V l d n n v r h

ZKON

ze dne ... 2015 o evidenci treb

Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:

ST PRVN VODN USTANOVEN

1 Pedmt pravy

Tento zkon upravuje prva, povinnosti a postupy uplatovan pi evidenci treb a postupy s nimi souvisejc.

2 Vkon psobnosti

(1) Psobnost podle tohoto zkona vykonvaj orgny Finann sprvy esk republiky. (2) Psobnost k provovn plnn povinnost pi evidenci treb maj tak orgny Celn

sprvy esk republiky.

ST DRUH EVIDENCE TREB

Hlava I

Subjekt a pedmt evidence treb 3

Uren subjektu a pedmtu evidence treb (1) Subjektem evidence treb je poplatnk

a) dan z pjm fyzickch osob a b) dan z pjm prvnickch osob.

(2) Pedmtem evidence treb jsou evidovan trby poplatnka. Hlava II

Evidovan trba

4 Vymezen evidovan trby

(1) Evidovanou trbou je platba, kter spluje formln nleitosti pro evidovanou trbu a kter zakld rozhodn pjem.

(2) Evidovanou trbou je tak platba, kter spluje formln nleitosti pro evidovanou trbu a je a) urena k nslednmu erpn nebo ztovn, kter zakldaj rozhodn pjem, nebo

- 2 -

b) nslednm erpnm nebo ztovnm t platby, kter zakld rozhodn pjem. 5

Formln nleitosti pro evidovanou trbu Formln nleitosti pro evidovanou trbu spluje platba poplatnkovi, kter je

uskutenna a) v hotovosti, b) bezhotovostnm pevodem pennch prostedk, k nmu dv pkaz pltce

prostednictvm pjemce, kterm je poplatnk, kter m trbu evidovat, c) ekem, d) smnkou, e) v jinch formch, kter maj charakter obdobn formm podle psmen a) a d), nebo f) zapotenm kauce nebo obdobn jistoty sloen nkterm ze zpsob platby podle psmen

a) a e).

6 Rozhodn pjem

(1) Rozhodnm pjmem se pro ely tohoto zkona rozum a) u poplatnka dan z pjm fyzickch osob pjem ze samostatn innosti, kter je

podniknm, s vjimkou pjmu, kter 1. nen pedmtem dan z pjm, 2. je z hlediska obvykle pijmanch treb ojedinl nebo 3. podlh dani vybran srkou podle zvltn sazby dan, nebo

b) u poplatnka dan z pjm prvnickch osob pjem z innosti, kter je podniknm, s vjimkou pjmu, kter 1. nen pedmtem dan z pjm, 2. je z hlediska obvykle pijmanch treb ojedinl, 3. podlh dani vybran srkou podle zvltn sazby dan nebo 4. podlh dani ze samostatnho zkladu dan.

(2) Pjmy podle odstavce 1 jsou u poplatnka, kter je etn jednotkou, pjmy podle zkona o danch z pjm, kter by poplatnk ml, pokud by nebyl etn jednotkou.

(3) Pro ely tohoto zkona je rozhodnm pjmem veejn obchodn spolenosti a komanditn spolenosti tak pjem veejn obchodn spolenosti a komanditn spolenosti, kter je pedmtem dan z pjm u jejho spolenka. Tento pjem nen pro ely tohoto zkona pjmem tohoto spolenka.

7 Storno a opravy

Vrac-li se evidovan trba nebo provd-li se jej opravy, pouij se ustanoven tkajc se evidence treb obdobn s tm rozdlem, e je tato trba evidovna jako zporn.

8 Nepm zastoupen

Jedn-li poplatnk svm jmnem na et jinho poplatnka, je povinen evidovat trbu ten, kdo jedn svm jmnem na et jinho.

- 3 -

9 Poven k evidovn treb

(1) Poplatnk, ktermu trba plyne, me povit evidovnm trby jinho poplatnka, aby za nj tuto trbu evidoval.

(2) Plyne-li jedna evidovan trba vce poplatnkm, mohou tito poplatnci povit jednoho z nich, aby za n tuto trbu evidoval.

(3) Poplatnk, kter je k evidovn trby poven, m povinnost evidovat trby poplatnka, kter ho k evidovn trby povil.

(4) Poplatnk, kter k evidovn treb povil jinho poplatnka, se povenm nezbavuje odpovdnosti za dsledky spojen s poruenm povinnost podle tohoto zkona.

Hlava III Trby evidovan ve zjednoduenm reimu a trby vylouen z evidence treb

10 Trby ve zjednoduenm reimu

(1) Ve zjednoduenm reimu se mohou evidovat trby z prodeje zbo a slueb na palub dopravnch prostedk pi pravideln hromadn peprav osob podle zkona upravujcho da z pidan hodnoty.

(2) Ve zjednoduenm reimu se mohou evidovat tak trby, jejich evidovn bnm zpsobem by znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn vkon innosti, ze kter tyto trby plynou. Tyto trby stanov nazenm vlda.

11 Povolen pro evidovn trby ve zjednoduenm reimu

(1) Sprvce dan vyd na zklad dosti poplatnka povolen pro evidovn trby ve zjednoduenm reimu, pokud by evidovn dan trby bnm zpsobem znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn vkon innosti tohoto poplatnka, ze kter tato trba plyne.

(2) V dosti poplatnk uvede dvody, kter svd pro naplnn podmnek pro vydn povolen, a trby, na kter se m povolen vztahovat.

(3) Sprvce dan o dosti rozhodne ve lht 15 dn ode dne jejho podn. V povolen sprvce dan uvede trby, na kter se povolen vztahuje.

(4) Byla-li dost zamtnuta, lze novou dost podat nejdve po 60 dnech ode dne oznmen o nabyt prvn moci zamtavho rozhodnut. V tto nov dosti je poplatnk povinen uvst jin dvody ne ty, kter ji obsahovala dost pvodn, jinak bude nov dost odloena. O odloen dosti mus bt adatel vyrozumn.

(5) Pestanou-li bt splovny podmnky pro vydn povolen, je dritel povolen povinen tuto skutenost oznmit sprvci dan do 15 dn ode dne, ve kterm tato skutenost nastala.

(6) Sprvce dan zru povolen, zjist-li, e pominuly podmnky pro jeho vydn. 12

Trby vylouen z evidence treb (1) Evidovanou trbou nejsou trby

- 4 -

a) sttu, b) zemnho samosprvnho celku, c) pspvkov organizace, d) esk nrodn banky, e) dritele potovn licence.

(2) Evidovanou trbou nejsou tak trby a) banky, vetn zahranin banky, b) spoitelnho a vrnho drustva, c) pojiovny a zajiovny, d) investin spolenosti a investinho fondu, e) obchodnka s cennmi papry, f) centrlnho depozite, g) penzijn spolenosti, h) penzijnho fondu, i) z podnikn v energetickch odvtvch na zklad licence udlen podle energetickho

zkona, j) z podnikn na zklad povolen krajskho adu podle zkona o vodovodech

a kanalizacch.

(3) Evidovanou trbou nejsou tak trby a) uskutenn do pidlen daovho identifikanho sla a bhem 10 dn nsledujcch po

jeho pidlen, b) z potovnch slueb a zbo a slueb poskytovanch v pm souvislosti s nimi, c) ze vztahu souvisejcho s pracovnprvnm nebo obdobnm vztahem, d) ze stravovn a ubytovn km a studentm poskytovanho kolou, vysokou kolou

nebo kolskm zazenm, e) z jzdnho placenho v dopravnch prostedcch pi pravideln hromadn peprav osob, f) na palub letadel, g) z osobn drn pepravy, h) z drobn vedlej podnikatelsk innosti veejn prospnch poplatnk, i) pochzejc z prodeje zbo i slueb prostednictvm samostatnho automatu, j) z provozovn veejnch toalet.

(4) Evidovanou trbou nejsou tak trby, jejich evidovn bnm zpsobem by znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn vkon innosti, ze kter tato trba plyne, pokud tuto pekku nelze odstranit evidovnm treb ve zjednoduenm reimu. Tyto trby stanov nazenm vlda.

Hlava IV Povinnosti poplatnka

Dl 1 Autentizan daje a certifikt pro evidenci treb

13 dost o autentizan daje

(1) Poplatnk je povinen ped pijetm prvn evidovan trby podat dost o autentizan daje.

- 5 -

(2) Autentizan daje slou k pstupu na spolen technick zazen sprvce dan umoujc poplatnkovi sprvu certifiktu pro evidenci treb a daj pro sprvu evidence treb.

(3) dost me podat poplatnk nebo jeho zstupce oprvnn souasn k pevzet autentizanch daj pouze a) prostednictvm spolenho technickho zazen sprvce dan datovou zprvou

s ovenou identitou tto osoby zpsobem, kterm se lze pihlsit do jej datov schrnky, a to ve formtu a struktue zveejnn sprvcem dan, nebo

b) stn do protokolu, a to u kterhokoliv vcn pslunho sprvce dan. 14

Pidlen a pouvn autentizanch daj (1) Podal-li poplatnk o autentizan daje zpsobem, kterm se lze pihlsit do jeho

datov schrnky, sprvce dan je pidl poplatnkovi prostednictvm tto datov schrnky bez zbytenho odkladu.

(2) Podal-li poplatnk dost o autentizan daje stn do protokolu, sprvce dan je pidl poplatnkovi v rmci tohoto jednn.

(3) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup podmnky a postup pro pstup na spolen technick zazen sprvce dan umoujc poplatnkovi sprvu certifiktu pro evidenci treb a daj pro sprvu evidence treb.

15 Certifikt pro evidenci treb

Sprvce dan umon prostednictvm spolenho technickho zazen poplatnkovi na zklad autentizanch daj zskat 1 nebo vce certifikt pro evidenci treb, kter slou k autentizaci datovch zprv.

16 Ochrana autentizanch daj a certifiktu pro evidenci treb

Poplatnk je povinen zachzet s autentizanmi daji a certifiktem pro evidenci treb tak, aby nemohlo dojt k jejich zneuit.

Dl 2 Oznamovac povinnost

17 daje o provozovnch

(1) Poplatnk je povinen prostednictvm spolenho technickho zazen sprvce dan ped zsknm certifiktu pro evidenci treb oznmit daje o provozovnch, prostednictvm kterch provd innosti, z nich plynou evidovan trby, nebo v nich pijm evidovan trby. daji o provozovnch se rozum tak daje o internetovch strnkch, na kterch jsou nabzeny zbo nebo sluby.

(2) Dojde-li ke zmn daj o provozovnch, je poplatnk povinen tuto zmnu oznmit sprvci dan do 15 dn ode dne, kdy zmna nastala, nejpozdji vak ped uskutennm prvn evidovan trby v provozovn, kter se zmna tk. Toto oznmen lze podat pouze prostednictvm spolenho technickho zazen sprvce dan.

- 6 -

Dl 3 Evidenn povinnost

Oddl 1 Evidence treb bnm zpsobem

18 Obsah evidenn povinnosti

(1) Poplatnk je povinen nejpozdji pi uskutenn evidovan trby a) zaslat datovou zprvou daje o tto evidovan trb sprvci dan a b) vystavit tenku tomu, od koho evidovan trba plyne.

(2) Uskutennm evidovan trby je a) pijet evidovan trby, nebo b) vydn pkazu k jejmu proveden, pokud byl tento pkaz vydn dve.

(3) Zasln daj o evidovan trb nen podnm. (4) daje o evidovan trb lze zaslat pouze na spolen technick zazen uren

sprvcem dan ve formtu a struktue zveejnn sprvcem dan zpsobem umoujcm dlkov pstup.

19 Rozsah zaslanch daj

(1) dajem o evidovan trb zaslanm datovou zprvou je a) daov identifikan slo poplatnka, b) oznaen provozovny, ve kter je trba uskutenna, c) oznaen pokladnho zazen, na kterm je trba evidovna, d) poadov slo tenky, e) datum a as pijet trby nebo vystaven tenky, pokud je vystavena dve, f) celkov stka trby, g) bezpenostn kd poplatnka, h) podpisov kd poplatnka, i) daj, zda je trba evidovna v bnm nebo zjednoduenm reimu.

(2) dajem o evidovan trb zaslanm datovou zprvou je tak a) celkov stka plateb urench k nslednmu erpn, b) celkov stka plateb, kter jsou nslednm erpnm nebo ztovnm platby, c) daov identifikan slo poplatnka, kter povil evidovnm tto trby poplatnka,

kter trbu eviduje, d) zklad dan z pidan hodnoty a da podle sazeb dan z pidan hodnoty, e) celkov stka v reimu dan z pidan hodnoty pro cestovn slubu, f) celkov stka v reimu dan z pidan hodnoty pro prodej pouitho zbo.

(3) Zpsob tvorby podpisovho kdu poplatnka a bezpenostnho kdu poplatnka stanov Ministerstvo financ vyhlkou.

20 daje na tence

(1) Poplatnk je na tence povinen uvdt a) fiskln identifikan kd, b) sv daov identifikan slo,

- 7 -

c) oznaen provozovny, ve kter je trba uskutenna, d) oznaen pokladnho zazen, na kterm je trba evidovna, e) poadov slo tenky, f) datum a as pijet trby nebo vystaven tenky, pokud je vystavena dve, g) celkovou stku trby, h) bezpenostn kd poplatnka, i) daj, zda je trba evidovna v bnm nebo zjednoduenm reimu.

