměř úřední formu sdě-lení, až na nepatrné výjimky jsou bez obrázků. Obsah zůstá-vá téměř beze změny, v roce 1974 dochází v důsledků novéorganizační struktury k dílčím úpravám. Kromě předmluvyobsahují tyto kapitoly:– Organizace (informace o proběhlých změnách)– Pracovníci (tabulky obsahující složení pracovníků a vzdě-

lání, osobní údaje)

Obr. 3 Schéma organizačního uspořádání ústavu z 80. let minulého sto-letí, založené na tzv. technologické lince.

Fig. 3. Scheme of Institute’s organisational structure in the 1980s, whichwas based on what was referred to as „the process line“.


– Výchova pracovníků (jmenovité seznamy studujících pra-covníků)

– Složení poradních sborů a ústředních komisí– Staniční sítě (tabulkové přehledy dobrovolnické i profesi-

onální staniční sítě)– Výzkumné útvary (Laboratoř hydrologie, meteorologie,

ochrany čistoty ovzduší, techniky) – od r. 1974 Výzkuma vývoj (přičlenění Vědeckotechnických informací)

– Ústřední odborné útvary – od r. 1974 Provozní úsek(Hydrologická služba, Klimatologická služba, Leteckámeteorologická služba, Synoptická meteorologická služ-ba, Regionální telekomunikační centrum, ObservatořPraha-Libuš)

– Ústřední technické útvary (Technická služba, Spojovacíslužba, Výpočetní oddělení, Ekonomika, Oborové infor-mační středisko) – od r. 1974 Technickoekonomický úsek

– Střediska – od r. 1974 Pobočky– Mezinárodní spolupráce– Bezpečnost a ochrana zdraví– Doprava – od r. 1974 v Technickoekonomickém úseku– Zájmová činnost pracovníků

O tom, proč vedení ústavu po roce 1975 rozhodlo nepo-kračovat ve vydávání výročních zpráv po roce1975, relevant-ní informace nejsou, lze se domnívat, že jedním z důvodů bylo„opakování“ informací z roku na rok, což je těžko překona-telné úskalí.

3.2 Zpráva o činnosti za roky 1981–1985 [9]Po několikaletém přerušení ústav navázal na předchozí

výroční zprávy pětiletým souhrnem, ve kterém jsou částečnězohledněna i léta 1977–1980. Kromě předmluvy obsahujetoto kompendium osm kapitol týkajících se organizačního,kádrového, personálního a ekonomického vývoje i výsledkyčinnosti odborných útvarů včetně výzkumu. Na 12 stranách jeshrnuta činnost poboček, dobře je podchycena i mezinárodníspolupráce. Publikace obsahuje bibliografický přehled vyda-né periodické i neperiodické produkce. Organizační schémaplatné od 1. 1. 1980 (obr. 3) ilustruje uspořádání ústavus počty pracovníků.

3.3 Výroční zprávy Českého hydrometeorologickéhoústavu od roku 1993 do současnosti [10]Počínaje rokem 1993 (obr. 4) obnovil ČHMÚ pravidelné

vydávání výročních zpráv.S ohledem na uplatnění v zahraničí je text publikován

i v angličtině. V prvních dvou letech, 1993 a 1994, je grafic-ká úprava skromnější, obsahuje pouze čtyřstránkové barevnévložky. Postupně se v souladu s technickými možnostmi pře-chází k celobarevné publikaci a stránkový rozsah se rozšiřujezhruba na dvojnásobek, tj. na 60 až 70 tiskových stran.

Od roku 1997 byla nastolena obsahová osnova, která ref-lektuje v hlavních rysech organizační uspořádání a zůstáváv téměř nezměněné podobě. Obsah tvoří kapitoly:– Hlavní události– Působnost a hlavní úkoly (zřizovací listina)– Mezinárodní spolupráce– Činnost v hlavních oborech (meteorologie a klimatologie,

hydrologie, ochrana čistoty ovzduší)– Pobočky ústavu– Ostatní (Informační služby, Telekomunikační a počítačo-

vé služby, Ekonomika)– Publikační činnost

Příležitostně jsou zařazovány aktuální vstupy – např. kapi-tola Povodeň v srpnu 2002 do Výroční zprávy 2002.

Problém překrývání informací a z toho vyplývajícíchduplicit se zpracovatelé snažili postupně odstranit, proto odroku 2000 přešli k heslovitějšímu pojetí sdělení, přesto všakzůstává úkolem k řešení. Za uvážení stojí přechod z analytic-kého uvádění činností dílčích pracovišť ke komplexnějšímupojetí, což uživatele především zajímá. Kritičtěji je rovněžnutné přistupovat k výběru některých informací vzhledem najejich význam.

4. SBORNÍKY Z TECHNICKOEKONOMICKÝCHNEBO VĚDECKÝCH KONFERENCÍOd roku 1977 bylo zorganizováno pět konferencí, až do

roku 1984 ve dvouletých intervalech, poslední se uskutečnilav roce 1989. Sborníky z konferencí jsou podnětnými doku-menty zachycujícími stav a vývoj ústavu v dobových souvis-lostech.

4.1 Sborník referátů z technickoekonomickékonference na počest 60. výročí Velké říjnovésocialistické revoluce [11]Konference se zabývala zhodnocením vývoje ústavu před

zpracováním a zahájením realizace připravované koncepcerozvoje ústavu do roku 1990. Koncepce vycházela z nutnostipřekonat úzký oborový přístup a přejít k systému „nadoboro-vému“, založenému na integrovaném zpracování a zprostřed-kování dat. Na konferenci zaznělo 24 referátů, včetně dobouvyžadovaných ideologicky laděných úliteb.

4.2 Sborník referátů vědeckotechnické konference [12]Převážná část je věnována realizaci koncepce rozvoje

Obr. 4 Titulní list první z řady novodobě vydávaných výročních zprávz roku 1993

Fig. 4 The title page of the first annual reports (1993), a series launchedat the most recent stage of the Institute’s history..


ústavu a programovým cílům do roku 1990. Vedoucí pracov-níci objasnili náplň a funkci nově vzniklých útvarů v systémutzv. technologické linky (operativní informace, režimovéinformace, experimentální pracoviště, role poboček při sprá-vě staničních sítí). Technologická linka byla charakterizová-na jako systém komplexního a kontinuálního zpracování tokuinformací, nezbytných pro činnost ústavu pomocí vyspělýchtechnických zařízení.

4.3 III. technicko-ekonomická konference, Praha, 12.11. 1982 [13]Ze 14 příspěvků má sice šest v názvu XVI. sjezd KSČ,

avšak jejich obsah není touto dobovou „povinností“ přílišpoznamenán. Referáty jsou zaměřeny na konkrétní službya úkoly ústavu ve vodním hospodářství, zemědělství, dopra-vě, ochraně životního prostředí apod. V té době ČHMÚ koor-dinoval čtyři státní výzkumné úkoly.

