Univerzita Karlova v Praze

Filozofick fakulta

stav eskho jazyka a teorie komunikace

Diplomov prce

Bc. Aneka Nhlkov

Motivace k pojmenovn dt v okrese st nad Orlic

Motivation of the Naming of Children in the District of st nad Orlic

Praha 2013 Vedouc prce: PhDr. Pavel tpn, Ph.D.

Podkovn

Dkuji PhDr. Pavlu tpnovi, Ph.D. za cenn rady a pomoc pi zpracovn tto

diplomov prce. Dle bych chtla podkovat MUDr. Jiin Slezkov za poskytnut dat

tkajcch se jmen dt narozench na Letohradsku a vem respondentm za vyplnn

dotaznku.

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn, e jsem dn

citovala vechny pouit prameny a literaturu a e prce nebyla vyuita v rmci jinho

vysokokolskho studia i k zskn jinho nebo stejnho titulu.

V Praze dne 30. 3. 2013 ..

jmno a pjmen

Abstrakt

Teoretick st prce je vnovna vymezen rodnho jmna, jeho funkci a mst

v eskm jazykovm systmu. Dle jsou zde shrnuty motivy, kter mohou hrt roli pi vbru

jmna pro dti.

Praktick st se zabv motivacemi, je se uplatuj pi pojmenovvn dt

v okrese st nad Orlic u dvou skupin rodiovsk populace. Prvn skupinu tvo rodie,

kterm se dti narodily v letech 19601975, druhou pak rodie s dtmi narozenmi v letech

20002012. Data od nich byla zskna dotaznkovm etenm. Tyto dv skupiny jsou spolu

srovnvny z hlediska uitch jmen, vlivu faktor jazykovch (dlka a zvukov podoba

jmna, jeho vztah k pjmen, domck podoby apod.) a mimojazykovch (rodinn tradice,

nboensk vyznn, vzdln apod.). Sledovny jsou t odlinosti v pstupu k muskm

a enskm jmnm.

Abstract

The theoretical part of this work deals with the term of given name, its function

and position in the Czech language system. Additionally, motivations that can play any role in

naming of children are summarized.

The practical part is focused on motivations applied in naming of children in st

nad Orlic district at two groups of parental population. In the first group there are parents

whose children were born in the period of 19601975 and the second group is formed by

parents with children born in 20002012. The data from the parents were gathered using

questionnaires. These two groups are compared from various points of view used names,

linguistics factors (length, sound aspects of names, relation of the given name to the family

name, hypocoristics etc.) and other factors (family tradition, religion, education etc.). Also

differences in the approach to male and female names are followed.

Klov slova

rodn jmno, motivace, onomastika, sociolingvistika

Keywords

given name, motivation, onomastics, sociolinguistics

Obsah

1 vod ............................................................................................................................................................... 6

2 Rodn jmno .................................................................................................................................................. 7

3 Faktory, je ovlivuj vbr jmna pro potomka ......................................................................................... 16

3.1 Faktory jazykov ............................................................................................................. 16

3.2 Faktory mimojazykov .................................................................................................... 20

4 Vymezen vzorku populace .......................................................................................................................... 28

5 Vymezen vzkumnho prostoru .................................................................................................................. 29

6 Sbr dat......................................................................................................................................................... 31

6.1 Dotaznk........................................................................................................................... 31

6.2 Roziovn dotaznk ..................................................................................................... 32

7 Charakteristika sledovanho vzorku respondent ........................................................................................ 34

7.1 Pohlav ............................................................................................................................. 34

7.2 Vk .................................................................................................................................. 34

7.3 Nboensk vyznn ........................................................................................................ 35

7.4 Vzdln ........................................................................................................................... 36

8 Vyhodnocen dat tkajcch se vbru jmen pro dti ................................................................................... 37

9 Zvren shrnut ......................................................................................................................................... 91

10 Pouit zdroje ............................................................................................................................................... 94

11 Seznam tabulek ............................................................................................................................................ 96

12 Seznam graf ................................................................................................................................................ 97

13 Seznam obrzk ........................................................................................................................................... 97

14 Plohy .......................................................................................................................................................... 98

14.1 Seznam otzek zamench na motivace, je byly pouity v dotaznku ......................... 98

14.2 Rodn jmna dt narozench v letech 20012011 na Letohradsku ............................... 99

14.3 Domck podoby jmen.................................................................................................. 102

14.3.1 Domck podoby jmen a pezdvky uveden respondenty ze skupiny [1] ............ 102

14.3.2 Domck podoby jmen a pezdvky uveden respondenty ze skupiny [2] ............ 104

6

1 vod

Rodn jmno lovka provz obvykle celm ivotem. lovk je jm nejen

identifikovn, ale jmno mu tak pomh pi vytven jeho osobnosti. asto si okol

ztotouje vlastnosti lovka se jmnem; lovk me bt svm okolm nazrn pod vlivem

nejznmjho nositele danho jmna. Z tchto a dalch dvod vnuj rodie vbru jmna

pro svho potomka velkou pozornost.

V prbhu asu se vak mn dleitost jazykovch a mimojazykovch faktor,

ktermi je tento vbr podmiovn, z eho tak pramen vrazn promny v repertoru

oblbench jmen mezi generacemi.

V tto prci se zamuji na dv skupiny lid, jejich dti se narodily zhruba

se tyicetiletm rozestupem. Nae spolenost prola v tomto obdob vraznou zmnou, kter

se nutn musela odrazit i v pstupu k pojmenovvn dt. Clem prce je u tchto skupin

nalzt a pokusit se vysvtlit rozdly v motivacch, kter rodie pi vbru jmen pro dti

uplatnili. Dle se zde zabvm srovnnm pstup k muskm a enskm jmnm. Vnuji se

t odlinostem v repertoru jmen dt osob s nboenskm vyznnm a bez vyznn a snam

se zjistit, v em spovaj.

V celm vzkumu se snam sledovat psoben sociokulturnch podmnek, kter

mohou asto osvtlit rozdln pstupy rodi k pojmenovn dt.

7

2 Rodn jmno

Rodn jmno je podle Encyklopedickho slovnku etiny jmno neddin,

kter se na zemch s vcejmennou antroponymickou soustavou vol kadmu jedinci jako

dodaten jmno ke zddnmu pjmen, tj. rodinnmu jmnu, s nm tvo dva zkladn

funkn leny esk antroponymick soustavy (ES, 2002, s. 205). Kad jedinec m prvo

nosit sv osobn jmno, ale zrove s tm mu vyvstv povinnost pouvat ho v jeho

oficilnm znn (M. Knappov, 19961997, s. 52).

Termn rodn jmno je vak ponkud problematick pedevm z toho dvodu,

e se pln nevil do povdom veejnosti.

Velk st irok veejnosti si podle m zkuenosti pod rodnm jmnem pedstav

pjmen eny ped tm, ne se vd tedy pjmen za svobodna. Tak Prun slovnk

jazyka eskho se pipojuje k tomuto pojet, kdy pokld rodn jmno za synonymum

k pjmen (F. Kopen, 1974, s. 10).

Msto rodnho jmna lze napklad pout termn kestn jmno. Ten od potku

souvisel s crkevnm obadem ktu, pi nm dt jmno dostalo. Avak zhy zeveobecnl

a zaal se pouvat i u nepoktnch jedinc. Po roce 1950, kdy byly zavedeny pouze matriky

civiln, byl nahrazen termnem rodn jmno. Po roce 1989 se v odborn literatue zanaj

objevovat oba termny (J. Pleskalov, 2011, s. 139).

Encyklopedick slovnk etiny uvd, e v dnen dob je zvykem uvat

v rznch veejnch listinch pouze termn jmno (ES, 2002, s. 205). Avak to je mon

prv pouze v textech ednho charakteru, kde se poj vdy s pjmenm. V jinch oblastech

je vnmno jako synonymum k pojmenovn, nzev (F. Kopen, 1974, s. 10).

Bn uivatel jazyka operuj nejastji se jmnem, ppadn s kestnm jmnem.

Pojem kestn jmno je vit do t mry, e se ve vnmn bnch uivatel pln

lexikalizoval tm ztratili povdom o motivaci vzniku tohoto souslov.

Termn rodn jmno je pesnj, pesto vak uvan vhradn odbornou

veejnost.

V tto prci se piklnm k termnu jmno, ppadn rodn jmno.

Dve bylo povoleno oficiln nosit pouze jedno rodn jmno, co se zmnilo

schvlenm zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a pjmen. Tento zkon umouje

u oban esk republiky zapsn dvou jmen, kter nesm bt stejn; dtti, kter nen

obanem a jeho rodie nemaj sttn obanstv esk republiky, lze zapsat vce jmen

8

(301/2000 Sb.). Tato jmna ovem nemohou bt cizojazynmi obdobami tho, tzn. zkon

neumouje zapsat spojen jmen jako nap. Jan John. Ovem jin rznojazyn jmna vedle

sebe stt mohou (nap. Jiina Anouk, Petr Long). Jsou povoleny i ppady, kdy sourozenci

maj druh jmno stejn (nap. Jan Josef a Petr Josef). Z funknho hlediska je toti mon

povaovat za identifikan dostaten lien sourozenc prvnm jmnem (M. Knappov, 2008,

s. 125).

Podle zmnnho zkona a jeho novely . 165/2004 Sb. nesm bt dt

pojmenovno jmny zdrobnlmi, domckmi a zkomolenmi, nzvy crkevnch svtk ani

jmny obecnmi, dle nesm mt stejn jmno jako jeho sourozenec, nesm nst jmno

opanho pohlav apod. (M. Knappov, 2008, s. 122). Zkon vak nevyluuje zpis jmna

cizojazynho. Me se jednat jak o ciz ekvivalent jmna v eskm prosted bn

uvanho (nap. George esky Ji), tak o jmno, kter se u ns nevyskytuje v dn

obdob (nap. Nazareno z italtiny; M. Knappov, 2010, s. 44).

Zkon povoluje tak zapsn tzv. jmen zdvojench (nap. Anna-Marie). Takov

jmna ovem nelze tvoit libovoln, mus pro n existovat vzor v cizch jazycch. Je to proto,

e u ns tradice zdvojench jmen neexistuje. Lze tedy zapsat jen takov zdvojen jmna, kter

se objevuj jinde ve svt (M. Knappov, 2008, s. 126).

Rodn jmno s pjmenm slou k individualizaci jedince, jejich prostednictvm

se lovk odliuje od ostatnch. Vtinou se uvaj v poad rodn jmno pjmen;

v administrativn sfe je tomu z praktickch dvod obvykle naopak. Z tchto dvou len m

pjmen vt identifikan funkci; rodn jmno je jeho doplnnm. Ovem v rodinnm

prosted, kde je pjmen vem znm a je obvykle spolen vem lenm rodiny, pebr

jeho funkci rodn jmno piem se vdy pedpokld potenciln ptomnost

P [pjmen] (J. Petr, 1976, s. 96). Rodn jmno lze vak pout na oficilnj rovni i bez

pjmen, a to ve spojen se zdvoilostnmi tituly (pan Vladislav, pan Jarmila, slena Anna;

S. Pastyk, 2003, s. 33).

Pokud jde o srovnn rodnho jmna a pjmen, lze zde podle J. Petra (1976,

s. 98) najt urit rozdl. Pro utven pjmen byla v naem prosted zdrojem krom apelativ

t rodn jmna. V jazyce tud existuje irok repertor pjmen. Rodnch jmen je mnohem

men poet, co lze ovit i tm, e bn uivatel jazyka zn tm vechna rodn jmna

obvykl ve spolenosti, v n ije, ovem u pjmen tato znalost nen zdaleka tak velk

(J. Petr, 1976, s. 98).

9

Rodn jmno je na rozdl od pjmen s danm jedincem navdy spjato (zmna je

mon, avak dochz k n pouze vjimen). Krom toho, e slou k identifikaci, stv se

jmno tak symbolem lovka, lze mu piznat i hodnotu existenciln (M. Knappov, 1989,

s. 6). I pesto, e jedinec, kterho oznauje, se bhem svho ivota vyvj a podstatnm

zpsobem se mn jeho vzhled a chovn, rodn jmno je hodnota stl, tmto zmnm

nepodlhajc.

Rodn jmno lovka identifikuje, oznauje, neslou vak k jeho charakterizaci.

Jeho uit je arbitrrn (M. Knappov, 1989, s. 6). Nelze usouvztaovat pvodn apelativn

vznam jmna s jeho nositelem (J. Petr, 1976, s. 99).

Knappov uvd, e abychom porozumli konkrtnmu RJ [rodnmu jmnu] ve

vztahu k pojmenovvanmu objektu, musme se seznmit s jeho nositelem (M. Knappov,

1989, s. 6). Rodn jmno vak nen zprotno jakchkoliv informac podle nho je

v naprost vtin ppad poznateln pohlav nositele, podle ppadnho uit hypokoristick

podoby lze odhadovat, zda se jedn o dt i o dosplho lovka nebo jak vztah k nositeli je

tvarem rodnho jmna vyjadovn. Nkdy lze t na zklad rodnho jmna urit nrodnost.

