Pondělí

11 °C

Úterý

13 °C

Středa

15 °CPondělí

11 °C

Úterý

13 °C

Středa

15 °C

AGRIS ONLINE

Agris Online

Agris on-linePapers in Economics and Informatics

ISSN: 1804-1930

POČASÍ

VÝVOJ CEN

KALENDÁŘ

po út st čt pá

2 3 4 5 6

9 12

16 17 18 19 20

26

Podporujeme

NEJČTENĚJŠÍ

Pesticidy ve vodě - léty tutlanýproblém

Skvělý úspěch českéhovčelařství na Apimondii vIstanbulu

Evropský festival ptactva se vTovačově vydařil

V účinnost vstupuje zákaz chovuzvířat určených pro kožešiny

Vymírání včelstev ohrožujeprodukci plodin. Odbornícivčelám zkouší posílit imunitu

AVÍZA

12.10.2017 Balení biopotravin

16. 10. 2017 „Ryba - součástzdravého jídelníčku“

16.-20.10.2017 Life Sciences FilmFestival

18.10.2017 Nové trendy v ochraněrostlin

19.10.2017 Seminář Aktuality vezdraví končetin a paznehtů skotu anásledný workshop Úpravapaznehtů a ošetření nemocí prstu

Všechna avíza

KAUZY

Vejce kontaminovaná fipronilem:výskyt v EU

Africký mor prasat: Výskyt v ČR

Archiv kauz

ANKETY

Očekáváte v následujících letechv ČR nižší plochy cukrové řepyvzhledem ke končícím kvótám navýrobu cukru v EU?

Ano, plochy budou klesat,výkupní ceny budou nižší

36,36%

Situace bude obdobná jako vletošním roce

18,18%

Ne, plochy oseté cukrovouřepou se budou navyšovat

45,45%

Hlasuj

Archiv Anket

O AGRISU

Napište námPřidat mezi oblíbenéO serveruMapa serveruKontakty a spojení

ZEMĚDĚLSTVÍ POTRAVINÁŘSTVÍ LESNICTVÍ EKOLOGIE VENKOV PODNIKÁNÍ

Česky English Textová verze Zobrazit mobilní verzi

HLEDAT

Pokročilé vyhledávání

Ceny Mapa serveru Přidat obsah

Přišlo jaro a s ním i farmáři z betonových džunglí07.04.2016 | Denik.cz

Místo betonu nastupuje zeleň. Na střechách domů a v místech, kde ještě zbyl kousek prostoru pro malý záhon,se každé jaro objeví lidé, kteří touží mít ve své kuchyni zeleninu, kterou si nepřinesli ze supermarketu, alez vlastní zahrady. I v českých metropolích se do práce v komunitních zahradách zapojuje stále více lidí.

„Výraznou roli hraje společenský rozměr zahradničení. Formy společenství mohou být různé: volné seskupeníjednotlivců, formalizovaný spolek a podobně," přiblížila koordinátorka výukových programů v brněnské Otevřenézahradě Nadace Partnerství Helena Peřinová.

Do Česka přišly komunitní zahrady před několika lety. Například v Praze v roce 2012 vznikly hned dvě, obecněprospěšná společnost Kokoza na Jižním Městě a v Holešovicích Prazelenina. V té době fungovaly v zahraničípodobné projekty už řadu let. Například v Londýně vznikla komunitní zahrada na střeše jednoho zesupermarketů a lidé pak svoje výpěstky jednou týdně v obchodě dokonce prodávají. Lidé zahradničí i v NewYorku, Sydney nebo Berlíně. Dnes je jenom v Praze asi dvanáct komunitních zahrad.

Sehnat pozemek ve městě je však velmi složité. „Ve městě je pozemek vzácný a drahý. Stále hledáme novépozemky. Na místě, kde jsme teď, se bude stavět, takže se budeme muset opět přestěhovat," přiblížil předsedaPrazeleniny Filip Volavka. Tato komunitní zahrada, která letos poprvé otevřela své brány o víkendu, patří mezi tynejvětší, protože má 120 pytlů, v nichž si členové mohou pěstovat vlastní zeleninu.