4.4 Trendy rozvoje hydrologie a meteorologie a jejichvyužití v národním hospodářství [14] Konference se svým pojetím lišila od předchozích a byla

vedena na federální úrovni. Proto byla uvozena obsáhlýmreferátem F. Šamaje a B. Sobíška Perspektívy rozvoja hydro-meteorologických ústavov v ČSSR a s 21 specializovanýmipříspěvky vystoupili externí odborníci z partnerských. orga-nizací. Na konferenci předneseno 35(!) referátů.

4.5 Zkvalitňování vědecké a technologické činnostiČHMÚ v podmínkách přestavby hospodářskéhomechanismu v ČSSR [15]Obsah sborníku z poslední „předrevoluční“ konference

konané v roce 1989 rezonuje očekávané celospolečenskézměny. Programové zaměření je naprosto věcné, oproštěné oddříve nepostradatelných ideologismů. Ze sedmi příspěvků mávětšina velmi dobrou úroveň a stojí za přečtení i dnes (J.Hladný: K intenzifikaci vědy a výzkumu v ČHMÚ; B. Böhm:Účast ústavu na péči o přírodní složky životního prostředí; L.Coufal: Technologická linka a práce s daty). Předpokládalo sepokračování technologické linky, „která odstranila organizač-ní bariéry mezi hydrology, meteorology a pracovníky ochra-ny čistoty ovzduší a zefektivnila náklady na provoz“. Realita90. let však byla jiná a znamenala návrat k oborovému prin-cipu řízení, pouze zřízení integrovaných prognózních praco-višť (Centrální prognózní pracoviště a Regionální prognóznípracoviště) je částečným návratem k původní myšlence.

5. ČLÁNKY V ČASOPISECHPostupná výročí ústavu nacházela odezvu především na

stránkách Meteorologických zpráv. Ale nejen zde – prvníreferenci lze zaznamenat již v roce 1922 od A. Gregora [16]

5.1 Meteorologické zprávy, 1949K 30. výročí ústavu vyšel článek dlouholetého ředitele

SÚM (1919–1945) R. Schneidera [17], který zajímavým způ-sobem popisuje nejen počátek institucionalizace meteorolo-gie v samostatném státu, nýbrž i její další odborný a perso-nální vývoj. Přínosné jsou informace o umístění pracovišťi úvahy o neuskutečněných projektech definitivního umístěníústavu po roce 1945 (petřínské bašty, okolí Haunspalky,Barrandov).

5.2 Meteorologické zprávy, 1960Převážná část čísla 2/1960 je tematicky zaměřena k 40.

výročí československé hydrometeorologické služby. ČlánkyJ. Málka, J. Zítka, V. Nováka, M. Končeka, A. Bratránka, J.Pacla, E. Quitta [18] se vztahují k výročí i v širších souvis-

lostech (vztahy zemědělské meteorologie a agrometeorolo-gického výzkumu, výzkum meteorologie na akademickýchpracovištích, vývoj hydrologie v Československu, hydrolo-gická služba na Slovensku).

5.3 Meteorologické zprávy, 1984 [19]Třiceti letům činnosti ČHMÚ a SHMÚ je cele věnováno

číslo 4. Ve 14 článcích je shrnuta činnost ústavu ve všechtematických okruzích s akcentem na současný stav. Sepsánímkaždého z článků byli pověřeni vždy dva odborníci, každýz jiného ústavu. Jde o profilové číslo, jehož informační hod-nota se s časovým odstupem zvyšuje.

5.4 Meteorologické zprávy, 1999, [20]V čísle je v několika bilančních článcích připomenuto 80.

výročí ústavu: historie hydrometeorologické služby na územíněkdejšího Československa (K. Krška), vývoj ČHMÚ po roce1992 a jeho perspektivy (I. Obrusník), společné úkoly meteo-rologické a hydrologické služby ČHMÚ (J. Kubát), ochranačistoty ovzduší – nový obor v ČHMÚ (J. Šantroch). V Meteo-rologických zprávách č. 1/2000 byl otištěn projev J. Bednáře[21], ve kterém charakterizoval meteorologii jako integrujícíobor zasahující do mnoha oblastí života člověka a společnosti.

5.5 Počasí [22]V roce 2002 připravil ČHMÚ k vydání cestou MŽP pub-

likaci nazvanou Počasí, která seznamuje s moderními před-povědními metodami a prevencí vedoucí ke snižování násled-ků přírodních katastrof. V nákladu 5 000 výtisků dostalaveřejnost odborně fundovanou a zároveň osvětově působícípomůcku. Některé články jsou klasickou ukázkou toho, žei sofistikované téma lze podat velmi srozumitelně – nebyldosud napsán lepší článek na dané téma než R. Brožkové:Předpověď počasí a modely atmosféry. Cenné je také zařaze-ní příspěvků o silniční meteorologii a meteorologickém zajiš-tění provozu atomových elektráren.

6. PODNEBÍ A VODNÍ REŽIM ČSSR [23]V roce 1984 zpracoval široký tým 16 autorů z ČHMÚ

a SHMÚ pod vedením Jaroslava Červeného dílo Podnebía vodní režim ČSSR. Publikace shrnuje kvalitativní i kvanti-tativní poznatky o tehdejším stavu a tendencích vývoje pod-nebí a vodního režimu. S cílem poskytnout informace o pod-nebí a vodním režimu jsou analyzovány vybrané hydromete-orologické charakteristiky a prvky, jako např. atmosférickésrážky, odtoky ze srážek, kvalita ovzduší. Je podána hydro-meteorologická charakteristika jak vybraných oblastí státu,tak i národohospodářských činností a to s důrazem na antro-pogenní ovlivňování přírodního prostředí. V publikaci jeobsáhlý faktografický materiál (94 tabulek, 32 obrázků). Pre-zentované prognostické výhledy na 20 až 30 let se splnily sestřídavými výsledky – pokud se týká klimatických očekáváníbyly poměrně velmi přesné, vliv hospodářských činností sev důsledku politických změn odehrál v jiných rozměrech.

Tato průřezová kniha má odborný charakter, nicméněvýznamně přispívá k poznání ústavu a jeho činností.

7. DĚJINY METEOROLOGIE V ČESKÝCHZEMÍCH A NA SLOVENSKU [24]Tato kniha se vymyká z vymezeného pole sledovaných

publikací. Existence a činnost ústavu je však v tomto synte-tickém díle ozřejmována v mnoha polohách a dějinných sou-vislostech. Chod a působení hydrometeorologických ústavův Praze a v Bratislavě jsou zachyceny od roku 1919 až do roku1992 (do vzniku samostatných republik). Cenná je i průvod-


ní dokumentace – dějiny obsahují 1 100 bibliografických cita-cí, 41 vkomponovaných drobných medailonů významnýchosobností, 61 černobílých fotografií v textu a 53 barevnýchfotografií v příloze.