Jmno ovem nem pouze identifikan funkci. Kdy je lovk osloven jmnem,

znamen to, e je uznn jako lidsk bytost. Jmno je tud jednm z prvnch pkaz

zdvoilosti (J. Sokol, 2002, s. 152). V koncentranch tborech byla jmna vz

nahrazovna sly, tzn. jejich lidstv bylo popeno (J. Sokol, 2002, s. 153).

Pvodn vznikala rodn jmna z apelativ, mla lovka jednoznan popsat,

nkam ho zaadit; inspirace byla erpna z vlastnost nebo typickch (a u relnch nebo

asto i domnlch) rys danho jedince. Pojmenovvalo se pmo nebo nepmo na zklad

pirovnn ke zvatm, rostlinm, prodnm jevm apod. (M. Knappov, 1989, s. 21).

Tyto pvodn vznamy vak bvaj ve vtin ppad ji zcela zasteny. Pesto

existuje relativn velk poet jedinc, pro kter je dleit, co jmno jejich potomka pvodn

jako apelativum znamenalo.

Podle daj Knappov z roku 1989 tvo repertor uvanch jmen v esk

spolenosti z 3035 % jmna pvodu eskho, pp. slovanskho, 6570 % jmen je pak

pvodu neslovanskho (M. Knappov, 1989, s. 21 a 25). Lze pedpokldat, e v souasn

dob se dky masivnm zahraninm vlivm pomr jmna slovansk jmna neslovansk

jet vce zmnil ve prospch jmen neslovanskch.

10

Bn uivatel eskho jazyka si vak k pojmu esk, pop. slovansk jmno

piazuj i mnoho jmen pvodu neslovanskho. Takov jmna jsou v nrodn tradici natolik

zakoenna, e je spolenost pijala za vlastn a jsou i tak vnmna (nap. Anna, Marie, Jan

a dal).

Rodnch jmen existuje velk mnostv, lze u nich zaznamenat rzn mnc se

mdn vlny; dve napklad mohla vypovdat i o spoleenskm postaven nositele apod.

Podle Knappov existuj v rmci repertoru rodnch jmen dv skupiny. Prvn

sloku tvo jmna tradin, stl, pli se v ase nepromujc. Druh sloka obsahuje

takov jmna, kter stoj v systmu jmen na periferii, podlhaj rznm tendencm, jsou

pejmna z cizch jazyk apod. (M. Knappov, 1992, s. 65).

Pokud jde o postaven rodnch (stejn jako ostatnch osobnch i eji vech

vlastnch) jmen v eskm jazykovm systmu, antroponymy jsou pouze substantiva, pop.

slova uvan ve funkci substantiv (). Vyplv z toho, e jazykov vstavba a uit

antroponym jsou v etin podmnny substantivnm systmem eskho jazyka,

konkretizovanm v jednotlivch jazykovch rovinch (M. Knappov, 1980, s. 225).

Knappov dle uvd, e kategorie ivotnosti, kter se u rodnch jmen i pjmen

uplatuje, se odvozuje od pirozenho rodu jedinc. Jako vodtko pro rozlien mezi rodem

enskm a muskm slou tvary rodnch jmen v nominativu.

Pro ensk jmna je v etin nejtypitj zakonen -a (Kateina, Veronika),

objevuje se tak zakonen na -e (Natlie, Marie). Zdka se vyskytne zakonen na konsonant

(Ester, Rt, Dagmar). Takto zakonen ciz jmna, je u ns zdomcn, bu zstvaj

nesklonn, nebo se zanou skloovat podle vzoru ena a pot obvykle piberou pro esk

jazykov systm bnj koncovku -a (Dagmar i Dagmara, Karin i Karina; M. Knappov,

1980, s. 225).

U jmen muskch naopak zakonen na konsonant pevauje, ojedinle se

objevuje zakonen na -o (Oto, Ivo), -e (Arne) a -a (Nikola; M. Knappov, 1980, s. 225).

Velk poet enskch jmen vznikl pechlenm ze jmen muskch pomoc sufix

-a (Jan Jana, Martin Martina) a -ka (Jindich Jindika, tpn tpnka;

M. Knappov, 1989, s. 3031). Opan proces, tedy vznik muskho jmna ze enskho

odtrenm koncovky (hypoteticky Adla *Adl), nen doloen (M. Knappov, 1989, s. 31).

Naposled zmnn sufix -ka m ponkud specifitj postaven. Jedn se

o polyfunkn sufix, kter u rodnch jmen slou k pechylovn a k tvorb hypokoristik.

U nkterch cizch enskch jmen byl vyuit k jejich zalenn do etiny (nap. Elika,

11

Aneka). Jako jeden ze zkladnch sufix, ktermi se tvo hypokoristika, i u oficilnch

podob jmen navozuje dojem urit jemnosti a domckosti, pedevm mezi bnmi uivateli

jazyka (J. Lesk, 2009, s. 424: Elika je taky fajn, ale njak mi prost nesed na dosplou

enskou, na dtti to zn hezky, ale takovej ten stedn vk mi prost nejde do pusy...). Stejn

pocit me vyvolvat u muskch jmen nap. zakonen -ek (Frantiek).

Trendem se v anglosaskch zemch stvaj jmna obourod (Sydney, Taylor,

Tracy; M. Knappov, 2008, s. 125). Je vak mon se s nimi setkat i u ns (Nikola, Ren).

V eskm prosted se obourodost hojn vyskytuje u hypokoristik Pa, Ma, Pja;

M. Knappov, 1980, s. 226).

Nositelem rodnho jmna je jedinec, k nmu m jeho okol obvykle njak

citov vztah, kter se pohybuje na kle kladn zporn. To se odr pirozen i v rovin

jazykov. Proto existuje mnostv hypokoristik, tj. domcch neoficilnch podob rodnch

jmen, kter se sna tento vztah njakm zpsobem zachytit.

Hypokoristika lze tedy definovat jako eov akt, kter je dominantn ovlivnn

mimojazykovou skutenost, nebo poukazuje na spojen jmna s objektem a zrove na vztah

mluvcho k oslovovan osob. Zahrnuje v sob i mimolingvistick informace rzu socilnho.

Jazykov informace o hypokoristickch jmnech je zce spojena se socilnm prostedm

a situanm kontextem (S. Pastyk, 2003, s. 8).

V etin existuje velk mnostv hypokoristik, kter je mon utvoit od oficiln

podoby jmna. Od nkterch jmen existuje i nkolik destek neoficilnch obmn srov. Jan

Jenda, Jenk, Janek, Ja, Jenek, Honza, Honzk, Honzek aj. (M. Knappov, 1995,

s. 87). Nkter konkrtn hypokoristika mohou bt utvoena od rznch rodnch jmen (srov.

Ra Radek, Radka, Radana, Radoslav, Radomr, Radovan, Radko, Radim; S. Pastyk,

2003, s. 95).

Hypokoristick varianty lze navzjem srovnvat z hlediska teritorilnho (Ana

Ane; Jarek Jarka Jarda), generanch rozdl (Jakoubek Kuba) nebo z hlediska

frekvennho (S. Pastyk, 2003, s. 23).

Hypokoristika se mezi sebou li tak svm stylistickm zabarvenm. Vbr

nkter z variant danho jmna je zvisl na komunikan situaci nebo na komunikanm

zmru mluvho. Oslovenm me bt signalizovno napklad varovn, odmtnut, div,

prosba atd. (M. Knappov, 1995, s. 87). Krom toho volbu danho hypokoristickho sufixu

ovlivuj rzn sociln prosted, ve kterch se dan jedinec pohybuje. Knappov zmiuje

pouvn sufix -an, -as mezi studenty (Maran, Maras; M. Knappov, 1989, s. 57).

12

Hypokoristika mohou slouit k rozlien mezi osobami tho jmna napklad

mezi matkou a dcerou (Hana Hanika). asto se v tchto ppadech dan podoba jmna

natolik vije a zane bt tak nerozlun spjata se svm nositelem, e si ji s sebou nese cel

ivot. Okol tuto podobu tm pestane povaovat za hypokoristickou a zane ji vnmat jako

bezpznakovou variantu jmna, kterou lze oznait danho nositele.

Ve funkci hypokoristika se me objevit tak oficiln podoba jmna. V takov

situaci me bt oficiln jmno vnmno v poloze meliorativn, ale t v poloze pejorativn

(S. Pastyk, 2003, s. 9). Oslovenm dtte oficiln podobou jmna lze upozornit nap. na

nepijatelnost chovn, vnost situace apod.

Expresivn podoby se na neoficiln rovni asto vytvej nejen z rodnch jmen,

ale t z pjmen (nap. v bn komunikaci Horas, Horajs = Hornek, v literatue

Strouhalka, Lzalka /brati Mrtkov/; S. Pastyk, 2003, s. 69). Skutenost, e i neoficiln

podoby odvozen z pjmen lze zaadit do kategorie hypokoristik, ilustruje Pastykovo

schma (viz obrzek 1) zobrazen pomoc dvou protnajcch se os (1. rodn jmno

pjmen, 2. hypokoristikon pezdvka). Protnutm tchto os vzniknou tyi kvadranty,

piem do levho hornho kvadrantu pat prv zmnn hypokoristika odvozen z pjmen

(S. Pastyk, 2003, s. 123).

Obrzek 1: Podoby rodnho jmna a pjmen

13

Pklad: Kateina Hcov (pevzato ze S. Pastyk, 2003, s. 85)

horn prav kvadrant = Katka (hypokoristikum)

horn lev kvadrant = Hcek (hypokoristikum)

doln lev kvadrant = Hacienda (pezdvka)

doln prav kvadrant = Kartrid (pezdvka)

Stejn jako oficiln podoby rodnch jmen i hypokoristika lze rozdlit na relativn

stl a promnliv, u nich se frekvence uvn v ase mn.

Sufixy, kter oznauje Knappov za stle pouvan, jsou -ek, -ka, oproti tomu

napklad sufix -e (Daniel Dane) nen v souasn dob pli frekventovan. Na rozdl od

dob dvjch se dnes velmi asto pouvaj sufixy -a a -da (M. Knappov, 2010, s. 65).

Typickmi sufixy hypokoristik jsou: u maskulin -k (Petk), -ek (Jakoubek),

u feminin -ka (Lucka), -ika (Anika), -unka (Barunka), -uka (Maruka) apod. Mezi

obourod sufixy pat -da (Jenda, anda) a -a (Pepa, Jana).

Nkdy se v domcm prosted vije pro dt pezdvka, kter pln nahrad funkci

hypokoristika. asto se jedn o motivovanost na zklad zvukov podobnosti se jmnem

(nap. Viktorie Viki s pjmenm zanajcm hlskou c je svm okolm oslovovna

pezdvkou Ciki) nebo na zklad charakteristiky osoby z hlediska jejch typickch vlastnost,

povoln, pvodu apod. (S. Pastyk, 2003, s. 83).

V nkterch ppadech me bt obtn rozhodnout, kter podoba je jet

hypokoristikem a kter u pezdvkou. Obvykle se udv, e za pezdvku se povauje to, co

je inspirovno njakm apelativem nebo kulturnm kontextem, nap. Lucie Lucifer; Daniela

Drkulka; Petr pan Petina).

Nkter hypokoristika postupn prochzej procesem zoficilnn stvaj se

oficilnmi rodnmi jmny. Tento jev nen typick pouze pro etinu, ale vyskytuje se ve

vech evropskch jazycch (srov. zoficilnn jmna Tim z Timothy, Nick z Nicolas, Mia

z Maria; M. Knappov, 2008, s. 123). Existuj ovem i takov do etiny pejat jmna, kter

byla pvodn hypokoristick, avak do pozice oficilnho jmna se dostala ji v zahrani

(nap. Lina, Lola, Lota, Vilma; M. Knappov, 2012, s. 164).

V lnku O promnlivosti repertoru rodnch jmen (M. Knappov, 1992) je

uveden pklad zoficilnn hypokoristik ze staroeskho obdob od zkladu Mil- (Milan,

Milo, Milota, Mil, Milena, Milue aj.). Proces pehodnocovn hypokoristik na jmna

oficiln se nezastavil, probh dodnes (M. Knappov, 1992, s. 68).

14

Aby se jmno mohlo stt oficilnm, a tedy ho bylo mon pout pro zpis do

matriky, je nutnou podmnkou ztrta citovho pznaku (Knappov, 1992, s. 69). Dleit

je frekventovanost danch hypokoristik a jejich uvn v neveejnm styku namsto zkladn

podoby. Tento proces je tak ovlivnn jejich vskytem ve funkci umleckch jmen (Naa

Urbnkov, Max vabinsk).

Po prozkoumn tchto faktor (nap. pomoc sociolingvistickho przkumu nebo

na pmou dost nkterho z uivatel jazyka) dochz k lingvistickmu zhodnocen danho

tvaru (M. Knappov, 1989, s. 45).