(2) dajem o evidovan trb uvdnm na tence je tak daov identifikan slo poplatnka, kter povil evidovnm tto trby poplatnka, kter trbu eviduje.

(3) Nem-li poplatnk povinnost uvdt na tence fiskln identifikan kd, je povinen na tence uvdt svj podpisov kd.

21 Doba odezvy

(1) Dobou odezvy se rozum asov sek mezi pokusem o odesln daj o evidovan trb z pokladnho zazen poplatnka a pijetm fisklnho identifikanho kdu na pokladnm zazen poplatnka.

(2) Mezn dobu odezvy nastav poplatnk pro pokladn zazen del ne 2 sekundy podle druhu a zpsobu vykonvan innosti tak, aby se jejm stanovenm nemail prbh evidence treb vzhledem k druhu a kvalit pipojen k veejn datov sti.

22 Postup pi pekroen mezn doby odezvy

Dojde-li pi evidovn trby k pekroen mezn doby odezvy, poplatnk a) je povinen daje o evidovan trb zaslat datovou zprvou sprvci dan bezodkladn po

pominut piny, kter vedla k pekroen mezn doby odezvy, nejpozdji vak do 48 hodin od uskutenn evidovan trby a

b) nen povinen na tence uvdt fiskln identifikan kd. Oddl 2

Evidence treb ve zjednoduenm reimu

23 Evidenn povinnost ve zjednoduenm reimu

Pi plnn evidenn povinnosti ve zjednoduenm reimu se postupuje obdobn jako pi plnn evidenn povinnosti v bnm reimu s tm, e poplatnk a) je povinen daje o evidovan trb zaslat datovou zprvou sprvci dan nejpozdji do

5 dn od uskutenn evidovan trby a b) nen povinen na tence uvdt fiskln identifikan kd.

Hlava V Pravomoc orgnu pslunho k provovn plnn povinnost

24 Provovn plnn povinnost pi evidenci treb

(1) Orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci treb me za elem zjitn plnn povinnost uloench tmto zkonem provdt kontroln nkup.

- 8 -

(2) Pro ely evidence treb se pi kontrolnm nkupu na jednn poplatnka a orgnu pslunho k provovn plnn povinnost pi evidenci treb hled jako na uzaven smlouvy.

(3) Neodporuje-li to povaze pedmtu kontrolnho nkupu nebo nen-li zpsobena poplatnkovi majetkov jma, lze od smlouvy, kter byla uzavena jednnm pi kontrolnm nkupu, odstoupit.

ST TET INFORMAN POVINNOSTI

25 Informan povinnost poplatnka

(1) Poplatnk je povinen mt na mst, kde se bn uskuteuj evidovan trby, umstno informan oznmen, kter je dostaten viditeln a iteln, pokud to nevyluuje povaha vci. Informan oznmen je poplatnk povinen umstit na internetov strnky, na kterch jsou nabzeny zbo nebo sluby.

(2) Obsahem informanho oznmen je a) text ve znn Podle zkona o evidenci treb je prodvajc povinen vystavit kupujcmu

tenku. Zrove je povinen zaevidovat pijatou trbu u sprvce dan online; v ppad technickho vpadku pak nejpozdji do 48 hodin., eviduje-li poplatnk v danm pokladnm mst trby v bnm reimu,

b) text ve znn Podle zkona o evidenci treb je prodvajc povinen vystavit kupujcmu tenku. Pjemce trby eviduje trby ve zjednoduenm reimu, tzn. je povinen zaevidovat pijatou trbu u sprvce dan nejpozdji do 5 dn., eviduje-li poplatnk v danm pokladnm mst trby ve zjednoduenm reimu.

26 Informan povinnost sprvce dan

(1) Sprvce dan poskytuje poplatnkovi informace shromaovan na spolenm technickm zazen sprvce dan zpsobem umoujcm dlkov pstup.

(2) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup a) rozsah a lenn informac poskytovanch podle odstavce 1 a b) podmnky a postup pro poskytnut informac podle odstavce 1.

27 Oven tenky u sprvce dan

(1) Sprvce dan umon zpsobem umoujcm dlkov pstup kadmu ovit, zda a) byly daje o dan trb zaslny sprvci dan nebo b) je poplatnk oprvnn evidovat trby ve zjednoduenm reimu.

(2) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup podmnky a postup pro poskytnut informac podle odstavce 1.

- 9 -

ST TVRT SPRVN DELIKTY

28 Pestupky

(1) Fyzick osoba se dopust pestupku tm, e zvanm zpsobem mysln zt nebo zma evidenci treb.

(2) Za pestupek podle odstavce 1 lze uloit pokutu do 500 000 K. 29

Sprvn delikty prvnickch a podnikajcch fyzickch osob (1) Prvnick nebo podnikajc fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e

zvanm zpsobem zt nebo zma evidenci treb. (2) Prvnick nebo podnikajc fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e jako

osoba, kter eviduje trby, poru povinnost a) zaslat datovou zprvou daje o evidovan trb sprvci dan, b) vystavit tenku tomu, od koho evidovan trba plyne, c) umstit informan oznmen, d) zachzet s autentizanmi daji nebo certifiktem pro evidenci treb tak, aby nemohlo

dojt k jejich zneuit.

(3) Za sprvn delikt se ulo pokuta a) do 500 000 K, jde-li o sprvn delikt podle odstavce 1 nebo 2 psm. a) nebo b), b) do 50 000 K, jde-li o sprvn delikt podle odstavce 2 psm. c) nebo d).

30 Spolen ustanoven ke sprvnm deliktm

(1) Sprvn delikt podle tohoto zkona projednv a) finann ad, nebo b) celn ad.

(2) Sprvn delikt projednv ten orgn, kter provd nebo provedl provovn plnn povinnost podle tohoto zkona.

(3) Prvnick osoba a podnikajc fyzick osoba za sprvn delikt neodpovd, proke-li, e vynaloila veker sil, kter bylo mono poadovat, aby poruen prvn povinnosti zabrnila.

(4) Odpovdnost za sprvn delikt zanik, jestlie sprvn orgn o nm nezahjil zen do 1 roku ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejpozdji vak do 3 let ode dne, kdy byl spchn.

(5) Pokuta je splatn do 30 dn ode dne nabyt prvn moci rozhodnut, jm byla uloena.

(6) Pjem z pokut je pjmem sttnho rozpotu.

- 10 -

ST PT OPATEN K VYNUCEN NPRAVY

31 Uzaven provozovny a pozastaven vkonu innosti

(1) Zjist-li orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci treb zvl zvan poruen povinnosti zaslat daje o evidovan trb nebo vydvat tenky, nad okamit a) uzaven provozovny nebo b) pozastaven vkonu innosti, pi kter dochz k evidenci treb.

(2) Orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci treb zru rozhodnutm opaten podle odstavce 1 bez zbytenho odkladu pot, co poplatnk proke, e pominul dvod, pro kter bylo toto opaten nazeno. Proti rozhodnut o zruen opaten podle odstavce 1 se nelze odvolat.

(3) Vkon uzaven provozovny nebo pozastaven vkonu innosti provede orgn, kter opaten uloil, vyvenm rozhodnut o tomto opaten na vhodnm a zven viditelnm mst u pstupovho msta do provozovny. Je-li vce pstupovch mst do provozovny, vyvs se rozhodnut u vech tchto pstupovch mst.

(4) Opatenm podle odstavce 1 nesm bt znemonn vkon veejn moci.

ST EST ZVAZN POSOUZEN

32 Zvazn posouzen o uren evidovan trby

(1) Sprvce dan vyd na dost poplatnka rozhodnut o zvaznm posouzen o uren evidovan trby.

(2) Pedmtem zvaznho posouzen je uren, zda je platba evidovanou trbou. (3) V dosti o vydn rozhodnut o zvaznm posouzen poplatnk uvede

a) popis platby, kter m podlhat posouzen, a b) nvrh vroku rozhodnut o zvaznm posouzen.

ST SEDM SPOLEN A ZVREN USTANOVEN

33 Vztah k daovmu du

Nestanov-li tento zkon jinak, postupuje se pi zen a jinm postupu tkajcm se evidence treb podle daovho du s vjimkou sprvnch delikt.

34 Spoluprce orgn veejn moci

Zjist-li orgn veejn moci pi vkonu sv psobnosti poruen tohoto zkona, oznm tuto skutenost orgnu pslunmu k provovn plnn povinnost.

- 11 -

35 tenkov loterie

(1) esk republika me podat tenkovou loterii o vcn nebo penn ceny, kter se lze zastnit pouze na zklad zasln tenky nebo daje povinn uvdnho na tence.

(2) Pslunou organizan slokou sttu k podn tenkov loterie je Ministerstvo financ.

(3) Vdaje na podn tenkov loterie, na penn ceny a na pozen vcn ceny se hrad ze sttnho rozpotu.

(4) Na tenkovou loterii se nepouije zkon upravujc provozovn hazardnch her. 36

Vztah k cizmu prvu Evidovanou trbou nen tak trba poplatnka, kter je povinen tuto trbu evidovat

srovnatelnm zpsobem podle prva sttu, se kterm m esk republika uzavenou platnou a innou mezinrodn smlouvu o vmn informac, na zklad kter lze zskvat srovnateln informace o evidovanch trbch.

37 Doasn vylouen trby

(1) Evidovanmi trbami doasn nejsou a) ode dne nabyt innosti tohoto zkona do konce tetho kalendnho msce ode dne

nabyt innosti tohoto zkona vechny trby, s vjimkou ubytovacch a stravovacch slueb uvedench v klasifikaci NACE pod kdem 55 a 56 a

b) od prvnho dne tvrtho kalendnho msce ode dne nabyt innosti tohoto zkona do konce estho kalendnho msce ode dne nabyt innosti toho zkona vechny trby, s vjimkou 1. ubytovacch a stravovacch slueb uvedench v klasifikaci NACE pod kdem 55 a 56

a 2. velkoobchodu a maloobchodu uvedench v klasifikaci NACE pod kdem 45.1, 45.3,

45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47.

(2) Klasifikac NACE se pro ely tohoto zkona rozum klasifikace ekonomickch innost uveden v nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterm se zavd statistick klasifikace ekonomickch innost NACE Revize 2 a kterm se mn nazen Rady (EHS) . 3037/90 a nkter nazen ES o specifickch statistickch oblastech, v platnm znn.

(3) Do okamiku, kdy trby poplatnka, kter maj bt evidovny, nepekro v bezprostedn pedchzejcm zdaovacm obdob dan z pjm 2 000 000 K a zrove 20 % soutu jeho treb, kter maj bt evidovny, a treb, kter nejsou doasn evidovanmi trbami, nen evidovanou trbou dn z treb poplatnka.

(4) Vlda me stanovit nazenm, e nkter trby nejsou ode dne nabyt innosti tohoto zkona doasn evidovanmi trbami.

38

Tento zkon byl oznmen v souladu se smrnic Evropskho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. ervna 1998 o postupu pi poskytovn informac v oblasti technickch norem a pedpis a pravidel pro sluby informan spolenosti, v platnm znn.

- 12 -

ST OSM INNOST

39

Tento zkon nabv innosti prvnm dnem tvrtho kalendnho msce po dni jeho vyhlen, s vjimkou 11 a 18 a 32, kter nabvaj innosti patnctm dnem po jeho vyhlen.

- 13 -

Dvodov zprva I. Obecn st

1. Zhodnocen platnho prvnho stavu Ve vztahu k evidenn povinnosti daovch subjekt obsahuje souasn prvn prava celou adu norem, kter ukldaj povinnm subjektm povinnosti spovajc v evidenci vybranch aspekt jejich samostatn innosti, ppadn dal povinnosti, kter jsou svou podstatou obdobn povinnostem obsaenm v nvrhu zkona o evidenci treb.

1.1. Zznamn povinnost v daovm du Zkon . 280/2009 Sb., daov d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen jako daov d), upravuje v 97 zvltn zznamn povinnost daovho subjektu uskuteujcho v rmci sv podnikatelsk nebo samostatn vdlen innosti platby v hotovosti. Daov subjekt je povinen vst prbnou evidenci o tchto uskuteovanch platbch v ppad, e obdobnou evidenci o tchto platbch ji nevede na zklad jinho zkonnho ustanoven (tj. pokud bude evidovat trby podle zkona o evidenci treb, pak je v rozsahu tto evidence zprotn zznamn povinnosti). Vedle veden evidence uloen prvnm pedpisem je nadto sprvce dan oprvnn uloit povinnmu subjektu v odvodnnch ppadech rozhodnutm veden zvltnch zznam pod podmnkou, e takov postup je nutn pro sprvn zjitn a stanoven dan. 1.2. Podvojn etnictv podle zkona o etnictv Nejvznamnj formou evidence je etnictv, kter je upraveno v zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis (dle zkon o etnictv). Pedmtem etnictv je tovn o stavu a pohybu majetku a jinch aktiv, zvazk vetn dluh a jinch pasiv, dle o nkladech a vnosech a o vsledku hospodaen. Ve smyslu ustanoven 3 odst. 1 zkona o etnictv tuj etn jednotky podvojnmi zpisy o skutenostech, kter jsou pedmtem etnictv, do obdob, s nm tyto skutenosti asov a vcn souvis. Podle 6 zkona o etnictv jsou etn jednotky povinny zachycovat skutenosti, kter jsou pedmtem etnictv, etnmi doklady a zaznamenvat je na zklad prkaznch etnch zznam v etnch knihch za podmnek stanovench zkonem o etnictv. 1.3. etnictv dle mezinrodnch etnch standard Na zklad Nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 1606/2002 a v souladu s ustanovenm 19a zkona o etnictv maj spolenosti ktovan na burze povinnost pout pro tovn a sestaven etn zvrky mezinrodn etn standardy upraven prvem EU. Smyslem jejich pouvn v rmci Evropsk unie je usnadnn peshraninho obchodovn s cennmi papry a zrove zajitn srovnatelnosti etnch vkaz tchto spolenost. V ppad, kdy lze pedpokldat, e etn jednotka bude povinna podrobit se sestaven konsolidovan etn zvrky v souladu s mezinrodnmi etnmi standardy (konsolidovan etn jednotka), me tato etn jednotka v souladu s 19a odst. 7 rozhodnout o pouit mezinrodnch etnch standard pro tovn a sestaven sv etn zvrky k rozvahovmu dni konsolidovan etn zvrky. Povinnost pout mezinrodn etn standardy pro sestaven konsolidovan etn zvrky je uloena 23a odst. 1 zkona o etnictv konsolidujcm etnm jednotkm, kter jsou emitenty cennch papr pijatch k obchodovn na evropskm regulovanm trhu.