8. ZÁVĚRV průběhu 85 let existence Českého hydrometeorologic-

kého ústavu vyšlo několik desítek druhově odlišných i obsa-hově zaměřených publikací, popisujících jeho organizacia společenské uplatnění. Tato publikační činnost přispívák poznání jedné z prvních odborných institucí vytvořených povzniku Československa. Dokumentuje, jak se tato institucevyvíjela po stránce odborné, technické, kapacitní, personálníi objektové. Svědčí o tom, jak rozšíření do instituce pokrýva-jící tři obory, umožnilo dnes poskytovat komplexní synchro-nizované informace o stavu atmosféry, hydrosféry, jakostivody a čistoty ovzduší. Pokusili jsme se podchytit hlavnívýstupy z této produkce, aby nezůstaly opomenuty, ne-lizapomenuty.

Literatura[1] Státní ústav meteorologický v prvém desetiletí republiky.,

1928. Praha: Státní ústav meteorologický. 91 s.[2] Padesát let Československé meteorologické služby., 1969.

Praha: Hydrometeorologický ústav v Praze. 64 s.[3] Hydrologická a meteorologická služba Československé

socialistické republiky., 1970. Praha: Hydrometeorologic-ký ústav. 56 s., 52 obr.

[4] Meteorology and hydrology in the Czechoslovak socialistRepublic., 1978. Praha: Hydrometeorologický ústav. 48 s.,21 obr. [Paralelní text ve francouzštině a ruštině.]

[5] Hydrometeorologický ústav a národní hospodářství., 1979.Praha: Hydrometeorologický ústav. 80 s., 50 obr.

[6] Český hydrometeorologický ústav., 1984. Praha: Českýhydrometeorologický ústav. 80 s.

[7] Český hydrometeorologický ústav 1954–2004., 2004.[Czech Hydrometeorological Institute 1954–2004.] Praha:Český hydrometeorologický ústav. 64 s.

[8] Výroční zpráva Hydrometeorologického ústavu., 1969 (73s.), 1970 (52 s.), 1971 (47 s.), 1972 (52 s.), 1973 (56 s.),1974 (70 s.), 1975 (40 s.), 1976 (72 s.). 1970–1977. Praha:Hydrometeorologický ústav.

[9] Zpráva o činnosti za roky 1981–85., 1986. Praha: Českýhydrometeorologický ústav 1986. 83 s.

[10] Výroční zpráva Českého hydrometeorologického ústavu1993 (34 + 4 s. příl), 1994 (44 s. + 4 s. příl.), 1995 (44 s.),1996 (49 s.), 1997 (56 s.), 1998 (58 s.), 1999 (52 s.), 2000(46 s.), 2001 (54 s.), 2002 (67 s.), 2003 (v tisku),1994–2004. Praha: Český hydrometeorologický ústav.

[11] Sborník referátů z technicko-ekonomické konference napočest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.,1977. Praha: Hydrometeorologický ústav. 158 s.

[12] Sborník referátů vědeckotechnické konference., 1979.Praha: Hydrometeorologický ústav. 136 s.

[13] III. Technicko-ekonomická konference., Praha 12. 11.1981, 1982. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 114 s.

[14] Trendy rozvoje hydrologie a meteorologie a jejich využitív národním hospodářství., 1984. Praha: Český hydromete-orologický ústav. 206 s.

[15] Zkvalitnění vědecké a technologické činnosti ČHMÚv podmínkách přestavby hospodářského mechanismuv ČSSR. V. technicko-ekonomická konference., 1989.Praha: Český hydrometeorologický ústav. 65 s.

[16] GREGOR, A., 1922. O činnosti Státního ústavu meteorolo-gického. In: Sborník Československé společnosti zeměpis-né, roč. 28, s. 88–92.

[17] SCHNEIDER, R., 1949. K třicetiletí Státního meteorolo-gického ústavu. Meteorologické Zprávy, roč. 3, č. 6,s. 89–91.

[18] Meteorologické Zprávy., 1960, roč. 13, č. 2.[19] Meteorologické Zprávy., 1984, roč. 37, č. 4.[20] Meteorologické Zprávy., 1999, roč. 52, č. 6.[21] BEDNÁŘ, J., 2000. K 80. výročí československé hydrome-

teorologické služby. Meteorologické Zprávy, roč. 53, č. 1,s. 1–3.

[22] Počasí. Moderní předpovědní metody, prevence a snižová-ní následků katastrof., 2002. Praha: MŽP. 64 s.

[23] ČERVENÝ, J. a kol., 1984. Podnebí a vodní režim ČSSR.Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 414 s.

[24] KRŠKA, K – ŠAMAJ, F. 2001. Dějiny meteorologie v čes-kých zemích a na Slovensku. Praha: Karolinum. 568 s.

Lektor RNDr. K. Krška, CSc., rukopis odevzdán v únoru 2004.

SCÉNÁŘE ZMĚNY KLIMATU NA ÚZEMÍ ČESKÉREPUBLIKY A ODHADY DOPADŮ KLIMATICKÉZMĚNY NA HYDROLOGICKÝ REŽIM, SEKTORZEMĚDĚLSTVÍ, SEKTOR LESNÍHOHOSPODÁŘSTVÍ A NA LIDSKÉ ZDRAVÍ V ČRAutoři J. Kalvová a kol., L. Kašpárek a kol., D. Janouš a kol.,Z. Žalud a kol., H. Kazmarová a kol. Praha: Český hydrometeorologický ústav 2002. 158 stran.Národní klimatický program České republiky, sv. 32. ISBN80-86690-01-6.

S více než ročním zpožděním proti vročení vyšla publika-ce poskytující informace o změnách klimatu a jejich dopa-dech v České republice. Publikace je rozdělena do dvou částínazvaných– Globální klimatické modely a scénáře změny klimatu pro

Českou republiku– Odhad dopadů klimatické změny vyvolané zesílením

skleníkového efektu na vodní zdroje, lesní hospodářství,zemědělství a zdravotnictví České republikyV prvním oddílu seznamují autoři čtenáře v pěti kapito-

lách s globálními klimatickými modely, metodami vytvářeníklimatických scénářů, použitými klimatickými modely provytváření scénářů změny klimatu v ČR, variantními scénářizměny klimatu a metodikou simulace denních dat pro změně-né podnebí.

V druhé části jsou prezentovány odhady dopadů změnpodnebí na vybraná odvětví a lidské zdraví v ČR shrnutév jednotlivých kapitolách do jistých prognóz.

Text je provázen tabulkami, četnými grafy i bohatou bib-liografií.

Vydaná publikace shrnuje výsledky výzkumu týkající sedané problematiky i povinností ČR vyplývajících Rámcovéúmluvy OSN a dalších dokumentů.