Pijet hypokoristika do oficilnho systmu eskch rodnch jmen je

podporovno jeho ppadnm vskytem v cizch jazycch (pedevm ve slovanskch) nebo

v historii. Napklad pijet jmna Johanka podpoil fakt, e se tento tvar objevuje u ve star

etin (M. Knappov, 2010, s. 46). Knappov uvd nkolik jmen, kter procesem

zoficilnn prola v posledn dob (Bra, Magda, Ta, Pemek, Vtek; M. Knappov,

2010, s. 46). Mezi jmna, kter se v souasnosti stala dalmi kandidty na osamostatnn,

pat podle Knappov pedevm Jarek (pravdpodobn v souvislosti s oblibou psnike

Jaromra Nohavici), Ondr (sufix -, kter je u oficilnch podob jmen ast srov. Tom,

Jon) a Amlka (patrn pod vlivem pohdkov vly Amlky; M. Knappov, 2012, s. 163

167).

K pehodnocovn hypokoristika na zkladn podobu jmna dochz obvykle ze

dvou dvod:

1. Zkladn podoba jmna je pli dlouh, co je nevhodn z hlediska

praktickho uit pedevm ve spojen s pjmenm (vedle jmna Magdalna se zoficiluje

Magda, vedle Tany Ta).

2. Zkladn podoba jmna psob pli archaicky (nap. k Terezii se pitv

jmno Tereza).

Neprobh ovem pouze proces pehodnocovn z hypokoristik na jmna oficiln.

Nkdy je pitvoena nov oficiln podoba danho jmna z toho dvodu, e jeho pvodn tvar

byl povaovn za hypokoristikum. Nap. jmna Vendulka a Jindika jsou kvli sufixu -ka

pociovna jako hypokoristika, a v dsledku toho vznik tendence povaovat zkrcen tvary

Vendula a Jindra za zkladn (M. Knappov, 1989, s. 45).

Jak u bylo eeno ve, rodn jmna nemaj lexikln vznam; lze u nich hovoit

pouze o takzvanm prvotnm vznamu, co je vznam slova pedtm, ne zaalo fungovat

15

jako proprium (J. Lesk, 2009, s. 420). I pes absenci vznamu vak vyprzdnn nejsou,

maj schopnost vzbuzovat urit konotace.

Specifickmi vlastnostmi konotac je to, e nejsou pro vechny uivatele jazyka

toton. Urit jmno me v rznch lidech vzbuzovat jin, nkdy i zcela opan pocity

(J. Lesk, 2009, s. 420), co je dno velkm mnostvm nejrznjch jazykovch

a mimojazykovch faktor skladem hlsek, dlkou jmna; vkem, pohlavm, zkuenostmi

apod.

Je zajmav, e to, jak urit jmno lovk vnm, me bt (a vtinou tak je)

zcela iracionln, asto dan jedinec vbec nedoke zdvodnit, pro jedno jmno ozna za

velmi pkn a jin naopak vnm spe negativn.

Rodn jmna mohou bt hodnocena i v souvislosti s asociacemi, kter se pi jejich

vysloven lovku vybav. J. Lesk uvd nkolik pklad asociac na zklad zvukov

podobnosti (Elika lika; Lenka plenka, podkolenka; Jirka sirka; Saenka suenka;

Barbora brambora). Pedevm mezi dtmi je zvyk vymlet k jmnm rmy velice

rozen. Proto se nkte rodie vyhbaj jmnm, u nich jsou podobn rmy nasnad.

Napklad F. Oberpfalcer v lnku z roku 1931 uvd, e se na rodn jmna skldaj

rmovaky asto (Antonne, koka dme, Tonda sed na komn; Pepice vopice apod.;

F. Oberpfalcer, 1931, s. 202). Dal hodnocen mohou vychzet z uritho spoleenskho

kontextu (Julie ala, Kapar aek).

Podle J. Leska mohou zcela odlin konotace vyvolvat podoby jednoho rodnho

jmna. Napklad u oficilnho jmna Anna je varianta Anika hodnocena jako hezk, naopak

variantu Ana vnm mnoho lid jako oklivou (J. Lesk, 2009, s. 420).

16

3 Faktory, je ovlivuj vbr jmna pro potomka

Jmno se stalo, jak u vyplv z pedchozho, nejdleitjm oznaenm kadho

lovka. Pi pojmenovn dtte je pozornost soustedna na volbu, a proto zskvaj

prestin hodnotu jevy, kter kvalifikuj akt vbru, nikoli tvoen jmna: jmno bylo vybrno

dobe, vhodn, podle posledn mdy, zmrn, zmrn s nrodnm aspektem apod.

(R. rmek, 1999, s. 21). Vbr jmna tedy ovlivuje velk mnostv faktor, jimi se

zabvaj pedevm dv subdisciplny onomastiky socioonomastika a psychoomonastika

(R. rmek, 1999, s. 21). M. Knappov dl tyto faktory na jazykov a mimojazykov. V tto

kapitole se na n zamm pro pehlednost zvl, i pesto je vak zejm, e spolu zce

souvisej.

3.1 Faktory jazykov

Mezi faktory jazykov pat pedevm nrodn charakter jmna, jazykov forma

jmna a pvod jmna.

Mnoho rodi vyaduje pro sv dt jmno, kter by mlo takzvan esk

charakter. Pod tento pojem vak obvykle krom jmen eskho pvodu zaazuj i jmna

pvodu hebrejskho (Eva, Jan), latinskho (Pavel, Klra) nebo germnskho (Karel,

Oldich). Podstatn tedy vtinou nen pvod jmna, ale jeho obvyklost a zakotvenost

v eskm nrod (M. Knappov, 2010, s. 28).

Jazykov forma jmna hraje pi volb jmna dleitou roli.

Vznamnm faktorem je dlka jmna. Knappov uvd, e nejvt oblib se t

jmna krat, vtinou dvouslabin nebo tslabin. Dvodem je jejich jednoduch

vslovnost, dle je nen tak snadn zkomolit (M. Knappov, 1989, s. 126) a ve spojen

s delm pjmenm se jev praktitjmi (M. Knappov, 2010, s. 29). Podle Josefa Leska

(2009, s. 418) zde vak zrove psob tak protichdn tendence, kdy rodie vol pro dt

dv jmna.

Pokud jde o zvukovou strnku jazyka, vbr jmna ovlivuj pedevm

nsledujc dva faktory.

Prvnm z nich je estetick dojem z konkrtnho jmna. Urit hlsky (napklad r,

g nebo sykavky) zabarv jmno tak, e psob tvrdm nebo nelibozvunm dojmem. Jin

hlsky oproti tomu maj schopnost jmno zjemnit (napklad b, l, m). Jako pklad nnch

17

libozvunch jmen dv Knappov dv jmna Lenka, Blanka, Milena (M. Knappov, 1989,

s. 126).

Tyto fonmy jsou pravdpodobn dvodem, pro jmna typu Milan, Milo nebo

Miloslav nkterm uivatelm jazyka pipadaj pro mue pli jemn, a nepatin (J. Lesk,

2009, s. 423: Stran jmno pro chlapa mi pijde Mla, Miloslav, ale to je mon tm, e

mm tetu Miloslavu, tak mi to pijde moc zentl). Podobn mohou na nkoho psobit

musk jmna jako Simon, Denis a Marcel, jeliko jejich ensk protjky (Simona, Denisa

a Marcela) jsou mnohem frekventovanj.

Dleitm kritriem vbru jmna je, aby se jmno dobe vyslovovalo, aby

neinilo svmu nositeli problmy. Jak uvd J. Lesk, rodie jsou asto obezetn ke jmnm

obsahujcm sykavky, hlsky r a nebo obtn vysloviteln souhlskov skupiny (J. Lesk,

2009, s. 419); vbr me ovlivnit t eov vada jednoho z rodi (nap. pi rotacismu jsou

asto eliminovna jmna s hlskou r).

Mnoz rodie tak pemlej nad tm, jak lze ze jmna vytvoit domck

podoby. Poadavky se ovem rzn.

Nkte vyaduj, aby jmno u ve sv zkladn podob bylo pociovno

domcky a nemusely se k nmu pitvet dal varianty (nap. Frantiek, Elika; viz s. 11).

Jin rodie naopak mal mnostv obvyklch hypokoristik odrazuje (J. Lesk, 2009, s. 420:

Skoromanela nadchlo jmno Sebastian. Nen to patn jmno, ale njak m nenapadaj

zdrobnliny.).

M. Knappov vechny tyto poadavky formuluje souhrnn do vty, kterou rodie

odvoduj svoji volbu jmna pro dt velmi asto aby se jmno prost lbilo

(M. Knappov, 2010, s. 29). Samozejm nelze objektivn jmna roztdit na ta, kter jsou

libozvun a kter nejsou, kter psob pjemnm dojmem a kter bychom svmu dtti

nikdy nedali. Postoj ke jmnm je ryze subjektivn (M. Knappov, 2010, s. 29) a nemus bt

ani trval (me se petvet pod vlivem nov nabytch zkuenost, mdnch vln,

zahraninch trend apod.).

S tm souvis i faktor, kter u byl zmnn ve rodie asto hodnot pedevm

kombinaci jmna a pjmen, jejich souznn. Tto problematice se vnoval u lnek z roku

1947, publikovan v asopise Nae e, jeho autorem je F. Ptek. Ptek m jist vhrady

k takovm rodnm jmnm, kter vychzej ze stejnho zkladu jako pjmen nap. Jan

Honza, Josef Josfko; jako zajmavost uvd jmno Felix astn (lat. felix astn; F. Ptek,

1947, s. 118).

18

as od asu se lze setkat i se jmnem, kter je toton s pjmenm (napklad

Zdenk Zdenk, Pavel Pavel). Takovto spojen psob smvn a mohou bt pinou

mnohch nedorozumn.

Za nevhodn povauje Ptek rovn kombinace takovch jmen a pjmen, v nich

se koncentruje pli mnoho stejnch nebo podobnch konsonant napklad Stanislav

Sezima (s-s-s-z), Jindich eicha (--), ofie ilavsk (---s). Nedoporuuje t, aby

jmno a pjmen zanalo stejnou hlskou (Anna Adamcov, Bohuslav Blek apod.; F. Ptek,

1947, s. 118119). Je zejm, e zmnn aspekty nelze pojmat objektivn, rzn uivatel

jazyka je vnmaj a pistupuj k nim jinak.

Problematick mohou bt kombinace, v nich jmno kon na hlsku, kterou

zan pjmen, protoe se tak hranice mezi slovy stane nezetelnou (Jan Novk, Tom

pek), nebo kombinace, v nich je obtn rozeznat, co z dvojice je jmno a co pjmen (Petr

Vclav). Kurizn jsou ppady, kdy jmno a pjmen dohromady psob jako vta (Tom

Fuk) nebo kdy se spolu rmuj (Petr Svetr, Pavel Havel).

Dleit je podvat se na celek jmno a pjmen i ze smantickho hlediska;

pro srovnn smn konotace me vyvolvat kupkladu Lev Zajek (M. Knappov, 1989,

s. 126). Dalm pkladem me bt esk herec, kter se jmenuje Vilm Udatn. Vilm je

povaovn za typick jmno pro lechtice a panovnky, pjmen Udatn se k nmu tedy

docela dobe hod, avak mon prv proto toto spojen vzbuzuje smvn konotace, mnoho

lid si toti v jeho kontextu vybav njakho neohroenho vldce.

V souasn dob je mon zaznamenat ast kombinovn typicky eskho

pjmen s cizm jmnem; nkter kombinace ns mohou a pekvapit. Napklad u jmna

Sofie Vomkov (kter uvd ve svm lnku i Lesk /2006, s. 419/) je na prvn pohled

zejm, e mezi jmnem Sofie a pjmenm Vomkov vznik velk kontrast. Ten je

zpsoben vztahem prvotnho vznamu jmna Sofie (z eckho slova sofia, co znamen

moudrost), kter je abstraktn, oznauje vysoce cennou vlastnost, a vznamu pjmen, je

obsahuje konkrtn, ve srovnn se jmnem naprosto pzemn entitu, jej obyejnost je jet

umocnn protetickm v.

Zdrojem nedorozumn a nepochopen se me stt takov kombinace jmna

a pjmen, kterou u v minulosti nesla njak vznamn osobnost (Bedich Smetana, Vclav

Havel).

Pro mnoh rodie je t dleit, aby se jmna jejich dt hodila k sob navzjem.

Podobnost mezi jmny se me projevit na rovin fonetick vechna jmna maj stejnou

poten hlsku (jako pklad zde poslou jmna skutench sourozenc, je zanaj na

19

hlsku b Bronislava, Barbora, Benedikt, Bernadeta) nebo naopak mohou podobn konit

(napklad je mi znm ppad ty bratr, kte se jmenuj Jon, Tobi, Eli, Jeremi),

jmna mohou jt za sebou tak postupn podle abecedy (Anna, Barbora, Cyril), mohou bt

vechna dvouslabin (David, Martin, Pavel) nebo se mohou spolu rmovat (Jana, Dana,

Anna) apod.