- 14 -

Monost pout pro sestaven konsolidovan etn zvrky mezinrodn etn standardy je zaloena 23a odst. 2 zkona o etnictv i pro ostatn konsolidujc etn jednotky, tj. takov, kter nejsou emitenty cennch papr. Zkon ponechv na vli etn jednotky, zda v tomto ppad sestav vkazy na zklad zkona o etnictv, nebo v souladu s mezinrodnmi etnmi standardy. Termn mezinrodn etn standardy v sob zahrnuje Mezinrodn etn standardy (IAS) vydvan do roku 2001, Mezinrodn standardy etnho vkaznictv (IFRS) vydvan od roku 2001, pslun interpretace (SIC, IFRIC) a jejich novelizace. 1.4. Zkon . 215/2005 Sb. star zkon o registranch pokladnch Zkonem . 215/2005 Sb., o registranch pokladnch, byla ji v minulosti upravena a do prvnho du zavedena povinnost provozovatel (fyzickch osob i prvnickch osob) maloobchodu a hostinsk innosti na zklad ivnostenskho oprvnn evidovat pjem a vdej jednotlivch plateb ve form bankovek a minc nebo prostednictvm elektronickho platebnho prostedku, ceniny nebo eku. Dle byla povinnmu subjektu uloena povinnost zajistit uloen stanovench evidovanch daj ve fiskln pamti pokladny. Povinn subjekt tak byl zaten povinnost obstarat si pro vykonvn innosti, jejm pedmtem stanoven platby byly, elektronick zazen nebo pota s fiskln pamt. Souasn se zznamem daj o proveden platb byl povinn subjekt povinen pedat zkaznkovi pokladn blok nebo oslovan paragon s pedepsanmi daji. Byl-li povinn subjekt zrove pltcem dan z pidan hodnoty, byl nadto zaten t povinnost pouvat pokladnu umoujc rozlien plateb za zdaniteln plnn podlhajc pslunm sazbm dan z pidan hodnoty, za plnn osvobozen od dan z pidan hodnoty nebo plnn, kter pedmtem dan z pidan hodnoty nebyla. Uveden reim se vztahoval zsadn na vechny platby pedepsanch forem uskutenn povinnmi subjekty, pesto byly z uvedenho reimu zaznamenvn vyaty vybran zpsoby uskuteovn plateb (podomn a pochzkov prodej a prodej prostednictvm vdejnch automat) a daje o platbch za vybran druhy zbo (nap. jzdenky hromadn dopravy, ceniny, telefonn karty ad.) bylo mon zaznamenat ve zjednoduenm reimu jako jednu souhrnnou denn platbu za vechny reln uskutenn platby. Souasn byla povinnmu subjektu uloena cel ada doprovodnch povinnost, zejmna povinnost uvdt u pokladny upozornn ve stanovenm formtu s pedem stanovenm obsahem o tom, e zkon o registranch pokladnch ukld prodvajcmu povinnost pedat zkaznkovi po proveden platby pokladn blok, oslovan paragon nebo pokladn blok vystaven zlon pokladnou. st prvn zkona . 215/2005 Sb., o registranch pokladnch, obsahujc tato a dal ustanoven zkona o registranch pokladnch, byla vetn ploh . 1 a 3 zruena zkonem . 261/2007 Sb., o stabilizaci veejnch rozpot, k 1. lednu 2008. 1.5. Daov evidence v zkon o danch z pjm V nvaznosti na zruen soustavy jednoduchho etnictv v zkon o etnictv byla do zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, vloena prvn prava Evidence pjm pro fyzick osoby, kter nejsou etn jednotkou podle zkona o etnictv. Jedn se o hojn vyuvanou evidenci, kter dv monost nkterm fyzickm osobm, kter nejsou etn jednotkou podle zkona . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o etnictv), aby vedly evidenci ve zjednoduenm rozsahu. Daovou evidenc se rozum evidence pro ely stanoven zkladu dan z pjm a samotn dan z pjm. Obligatorn obsahuje daje o majetku a dluzch, o pjmech a vdajch. Nap zkonem o danch z pjm lze najt mnoh jin povinnosti evidenn povahy jako napklad v 7 odst. 8, kter ukld poplatnkm, kte vykazuj dl zklad dan ze samostatn innosti podle 7 a uplatuj vdaje pauln stkou, povinnost vst

- 15 -

zznamy o pjmech a evidenci pohledvek vzniklch v souvislosti s innost, ze kter plyne pjem ze samostatn innosti. Dal je upravena v 9, kde zkon ukld daovmu subjektu v ppad, kdy uplatuje vdaje procentem z pjm, vdy vst zznamy o pjmech a evidenci pohledvek vzniklch v souvislosti s njmem. Pokud daov subjekt uplatuje u pjm z njmu skuten vdaje vynaloen na jejich dosaen, zajitn a udren, m povinnost vst zznamy o pjmech a vdajch vynaloench na dosaen, zajitn a udren pjm v asovm sledu, evidenci hmotnho majetku, kter lze odpisovat, evidenci o tvorb a pouit rezervy na opravy hmotnho majetku, pokud ji vytvej, a evidenci o pohledvkch a dluzch ve zdaovacm obdob, ve kterm dochz k ukonen njmu, a mzdov listy, pokud vyplcej mzdy.

1.6. Povinnost vydvat doklad Souasn znn 16 odst. 1 zkona . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele, stanov, e na dost spotebitele je prodvajc povinen vydat doklad o zakoupen vrobku nebo o poskytnut sluby s uvedenm data prodeje vrobku nebo poskytnut sluby, o jak vrobek nebo o jakou slubu se jedn a za jakou cenu byl vrobek prodn nebo sluba poskytnuta, spolu s identifikanmi daji prodvajcho obsahujcmi jmno a pjmen nebo nzev nebo obchodn firmu, ppadn nzev prodvajcho, jeho identifikan slo osoby, pokud zvltn prvn pedpis nestanov jinak. Nadto souasn znn zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, ukld podnikateli v 31 odst. 14 povinnost vydat na dost zkaznka doklady o prodeji zbo a o poskytnut sluby s pedepsanmi daji, mj. datem prodeje zbo nebo poskytnut sluby, druhem zbo nebo poskytnut sluby a cenou tohoto zbo nebo sluby.

Povinnost vydvat doklad me bt splnna najednou, tj. jednm dokladem (nap. t dokladem tenkou, podle evidence treb, tj. jednm dokladem dojde ke splnn nap. 3 povinnost uloench rznmi zkony). 1.7. Povinnost vst evidenci o cench Na zklad souasnho 11 zkona . 526/1990 Sb., o cench, ve znn pozdjch pedpis, je prodvajc povinen vst evidenci o cench. Krom edn stanovench cen a cen podlhajcch usmrovn cen se tato prava vztahuje na ceny zbon, kter je prodvno spotebiteli. Evidenci cen je prodejce povinen vst ti roky po skonen platnosti ceny zbo. Ohledn daj prokazujcch vi a dobu jejich uplatovn stanov podrobnosti provdc prvn pedpis, kterm je vyhlka Ministerstva financ . 450/2009 Sb. 2. Odvodnn hlavnch princip navrhovan prvn pravy Po materiln strnce navrhovan prvn prava de facto dopluje existujc platn normy stanovenm smrem, a to zejmna z hlediska zpsobu a formy ji dnes bn provdnch kon (zejmna veden urit evidence transakc a vydvn zznamnch doklad poplatnkovi).

Hlavnm clem evidence treb je zskn informac, kter zabezpe lep sprvu dan (zejmna dan z pjm a dan z pidan hodnoty). 2.1. Obecn zmny, kter jsou obsahem navrhovan prvn pravy Na zklad zkoumn existujcch model evidovn transakc, byl shledn jako nejvhodnj systm model tzv. fiskalizace v Chorvatsk republice. Tento systm evidence treb

- 16 -

v maximln mon me preferuje kritrium jednoduchosti a nzk nkladovosti na stran povinnch subjekt pi zajitn spolehlivho a plnohodnotnho plnn pedpokldan funkce. Za tmto elem se proto navrhuje v maximln mon me upustit od striktn regulace v oblastech, kde tento pstup nen v zjmu povinnch subjekt ani praktickho fungovn systmu (tj. nap. certifikace hardwaru i softwaru). Co se te fungovn systmu, zmrem Ministerstva financ nen zavdt registran pokladny, tedy speciln certifikovan zazen, kter jsou vybavena fiskln pamt. K tomu, aby obchodnk elektronicky evidoval trbu, si bude moci zvolit zazen odpovdajc nronosti jeho podnikatelsk innosti (nap. pokladna, pokladn systm, ale i nap. tablet nebo mobil propojen s tiskrnou). Systm je navrhovn tak, aby byl oteven jak z hlediska softwaru tak i hardwaru, tzn., e obchodnk nebude nucen poizovat si pouze konkrtn software nebo hardware a bude zleet na nm, kter een splujc danou funkcionalitu nabzen na trhu zvol. Zazen mus bt technicky vybaveno tak, aby bylo schopno odeslat prostednictvm internetu poadovan informace o trb systmu Finann sprvy a vytisknout tenku o transakci pro zkaznka. Evidence treb bude tedy v esk republice stt na nsledujcch pilch:

- elektronizace pi souasnm zajitn ochrany dat, - on-line pstup sprvce dan k dajm, - umonn dobrovolnho zapojen veejnosti do kontroly dodrovn zkona, - oteven hardwarov een, - oteven softwarov een.

Na zklad spoleensk poptvky po zven efektivity vbru dan a zajitn spravedlivho konkurennho prosted se navrhuje umonit veejnosti zapojit se do efektivn kontroly plnn stanovench povinnost. Dv se proto ke zven dobrovoln ast veejnosti v plnovanm systmu evidence z dvodu jejho bezprostednho a pravidelnho kontaktu s povinnmi subjekty a jej osobn motivace na oven souladu postupu povinnch subjekt bhem evidence treb se zkonem o evidenci treb. Zkaznk bude mt monost na zklad vydan tenky ovit, zda konkrtn trba byla zaevidovna. Povauje se rovn za vhodn zvit, zda tuto motivaci nen eln podpoit pijetm doprovodnch nstroj zvyujcch pozitivn stimul veejnosti ke kontrole plnn tchto povinnost, napklad formou tenkov loterie. Za tmto elem se m za vhodn mj. zaloit nezbytn komunikan kanly mezi veejnost a pslunmi orgny zastnnmi na evidenci treb. Systm evidence treb je podprnm nstrojem a neslou k pmmu stanoven vsledku hospodaen i zkladu dan. 2.2. Dl zmny, kter jsou obsahem navrhovan prvn pravy

i. Vytvoen loit evidence treb S ohledem na vhodnost vyuit elektronick formy pedvn informac relevantnch k vyuit pro ely evidence treb se m za vhodn zdit zvltn datov loit evidence treb. Elektronicky pedvan informace podporuj vysokou kapacitu a flexibilitu systmu. Dle je mon s ohledem na zjem na zajitn komplexnho chodu systmu nyn i do budoucna oekvat kompatibilitu systmu s jinmi elektronickmi systmy, co povede k potenciln snadnj vmn datovch obsah a spolehlivjmu dosaen elu systmu evidence treb.