Zdeněk Horký


1. ÚVODV předchozích pracích [4, 5] jsme popsali výsledky první

integrace numerického předpovědního modelu ALADINv klimatickém modu. Model byl integrován pro měsíc červe-nec 1998 na základě bočních okrajových podmínek, dodáva-ných mu z asimilací globálního předpovědního modeluARPEGE, jež reprezentují pozorovanou skutečnost. Ukázalose, že předpovědní model ALADIN je po provedení jen nej-nutnějších technických úprav schopen být integrován poobdobí značně přesahující integrační dobu používanouv meteorologickém provozu, pro niž byl model vyvíjen, tj. 48hodin. V modelu se nehromadí systematické chyby, ani seneobjevuje postupný růst náhodných chyb.

Cílem tohoto příspěvku je stručně popsat další měsíčníintegrace modelu ALADIN, jejichž cílem bylo a) stanovit citlivost výstupů z modelu na některé převážně

technické parametry integrace ab) ověřit integrovatelnost modelu i v jiném ročním období.

Prezentovány a srovnány jsou zde proto výsledky čtyřintegrací modelu ALADIN pro červenec 1998 a čtyř integra-cí pro leden 1999, lišící se způsobem interpolace spodníchokrajových podmínek, jejich relaxací ke klimatologickýmhodnotám, spojitostí integrace a prostorovým rozlišením boč-ních okrajových podmínek. Při srovnání je důraz kladen nanejdůležitější klimatické prvky, tj. přízemní teplotu a srážky,a vertikální profily některých proměnných.

2. POPIS EXPERIMENTŮPro experimenty byla použita operativní verze modelu

ALADIN s následujícími parametry:– horizontální krok sítě 12 km,– 31 vertikálních hladin v hybridní souřadnici η,– velikost integrační oblasti 2800 x 2200 km,– počet uzlových bodů 229 x 205.

U operativní verze modelu byly provedeny jen úpravytechnického charakteru nutné pro umožnění měsíc dlouhéhoběhu. Model ALADIN byl vnořen do pozorovaných okrajo-

vých podmínek, reprezentovaných asimilacemi globálnímpředpovědním modelem ARPEGE. To je nejjednodušší mož-nost zajištění pozorovaných okrajových podmínek díky exi-stenci předpovědní linky ARPEGE � ALADIN. Okrajovépodmínky byly obnovovány jednou za šest hodin integrační-ho času. Integrace byly provedeny pro červenec 1998 a leden1999.

Cílem experimentů bylo zjistit vliv některých parametrůmodelu na výsledky integrace. Konkrétně se jedná o:

a) Vliv relaxace spodní půdní okrajové podmínky ke kli-matologickým hodnotám. Je důležité vědět, zda v modelu lzeponechat podmínky na spodním okraji hluboké půdní vrstvy(teplotu a půdní vlhkost) se samovolně vyvíjet během inte-grace, nebo zda je nutno je pomocí relaxace udržovat v blíz-kosti klimatologických hodnot.

b) Vliv „restartu“, tj. spojitosti integrace. Standardnímpostupem při dlouhodobých integracích je provádět celouintegraci vcelku. To je však technicky poměrně náročné.Zkoumáme proto alternativní možnost, kterou je integrace podenních časových segmentech (den po dni), kdy stav modelo-vé atmosféry v posledním časovém kroku předchozí integra-ce vstupuje jako počáteční podmínka do následující integra-ce. Vzhledem k použitému integračnímu schematu je pro kaž-dý integrační krok modelu nutno znát stav modelu ve dvoupředchozích časových krocích. Na konci každé integrace všakmodel ukládá svůj stav jen v posledním integračním krokua na začátku každé integrace je proto prováděn neúplný krok,vycházející jen z jedné časové hladiny, nikoliv dvou. Proto jeintegrace den po dni ne zcela korektní.

c) Vliv rozlišení okrajových podmínek. Byly srovnányvýsledky běhů modelu ALADIN pro rozlišení okrajovýchpodmínek T149, v němž jsou poskytovány výstupy z asimila-ce předpovědním modelem ARPEGE, s během, v němž bylorozlišení okrajových podmínek sníženo na T63. Integraces řídkými okrajovými podmínkami (T63) simuluje podmínky,za nichž bude probíhat integrace modelu ALADIN vnořené-ho do výstupů z globálního klimatického modelu ARPEGE-

Radan Huth – Jan Kyselý – Lucie Pokorná (ÚFA AV ČR) – Aleš Farda (KMOP MFF UK) – Richard Mládek –Zuzana Huthová – Stanis lava Kliegrová – Ladis lav Metelka (ČHMÚ)

MĚSÍČNÍ INTEGRACE MODELU ALADINV KLIMATICKÉM MODU: VLIV NĚKTERÝCH

PARAMETRŮ

One month-long integrations of the ALADIN model in the climate mode: Effect of selected parameters. The effect ofseveral parameters on surface temperature, precipitation, and vertical profiles is examined for one-month long integrations ofthe ALADIN model for July 1998 and January 1999. The model was nested within observations, represented by assimilationsof the ARPEGE global numerical weather prediction model. The parameters include (i) relaxation of deep soil conditions toclimatology, (ii) continuity of integration, and (iii) horizontal resolution of lateral boundary conditions. The effect is most pro-nounced for change in lateral boundary conditions, the effect of the other two options is much smaller than the biases of theintegrations.

KLÍČOVÁ SLOVA: model regionální klimatický – integrace dlouhodobé – validace modelů – rozlišení sítě modelu hori-zontální – profily vertikální – teplota vzduchu – srážky atmosférické

Upozornění: Obr. 1–8 jsou uvedeny v barevné příloze I–VIII uprostřed čísla, černobílé obrázky 9–13 jsou v textu článku.Note: Figures 1–8 are printed in a colour supplement on pages I–VIII in the middle of the issue, black and white figures 9–13are within the text of the paper.


Climat, neboť rozlišení globálního modelu ARPEGE-Climatje právě T63. Značky T63 a T149 charakterizují tzv. „uřezá-vání“ ve spektrálních modelech, jež jednoznačně určuje jejichrozlišení. Uřezávání představuje, přibližně řečeno, počet vlnrozlišených podél rovnoběžky. Spektrální rozlišení T63a T149 přibližně odpovídají horizontálnímu kroku sítě 1,9°a 0,8°. Více podrobností o problematice horizontálního rozli-šení ve spektrálních modelech lze nalézt ve většině monogra-fií zabývajících se numerickými předpovědními a klimatický-mi modely, např. v [8], str. 147.

