Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Nezaměstnanost jako ekonomický
a psychologický fenomén v okrese Znojmo
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Jan KUCHAŘÍK
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jindřich URBAN, Ph.D.
Znojmo, 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický
fenomén v okrese Znojmo vypracoval samostatně pod vedením PhDr. Jindřicha Urbana,
Ph.D. a použil jen prameny uvedené v seznamu použitých zdrojů.
Ve Znojmě dne 26. 4. 2012 …….………………………………………...
Jan KUCHAŘÍK
Poděkování
Rád bych poděkoval vedoucímu práce PhDr. Jindřichu Urbanovi, Ph.D. za jeho cenné rady
a připomínky, metodické a odborné vedení, kterými přispěl ke vzniku této bakalářské
práce. Dále bych chtěl poděkovat přítelkyni Jitce Machové a mým 2 dětem – Lucii
a Lukášovi za to, že mi dokázali během celého studia vytvořit vhodné podmínky a byli mi
velkou oporou.
ABSTRAKT
Úkolem této bakalářské práce „Nezaměstnanost jako ekonomický a psychologický
fenomén v okrese Znojmo“ je provést rozbor, vyhodnocení a následné doporučení k řešení
nezaměstnanosti na okrese Znojmo. V první části jsou vymezeny základní pojmy
z ekonomie a psychologie nezaměstnanosti. Druhá část je věnována ekonomické analýze
stavu nezaměstnanosti na okrese Znojmo dle vybraných kritérií. Třetí část práce obsahuje
kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobý vliv na psychický stav
jedince. V závěrečné fázi jsou definovány strategie na zvládání období nezaměstnanosti
včetně opatření k nalezení pracovního uplatnění.
Klíčová slova
Nezaměstnanost, psychologický aspekt, okres Znojmo, trh práce, politika zaměstnanosti
ABSTRACT
The goal of this BA dissertation “Unemployment as Economic and Psychological
Phenomenon in the District of Znojmo“ is to analyse, to assess, and to recommend
measures for the solving of unemployment in the District of Znojmo. In the first part,
essential terminology regarding economics and psychology of unemployment is
introduced. In the second part, unemployment in the District of Znojmo is analysed
according to selected economic criteria. The third part contains quantitative research on
structural unemployment including long-term influence of unemployment on psychological
condition of individuals. In the end, strategies for coping with unemployment as well as
measures leading to finding a job are defined.
Key words
Unemployment, psychological aspect, the region of Znojmo, labour market, employment
policy
OBSAH 1 Úvod ................................................................................................................................ 8
2 Cíl práce a metodika ...................................................................................................... 10
3 Teoretická část .............................................................................................................. 11
3.1 Nezaměstnanost a trh práce ................................................................................. 11
3.2 Nezaměstnanost ................................................................................................... 12
3.2.1 Druhy nezaměstnanosti ................................................................................ 13
3.3 Trh práce .............................................................................................................. 13
3.3.1 Funkce trhu práce ......................................................................................... 15
3.3.2 Trh práce v ČR ............................................................................................. 16
3.3.3 Trh práce v Rakousku .................................................................................. 16
3.3.4 Trh práce v EU – služba EURES ................................................................. 18
3.3.5 Trh práce v EU – projekt ZUWINS ............................................................. 18
3.3.6 Je nezaměstnanost jev pozitivní nebo negativní? ........................................ 19
3.4 Uchazeč o zaměstnání .......................................................................................... 20
3.4.1 Práva a povinnosti nezaměstnaného ............................................................ 20
3.4.2 Podpora v nezaměstnanosti .......................................................................... 21
3.5 Státní politika zaměstnanosti ............................................................................... 21
3.5.1 Základní pojmy a členění ............................................................................. 22
3.5.2 Úřady práce .................................................................................................. 23
3.6 Nezaměstnanost z pohledu psychologie .............................................................. 24
3.6.1 Ztráta práce – psychické následky ............................................................... 24
3.6.2 Ztráta práce – zdravotní následky ................................................................ 26
3.6.3 Kvalita života nezaměstnaného ................................................................... 27
3.6.4 Nezaměstnaný a jeho rodina ........................................................................ 28
3.6.5 Aktivní přístup nezaměstnaného .................................................................. 29
3.7 Sociologický výzkum .......................................................................................... 29
3.7.1 Druhy sociologického výzkumu .................................................................. 30
3.7.2 Členění sociologického výzkumu ................................................................ 30
3.7.3 Postup výzkumu ........................................................................................... 31
3.7.4 Druhy sociologických informací ................................................................. 31
3.7.5 Způsoby dotazování ..................................................................................... 32
3.7.6 Zpracování zjištěných informací ................................................................. 32
4 Praktická část ................................................................................................................ 33
4.1 Charakteristika okresu Znojmo ............................................................................ 33
4.1.1 Silné stránky regionu ................................................................................... 34
4.1.2 Slabé stránky regionu ................................................................................... 34
4.2 Analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo ......................................................... 35
4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo .................................................... 35
4.2.2 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo ................................ 37
4.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Znojmo ................. 39
4.2.4 Analýza počtu nezaměstnaných dle délky evidence .................................... 41
4.2.5 Vývoj počtu nezaměstnaných dle věkové struktury .................................... 43
4.2.6 Analýza problémových skupin .................................................................... 44
4.2.7 Analýza nezaměstnanosti dle KZAM .......................................................... 48
4.3 Kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její dlouhodobý vliv na
psychický stav jedince ..................................................................................................... 49
4.3.1 Cíle výzkumu ............................................................................................... 49
4.4 Strategie pro zvládání nezaměstnanosti po stránce psychologické ..................... 52
4.4.1 Jak se zachovat v případě ztráty práce ......................................................... 53
4.4.2 Jak najít pracovní uplatnění ......................................................................... 54
4.4.3 Integrovaný informační portál MPSV ......................................................... 55
4.4.4 Jiné možnosti jak nalézt práci ...................................................................... 57
5 Závěr ............................................................................................................................. 58
Seznam použité literatury .............................................................................................. 61
Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců ..................................................................... 64
Seznam použitých zkratek ............................................................................................. 65
Seznam příloh ................................................................................................................ 67
8
1 Úvod
Nezaměstnanost je neoddělitelnou součástí tržního hospodářství, v němž působí jako jeho
zpětná vazba na regulovaném trhu práce především v negativním smyslu. Státní zásahy
působí nepružnost mezd a vyvolávají nerovnováhu na trhu práce. Jedním z takových
zásahů je stanovení minimální mzdy. Má za následek snížení poptávky po práci a zvýšení
nezaměstnanosti (vzniká nedobrovolná nezaměstnanost). Touto nerovnováhou se zabývá
makroekonomie. Dokáže regulovat celkovou nabídku a poptávku na pracovním trhu.
Přímo i nepřímo. Není všemocná, nezaměstnanost může omezit pouze částečně. Poptávka
po pracovní síle je v nerovnováze s nabídkou pracovních sil. Nezaměstnaností jsou více
ohrožené tzv. rizikové skupiny – osoby zdravotně postižené, absolventi škol a mladiství,
osoby pečující o dítě do 15 let věku, osoby předdůchodového věku, dlouhodobě
nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace. Rozhodující je i poloha regionu. Zvláště
nákladná z hlediska státních výdajů je dlouhodobá nezaměstnanost. Obecně je
nezaměstnaný jedinec omezen po stránce ekonomické a sociální. Důsledky ztráty
zaměstnání mohou vést k chudobě, omezení sociálních kontaktů, ztrátě autority v rodině,
rozbití partnerských vztahů. Největším problémem jsou a budou lidé bez kvalifikace (se
základním vzděláním). V této oblasti je nezbytná pomoc státu formou aktivní i pasivní
politiky zaměstnanosti.
Psychologické důsledky nezaměstnanosti dělíme v závislosti na hromadné nezaměstnanosti
z pohledu jedince a z pohledu rodinných příslušníků. Z pohledu hromadné nezaměstnanosti
roste kriminalita mladistvých, počet drogově závislých a množství pokusů o sebevraždu.
Psychologickými důsledky ztráty zaměstnání jednotlivce jsou pokles sebedůvěry, deprese,
apatie a beznaděj. Rodina nezaměstnaného vnímá nárůst konfliktů v rodině, dochází
k antisociálnímu chování dětí, ke zhoršení prospěchu a nerespektování autority
nezaměstnaného rodiče.
Specifika trhu práce v České republice (ČR) je třeba vnímat na regionální úrovni. Roste
především dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost jedinců s nejnižším vzděláním, pro
které naše společnost nemůže najít vhodné pracovní uplatnění.
Evropská unie (EU) v současné době prochází zatěžkávací zkouškou. Ekonomiky
členských zemí jsou na velmi rozdílné úrovni a konkurenceschopnost jednotlivých zemí
9
v mezinárodním srovnání je diametrálně odlišná. Zatímco podle průzkumu světového
ekonomického fóra pro rok 2011 země jako Německo, Nizozemsko, Švédsko, Finsko
a Dánsko jsou mezi desítkou nejkonkurenceschopnějších zemí světa, je Řecko na 83. místě
a Česká republika klesla na 36. příčku (index globální konkurenceschopnosti). Lisabonská
strategie EU o nejkonkurenceschopnější ekonomiku nevyšla. Nová strategie Evropa 2020
si už tak smělý cíl neklade. Přesto mezi nejdůležitější cíle má patřit zvyšování míry
zaměstnanosti a snižování chudoby.
10
2 Cíl práce a metodika
Cílem této bakalářské práce je provést ekonomickou analýzu nezaměstnanosti a rozbor dat
kvalitativního výzkumu fenoménu nezaměstnanosti z pohledu psychologie na okrese
Znojmo. Analýza by měla vyhodnotit stav z pohledu ekonomického a rozbor kvalitativního
výzkumu z pohledu psychologického a vést k vytvoření doporučení jak období
nezaměstnanosti zvládnout po psychické stránce a navrhnout opatření, pomoci kterých je
možné nalézt společenské uplatnění na trhu práce.
V první části je uvedeno pojmosloví a právní legislativa týkající se této problematiky.
Je zde rozebrána ekonomická stránka nezaměstnanosti, psychologie nezaměstnanosti
a pojetí státní politiky zaměstnanosti. Údaje jsou získány studiem odborné literatury,
vypracováním literární rešerše na dané téma a studiem platných zákonů.
Ve druhé části je provedena analýza dat. Jedná se o ekonomický pohled na nezaměstnanost
v okrese Znojmo.
Ve třetí části, kvalitativním výzkumu, je rozebrána problematika nezaměstnanosti
z psychologického pohledu.
V bakalářské práci bylo použito deskripce literatury, analýzy dat a syntézy poznatků z dané
oblasti.
11
3 Teoretická část
3.1 Nezaměstnanost a trh práce
Cílem této kapitoly je přiblížit nezaměstnanost jako jev po stránce ekonomické
a psychologické. Je to neoddělitelná součást tržního hospodářství, její dopady jsou
obzvlášť tíživé v době ekonomické krize, kterou nyní procházíme. „Počínaje 70. lety
minulého století se její výskyt stává zvláště tíživým a znepokojivým. Zatímco např.
v 60. letech minulého století se ještě míra nezaměstnanosti ve vyspělých zemích
pohybovala v průměru mezi 2–3 %, začátkem roku 2010 to bylo podle dat Eurostatu
v zemích EU – 27 téměř 10 %, ale v řadě zemí je tato míra vyšší (například v pobaltských
zemích, ve Španělsku, Řecku). Není proto divu, že aktivity ekonomického
i sociálního charakteru směřující k jejímu řešení soustavně sílí a že politika zaměstnanosti
se stala středem pozornosti různých vědních oborů i praktických aktivit. Po roce 1989 se
stala realitou i v české společnosti.“1
Vysoká míra nezaměstnanosti (viz příloha č. 2) snižuje výkon ekonomiky, působí
nepříznivě na zdraví lidí, ovlivňuje negativně chod rodiny a snižuje psychickou odolnost
nezaměstnaného. Právě výrazný stres nezaviněné ztráty práce působí negativně na imunitní
systém organizmu. „Například protiinfekční i protinádorová imunita, odolnost buněčných
membrán proti poškození, zvýšený výskyt alergií a diabetu, jakkoli se to dříve
nepředpokládalo, jsou ovlivňovány stresovými faktory.“2
Na rozdíl od hospodářské krize 30. let dochází v 70. a 80. letech 20. století k mnohem
intenzivnějšímu využívání poznatků obecné psychologie. Jedná se o motivaci lidského
chování, vývojovou psychologii a sociální psychologii. Přestože jsou dnešní nezaměstnaní
1 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 309. 2 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 7.
12
mnohem lépe finančně zabezpečeni, nežli tomu bylo ve 30. letech, jejich psychická zátěž je
s tehdejší dobou srovnatelná.3
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že s růstem nezaměstnanosti vzniká nová
chudoba. Ta je za prvé spojována s technickým rozvojem, který nahradil lidskou práci
nejen v průmyslu, ale i ve službách a ve sférách donedávna nemyslitelných. Jedná se
o sféry vyžadující vysokou kvalifikaci – automatizace, robotizace, computerizace. Za
druhé je nová chudoba spojována s globalizací ekonomiky. Dochází k nahrazování levné
pracovní síly z průmyslově vyspělých zemí pracovní silou kdekoliv jinde na světě.4
3.2 Nezaměstnanost
Nezaměstnanost jako jev je možné zkoumat různými ekonomickými směry a proudy.