- 17 -

Elektronick komunikace je v delm obdob nejlevnj a nejmn zatujc zpsob komunikace, jeliko vodn zven nklady na zaveden systmu jsou nsledn kompenzovny asovou sporou na stran sprvce dan i povinnch subjekt pi opakovanm a automatickm pouvn, pi ppadnch nslednch opravch, zskvn informac a podobn.

ii. Vytvoen datovho systmu a doprovodnch modul evidence treb Navrhuje se vytvoen integrovanho systmu zpsobilho zprostedkovn on-line penosu pedepsanch informac mezi daovmi subjekty a loitm evidence treb.

iii. Poskytnut autentizanch daj pro evidenci treb a zskn daj o povinnm subjektu

Pro spravovatelnost systmu se navrhuje, aby povinnm subjektm byla uloena povinnost podat sprvci dan stanovenm zpsobem ped uskutennm prvn evidovan trby dost o autentizan daje k evidenci treb. Povinnmu subjektu bude uloena povinnost uvst v dosti pedepsan daje, co povede k rychlej a snadnj komunikaci a zrove rozen pehledu o astncch systmu. Na zklad tohoto postupu budou subjektu sprvcem dan poskytnuty autentizan daje umoujc on-line evidovn treb. Povinnmu subjektu vak pro evidenci treb nebude pidlen zvltn identifiktor. V prbhu vech proces souvisejcch s evidenc treb se bude i nadle prokazovat svm daovm identifikanm slem. Zmna daj uvdnch povinnm subjektem v dosti o autentizan daje bude podlhat oznamovac povinnosti.

iv. Stanoven obecn evidenn povinnosti Navrhuje se, aby povinnost uskuteovat evidenci stanovench treb dopadala zsadn na vechny povinn subjekty uskuteujc stanoven evidovan transakce v pedepsan form. Z uvedenho principu je vhodn pipustit minimum absolutnch (naprost vynt z reimu evidence treb) a procesnch (podroben jinmu ne standardnmu reimu evidence treb) vjimek.

v. Evidence treb probhajcch mezi stanovenmi subjekty, za stanovench okolnost a stanovenm zpsobem

Navrhuje se, aby evidenci podlhaly pouze trby kumulativn naplujc ti zkonn znaky (a) jedn se o trby mezi zkonem stanovenmi subjekty (subjektivn znak); (b) k trb dolo za zkonem stanovench okolnost (materiln znak); (c) trba (platba) probhla stanovenm zpsobem (formln znak).

vi. Uloen povinnosti povinnch subjekt provdt evidenci treb prostednictvm stlho elektronickho (internetovho) spojen

Navrhuje se upustit od principu zavedenho dve pijatm zkonem o registranch pokladnch spovajcho v nutnosti uskuteovat evidenci treb za pomoci autorizovanho nstroje s fiskln pamt (registran pokladny), a tedy i shromaovat stanoven daje v pamti pstroje bez stlho pstupu sprvce evidence k pedepsanm datm. Souasn technologick monosti umouj pijmout een, kter je mn nchyln na podvody a obchzen a zrove je pro povinn subjekty podstatn levnj a flexibilnj ne registran pokladny. Pedepsan daje je proto navreno pedvat prbn prostednictvm vmny mezi povinnm subjektem a sprvcem evidence skrze stl elektronick (internetov) pipojen. K uskuteovn evidence je z dvodu minimalizace nklad na stran povinnch subjekt vhodn umonit vyuit libovolnho pstroje

- 18 -

podporujcho zaloen potebnho internetovho pipojen a doprovodn funkce nutn ke splnn zkonnch podmnek prbhu evidence. V tomto smru tedy ve vztahu k uitm zazenm nedojde k vyuit autorizanch proces. Po pedn informac o proveden transakci bude sprvcem evidence zaevidovn transakce potvrzeno pidlenm a okamitm zaslnm zvltnho sla transakce prostednictvm stlho elektronickho spojen.

V ppadech vpadku pipojen je umonno zaslat daje dodaten, a to do 48 hodin. Na rozdl od reimu v Chorvatsk republice vak navrhovan een nepot s monost evidovn treb listinn, tj. prostednictvm specilnch pokladnch blok, v ppadech, kdy je objektivn dlouhodob nemon elektronicky evidovat trby (nap. v dsledku neexistence internetovho pipojen). Nvrh tuto skutenost e evidenc v tzv. zjednoduenm reimu. vii. Uloen povinnosti vydn evidennho dokladu povinnm subjektem a povinnosti

pevzet Je navrhovno uloen povinnosti povinnho subjektu vydvat o proveden transakci evidenn doklad (tenku), obsahujc stanoven daje. viii. Sankce za nesplnn povinnost K vymoen uloench povinnost je nutn vybran jednn, kter jsou v rozporu s povinnostmi uloenmi zkonem o evidenci treb, vymezit a oznait za deliktn jednn povahy sprvnho deliktu, nebo pestupku.

ix. Spoluprce orgn veejn moci pi kontrole plnn vybranch povinnost Pravomoci ke kontrole vybranch povinnost z evidence treb budou zkonem o evidenci treb sveny i dalm orgnm veejn moci odlinm od sprvce dan a sprvce evidence za podmnky, e kontrola tchto povinnost je blzk zkonem sven psobnosti tchto orgn a e tuto kontrolu mohou vykonvat bhem standardnho vkonu svch v souasnosti zkonem svench pravomoc (nap. ivnostensk ady a esk obchodn inspekce). Orgny veejn sprvy budou mt v tomto smru informan povinnost vi sprvci dan. Nejsilnji budou na procesu evidence treb spolupracovat orgny Celn sprvy esk republiky, kterm se svuj kompetence v oblasti dozoru nad dodrovnm tohoto zkona.

x. tenkov loterie Za elem umonn zapojen veejnosti se m za vhodn zdit zvltn tenkovou loterii nepodlhajc veejnoprvn regulaci zkona . 202/1990 Sb., o loterich. Podstatou loterie by byla vhra ve slosovn, do nho by byly zaazeny osoby, kter by splnily podmnku zasln tenky vystaven povinnm subjektem poskytovateli plnn, je je na stran tohoto povinnho subjektu evidovanou trbou. elem tto pravy je umonit veejnosti zkontrolovat pravost tenek vydvanch povinnmi subjekty, co zrove zptn poskytne co nejvt mnostv tenek od co nejirho vzorku povinnch subjekt sprvci evidence a sprvci dan pro dal analytickou prci a clen zamen kontrol. Nicmn tenkov loterie nen jedin motivan prvek pro zkaznky. Z dvod zajitn jej efektivity tento nstroj lze kombinovat i s jinmi nstroji. Pro rozhodnut o zpsobu a frekvenci podn tenkov loterie mus bt zohlednny poznatky a zkuenost z jinch zem. Je evidovno, e nap. pravidelnm podnm kles efektivita tenkov loterie, resp. pm zapojen veejnosti v tto loterii, viz nap. negativn zkuenosti ze Slovenska. Za elem odhalovn podvodnch tenek veejnost bude realizovna tak informan kampa, kter bude smovat prv k edukaci veejnosti, a mohou bt pijmna dal motivan opaten. Mus tak bt zaruena flexibilita nstroj motivace zkaznk.

- 19 -

3. Vysvtlen nezbytnosti navrhovan prvn pravy V souasn dob nezakld prvn d systm prv a povinnost zajiujc kontinuln tok informac potebnch pro sprvu jednotlivch druh dan mezi daovmi subjekty a sprvcem dan. Dsledkem je nikoliv dostaten pehled sprvce dan o dajch relevantnch pro vznik pslun daov povinnosti, zejmna v ppad hotovostnch transakc, a to i s pihldnutm k nstrojm, kter jsou sprvci dan ke zjitn existence daov povinnosti sveny zkonem, zejmna daovm dem. Uveden stav podporuje jednn daovch subjekt usilujc o zamlen skutenost relevantnch pro sprvu a vbr dan a zkreslen skutenho obrazu o celkov daov povinnosti. Tato nezanedbateln mra monosti nezkonnho obchzen daov povinnosti se nsledn citeln promt jak v pehledu o vi celkov daov povinnosti, tak v konen vi vybranho daovho inkasa u dan z pjm, dan z pidan hodnoty, spotebnch dan a dalch dan, kter nejsou vzan na pedmt dan, kter ji za souasnho stavu podlh nkter zkonn evidenci (nap. katastru nemovitost). Nejvt nebezpe souasn nezkonn praxe krcen dan lze pitom spatovat u daovch subjekt, kter jsou ze sv povahy nebo povahy jimi vykonvan innosti poplatnky vce druh dan, je za n nejsou odvdny prostednictvm pltce, a u kterch je dvodn vyslovit pedpoklad, e mohou bt odvdny z vtho daovho zkladu, ne je tomu u jinch daovch subjekt. Uveden stav lze povaovat za nedouc z dvod na stran efektivn sprvy veejnch financ i z dvod na stran soukromch (fyzickch a prvnickch) osob. Ni mra efektivity regulace a kontroly plnn daovch povinnost se odr ve snen objemu prostedk tvocch pjem sttnho rozpotu. Neodveden prostedky zsadn ztuj monost sniovat schodek sttnho rozpotu, a na vdajov stran sttnho rozpotu pak uskutenn vech pedpokldanch a plnovanch vdajovch tok. Primrn jsou tak financovny neopominuteln vdaje a veejn sluby, kter pedstavuj nezbytnou podmnku zajitn chodu sttu. V me, o kterou bylo zkrceno inkaso vbru dan, vak dochz k niku prostedk, kter nen mon vyut pro podporu nkterch dalch veejnch slueb a ve prospch jinch veejn prospnch investic. Toto snen navc poznamenv politiku sttnho plnovn z hlediska nastaven objemu prostedk investovanch sttem do budoucna a nevyhnuteln zpsobuje plnovn vdaj sttu v ni me, ne by tomu bylo za stavu zajiujcho pln odvod tchto prostedk. Souasn se povauje za nutn aktivn zamezit faktickmu znevhodnn tch daovch subjekt, kter pln daov povinnosti a uskuteuj odvod pedepsanho inkasa v souladu se zkonem. Stvajc prosted umouje skrze nemonost zajitn dostaten kontroln kapacity sprvc dan vzhledem k mnostv podnikatelskch subjekt vybranm daovm subjektm jednat v rozporu se zkonem. Nen proto mon poctivm daovm subjektm zaruit plnou rovnost ochrany vlastnickho prva ve smyslu l. 11 zkona . 2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod, kdy obchzenm daov povinnosti dochz k obohacen nepoctivch subjekt o neodveden prostedky. Nepoctivm subjektm tak nelze zcela zabrnit ve vzniku tto neoprvnn majetkov vhody zskan na kor dnch daovch poplatnk. Pijetm systmu evidence vybranch treb a zsknm komplexnho pehledu sprvce dan o vybranch aspektech stanovench majetkovch tok povinnch subjekt lze ve zmnnm nedoucm stavm v maximln mon me zabrnit. Proto se navrhuje pijmout pslunou prvn pravu ve form zkona o evidenci treb a zdit pro daov ely evidenci treb o vybranch platbch tak, aby u vybranch doucch skupin poplatnk byla nastolena reln rovnost v plnn daov povinnosti a na stran sttnho rozpotu do budoucna u relevantnch dan zajitn vbr inkasa v me odpovdajc reln daov povinnosti.

- 20 -

Navrhovanou pravu je vhodn pijmout v nejblim monm termnu, avak tak, aby byla zajitna dostaten legisvakann lhta. Proto je navrhovan innost vzna s dostatenm odstupem na vyhlen. Pedpokld se potek roku 2016. 4. Soulad navrhovan prvn pravy s stavnm podkem Zkladn meze pro uplatovn zkona o evidenci treb stanov stava esk republiky (dle jen stava) a zkon . 2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listina). Zkon o evidenci treb je pln v souladu s stavnm podkem esk republiky a garantuje dodrovn zkladnch lidskch prv a svobod.

Podle l. 2 odst. 3 stavy slou sttn moc vem obanm a lze ji uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon. Dle l. 2 odst. 2 Listiny lze sttn moc uplatovat jen v ppadech a v mezch stanovench zkonem, a to zpsobem, kter zkon stanov. Povinnosti mohou bt ukldny toliko na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daov oblasti uplatn jet ustanoven l. 11 odst. 5, kter stanov, e dan a poplatky lze ukldat jen na zklad zkona. Krom toho je nutno dbt i mez vyplvajcch z stavn zajitn nedotknutelnosti vlastnictv.

Prvn prava v zkon o evidenci treb m zkonnou formu, je tak vyhovno poadavku l. 4 odst. 1 Listiny. Navrhovan prvn prava zkona o evidenci treb je takt v souladu s principem zkazu retroaktivity neboli zkazu zptn psobnosti zkona, kdy se nejedn o revizi prvnch vztah, kter ji nastaly. Zmna se bude na adresty prvnch norem uplatovat a do budoucna, resp. od innosti novho zkona. K een intertemporality, jak je t ve uveden problematika nazvna, dochz zpravidla v pechodnch ustanovench prvnch pedpis. V nlezu stavnho soudu SFR Pl. S 78/92, kter se zabv retroaktivitou prvnch norem, se uvd dva mon zpsoby jejho een. Prvnm je konstatovn, e prvn vztahy vznikl ped nabytm innosti novho zkona, se d podle dosavadnch prvnch pedpis. Druhm pak konstatovn, e od nabyt innosti novho zkona se pi vztazch vzniklch podle dosavadnch prvnch pedpis, d jejich vznik dosavadn prvn pravou a jejich obsah novou prvn pravou. V pedkldanm zkon o evidenci treb se problematika intertemporality e zpsobem, kter je v souladu s stavnm podkem, a to dky odpovdajcmu pechodnmu ustanoven, kter zajiuje, e evidenci treb budou podlhat pouze trby realizovan po innosti zkona o evidenci treb.