Pro oba měsíce byly provedeny čtyři integrace, které jsoupopsány v tab.1. Jejich vzájemným srovnáním můžeme odha-lit vliv jednotlivých voleb parametrů popsaných výše.Integrace bez relaxace spodní okrajové podmínky, bez restar-tů, tj. pro celý měsíc vcelku, a s jemným rozlišením okrajo-vých podmínek (T149) je zvolena jako referenční, tj. ostatníintegrace jsou s ní srovnávány. Proto je v tab.1 označena jakoSTAND, tedy standardní.

Tab. 1 Popis čtyř integrací modelu ALADIN.

Table 1. Description of four integrations of the ALADIN model.

Zkratka Relaxace Spojitost rozlišeníintegrace

STAND NE měsíc vcelku T149

RELAX ANO měsíc vcelku T149

DEN NE den po dni T149

T63 NE měsíc vcelku T63

3. METODIKA VYHODNOCENÍHodnoty měsíčního průměru průměrné denní teploty, tj.

průměr ze čtyř termínových hodnot, které jsou k dispozici: 06,12, 18 a 24 UTC, a měsíčních úhrnů srážek byly nejdřívez uzlových bodů modelu ALADIN interpolovány do sítě0,5 x 0,5 stupně. Tyto hodnoty byly pro standardní běh porov-nány s klimatologií Willmotta a Matsuury [9], definovanounad kontinentem právě v síti s rozlišením půl stupně. Dále bylyv téže síti porovnávány jednotlivé běhy mezi sebou. Ukazujese, že výsledky nejsou citlivé na volbu interpolační metody.

Rovněž prezentujeme systematické chyby vertikálníchprofilů některých proměnných. Ty jsou získány jako rozdílyplošných průměrných hodnot přes vnitřek integrační oblastiseverně od Alp, tj. přibližně mezi 45°30’ a 54°30’ s. š. a 6°a 28° v. d., za období od 5. dne integrace do jejího konce, mezivýstupy z modelu a asimilacemi modelu ARPEGE, kterépředstavují skutečnost. Hodnoty jsou počítány ve standard-ních tlakových hladinách, počínaje 925 hPa a konče 50 hPa.

4. VÝSLEDKY STANDARDNÍCH BĚHŮVýsledky standardního běhu pro červenec 1998 již byly

popsány v předchozích pracích [4, 5], přesto je pro srovnáníprezentujeme i zde.

Na mapě systematických chyb průměrné přízemní teplo-ty vzduchu pro leden 1999 (obr.1 dole) nacházíme rozsáhléoblasti, kde je teplota výrazně podhodnocena. Jedná se pře-vážně o oblasti s vysokou orografií (Alpy, Pyreneje, Apeniny,Řecko a Albánie, Malá Asie, severní Afrika). K mírnémupodhodnocení teploty dochází i v jižní Francii, západníBritánii a v západním Německu. Naopak mírné nadhodnoce-ní teploty zaznamenáváme na východě integrační oblasti,zejména na Ukrajině, v Rumunsku a Maďarsku. Obrázek je doznačné míry podobný červenci 1998 (obr.1 nahoře), zejménav tom, že velké záporné chyby se koncentrují do horských

oblastí a že záporná chyba je v jižní části integrační oblastivětší než v severní. V červenci však nenacházíme žádné sou-vislé oblasti, kde je model oproti skutečnosti teplejší. Pro obaměsíce platí, že systematické chyby teploty jsou co do veli-kosti dobře srovnatelné s mnoha jinými modely (a častoi menší) [1, 2, 7]. Na rozdíl od modelu ALADIN však větši-na ostatních modelů vykazuje tendenci k nadhodnocení tep-loty v Evropě v létě a podhodnocení teploty v zimě [1, 2]. Lzeuvést, že systematická chyba v horských oblastech je pravdě-podobně spojena s nestejnou nadmořskou výškou uzlovýchbodů v modelu a stanic, z nichž byla interpolována klimato-logie – není tedy projevem problémů v modelu, ale spíše roz-dílů mezi jeho orografií a nadmořskou výškou stanic, z nichžje klimatologie konstruována a jež leží převážně v údolích.

Chyby srážek v procentech pozorovaných srážkovýchúhrnů jsou zobrazeny na obr. 2. V obou měsících vykazujíchyby v některých oblastech (zejména na severovýchoděa severu) pásovitou strukturu, což pravděpodobně souvisís omezenou schopností modelů správně lokalizovat intenziv-ní srážky ze synoptických systémů a správně určit, ze kterých(i správně lokalizovaných) systémů silné srážky vypadnou[6]. V obou měsících převládá nadhodnocení srážek. V čer-venci přitom zaznamenáváme rozsáhlejší oblasti se značnýmnadhodnocením srážek (nejvíce tam, kde jsou pozorovanésrážky velmi malé, a stačí proto jen malá absolutní chybak tomu, aby vznikla velká relativní chyba v procentech – např.jižní Turecko a francouzské Středomoří), zatímco v lednu jenadhodnocení mírnější. V lednu pak rovněž vidíme rozsáh-lejší oblasti, kde je model příliš suchý: Británie, severovýchodRumunska, a méně výrazně i ve střední Evropě a bývaléJugoslávii. Za povšimnutí stojí v lednu suchá oblast podélhranic integrační oblasti, nejlépe vyjádřená podél východnía severní hranice: to je důsledek „vnucování“ bočních okrajo-vých podmínek, při němž mohou vzniknout podobné nekon-zistence a nestability [3]. V červenci je tento nedostatek vyjá-dřen daleko slaběji, pravděpodobně v důsledku slabší advek-ce v letním období. Srovnání s jinými obdobnýmimodelovými integracemi ukazuje, že chyby modelu ALADINnijak nevybočují z normy, ale že přitom, obdobně jako u tep-loty, projevují jistou tendenci k opačnému ročnímu chodu nežu většiny modelů: Modely nad Evropou totiž vykazují spíšenadhodnocení srážek v zimě a jejich podhodnocení v létě [1].

5. VLIV PARAMETRŮ INTEGRACE NATEPLOTU A SRÁŽKY

5.1 Vliv relaxaceVliv relaxace teploty a vlhkosti ve spodní půdní vrstvě, tj.

spodní okrajové podmínky, ke klimatologickým hodnotám jezjišťován porovnáním integrace RELAX se standardní inte-grací (STAND). Tyto dva běhy se navzájem liší právě jen rela-xací. Prostorové rozložení systematických chyb v experimen-tu RELAX je velmi podobné experimentu STAND; proto jejneukazujeme a prezentaci omezíme na rozdíly mezi oběmaběhy. Ty jsou uvedeny v obr. 3 (teplota) a 4 (srážky – tento-krát se jedná o absolutní hodnoty v milimetrech). Je vidět, ževliv relaxace je malý vzhledem k velikosti systematické chy-by teploty i srážek. Relaxace vede ke změně průměrné teplo-ty do ± 0,3 °C v červenci a do ± 0,15 °C v lednu. V červencije teplota v experimentu RELAX vyšší v severní části inte-grační oblasti a nižší v její jižní části, což vede k mírnému sní-žení záporné systematické chyby teploty na severu a k jejímumírnému zvýšení zejména v horských oblastech. V lednu jevliv relaxace na teplotu nesystematický; geograficky souvis-


lejší oblasti se zvýšením, resp. snížením teploty oproti stan-dardnímu experimentu prakticky neexistují. Ani vliv relaxacena srážky se nezdá být systematický. Rozdíl mezi oběmaexperimenty se na většině integrační oblasti pohybuje v roz-mezí několika málo milimetrů, resp. procent; rozdíly ± 10 mm,resp. ± 20 %, jsou překročeny jen v několika málo izolova-ných čtvercích sítě, a to v červenci na severovýchodě oblastia v lednu ve středním Středozemním moři.