Každý z nich přikládá nezaměstnanosti jinou váhu. Ve vztahu k hospodářství rozlišujeme
přístup makroekonomický, který zkoumá ekonomii jako celek, analyzuje vlastnosti
a zákonitosti spojené s jejím vývojem. Dále se jedná o přístup mikroekonomický. Zkoumá
především motivaci jednání konkrétních subjektů v hospodářství.5
Nezaměstnanost lze zjednodušeně vyjádřit jako převis nabídky práce nad poptávkou po
výrobním faktoru zvaném práce. Nezaměstnanost je ale velmi různorodým jevem a není
možné ji hodnotit jako celek. Řešení spočívá ve shromažďování dat, jsou členěna např.
podle
toho, kdo je předmětem zkoumání,
regionu kde se vyskytuje,
3 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81. 4 WILDMANOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně,
Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4. str. 50. 5 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 81.
13
délky trvání,
míry nezaměstnanosti,
způsobu řešení a jiných kritérií.6
Aby mohla existovat nezaměstnanost, musí existovat nezaměstnaný. „V ekonomii se za
nezaměstnané považují osoby produktivního věku, které splňují dvě podmínky:
nemají placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání, jsou dočasně uvolněny
z práce a očekávají, že budou znovu zaměstnány;
aktivně hledají práci a jsou ochotny do práce nastoupit.“7
3.2.1 Druhy nezaměstnanosti
Nezaměstnanost si zaslouží diferenciaci. Nejedná se pouze o členění z důvodu
přehlednosti, ale hlavně „pomáhá ekonomům při odhadech kondice a stavu pracovního
trhu“.8
Rozlišujeme nezaměstnanost dlouhodobou, cyklickou, frikční, strukturální, ostatní atd. (viz
příloha č. 2).
3.3 Trh práce
Podle ekonomické literatury začíná ekonomie u potřeb, což je základem ekonomických
pojmů. Pokud se člověku něčeho nedostává, musí tento pocit potlačit, a to tzv. spotřebou
statků. Statky dělíme na volné a ekonomické. Tato práce se zabývá pouze statky
6 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 312. 7 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 65. 8 SAMUELSON, Paul, A., NORDHAUS, William, D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS Svoboda, 2007.
778 s. ISBN 978-80-205-0590-3. s. 655.
14
ekonomickými, vytvořenými hospodářskou činností. Při výrobě statků se využívá
kombinace tří výrobních faktorů – půda, práce, kapitál.9
„Práce je vynakládání výrobního faktoru, který se nakupuje a tím ovlivňuje náklady
výroby a mzdy, vyplácené za vynakládání práce, jsou současně základním segmentem na
straně poptávky v ekonomice. Od vzájemných závislostí obou stran se odvíjejí takové
významné okolnosti, jako je výše cenové hladiny v ekonomice, koupěschopnost důchodů,
základní rozsah koupěschopnosti společnosti, vytvářející rámec rozsahu výrob atd.“10
K nákupu výrobního faktoru práce dochází na trhu práce. Trh práce podléhá stejným
zákonitostem jako trh výrobků a služeb s tím rozdílem, že práce je specifická, neexistuje
sama o sobě. Vykonávají ji lidé, kteří jsou schopni pracovat za cenu odpovídající sjednané
mzdě.
„Východiskem porovnání, o které se opírá rozhodnutí o tom, zda práce bude nabídnuta,
není suma peněžních prostředků (nominální mzda), ale tzv. reálná mzda. Ta vyjadřuje
koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží a služeb si může její příjemce nakoupit.“11
Roste-li reálná mzda, roste množství nabízené práce. Jde o tzv. substituční efekt. Rostoucí
důchod domácnosti motivuje a zvyšuje nabídku práce. Při určité výši reálné mzdy se
zastaví a začne klesat množství nabízené práce. Dochází k tzv. důchodovému efektu. Jedná
9 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 5-6. 10 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 59-60. 11 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 128-129.
15
se o upřednostnění volného času před nabídkou práce. Je možné jej zjistit ze statistických
údajů.12
3.3.1 Funkce trhu práce
„Trh práce je místem, na němž jsou utvářeny podmínky zaměstnanosti včetně mezd a platů
prostřednictvím nabídky a poptávky po práci.
Hlavními determinanty nabídkové strany trhu práce jsou:
reálné mzdy, jejich současná i očekávaná úroveň,
majetkové poměry domácností,
mimopracovní příjmy, včetně státních transferů,
demografický vývoj, tj. počet a struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku,
míra ekonomické aktivity obyvatelstva,
pracovní zvyky, kultura a tradice.
Hlavními determinanty poptávkové strany trhu práce jsou:
cena práce, výše reálné mzdy nebo mzdového tarifu,
poptávka po produktech a službách a jejich cena,
produktivita práce,
ceny ostatních vstupů,
očekávané budoucí tržby,
volná disponibilní pracovní síla na trhu práce.“13
Poptávka po práci vykazuje nepružnost mzdy směrem dolů a hlavními faktory jsou:
ekonomické (stanovení minimální mzdy),
12 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 129. 13 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 67-68.
16
sociální (výše dávek SSP),
politické (státní regulace).
Vnější zásah výše uvedených faktorů způsobí zvýšení mzdy pro méně zaměstnanců.
3.3.2 Trh práce v ČR
Trh práce v České republice začal plnit svoji funkci po roce 1989. Více než polovina
zaměstnaných změnila během 90. let svoji profesi nebo pracovní zařazení. Jen malá část
přesunů však byla dána nároky na vyšší kvalifikaci nebo v souvislosti se zaváděním
nových technologií. Jednalo se o bankovnictví a podniky se vstupem zahraničního
kapitálu. Tlak zahraničního kapitálu si naopak v některých regionech vynutil přesun části
pracujících na méně kvalifikovanou práci.14
V roce 2008 dochází vlivem finanční a hospodářské krize k růstu míry nezaměstnanosti,
která na konci roku 2010 dosáhla 9,6 %. Na 1 volné pracovní místo připadalo 18,2
uchazečů.
3.3.3 Trh práce v Rakousku
I na rakouském trhu práce řeší problémy týkající se nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je
největší sociální problém, s nímž jsou obyvatelé Rakouska současně konfrontováni. Ztrácí
zde 800 tis. lidí alespoň jedenkrát za rok svoji práci a v průměru hledají nové místo 3–4
měsíce. Mnoho jich však zůstává bez vyhlídky na pracovní umístění, ačkoli projdou
nespočet pracovních pohovorů a žádostí o práci. Nejčastější odpověď, kterou dostávají je:
„Bohužel jste příliš starý.“, „Místo je již obsazeno.“ nebo nedostanou odpověď vůbec.15
14 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 68. 15 WONKA, Renate; ERTL, Sonja; PEYRL, Johannes. Arbeitslos was nun? – Ein Ratgeber. 1. Verlag Wien:
TDS TypoDruckSares GmbH. 2010. 200 s. ISBN 3-7063-0228-4. s. 1.
17
Pro srovnání trhu práce ČR s trhem Rakouska, které má nejnižší nezaměstnanost v zemích
EU, jsem vypracoval tabulku z údajů zveřejněných ve Výroční zprávě za rok 2010 Servisu
trhu práce Rakouska (AMS).16 Výroční zpráva za rok 2011 dosud nebyla zveřejněna.
Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010
Roční průměry a Celkem 2010 z toho žen +/- oproti
roku 2009 roční součty
Zaměstnanců pobírající plat 3 360 238 1 574 043 +21 187
Nezaměstnaných 250 782 105 676 -9 527
Míra nezaměstnanosti (národní) 6,9 % 6,3 % -0,3 %
Míra nezaměstnanosti (Eurostat) 4,4 % 4,2 % -0,4 %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů Výroční zprávy za rok 2010 AMS
V rámci jarní kampaně eMOTION Tour navštívili zaměstnanci AMS od března do května
roku 2010 podniky, závody a provozy v celém Rakousku. Cílem návštěvy podniků bylo
osobní poradenství a informace o personálních otázkách, pracovním trhu, podpoře,
pořízení a získávání míst. V době akce bylo provedeno 5 500 návštěv podniků a přitom
přes hospodářsky náročnou situaci získáno 14 202 volných míst. Úředníci nabídli
podnikům podporu při náboru a zachování pracovních míst, možnosti financování, osobní
poradenství a jiné služby. Tím se zasloužili o udržení stávajících a vytvoření nových
pracovních míst. V roce 2010 zaznamenal AMS rekordní počet nahlášených volných
pracovních míst, a to 442 001, což bylo o 53 380 více než v roce 2009.17
16 Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21]. Dostupné
z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>. 17 Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21]. Dostupné
z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.
18
3.3.4 Trh práce v EU – služba EURES
Po připojení ČR k EU se české úřady práce staly součástí sítě EURES. Jejím základním
posláním je usnadnění mezinárodní mobility pracovních sil. Nabízí veřejné služby
zaměstnanosti všech států EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska i Švýcarska. Na portálu
EURES je možné nalézt kompletní databázi volných pracovních míst ve všech výše
uvedených zemích. Každý zájemce si zde může zadat svůj profesní životopis do databáze
životopisů, který je poté přístupný tisícům registrovaných zaměstnavatelů všech členských
zemí. Užitečné jsou i informace o databázi životních a pracovních podmínek.
Službu EURES v ČR nabízí ÚP detašované pracoviště Znojmo prostřednictvím poradce
vyškoleného odborným pracovníkem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Tento poradce je schopen poskytnout informace související se zaměstnáním v jiné členské
zemi EU nebo v případě speciálního požadavku zajistí potřebné informace z jiných
institucí či od kolegů.18
3.3.5 Trh práce v EU – projekt ZUWINS
Kromě služeb EURES je možné získat informace o práci prostřednictvím projektů
financovaných EU. Jedním z úspěšných je přeshraniční projekt ZUWINS (budoucí oblast
Vídeň – Dolní Rakousko – Jižní Morava), který vznikl ve spolupráci rakouského
odborového svazu (ÖGB) a českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Doba trvání projektu činí 4 roky od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2012. Projekt podporují:
Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),
Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele Rakouska (BMASK),
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.19
18 MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru [online]. Uveřejněno
2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>. 19 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné
z: < http://cz.zuwins.at/>.
19
Tento projekt si klade za cíl zajištění rozvoje pracovního trhu v regionu Vídeň – Dolní
Rakousko – Jižní Morava. Jedním z nejdůležitějších úkolů je poskytování informací
zaměstnancům a zaměstnankyním v otázkách přeshraniční zaměstnanosti.20
3.3.6 Je nezaměstnanost jev pozitivní nebo negativní?
Nezaměstnanost je z psychologického a sociálního pohledu považována za negativní jev. A
z hlediska ekonomického? Přirozená míra nezaměstnanosti je ve vyspělých ekonomikách
považována za jev přirozený a nezbytný. Tato míra je ovlivnitelná makroekonomickými
opatřeními a politikou zaměstnanosti. Při této úrovni ekonomiky na maximálním
udržitelném výkonu jsou všechny segmenty trhu práce v průměru v rovnováze. Výše
přirozené míry nezaměstnanosti závisí na faktorech trhu práce:
vzniku nových pracovních míst,
mobilitě a adaptabilitě spojené s úrovní vzdělání a bydlení,
možnosti rekvalifikace,
motivaci zaměstnavatelů k vytváření nových míst,
situaci u frikční a sezónní nezaměstnanosti,
délce trvání nezaměstnanosti.
V odborné literatuře se někdy hovoří i o tzv. funkční nezaměstnanosti, která je považována
jak z hlediska ekonomického tak sociálního, za pozitivní. Motivuje nezaměstnané
vyhledávat si práci a přizpůsobovat se trhu práce. Důležité je, že funkční nezaměstnanost
není původcem sociální krize.21
Na základě zjištěných skutečností není možné s jistotou říct, že nezaměstnanost je
pozitivní či negativní. Vše závisí na vývoji hospodářské situace. Nepříznivým trendem
20 EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné
z: < http://cz.zuwins.at/>. 21 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
20
posledních let je znepokojivý růst přirozené míry nezaměstnanosti a dlouhodobé
nezaměstnanosti.
3.4 Uchazeč o zaměstnání
Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování
vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce v místě bydliště. Po splnění
zákonných podmínek je uchazeč zařazen do evidence. Povinnost zaregistrovat se má občan
do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání s tím, že je evidován ode dne následujícího
po skončení pracovního poměru. Veškerá práva a povinnosti občanů související s výběrem
zaměstnání jsou upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.22
3.4.1 Práva a povinnosti nezaměstnaného
Uchazeč má právo:
na zprostředkování vhodného zaměstnání,
na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
na podporu v nezaměstnanosti.
Uchazeč je povinen:
Osobně v termínech daných úřadem práce, se dostavovat k projednávání,
zprostředkování zaměstnání.
Jednat s budoucím zaměstnavatelem a informovat o výsledku úřad práce.