Ekonomická soběstačnost

O chod se pak zdarma stará 20 lidí a zaplatit nájem pomáhá například i bar v maringotce. „Nikdy jsme nečerpalidotace a jsme ekonomicky soběstační. Máme i čekací listinu, na níž je asi dvacet lidí a další přibývají," doplnilVolavka.

Do potíží se ale nyní dostala olomoucká Za()hrada, která vznikla kolem lidí z Divadla na cucky v areálu letníhokina. Město totiž vyhlásilo vyběrové řízení na nového provozovatele areálu a zahrada se bude muset vyklidit.„Teď už tady bohužel nic nezasadíme," posteskl si člen komunitní zahrady Jan Žůrek. Svoje záhony tamobdělávalo asi třicet lidí, ale s rodinnými příslušníky nebo kamarády se jich v zahradě protočilo i třikrát více.„Musíme se zmobilizovat a hledat jiné prostory," řekl Žůrek.

Vznik komunitních zahrad podporují i tradiční zahrádkáři, jejichž osady v okolí měst kvůli tlaku napříkladdeveloperů nenávratně mizí. „Sehnat dnes v okolí Prahy volnou zahrádku je tudíž prakticky nemožné, nebovelmi drahé. Komunitní zahrady se tak staly často útočištěm lidí, kteří žijí v bytech, preferují ekologický přístup azdravé, čerstvé potraviny s prokazatelným původem," vysvětlila mluvčí Českého zahrádkářského svazu ZdeňkaJankovičová.

Nicméně komunitní zahrady mají svá specifika. „Rostliny mají většinou omezený prostor pro svůj vývoj a růst.Pokud se pěstují v nádobách nebo pytlích, čelí často vysokým teplotám a nedostatku vláhy, substrát zde rychlevysychá," vysvětlila Jankovičová s tím, že na vypěstování srovnatelné úrody musí pěstitel v komunitní zahraděvynaložit mnohem více energie a času než pěstitel v zahrádkové osadě.

Zahrádkářský svaz také pěstitelům z komunitních zahrad nabízí své poradenství při pěstování i ochraně rostlinproti chorobám a škůdcům. „S komunitními zahrádkáři úzce spolupracujeme, zejména s hnutím Kokoza, které sev posledních letech stalo hlavním propagátorem komunitních a mobilních zahrad nejen na území hlavního městaPrahy," dodala mluvčí.

Spoluzakladatelka společnosti Kokoza Lucie Matoušková řekla regionálnímu Deníku:Komunitní zahrada jeochutnávka. Třetina lidí chce potom víc

Praha – Před čtyřmi lety vznikly v České dvě komunitní zahrady. Dnes už jich jsou desítky. Zakladatelka sdruženíKokoza Lucie Matoušková byla u toho.

Co bylo impulsem k založení komunitní zahrady?

Chtěla jsem dělat něco, co mě bude živit a bavit zároveň. V našich zahradách zaměstnáváme lidi s psychickýmonemocněním, nejčastěji se schizofrenií, takže první impuls byl také vytvořit místa pro tyto lidi. V tuto chvílimáme dvě zahrady.

Jak se vám vůbec daří sehnat prostor? Předpokládám, že to ve městě není jednoduché.

Není to jednoduché z více důvodů. Když jsme tehdy hledali prostor, kde bychom začali, obešli jsme řaduměstských částí. Bohužel koncept komunitní zahrady v roce 2012 nikdo neznal, takže tam nebyla nastavenažádná důvěra. Nakonec jsme zakotvili na Praze 11, kde jsme dosud.

Dneska už je situace možná trochu jiná, ale co byste doporučila těm, kteří by se rozhodli komunitní zahradu

říjen 2017

10 11 13

23 24 25 27

30 31

Tisk

založit?

Spíš lovit ve vodách soukromých majitelů, kde ta dohoda může být flexibilnější a rychlejší. Zároveň ale sevystavujete riziku, že se budete každý rok stěhovat někam jinam, jako třeba komunitní zahrada Prazelenina.Nicméně pozemků je dost, ale nejsou administrativně dostupné.