5.2 Vliv spojitosti integrace (restartu)Experimenty STAND a DEN se liší jen spojitostí integra-

ce: zatímco běh STAND byl integrován po celý měsíc vcelku,běh DEN byl integrován po jednodenních segmentech, kdy započáteční podmínky pro následující integraci byly vzatyvýstupy z 24 hodin předchozí integrace. Srovnání experimen-tů STAND a DEN tak umožňuje zjistit, jaký vliv na výsledkymá nekorektnost prvního časového kroku v sérii jednoden-ních integrací.

Rozdíly mezi experimenty DEN a STAND jsou zobrazenyna obr. 5 pro průměrnou teplotu a na obr. 6 pro srážky. V čer-venci 1998 je vliv denního restartu na teplotu malý – jen výji-mečně přesahuje ± 0.2 °C – a plošné rozložení rozdílů mezioběma integracemi nevykazuje žádné systematické rysy.Naproti tomu v lednu 1999 vede denní restart na některých mís-tech k oteplení přes 0.4 °C a ochlazení o téměř 0.8 °C. Vliv res-tartu je přitom omezen prakticky jen na kontinent; nad mořemrozdíly dosahují jen ± 0.1 °C. Vliv opakovaného restartu je geo-graficky podmíněn: záporné rozdíly se objevují v jižní částiintegrační oblasti, zejména v severní Africe, Pádské nížině,z obou stran Pyrenejí a v Turecku, zatímco kladné odchylkypřevažují v severní části integrační oblasti s maximy podélpobřeží Severního a Baltského moře, na severovýchodě inte-grační oblasti a v některých horských oblastech, zejménav Alpách a rumunských Karpatech. Opakovaný restart tak navelké části území vede v lednu 1999 k mírnému zvýšení syste-matické chyby teploty. Vliv restartu na srážky je geografickyznačně omezen; hodnot přes ± 10 mm dosahuje ve stejnýchoblastech jako vliv relaxace, tj. na severovýchodě integračníoblasti v červenci 1998 a ve středním Středomoří v lednu 1999.S výjimkou teploty v červenci 1998 je vliv restartu na teplotua srážky výraznější než vliv relaxace; stále je však podstatněmenší než systematická chyba těchto proměnných.

5.3 Vliv horizontálního rozlišení okrajovýchpodmínekVliv zředění okrajových podmínek je podstatně větší než

vliv relaxace i spojitosti integrace. Rozdíl mezi experimentyT63 a STAND je ukázán na obr. 7 pro teplotu a obr. 8 pro úhrnsrážek. Nejvíce se zředění okrajových podmínek projevujepodél okrajů integrační oblasti. Velké změny teploty i srážekse však objevují i uvnitř oblasti: v červenci 1998 zejménau Sardinie a Korsiky, kde zředění okrajových podmínek vedeke značnému ochlazení nad mořem v jejich okolí, a v lednu1999 nad převážnou částí území severně od Alp, kde rovněždochází ke značnému ochlazení. Rozdíly srážek v červenci1998 jsou prostorově málo konzistentní a vykazují pásovoustrukturu, což svědčí o souvislosti s jednotlivými intenzivní-mi srážkovými událostmi. V lednu 1999 jsou území, kde zře-dění okrajových podmínek má vliv na srážky, omezeny naokraje integrační oblasti.

Velikost rozdílů mezi integracemi T63 a STAND jev některých oblastech srovnatelná se systematickou chybouobou proměnných. Přesto se pole celkové systematické chy-by integrací T63 (nejsou ukázány) od chyb integrace STAND

(na obr. 1 a 2) téměř neliší; výjimkou je oblast severníhoNěmecka, severní Francie, jihu Skandinávie a Británie v led-nu 1999, kde se v integraci T63 objevuje záporná systematic-ká chyba teploty mezi –2 a –4 °C.

6. VLIV PARAMETRŮ INTEGRACE NA VERTIKÁLNÍ PROFILYVedle plošného rozložení teploty a srážek jsou se skuteč-

ností srovnány vertikální profily pěti proměnných: teploty,relativní vlhkosti, zonální a meridionální složky větru a verti-kální rychlosti (obr. 9 až 13). Srovnání je provedeno pro tla-kové hladiny od 925 do 50 hPa pro plošně a časově průměro-vané hodnoty: průměrování je provedeno přes oblast uvnitřintegrační oblasti severovýchodně od Alp a pro 5. až 31. denintegrace. Skutečnost je reprezentována analýzami předpo-vědního modelu ARPEGE; proto je možné srovnání i veličin,které se reálně neměří, jako např. vertikální rychlosti. Vyho-dnocení vertikálních profilů je ukázáno pro červenec 1998.

Standardní experiment je na obr. 9 až 13 vyznačen čárko-vanou čarou a křížky. Vidíme, že teplota je podhodnocena vespodní a horní troposféře, slabě nadhodnocena ve střední tro-posféře a silně nadhodnocena v oblasti tropopauzy. Relativnívlhkost je nadhodnocena o 2 až 6 procent v celé troposféře,s maximy poblíž zemského povrchu a pod tropopauzou.Zonální vítr je slabě nadhodnocen v převážné části troposfé-ry a silněji podhodnocen ve spodní stratosféře; meridionálnívítr pak vykazuje podhodnocení (tj. slabší jižní, resp. silnějšíseverní složku) v téměř celé tloušťce troposféry. Vertikálnírychlost je nadhodnocena v mezní vrstvě a podhodnocena

Obr. 9 Vertikální profily plošně a časově průměrované systematické chy-by teploty (°C). Standardní experiment označen čárkovaně a křížky,RELAX tečkovaně a trojúhelníčky, DEN dlouze čerchovanou čaroua ležatými křížky v kroužku a T63 krátce čerchovanou čarou a čtverečky.

Fig. 9. Vertical profiles of the temperature bias, spatially and temporal-ly averaged (°C). The standard experiment is denoted by a dashed lineand crosses, RELAX by a dotted line and triangles, DEN by a long dot-dashed line and plus signs in circles, and T63 by a short dot-dashed lineand squares.