Pokud uchazeč o zaměstnání nedodržuje výše zmíněné povinnosti, může být z evidence
úřadu práce vyřazen. Jedná se o vážné důvody, kdy uchazeč odmítne nastoupit do
vhodného zaměstnání nebo nespolupracuje s úřadem práce. Po vyškrtnutí může být
22 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
21
uchazeč znovu zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve po uplynutí doby tří
měsíců, pokud o zprostředkování zaměstnání požádá.23
3.4.2 Podpora v nezaměstnanosti
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání, který splnil všechny podmínky
dané zákonem ode dne, kdy byla podána písemná žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Těmito podmínkami se rozumí zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost v délce minimálně
12 měsíců za poslední 2 roky před zařazením do evidence. Podpora v nezaměstnanosti se
vyplácí po podpůrčí dobu. Tato činí do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 a do 55 let věku
8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Na vyplácení podpory v nezaměstnanosti v plné výši má
nárok i uchazeč, kterému bylo v předchozím zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné
nebo odchodné s tím rozdílem, že se podpora v nezaměstnanosti poskytuje až po uplynutí
doby, jejíž délka se stanoví podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterých byla
odvozena výše odstupného, odbytného nebo odchodného.24
3.5 Státní politika zaměstnanosti
Nezaměstnanost přináší problémy jak z pohledu ekonomického, tak z pohledu sociálního.
Na jedné straně může mít kromě negativního dopadu i pozitivní vliv na nezaměstnané
(změna ve struktuře ekonomiky podporuje flexibilitu a motivaci pracovní síly).
Z ekonomického pohledu je výše produkce pod úrovní potencionálního HDP. Ztráty
způsobené rozdílem faktického HDP a potenciálního HDP se vyčíslují jako náklady
stagnace. Sociální důsledky nezaměstnanosti lze pro zjednodušení shrnout do šesti bodů:
Snížení životní úrovně, které při dlouhodobé nezaměstnanosti vede k chudobě
a sociálnímu vyloučení.
23 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 24 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
22
Dochází ke změně pozice a autority nezaměstnaného v rodině, k rozbití
partnerských vztahů, k ovlivnění sňatečnosti a porodnosti, k narušení výchovné
funkce rodiny.
Neúčelné využití času vedoucí mimo jiné k růstu kriminality a alkoholismu.
Ztráta sociálního statusu (pocit nepotřebnosti, neužitečnosti, neschopnosti, ztráta
sebedůvěry).
Stres způsobuje onemocnění imunitního, cévního, mozkového a kardiovaskulárního
systému.
Růst psychosomatických onemocnění.
Všechny nezaměstnané není možné považovat za „zlomené“. Tyto důsledky jsou dány
způsobem života, rodinným zázemím, mravní silou jedince, ekonomickým zázemím
a strategiemi nezaměstnaných. Tyto negativní důsledky se snaží každá demokratická
společnost potlačovat formou státní politiky zaměstnanosti. 25
3.5.1 Základní pojmy a členění
„Politika zaměstnanosti je definována jako činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi
nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil
a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek
a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na
zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné
smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost,
etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních
práv občana.“26
25 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315. 26 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77.
23
Způsoby státního ovlivňování vztahů na trhu práce:
Formou pasivní politiky zaměstnanosti – stanoví výši politiky zaměstnanosti
a dalších transferů nezaměstnaným.
Formou aktivní politiky zaměstnanosti, kterou je podpora stávajících a nových
pracovních míst, podpora zaměstnávání mladých lidí a rekvalifikace v rámci
hospodářské politiky (viz příloha č. 2).
Formou investiční pobídky, podpora malého a středního podnikání, regionální
programy atd.27
3.5.2 Úřady práce
Politika zaměstnanosti je v kompetenci MPSV a územních orgánů práce, tj. úřadů práce.
Nadřízeným orgánem úřadu práce je MPSV – správa služeb zaměstnanosti (SSZ). Činnost
správy služeb zaměstnanosti není předmětem této práce a nebudu se jí dále zabývat. Úřady
práce, jako orgány státní správy, mají za úkol zajišťovat služby zaměstnanosti. Mezi jejich
základní funkce patří:
informační (poskytují přehledy o nabídce pracovních sil, volních pracovních sil
a o situaci na trhu práce v regionu),
poradenská (poskytují poradenství z oblasti právní, ekonomické, sociální,
psychologické apod.),
zprostředkovatelská (zajišťují zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání,
zabezpečují pracovní místa handicapovaným, zabezpečují rekvalifikace a poskytují
hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání),
podnikatelská (úřad práce se podílí, i finančně, na vzniku nových pracovních míst
a pracovních uplatnění uchazečů formou aktivit spojených s podporou drobného
podnikání a zaměstnávání absolventů ZŠ, SŠ a VŠ a na zabezpečení
rekvalifikace).28
27 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 77. 28 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 325-3269.
24
3.6 Nezaměstnanost z pohledu psychologie
Cílem kapitoly je přiblížit psychologické souvislosti spojené s nezaměstnaností, ukázat
dopady, které toto chování způsobuje. Dále pak ukázat stav člověka, který náhle ztratil
práci, jeho psychické strádání a zdravotní problémy. Popsat změnu kvality života
nezaměstnaného a následnou změnu, jež nastala v celé jeho rodině. V závěru kapitoly
budou formulovány i současné způsoby řešení jak nezaměstnanost zvládat a jak znovu co
nejrychleji získat odpovídající uplatnění na trhu práce.
Pracovní vztahy spoluvytváří identitu jedince. Zaměstnání je faktorem, který významně
ovlivňuje společenský vzestup. Nezaměstnanost je protipólem, způsobuje ztrátu stávajícího
ekonomicko-sociálního statusu.
3.6.1 Ztráta práce – psychické následky
Nezaměstnanost je spojena s existenčními obavami. Práce hraje stěžejní roli v životě
každého jedince. Ztráta způsobuje deprivaci základních potřeb. Prací je člověk připoután
k realitě. Pokud se pouto přetrhne, dochází k chování, které je převážnou měrou ovlivněno
emocemi a fantazií. Dalším problémem je negativní vnímání nezaměstnanosti společností,
v níž žijeme. Zaměstnání je institucí, v níž je člověk identifikován nejen na úrovni
společnosti, nýbrž také v rodině. Nezaměstnanému nejvíce chybí sociální kontakty a vazby
v zaměstnání.29
Psychická zátěž dnešních nezaměstnaných je srovnatelná se zátěží nezaměstnaných ve
30. letech minulého století. Kromě již zmíněného strádání ekonomického a ztráty
sociálního statusu, dochází u nezaměstnaného k:
poklesu sebedůvěry, sebeúcty a nedůvěře vůči ostatním lidem,
depresi, která přechází v apatii u dlouhodobě nezaměstnaných (souvisí se ztrátou
sebeúcty a s beznadějí při hledání nového pracovního místa),
29 HUBINKOVÁ, Zuzana a kol. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3. vyd. Praha: Grada
Publishing, a. s., 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3. s. 69-70.
25
obviňování rodiny za problémy, které se týkají ztráty práce.
U rodinných příslušníků nezaměstnaných byl zjištěn nárůst konfliktních situací v důsledku
ztráty společenského a sociálního postavení člena rodiny. U dětí dochází ke zhoršení
výsledků ve škole, dlouhodobý tlak vede k nárůstu vývojových poruch (např. emoční
labilitě, antisociálnímu chování). K těmto důsledkům je třeba ještě přičíst ztrátu autority
nezaměstnaného otce.30
Studie nezaměstnaných, prováděné od 30. let minulého století („Marienthal“, „Velké
Brno“, „Varšava“) prokázaly stálost psychologických účinků nezaměstnanosti.
Ekonomická situace se sice zlepšila, ale psychické strádání je stále srovnatelné se
strádáním nezaměstnaných v době hospodářské krize 30. let minulého století. „V reakci na
ztrátu zaměstnání rozlišujeme 4 různé postoje – rezignaci, beznaděj, zoufalství a apatii.“31
Ztráta práce mění časové struktury pracovního dne, vnímání času je narušeno, postupně
s délkou nezaměstnanosti se vytrácí smysl života. Studie prokázaly následující zjištění:
Ztráta práce je extrémní emocionální zátěž. Nezaměstnaný je raději sám, dochází
k jeho sociální izolovanosti.
Vypořádávání se situací ztráty práce je individuální. Každý jedinec disponuje jinou
odolností vůči psychické zátěži. Ovlivňují ji jednak osobnostní vlastnosti, způsob
práce a sportovní aktivity. Vše je podmíněno věkem, pohlavím, dosaženým
vzděláním, zkušenostmi (stres lépe zvládají lidé silně motivovaní a úspěšní nejen
v práci, ale i ve sportu). Důležité je i finanční a sociální zázemí, přátelé a životní
partner.
Dochází ke zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaného. Více než polovina
respondentů provedených výzkumů uváděla subjektivní příznaky neurotických
30 BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost : Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd.
Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8. str. 82. 31 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 4.
26
potíží, projevujících se úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy,
nespavostí, zvýšenou únavou a žaludečními potížemi.
Opakovaný neúspěch najít si práci má negativní důsledky pro osobní život, rodinu
a zdraví. Dlouhodobě nezaměstnaní, kterých mj. každoročně přibývá, vypovídají o
stavech bezmocnosti a pocitech vyřazení ze společnosti. Opakovaný neúspěch
frustruje, roste stres způsobený očekávaným nedostatkem finančních prostředků a
ztrátou životní orientace. S tím postupně dochází ke ztrátě sebeúcty.
Sociální kontakty mají prokazatelný ochranný vliv pro nezaměstnané. Většina
respondentů uvedla, že rodinné zázemí je pro ně hlavní životní oporou. Do této
skupiny jsou zařazeni rodiče a příbuzní, životní partner a děti. Dále jsou v pořadí
přátelé a kamarádi. Vliv těchto skupin sílí přímo úměrně s délkou nezaměstnanosti.
U dlouhodobě nezaměstnaných jsou oporou na prvním místě životní partner a děti.
Významně tato situace prověřuje kvalitu rodinných vztahů.32
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem se v minulosti s nezaměstnaností osobně potýkal,
s poznatky Zuzany Hubinkové a Boženy Buchtové souhlasím. Na úřadu práce jsem byl
sice veden jen krátkodobě, ale protože jsem byl v té době ženatý a měl rodinu, cítil jsem
velký tlak a prožíval stavy obav a beznaděje. Tehdy pro mne byla důležitá rodina, díky níž
jsem tento tlak vydržel a novou práci si opět našel.
3.6.2 Ztráta práce – zdravotní následky
S prodlužující se dobou nezaměstnanosti se mohou emoční poruchy projevit jako tělesná
onemocnění. Studiem a léčením těchto poruch se zabývá psychosomatická medicína. Mezi
oblasti studia se řadí ty poruchy, které mohou být alespoň z části způsobené
psychologickými faktory. Jedná se o vysoký krevní tlak, astma, endokrinní poruchy,
cukrovku a dokonce i srdeční choroby. Podařilo se zjistit, že psychosomatické poruchy
jsou závislé na spolupůsobení mezi psychologickými faktory a fyziologickou dispozicí
k nemoci. Sociální podmínky a nezaměstnanost mají vliv na zvýšenou mortalitu
32 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 5-6.
27
nezaměstnaných. V této souvislosti se nejčastěji jedná o diabetes, hypertenzi, astma,
vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku a nemoci kůže.33
Se zdravotním dopadem v důsledku nezaměstnanosti jsem se setkal ve vlastní rodině, kdy
ztrátu práce postižená těžce nesla. Ač byla nezaměstnaná krátkodobě, začala během
několika týdnů subjektivně pociťovat velké zdravotní potíže (shodovaly se s příznaky
cukrovky), které od okamžiku získání nové práce začaly pomalu ustupovat.
3.6.3 Kvalita života nezaměstnaného
O kvalitě života v souvislosti s nezaměstnaností můžeme hovořit v případě srovnání
charakteristických rysů na základě kterých se život jednoho člověka odlišuje od druhého.34
Stanovení kvality života je subjektivní hodnocení zdravotního stavu, spokojenosti, nadějí,
bolesti apod. Záleží na osobních hodnotách jednotlivce, na jeho představách, nadějích,
pojetí, očekávání atd. Hodnotí buď druhá osoba nebo daná osoba sama sebe nebo jde
o kombinaci obou předchozích variant. Existuje ve vědeckém světě mnoho metod
výzkumů kvality života. Tyto metody se snaží vykreslit celkový obraz kvality života
člověka, aby bylo možné směřovat efektivní pomoc a péči přímo na daného
nezaměstnaného. Náklady spojené se zjišťováním kvality života jsou ve srovnání
s ambulantní péčí či případně s vyplácením dávek státní sociální podpory zanedbatelné. Ve
světě je běžné, že se metod zkoumání kvality života využívá k upřesnění obrazu kvality
života lidí např. daného regionu (skupiny nezaměstnaných) a využívá se jich poté jako
33 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 145. 34 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 17.
28
podkladu k řízení zdravotní a sociální politiky nebo politiky zaměstnanosti v daném
regionu.35
3.6.4 Nezaměstnaný a jeho rodina
Vzhledem k tomu, že se budu v praktické části zabývat sociologickým výzkumem, chtěl
bych se ještě blíže pozastavit u tohoto tématu.