Ke kolizi stavnch princip resp. zsahu do dvry oban v prvo stavn soud ve svm nlezu Pl. S 21/96 uvd: Rozhodnut zkonodrce o zpsobu een asovho stetu star a nov prvn pravy neme bt vc nahodilou nebo vc libovle [...] dochz k tomu v dsledku ochrany jinho veejnho zjmu [...] pi posouzen zpsobu legislativnho een intertemporality tud sehrv svou roli nejen mra odlinosti nov a star prvn pravy, nbr i spoleensk nalhavost zaveden nov prvn pravy. V ppad prvn pravy evidence treb se nejedn o nahodil krok zkonodrce, ale o systmovou zmnu, kter je ve veejnm zjmu a zrove je spoleensky nalhav. Nov zkon o evidenci treb nen v rozporu s principem legitimnho oekvn a prvn jistoty. stavn soud esk republiky se ji mnohokrte zabval tmito principy v rmci sv rozhodovac pravomoci. V tto oblasti je stavn soud nzoru, e pli ast zmny prvn pravy oslabuj prvn jistotu oban a vrohodnost sttu samho. Na druh stran vak nelze zkonodrci upt prvo nov upravit spoleensk vztahy vude tam, kde to pokld za potebn a eln z hlediska veejnho zjmu a pokud tm nejsou ohroena zkladn prva

- 21 -

a svobody oban (srov. Pl. S 17/96, IV S 814/06). Proto, dolo-li k zsahu do legitimnho oekvn, je nutno zkoumat, zdali byl tento zsah podmnn existenc veejnho zjmu (srov. Pl. S 2/02). V tto souvislosti je tedy nutno konstatovat, e veejn zjem na nov prvn prav evidence treb by ml pevit ppadn vznikl zsah do legitimnho oekvn ostatnch subjekt. Nov zkon neru ani neznemouje realizaci socilnch prv. Je proto mon pijmout zvr, e prvn prava evidence treb v zkon o evidenci treb by z hlediska poadavk stavnho podku obstla. Navren prava sanknch mechanism vyhovuje stavnm poadavkm. Pedpokldan druhy trest ukldanch za sprvn delikty a pestupky, tedy napomenut, pokuty rozrznn dle druhu sprvnho deliktu, i pestupku bez minimln ve s nejvy maximln ppustnou v 500 000 K, doasn uzaven provozovny a zkaz podnikn vyhovuj zkladnm poadavkm kladenm na druh a vi sankc stanovenm Listinou i stavou. l. 7 odst. 2 Listiny stanov: Nikdo nesm bt muen ani podroben krutmu, nelidskmu nebo poniujcmu zachzen nebo trestu. Tato obecn norma je konkretizovna zkazem trestu smrti obsaenm v l. 6 odst. 3 Listiny. Z hlediska ppustnosti zsahu do integrity osobnosti je nutn vyhovt zejmna l. 10 odst. 1 Listiny, kter ukld: Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno. S ohledem na vymezen rozsah ve ukldanch pokut je vce ne vhodn zmnit a nsledovat zvry nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. srpna 2002, ve kterm stavn soud ve vztahu k zkonnmu vymezen minimln ve pokut konstatoval: Zkonem stanoven minimln ve pokuty mus bt nastavena tak, aby umoovala alespo do urit mry zohlednit majetkov a osobn pomry delikventa, v danm ppad tak, aby uloen pokuty, by i v minimln vi, nemlo pro delikventa likvidan inek, ppadn aby nezpsobovalo, e podnikatelsk innost po znan (nkolikalet) asov obdob ztrat jakkoliv smysl. Nen-li respektovna tato zsada, jedn se o takov zsah do majetkovch prv jednotlivce, je vzhledem ke sv intenzit pedstavuje poruen l. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a l. 1 Dodatkovho protokolu k mluv o ochran zkladnch prv a svobod. Souasn zakld poruen l. 1 Listiny, nebo zpsobuje zsadn nerovnost subjekt v oblasti sociln. Dle je nutn vyjt z v praxi ustlenho pedpokladu, e nastaven maximln ve pokuty samo o sob neznamen monost pravidelnho ukldn pokuty v maximln vi, ale m podporovat potencil ukldajcho orgnu k diferenciaci skuten uloen pokuty s ohledem na zvanost skutku a okolnosti konkrtnho ppadu, v. majetkovch pomr pachatele, jak bylo vysloveno stavnm soudem v nlezu sp. zn. Pl. S 38/02 ze dne 9. bezna 2004: stavn soud nechpe rovnost jako absolutn, nbr jako relativn (a nadto akcesorickou ve vztahu k jinm zkladnm prvm a svobodm). S pojmem relativn rovnosti zce souvis pojem pimenosti zsahu do zkladnch prv. Z charakteru pokuty jako majetkov sankce nutn vyplv, e m-li bt individualizovan a pimen, mus reflektovat i majetkov pomry potrestanho. Stejn ve pokuty uloen majetnmu se bude jevit jako smn a neinn, zatmco v ppad postihu nemajetnho me psobit drakonicky a likvidan. Nen tedy poruenm principu relativn rovnosti, kdy dvma osobm v rznch situacch bude uloena pokuta v rzn vi, by by jedinm rozdlem jejich situace mly bt prv rozdln majetkov pomry. Kritrium zkoumn majetkovch pomr delikventa pi vaze o vi ukldan pokuty je nezbytn a komplementrn - nikoli ovem proto, e vysok pokuty by byly nevymahateln, ale vzhledem k riziku likvidanho inku nepimen vysok pokuty. Pokuta jakoto trest mus bt diferencovan, aby efektivn psobila jako trest i jako odstraen (individuln a generln prevence). S ohledem na procesn kautely je nezbytn dostt l. 36 odst. 1 Listiny: Kad se me domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho

- 22 -

a nestrannho soudu a ve stanovench ppadech u jinho orgnu. Obdobn procesn kautela vyplv z l. 4 stavy: Zkladn prva a svobody jsou pod ochranou soudn moci. Podle nrok kladench na sankn prvn pravu ve nastnnmi stavnmi normami je mon konstatovat, e navren zkonn prava ukldn sankc v souvislosti s evidenc treb je pln v souladu s stavnm podkem. V rmci mezinrodn komparace je vhodn t upozornit na stavn stnost pi zavdn fiskalizace v Chorvatsk republice, kter spovala v ochran daj v rmci advoktnho tajemstv. V dan kauze pvodci stnosti argumentovali naruenm tohoto vznamnho prvku sv profese, a to dky fiskalizaci. Chorvatsk stavn soud vak toto naruen neshledal, a to s odkazem na fakt, e obsahem pravidelnho on-line reportovn nen dn daj, kter by vedl k rozkryt tohoto tajemstv. Nejcitlivjm dajem tohoto typu je stka, kter byla za advoktn sluby poskytnuta, nicmn tato stka nen uvedena do kontextu toho, za a od koho plyne. Z tohoto dvodu k naruen advoktnho tajemstv nedochz. Stejnm zpsobem lze argumentovat i v rmci eskho prvnho du. Navrhovan prvn prava evidence treb je tak z ve uvedench hledisek pln v souladu s stavnm podkem esk republiky, a to i s judikaturou stavnho soudu k tto problematice.

5. Soulad navrhovan prvn pravy s mezinrodnmi smlouvami, jimi je esk republika vzna

Mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho du esk republiky podle l. 10 stavy (vyhlen mezinrodn smlouvy, k jejich ratifikaci dal Parlament souhlas a jimi je esk republika vzna), maj z hlediska hierarchie prvnch pedpis aplikan pednost ped zkony a prvnmi pedpisy ni prvn sly. Vztah mezinrodnch smluv podle l. 10 stavy vi vnitrosttnm prvnm pedpism je vymezen t v lnku 10 stavy, kde je princip aplikan pednosti tchto mezinrodnch smluv vslovn stanoven. Stanov-li tedy mezinrodn smlouva podle l. 10 stavy nco jinho ne zkon, pouije se mezinrodn smlouva. lnek 10 stavy tak zaruuje, e pi ppadnm nesouladu vnitrosttnho prva s mezinrodn smlouvou mus bt respektovna prv mezinrodn smlouva podle l. 10 stavy. Za souasnho stavu existuj mezinrodn ujednn, kter maj vliv na daov reim transakc s nktermi subjekty. Jde nap. o Vdeskou mluvu o diplomatickch stycch (. 157/1964 Sb.) i o Vdeskou mluvu o konzulrnch stycch (. 32/1969 Sb.). Pokud jde o aplikaci mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (viz sdlen . 209/1992 Sb.) v oblasti dan a jinch povinnch penitch plnn plynoucch do veejnch rozpot, lze poukzat na rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Ferrazzini proti Itlii. Podle tohoto rozsudku daov zen v rozsahu, v nm se tk zjitn a vymen daov povinnosti nepedstavuje zen o obanskch prvech a zvazcch a nevztahuje se na n l. 6 odst. 1 mluvy, kter zaruuje spravedliv projednn spor o obansk prva nebo zvazky.

V tto souvislosti je nutn dostt poadavkm kladenm lnkem 1 Protokolu . 1 k mluv, tkajcm se ochrany majetku, kter sttm umouje ukldat povinnosti spovajc v placen dan, poplatk nebo pokut s tm, e je nutn dostt kautelm obsaenm ve zde jmenovanch omezench, spovajcch v nutnosti naplnn podmnky zkonnosti, legitimity a proporcionality. Podmnka zkonnosti je naplnna tm, e zsah je v ppad pedkldanho nvrhu zkona stanoven prvnm pedpisem, kter odpovd podstatnm vnitrosttnm poadavkm z hlediska stavnosti, je dostupn (pedpis bude vyhlen ve Sbrce zkon a podstatn aspekty ukldanch povinnost nejsou ponechvny na prvnm textu, kter

- 23 -

vykazuje znak snen dostupnosti) a pedvdateln (pedkldan zkonn ustanoven vykazuj jednoznanost formulace daov povinnosti a je vylouen zptn inek zkona pi vymezovn povinnost soukromch subjekt) a obsahuje t zruky proti svvolnmu uplatovn (dotenmu subjektu je s ohledem ke vem aspektm psoben pedkldan pravy na jeho prvn sfru ponechna skuten monost pedloit veker argumenty ohledn dajn nesprvnho uplatovn daovho pedpisu k posouzen nezvislmu orgnu tedy uplatnn ochrany u nezvislho soudu ve sprvnm soudnictv). Podmnka legitimity je rovn naplnna, nebo zsah v souladu s vcnm zmrem sleduje legitimn cl v obecnm zjmu. Konen je splnna i podmnka proporcionality, kdy jedinec nen s ohledem na vyslen pedpokldanch nklad nucen nst individuln bemeno, je by bylo mon oznait za nadmrn, tedy takov, kter by ohroovalo jeho samotnou existenci v rovin majetkovch pomr (zejmna s ohledem na hrozbu ukonen podnikn i padku) a zkonem zavdn opaten jsou z tchto hledisek pro adresty povinnosti nosn. S ohledem na ve uveden lze konstatovat t sluitelnost s lnkem 13 mluvy, jeho obsahem je zruka prva na inn vnitrosttn prostedek npravy, v. monosti domhat se nhrady kody a nemajetkov jmy, kter byla poruenm zkladnho prva chrnnho mluvou zpsobena a to ze stejnch dvod, ze kterch je vyhovno poadavku na vylouen svvole v rmci naplnn podmnky zkonnosti na poli lnku 1 Protokolu . 1. Uveden prvn prava vyhovuje t poadavkm lnku 14 mluvy, kter zakazuje diskriminaci, nebo nvrh zkona pmo nezakld normy psobc rozdln zachzen zaloen na identifikovatelnm znaku i postaven, kdy by mohlo dojt bu k rozdlnmu zachzen s osobami, kter se nachzej v obdobnm i srovnatelnm postaven, nebo ke stejnmu zachzen s osobami, kter se v relevantnch aspektech nachzej v rozdlnm postaven. Normy obsaen v nvrhu zkona vychzej v aspektech rozliovn (zejmna ve vztahu k obsaenm zmocnnm k prav vybranch aspekt podzkonnmi prvnmi pedpisy) z objektivnch dvod. Navrhovan prvn prava je tedy v souladu s mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech, zvlt s mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (. 209/1992 Sb.), a to zejmna s l. 1 Dodatkovho protokolu k mluv o ochran lidskch prv a zkladnch svobod.

Nov prvn prava tak bude zajiovat plnn vech zvazk, kter se na upravovanou oblast vztahuj a kter vyplvaj pro eskou republiku z mezinrodnch smluv a dalch dokument. Nvrh zkona nezasahuje do aplikace smluv o zamezen dvojmu zdann. Lze konstatovat, e nvrh zkona o evidenci treb je pln v souladu s mezinrodnmi smlouvami, jimi je esk republika vzna. 6. Soulad navrhovanho een se zvazky vyplvajcmi pro eskou republiku z jejho

lenstv v Evropsk unii Nvrh zkona o evidenci treb je pln sluiteln s prvem Evropsk unie a ustanoven navrhovan prvn pravy nezakldaj rozpor s primrnm prvem Evropsk unie ve svtle ustlen judikatury Soudnho dvora Evropsk unie.