Jet specifitj bvaj motivace volby jmen pro dvojata. Pevldajcmi

tendencemi u nich se zabvala M. Knappov (1989, s. 142). Jej vzkum byl realizovn ji

v letech 198183. Zjistila, e zde plat tot jako u jmen sourozenc obecn. Ovem z eten

vyplynulo, e u potomk dvojat (tm spe, pokud se jedn o dvojata jednovajen) se

rodie na volbu kombinace jmen zamili vce.

Nejvce se u dvojat uplatuje stejn dlka (Hana Jana), stejn zakonen

(Tom Luk), stejn poten hlsky (Kateina Kristna), jmna stejnho pvodu

(Jaroslav Miroslav), jmna spjat historicky a kulturn (Adam Eva). Nepli asto se lze

setkat se jmny odvozenmi od stejnho zkladu (Jan Jana; Pavla Pavlna; M. Knappov,

1989, s. 142).

Protoe v souasn dob nebyl realizovn dn vzkum zamen na aktuln

trendy ve jmnech pro dvojata, ze kterho by bylo mon erpat, provedla jsem krtkou

analzu rznch internetovch diskuz tkajcch se postoj k danmu tmatu.1

Zjistila jsem, e jedince zapojen do diskuze je mon rozdlit na dv skupiny

na ty, kte preferuj u dvojat podobnost jmen, a na ty, kte ji nedoporuuj.

Prvn skupina povauje podobn jmna u dvojat za hezk a originln. Jako

pklady pknch dvojic jmen uvdj nsledujc kombinace: Daniela Gabriela, Tobi

Maty, Oliver Olvie, Roland Ronald, Karel Karla, Sabrina Sabina, Iva Ivana,

Dora Zora.

lenov druh skupiny podobnost vce i mn razantn odmtaj. Domnvaj se,

e takov jmna se navzjem pletou a bvaj zdrojem astch nedorozumn. Upozoruj i na

psychologick efekt takov volby. Podobn jmna toti pedevm u jednovajench dvojat

mohou nepzniv psobit na utven jejich vlastn identity. Krom toho tm nositel

1 http://www.emimino.cz/diskuse/jaka-jmena-pro-dvojcata-43849/ (cit. 2012-11-20)

http://www.modrykonik.cz/diskuse/ke-smazani/jmena-pro-dvojcata/ (cit. 2012-11-20)

http://www.bonella.cz/diskuze/Volba-jmena/tehotenstvi-tyden-po-tydnu-ii.html?strana=8 (cit.

2012-11-20)

http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep_tree.asp?all=yes&id=14763392&typ=0 (cit. 2012-11-

20)

20

takovch jmen na sebe mohou zbyten upoutvat pozornost, kter pro n jist nen vdy

pjemn.

Jako pklady pknch kombinac jmen jsou touto skupinou uvdna bu jmna

od sebe naprosto odlin, kter spolu mohou i nemusej souviset (Emma Sra, Natlie

Samuel, Filip Jakub, Hugo Pavlna), nebo jmna, kter spolu souvisej historicky

a kulturn (Adam Eva, Petr Pavel, Bella Sebastin).

Nkte chtj, aby dvojata mla blzk data svtk. Z tohoto hlediska uvdj

kombinace jako Ji (24. 4.) a Vojtch (23. 4.); Elika (5. 10.) a Justna (7. 10.).

Pi kombinovn jmen mohou bt rodie jet mnohem vynalzavj. G. Jan

uvd ppad, kdy dvojata matky Magdaleny dostala jmna Magda a Lenka, jejich spojenm

vznikne jmno Magdalenka (G. Jan, 19971998, s. 164).

3.2 Faktory mimojazykov

Pi vbru jmen pro dt hraj velkou roli tak faktory mimojazykov.

Knappov zmiuje, e psob spe u jmen enskch ne muskch

(M. Knappov, 1989, s. 127). S podobnou tez pichz Gerritzen, kter k, e mnohem vce

enskch ne muskch jmen m internacionln charakter. Vysvtluje to tm, e pi vbru

muskch jmen bvaj rodie veobecn konzervativnj (D. Gerritzen, 2006, s. 180). Je

zajmav se nad touto skutenost zamyslet. Pro je u velk vtiny populace tendence bt

inovativn a odvnj pi volb enskch jmen ne pi volb jmen muskch?

V praktick sti sv prce se zamuji mimo jin na to, zda uveden rozdly

v pojmenovn mu a en zpsobuje stle jet rodinn tradice zda jsou mum jako

pokraovatelm rodu astji ne enm pedvna jmna z generace na generaci.

Pi volb jmna se ukazuje i to, jak maj rodie vztah k souasnm

pojmenovvacm podmnkm, odrejcm sociln, ideov, kulturn, (mezi)nrodn aj.

pomry v dan spolenosti (M. Knappov, 1989, s. 127). Pichz v vahu mnoho motiv,

danch vkem, vzdlnm, pvodem, mstem bydlit, socilnm postavenm rodi, jejich

soukromm ivotem, ale tak aktuln situac ve spolenosti (M. Knappov, 1989, s. 127).

Nkter motiv nakonec pev a ostatn se zanou jevit jako mn podstatn.

Do tto kategorie mimojazykovch faktor pat v prvn ad tradice v rodinch,

v nich je zvykem dvat jmno po blzkm pbuznm (M. Knappov, 1989, s. 129)

nejastji po rodich nebo prarodich. Nkde se tak dje po mnoho generac a nikdo nem

21

zjem tento zvyk poruit. Lze ho zaznamenat pedevm v harmonicky ijcch rodinch

s dobrm vztahem k pedkm a na venkov astji ne ve mst (M. Knappov, 2008,

s. 127).

V nkterch rodinch je zvykem, e dt dostane jmno odvozen ze jmna nap.

nkterho z prarodi (babika Marie vnuka Mariana, otec Radoslav a syn Radek apod.)

Meme se tak setkat s tm, e rodie dvaj svm dtem jmna kem (otec Petr dcera

Petra, matka Jana syn Jan apod.; M. Knappov, 2008, s. 129).

Knappov poznamenv, e ve lechtickch rodech bylo bn pojmenovat

prvnho syna po ddovi, druhho po kmotrovi a tetho po otci. Nkdy bylo dtti dno jmno

po vzdlenjm pbuznm, kter byl ven, neho doshl nebo kter zajioval rodinu

finann (M. Knappov, 2010, s. 27).

V souasnosti se stle astji od tchto rodinnch tradic upout. J. Lesk

zkoumal tento jev v internetovch diskuzch a zjistil, e se asto projevuje spe opan

tendence: () nastvajc matky odmtaj dvat jmna po rodich, nejastji

s odvodnnm, e je nutn zmna, e pak dochz ke zmatkm, nastvajcm matkm tak

vad oslovovn typu star Lenka, mlad Lenka (J. Lesk, 2009, s. 419).

Vbr jmna v minulosti velmi siln ovlivovaly nboensk motivy ast byla

jmna inspirovan vznamnmi svtci, patronem kostela (Knappov zmiuje, e nap.

v mst, kde byl kostel zasvcen svatmu Jakubovi, se vyskytovalo vt mnostv Jakub ne

jinde; M. Knappov, 2010, s. 33) apod. Jmna se tak dvala po kestnch kmotrech. Dnes

vak tyto zvyklosti tak velkou roli nehraj. Podle Knappov lze vak v souasnosti

zaznamenat velk vzestup starozkonnch jmen (Ester, Rebeka, Samuel; M. Knappov, 2010,

s. 33).

Jak a do jak mry ovlivovaly a ovlivuj nboensk motivace vbr jmen pro

dti na Orlickostecku, jsem zjiovala ve svm przkumu.

Je mon, e se li oblbenost jmen tak mezi lidmi s rznm vyznnm. Lze tedy

vyslovit napklad hypotzu, e katolci preferuj jmna z jinch okruh ne evangelci. Me

to bt dno odlinm pstupem ke svatm a k Pann Marii katolky jsou uznvni,

evangelky nikoliv. Tento pedpoklad se vak v prci nepodailo ovit vzhledem

k omezenmu mnostv respondent s evangelickm vyznnm.

Faktorem, kter se v nkterch rodinch bere v potaz, je pn starch

sourozenc. Ti mohou bt pi vbru motivovni napklad jmnem oblben panenky,

dtskou postavikou z televize i z literatury, jmnem nkterho z kamard nebo kamardek

22

a podobn (star sourozenec bv tak asto tvrce nov hypokoristick podoby jmna;

M. Knappov, 2010, s. 27).

Nezanedbateln je tak aktuln rozenost a obliba uritho jmna. Nkte

rodie se nechaj inspirovat svm okolm, pteli, znmmi; snadno se stane, e se tak ve td

vyskytne napklad pt nositel tho jmna. Na tyto mdn vlny vak asto reaguje

antimda (M. Knappov, 1989, s. 129), kdy se rodie zmrn vyhbaj jmnm

podlhajcm dobov oblib. Pokouej se tedy vymyslet pro svho potomka takov jmno,

je je nm neobvykl, netradin, je takzvan nikdo nem. Nkte tmto zpsobem chtj

svmu dtti zajistit v podob neobvyklho jmna jedinenost; sna se mu dodat pocit

vjimenosti. Dtti takov jmno me pipravit problmy v podob rznch narek

a smk apod. Nkdy tato konfliktn situace vede rodie k dosti o zmnu jmna jejich

dtte. U nositel podobnch jmen takov konfliktn situace vyvolvaj projevy sebeobrany

a agresivity. Je zajmav, e se prv mezi mladmi delikventy asto objevuj provinilci

s neobvyklmi jmny (M. Knappov, 1989, s. 131). Nebylo by bez zajmavosti provst

u tchto lid podrobnj sociolingvistick vzkum.

Nkte lid naopak zmrn vol pro sv dt bn jmno, protoe jsou sami

nositeli jmna nezvyklho a nechtj, aby podobn negativn zkuenosti, kter s nm maj,

zailo i jejich dt (G. Jan uvd ppad ze svho vzkumu, kdy rodie dali dtti jmno Jan

z toho dvodu, e otec dtte se jmenoval Kian, a proto si pro dt pli njak bn

jmno; G. Jan, 19971998, s. 163).

Originln jmno si ovem svoji jedinenost nemus uchovat pli dlouho. Jmno

v urit dob neobvykl se me stt za pr let hitem a naopak. Jako pklad takovhoto

procesu uvd Knappov jmno Aneka, je bylo svho asu povaovno za zastaral, avak

v souasn dob zav pomrn velk vzestup (M. Knappov, 2010, s. 32).

Lesk zmiuje, e vbr ovlivuj i individuln zkuenosti s nositeli danho

jmna. lovk si me vytvoit, ani by si toho byl vdom, kladn i zporn vztah

k uritmu jmnu pes osobu s tm jmnem (Barborka se mu taky lb, ale j znm jednu

takovou hroznou Barboru, a proto tohle jmno nechci dt naemu dtku.; J. Lesk, 2009,

s. 420).

Nemus se vak jednat pouze o pmou zkuenost s danm jmnem, ale tak

o zkuenost zprostedkovanou dalmi lidmi, literaturou; zcela jist hraje roli kulturn

prosted, v nm se lovk pohybuje.

Tak napklad hypokoristikum Honza me bt spojeno s pohdkovm hloupm

Honzou. Existuj jmna, kter prola relativizac, pp. dehypokorizac a v lidov tradici byla

23

piazena lidem s ni inteligenc, specifickm zpsobem chovn atd. nap. matj, janek

(srov. ty jsi janek, jankovit k), pepk (srov. prat pepci), ka apod. (F. Oberpfalcer,

1939, s. 203). Podle Pastyka me dojt a k druhov generalizaci (Vaek = ech, Michl =

Nmec, Ivan = Rus; S. Pastyk, 2003, s. 24). Tyto konotace mohou rodie od volby danho

jmna odradit.

Rodie me ovlivnit tak to, e se urit jmna nebo jejich domck podoby

zaaly hojn dvat domcm zvatm nap. Bra, Ben pro psy; Ferda, Pepk pro papouky

apod.

Nkter jmna se celospoleensky tm pestvaj pouvat vlivem velmi siln

negativn konotace, kterou vyvolvaj nap. Adolf. Takovch jmen vak nen pli velk

poet.

Pro mnoh rodie je dleit, aby zvolili takov jmno, kter je vhodn nejen

pro dt, ale i pro dosplho lovka z tohoto hlediska se nkomu jev jako problematick

jmna, jejich zakonen pipomn hypokoristick formanty (Elika, Jindika, Oldika;

M. Knappov, 2010, s. 46).

Podle eten M. Knappov bylo zjitno, e se pi vbru jmna uplatuje

i dosaen vzdln rodi.

To nen vdobytek souasn doby, spoleensk postaven hraje roli pi volb

jmen u odedvna dve vce ne v souasnosti. V 16. stolet byla jmna typu Ferdinand,

Ladislav, Karel oblben u panovnk, u panstva Vilm, Fridrich (M. Knappov, 2010, s. 51).

Z tchto jmen je dodnes ctit jist majesttnost. Tak man a lid z vesnic mli sv typick

jmna, kter je okamit piadila k pslun sociln vrstv.