Na základě zmíněných výsledků výzkumů nezaměstnanosti bylo prokázáno, že sociální
kontakty jsou pro člověka nezbytné. Dojde-li k jejich ztrátě, dochází ke strádání nejen
fyzickému, ale i duševnímu. Nezaměstnaný člověk poté snáze podléhá depresím až apatii
a většinou se již nedokáže do pracovního procesu aktivně zapojit. Pomoc nalézá
nezaměstnaný člen rodiny u svých nejbližších. Při řešení běžných situací v domácnosti
dochází ke každodennímu zvýšení napětí. Rodině se v této situaci nedostává volných
finančních prostředků. V první fázi nezaměstnanosti (3 měsíce) takto postižený člen rodiny
je trvale doma, nechce nikoho vidět. Stydí se za svoji nezaměstnanost a omezuje styk
s přáteli. Nemá peníze na to, aby s nimi držel krok např. v kulturních a rekreačních
aktivitách.36
Později dochází k navazování přátelství se stejně postiženými lidmi. Vytrácí se obvyklá
časová struktura dne, neexistuje uspokojení z vykonané práce, není žádná možnost
seberealizace. Vytrácí se ekonomická jistota, dochází ke snížení autority živitele rodiny.
Vzhledem k nemožnosti dostatečně ovlivnit svoji osobní situaci, přechází nezaměstnaný
k pesimistickému postoji. Tento pocit je pocitem naprosté bezmocnosti.37
35 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 17-22. 36 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 32. 37 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9. str. 33.
29
3.6.5 Aktivní přístup nezaměstnaného
V případě, že nezaměstnaný nechce čekat na zázračnou pomoc úřadu práce, může sám
aktivně práci hledat. Nejjednodušší a nejrychlejší je v dnešní době hledat práci pomocí
internetu, a to buď přímo na portálu veřejné správy MPSV, kde si každý může vyhledat
dostupné informace spojené se ztrátou práce a hledáním nových pracovních míst. Nabízí se
i možnost využití agentur zprostředkovávajících práci nebo nepřímo pomocí oficiálních
stránek renomovaných firem, které nabízí pracovní uplatnění přímo v odkazech na svých
webových stránkách. Pro ty, kteří nemají k dispozici internet, je dostatek regionálních
i celostátních tiskovin, které ve svých přílohách inzerují nabídku volných pracovních míst.
3.7 Sociologický výzkum
Cílem této kapitoly je přiblížit způsob provedení sociologického výzkumu, kterým se budu
v této práci zabývat.
Sociologický výzkum využívá ke zpracování zjištěných údajů stejných metod jako výzkum
marketingový. Odlišným je pouze předmět výzkumu. Sociologický výzkum se věnuje
především sociálním problémům:
životní styl,
nezaměstnanost,
rodina,
výzkum veřejného mínění,
průzkum volebních preferencí atd..38
38 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:
Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 9.
30
3.7.1 Druhy sociologického výzkumu
Tab. č. 2. Druhy sociologického výzkumu
DRUHY SOCIOLOGICKÉHO VÝZKUMU
primární sekundární
(sběr informací v terénu)
(dodatečné využití dat, které již byly
shromážděny)
Agregovaná data Neagregovaná data
(hodnoty vlastností celého souboru)
(data od jednotlivých
respondentů, která lze volně
zpracovávat) Zdroj: FORET, Miroslav, 2008. Marketingový výzkum, str. 10
3.7.2 Členění sociologického výzkumu
Sociologický výzkum se dále člení na:
Kvantitativní – zkoumá rozsáhlejší soubory respondentů. Jde o reprezentativitu
vzorku. Techniky kvantitativního výzkumu:
osobní rozhovory,
pozorování,
experiment,
písemné dotazování.39
39 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 14.
31
Kvalitativní – na jehož základě lze vyhodnotit motiv chování lidí, jejich názory,
postoje nebo lze snáze najít příčiny tohoto chování. Kvalitativní výzkum se provádí
formou:
Individuálních hloubkových rozhovorů – tazatel poslouchá výpovědi dotazovaného
a pečlivě jeho vyprávění zaznamenává.
Skupinových rozhovorů – diskuze ve skupině 10–20 lidí.
Kvalitativní výzkum je rychlejší, levnější a snáze realizovatelný.40
3.7.3 Postup výzkumu
Jde o proces sestávající z následujících kroků:
definování sociologického problému a cílů výzkumu,
sestavení plánu výzkumu,
shromáždění informací,
statistické zpracování a analýza,
prezentace výsledků, praktická doporučení.41
3.7.4 Druhy sociologických informací
Informace dělíme na:
primární – z primárního výzkumu,
sekundární – ze sekundárního výzkumu,
harddata – data s výsledky činností, jevů a chování,
softdata – vypovídají o stavu vědomí,
kvantitativní – data v číselné podobě,
kvalitativní – data slovní a popisná.42
40 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 14. 41 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 33.
32
3.7.5 Způsoby dotazování
Ve svém sociologickém výzkumu budu používat techniku individuálních hloubkových
rozhovorů, abych zjistil názory a způsoby chování nezaměstnaných. Jako tazatel budu
svými otázkami podněcovat dotazovaného k vlastním výpovědím.
Důležité z pozice tazatele bude naslouchat, zaznamenávat volné vyprávění a následně vše
podrobně zpracovat, vyhodnotit a provést sumarizaci získaných softdat. Proto se budu
nadále věnovat hlavně této variantě. Tazatel má ve své podstatě k dispozici nahrávku
z rozhovoru, se kterou pracuje. Aby bylo možné zjistit co nejvíce relevantních a validních
informací je třeba, aby se respondent cítil během rozhovoru příjemně, aby ho otázky
neunavovaly a odpovídal s tím, že jeho názory jsou skutečně chtěné.
3.7.6 Zpracování zjištěných informací
U techniky individuálních hloubkových rozhovorů se nominálním znakem rozumí otázka,
pomocí které získáme slovní informaci od respondenta. Informace může mít podobu
dichotomického nebo polytomického znaku. Dichotomickým znakem se rozumí znak
nabízející jen dvě varianty (např. muž, žena). Polytomickým znakem je znak s více
variantami (např. národnost). Metodologická podstata výzkumu spočívá v tom, že by mělo
být zřejmé, jaké vlastnosti nás na zkoumaném objektu zajímají.
Odpovědi rozdělím do kategorií a každou kategorii vyhodnotím. Následně se budu snažit
skládat dílčí poznatky do celku (agregovat je). Na základě agregovaných dat doporučím
nejvhodnější řešení pro zkoumaný problém a vyhodnotím, zda-li jsem dosáhl zkoumaného
cíle.43
42 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:
Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 43. 43 FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno:
Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2. str. 77-78.
33
4 Praktická část
V této kapitole se budu zabývat analýzou nezaměstnanosti na okrese Znojmo podle
vybraných kritérií (pohlaví, věk, vzdělání, délka nezaměstnanosti atd.) za období let
2007–2011.
4.1 Charakteristika okresu Znojmo
Okres Znojmo
Kraj Jihomoravský
Sídlo okresu Znojmo
Rozloha 1 590,50 km2
Počet obyvatel 113 265
z toho žen 57 329
Hustota zalidnění 71 ob./km2
Počet obcí 144
z toho měst 5
z toho městysů 13
Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo
Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie
34
Okres Znojmo s rozlohou 1 590,50 km2 patří k největším okresům v České republice.
Hustotou osídlení s počtem 71 obyvatel na 1 km2 je však jedním z nejméně osídlených
okresů v republice. 65 % obcí má počet obyvatel nižší než 500. Geograficky se okres
Znojmo nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje. Po celé délce jižní hranice
(105 km) sousedí s Rakouskem. Celé území okresu náleží do povodí řeky Dyje, která je tak
nejvýznamnější řekou regionu.
V zemědělsko-průmyslovém charakteru regionu převládá zemědělská prvovýroba.
Výměrou více než 68 % zemědělské půdy je okres Znojmo na prvním místě
v Jihomoravském kraji. Průmysl je zde zastoupen jen velmi málo.
4.1.1 Silné stránky regionu
V průběhu předchozích let vstoupil do mnoha podniků v České republice zahraniční
kapitál. Tato změna se nevyhnula ani podnikům v okrese Znojmo. Většina stávajících
podniků, větších či menších, nevydržela tlak konkurence a zanikla, omezila či zcela
změnila svoji původní činnost. Na druhé straně tato situace dala možnost vzniku řadě ve
větší míře menších podniků, které se na trhu uplatnily a prosperují. Výše uvedené změny
se dotkly zásadně i zemědělství. Některé podniky zanikly, jiné se sloučily do větších celků,
zároveň byly založeny větší či menší rodinné farmy. Co se týče služeb i zde došlo
k rozvoji, což se dotklo jak fyzických, tak i právnických osob. Velké změny nastaly
v obchodní síti, kdy zejména ve Znojmě vyrostla řada supermarketů, jež ovlivnila vývoj
obchodní sítě nejen ve Znojmě, ale i v jeho okolí. Všechny shora uvedené změny se
následně odrazily na trhu práce v celém regionu.
4.1.2 Slabé stránky regionu
Vzhledem ke skutečnostem, že
průmysl na Znojemsku je zanedbatelný,
chybí zde velké podniky,
mnoho činností je sezónních,
potýká se okres Znojmo s vysokou nezaměstnaností. Ta se v zimních měsících ještě
prohlubuje, neboť klesá zájem o pracovníky v oborech zemědělských, stavebních a ve
službách. Průmysl je v této oblasti zastoupen velmi málo a je soustředěn do Moravského
35
Krumlova a do Znojma a blízkého okolí. Trh práce je v tomto regionu díky sezónnímu
charakteru nevyvážený, což se projevuje velkými výkyvy v zaměstnanosti. Největší
nedostatek pracovních míst a zároveň největší sezónnost se projevuje zejména
v okrajových mikroregionech – Vranovsko a Hrušovansko.
4.2 Analýza nezaměstnanosti v okrese Znojmo
V této části práce se zaměřím na rozbor statistických dat nezaměstnanosti v okrese Znojmo
z různých úhlů pohledu – z hlediska sezónnosti, věku, délky evidence, problémových
skupin, pohlaví atd.
4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v okrese Znojmo
Nezaměstnanost v okrese Znojmo má kolísavý charakter. V níže uvedené tab. č. 3 je vidět,
jak nezaměstnanost v roce 2008 oproti předchozímu roku značně poklesla a dosáhla
nejnižších hodnot za celé sledované období (ve 3. a 4. čtvrtletí). V roce 2009 opět začala
vzrůstat a v 1. čtvrtletí 2011 dosáhla v důsledku dopadu celosvětové hospodářské krize
hodnot nejvyšších. V dalším čtvrtletí už nabrala sestupný směr a na konci roku byl počet
nezaměstnaných nižší než na konci roku 2009.
Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
1. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083
2. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830
3. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275
4. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
36
Z grafu č. 1 můžeme vyčíst opakující se cyklus, kdy ve 4. a 1. čtvrtletích roku dosahuje
nezaměstnanost mnohem vyšších hodnot než ve druhém a třetím čtvrtletí. Tato situace
nastává v důsledku vlivu sezónní nezaměstnanosti v regionu v oblasti zemědělství
a stavebnictví.
V 1. čtvrtletí roku 2010 dosáhla nezaměstnanost v okrese Znojmo nejvyšších hodnot za
sledované období (9 629 nezaměstnaných) a během tohoto roku zůstala kromě 3. čtvrtletí
na vyšších hodnotách oproti stejným obdobím předchozích let. V 1. čtvrtletí 2011
nezaměstnanost ještě vzrostla, ale v následujících čtvrtletích opět poklesla.
Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
3/07
6/07
9/07
12/0
73/
086/
089/
0812
/08
3/09
6/09
9/09
12/0
93/
106/
109/
1012
/10
3/11
6/11
9/11
12/1
1
Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 3
Ve 2. a 3. čtvrtletích všech sledovaných let bylo nezaměstnaných více žen než mužů
(viz příloha č. 3). Z těchto údajů usuzuji, že v sezónních nabídkách práce najdou uplatnění
více muži, neboť jejich uplatnění je rozsáhlejší - ve stavebnictví, lesnictví i zemědělství.
Rozdělení nezaměstnaných dle pohlaví a čtvrtletí včetně grafů vývoje nezaměstnanosti viz
příloha č. 3
37
4.2.2 Vývoj počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo
V tab. č. 4 jsou vyčísleny počty uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Znojmo
v porovnání s celorepublikovým stavem.
Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
okres Znojmo 5,4 6,0 65,4 42,4 21,6
Česká republika 2,5 3,9 17,4 18,2 14,2 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Zatímco v letech 2007 a 2008 se pohyboval počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo
v průměru okolo 5,7 uchazečů, v roce 2009 pak došlo k prudkému nárůstu, a to o 1 090 %
oproti roku 2008. Nárůst můžeme přičíst dopadu celosvětové hospodářské krize. V roce
2010 a 2011 tento počet opět klesá, ale stále zůstává na velmi vysokých hodnotách.
Z výše uvedených údajů je zřejmé, že hospodářská krize zasáhla znojemský okres mnohem
více než jiné okresy republiky. V roce 2009 vzrostl počet nezaměstnaných uchazečů na
1 VPM v okrese Znojmo o 59,4 uchazečů a v poměru s průměrným počtem ČR byl téměř
čtyřnásobně vyšší. Celá tato situace je vyobrazena v následujícím grafu č. 2.
Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
2007 2008 2009 2010 2011Okres Znojmo Česká republika
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 4
38
Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
Pořadí okresu Znojmo ze 77 okresů 16 39 5 1*) 33
1*) ve statistické ročence byla za rok 2010 zveřejněna tabulka s údaji roku 2009 Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Každoročně sestavuje MPSV ČR tabulku s údaji o počtu uchazečů na jedno volné pracovní
místo a v ní seřadí všech 77 okresů ČR v pořadí od nejvíce postiženého k okresu (který se
umístí na 1. místě), po okres s nejnižším počtem uchazečů na 1 VPM. V roce 2007 zaujal
okres Znojmo místo ve druhé dvacítce tabulky. I přesto, že počet uchazečů na 1 VPM
v roce 2008 mírně vzrostl, „propadl“ okres Znojmo v tabulkách do druhé poloviny na
39. místo. Následně v roce 2009 zaznamenal katastrofický „postup“ na 5. místo!! Za rok
2010 není možné pořadí uvést. V roce 2011 skončil okres Znojmo s počtem 21,6 uchazečů
na 1 VPM na 33 místě. Oproti roku 2009 to je snížení o 43,8 uchazeče.
Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
6 8106 348
8 956 9 0408 178
1 253 1 050
137 213 378
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2007 2008 2009 2010 2011
evidovaní uchazeči počet volných pracovních míst
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z tab. (viz příloha č. 4)
39
4.2.3 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu
Znojmo
Podíváme-li se na vývoj míry nezaměstnanosti z pohledu jednotlivých mikroregionů
okresu (viz tab. č. 6), je zřejmé, že mikroregiony Moravsko Krumlovsko a Znojemsko byly
ve sledovaném období stěžejní pro celý okres Znojmo. Za rok 2011 nebyla tato podrobná
data zveřejněna.
Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
2007 2008 2009 2010
mikroregion Vranovsko 16,96 % 15,41 % 22,33 % 22,08 %
mikroregion Hrušovansko 16,41 % 13,21 % 17,90 % 17,55 %
mikroregion Moravsko Krumlovsko 8,72 % 8,13 % 12,40 % 11,73 %
mikroregion Znojemsko 11,34 % 11,02 % 15,51 % 14,93 %
okres Znojmo 11,50 % 10,80 % 15,40 % 14,70 %
Česká republika 6,00 % 6,00 % 9,20 % 9,60 % Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Znojmo
Špatná situace ohledně pracovních míst v mikroregionech Vranovsko a Hrušovansko má
negativní dopad na míru nezaměstnanosti celého okresu. Přesto, že jsou tyto mikroregiony
rozlohou mnohem menší (zhruba o polovinu) než zbývající znojemský a moravsko
krumlovský, ze sociálního a hospodářského hlediska jde o oblasti trvale problémové.
Graf č. 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
11,53% 10,80%
15,38% 14,73% 14,05%
6,00% 6,00%9,20% 9,60% 8,60%
0,00%
5,00%
10,00%
15,00%
20,00%
2007 2008 2009 2010 2011Okres Znojmo Česká republika
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 6
40
V grafu č. 3 je vidět, že s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v okrese Znojmo se potýká výše
zmíněný mikroregion Vranovsko a za ním v těsném závěsu Hrušovansko. Tyto oblasti jsou
značně ovlivněny sezónními pracemi – hlavně v oblasti služeb a zemědělství, jež jsou
příčinou výkyvů ve výši míry nezaměstnanosti v průběhu roku.
Graf č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Znojmo, 2007–2010
16,96%15,51%
22,33% 22,08%
8,72% 8,13%
12,40% 11,73%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
2007 2008 2009 2010
mikroregion Vranovsko mikroregion Hrušovansko
mikroregion Moravsko Krumlovsko mikroregion Znojemsko
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 6
Vranovsko – (nejvyšší míra nezaměstnanosti) – je okrajový region, jehož částí prochází
Národní park Podyjí. Tato skutečnost zcela znemožňuje rozvoj průmyslu a podnikání.
Vranovsko má velmi špatnou dopravní obslužnost s možností využití pouze silniční
dopravy. Nabízená práce v této oblasti je velmi špatně ohodnocována. Trh práce je zde
jednostranně orientovaný, a to v oblasti lesnictví, zemědělství a v letních měsících cestovní
ruch u Vranovské přehrady. Mírné podnebí však ani v této oblasti příliš nepřeje, neboť
letní počasí není stabilní a nezaručuje turistům vhodné podmínky.
Hrušovansko – druhý z problémových mikroregionů. Jedná se o okrajovou oblast okresu
zaměřenou na zemědělskou prvovýrobu, s nedostatečnou dopravní obslužností a možností
sezónních prací v konzervárenském a cukrovarnickém průmyslu a v zemědělství.
41
Znojemsko – oblast zemědělsko-průmyslového charakteru. Významnou úlohu na
pracovním trhu v této oblasti hraje dostupnost do Brna i sousedního Rakouska. Další
výhodou je poloha z níž může tato oblast čerpat i do budoucna hlavně v oblasti cestovního
ruchu.
Moravsko Krumlovsko – je oproti tomu region s nejnižší mírou nezaměstnanosti. V této
oblasti je zde zastoupena jak zemědělská prvovýroba, tak i průmysl. Velký podíl na
nízkém počtu nezaměstnaných je i možnost dojíždění za prací do Brna a možnost
pracovních příležitostí nabízí také nedaleká Jaderná elektrárna Dukovany. Mapa
s vyznačením mikroregionů viz příloha č. 1.
4.2.4 Analýza počtu nezaměstnaných dle délky evidence
Tab. č. 7 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
do 3 měsíců 2 456 2 702 3 541 4 141 3 271
3–6 měsíců 1 007 1 008 1 624 1 369 1 313
6–9 měsíců 492 496 922 612 650
9–12 měsíců 410 321 768 464 425
nad 12 měsíců 2 445 1 821 2 101 2 454 2 519
Celkem 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Z údajů tabulky č. 7 a grafu č. 4 je vidět nejvyšší počet uchazečů evidovaných na ÚP, a to
v kategorii uchazečů evidovaných v délce do 3 měsíců. I z těchto hodnot aktuálních
k poslednímu dni příslušného roku, je zřejmé, že se na nezaměstnanosti podepisuje sezónní
charakter regionu, kdy jsou na zimní měsíce propouštěni zaměstnanci v oblasti
stavebnictví, zemědělství a lesnictví (graf viz příloha č. 5).
Vysoký počet nezaměstnaných vykazuje i skupina uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných.
Jedná se o uchazeče vedené v evidenci více než 12 měsíců. Jedná se o tzv. problémovou
skupinu, kdy nezaměstnaní si po tak dlouhé době velmi obtížně hledají novou práci, ztrácí
42
pracovní návyky a také důvěru v sebe sama. Na bližší rozbor této skupiny se zaměřím
v kapitole 4.2.6 Analýza problémových skupin.
Nejnižší počty uchazečů vykazuje ÚP Znojmo u uchazečů evidovaných v délce 9–12
měsíců, a to po celé sledované období. V roce 2008 došlo ke snížení uchazečů
evidovaných v délce 6–9 měsíců. Rok 2009 zaznamenal nárůst uchazečů v téměř všech
kategoriích vyjma kategorii nad 24 měsíců, která zaznamenala pokles o 455 uchazečů,
tj. cca 10,5 %. V roce 2010 vzrostly počty uchazečů ve skupinách do 3 měsíců a od
12 měsíců výše. Počty uchazečů evidovaných v době 3–12 měsíců se naopak snížily.
Graf č. 6 Vývoj nezaměstnanosti dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
2 4562 702
3 541
4 141
3 271
410 321
768464 4250
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
2007 2008 2009 2010 2011
do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců9 - 12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 7
43
4.2.5 Vývoj počtu nezaměstnaných dle věkové struktury
Věk hraje u nezaměstnaných obecně významnou roli. Zaměstnavatelé při hledání nových
pracovníků pohlíží na uchazeče z více hledisek: kvalifikace, délky praxe a v neposlední
řadě i na věk.
Z hlediska věkové struktury nezaměstnaných je dle statistik nejvíce nezaměstnaných ve
věku 30–49 let, z toho více žen. Druhou věkovou skupinou, která nenachází na trhu práce
uplatnění, jsou osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let). V této kategorii je naopak více
nezaměstnaných mužů. Kategorie do 19 let vykazuje nejnižší počty evidovaných uchazečů.
Grafy dle jednotlivých věkových kategorií s rozdělením nezaměstnaných mužů a žen (viz
příloha č. 6).
Tab. č. 8 Počet nezaměstnaných dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
do 19 let 275 293 419 336 329
z toho ženy 138 141 199 140 145
z toho muži 137 152 220 196 184
20 - 29 let 1 361 1 305 2 081 1 988 1 927
z toho ženy 652 616 875 824 844
z toho muži 709 689 1 206 1 164 1 083
30 - 49 let 2 898 2 705 3 758 3 974 3 597
z toho ženy 1 834 1 699 2 067 2 130 1 989
z toho muži 1 064 1 006 1 691 1 844 1 608
nad 50 let 2 276 2 045 2 698 2 742 2 325
z toho ženy 1 102 1 009 1 180 1 219 1 021
z toho muži 1 174 1 036 1 518 1 523 1 304
Celkem 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV
44
Zatímco nezaměstnaných ve věku 30–49 let bylo nejvíce v roce 2010, v ostatních
věkových skupinách kulminovaly počty nezaměstnaných v předchozím roce..
Graf č. 7 Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
419
336
329
1 36
1
1 30
5
2 08
1
1 98
8
1 92
7
2 89
8
2 70
5
3 75
8
3 97
4
3 59
7
2 27
6
2 04
5
2 69
8
2 74
2
2 32
5
275
293
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
4 000
4 500
2007 2008 2009 2010 2011do 19 let 20 - 29 let 30 - 49 let nad 50 let
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z tab. č. 8
Nejvíce nezaměstnaných na konci roku 2011 bylo ve věkové kategorii 30–49 let, a to 3 597
uchazečů.
4.2.6 Analýza problémových skupin
Abychom mohli více pochopit příčiny nezaměstnanosti, je potřeba podívat se na ni také
z pohledu problémových skupin, do níž patří:
osoby se zdravotním postižením,
absolventi škol a mladiství,
osoby pečující o dítě do 15 let věku,
osoby předdůchodového věku (starší 50 let),
dlouhodobě nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace.
45
Tab. č. 9 Nezaměstnanost rizikových skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
osoby se zdravotním postižením 919 929 1 018 962 856
z toho ženy 450 470 487 477 403
z toho muži 469 459 531 485 453
absolventi škol a mladiství 412 436 657 605 589
osoby pečující o dítě do 15 let 856 1 078 1 360 1 374 1 257
z toho ženy 847 1 061 1 340 1 356 1 235
z toho muži 9 17 20 18 22
osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let) 2 276 2 045 2 698 2 742 2 325
z toho ženy 1 102 1 009 1 180 1 219 1 021
z toho muži 1 174 1 036 1 518 1 523 1 304
dlouhodobě nezaměstnaní 2 445 1 821 2 101 2 454 2 519
z toho ženy 1 459 1 129 1 239 1 334 1 375
z toho muži 986 692 862 1 120 1 144
Uchazeči bez kvalifikace 1 939 1 807 2 282 2 151 1 975
z toho ženy 1 235 1 159 1 335 1 266 1 124
z toho muži 704 648 947 885 851
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Znojmo a na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV
Osoby se zdravotním postižením – jsou problémovou skupinou, která se díky svému
zdravotnímu handicapu těžko uplatňuje na trhu práce vzhledem k povaze a charakteru
regionu. Počty nezaměstnaných zdravotně postižených osob se pohybují za sledované
období v rozmezí od 856 do 1 018 uchazečů. Podíl mužů a žen je po celou dobu vyrovnán.
46
V roce 2011 dosáhl počet uchazečů nejnižších hodnot – 856 uchazečů. Oproti roku 2010
činí pokles o 106 osob.
Absolventi škol a mladiství – nejvyšší nezaměstnanosti dosáhla tato skupina v roce 2009,
kdy bylo na ÚP Znojmo evidováno celkem 657 uchazečů. V následujících letech stavy
znovu klesají a v roce 2011 bylo evidováno celkem 589 osob.
Osoby pečujících o dítě do 15 let – jsou i v dnešní době stále velkým problémem na trhu
práce. Ač ne vlastní vinou mají tyto osoby stále problém najít práci. Mohou mít
dostatečnou kvalifikaci, zkušenosti, dovednosti, ale fakt, že mají nezletilé děti, je staví na
„vedlejší kolej“. Zahrnuje většinou matky po mateřské dovolené příp. s malými dětmi,
které nechce nikdo zaměstnávat, neboť nemohou pracovat ve směnném provozu nebo hrozí
častá absence.
Osoby v předdůchodovém věku (starší 50 let) – jsou znevýhodněni častými zdravotními
problémy, což je ovlivňuje a omezuje při výběru pracovních příležitostí. Daří se je
umisťovat na VPP a společensky účelová pracovní místa. Počet těchto osob na konci roku
2011 čítá 2 325 uchazečů, tj. 24,4 % celkového počtu rizikové skupiny. Oproti roku 2010
došlo k poklesu o 417 uchazečů. V této skupině převládá po celé sledované období počet
nezaměstnaných mužů nad ženami.