S poukazem na sekundrn prvo Evropsk unie lze konstatovat, e tak v tomto ohledu pedkldan prvn prava respektuje zvazky, kter pro eskou republiku v tto oblasti z lenstv v Evropsk unii vyplvaj. V daov oblasti je nutn zdraznit, e tebae legislativa dan zstv v pravomoci lenskch stt a obecn nepodlh na rovni Evropsk unie celkov harmonizaci, l. 115 Smlouvy o fungovn Evropsk unie (dle jen SFEU) stanovuje, e Rada na nvrh Komise

- 24 -

[...] pijm smrnice o sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt, kter maj pm vliv na vytven nebo fungovn vnitnho trhu. Vzhledem k absenci jinch ustanoven SFEU, kter by Evropsk unii svovala pravomoc v oblasti legislativy zdann pjm, je zde pravomoc Rady pijmat smrnice podle l. 115 SFEU dna pouze v rozsahu, v jakm je nezbytn odstranit pekky pi vytven nebo zajitn fungovn vnitnho trhu. Krom lnku 115 SFEU jako zkladu pro harmonizaci v oblasti pmch dan jsou lensk stty povinny pi vkonu svch pravomoc respektovat principy dan SFEU (zejmna lnky 19 SFEU, 45 SFEU, 49 SFEU, 56 SFEU, 63 SFEU) a dbt na to, aby nedochzelo k neodvodnn diskriminaci na zklad sttn pslunosti nebo neodvodnnmu omezovn volnho pohybu osob, slueb a kapitlu nebo svobody usazovn, jak bylo opakovan potvrzeno Soudnm dvorem EU. Navrhovanou prvn pravou budou tyto principy pln respektovny.

Navrhovan prvn prava byla hodnocena rovn v kontextu prvnch akt EU smujcch k podpoe malch a stednch podnik, zejmna ve vztahu k sdlen Komise ze dne 25. ervna 2008 Zelenou malm a stednm podnikm Small Business Act pro Evropu (KOM(2008)0934)(dle jen Small Business Act). Lze konstatovat, e navrhovan prvn prava v souladu s touto inciativou nesniuje konkurenceschopnost malch a stednch podnik, a e v souladu se Small Business Act smuje k tomu, aby odstranila nerovn trn podmnky spovajc v neoprvnn konkurenn vhod subjekt, kter nepiznvaj dan. Navrhovan prvn prava, potamo zvolen model evidence treb je koncipovn tak, aby dopady jako i mra administrativn nronosti odpovdaly velikosti podnikn. Tuto skutenost lze vnmat jako vznamn pozitivum zvolenho technickho een. Na rozdl od registranch pokladen (zvolench k evidovn treb v ad evropskch stt (Belgie, vdsko, Slovensko, atp.)), kter vyaduj pokladnu certifikovanou sttnmi orgny a tm omezuj monost volby a potamo cenu pokladnho zazen, jde model evidence treb cestou otevenho technickho een . Oteven hardwarov a softwarov een pokladen v souladu se Small Business Act umouje podnikateli zvolit z nabdky na trhu takov technick een, kter je svou administrativn nronost, jako i nklady na pozen, pmo mrn velikosti jeho podnikatelsk innosti (podrobnji viz ne). V nvaznosti na poadavky Small Business Act co do rychlej reakce sprvnch orgn a co nejjednodu komunikace povinnch subjekt, byla ve vztahu k pihlen k povinnosti a vydn autentizanch daj zvolena cesta elektronick sprvy (e-goverment) prostednictvm vybudovn webovho portlu, kter bude slouit ke sprv poadavk a poskytovn informac ve vztahu k systmu evidence treb.

V neposledn ad lze ve vztahu ke Small Business Act konstatovat, e navrhovan prvn prava odpovd poadavku minimalizovat dobu nutnou k zapoet podnikatelsk innosti, a proto z evidenn povinnosti vyjm obdob do pidlen daovho informanho sla a bezprostedn pot. Akoliv je daov informan slo zkladnm parametrem evidence treb, me podnikatelsk innost zapot i pesto, e doposud nebylo pidleno. Navrhovanou prvn pravu je mon vyhodnotit t co do poadavku lnku 107 SFEU neposkytovat veejnou podporu zvhodnnm uritch podnik nebo odvtv vroby a tm ovlivovat obchod mezi lenskmi stty. Tm, e bude povinnost evidovat trby stanovena nap trhem, nelze v takovm opaten spatovat naplnn znak veejn podpory a lze konstatovat, e uveden opaten nezvhoduje ani nediskriminuje dnou skupinu podnikatel.

- 25 -

Pedkldan prvn prava byla vyhodnocena i ve vztahu k povinnostem plynoucm ze smrnice Evropskho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. ervna 1998, o postupu pi poskytovn informac v oblasti norem a technickch pedpis (dle tak notifikan smrnice). Smrnice 98/34/ES sice vyluuje ze sv psobnosti pedpisy daov, nicmn nikoli absolutn a za uritch okolnost lze opaten v nvrhu zkona povaovat za jin poadavek dle l. 1 odst. 4 notifikan smrnice. l. 1 odst. 11 tet odrka pod technick pedpisy, kter maj bt notifikovny dle smrnice, zahrnuje rovn (mj.) jin poadavky, kter souvisej s daovmi opatenmi, ovlivujcmi spotebu vrobk nebo slueb tm, e vyzvaj ke shod s tmito jinmi poadavky. Povinnosti, zejmna s ohledem na asov nroky kladen na legislativn proces, byly pedmtem posouzen, a to vetn stavu prvn regulace. Ze zskanch poznatk byly uinny zvry, kter budou zkladem pro dal postup v jednnch s Komis.

V danm ppad se jev nejvhodnj, aby byl nvrh zkona notifikovn jako fiskln opaten (tedy nikoliv jako technick opaten, kter vyaduje uplatnn 3msn odkladn lhty). V tomto smru vychzelo Ministerstvo financ zejmna z informac o notifikaci u obdobnch projekt na Slovensku, kde notifikace tzv. virtulnch pokladnic (obdoba elektronick evidence) byla fiskln notifikac, a v Chorvatsku, kde identick systm jako je navrhovan, nebyl notifikovn vbec. 7. Pedpokldan hospodsk a finann dosah navrhovan prvn pravy

V souvislosti s navrhovanm zkonem o evidenci treb lze oekvat vznik nklad na stran sttnho rozpotu i na stran vybranch soukromch subjekt. Ve vstupnch nklad souvisejcch se zavedenm elektronick evidence treb v. nklad na vybudovn systmu a nklad spojench s jeho bezproblmovm nbhem (hardware, software, infrastruktura, modul pro tenkovou loterii atp.) je odhadovna cca 370 mil. K. Ministerstvo financ pedpokld, e v zadvacch zench vysout ni cenu. Provozn nklady po sputn IT systmu jsou odhadovny ve vi cca 170 mil. K ron. V tto sum je zapotena drba systmu, nklady na certifikan autoritu, na provoz service desk, zabezpeen a dal standardn provozn technick nklady. Ostatn nklady spojen s provozem systmu evidence treb (zzen a provoz technickch modul sloucch k umonn asti veejnosti na kontrole dodrovn povinnosti evidence treb - centra pro komunikaci prostednictvm textovch zprv za vyuit mobilnho telefonu za elem oven platnosti jedinenho kdu transakce obsaenho na vystaven tence, voliteln vy zabezpeen systmu pro uivatele, vybaven kontrolnch pracovnk, kontroln nkupy atd.) by mly init cca 70 mil. K/ron. Bez zabezpeen dn kontroly a vymhn pijatho opaten lze oekvat snen jeho efektivity. V potcch projektu (zejmna v letech 2015, 2016) lze navc v souvislosti se zavedenm systmu evidence treb oekvat nklady na sluby pro veejnost, pedevm na PR a call centrum, kter se budou pohybovat okolo 60 mil. K ron. Vedlejmi efekty mohou bt dle napklad snen administrativnho zaten podnikatel prostednictvm lepho clen a efektivity daovch kontrol na rizikov subjekty a do budoucna i dal zjednoduen nap. revize nkterch statistickch zjiovn apod. Na stran povinnch subjekt jsou dky zvolenmu een nklady minimalizovny. Vynaloen nklad na stran sttnho rozpotu bude vyveno pedpokldanm zvenm daovho inkasa, potvrzenho zkuenost z Chorvatska.

7.1. Nklady 7.1.1. Nklady veejn sprvy na technick vybaven

Z hlediska technickch nrok je nutn primrn zohlednit nroky kladen na pozen technickho vybaven.

- 26 -

Jedn se o zzen datovho loit a zajitn ostatnho technickho zzem. Ve vztahu ke zzen datovho loit lze v ppad vyuit stvajcch kapacit (nap. Sttn tiskrny cenin) oekvat nutnost vynaloen nklad v minimln vi. U ostatnho technickho zzem je mon pedpokldat vznik nklad na nkolika rovnch.

Podstatnou polokou jsou nklady spojen se zaloenm systmu umoujcho penos pedepsanch daj v podob dat skrze trval elektronick spojen mezi povinnmi subjekty a sprvcem dan. Pitom cena vslednho een je mrn pouit penosov technologii a plnovan kapacit systmu z hlediska potu datovch zprv od povinnch subjekt a od sprvce evidence, kter bude systm v limitnm ppad zpsobil za stanovenou dobu pojmout, ani by dolo k jeho peten. Pi pedpokldan intenzit zaten odvisl od trvalho provozu s vchylkami povahy nrazovho zaten (tzv. pika) ohledn 5000 inkas za sekundu (18 milion inkas za hodinu) je maximln ve vstupnch nklad souvisejcch se zavedenm elektronick evidence treb v. nklad na vybudovn systmu a nklad spojench s jeho bezproblmovm nbhem (hardware, software, infrastruktura, modul pro tenkovou loterii atp.) odhadovna do cca 370 mil. K. Ministerstvo financ pedpokld, e v zadvacch zench vysout ni cenu. Provozn nklady po sputn IT systmu jsou odhadovny ve vi cca 170 mil. K ron. V tto sum je zapotena drba systmu, nklady na certifikan autoritu, na provoz service desk, zabezpeen a dal standardn provozn technick nklady. Ostatn nklady spojen s provozem systmu evidence treb (zzen a provoz technickch modul sloucch k umonn asti veejnosti na kontrole dodrovn povinnosti evidence treb - centra pro komunikaci prostednictvm textovch zprv za vyuit mobilnho telefonu za elem oven platnosti jedinenho kdu transakce obsaenho na vystaven tence, voliteln vy zabezpeen systmu pro uivatele, vybaven kontrolnch pracovnk, kontroln nkupy atd.) by mly init cca 70 mil. K/ron. Bez zabezpeen dn kontroly a vymhn pijatho opaten lze oekvat snen jeho efektivity. V potcch projektu (zejmna v letech 2015, 2016) lze navc v souvislosti se zavedenm systmu evidence treb oekvat nklady na sluby pro veejnost, pedevm na PR a call centrum, kter se budou pohybovat okolo 60 mil. K ron.

7.1.2. Administrativn nklady veejn sprvy Clem je doshnout realizace navren pravy za nejvyho monho vyuit stvajcch orgn a jejich personlnch zdroj. I pesto je u administrativnho zzem mon oekvat nklady urit ve vznikl na zklad poadavku na zajitn dodatench personlnch zdroj participujcch na vyizovn t agendy zaloen znnm zkona o evidenci treb, kter nebude probhat prostednictvm automatickch systm (v tomto smru se jedn zejmna o kontrolu dodrovn uloench povinnost a ukldn sankc, vybran aspekty pidlovn autentizanch daj a nkter dal procesy). Jednalo by se o cca 400 pracovnk Finann a Celn sprvy. Tito pracovnci budou zabezpeovat zejmna kontroln innost v ternu, kter je klovm prvkem, a bez kter by efektivita celho systmu byla podstatn snena. Je mon tak pedpokldat dodaten standardn nklady na zajitn potebnho administrativnho materilu netechnick povahy (evidenn materily, korespondence atd.). Tyto nklady vak budou marginln.

7.1.3. Nklady na technick vybaven u soukromch subjekt U povinnch subjekt mohou vzniknout jednorzov nklady na pozen technickho vybaven (HW a SW). V tto souvislosti se jev jako nezbytn podotknout, e:

- sti povinnch subjekt pm nklady nevzniknou, nebo jejich stvajc pokladn zazen je po upgradu pro evidenci treb pouiteln a nklady na upgrade jsou soust ji

- 27 -

uzavench servisnch smluv; nap. spolenost KONZUM d. d. jako nejvt maloobchodn etzec v Chorvatsku vyslila sv celkov nklady na zaveden elektronick evidence treb na 5 EUR (na pozen certifiktu); veker nklady na pravu SW nesla dodavatelsk firma v rmci standardn pravy SW Software Maintenance Agreement; obdobnou situaci lze oekvat i u sti subjekt na eskm trhu, a to bez ohledu na jejich velikost,

- st povinnch subjekt disponuje pokladnmi zazenmi, kter jsou schopn zajistit evidenci treb po proveden prav; nebude tak muset investovat do novho pokladnho zazen a pouze dojde k prav stvajcho zazen; zde se nklad na pravu me pohybovat v dech jednotek tisc korun, msty i destek tisc Korun; nklady se mohou, a zcela jist budou, subjekt od subjektu liit (dle velikosti subjektu, nrok, ale i dle typu smlouvy s dodavatelem softwarovho een, dle se tak me odvjet od msta podnikn, potu pokladen, atp.),

- st povinnch subjekt pouv zazen, kter nebude moci vyut v tom ppad nklad odpovd poizovac cen zazen,

- zbvajc st povinnch subjekt doposud nedisponuje dnm pokladnm zazenm a v tomto ppad bude nklad rovn odpovdat poizovac cen zazen.