Co to znamená?

Například je tam nějaký stavební záměr, čeká se na povolení ke stavbě nebo v našem případě trvalo dlouho, nežnám rada městské části schválila záměr komunitní zahrady.

Vy jste kvůli pozemku jednali na úřadě. Jak se na takové projekty úředníci dívají?

Záleží na tom, na jakého úředníka narazíte. Pokud je to někdo, komu je toto téma blízké, má mnohem větší chuťto podporovat.

Do Česka vtrhly vysoké teploty a v komunitní zahradě Prazelenina bylo tento týden narváno. Zřejmě jeo zahradničení zájem.

Každý rok mají lidé zájem začít pěstovat v komunitní zahradě začátkem jara, to znamená v březnu a dubnu.Potom zájem trochu klesá, některé zahrádky pustnou. V KC Zahrada máme asi dvanáct míst, v ZahraděVidimova jich je o něco víc. Tam by mělo být letos kolem 40 míst. To znamená každý tam má malé políčko metrkrát metr, případně metr krát dva metry.

V roce 2012 jste společně s Prazeleninou byli prvními zahradami v Česku. Kolik jich nyní po těch čtyřech letechje?

Jsou jich desítky po celé České republice.

To je mohutný nástup. Čím si to vysvětlujete.

Lidé mají větší chuť se setkávat při smysluplných aktivitách. Častými uživateli komunitních zahrad jsou rodinys dětmi.

Pro ty uživatele je tedy víc to setkávání, nebo pěstování?

Víc to setkávání. Každý člověk, který se do komunitní zahrady zapojí, má opravdu omezený prostor, takže je tospíš taková ochutnávka, takový experiment. Máme zkušenost, že lidé, kteří začnou pěstovat v komunitnízahradě a zalíbí se jim to, začnou hledat větší plochu. Třeba v zahrádkářské kolonii, uvažují o koupi chaty nebose přestěhují mimo Prahu. Zahrada je takové první hřiště. Když s tím začínají, tak často o pěstování vůbec nicnevědí. Později asi jedna třetina lidí hledá další možnosti, jak si vypěstovat ještě o něco víc.

Ve světě komunitní zahrady fungují o něco déle. Byli jste se podívat, jak je to v zahraničí?

Než jsme v roce 2012 zakládali Kokozu, tak jsme se nejdřív jeli podívat ven, jestli to vůbec funguje. Bylo úlevnézjistit, že ano. Byli jsme v Londýně, v Berlíně, loni jsem byla ve Švédsku a letos se chystáme do Vídně. Každýrok se snažíme někam vyjet a ověřit si, že to děláme třeba dobře nebo se naučit něco nového.

Komunitní zahrady jsou takzvaně trendy. Jaká je tedy jejich budoucnost? Řada trendy věcí nakonec skončí.

Doufám, že zájem o pěstování a kompostování ve městě poroste a počet komunitních zahrad se bude každý rokzvyšovat. My na tom makáme, ale veškerý provoz komunitních zahrad stojí na jednotlivcích, kteří to dělají vevolném čase. Stane se, že některá komunitní zahrada skončí nebo přeruší činnost, protože aktivní zakladatel nato nemá kapacitu.

Autor: Vilém Janouš

Tweet

DALŠÍ ČLÁNKY V KATEGORII

Pivovaru Protivín loni klesly tržby i zisk (09.10.2017)

Nejlepší psi v agility soutěžili na mistrovství světa v Liberci (09.10.2017)

Největší zpracovatel mléka v zemi, jihočeská firma Madeta, chystá síť vlastních prodejen a bister (09.10.2017)

Králem Velké Pardubické je Kratochvíl s No Time To Lose (09.10.2017)

Anketa Ekolistu: ODS chce zrušit nekoncepční dotace na pěstování řepky (09.10.2017)

V říjnu bude stále chladněji. Ke konci měsíce se přidá i déšť (09.10.2017)

Agrární WWW portál AGRIS vznikl v roce 1999 na základě spolupráce České zemědělské univerzity v Praze s Ministerstvem zemědělství ČR

© Copyright AGRIS 2000-2017 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné(pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.