Dlouhodobě nezaměstnaní a uchazeči bez kvalifikace – je jedinou skupinou, v níž počty
nezaměstnaných stále stoupají. S těmito uchazeči jsou největší problémy s umísťováním na
trhu práce. Jedná se o skupinu lidí, kteří nacházejí uplatnění jen velmi těžko a pokud ano,
tak pouze krátkodobě. U těchto nezaměstnaných dochází ke kumulaci handicapů (jsou to
ve větší míře alkoholici, bezdomovci a u dlouhodobě nezaměstnaných jde o osoby buď se
základním vzděláním příp. o osoby bez vzdělání). Tyto uchazeče je možné zaměstnat
pouze na VPP nebo na práce krátkodobého charakteru. V roce 2011 činí počet dlouhodobě
nezaměstnaných 2 519 osob, z toho 1 375 žen. Podíl uchazečů bez kvalifikace je 20,7 %
a jejich celkový počet je 1 975, z toho 1 124 žen. Oproti roku 2010 přibylo v evidenci
dlouhodobě nezaměstnaných 65 osob, naproti tomu pokleslo množství uchazečů bez
kvalifikace o 176 osob. Obě tyto skupiny tvoří dohromady 47,2 % všech uchazečů
problémových skupin.
47
Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
919
929
1 01
8
962
856
412
436 65
7
605
58985
6 1 07
8 1 36
0
1 37
4
1 25
7
2 27
6
2 04
5
2 69
8
2 74
2
2 32
5
2 44
5
1 82
1 2 10
1 2 45
4
2 51
9
1 93
9
1 80
7
2 28
2
2 15
1
1 97
5
01
000
2 00
03
000
2007 2008 2009 2010 2011
osoby se zdravotním postižením absolventi škol a mladistvíosoby pečující o dítě do 15 let osoby v předdůchodovém věku (nad 50 let)dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči bez kvalifikace
Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z tab. č. 9
48
4.2.7 Analýza nezaměstnanosti dle KZAM
Z níže uvedené tabulky vyplynulo, že počet nezaměstnaných se vyvíjí nepřímou úměrně.
Čím vyšší vzdělání, tím nižší počet evidovaných uchazečů. Na trhu práce mají největší
uplatnění kvalifikovaní lidé a řemeslníci.
Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
tř. 1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 35 28 55 65 58
tř. 2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci 157 162 217 216 187
tř. 3 – techničtí, zdravotní, pedagogičtí pracovníci 434 405 554 546 422
tř. 4 – nižší administrativní pracovníci (úředníci) 460 507 624 695 658
tř. 5 – provozní pracovníci ve službách a v obchodě 1 024 1 142 1 438 1 459 1 470
tř. 6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 337 386 386 429 200
tř. 7 – řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 1 230 1 343 1 983 2 052 1 472
tř. 8 – obsluha strojů a zařízení 476 422 665 628 506
tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2 107 2 111 2 699 2 532 2 485
tř. 0 – příslušníci armády 2 1 1 2 2
nezadáno 86 303 334 416 718
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistik nezaměstnanosti MPSV
49
4.3 Kvalitativní výzkum strukturální nezaměstnanosti a její
dlouhodobý vliv na psychický stav jedince
V kvalitativním výzkumu této bakalářské práce jsem se zabýval důsledky ztráty práce
z pohledu nezaměstnanosti jako psychologického fenoménu. Cílem tohoto výzkumu bylo
zjistit postoj nezaměstnaných respondentů ke ztrátě zaměstnání na okrese Znojmo a jejich
strategie spojené s překonáním období nezaměstnanosti.
4.3.1 Cíle výzkumu
Cílem výzkumu bylo zjistit:
1. subjektivní pocity způsobené ztrátou práce,
2. způsob, jakým nezaměstnaní překonávají období nezaměstnanosti,
3. zájem nezaměstnaných na získání nové práce,
4. preferované způsoby zaměstnávání.
Ke zjišťování názorů a postojů nezaměstnaných jsem použil osobní rozhovory (interview).
Rozhovor zahrnoval 19 otázek bez časového limitu na odpověď. Otázky byly formulovány
jako otevřené a na závěr jsem položil dotázaným uzavřené otázky demografického
a informačního charakteru. Rozhovory u všech zúčastněných nebylo možné získat
nahráváním (z důvodu jejich nesouhlasu), proto jsem vyhotovil záznamový arch (viz
příloha č. 7), do něhož jsem zaznamenával odpovědi dotazovaných.
Zkoumaný vzorek respondentů se původně skládal z 39 respondentů. Do výzkumu bylo
zařazeno 20 mužů a 16 žen. 3 respondenti do výsledků zařazeni nebyli, neboť
nezodpověděli na všechny otázky. Výzkum byl prováděn před budovou úřadu práce ve
Znojmě v měsíci únoru 2012. Průměrný věk respondentů činí 36,4 roků. Rozdělení
zkoumaného vzorku respondentů dle vzdělání:
33, 3 % se základním vzděláním,
25 % vyučených,
11,1 % vyučených s maturitou,
25 % ÚSO a ÚSV,
5,6 % s vysokoškolským vzděláním.
50
V partnerském vztahu žije 41,7 % respondentů, 58,3 % žije osamoceně (svobodný,
rozvedený, vdovec). 25 % respondentů naposledy pracovalo jako THP a 75 % pracovalo
v dělnických profesích.
Výsledky rozhovorů jsem zpracoval kvantitativní a kvalitativní analýzou obsahu odpovědí.
Na základě obsahové analýzy jsem zjistil:
1. Rozdíly v psychické odolnosti vnímání ztráty práce.
2. Nezbytnost rodinné podpory a udržování sociálních kontaktů.
3. Výrazné motivační rozdíly pro hledání vhodného zaměstnání.
4. Rozdíly v požadavcích na formu zaměstnání.
Rozdíly v psychické odolnosti vnímání ztráty práce
Každý třetí dotázaný nezaměstnaný neví, „co bude dál“. Z jejich odpovědí byly znát
obavy, nejistota a v některých případech (u osob, které se nemají o koho opřít) i beznaděj.
Většina odpovědí byla pesimistická, valná část tazatelů odpovídala větou: „Nestojí za
nic.“. S tímto přístupem jsem se setkal u skupiny osob se základním vzděláním (v 66,7 %),
u skupiny osob vyučených (v 65,5 %) a u osob ve věkové kategorii nad 50 let (v 77,8 %).
Zcela odlišný postoj k situaci měli absolventi škol a osoby se základním vzděláním do
19 let. Nedovedli si sice představit, jak se bude jejich život odvíjet dále, ale situaci neřešili
a z jejich odpovědí jsem pochopil, že vše přenechávají na druhých – v jejich případě na
rodičích (jednalo se o 80 % respondentů této věkové kategorie). Jejich odpovědi byly
vesměs laxního charakteru, typu: „Já to neřeším.“, „Počkám, jestli mi na pracáku něco
najdou.“. Pouze 20 % z nich vnímalo situaci jako velmi vážnou a získání práce je jejich
prioritou. Postřehnul jsem rozdíl ve vnímání postojů k nezaměstnanosti u dlouhodobě
nezaměstnaných. S rostoucí délkou nezaměstnanosti výrazně klesá sebedůvěra a stoupá
pocit rezignace. Respondenti ve svých odpovědích nejčastěji uváděli, že už teď žijí ze
sociálních dávek. Nezaměstnaní žijící na venkově (ve věku nad 50 let) uváděli, že vlastní
zahradu, na fyzickou práci jsou zvyklí a tudíž se pokusí vyžít z těchto možností. 61,1 %
oslovených respondentů výrazně pocítilo pokles životní úrovně. Nejméně tato situace tíží
muže a ženy ve věku do 19 let. Muži do 30 let žijící v partnerském vztahu byli zodpovědní
a výrazně si uvědomovali závažnost situace. Věřili, že si práci co nejdříve najdou.
51
Dalším zjištěným společným znakem byl zhoršený zdravotní stav u nezaměstnaných ve
věku 31–50 let. 16,7 % mužů a 25 % žen uvedlo subjektivní potíže spojené s nespavostí,
únavou, úzkostí a vnitřní nevyrovnaností.
Nezbytnost rodinné podpory a udržování sociálních kontaktů
41,6 % dotázaných krátkodobě nezaměstnaných (do 12 měsíců) uvedlo jako oporu
v těžkých situacích životního partnera. 13,8 % všech respondentů uvedlo děti, 18,3 % své
známé a kamarády. Ve věkové kategorii do 19 let (27,7 %) to byli výhradně rodiče.
V 72,2 % odpovědí byla uváděna rodina jako zázemí, které je nezbytné pro řešení
a překonání tak obtížné situace. Příbuzní pomáhají nezaměstnaným v 25 % případů.
Výrazné motivační rozdíly pro hledání vhodného zaměstnání
33,3 % mužů ve věkové kategorii do 31–50 let se aktivně podílí na hledání nové práce.
Jsou ochotni pracovat v zahraničí nebo jako OSVČ. Mezi ženami to je 75 % svobodných
žen bez závazků ve věku do 50 let, které nevidí problém v jazykových znalostech, ale mají
obavy z neznalosti cizího pracovního trhu. 50 % z nich uvedlo, že by neváhaly odejít tam,
kde už pracují jejich známí a přátelé (nutnou podmínkou je samozřejmě na naše poměry
nadstandardní příjem). Původní profesi jsou při výhodných platových podmínkách ochotni
změnit muži v 58,3 % všech dotázaných i za cenu dojíždění. Nejsou však ochotni se trvale
přestěhovat. Trvale by se přestěhovalo jen 14,3 % z nich. Ženy jsou ochotny dojíždět ve
43,8 % případů. Přestěhovat z důvodu zabezpečení rodiny by bylo ochotno 14,3 % z nich.
33,3 % mužů se základním vzděláním je ochotno za prací dojíždět nebo se i přestěhovat,
ne však do zahraničí. Důvodem je neznalost a neochota učit se cizí jazyk. 40 % mužů bez
závazků, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním, by neváhalo se za dobře
placenou prací přestěhovat. Přitom znalost angličtiny považuje za dostačující pro práci
v zahraničí 83,3 % všech respondentů. Znalost angličtiny slovem i písmem uvedlo 7
dotázaných, tj. 19,4 %. Znalost němčiny slovem i písmem uvedli pouze 2 dotázaní,
tj. 5,6 % všech respondentů. 33,3 % mužů v kategorii 31–50 let si myslí, že už by nemohli
žít jinde. Přestěhování v rámci České republiky by zvážilo jen 13,3 % respondentů žijících
v partnerských vztazích. Převážně ženy bez partnera ve věku nad 50 let se cítí při
rozhodování o budoucím zaměstnání zcela bezradné a nejsou schopny na zásadní otázky
ohledně stěhování konkrétně odpovědět (ženy se základním vzděláním).
52
Rozdíly v požadavcích na formu zaměstnání
Ženy s nezletilými dětmi by v 71,4 % uvítaly možnost práce na zkrácený pracovní úvazek,
stejně se vyjádřilo 55,6 % uchazečů ve věku nad 50 let. 44,4 % všech respondentů by dalo
přednost zkrácení týdenní pracovní doby před propuštěním. 72,7 % středoškolsky
a vysokoškolsky vzdělaných uchazečů by uvítalo možnost práce z domu – přes internet.
4.4 Strategie pro zvládání nezaměstnanosti po stránce
psychologické
Žádný jedinec není vybaven stejnými osobnostními vlastnostmi. Zvládnout období
nezaměstnanosti je velmi složité. Záleží na věku, pohlaví, vzdělání, profesi, psychické
odolnosti, zdravotním stavu, příslušnosti k etnické skupině a na různých kombinacích
těchto hledisek.
Důležitá je podpora rodiny, životního partnera a dětí. Pokud nežije nezaměstnaný
v partnerském svazku, je důležité, aby se obklopil přáteli, kamarády a známými. Udržování
sociálních kontaktů pomáhá vyplňovat časovou strukturu dne a nezaměstnaný má pocit
seberealizace. Kontakt s okolím umožňuje zvládat každodenní emoce, nezaměstnaný se má
komu svěřit, může otevřeně hovořit o svých problémech, pocitech a starostech. Důležité je,
aby byl akceptován takový, jaký je. Velkou měrou ke zvládnutí kritického období je
aktivita při udržování společenských styků, rozvoj tvořivosti, duševních aktivit, případně
i vzdělávání.
V životě nezaměstnaného je úspěšná pomoc blízkých vázána na množství denních aktivit.
Bylo prokázáno, že nezaměstnaný si potřebuje udržet zdraví, společenské kontakty, musí
být schopen smysluplně využít volný čas, musí mít pravidelné činnosti, které ho nutí něčím
se zabývat. Nezaměstnaný musí vždy věřit v sebe sama, jinak se pomoc zvenčí míjí
účinkem.
53
4.4.1 Jak se zachovat v případě ztráty práce
Nepodléhat beznaději a nepřipouštět si tlak špatné situace
Každý jedinec by měl být schopen sebereflexe a dokázat reálně zhodnotit, co a proč se
stalo. Protože pochopí-li podstatu problému, může rychleji zareagovat a vyvarovat se
přílišné psychické zátěži, která se s postupným prodlužováním délky nezaměstnanosti
dostaví a začne organizmus oslabovat. Důležité je, aby se postižený nenechal odradit ani
v případě neúspěchu, neboť se žádostí o nové pracovní místo souvisí i možnost odmítnutí.
Tento neúspěch nemusí být nutně ukazatelem odborných či osobních „ne“kvalit člověka.
Nezaměstnanost je v dnešní době vysoká a dávné předsudky spojené s odsuzováním
člověka, který nemá práci, se stávají minulostí. Důležité je zachovat si sebedůvěru, hrdost,
vážit si sama sebe i svého života.