V ppad nezbytnosti podit nov pokladn zazen lze pedpokldat, e v nvaznosti na zkuenosti z Chorvatska trn prosted efektivn a s minimlnmi cenami vypln poptvku podnikatel po systmech pro evidenci treb (pokladn systmy, tiskrny, internetov pipojen). Pklady z Chorvatska: - zkladn pokladnu pro nejmen prodejce kompletn pipravenou pro fiskalizaci lze podit

od cca 5 700 K nebo lze pronajmout komplexn een, vetn datovho pipojen, od cca 500 K/msn;

- pro stedn velk prodejce lze na trhu koupit een ji od 9 000 K; to se jedn o koupi kompletnho novho vybaven, u ady podnikatel lze vak pout i stvajc hardware (pota s tiskrnou, tablet, atp.) a jen ho patin dovybavit; na trhu lze najt i nejjednodu software, kter je nabzen ke staen zdarma.

S nbhem elektronick evidence treb lze oekvat, e jednotliv poskytovatel pipojen budou nabzet cenov dostupn een. U vtch subjekt vyuvajcch propojen pokladn systmy lze pedpokldat mnohem lep vybavenost po technick strnce. Nicmn nklady se mohou a zcela jist budou subjekt od subjektu liit, o em svd i praktick zkuenosti z Chorvatska.

Opakovan nklady budou na stran povinnch subjekt v souvislosti s hradou slueb internetovho pipojen, v nkterch ppadech lze rovn oekvat jednorzov nklady spojen se zzenm tohoto pipojen. Dodaten nklady specifick povahy (pozen datovch nosi, pamti aj. mdi, korespondenn i cestovn nklady apod.) mohou vznikat v souvislosti s vedenm evidence treb ve zjednoduenm reimu.

U ostatnch (fyzickch a prvnickch) osob lze oekvat, e vsledkem opaten pijatch v souvislosti se zkonem o evidenci treb me bt zven spotebitelskch cen, kter povede ke vzniku souvisejcch dodatench nklad na stran odbratel. Rovn je v tto souvislosti vhodn piklonit se ke zven odpovdnosti subjekt veejnho prva za to, aby s vyuitelnmi prostedky zskanmi dodatenm daovm inkasem bylo naloeno zpsobem, kter bude v souladu s veejnm zjmem, mj. zejmna se zjmem takto zatench daovch poplatnk.

- 28 -

Je na mst zmnit skutenost, e u nkterch subjekt se lze setkat i se snahou nadhodnotit oekvan nklady nap. i s ohledem na povinnosti plynouc podnikatelm z jinch dvod i pedpis, kter nesouvisej s evidenc treb, vetn snahy upgradovat si vlastn vybaven a prezentovat souvisejc nklady jako nklady vyvolan povinnost evidence treb danou sttem.

7.1.4. Snen sazby DPH pro segment slueb v oblasti restaurac a pohostinstv

V oblasti pohostinstv a restauranch slueb se pedpokld nejvy relativn vskyt nepiznanch treb. Pi zaveden elektronick evidence treb na tento segment ekonomiky by tak hypoteticky mohlo dojt k nrstu cen minimln o DPH, co by zatilo bn spotebitele. Nrst cen by zejmna v nkterch regionech mohl vyvolat zven mry nezamstnanosti, pestoe v celonrodnm mtku takov vliv dky velikosti tohoto trnho segmentu neoekvme. Na zklad ve uvedenho bude minimalizovn ppadn negativn efekt. Na sluby restaurac a pohostinstv, kter nezahrnuj prodej npoj s obsahem alkoholu, bude zavedena sazba ve vi 15 % msto souasnch 21 %. Tato forma kompenzace bude mt negativn rozpotov dopad na pjmy veejnch rozpot oproti stvajcmu stavu ve vi cca 0,5 mld. K. Vzhledem k pozitivnm rozpotovm dopadm, dopadm na zamstnanost i efektu ochrany oban ped skokovm nrstem cen je tento nklad velmi nzk a celkov pozitivn rozpotov dopady na pjmy z realizace elektronick evidence treb ho vrazn pevyuj.

7.1.5. Sleva na dani z pjm Nklady na elektronickou evidenci treb budou moci bt uplatnny v zkladu dan. V ppad fyzickch osob se uvauje o zaveden speciln slevy, kter bude uplatovna u poplatnka evidujcho trby. Ve slevy bude stanovena pauln stkou. Zaveden slevy by bylo formou kompenzace za pozen nezbytnch elektronickch zazen pro nejmen podnikatele (fyzick osoby), kte podle dostupnch analz v souasn dob pokladn zazen jet nevyuvaj k bnmu vkonu sv ekonomick innosti v tak velk me.

7.1.6. Zven zdann u poplatnk neodvdjcch dn dan Za situace zven transparentnosti transaknch tok a doprovodnch informac oproti souasnmu stavu lze pedpokldat, e pro daov subjekty bude demotivujc pokouet se svou daovou povinnost za stlho rizika psoben dkazn sly sprvce dan obchzet. V neprospch innosti daovch subjekt, kter se budou i nadle pokouet obraz o sv daov povinnosti zkreslit, bude psobit spolehliv informan tok zaloen navrenmi systmovmi opatenmi. Z uvedench skutenost lze dovodit, e dsledkem psoben tchto faktor bude vznik nklad v podob zven relnho zdann oproti souasnmu stavu u poplatnk, kte svou daovou povinnost za souasn praxe obchzej. Pitom mra tohoto zven bude odpovdat nrstu daovho inkasa zpsobenmu pijetm navrench opaten. Zde je nezbytn podotknout, e tyto nklady jsou pro finann dopad zaveden systmu evidence treb zcela irelevantn, nebo nedochz ke zmn hmotnho prva (rozsahu a konstruknch prvk dan) a reln zdann, tj. to, kter by mlo bt v souladu s daovmi pedpisy odvedeno, se pro daov subjekt nemn. V tomto kontextu je vak teba zmnit, e tento efekt obecn maj veker nstroje vedouc k zefektivnn vbru dan.

- 29 -

7.2. Pnosy 7.2.1. Narovnn neoprvnn konkurenn vhody poplatnk dn

neodvdjcch dan V souvislosti se zavedenm systmu evidence treb lze oekvat pnos na stran poplatnk, kte za stvajc prvn pravy dn pln sv daov povinnosti spovajc v relnm srovnn jejich postaven s poplatnky, kte svou daovou povinnost zkracuj a tmto postupem zskvaj neoprvnnou vhodu v podob uetench prostedk, kter mohou voln pout v souboji s konkurenc. Celkovou vi uvedenho pnosu u vech poplatnk plncch daov povinnosti lze vyslit soutem pnos jednotlivch poplatnk, kter by bylo nutn urit s ohledem na individuln pomry u kadho dnho daovho poplatnka.

7.2.2. Zven inkasa veejnch rozpot Se zavedenm systmu evidence treb dojde k zajitn dosud bezprecedentn rovn pehledu sprvce dan o skutenostech, kter jsou rozhodn pro sprvn vymen a stanoven dan, a od nich se odvj vsledn ve odvedenho daovho inkasa. Pitom sprvci dan bude poskytnut nejen zdroj informanch podnt, ale zrove zdroj spolehlivch dkaznch prostedk rozhodnch pro efektivn veden daovch zen. Sprvci dan tak budou ve zven me dostupn nejen informace rozhodn pro uren ve stanoven dan, nbr t informace relevantn pi rozhodovn o poruen daovch povinnost.

Jako hospodsk dopad pijet zkona o evidenci treb lze z uvedench dvod oekvat zven vbru daovho inkasa v dech jednotlivch procent a destek procent (nap. po zaveden obdobnho systmu v Chorvatsk republice deklarovaly vybran skupiny daovch subjekt oproti minulm zdaovacm obdobm o 50% vy objem zdanitelnch plnn). Hlavn oekvan pnos krom obtn mitelnho narovnn trnho prosted spov ve vym daovm inkasu.

DOPADY ZAVEDEN ELEKTRONICK EVIDENCE TREB dle sektoru

Pedpokldan nrst treb*

Pedpokldan nrst treb (v mld. K)

Maloobchod, krom motorovch vozidel 9,3 % 104,5 Stravovn a pohostinstv 27,0 % 16,1

Zdroj: ADIS, vlastn propoty MF Poznmka: pedpokldan nrst treb byl prozatm odvozen od chorvatskch zkuenost se zavedenm elektronick evidence treb, kdy v sektoru maloobchodu vzrostly trby o 13,9 % a v sektoru stravovn a pohostinstv o 40,5 %. Tyto hodnoty byly pizpsobeny podmnkm esk republiky. Oekvan dopady na pjmy veejnch rozpot Akruln celoron dopady EET v mld. K Da z pidan hodnoty 5,5 Da z pjm prvnickch osob 2,0 Da z pjm fyzickch osob - z piznn 5,0 Celkem 12,5

- 30 -

Pi souasnm zastoupen pltc DPH v tchto dvou sektorech a pi aplikaci prmrn sazby DPH za rok 2013 lze oekvat, e dodaten pjem na DPH za sektor maloobchod, krom motorovch vozidel (NACE 47), by mohl init cca 4,9 mld. K a za sektor stravovn a pohostinstv (NACE 56) by dodaten pjem na DPH mohl init 0,8 mld. K. Celkov reln dosaiteln dodaten pjem z DPH a dan z pjmu pouze za dva ve uveden sektory by tak mohl bt cca 12,5 mld. K. 8. Zhodnocen dopadu navrhovanho een ve vztahu k ochran soukrom a osobnch

daj Navrhovan prava nenaru ochranu soukrom a osobnch daj. Nvrh zkona nezakld nov zpracovn osobnch daj; ze strany orgn Finann sprvy nejsou de facto vyadovny dn daje, ke kterm Finann sprva nem pstup ji nyn; mn se pouze zpsob sbru daj, data nebudou ze strany poplatnka poskytovny ex-post jako v ppad daovho piznn, ale on-line v relnm ase. Systm evidence treb je vnmn jako nov nstroj sprvy dan. Z toho dvodu se pohybuje v procesnm reimu daovho du a pro ely posouzen rozsahu vlivu na ochranu soukrom a osobnch daj vychz z 9 daovho du. Ustanoven 9 daovho du stanov oprvnn sprvce dan shromaovat osobn a jin daje, jsou-li potebn pro sprvu dan a to jen v rozsahu, kter je nezbytn pro dosaen cle sprvy dan. Toto ustanoven je pro ely evidence treb pln aplikovateln. Vyjma daovho identifikanho sla se jedn o daje, jejich prostednictvm je charakterizovna podnikatelsk innost subjektu, nikoliv subjekt jako takov. Lze konstatovat, e subjekt lze urit nebo povaovat za uriteln pouze podle daovho informanho sla. Samotn daj o provozovn, pokladn, poadovm sle tenky (navc ve vyjdeno formou selnho kdu) bez dalho nevede k uritelnosti subjektu. Stejn tak dal daje, kter budou zaslny nebo obsaeny na tence, tj. datum a as pijet trby/vystaven tenky, celkov stka trby,bezpenostn kd poplatnka, podpisov kd poplatnka, uren, v jakm reimu se trba eviduje. Pro plnost se jev jako vhodn podotknout, e daje o provozovn i pokladn jsou zpravidla i soust dokladu vystavenho na zklad dosti zkaznka dle zkona o ochran spotebitele nebo ivnostenskho zkona, i ve vztahu k tto povinnosti lze konstatovat, e se nejedn o daje, kter by byly poskytovny nov, a u Finann sprv nebo zkaznkovi. Veker daje vyadovan po subjektech se budou tkat oblasti souvisejc s vkonem podnikatelsk innosti a budou chrnny daovou mlenlivost. Data budou zskvna prostednictvm zabezpeenho kanlu a nsledn ukldna. Zskan data jsou neveejn, data bude mt k dispozici pouze Finann sprva a doten subjekt. daje budou uchovvny po dobu vymahatelnosti daov povinnosti, ke kter se vztahuj. Pipravovan een bude tedy stt na obdobnch principech a vysok me zabezpeen jako u stvajcch systm a proces, vetn zabezpeen a nakldn s osobnmi daji. Nebezpe neoprvnnho pstupu nebo zneuit osobnch daj je velmi mal. Ojedinl selhn me bt zpsobeno lidskm prvkem, nicmn k databzi budou mt pstup pouze specializovan pracovnci, kterch budou maximln destky. Riziko selhn lidskho prvku nelze nikdy zcela eliminovat. Dal potenciln nebezpe lze spatovat v napaden systmu evidence treb zven. Poadavek na odpovdajc zabezpeen systmu je soust zadn budovanho systmu.