Podle souasnch vzkum rodie se stedokolskm nebo vysokokolskm

vzdlnm dvaj pednost jmnm napklad z esk historie, z literatury (Elika, Johana)

nebo nepli npadnm jmnm cizm (Alice, Rt; M. Knappov, 2010, s. 32).

U rodi se zkladnm i nedokonenm stedokolskm vzdlnm se lze setkat

jednak se jmny povaovanmi za esk (Ji, Tom, Kateina, Lucie), jednak se jmny,

kter znj exoticky, m na sebe upoutvaj pozornost. Ve vbru naposled zmnnch jmen

se projevuje vliv postav z rznch, pedevm zahraninch film, seril nebo telenovel.

Knappov vysvtluje tendenci tto skupiny lid dvat jmna, kter jsou v naem eskm

prosted neobvykl (a u svm cizm ndechem nebo teba komplikovanm pravopisem),

z psychologickho hlediska: () tato rodiovsk skupina si sv eventuln komplexy

pramenc z nzk rovn vzdln a z n vyplvajcho spoleenskho postaven kompenzuje

prv volbou jmna neobvyklho, kter ostatn spoleensk vrstvy nemaj; vrazn se tento jev

24

uplatuje u svobodnch matek patcch do tto skupiny (M. Knappov, 1989, s. 97).

V souvislosti s ve eenm se objevuj jmna jako napklad Kevin, Esmeralda, Samantha,

Sean, Diego a podobn (M. Knappov, 2010, s. 32).

Existuje vak tak takov skupina, kterou tvo jmna naprosto bezpznakov,

oblben rodii bez rozdlu dosaenho vzdln. Mezi n pat napklad Marie, Anna, Josef

i David (M. Knappov, 2010, s. 32).

Dalm souasnm trendem je pojmenovvn podle znmch osobnost

(sportovc, herc, zpvk apod.) nebo podle jmen jejich dt. Napklad Lesk zmiuje

vzestup obliby jmna Dominik po vtzstv eskch hokejist na OH v Naganu (J. Lesk,

2009, s. 419), Knappov zachytila vzestup jmna Aneta (podle vtzky prvn ady Superstar

Anety Langerov) a zmiuje se tak o zvenm zjmu o jmno Natlie (podle dcery

spisovatelky Haliny Pawlowsk; M. Knappov, 2010, s. 37); je mon, e v tomto ppad

hraje roli i jmno zpvaky Natlie Kocbov.

Mnoho celebrit v dnen dob dv svm potomkm jmna velmi extravagantn.

Pi vbru jmen jsou odvnj ne mnoz jin rodie, pro kter bvaj vzorem. Do znan

mry tedy ovlivuj mdn trendy v oblasti jmen.

U eskch populrnch osobnost najdeme jmna jako Noemi Petra Muka, Claudie

Kateiny Kristelov nebo Bibiana Barbary Nesvadbov. V umleckch kruzch byl tak

zaznamenn trend znovuobjevovn jmen vnmanch jako zastaral (srov. Kordula Veroniky

ilkov, Hatal a Kapar Petra Hapky; M. Knappov, 2008, s. 127).

Pedevm u tto skupiny lid lze zaznamenat trend pojmenovvat dt dvma

jmny nap. Bruno Fidelius Ani Geislerov, dvojata Mia Rosa a Jan Etien Ester Geislerov

nebo dcery Karla Gotta Charlotta Ella a Nella Sofie.

Pokud jde o zvyk dvat dtti hned po narozen dv jmna, je podle Hjkov

(2004, s. 10) tato tendence opt na vzestupu. V dvjch dobch se dv jmna pouvala

bn pedevm z dvod nboenskch (patron, jeho jmno lovk nosil, mu ml zajistit

trvalou ochranu), ale i spoleenskch k rozlien dvou jedinc se stejnm jmnem

a pjmenm (milauerv pklad Josef Beka a Josef Vclav Beka). Dnes se nboensk

motivace pro druh jmno tak objevuje dt ho me dostat pi ktu nebo si asem zvol

jmno bimovac (E. Hjkov, 2004, s. 10).

V anglosaskm svt se dv jmna dtti dvaj bn. Hjkov si klade otzku,

zda k nm tato tendence vraznji pronikne, a v ppad, e ano, jak bude vnmna: jako nov

trend ze zahrani nebo jako nco, co u u ns bylo a nyn se to zaalo znovu praktikovat

(E. Hjkov, 2004, s. 10).

25

Co se te mimojazykovch vliv k pojmenovn sourozenc, nkte rodie dbaj

nejen na formln podobnost jmen svch dt, ale vol jmna z uritho okruhu, z jistho

ble ohranienho repertoru (M. Knappov, 1989, s. 130). Me se jednat o biblick

jmna (Anna, Eva, Daniel), jmna podle svtc (Vojtch, Aneka, Barbora), jmna pvodu

slovanskho (Jarmila, Vra), jmna inspirovan literrnmi postavami pedevm kladnmi

(Shakespeare Viola, Olivie; Boena Nmcov Barunka2, Adlka3) aj. (M. Knappov,

1989, s. 130). Nkte rodie mohou pout pro sv dti takov jmna, je spolu spojuje urit

kulturn kontext nap. Hynek, Vilm, Jarmila; Petr a Lucie; Jan a Marie, kterm se k

domckmi podobami Jenek a Maenka.

Mezi dal spe okrajov motivy pat podle Knappov vyjden zkuenosti

z cest (Jadranka), vztahu ke sv profesi, zlibm (Edgar syn uitele anglitiny) nebo

vyjden njakho citovho vztahu (jmno Vojtch jako vzpomnka na den, ve kterm se

rodie dtte poznali; M. Knappov, 2010, s. 35).

Dve existovaly velk rozdly mezi jmny obyvatel mst a vesnic. Tyto rozdly se

vak pedevm vlivem mdi a rznm pohybm obyvatelstva (a u v rmci eskho

jazykovho zem nebo i mimo nj) postupn straj. I pesto vak stle probh pohyb

z centra na periferii. Nov jmna ze zahrani se tedy nejdve vyskytnou ve velkch mstech,

odkud se postupn dostvaj do mench mst a vesnic (M. Knappov, 2010, s 39). To

potvrzuje i E. Hjkov. Udv, e ve velkch mstech se objevuj pedevm jmna pvodu

neslovanskho (E. Hjkov, 2004, s. 8).

Existuje jet jeden faktor, kter se v souasnosti uplatuje v na zemi mn,

avak pesto se s nm setkat meme. Velmi pznan byl v dobch nrodnho tlaku (nap.

za druh svtov vlky), kdy rodie volbou jmen pro sv dti vyjadovali sv vlasteneck

smlen (Vclav, Ludmila). V opozici k tomu stoj samozejm snaha vybrat dtti jmno

zmrn ciz, m se rodie mohou pokouet signalizovat uritou pokrokovost

(M. Knappov, 1989, s. 127).

Tento aspekt vyjden sounleitosti se svou vlast se objevuje i v jinch zemch.

Napklad v Norsku je na zklad vzkumu z let 19291949 doloeno, e se zde vyskytuje

velice vysok poet nrodnch jmen (mnohem vce ne v sousednm vdsku), co

pravdpodobn souvis se skutenost, e Norsko je na rozdl od vdska pomrn mladm

nrodem a i prostednictvm jmen se sna podpoit svoji identitu (D. Gerritzen, 2006, s. 177).

2 Rodie vak musej zvolit bu jmno Barbora, nebo osamostatnnou podobu Bra, jeliko

domck podoba Barunka se dosud neosamostatnila. 3 Ani Adlka nen oficiln podobou jmna, tou je pouze jmno Adla.

26

S rozvojem spolenosti, techniky, mdi a vlivem tm neomezench monost

cestovn postupn dochz k efektu globalizace. Lid z rznch st svta jsou ovlivovni

z tch zdroj: American movies and television series, the same pop music and pop

musicians, the same sports heroes, etc. Young people all over the World buy their food at

McDonalds, wear similar clothes, and adore the same celebrity idols. So one might say that

younger generations are influenced by the same sources and develop a similar taste.

Considering the fact that this is a relatively young trend, we can only expect it to grow in

importance (D. Gerritzen, 2006, s. 178).

V souasn dob nelze opomenout ani vliv mdi. Gerritzen ve svm lnku

prezentuje vzkum Vandebosche, kter tento faktor sledoval. Bylo zjitno, e televize

ovlivuje 18 % rodi. Kdy se zohledn tak vliv romn, novin, filmu, hudby, sportu

a rozhlasu, poet se zv na 34 %. Nen to zpsobeno ani tak tm, e mdia prezentuj ve

velk me jmna slavnch osobnost, ale jsou spe velkm a neomezenm zdrojem inspirace

(D. Gerritzen, 2006, s. 182).

Dky fenomnu souasnosti internetu se vnmme jako oban celho svta

(D. Gerritzen, 2006, s. 183). Stejn jako se straj hranice mezi stty, i jmna se ms,

internacionalizuj se. Mnoz rodie pi vbru jmen v dnen dob tedy berou v vahu to, e

se jejich dti v budoucnu mohou astnit prce v rznch mezinrodnch spolenostech a na

mezinrodnch projektech nebo e mohou odejt do zahrani.

Autorka uvd, e vzrst poet lid, kte vyhledvaj jmno pro sv potomky na

internetu v nejrznjch databzch. Tm se me stt, e se do povdom lid dostanou

jmna netradin a exotick (D. Gerritzen, 2006, s. 183).

Tyto procesy zanechvaj stopy pirozen i v oblasti rodnch jmen na eskm

zem. Jmna se po svt odnepamti, nkter v naem nrod zakoenila do t mry, e

nejsou irokou veejnost vnmna jako ciz (to je dno tak tm, e u vtiny z nich dolo

k pizpsoben eskmu pravopisu a k zaazen do eskho deklinanho systmu).

Pro plnost dopluji monost pojmenovvat dt podle rznch vteckch

publikac. Mezi n pat nap. Numerologie jmen XXI. stolet (Malgorzata Brzoza). Lesk

(2009) se zmiuje o knize C. Karolinss Jmno je v osud, v n jsou ke kadmu jmnu

piazeny charakterov vlastnosti a peduren osud jeho nositel. V eskm prosted

vzniklo podobn dlo s nzvem Jmno jako osud, jeho autorkou je Jarmila Mandukov.

Podle Leska (2009, s. 420): Michaela je i nae vytouen jmno, pokud to tedy bude

holika! A bohuel mm patnou zprvu... protoe podle t knky [C. Karolinss], tohle

jmno vbec nedoporuuj!!! Pr bude mt v ivot mlo tst, bude ji trpit zdrav, bude

27

nevyrovnan... u si nepamatuji vechno, ale zvren vta zn, pokud nemuste, tak jmno

Michaela vbec nedvejte, je spoustu jinch jmen. Tak jsem z toho pkn rozladn!

V souasn dob maj tyto publikace jist svj okruh ten, j jsem se vak

s jejich vlivem na vbr jmna ve vzorku rodi na Orlickostecku nesetkala (co

pravdpodobn souvis se sloenm tohoto vzorku, v nm je velk poet lid s nboenskm

vyznnm, pro kter jsou dleit jin motivace viz s. 7077; svoji roli me sehrt t

vysok procento respondent s vysokokolskm vzdlnm).

28

4 Vymezen vzorku populace

V tomto przkumu se zamuji na dv skupiny rodiovsk populace. Prvn z nich

tvo rodie, kterm se dti narodily v letech 19601975, druhou pak rodie s dtmi

narozenmi v letech 20002012.

Prvn skupinu budu dle oznaovat [1] a druhou [2].

Vymezenm tchto obdob jsem se snaila zajistit co nejvt monou asovou

vzdlenost mezi obma skupinami, kter s sebou nese rozdl ve spoleenskm uspodn,

hodnotov orientaci, pstupu k ivotu apod.

Skupina [2] zde reprezentuje st populace, kter je mnohem vce ne kdy dve

ze vech stran ovlivovna sdlovacmi prostedky, technikou, rychle se mncmi mdnmi

vlnami. Nezanedbateln jsou tak vlivy ze zahrani.

Skupinu [1] naopak charakterizuje spe tradin pojet rodiny, silnj pocit

sounleitosti a vztah k rodnmu prosted. Pedpokldala jsem, e tuto skupinu ve volb

jmen zcela jist ovlivnil ivot v jinm spoleenskm kontextu souvisejc s omezenm

psunem informac a menm potem kontakt s okolnm svtem.

Vychzela jsem tak z mylenky, e u skupiny [1] pevld siln tendence po

konformnosti, po snaze nevynvat. Naopak skupina [2] v souvislosti s vraznou zmnou

hodnot zetelnji smuje k originalit a poteb vyboit z davu.

Mm clem je porovnat tyto skupiny z hlediska motivac, kter hrly roli pi

pojmenovn dt, a z hlediska uvanch jmen a jejich domckch podob. Krom toho

v prci sleduji odlinosti v pstupu rodi k enskm a k muskm jmnm a tak se vnuji

specifikm v pojmenovn dt osob s nboenskm vyznnm.