Žít aktivně, naplánovat a rozvrhnout si činnosti celého dne
V době nezaměstnanosti je důležité naplánovat si práci na celý den, stále něco dělat a
něčím se zabývat. Nezaměstnaný by měl pečovat:
O sebe sama (o svůj zevnějšek) – tato činnost napomůže k udržení zdravého
sebevědomí.
O své vzdělání – rozšiřování své kvalifikace popř. rekvalifikace, studium jazyků,
získávání dovedností, které mu mohou být v budoucnu užitečné.
O koníčky – umožňuje-li to finanční stránka nezaměstnaného, může se zaměřit na
tzv. volnočasové aktivity, kterými bude rozvíjet své tvořivé schopnosti, budou
zdrojem radosti, potěšení a pomohou zvýšit jeho sebevědomí.
O rodinu a blízké – pěstovat dobré vztahy, které budou nezaměstnanému oporou a
pomohou mu překlenout nepříznivou životní situaci.
V tomto „volném čase“ zhodnotit dosavadní životní a pracovní zkušenosti
Je dobré se v tomto čase zaměřit na vše, co nezaměstnaný v životě dokázal, co umí,
zhodnotit všechny dovednosti a schopnosti. Připraví-li se dobře na rozhovor
s potencionálním zaměstnavatelem, překoná tím strach a obavy, které při prvním pohovoru
vyvstávají.
54
Neizolovat se
Nezaměstnaný by se neměl uzavírat do sebe, naopak měl by sledovat, co se kolem něj děje,
situaci na trhu práce, být v kontaktu se sociálním okolím, které je jedním z nejdůležitějších
zdrojů včasných a potřebných informací o možnosti nových zaměstnání.
Najít si brigádu
Nezaměstnaný by neměl zůstávat v nečinnosti, ale měl by se snažit najít si krátkodobou
práci – brigádu, práci na částečný pracovní úvazek, apod. třeba i méně placenou (tzv. pod
úrovní své kvalifikace).
Stanovit úspornou životní strategii
Nedostatek finančních prostředků vede k přehodnocení dosavadních životních hodnot –
plýtvání energiemi, vlastnictví nesmyslně nahromaděných předmětů, které nejsou k životu
vlastně vůbec potřeba.
Pečlivě se starat o své zdraví
Ztráta práce a obavy z toho, zda nezaměstnaní novou práci opět najdou, jsou provázeny
pocity smutku, úzkosti a depresemi. Všechny tyto příčiny mohou po čase vyvolat
psychosomatická onemocnění. Nepříjemné duševní stavy pocházející ze ztráty práce
mohou být eliminovány tělesným či relaxačním cvičením nebo psychoterapií. K fyzickému
zdraví pomáhá také dostatek spánku, odpočinku a aktivit. Nezaměstnaný si musí i v době,
kdy je bez práce, udržet pravidelný denní rytmus, který si naplánuje.
4.4.2 Jak najít pracovní uplatnění
Problém s hledáním nového pracovního uplatnění vyvstává ve chvíli, kdy nezaměstnaný
zjistí, že jeho dosavadní profesní znalosti není možné na trhu práce uplatnit. Důležité je,
aby si své znalosti a dovednosti utřídil a položil si otázku, jestli je může uplatnit i mimo
svou dosavadní profesi. V této kapitole nabídnu možnosti a praktické rady, jak si aktivně
hledat zaměstnání.
55
Každý jedinec, který přichází na trh práce, by měl být dopředu vybaven znalostmi jak se
zachovat v případě ztráty práce. Jsem toho názoru, že informace podávané úřadem práce
jsou sice důležité, ale nezaměstnaný se je dozvídá pozdě – ve chvíli, kdy je jeho psychika
otřesena touto skutečností. Mnoho takto postižených není schopno za dané situace
racionálně uvažovat a jednat. Pro člověka, který přišel o práci, je důležité, aby byl po
psychické stránce vyrovnaný a nebyl vystavován zbytečným stresům. Jedině tak může
v klidu začít hledat novou práci.
4.4.3 Integrovaný informační portál MPSV
K portálu má přístup každý, kdo má počítač s připojením k internetu. Veřejně přístupné
jsou i počítače v knihovnách (Městská knihovna Znojmo), na magistrátech některých měst
nebo v internetových kavárnách (MegaZone Znojmo). Ti, kteří počítač nevlastní nebo
nemají přístup k výše zmíněným zdrojům, mohou využít samoobslužné počítače
a informační kiosky umístěné přímo na úřadech práce. Použití je bezplatné, stejně jako
všechny služby, které portál poskytuje.
Integrovaný informační portál MPSV ČR je veřejný informační zdroj Ministerstva práce
a sociálních věcí ČR, který je určen každému občanovi. Občan zde získá odpovědi na
základní otázky:
Ztratil jsem práci, co mám dělat?
Je důležité nečekat a začít si hledat práci ihned. Hledání může začít čtením inzerátů
v tisku, dotazováním se v podnicích, studiem seznamu volných míst vyvěšených na
úřadu práce nebo pomocí internetu.
Nezvládnu práci s internetem.
I pro tyto občany má portál řešení. Na úvodní stránce je umístěn text s nápovědou
a instruktážním filmem. V případě, že i tak si neví občan rady, může zavolat do
kontaktního centra, kde mu operátoři ochotně poradí. Internetový portál MPSV je
něco jako knížka, v níž můžete listovat a najdete zde nejaktuálnější informace.
56
Jaká je nabídka volných míst?
Volná místa lze najít dle různých kritérií – vzdělání, oboru, místa, zdravotního
omezení, dopravního spojení atd. Na portále je možné najít i seznam agentur práce,
na které se může uchazeč obrátit.
Co mám dělat, abych každý den dostával informace o nových volných místech
odpovídající mým požadavkům?
V případě, že hned při první návštěvě portálu vhodné místo nenajdete, je možné
nechat si zasílat nabídky na volná místa e-mailem. Nabídka volných míst je
zasílána každé ráno. K tomu je však potřeba se na portál zaregistrovat, což s sebou
přináší i jiné výhody. Obavy některých ze zadání osobních údajů nejsou na místě,
neboť ochrana údajů je zajištěna.
Ztratil jsem zaměstnání a chtěl bych se rekvalifikovat.
Nemůže-li nezaměstnaný najít práci ve svém oboru, nabízí ÚP možnost
rekvalifikace. Pro případnou rekvalifikaci však musí nezaměstnaný splňovat určité
podmínky:
1. být v evidenci ÚP jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání,
2. odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro zvolený rekvalifikační
kurz a výkon profese, na níž se chce rekvalifikovat (např. vzdělání, znalosti
a dovednosti),
3. zdravotní způsobilost pro absolvování rekvalifikačního kurzu a výkon
zvolené profese,
4. není-li předpoklad pro získání vhodného pracovního místa při současném
stavu (nemá-li uplatnění na trhu práce při současné kvalifikaci),
5. je-li reálný předpoklad po rekvalifikaci získání nového zaměstnání.
Chtěl bych zkusit najít práci v zahraničí. Jaká jsou má práva jako občana členské
země EU při hledání zaměstnání v jiné zemi EU?
Od 1. 5. 2011 se českým občanům na základě zrušení tzv. přechodných opatření
otevřel pracovní trh ve všech členských státech EU, státech Evropského
hospodářského prostoru i Švýcarska. Nabídka volných míst a poptávku na pracovní
místo najde občan na portálu v sekci EURES, který poskytuje služby pracovníkům,
uchazečům i zájemcům o práci, zaměstnavatelům, resp. všem občanům, kteří mají
57
zájem o práci v zahraničí – ať už stálou nebo jen sezónní. Jsou zde nabízeny
odkazy na vzory životopisů i jazykové kurzy zdarma. Z portálu je možné se připojit
přímo na stránky EURES.
Na jaké sociální dávky mám nárok?
Na portálu MPSV najde nezaměstnaný odkaz „Sociální poradce“, v němž najde
nabídku možností čerpání sociálních dávek a příspěvků. V online formulářích je
možné zjistit nárok a výši příspěvků.
Nejen občan, který ztratil zaměstnání nebo uvažuje o jeho změně, může na portálu v sekci
týkající se zaměstnanosti nalézt na adrese: portal.mpsv.cz/sz mnoho důležitých informací
a využít nabídku zajímavých služeb.
4.4.4 Jiné možnosti jak nalézt práci
Ne všichni nezaměstnaní disponují znalostí výpočetní techniky nebo mají přístup
k počítači a internetu. I pro ty je tu několik možností, jak si začít hledat práci. Každý může
začít pročítáním inzerátů v tisku, dotazováním se v podnicích, pročítáním a prostudováním
seznamů volných míst vyvěšených na úřadu práce. Udržování sociálních kontaktů je také
způsobem jak rychle sehnat práci. Sociální okolí je často zdrojem včasných a velmi
potřebných informací o možnostech nových pracovních příležitostí.
58
5 Závěr
Cílem této bakalářské práce bylo na základě analýzy situace na okrese Znojmo
a provedeného kvalitativního výzkumu psychického vnímání nezaměstnanosti vytvořit
doporučení ohledně strategií pro zvládání nezaměstnanosti jako sociálně psychologického
fenoménu a přijetí opatření k nalezení pracovního uplatnění.
Zásadní problém znojemského okresu, s nímž se nedá v současné době nic dělat, spočívá
v jeho příhraniční poloze a fakt, že značná část leží v Národním parku Podyjí, což je pro
rozvoj ekonomiky velmi nevhodné. Okres je řídce osídlen, dalšími faktory, které vedou
k vysoké míře nezaměstnanosti v regionu jsou: absence velkých podniků, nedostatečná
dopravní infrastruktura a nezájem ze strany zahraničních investorů. Znojemsko vytváří tzv.
hospodářsky slabý region. Zemědělský charakter okresu nenabízí dostatek pracovních
příležitostí po celý rok, tímto region inklinuje k sezónním pracím. Nejhorší situace z tohoto
pohledu je v mikroregionech Vranovsko a Hrušovansko, které jsou označeny za trvale
problémové.
Vzniká velmi málo volných pracovních míst. Zaměstnavatelé stále více využívají možnost
uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, proto nemusí dávat zaměstnancům výpovědi
a nejsou nuceni vyplácet odstupné. Dříve to byla doména firem se sezónním charakterem
výroby, dnes takto postupují i ostatní firmy v regionu.
Z analýzy statistických údajů vyplynulo, že za období let 2007–2011 se okres Znojmo
potýkal s nejvyšší nezaměstnaností v roce 2009, kdy nezaměstnanost dosáhla míry 15,4 %
a počet uchazečů na 1 VPM činil 65,4 uchazeče. V následujících letech nezaměstnanost
sice nabrala klesající směr, ale domnívám se, že její ústup a pokles bude pomalý a bude
trvat mnohem déle. Je zřejmé, že celá tato situace je odrazem dopadu celosvětové
hospodářské krize, která ještě neskončila.
Značné množství prací sezónního charakteru se podepisuje na vysokých počtech
nezaměstnaných v zimních obdobích (v 1. a 4. čtvrtletích). Nejnižší nezaměstnanost bývá
ve 2. a 3. čtvrtletí, kdy zaznamenávají ÚP největší poklesy ve skupině uchazečů vedených
v evidenci do 3 měsíců. Na vysoké a trvalé míře nezaměstnanosti se podílí hlavně
problémové skupiny a v největším rozsahu pak skupina dlouhodobě nezaměstnaných.
59
Kategorii uchazečů nad 50 let vykazuje vyšší nezaměstnanost mužů. U nezaměstnanosti
z pohledu věkové struktury jsem zjistil, že uplatnění na trhu práce je nejobtížnější najít pro
osoby ve věku 30–49 let, přičemž vyšší jsou počty nezaměstnaných žen. Muži nacházejí
uplatnění v sezónních pracích zejména ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví. 30,39 %
všech nezaměstnaných je uchazečů dle KZAM ve tř. 9 – pomocní a nekvalifikovaní
pracovníci. Během sezónních prací se uplatňuje na trhu práce nejvíce vyučených uchazečů.
Provedeným kvalitativním výzkumem jsem zjistil, že každý 3. dotázaný žije v nejistotě
a vyjádřil obavu o budoucnost. U 41,7 % respondentů se vyskytly zdravotní potíže
v důsledku špatného psychického stavu spojeného se ztrátou zaměstnání. Nejmenší starosti
s nezaměstnaností a hledáním si nové práce má skupina mladých lidí do 19 let. 72,2 %
dotázaných uvedlo, že k překonávání obtížné situace jim pomáhá rodinné zázemí. V 58,3
% případů všech dotázaných mužů jsem shledal, že jsou ochotni změnit zcela svoji
původní profesi a za prací dojíždět. Za prací je ochotno přestěhovat se pouze 14,3 % ze
všech. 40 % svobodných mužů se SŠ a VŠ je ochotno se za prací přestěhovat i do
zahraničí. Chtěl bych poukázat na skutečnost, že 71,4 % žen pečujících o nezletilé děti
a 55,6 % uchazečů předdůchodového věku uvedlo, že by uvítali možnost práce na
zkrácený pracovní úvazek.