9. Zhodnocen korupnch rizik navrhovanho een (CIA) Obecn lze k navrhovan prav ve vztahu ke vzniku korupnch rizik uvst nsledujc: a) Pimenost

Pokud jde o rozsah psobnosti sprvnho orgnu, je rozhodujc jak zkonn okruh psobnost jako takov, tak mra diskrece, kterou zkon pi vkonu jednotlivch

- 31 -

psobnost sprvnmu orgnu umouje, resp. jakou mru diskrece zkon pedpokld. Jakkoli normativn text zakotvujc uritou mru diskrece sm o sob pedstavuje potenciln korupn riziko. Proto se pi pprav takovho ustanoven vdy pomuje nutnost zaveden takov diskrece danho orgnu s mrou zsahu do individuln sfry subjektu, o jeho prvech a povinnostech by se v rmci tto diskrece rozhodovalo. Navren prvn prava mn kompetence sprvnch orgn pouze zpsobem, kter zpesuje rozsah kompetenc stvajcch, nebo stvajc kompetence ve stejnm nebo upravenm rozsahu svuje jinmu sprvnmu orgnu, kter je schopen tyto kompetence vykonvat efektivnji, anebo zavd kompetenci novou, a to pouze v rozsahu nezbytnm pro pravu vztah, kter maj bt prvn pravou nov regulovny, piem mra diskrece je vzhledem k vymezen povinnost (a u zkonem nebo mezinrodn smlouvou) minimln.

b) Efektivita Z hlediska efektivity lze k pedloen prav poznamenat, e ke kontrole a vynucovn splnn povinnost stanovench zkonem bude pslun sprvce dan z pjm a orgny Celn sprvy esk republiky. Tyto pslun orgny obvykle disponuj podklady pro vydn danho rozhodnut, ale i potebnmi odbornmi znalostmi, m je zaruena efektivn implementace dan regulace i jej efektivn kontrola, ppadn vynucovn. Nstroje kontroly a vynucovn jsou upraveny jako obecn instituty daovho du. Pitom pi zajitn efektivity pravy uitm kontrolnch a vynucovacch nstroj se uplatn eln nezbytn mra diskrece pslunch orgn souvisejc s prvn kvalifikac zjitnch faktickch poznatk a ppadnou volbou v danm ppad nejefektivnjho postupu z hlediska uloen dodatench povinnost sankn povahy, kter zajist individualizaci aplikace sankn normy pi zohlednn okolnosti konkrtnho ppadu a jeho v praxi ovenm vsledkem bude vy naplnn represivn a vchovn funkce pijatch vynucovacch opaten.

c) Odpovdnost Zvolen prvn prava vdy jasn reflektuje poadavek l. 79 odst. 1 stavy, podle nho mus bt psobnost sprvnho orgnu stanovena zkonem. Odpovdnou osobou na stran sprvce dan, resp. jinho sprvnho orgnu je v daovm zen vdy edn osoba. Uren konkrtn edn osoby je provdno na zklad vnitnch pedpis, resp. organizanho uspodn konkrtnho sprvnho orgnu, piem popis sv organizan struktury je sprvn orgn povinen zveejnit na zklad zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis. Totonost konkrtn edn osoby je pitom seznateln zkonem pedvdanm postupem (srov. 12 odst. 4 daovho du); edn osoba je povinna se pi vkonu psobnosti sprvnho orgnu prokazovat pslunm sluebnm prkazem.

d) Opravn prostedky Z hlediska opravnch prostedk existuje monost inn obrany proti nesprvnmu postupu sprvce dan v prvn ad v podob dnho opravnho prostedku, kterm je odvoln, resp. rozklad (srov. 109 a nsl. daovho du). V souladu s 102 odst. 1 psm. f) daovho du m sprvce dan povinnost v rozhodnut uvst pouen, zda je mon proti rozhodnut podat odvoln, v jak lht je tak mono uinit, u kterho sprvce dan se odvoln podv, spolu s upozornnm na ppadn vylouen odkladnho inku. Nepln, nesprvn nebo chybjc pouen je spojeno s dsledky pro bono danho subjektu uvedenmi v 110 odst. 1 daovho du. Existuje tak monost uit mimodnch opravnch prostedk dle daovho du (srov. 117

- 32 -

a nsl. daovho du). Vedle opravnch prostedk daov d pipout rovn jin prostedky ochrany, ktermi je teba rozumt: nmitku (srov. 159 daovho du), stnost (srov. 261 daovho du), podnt na neinnost (srov. 38 daovho du).

e) Kontroln mechanismy Z hlediska systmu kontrolnch mechanism je nutno uvst, e oblast daovho prva se pohybuje v procesnm reimu daovho du, jen obsahuje pravu kontroly a pezkumu pijatch rozhodnut, a to primrn formou opravnch prostedk. Proti rozhodnutm je mono podat odvoln anebo v uritch ppadech ut mimodnch opravnch prostedk i jinch prostedk ochrany (viz pedchoz bod). Vedle toho lze vyut rovn dozor prostedky, m je zaruena dostaten kontrola sprvnosti a zkonnosti vech rozhodnut vydvanch v reimu daovho du. Soustavy orgn vykonvajcch sprvu dan, resp. dal doten psobnosti souasn disponuj internm systmem kontroly v rmci hierarchie nadzenosti a podzenosti vetn navazujcho systmu personln odpovdnosti. V ppad vydn nezkonnho rozhodnut i nesprvnho ednho postupu je s odpovdnost konkrtn edn osoby spojena eventuln povinnost regresn nhrady kody, za n v dsledku nezkonnho rozhodnut nebo nesprvnho ednho postupu odpovd stt.

Z hlediska transparence a otevenosti dat lze konstatovat, e navrhovan prava nem vliv na dostupnost informac dle zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis. Pi sprv dan se uplatuje zsada neveejnosti. Informace o pomrech daovch subjekt jsou tak chrnny povinnost mlenlivosti pod hrozbou pokuty do ve 500 000 K a nemohou bt zpstupnny veejnosti. Pokud dochz k zaveden novch kompetenc orgn veejn sprvy, jsou potenciln korupn rizika, je nejsou popsna ve, zohlednna ve zvltn sti dvodov zprvy.

- 33 -

II. Zvltn st 1 vodn ustanoven

K 1: Vymezuje se obecn pedmt zkona o evidenci treb odkazujc na prva a povinnosti,

kter vznikaj v souvislosti s naplovnm obsahu pedpisu, tedy existenc, uskuteovnm a ochranou evidence treb, vetn vybranch postup s n souvisejcch.

Pitom je nutn zdraznit, e zkon je postaven jako rozen nstroj sprvy dan. Z tohoto pohledu se el zkona tk sprvy dan ve smyslu 1 odst. 1 zkona . 280/2009 Sb., daovho du, ve znn pozdjch pedpis. Tato skutenost je v zkonnm textu zdraznna uitm odpovdajc terminologie, zejmna pojm poplatnk a sprvce dan. K 2:

Upravuj se zkladn podmnky sprvy evidence treb.

Odstavec 1 vymezuje, e psobnost a vkon odpovdajcch pravomoc spojench s evidenc treb, jsou sveny orgnm Finann sprvy esk republiky, ktermi jsou v prvnm stupni finann ady. V dalm textu zkona se pro oznaen tchto orgn pouv toliko oznaen sprvce dan, a to s ohledem na subsidiaritu pouit daovho du (viz 33), ze kter plyne, e tam, kde orgn postupuje podle daovho du, m postaven sprvce dan.

Odstavec 2 vymezuje, e k provovn plnn povinnost podle tohoto zkona jsou vedle sprvce dan pslun tak orgny Celn sprvy. Provovnm plnn povinnost se rozum faktick kony spojen se sledovnm skutenho stavu a jeho porovnvnm se stavem doucm a udlen sankc za sprvn delikty a pestupky podle tohoto zkona. Tato formulace byla pevzata z formulace, kter je ji v prvnm du uita napklad v 58 odst. 1 a 3 zkona . 307/2013 Sb., o povinnm znaen lihu.

Dvodem je rozen efektivity kontroly svenm kontroln pravomoci orgnm, kter maj vedle orgn Finann sprvy v tto oblasti praktick zkuenosti a disponuj blzkm okruhem psobnosti. Vzjemn koordinace a postupy jsou zleitost konkrtn dohody tchto dvou orgn. Zkon tedy nepresumuje, jak pesn by mla tato spoluprce vypadat, nicmn stoj za zmnku, e tyto orgny ji v dnen dob v ad agend zce spolupracuj, a to t bez explicitn podrobn zkonn pravy vzjemnch vztah.

Vedle uveden psobnosti je do gesce orgn Celn sprvy sveno t projednvn sprvnch delikt na zklad pravomoci sven podle 30.

Vzhledem k tomu, e orgny Celn sprvy vykonvaj tuto psobnost vedle orgnu Finann sprvy, je dle v textu zkona pouvn pro oblasti spolen psobnosti svodn pojem orgn pslun k provovn povinnost podle tohoto zkona (napklad 31).

2 Evidence treb

2.1 Subjekt a pedmt evidence treb K 3:

Odstavec 1 stanov, e subjektem, k nmu se vztahuj povinnosti podle evidence treb, je poplatnk dan z pjm fyzickch osob a poplatnk dan z pjm prvnickch osob.

- 34 -

Ustanoven se ve na stvajc zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis. Podle 2 odst. 1 zkona o danch z pjm jsou poplatnky dan z pjm fyzickch osob fyzick osoby. V tomto kontextu je vak teba upozornit na ustanoven 239a daovho du, kter fakticky posouv znik poplatnka - fyzick osoby z okamiku faktick smrti do okamiku tzv. smrti daov, kter nastv a v okamiku rozhodnut soudu o ddictv. Dvod pro aplikaci tohoto pstupu je naplnn elu evidence treb, kterm je sledovn treb pro daov ely. Je tak logick, aby se v ppad mrt poplatnka postupovalo analogicky, jako se postupuje u dan z pjm.

Ustanoven 17 odst. 1 zkona o danch z pjm stanov, e poplatnkem dan z pjm prvnickch osob je prvnick osoba, organizan sloka sttu, podlov fond podle zkona upravujcho investin spolenosti a investin fondy, podfond akciov spolenosti s promnnm zkladnm kapitlem podle zkona upravujcho investin spolenosti a investin fondy, fond penzijn spolenosti, kterm se pro ely tohoto zkona rozum fond obhospodaovan penzijn spolenost podle zkona upravujcho dchodov spoen a podle zkona upravujcho doplkov penzijn spoen, svensk fond podle zkona . 89/2012 Sb., obanskho zkonku, a jednotka, kter je podle prvnho du sttu, podle kterho je zaloena nebo zzena, poplatnkem.

Jednn pi evidenci treb u tch poplatnk, kte nejsou prvnickou osobou, se d stejnmi principy jako u dan z pjm i jinch dan, kter za poplatnka oznauj jinou jednotku ne je osoba, tj. pedevm se tedy uplatn ustanoven 24 odst. 6 daovho du.

V textu zkona se dle pouv pouze slova poplatnk, tj. nikoliv ji pln nzev poplatnk dan z pjm. Kontext, e se nejedn o jinho poplatnka, je dovoditeln prv na zklad ustanoven 3, kter vslovn deklaruje, e pedmt se dotk pouze poplatnk dan z pjm. Nadto zkon s jinm poplatnkem ne poplatnkem dan z pjm nepracuje, tj. snaha o zmnu v jednotlivch ustanovench by byla spe snahou o vytren danho ustanoven z kontextu zkona jako celku. Vjimku z tohoto pravidla tvo situace, kdy urit norma tohoto zkona m bt aplikovna pouze na nap. poplatnky dan z pjm fyzickch osob. Zde se pak pouv plnho oznaen.

Odstavec 2 stav najisto, e pedmtem evidence jsou a podle zkona o evidenci treb evidovny budou pouze evidovan trby uskuteovan poplatnky dan z pjm.

K vymezen evidovan trby v 4 pak dochz na zklad naplnn podmnek tvocch dva znaky evidovan trby - formln (uveden v 5) a materiln (uveden v 6). Pouze pi naplnn podmnek obou znak je posuzovan transakce povaovan za evidovanou transakci.

Na transakce, kter nejsou pro ely zkona o evidenci treb povaovny za evidovan trby, se povinnost evidence nevztahuje, a to bez ohledu na to, zda v souvislosti s nimi vznik pedmt dan, i nikoliv. 2.2 Evidovan trba

K 4: Stanovuje se evidovan trba, na ni se uplatn evidence treb.

V odstavci 1 se stanovuje zkladn definice evidovan trby. Aby urit platba byla shledna jako evidovan trba, mus bt kumulativn naplnn formln znak uveden v 5 a materiln znak evidovan trby, kterm je zaloen rozhodnho pjmu. Rozhodn pjem je definovn v 6. Evidovanou trbou je tak cel platba, kter takov rozhodn pjem zaloila.

Tato obecn definice je korigovna dalmi ustanovenmi, napklad odstavcem 2, kter ji roziuje nebo 12, kter ji naopak zuuje.

- 35 -

Odstavec 2 e problematiku rznch typ elektronickch penenek, ipovch karet a obdobnch institut, v rmci kterch dochz nejdve k jejich nabit a nsledn k erpn kreditu, kter byl takto nabit. Zmrem je, aby evidenci treb podlhaly ob tyto transakce. Vzhledem k tomu, e pjem ve smyslu zkona o danch z pjm me dle povahy transakce nastat jak v ppad nabjen danho kreditu, tak i v ppad jeho erpn, je nutn stanovit explicitn, e za evidovanou trbu se povauj ob tyto situace, tj. v psm. a) je obsaeno nabit a v psm. b) erpn nabitho kreditu. K 5:

Upravuje se formln znak definice evidovan trby, na ni se uplatn postup evidence treb tedy formy platby, kter podlhaj evidenci treb.

Pro ely evidence treb je za evidovanou trbu povaovna pouze ta platba, kter je uskutenna ve stanoven form. Forma uskutenn platby, v souvislosti s n vznik daov povinnost, je tak zsadnm kritriem pro identifikaci transakce podlhajc reimu evidence treb.

elem je vzthnout povinnost evidence na vymezen zpsoby provdn plateb, kter se vy