29

5 Vymezen vzkumnho prostoru

Sbr dat (formou dotaznku) jsem provdla v okrese st nad Orlic.

Podle internetovho zdroje 4 je v orlickosteckm okrese 115 obc, z toho pouze

10 mst (1 000 16 000 obyvatel) a 2 mstyse, take se jedn pevn o venkovsk

prosted.

Tato oblast je charakteristick vt mrou religiozity. Podle Stn lidu, dom

a byt 2011 5 se na Orlickostecku z celkovho potu 139 373 oban k njakmu

nboenskmu spoleenstv hls 19 782 oban, co je nadprmrn v porovnn s ostatnmi

okresy v echch.

V tto oblasti iji a znm zde mnoh potencionln respondenty, co mi vrazn

ulehilo sbr dat.

Pesn poty dotazovanch z jednotlivch mst jsou zaneseny v tabulce 1 (obce

v tabulce jsou azeny podle abecednho podku).

obec [1] [2]

Bystec 1 2

Brands nad Orlic 0 1

esk Hemanice 0 1

esk Tebov 0 1

Dlouhoovice 0 1

Doln Dobrou 10 7

Doln ermn 4 0

Choce 0 8

Jablonn nad Orlic 13 1

Klterec nad Orlic 0 1

Kunvald 0 2

Lankroun 2 0

Lanperk 2 0

Letohrad 19 40

Libchavy 0 1

Lnice 0 1

4 http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_usti_nad_orlici (cit. 2013-02-22)

5 http://vdb.czso.cz/sldbvo/ (cit. 2013-02-22)

30

obec [1] [2]

Lukavice 1 1

Mistrovice 11 3

Neko 2 4

Psen 0 1

Sudslava 1 1

edivec 11 7

Tchonn 0 1

st nad Orlic 13 11

Velk Skrovnice 0 1

Vermovice 1 0

Vprachtice 0 1

Vysok Mto 0 2

amberk 3 8

ampach 0 1

Obec na

Orlickostecku6

2 5

Tabulka 1: Poet respondent v jednotlivch obcch

6 Nkte respondenti nekonkretizovali sv msto bydlit

31

6 Sbr dat

6.1 Dotaznk

Ke sbru dat jsem pouila dotaznk. Jevil se mi jako nejvhodnj nstroj, jeliko

je dky nmu mon zskat data od pomrn velkho vzorku zkouman populace.

Nkte star respondenti ze skupiny [1] vak mli problm vyplnit dotaznk bez

ciz pomoci, bylo tedy nutn od nich zskat informace metodou zenho rozhovoru vedenho

podle otzek z dotaznku.

Dotaznk byl vytvoen na zklad mho pedchzejcho vzkumu (A. Nhlkov,

2011) realizovanho na podzim roku 2011 v Letohrad a v pilehlch vesnicch a mench

mstech. Zamila jsem se v nm na generaci souasnch rodi, tj. rodi s dtmi

narozenmi v letech 20002011. Pomoc nj jsem zaznamenala nkter tendence uplatujc

se pi pojmenovvn dt, co jsem dle zohlednila pi vytven dotaznku pro tuto prci.

Tento dotaznk se skld ze dvou oddl, kter dohromady tvo 23 otzek. 18

otzek v prvnm oddle se tk jmen dt respondent a motivac k jejich vbru (posledn

dv otzky jsou ureny pouze respondentm ze skupiny [1]). Druh oddl se vnuje

socilnmu zaazen danho respondenta zjiuje msto bydlit, pohlav, vk, dosaen

vzdln a nboensk vyznn.

V prvnm oddle dotazovan ve vtin ppad volili z nkolika monost,

piem bylo obvykle mon zakrtnout i vce odpovd.

U kad otzky byl vymezen prostor k vlastnmu komenti.

Pehled otzek je uveden v ploze, s. 98.

32

6.2 Roziovn dotaznk

Dotaznky jsem sbrala od jna roku 2012 do nora roku 2013.

Dleitm zdrojem pro m byli moji znm. Ti jednak sami vyplnili dotaznky,

jednak mi zprostedkovali kontakt se svmi pteli, a tak mi pomohli zskat dal respondenty.

Bylo ovem nutn, aby byl sestaven ir vzorek respondent, kter by lpe

odrel sloen populace rodi na Orlickostecku. Proto jsem se nemohla omezit pouze na

sv znm a ptele svch znmch, ale musela jsem najt jet dal zdroje.

V ppad skupiny [2] bylo zskvn dat relativn snadn. Obrtila jsem se na

rzn instituce i zjmov skupiny pracujc s dtmi. Domnvala jsem se, e by rodie tchto

dt mohli mt o danou problematiku zjem, a k vyplnn dotaznku by tedy mohli pistoupit

zodpovdn. To se ve vtin ppad potvrdilo.

Zamila jsem se pedevm na nsledujc instituce a zjmov skupiny:

- zkladn umleck kola v Letohrad

- prvn ronky osmiletho gymnzia v Letohrad

- skautsk stedisko v Letohrad

- textiln firma v Letohrad

- matesk centrum v Letohrad

- matesk centrum v Chocni

U skupiny [1] byl sbr dat obtnj, jeliko organizac a zjmovch skupin,

v nich se tito lid schzej, je mnohem mn ne u skupiny [2]. Dotaznky jsem tedy sbrala

pedevm pes sv znm; dle na dvou setknch senior v Letohrad a v Jablonnm nad

Orlic.

Vzhledem k tomu, e jednm z cl tohoto vzkumu bylo porovnat odpovdi

respondent s nboenskm vyznnm a bez vyznn, jsem se zamila i na sbr dat

v mskokatolick crkvi a v eskobratrsk crkvi evangelick.

Z nasbranch dotaznk jsem nejprve vyadila dotaznky tch respondent,

jejich dti se narodily mimo stanoven asov rozmez (19601975 a 20002012), a tak

tch, jejich msto bydlit bylo jinde ne v okrese st nad Orlic.

Celkem jsem nakonec zskala data z 210 dotaznk 96 dotaznk od skupiny [1]

a 114 dotaznk od skupiny [2].

33

Jeliko se poty respondent z jednotlivch skupin mrn li, vtinu selnch

zjitn pro monost porovnn udvm tak v procentech.

34

7 Charakteristika sledovanho vzorku respondent

Tento vzorek respondent lze na zklad dat zskanch z dotaznk

charakterizovat z hlediska pohlav, vku, vzdln a nboenskho vyznn (mstm bydlit

se vnuji v kapitole Vymezen vzkumnho prostoru, viz s. 2930).

7.1 Pohlav

V rmci skupiny [1] se vzkumu zastnilo 80 en a 16 mu a v rmci skupiny

[2] 105 en a 9 mu.

7.2 Vk

Vkov prmr inil u skupiny [1] 69 let a u skupiny [2] 34 let (u tto skupiny

dva respondenti svj vk neuvedli). Vkov rozloen skupiny [1] je vyneseno v grafu 1

a vkov rozloen skupiny [2] v grafu 2.

Graf 1: Vkov rozloen ve skupin [1]

0

10

20

30

40

56-60 61-65 66-70 71-75 76-80 81-85

poet respondent

vk

Vkov rozloen - skupina [1]

35

Graf 2: Vkov rozloen ve skupin [2]

7.3 Nboensk vyznn

Z dat uvedench v tabulce 2 vyplv, e celkov podl respondent s vyznnm je

velmi vysok. Je to zpsobeno jednak pomrn velkou mrou religiozity v prosted, v nm

byl vzkum provdn (viz s. 29), jednak sloenm tohoto konkrtnho vzorku (dotaznky byly

sbrny sten i ve dvou crkevnch spoleenstvch viz s. 32).

vyznn [1] [2]

mskokatolick 81 55

evangelick 2 4

jin 1 4

dn 10 42

nechci odpovdat 2 9

Tabulka 2: Nboensk charakteristika skupiny [1] a skupiny [2]

0

10

20

30

40

50

20-25 26-30 31-35 36-40 41-45 46-50

poet respondent

vk

Vkov rozloen - skupina [2]

36

7.4 Vzdln

Tabulka 3 uvd dosaen vzdln respondent z obou skupin.

[1] [2]

zkladn 26 0

stedokolsk 33 20

stedokolsk s maturitou 33 42

vysokokolsk 4 50

neuvedeno 0 2

Tabulka 3: Dosaen vzdln respondent ze skupiny [1] a [2]

Vzorek respondent nen z tohoto hlediska dostaten reprezentativn a nelze

z nj vysledovat vliv vzdln na motivace k pojmenovn dt. Proto je zde vlivu vzdln

vnovna pozornost pouze okrajov (viz 11. otzka, s. 80 81).

37

8 Vyhodnocen dat tkajcch se vbru jmen pro dti

Kadou otzkou se zde ve vtin ppad zabvm zvl, avak nkter otzky,

je na sebe navazuj, vyhodnocuji dohromady.

1. Jak se jmenuj Vae dti?

Respondenti ze skupiny [1] uvedli pro 254 potomk celkem 84 rznch jmen. Od

skupiny [2] byla zskna data o 221 dtech se 100 jmny.

Zde si lze vimnout, e ve skupin [2] byl zaznamenn vt poet jmen ne

u skupiny [1] i pesto, e respondenti z tto skupiny uvedli o 33 potomk mn. Nen to nic

pekvapivho, kdy vezmeme v vahu spoleenskou situaci v dob, kdy mli dti respondenti

ze skupiny [1]. Lid pli necestovali, psun informac prostednictvm mdi byl tak

mnohem omezenj ne dnes. Mli t men poet znmch ve srovnn se souasnost (tm

spe na malch mstech a vesnicch), jeliko bydleli a pracovali vtinou na jednom mst.

Tyto faktory tak zpsobily, e okruh jmen, z nho respondenti vybrali, byl mnohem u ne

dnes. V souasn dob se k nm dostvaj stle nov jmna ze zahrani; roli hraje tak vliv

mdi a socilnch st. Lid vce cestuj, odchzej za studiem a za prac do velkch mst

a podobn.

V tabulce 4 jsou zaznamenna musk jmna uveden respondenty ze skupiny [1]

a [2] a v tabulce 5 ensk jmna. Jmna jsou azena podle frekvence jejich vskytu

v dotazncch; pro pehlednost jsou musk a ensk jmna z obou skupin zpracovna

v samostatnch tabulkch.

38

Skupina [1] + [2] musk jmna:

[1] [2]

Pavel 11 Tom 9

Petr 10 Jakub 8

Ji 9 Jan 7

Karel 9 Vojtch 7

Martin 8 Ondej 6

Jan 7 Adam 5

Tom 7 Frantiek 5

Milo 6 Daniel 4

Miroslav 6 Matou 4

Josef 5 Vt 4

Ladislav 5 David 3

Milan 5 Martin 3

Vclav 5 Matj 3

Frantiek 3 Maty 3

Jaroslav 3 Michal 3

Libor 3 tpn 3

Marek 3 Vclav 3

Michal 3 Antonn 2

Roman 3 Denis 2

Stanislav 3 Filip 2

David 2 Josef 2

Lubo 2 Krytof 2

Luk 2 Marek 2

Radim 2 Petr 2

Rudolf 2 Samuel 2

Viktor 2 imon 2

Zdenk 2 Dan 1

Ale 1 Filip

Frantiek

1

Jakub 1 Jchym 1

Leo 1 Ji 1

Radek 1 Kristin 1

Radomr Jan 1 Mikul 1

39

[1] [2]

Rostislav 1 Milan 1

Slavomr

Pavel

1 Patrik 1

Vilm 1 Pavel 1

Vt 1 Pavel

Vclav

1

Vladislav 1 Prokop 1

Radim 1

Saa 1

Viktor 1

Vtek 1

Tabulka 4: Skupina [1] + [2] musk jmna

Skupina [1] + [2] ensk jmna:

[1] [2]

Hana 10 Veronika 6

Jana 10 Aneka 5

Marie 8 Adla 4

Eva 7 Aneta 4

Ludmila 6 Anna 4

Jitka 5 Kateina 4

Marta 5 Kristna 4

Lenka 4 Zuzana 4

Martina 4 Daniela 3

Vra 4 Lucie 3

Helena 3 Marie 3

Iva 3 Natlie 3

Monika 3 Tereza 3

Renata 3 Elika 2

Zdeka 3 Josefna 2

Blanka 2 Kamila 2

Dana 2 Klra 2

Marcela 2 Magdalna 2

40

[1] [2]

Pavla 2 Martina 2

Petra 2 Michaela 2

Zdenka 2 Nikola 2

Alena 1 Petra 2

Anna 1 Vendula 2

Blaena 1 Vra 2

Boena 1 Viktorie 2

Dagmar 1 Agnes 1

Daniela 1 Alena 1

Elen 1 Alexandra 1

Irena 1 Albta 1

Ilona 1 Amlie 1

Jarmila 1 Andrea 1

Jiina 1 Barbora 1

Kamila 1 Ceclie 1

Kateina 1 Dana 1

Lada 1 Ester 1

Magdalena 1 Hana 1

Markta 1 Iveta 1

Miroslava 1 Johanka 1

Nadda 1 Jitka 1

Olga 1 Karolna 1

Pavlna 1 Laura 1

Rena 1 Linda 1

Soa 1 Lea 1

Sylvie 1 Ludmila 1

tpnka 1 Magda 1

Veronika 1 Magdalena 1

Vladimra

Marie

1 Marika 1

Markta 1

Melnie 1

Miriam 1

Nela 1

Olina 1

41

[1] [2]

Rchel 1

Renata 1

Rozlie 1

Sra 1

rka 1

Ta 1

aneta 1

Tabulka 5: Skupina [1] + [2] ensk jmna

V obou skupinch se li poet pouitch jmen muskch a enskch, a to velmi

vrazn. Srovnn poskytuj dv nsledujc tabulky:

Skupina [1]:

chlapci dvky

poet dt 138 116

poet jmen 37 47

poet dt na jedno jmno 3,7 2,5

Tabulka 6: Srovnn potu osob a jmen u skupiny [1]

Skupina [2]:

chlapci dvky

poet dt 113 108

poet jmen 41 59

poet dt na jedno jmno 2,8 1,8

Tabulka 7: Srovnn potu osob a jmen u skupiny [2]

V obou skupinch vrazn pevauje poet rznch enskch jmen i pesto, e

dvek je ve vzorku mn ne chlapc.