Obr. 11 Jako na obr. 9, ale pro zonální (západní) složku větru (v m/s).

Fig. 11. As in Fig. 9, except for zonal (west) wind component (in m/s).

Obr. 12 Jako na obr. 9, ale pro meridionální (jižní) složku větru (v m/s). Pro přehlednost je profil experimentu T63 uveden odděleně.

Fig. 12. As in Fig. 9, except for meridional (south) wind component (in m/s). The profile for the T63 experiment is plotted separately.

Obr. 10 Jako na obr. 9, ale pro relativní vlhkost (0.01 = 1%).

Fig. 10. As in Fig. 9, except for relative humidity (0.01 = 1%)


v celé zbývající části profilu; zde upozorňujeme, že kladnávertikální rychlost odpovídá rostoucímu tlaku, tedy sestup-ným pohybům. Z toho vyplývá, že s výjimkou mezní vrstvyjsou v modelu intenzivnější výstupné pohyby než ve skuteč-nosti.

Z výše uvedeného vyplývá, že:– systematické chyby teploty, zejména záporná chyba při

zemském povrchu, jsou aspoň zčásti způsobeny systema-tickou chybou meridionální složky větru (slabší jižní / sil-nější severní proudění);

– nadhodnocené úhrny srážek v modelu souvisejí s přílišvysokou relativní vlhkostí vzduchu v troposféře a přílišsilnými vzestupnými pohyby vzduchu nad mezní vrstvou.Vliv relaxace spodní okrajové podmínky na vertikální

profily (experiment RELAX je na obr. 9 až 13 vyznačen troj-úhelníčky a tečkovanou čarou) je pro všechny proměnné vevšech hladinách zanedbatelný; pro některé proměnné jsouprofily běhů STAND a RELAX prakticky identické.

Vliv spojitosti integrace (experiment DEN je na obr. 9 až13 vyznačen ležatými křížky v kroužku a dlouze čerchovanoučarou) se projevuje mírným snížením kladné systematickéchyby zonálního větru zejména v horní troposféře, změnamisystematické chyby meridionální složky větru (zvýšení/sníže-ní záporné systematické chyby ve spodní/horní troposféře)a nepatrným zvýšením systematické chyby vertikální rych-losti ve střední troposféře. Vliv na profily teploty a vlhkosti jezanedbatelný.

Zředění okrajových podmínek se ve vertikálních profilechprojevuje daleko výrazněji než vlivy relaxace a spojitosti inte-grace (experiment T63 je v obr. 9 až 13 vyznačen čtverečkya krátce čerchovanou čarou). Oproti ostatním experimentůmzaznamenáváme ve střední a horní troposféře (nad 600 hPa)i okolo tropopauzy ochlazení o 0.3 °C a zvýšení relativní vlh-kosti až o 4 %; relativní vlhkost v hladinách 400 a 350 hPa jetak celkem nadhodnocena až o 10 %. Vertikální rychlost jev celé troposféře vůči ostatním experimentům vyšší, tj.výstupné pohyby jsou slabší, což znamená malé zvýšení sys-tematické chyby v mezní vrstvě a snížení nad ní. Největší chy-by u experimentu T63 zaznamenáváme u rychlosti větru.Zonální složka je výrazně podhodnocena v celé tloušťceatmosféry, přičemž chyba roste s výškou a v hladině 200 hPadosahuje 2 m/s. Profil meridionální složky vykazuje podobnécharakteristiky jako u ostatních integrací (relativně velkázáporná chyba na horní hranici mezní vrstvy, malá zápornáchyba ve střední troposféře a velká záporná chyba ve 100 hPa),jen je celý posunut do oblasti daleko větších záporných chyb,jež se pohybují mezi 0.6 a 1.6 m/s. To znamená, že v integra-ci T63 je oproti skutečnosti i ostatním integracím podstatněoslaben (zesílen) jižní (severní) vítr.

7. ZÁVĚRUkázali jsme výsledky měsíc dlouhých integrací nume-

rického modelu ALADIN pro červenec 1998 a leden 1999. Přivalidaci jeho výstupů jsme se soustředili na teplotu, srážkya vertikální profily teploty, relativní vlhkosti, obou horizon-tálních složek rychlosti větru a vertikální rychlosti. Ukázalijsme, že model ALADIN má při vnoření do pozorovanýchhodnot, reprezentovaných asimilacemi globálním předpověd-ním modelem ARPEGE, systematické chyby plně srovnatel-né či menší než jiné modely pro oblast Evropy.

Relaxace teploty a vlhkosti ve spodní vrstvě půdy ke kli-matologickým hodnotám má na výsledky integrace malý vliv:rozdíly mezi integracemi s relaxací a bez ní se pohybují do

několika málo desetin °C a několika milimetrů měsíčníhoúhrnu srážek. Vertikální profily obou integrací jsou téměřtotožné. Zkoumané běhy byly provedeny pro období vrchol-ného léta a zimy, kdy jsou půdní parametry poměrně ustále-né; proto tyto výsledky není možno přeceňovat a extrapolovatje na přechodná roční období a delší integrace. V obou těch-to případech je možno očekávat větší vliv relaxace podmínekve spodní vrstvě půdy na výsledky integrací.

Vliv spojitosti integrace, tj. rozdíl mezi integrací po jedenměsíc vcelku a sérií den dlouhých integrací s nekorektnímprvním časovým krokem, je poněkud větší než vliv relaxace,zejména v lednu 1999.

Největší vliv ze zkoumaných technických parametrů mározlišení okrajových podmínek. Rozdíl mezi integrací s okra-jovými podmínkami s rozlišením předpovědního modeluARPEGE (T149) a integrací s okrajovými podmínkami s roz-lišením globálního klimatického modelu ARPEGE-Climat(T63) je velký zejména podél hranic integrační oblasti; tentorozdíl dosahuje na některých místech velikosti systematickéchyby. Řidší okrajové podmínky vedou i k podstatně většímchybám ve vertikálních profilech složek rychlosti větru.

Z uvedeného vyplývá, že při klimatických integracíchmodelu ALADIN– pravděpodobně není třeba provádět relaxaci spodní okra-

jové podmínky ke klimatologickým hodnotám;– je lépe dát přednost integraci vcelku či po dlouhých časo-

vých úsecích před integrací po krátkých časových úse-cích, kdy první krok každé integrace je nekorektní, neboťk dispozici má údaj jen z jedné časové hladiny namístopotřebných dvou;

– zředění okrajových podmínek vede ke zhoršení přesnostimodelu zejména v okrajových oblastech, a také ve verti-kálních profilech.

Obr. 13 Jako na obr. 9, ale pro vertikální rychlost (v Pa/s).

Fig. 13. As in Fig. 9, except for vertical velocity (in Pa/s).


PoděkováníTato práce vznikla za podpory Grantové agentury ČR, projekt205/01/0804, a Ministerstva životního prostředí ČR, projektVaV/740/7/01.

