Chironomidae (Diptera) profundálu

vysokohorských jezer (Vysoké Tatry,

Slovensko) v různém stupni acidifikace

Mgr. Jolana TátosováMgr. Jolana Tátosová

RNDr. Evžen Stuchlík RNDr. Evžen Stuchlík CSc.CSc.

Vysokohorská jezeraVysokohorská jezera vzhledem ke své odlehlé poloze představují člověkem nenarušené přirozené biotopy. i zde se však projevily antropogenní vlivy v podobě dálkového atmosférického transportu látek (oxidy síry a dusíku, toxické organické a radioaktivní látky). Ty způsobily v 70. letech minulého století acidifikaci povrchových vod.

Klasifikace tatranských jezer

Stupeň acidifikace

pHA

(ekv l-1)Chlorofyl – a (g l-1)

Zooplantkon

neacidifikovaná > 6,2 > 20 0,2 – 2složení

nezměněno

acidifikací ohrožená

6,2 – 5,2 0 – 20 0 – 0,2 zcela chybí

silně acidifikovaná < 5,2 < 0 > 2

původní chybí, přežívá jen Chydorus

sphaericus

Tatranská jezera byla v různé míře zasažena acidifikací také a podle

hodnot alkalinity (A) jezerní vody byla rozdělena do tří skupin:

Našim cílem bylo zjistit, zda se změny chemismu vody a biomasy planktonu vyvolané acidifikací projevily také u profundálních zástupců čeledi Chironomidae (Diptera) vysokohorských jezer.

Cíle práce

Makrozoobentos mediálu vysokohorských jezer tvoří především zástupci

čeledi Chironomidae a řádu Oligochaeta.

O larvách pakomárů je známo, že jejich taxonomické složení dobře odráží

kyslíkové a potravní poměry v nádrži.

METODIKA

Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí.S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky.

Kód Nadm.výška Max. hl. Plocha jezera Type pH Alk Chl-ajezera m n.m. m ha povodí µeq/l µg/lLAD 2057 17.8 1.72 R 6.56 55.50 0.80PUS 2056 6.5 1.2 M/R 6.82 115.20 0.56ZKR 2017 23.1 5.16 R 6.54 68.50 0.37NTE 1941 43.2 4.91 M/R 6.79 70.00 1.76VHI 1946 53.2 17.57 M/R 6.80 100.00 0.99MHI 1923 6.1 2.22 M 7.30 276.00 0.56VEL 1663 4.5 2.24 M/R 6.51 40.10 0.28VFU 1698 2.3 0.46 DP/M 6.13 40.30 0.28VWA 2145 21.1 4.96 R 5.65 6.60 0.19NWA 2053 8 2.01 R 5.84 13.10 0.13

VZ 1919 6.9 2.26 M/R 6.24 26.90 0.01BAT 1879 - 2.78 R 5.98 17.90 0.03STA 2000 4.5 0.73 M 4.74 -13.50 13.00SES 1972 1.3 0.31 M/R 4.82 -10.50 0.18SLA 1676 2.5 0.1 DP 4.75 -12.70 4.12VTE 2124 4.2 0.55 R 4.78 -15.00 5.11JAM 1447 4.2 0.69 F 4.64 -23.20 7.50

Tab.1. Morfometrie, chemické parametry vody a množství chlorofylu-a ve sledovaných jezerech (Kopáček et al., 2000)

Typ povodí: R - skály, M – louky, DP - kosodřevina, F – forest Kód jezer: LAD = Ľadové, PUS = Pusté, ZKR = Zelené Krivánské, NTE = Nižné Terianske, VHI = Velké Hincovo, MHI = Malé Hincovo,VEL = Velické, VFU = Vyšné Furkotské, VWA = Vyšné Wahlenbergovo, NWA – Nižné Wahlenbergovo, VZ – Velké Žabie (Mengus.), BAT = Batizovské, STA = Starolesnianske, SES = Sesterské, SLA = Slavkovské, VTE = Vyšné Terianske, JAM = Jamské

METODIKA

Sledovaných 17 jezer bylo vybráno na základě dřívějších studií a reprezentují skupiny jezer v různém stupni acidifikace a s různým typem povodí.S výjimkou Velkého Hincova plesa jsou všechna jezera bez rybí obsádky.

Sediment byl odebírán na podzim v letech 1987 – 1991 pomocí drapáku Eckman – Birge (212,67 cm2), z každého jezera vždy 2 drapáky. Získaný materiál byl proprán na sítu 380 m a v polyetylenové láhvi fixován 4% formalínem.

Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace

VÝSLEDKY

abundance a počet taxonů larev pakomárů

LAD

PUSNTE

VHI

MHI

VELVFU

VWA NWA

VZ

BAT

SES

SLA

VTE

JAM

4.5 5.0 5.5 6.0 6.5 7.0 7.5

pH

5

10

15

20

25

30

35C

hiro

nom

idae

, 10

3 in

d.m

-2

STA

ZKR

0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8

log Zmax, m

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0lo

g N

, in

d m

-2

log N = 3.4788-1.1559*x

PUS

NTE

VHI

MHI

VEL

VFU

VWA

NWA

VZ

BAT

STA

SLAJAM

4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 7,5

pH

0

1

2

3

4

5

6počet

dru

hů

ZKRLAD

VTESES

0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,4 1,6 1,8

log Zmax, m

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8lo

g p

očt

u d

ruhů

y = 0.6509-0.2807*x

taxonomická struktura larev pakomárů

Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace

abundance a počet taxonů larev pakomárů

VÝSLEDKY

TNG ZAL HTM TNL MPS TNL MPS HTM

PRO PSD PRO PSD PRO PSD

(3) (3) (6)

TNL TNL HTM

PRO (1) PRO PSD (1)

TNG CHIR PTNPRO (1) PSD (1)

TNG CHIR

PRO

(1)

pH

al

pín

késu

bal

pín

ské

m

on

tán

ní

5,2 6,2

Tab.2. Klasifikace jezer podle pH jezerní vody a jejich polohy

Přerušovaná čára uprostřed – hranice lesa

V závorce je uveden počet jezer, které danou skupinu reprezentují

LEGENDA:PRO – Procladius sp.PSD – Pseudodiamesa nivosaTNG – Tanytarsus gregarius gr.TNL – T. lugens gr.CHIR – Chironomus sp.HTM – Heterotrissocladius marcidusMPS – Micropsectra sp.ZAL – Zalutschia tatricaPTN – Paratanytarsus austriacus cf.

= výskyt TNG = výskyt TNL = výskyt MPS = výskyt CHIR

dlouhodobé změny v druhovém složení larev pakomárů

druhová skladba +/- nezměněna potvrzena Zalutschia tatrica v Sesterském

a Chironomus sp. v Jamském a Slavkovském plese

VÝSLEDKY

taxonomická struktura larev pakomárů

Profundální fauna jezer v různém stupni acidifikace

abundance a počet taxonů larev pakomárů

1. Celková abundance a počet druhů pakomárů v jezerech v různém stupni acidifikace

počet larev pakomárů obývajících profundál tatranských jezer nezávisí

na stupni acidifikace těchto jezer rovněž počet druhů pakomárů se v jednotlivých kategoriích jezer

významně neliší oba dva parametry však vykazovaly negativní lineární závislost na

maximální hloubce jezera, což může souviset s teplotními

poměry u dna

ZÁVĚRY

2. Taxonomické složení larev čeledi Chironomidae v jezerech v různém stupni acidifikace

larvy T. gragarius gr. se vyskytovaly pouze v silně acidifikovaných jezerech s větší koncentrací fytoplanktonu v silně acidifikovaných jezerech s velkým množstvím organických látek na hranici lesa a v dystrofních jezerech se vyskytovaly larvy rodu Chironomus

larvy T. lugens gr. a larvy r. Micropsectra jsme nacházeli v neacidifikovaných jezerech a přežívaly i v acidifikací ohrožených jezerech s extrémně nízkými koncentracemi fytoplanktonu

ZÁVĚRY

taxonomické složení pakomárů se v jezerech v různém stupni

acidifikace lišilo, a rozdíly byly zjištěny rovněž souvislosti polohou jezer

3. Vliv acidifikace na taxonomické složení pakomárů vysokohorských jezer

z paleolimnologické studie datovaného sedimentu silně acidifikovaného Starolesnianského plesa však vyplývá, že v minulosti přítomné larvy Tanytarsus lugens gr. byly nahrazeny larvami T. gragarius gr. K tomuto jevu došlo v období, kdy v jezeře prudce pokleslo pH a vzrostla koncentrace reaktivního hliníku

ZÁVĚRY

historické údaje o taxonomickém složení pakomárů mediálu jezer ve Vysokých Tatrách chybí

porovnání našich výsledků a nejstarších existujících dat z 30. let minulého století, jejichž interpretace je vzhledem ke zvolené metodice obtížná, neumožňuje vyslovit jednoznačný závěr zda acidifikace ovlivnila druhové složení pakomárů v tatranských jezerech

Stuchlík et al., 2002

Jamské pleso, září 2001, voda 8°C