Tento jev je ve vtm mtku potvrzen t daty zskanmi od MUDr. Jiiny

Slezkov, kter psob jako lkaka na Letohradsku. Z vlastnho zjmu peliv zaznamenv

42

vechna jmna novorozench dt, je se vyskytla v poslednch letech, vetn jejich etnosti

(viz ploha s. 99101). Ve vzorku 1567 dt narozench v Letohrad a okol v obdob

listopad 2001 jen 2011 pipadlo na jedno jmno 8,3 chlapc a 5,8 dvek.

Jak u muskch, tak u enskch jmen je zeteln zvyujc se tendence k pestrosti

v pojmenovn. U skupiny [1] pipad jedno jmno v prmru na 3,7 chlapc, u skupiny [2]

jen na 2,8 chlapc. U enskch jmen dochz k podobnmu posunu, ovem s tm rozdlem, e

ve skupin [1] je vchoz hodnota ni ne u muskch jmen; u skupiny [2] jet dle kles

(tedy z 2,5 na 1,8 dvek na jedno jmno).

Pi podrobnjm zkoumn bylo zjitno, e 17 muskch jmen se vyskytuje

zrove ve skupinch [1] i [2]. Tato jmna nos 84 osob ze skupiny [1] a 57 osob ze skupiny

[2], co u skupiny [1] in 61 % a u skupiny [2] 50 % vech vskyt jmen.

V obou skupinch se vyskytuje tak 17 jmen enskch, jejich nositeli je 52 osob

ze skupiny [1] a 36 osob ze skupiny [2], co je 45 % vech vskyt jmen u skupiny [1] a 33 %

vskyt jmen u skupiny [2].

Tato data jsou pro pehlednost shrnuta v nsledujc tabulce:

musk jmna ensk jmna

[1] [2] [1] [2]

celkov poet

vskyt jmen

138 113 116 108

vskyt 17 jmen

spolench

obma skupinm

84 57 52 36

poet nositel 17

spolench

obma skupinm

%

61 % 50 % 45 % 33 %

Tabulka 8: Znzornn vpotu vskytu jmen spolench skupin [1] a [2]

U muskch i u enskch jmen je mezi skupinou [1] a [2] zaznamenn podobn

pokles v etnosti uvn spolench jmen (v ppad muskch jmen in 11 procentnch

43

bod, v ppad enskch jmen 12 procentnch bod), kter tak naznauje uritou tendenci

k vt rozmanitosti pi pojmenovvn jak chlapc, tak dvek.

Jmna spolen skupin [1] a [2] lze v tomto smyslu oznait za jmna tradin,

protoe se objevuj v obou skupinch, piem vskyt tchto tradinch jmen u mu i u en

v ase kles. U mu vak tato jmna nos vce ne polovina vech osob, zatmco u en je to

pouze o mlo vce ne 1/3. To potvrzuje ponkud konzervativnj pstup pi pojmenovvn

chlapc ve srovnn s dvkami.

Nsleduje vet zmiovanch 17 muskch jmen a 17 enskch jmen spolench

obma skupinm (i s potem vskyt v jednotlivch skupinch).

Musk jmna:

[1] [2]

David 2 3

Frantiek 3 5

Jakub 1 8

Jan 7 7

Ji 9 1

Josef 5 2

Marek 3 2

Martin 8 3

Michal 3 3

Milan 5 1

Pavel 11 2

Petr 10 2

Radim 2 1

Tom 7 9

Vclav 5 3

Viktor 2 1

Vt 1 4

Tabulka 9: Musk jmna spolen skupinm [1] a [2]

44

ensk jmna:

[1] [2]

Alena 1 1

Anna 1 4

Dana 2 1

Daniela 1 3

Hana 10 1

Jitka 5 1

Kamila 1 2

Kateina 1 4

Ludmila 6 1

Magdalena 1 1

Marie 8 3

Markta 1 1

Martina 4 2

Petra 2 2

Renata 3 1

Vra 4 2

Veronika 1 6

Tabulka 10: ensk jmna spolen skupinm [1] a [2]

Tabulky 9 a 10 ukazuj, jak se zmnila etnost jednotlivch jmen v zvislosti na

psoben mdnch vln a dalch faktor. Nap. jmno Ji, kter se objevilo u skupiny [1] 9,

bylo pouito u skupiny [2] pouze jednou, se stejnm procesem se setkvme nap. u jmna

Hana (10 vskyt vs. 1 vskyt). Opan je tomu nap. u jmen Jakub (1 vskyt vs. 8 vskyt)

nebo Veronika (1 vskyt vs. 6 vskyt). Na druh stran z poetnji zastoupench jmen si

popularitu v obou skupinch udrela jmna Jan (v obou skupinch 7 vskyt) a Tom (ve

skupin [1] 7 vskyt, ve skupin [2] 9 vskyt). U dvek se neobjevilo dn jmno

s vysokou etnost v obou skupinch zrove.

Mezi muskmi a enskmi jmny byl zaznamenn velk rozdl tkajc se

frekvence jmen.

45

Dv tetiny chlapc z obou skupin byly pojmenovny zhruba jednou tetinou

vech muskch jmen, tzn. zbyl dv tetiny tvo jmna s malm potem vskyt (u skupiny

[1] 13 a u skupiny [2] 12 vskyty).

Tto jedn tetin odpovd ve skupin [1] 13 jmen, kter se ve vzorku vyskytla

511, a u skupiny [2] 17 jmen (se 39 vskyty). Mezi tmito jmny je u skupiny [2] mon

si povimnout mrnho trendu ke zvtovn pestrosti jmen.

Jinak je tomu u enskch jmen, kde se ve skupin [1] pro pojmenovn dvou tetin

dvek podobn jako u chlapc spotebovala jedna tetina jmen (= 15 jmen /310 vskyt/),

avak ve skupin [2] ji 41 % jmen (= 24 jmen); piem sem jsou zaazena i jmna se dvma

vskyty.

Jednoznan je tak potvrzen posun k vt pestrosti jmen.

Za nejastj jmna lze povaovat ta, je se ve vzorku vyskytla ptkrt a vcekrt.

Mezi nejastj musk jmna ve skupin [1] tak pat: Pavel, Petr, Ji, Karel,

Martin, Jan, Tom, Milo, Miroslav, Josef, Ladislav, Milan a Vclav (tedy 13 jmen); ve

skupin [2]: Tom, Jakub, Jan, Vojtch, Ondej, Adam, Frantiek (tedy 7 jmen).

Mezi nejastj ensk jmna ve skupin [1] se tak ad: Hana, Jana, Marie, Eva,

Ludmila, Jitka, Marta (tedy 7 jmen) a ve skupin [2] pouze dv jmna: Veronika a Aneka.

I tento pohled potvrzuje tendenci k uvn vtho mnostv jmen (a tedy

i vtho potu jmen s nim vskytem). Je nutn si ovem povimnout, e ve skupin [1]

a [2] se mezi nejastjmi muskmi jmny dv jmna opakuj, a to Tom a Jan, co

ukazuje na pomalej pestavbu repertoru muskch jmen v porovnn se enskmi.

Na zklad provedench vpot byly vypozorovny ti tendence:

1. K vbru jmen pro chlapce pistupovali dotazovan ponkud konzervativnji;

musk jmna se astji opakovala.

2. U enskch jmen je obecn patrn vt rozmanitost ve srovnn s muskmi.

3. V ase je pklon k vt pestrosti pozorovn jak u enskch jmen, tak

u muskch; ovem u enskch vraznji ne u muskch.

Podle Miloslavy Knappov podlhaj ensk jmna vce ne musk

mimojazykovm vlivm (M. Knappov, 1989, s. 127), co se projevuje v repertoru

uvanch jmen.

46

Musk jmna jsou ve srovnn s enskmi pravdpodobn odolnj vi tlakm

mdnch vln, novm trendm ze zahrani apod.

Dalm faktorem me bt rozdln postaven en a mu ve spolenosti. Rodie

se sna vce u en ne u mu, aby se jejich dcery lbily a zaujaly, neboj se tedy se jmny

experimentovat. U chlapc nen tato snaha pravdpodobn tak vrazn.

2. Kdy (v jakm roce) se Vae dti narodily?

Tato otzka mla za kol ovit, zda rok narozen dtte danho respondenta spad

do stanovench obdob 19601975 a 20002012. Jak u bylo zmnno ve, v ppad, e

tento poadavek splnn nebyl, jsem vyadila dan dotaznk.

3. Mezi jakmi jmny jste se rozhodovali, kdy jste vybrali jmno svm dtem?

Odpovdi dotazovanch skupiny [1] a [2] se podstatn liily.

Respondenti ze skupiny [1] ve 27 ppadech uvedli, e se mezi dnmi jmny

nerozhodovali, e bylo od samho potku jasn, jak sv dti pojmenuj. Vtinou se jednalo

o vbr jmna podle rodi, prarodi, ale i podle ptele, nejmilej spoluaky apod. Nebo

se respondentm dan jmno prost lbilo a nad dnm jinm ani nepemleli.

17 respondent z tto skupiny vbec neodpovdlo a 4 napsali, e nevd.

Zbylch 48 respondent vybralo vtinou ze dvou jmen, vjimen ze t.

Ve skupin [2] byla situace jin, pouze 5 respondent se vyjdilo v tom smyslu,

e dan jmno pro dt pedstavovalo jasnou volbu bez jakchkoliv jinch variant. Vtina

vak uvdla jmen vce, nkte a pt jmen. Na otzku neodpovdli 3 dotazovan.

Jist je nutn zohlednit, e pro respondenty ze skupiny [1] je toto tma mnohem

mn aktuln ne pro respondenty ze skupiny [2], a e si tedy nemusej pesn pamatovat,

nad jakmi jmny tenkrt pemleli. Avak pesto je zde naznaen ponkud odlin pstup

k vbru jmna pro dt nap. u skupiny [1] vt vliv tradice, pojmenovn po nkom

apod. (vce viz nsledujc otzka).

47

4. U kadho dtte zakrtnte, co vechno pro Vs bylo pi vbru jmna dleit.

U tto otzky mli respondenti na vbr z devti monost (rodinn tradice,

souasn trendy, pvodn vznam jmna, aby se hodilo k pjmen, originalita, obvyklost

v na zemi, datum svtku, dlka, aby se hodilo pro dosplho), dest monost byla

vyhrazena pro zaznamenn vlastn motivace.

Nabdku monost jsem sestavovala na zklad pedchzejcho vzkumu, kter

mi pinesl rmcovou pedstavu o tom, co vtina respondent pi vbru jmna pro sv dt

zohleduje.

Respondenti mohli zakrtnout vce odpovd.

Vsledky u skupiny [1] jsou zaznamenny v tabulce 11 a vsledky u skupiny [2]

v tabulce 12. V kad tabulce jsou zvl zpracovna musk a ensk jmna. U jednotlivch

poloek jsou uvedeny hodnoty vyjadujc, pro kolik procent z potu chlapc, resp. dvek byla

dan odpov oznaena. Hodnoty pevyujc 20 % jsou vyznaeny tun.