Literatura[1] CHRISTENSEN, J.H. – MACHENHAUER, B. – JONES,

R.G. – SCHÄR, C. – RUTI, P.M. et al., 1997. Validation ofpresent-day regional climate simulations over Europe:LAM simulations with observed boundary conditions.Climate Dynamics, roč. 13, s. 489–506.

[2] CHRISTENSEN, O.B. – GAERTNER, M.A. – PREGO,J.A. – POLCHER, J., 2001. Internal variability of regionalclimate models. Climate Dynamics, roč. 17, s. 875–887.

[3] GIORGI, F. – MEARNS, L.O., 1999. Introduction to spe-cial session: Regional climate modeling revisited. Journalof Geophysical Research, roč. 104, s. 6335–6352.

[4] HUTH, R. – METELKA, L. – HALENKA, T. – MLÁDEK, R.– HUTHOVÁ, Z. et al., 2003. Regionální klimatické mode-lování v ČR – projekt ALADIN-Climate. MeteorologickéZprávy, roč. 56, s 97–103.

[5] HUTH, R. – MLÁDEK, R. – METELKA, L. – SEDLÁK,

P. – HUTHOVÁ, Z. et al., 2003. On the integrability of limi-ted-area numerical weather prediction model ALADINover extended time periods. Studia Geophysica et Geo-daetica, roč. 47, s. 863–873.

[6] KUNKEL, K.E. – ANDSAGER, K. – LIANG, X.-Z. – ARRITT, R.W. – TAKLE, E.S. et al., 2002. Observationsand regional climate model simulations of heavy precipita-tion events and seasonal anomalies: A comparison. Journalof Hydrometeorology, roč. 3, s. 322–334.

[7] LISTON, G.E. – PIELKE, R.A., 2000. A climate version ofthe Regional Atmospheric Modeling System. Theoreticaland Applied Climatology, roč. 66, s. 29–47.

[8] MCGUFFIE, K. – HENDERSON-SELLERS, A., 1999.A Climate Modelling Primer. Cichester: John Wiley & Sons.2.vyd. 253 s.

[9] WILLMOTT, C.J. – MATSUURA, K. Terrestrial air tem-perature and precipitation: Monthly and annual time series(1950–1999). http://climate.geog.udel.edu/~climate/html_pages/README.ghcn_ts2.html

Lektorka RNDr. R. Brožková, CSc., rukopis odevzdán v lednu2004.

OBNOVITELNÉ ZDROJE A MOŽNOSTI JEJICHUPLATNĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICEAutoři: J. Motlík, L. Šafmánek, J. Štekl, J. Váňa, R. Bařinka,M. Šafařík.Praha: ČEZ, a.s. 2003. 134 stran.

Publikace s názvem Obnovitelné zdroje a možnosti jejichuplatnění v České republice vznikla jako reakce na přípravuzákona o využití obnovitelných zdrojů v ČR, vstup ČR do EUa na přípravu dokumentu Státní energetická koncepce do roku2030. Vydání této studie, jejímž deklarovaným cílem jeobjektivně informovat o problematice výroby elektřinyz obnovitelných zdrojů v ČR, bylo podpořeno největší domá-cí energetickou společností ČEZ. Na publikaci se podílelautorský kolektiv, jehož členy lze považovat za nezávisléodborníky, kteří představují výrazné autority v jednotlivýchenergetických oborech. Protože nezanedbatelná část textu(str. 59 až 82) je věnována využití větrné energie v ČR, jevhodné na tuto publikaci upozornit.

Publikace je rozdělena do šesti samostatných částí. V prv-ní části je proveden ekonomický a legislativní rozbor součas-ného stavu výroby energie z obnovitelných zdrojů v ČR a eko-nomický výhled do roku 2010. Úroveň legislativy je porov-nána se stavem podpory této oblasti v členských státech EU.Následující části se zabývají rozvojem hydroenergetikya využitím větrné energie, biomasy a sluneční energie. V prá-ci jsou uvedeny základní teoretické poznatky týkající se jed-notlivých zdrojů energie a technologie, které se v praxi pou-žívají. Značná pozornost se věnuje jejich dopadu na životníprostředí a jsou publikovány základní údaje týkající se výro-by dané energie v ČR, popř. ve světě.

Autorem části zabývající se využitím větrné energie je J.Štekl, který se uvedenou problematikou zabývá již déle neždeset let a patří v této oblasti mezi všeobecně uznávané odbor-níky. Autor zde podrobně popisuje a porovnává typy větrných

elektráren, používané stožáry a různé typy generátorů převá-dějící energii větru na energii elektrickou. Poměrně velkápozornost je věnována historii větrné energetiky v ČR a jsouuvedeny podrobné údaje o existujících velkých větrných elek-trárnách včetně zhodnocení jejich činnosti. Rozvoj větrnéenergetiky u nás je porovnán s rozvojem v Rakouskua v Sasku, které mají podobné klimatické podmínky jako ČR.

Největší důraz je kladen na vysvětlení zákonitostí, kteréovlivňují proudění v mezní vrstvě atmosféry, a vztahu meziprouděním a energií větru. Jsou popsány modely používanépro určení pole rychlosti větru a způsob predikce výroby ener-gie, která je potřebná pro ekonomické zhodnocení projektuvýstavby větrné elektrárny nebo jejich farem. Na základě apli-kace modelů je proveden odhad potenciálu větrné energie naúzemí jednotlivých rozvodných společností. Je také zmíněnaa vyhodnocena metoda predikce výroby elektrické energie,která by umožňovala vyrovnávání stability sítě při časovévariabilitě rychlosti větru. Na závěr je analyzován negativnívliv větrných elektráren, např. hluk, vliv na avifaunu, vliv nakrajinu apod.

V poslední části se publikace zabývá ekonomickým zhod-nocením využití obnovitelných zdrojů. V tabulkách je porov-náno využívání různých zdrojů energie z řady hledisek. U jed-notlivých druhů energií jsou přehledně uvedeny nutné před-poklady a možná rizika.

Publikace je ojedinělá v tom, že současně popisuje a ana-lyzuje obnovitelné zdroje energií z řady hledisek od teoretic-kých základů až po konkrétní technologie a ekonomickézhodnocení. Autoři při argumentaci vycházejí z konkrétníchprací a statistických podkladů. Proto je tato publikace nepo-chybně dobrým podkladem pro další diskuse. Z hlediskaodborného zaměření je nejzajímavější část věnovaná větrnéenergii, která přehledně shrnuje stav této problematiky a dosa-žené výsledky v ČR.

Zbyněk Sokol

Documents

METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY - mzp.cz Huth Jan Kyselý Lucie Pokorná Ale Farda Richard Mládek Zuzana Huthová Stanislava Kliegrová Ladislav Metelka :