48

Skupina [1]:

musk jmna ensk jmna

poet odpovd

u jednotlivch

monost

% z potu

chlapc

poet odpovd

u jednotlivch

monost

% z potu

dvek

a. rodinn tradice 54 39 % 48 41 %

b. souasn trendy 18 13 % 11 9 %

c. pvodn

vznam jmna

10 7 % 8 7 %

d. aby se hodilo

k pjmen

23 17 % 18 16 %

e. originalita 5 4 % 2 2 %

f. obvyklost

v na zemi

16 12 % 8 7 %

g. datum svtku 5 4 % 8 7 %

h. dlka 4 3 % 12 10 %

i. aby se hodilo

pro dosplho

20 15 % 14 12 %

j. jin 26 19 % 22 19 %

Tabulka 11: Skupina [1] zpracovn odpovd na 4. otzku

49

Skupina [2]:

musk jmna ensk jmna

poet odpovd

u jednotlivch

monost

% z potu

chlapc

poet odpovd

u jednotlivch

monost

% z potu

dvek

a. rodinn tradice 21 19 % 10 9 %

b. souasn trendy 7 6 % 6 6 %

c. pvodn

vznam jmna

23 20 % 34 31 %

d. aby se hodilo

k pjmen

55 49 % 49 45 %

e. originalita 21 19 % 42 39 %

f. obvyklost

v na zemi

24 21 % 13 12 %

g. datum svtku 25 22 % 19 18 %

h. dlka 11 10 % 17 16 %

i. aby se hodilo

pro dosplho

42 37 % 42 39 %

j. jin 41 36 % 49 45 %

Tabulka 12: Skupina [2] zpracovn odpovd na 4. otzku

50

Pro nzornost jsou data z tabulek 11 a 12 zpracovna pomoc sloupcovch graf.

Skupina [1] srovnn odpovd u chlapc a dvek:

Graf 3: Skupina [1] chlapci + dvky: zpracovn odpovd na 4. otzku

Skupina [2] srovnn odpovd u chlapc a dvek:

Graf 4: Skupina [2] chlapci + dvky: zpracovn odpovd na 4. otzku

0% 5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

musk jmna

ensk jmna

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

musk jmna

ensk jmna

51

Srovnn motivac u chlapc mezi skupinami [1] a [2]:

Graf 5: Srovnn motivac mezi skupinami [1] a [2] musk jmna

Srovnn motivac u dvek mezi skupinami [1] a [2]:

Graf 6: Srovnn motivac mezi skupinami [1] a [2] ensk jmna

I pesto, e respondenti mohli zakrtnout vce odpovd, skupina [1] tto monosti

vyuvala mnohem mn ne skupina [2], co je zachyceno v tabulce 13.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

musk jmna - skupina [1]

musk jmna - skupina [2]

0% 5%

10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%

ensk jmna - skupina [1]

ensk jmna - skupina [2]

52

[1] [2]

chlapci dvky chlapci dvky

poet dt 138 116 113 108

poet odpovd 181 151 270 281

prmrn poet

odpovd na dt

1,3 1,3 2,4 2,6

Tabulka 13: Znzornn prmrnho potu odpovd u skupiny [1] + [2]

Je otzkou, co zapiuje tak odlin poet odpovd mezi skupinami [1] a [2].

Roli zde mohou hrt pinejmenm ti dvody. Zaprv: vzhledem k tomu, e respondenti ze

skupiny [1] volili jmna pro sv dti ped 38 a vce lety, toto tma u pro n v souasnosti

nen aktuln, nemusej si tedy na rozdl od skupiny [2] pamatovat vechny faktory, kter pi

vbru zohledovali. Zadruh: podle potu odpovd je patrn, e u skupiny [1] byla

nejpodstatnj rodinn tradice, ostatn motivan podnty byly tud upozadny. Zatet:

respondenti ze skupiny [1] nezvaovali pi vbru takov poet rznch hledisek jako

respondenti ze skupiny [2], jeliko to pro n nebylo tak podstatn, co mi bylo potvrzeno

i nkolika respondenty v rozhovoru s nimi.

Je zejm, e ve skupin [1] naprosto pevila tradice v rodin; ostatn motivan

podnty dosahuj v porovnn s n minimlnch hodnot. U skupiny [2] jsou hodnoty mnohem

vyrovnanj.

Nkter motivan podnty vykazuj zajmav vsledky, proto se jim vnuji

jednotliv:

Rodinn tradice

Tradice v rodin se v dotazncch skupiny [1] objevila u 39 % chlapc a u 41 %

dvek. Respondenti ze skupiny [2] ji uvedli u 19 % chlapc a 9 % dvek.

Rodinn tradice se tedy ve skupin [1] uplatuje stejn u chlapc i u dvek. Jin je

situace ve skupin [2]. Nejene rodinn tradice jako motivan podnt k pojmenovn ztrc

velmi vrazn na dleitosti, ale navc se objevuje velk rozdl v jejm vlivu na vbr

muskch a enskch jmen u dvek je pokles vznamnosti rodinn tradice mnohem

dramatitj ze 41 % na 9 % (u chlapc z 39 % na 19 %).

53

Originalita obvyklost

Opan ne u rodinn tradice je tomu u poadavku na originalitu. Ve skupin [1]

se objevuje sporadicky u 4 % chlapc a ve 2 % dvek. Ve skupin [2] lze v porovnn se

skupinou [1] zaznamenat velk vzestup dleitosti originality u muskch jmen ze 4 % na

19 %, u enskch jmen je zmna jet mnohem vraznj z 2 % na 39 %.

Poadavek na obvyklost jmna pirozen vykazuje protikladnou tendenci, kter se

v obou skupinch silnji projevuje u muskch jmen (skupina [1]: 12 % u muskch jmen

a 7 % u enskch; skupina [2]: 21 % u muskch jmen a 12 % u enskch).

Tyto vsledky jen potvrzuj tendenci zmiovanou ji u 1. otzky k vbru

enskch jmen se pistupuje (dnes astji ne v minulosti) jinak ne k vbru jmen muskch.

Zatmco u muskch jmen je preferovna pedevm tradice, obvyklost, pi vbru enskch

jmen hraje vt roli originalita jmna; pravdpodobn se zde vraznji uplatuje snaha

ozvltnit jmnem danou osobu.

Za originln povaovali respondenti nap. tato jmna:

Skupina [1] musk jmna: Marek, Petr, Slavomr, Tom, Viktor

Skupina [1] ensk jmna: Elen, Jiina, Lenka, Martina

Skupina [2] musk jmna: Antonn, David, Denis, Josef, Krytof, Matj,

Matou, Maty, Prokop, Samuel, imon, Tom, Vclav, Viktor, Vt, Vtek

Skupina [2] ensk jmna: Agnes, Alexandra, Albta, Andrea, Aneta, Ceclie,

Daniela, Ester, Hana, Jitka, Johanka, Josefna, Karolna, Laura, Linda, Magdalna, Marika,

Melnie, Miriam, Rchel, Rozlie, Sra, Tereza, Viktorie, Zuzana

Podle odpovd je zejm, e je pojem originalita relativn a e se k nmu d

pistupovat rzn.

Za originln jsou povaovna jmna, je jsou nezvykl v prosted, kde se

respondenti pohybuj. Proto sem byla asto azena i jmna, kter jsou jinak podle statistik

frekventovan (Tom 7), nebo jmna, je u ns maj dlouhou tradici Albta nebo Vclav

7 Dle eskho statistickho adu se jmno Tom vyskytlo na 3. mst v ebku nejastjch

jmen chlapc narozench v roce 2010; viz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nejcastejsi_jmena_deti_v_roce_2010 (cit. 2013-2-25)

54

(kter byl u skupiny [2] jednm respondentem povaovn za jmno originln a u skupiny [1]

se vyskytl 5).

Nkte respondenti vyadovali originalitu jmna, ale v nosn me

Originalitu, aby to nebyl dal Vojta nebo Matj i obvyklost, proto nakonec zvtzil Prokop

nad Bonifcem, protoe ten tolik obvykl v echch nen, pestoe je to esk jmno.

Pvodn vznam jmna

Pomrn velk nrst ve skupin [2] zaznamenala ve srovnn se skupinou [1]

poloka pvodn vznam jmna (ze 7 % na 20 % u muskch jmen a ze 7 % na 31 %

u enskch jmen). Tuto tendenci je mon interpretovat tak, e respondenti ze skupiny [2]

o jmn pro svho potomka pemlej vce do hloubky, nezvauj pouze jeho formln

aspekty. A jeliko u skupiny [1] nad vemi ostatnmi motivanmi podnty jednoznan vtz

rodinn tradice, dochz k tomu, e pvodn vznam jmna (ale i vtina ostatnch aspekt)

v tto skupin nehraje pli velkou roli.

Ve skupin [2] je pvodn vznam jmna podstatnj u enskch ne u muskch

jmen, co opt ukazuje na tendenci vnovat pi vbru jmen vt pozornost jmnm enskm

ne muskm.

K tomuto motivanmu podntu vce viz 9. otzka, s. 72.

Aby se hodilo k pjmen

Podobnho, avak jet vraznjho posunu si lze vimnout u motivanho

podntu aby se hodilo k pjmen (u muskch jmen se poet vskyt u tto poloky ze

17 % ve skupin [1] zvyuje na 49 % ve skupin [2]; podobn u enskch jmen z 16 % se

zde poet vskyt zved na 45 %). Tento trend je mon vysvtlit stejn jako v ppad

pvodnho vznamu jmna.

Bylo by mon se domnvat, e toto kritrium bude dleitj u chlapc ne

u dvek, jeliko se nepedpokld, e u nich dojde bhem ivota ke zmn pjmen. Pi

podrobnjm zkoumn odpovd z dotaznk se tato tendence nepotvrdila, co by se dalo

vysvtlit tm, e ne vichni rodie pi narozen dcery uvauj o ppadn zmn pjmen.

Vztahem jmna a pjmen se podrobnji zabv 5. otzka, s. 6062.

55

Dlka

U 3 % chlapc a 10 % dvek ze skupiny [1] a u 10 % chlapc a 16 % dvek ze

skupiny [2] byla za dleitou oznaena dlka jmna. Respondenti ji zohledovali

u nsledujcch jmen:

Skupina [1] musk jmna: Karel, Milo, Tom (2)

Skupina [1] ensk jmna: Eva (2), Hana, Jana, Jitka, Marie, Martina, Soa

Skupina [2] musk jmna: Adam, Denis, Frantiek, Jakub (2), Maty,

Ondej, Tom (2), Vclav, Vt, Vojtch

Skupina [2] ensk jmna: Agnes, Alena, Aneta (2), Aneka (2), Anna (2),

Elika, Josefna, Laura, Lea, Lucie (2), Magda, Magdalna, Markta, Zuzana

K tto poloce respondenti pistupovali rzn. Obvykle ji oznaili, protoe jejich

vbr byl motivovn pnm, aby zvolen jmno nebylo pli dlouh pevn vtina ve

uvedench jmen je toti dvouslabin a tslabin.

Poadavek na krtkost vak jist neplat u jmen Josefna a Magdalna, kter byla

uvedena jednm respondentem. Zde je mon se pouze domnvat, zda ml tento respondent na

mysli vbr delho jmna kvli spojen s krtkm pjmenm, zda zohledoval dlku

domckch podob nebo zda dlkou myslel poadavek na stejn poet slabik u obou jmen.

Podle Knappov jsou v souasnosti preferovna jmna krat, uivateln

k pmmu oslovovn, kter se snadno vyslovuj a nelze je komolit, co souvis s veobecnou

snahou o spornost vyjden (M. Knappov, 1989, s. 126)

Pokusila jsem se zjistit, zda je mon nalzt rozdl v dlce jmen dt respondent

ze skupiny [1] a [2].

Spotala jsem tedy prmrnou dlku jmna (ve slabikch) v obou skupinch (viz

tabulka 14), piem jsem pedpokldala, e u skupiny [1] bude prmrn dlka enskch

i muskch jmen vt ne u skupiny [2]. Tento pedpoklad se v danm vzorku lid nepotvrdil.

Pomoc t-testu bylo zjitno, e vsledek u chlapc nen statisticky vznamn

(p = 0,51), naopak u enskch jmen je vsledek vysoce statisticky vznamn (p = 0,0001),

ovem v opanm smyslu, ne jsem oekvala del jmna se vce vyskytuj u dvek ve

skupin [2]. Svoji lohu zde pravdpodobn sehrla originalita (je je jakoto motivan

podnt u dvek ve skupin [2] relativn vysok viz ve, s. 53). Krat jmna jsou

obvyklej, proto lid poadujc originalitu sahaj po jmnech delch, nezvyklejch.

56

Prmrn dlka jmna v slabikch:

[1] [2]

musk jmna 2,12 2,05

ensk jmna 2,43 3,02

Tabulka 14: Skupina [1] + [2] prmrn dlka jmna

Jin

U 19 % chlapc a 19 % dvek ze skupiny [1] a u 36 % chlapc a u 45 % dvek ze

skupiny [2] hrly pi vbru jejich jmna roli jet dal motivan podnty (viz tabulka 15

skupina [1] a tabulka 16 skupina [2]). Nkter z nich se vrazn pibliuj ve uvedenm

motivacm, respektuji vak, e se je respondenti rozhodli vydlit zvl.

Motivac, kter zde zmnili respondenti ze skupiny [1], je vrazn mn ne

motivac vyskytujcch se u skupiny [2] a tkaj se pedevm lbivosti a pojmenovn po

nkom (po svtci, pteli apod.). Ve skupin [2] se tyto motivace objevuj tak, pidvaj se

k nim vak jet moti