Je důležité, aby nezaměstnaní nezůstávali v těžké situaci sami, aby se obklopili těmi,
kterým na nich záleží a naopak. Záleží na tom, jak se k problému nezaměstnanosti postaví
oni sami. Je nutné, aby udržovali sociální kontakty, které bývají často zdrojem informací
o pracovních příležitostech. Nezaměstnaný se musí se aktivně zapojit do hledání
zaměstnání a pokusit se najít třeba i méně placenou krátkodobou práci. Tím předejdou
vzniku psychických poruch a zdravotních problémů.
V případě ochoty naučit se základy cizího jazyka a vydat se za prací do zahraničí je pro
uchazeče připraven dostatek informací dostupných pro všechny, a to buď na internetu,
nebo přímo na úřadech práce. Pracovní trh v EU je ochoten přijmout kvalifikované
pracovní síly i se základní znalostí jazyka. Pro obyvatele znojemského regionu je
nejjednodušší uplatnění na rakouském trhu práce, které má z EU nejnižší míru
nezaměstnanosti a vyznačuje se nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Poradce
EURES na ÚP Znojmo může zprostředkovat informace o volných pracovních místech,
vybavit pracovně právní náležitosti. Důležité je aby lidé pochopili, že není nutné mít obavy
60
z neznámého prostředí, neboť odborové organizace v zemích EU důsledně dbají na
dodržování práv zaměstnanců a povinností zaměstnavatelů.
Stejně důležitý je jak přístup ze strany uchazeče o práci, tak i přístup ze strany státní
správy. Tak, jako se zachoval rakouský servis trhu práce, který v roce 2010 podnikl akci za
účelem získání volných pracovních míst s pozitivním výsledkem, kdy bylo nově vytvořeno
14 tis. míst. I toto je způsob, který by pomohl i okresu Znojmo.
Nezaměstnanost byla, je a bude. Je způsobena převahou nabídky pracovní síly nad
poptávkou. Je-li míra nezaměstnanosti nízká, může být prospěšná a vést k lepším
podmínkám na trhu práce. Dojde-li však k situaci, kdy nabídka poptávku převyšuje
mnohonásobně, dochází ke krizi na trhu práce. Nejdůležitější je, aby vznikala volná
pracovní místa. Na okrese Znojmo je jich zoufalý nedostatek. Pokud se situace nezlepší,
nezbývá převážně občanům mikroregionů Vranovsko a Hrušovansko nic jiného, než
vycestovat za prací do Rakouska, případně Německa. Nezaměstnaný si musí chtít najít
práci. Je to stejné jako s psychickou odolností. Každý musí věřit ve své schopnosti.
61
Seznam použité literatury ARNOLD, John; SILVESTER, Joanne; PATTERSON, Fiona; ROBERTSON,
Ivan; COOPER, Cary; BURNES, Bernard. Psychologie práce. 1. vyd. Brno:
Computer Press, a. s., 2007. 629 s. ISBN 978-80-251-1518-3.
BUCHTOVÁ, Božena a kol. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a
sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. 236 s.
ISBN 80-247-9006-8.
BUCHTOVÁ, Božena. Psychologické a medicínské aspekty nezaměstnanosti.
1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 79 s. ISBN 80-210-2529-9.
DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2007. 486 s. ISBN 978-80-7179-893-4.
FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd.
Brno: Computer Press, a. s., 2008. 128 s. ISBN 978-80-251-2183-2.
FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007.
145 s. ISBN 978-80-903914-0-6.
HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha:
Portál, 2000. 776 s. ISBN 80-7178-303-X.
HEINDL, Jan. Kvalitativní výzkum. 2. vyd. Praha: Portál, s. r. o., 2008. 407 s.
ISBN 978-80-7367-485-4.
HUBINKOVÁ, Zuzana a kol. Psychologie a sociologie ekonomického chování.
3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3.
JÁČ, Ivan a kol. Jedinečnost obce v regionu. 1. vyd. Příbram: PBtisk Příbram,
2010. 203 s. ISBN 978-80-7431-038-6.
JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 288 s.
ISBN 978-80-7367-269-0.
KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010.
544 s. ISBN 978-80-7357-585-4.
MOŽNÝ, Ivo. Rodina a společnost. 2. vyd. Praha: Slon, 2008. 324 s.
ISBN 978-80-86429-87-8.
SAMUELSON, Paul, A., NORDHAUS, William, D. Ekonomie. 18. vyd. Praha: NS
Svoboda, 2007. 778 s. ISBN 978-80-205-0590-3.
WILDMANOVÁ, Mirka. Základy sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2005. 139 s. ISBN 80-210-3652-4.
62
WONKA, Renate; ERTL, Sonja; PEYRL, Johannes. Arbeitslos was nun? – Ein
Ratgeber. 1. Verlag Wien: TDS TypoDruckSares GmbH. 2010. 200 s.
ISBN 3-7063-0228-4.
Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Brně. Správní obvody. Poslední
revize 2012. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z WWW:
<http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mapy_a_kartogramy>.
EUROPEAN TERRITORIAL CO-OPERATION. Projekt [online].
[cit. 2012-04-02]. Dostupné z: < http://cz.zuwins.at/>.
Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji [online]. Poslední revize
2012. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z portálu:
<http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky/jihomoravsky_kraj_12_2011.pdf>.
MPSV ČR. Eures již nabízí sezonní práce na léto. [online]. Poslední revize 2012.
[cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/11960>.
MPSV ČR. Služba EURES v Evropské unii a Evropském hospodářském prostoru
[online]. Uveřejněno 2007-10-30, Poslední aktualizace 2011-07-18 [cit 2012-04-
02]. <http://portal.mpsv.cz/eures/sit_eures>.
MPSV ČR. Statistiky nezaměstnanosti. [online]. 2012. [cit. 2012-03-04]. Dostupné
z portálu: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt >.
MPSV ČR. Zaměstnanost, statistiky. [online]. 2012. [cit. 2012-02-02]. Dostupné
z portálu < http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2007 [online]. Poslední revize
2008. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2008 [online]. Poslední revize
2009. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2009 [online]. Poslední revize
2010. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2010 [online]. Poslední revize
2011. [cit. 2012-02-07]. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro>.
Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011. 2012. 241 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2007.2008. 40 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2008.2009. 40 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009.2010. 41 s.
Úřad práce Znojmo. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010.2011. 40 s.
63
Výroční zpráva AMS 2010 [online]. Poslední revize 2012. [cit. 2012-03-21].
Dostupné z : <http://ams.at/_docs/001_AMS_GB10_kurz.pdf>.
Wikipedie. Okres Znojmo. [online]. 2012 Dostupné z
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Znojmo>.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů.
64
Seznam grafů, obrázků, tabulek a vzorců Obr. č. 1 Mapa ČR s vyznačením Jihomoravského kraje a okresu Znojmo
Graf č. 1 Vývoj nezaměstnanosti po čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 2 Vývoj počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
Graf č. 3 Vývoj míry nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
Graf č. 5 Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech v okrese Znojmo, 2007–2010
Graf č. 6 Vývoj nezaměstnanosti dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 7 Vývoj nezaměstnanosti dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
Graf č. 8 Vývoj počtu nezaměstnaných skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 1 Přehled o nezaměstnanosti na trhu práce v Rakousku za rok 2010
Tab. č. 2. Druhy sociologického výzkumu
Tab. č. 3 Čtvrtletní ukazatel nezaměstnanosti v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 4 Počet uchazečů na 1 VPM v okrese Znojmo a ČR, 2007–2011
Tab. č. 5 Pořadí umístění okresu Znojmo v počtu uchazečů na 1 VPM v rámci ČR,
2007–2011
Tab. č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Znojmo a ČR, 2007–2010
Tab. č. 7 Struktura nezaměstnaných dle délky evidence v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 8 Počet nezaměstnaných dle věkové struktury v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 9 Nezaměstnanost rizikových skupin v okrese Znojmo, 2007–2011
Tab. č. 10 Uchazeči podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v okrese Znojmo, 2007–2011
65
Seznam použitých zkratek aj. a jiné
apod. a podobně
AMS Arbeitsmarktservice (služby zaměstnanosti)
APZ aktivní politika zaměstnanosti
BMASK Bundesministerium für Arbeit, Soziales und
Konsumentenschutz (Ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany
spotřebitelů Rakouska)
č. číslo
ČMKOS Českomoravská konfederace odborových svazů
ČR Česká republika
EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj
EU Evropská unie
EURES EURopean Employment Services – Evropské služby
zaměstnanosti
HDP hrubý domácí produkt
KZAM klasifikace zaměstnání
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí
ob. obyvatel
Obr. obrázek
OSVČ osoba samostatně výdělečně činná
ÖGB Österreichischer Gewerkschaftsbund
(Rakouský odborový svaz)
Q kvartál, čtvrtletí
SSP státní sociální podpora
SSZ správa služeb zaměstnanosti
SŠ střední škola
VPM volné pracovní místo
VŠ vysoká škola
Tab. tabulka
THP technicko – hospodářský pracovník
TV televize
66
tzv. tak zvaný
ÚP úřad práce
ÚSO úplné střední odborné
ÚSV úplné střední vyučené
ZŠ základní škola
67
Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů
Příloha č. 2: Vymezení vybraných pojmů
Příloha č. 3: Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle
jednotlivých čtvrtletí)
Příloha č. 4: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese Znojmo
v letech 2007 – 2011
Příloha č. 5: Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese
Znojmo v letech 2007 – 2010
Příloha č. 6: Přehled vývoje nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v okrese Znojmo
v letech 2007-2011
Příloha č. 7: Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo v letech 2007–2011
Příloha č. 8: Záznamový arch
Příloha č. 1: str. 1
Mapa okresu Znojmo s vyznačením mikroregionů
Zdroj: Vlastní zpracování obrázku z Wikipedie
Příloha č. 2: str. 1
Vymezení vybraných pojmů
Míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je vnímána jako porucha na trhu práce a její rozsah nám stanovuje
ukazatel zvaný míra nezaměstnanosti.
Vyjádření pomocí vzorce: n = N/L * 100 (%)
kde:
n – míra nezaměstnanosti;
N – počet nezaměstnaných;
L – celkový počet práce schopných = ekonomicky aktivní obyvatelstvo.44
Přirozená míra nezaměstnanosti
Mají-li makroekonomická opatření a politika zaměstnanosti udržet úroveň nezaměstnanosti
v „rozumných mezích“ je třeba, aby jednotlivé segmenty trhu práce byly v průměru
v rovnováze. „Je to míra, při níž síly působící na mzdy a ceny jsou ve svém celku
v rovnováze. Její výše je v každé ekonomice závislá na řadě pro ni specifických faktorů na
trhu práce, jako jsou například možnosti utváření nových pracovních míst, mobilita
a adaptabilita pracovníků (spojená výrazně například s úrovní vzdělání, se situací v oblasti
bydlení), možnosti rekvalifikací, motivace k přijímání nových pracovních míst, poměry ve
frikční a sezónní nezaměstnanosti, délka trvání nezaměstnanosti a jiné.“45
44 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 131. 45 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
Příloha č. 2: str. 2
Z makroekonomického hlediska je přirozená míra nezaměstnanosti charakterizována jako
nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, jedná se tedy o ukazatel míry nezaměstnanosti
za situace, kdy ekonomika dosahuje nejvyššího udržitelného výkonu při daném množství a
kvalitě vstupů.46
Jaké optimální úrovně nejvyššího udržitelného výkonu ekonomiky lze dosáhnout a za
jakých podmínek záleží na celkové koncepci hospodářské politiky státu. Je možné
stimulovat poptávku po práci nebo množství nabízené práce snižovat. Příčina tohoto stavu
vyplývá z fungování sociálního státu (welfare state), kdy zaměstnaní ne každou práci
přijmou. Nahrává k tomu výše dávek SSP. Mezi další vlivy růstu přirozené míry
nezaměstnanosti patří rostoucí strukturální nezaměstnanost, technologické inovace,
demografické změny, stárnoucí populace atd.47
Dobrovolná nezaměstnanost
Termín dobrovolná nezaměstnanost znamená upřednostnění jiné aktivity, volného času,
před konáním práce. Nabídka pracovních příležitostí je, ale nezaměstnaní upřednostňují
práci za vyšší mzdu. Nejsou ochotni za daných pracovních podmínek pracovat Dochází
k upřednostnění volného času.
Nedobrovolná nezaměstnanost
Hovoříme-li o nedobrovolné nezaměstnanosti, hovoříme o poruše způsobené existencí
nepružných mezd. Mzdy nejsou na úrovni stavu rovnováhy trhu, ale zůstávají na vyšší
hladině. Množství zaměstnaných je nižší než odpovídá výkonu ekonomiky. Z hlediska
46 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 133. 47 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 316.
Příloha č. 2: str. 3
makroekonomického usilujeme o politiku plné zaměstnanosti na úrovni přirozené míry
nezaměstnanosti.48
Frikční nezaměstnanost
Nezaměstnaní se pohybují neustále mezi místy nebo pracovními příležitostmi a hledají
lepší nabídku.49
Strukturální nezaměstnanost
Na některých segmentech trhu dochází k nesouladu nabídky a poptávky. Dochází k tomu,
že nabídka je vyšší po určitých profesích. Příčinou je technický pokrok a různá dynamika
vývoje, přičemž k této situaci by vůbec nemuselo dojít. Jde o to, aby osoby, které práci
hledají, hledaly podle celkové poptávky a přizpůsobily se na jiných trzích (v jiné profesi,
jiném regionu, v jiném odvětví).50
Strukturální nezaměstnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodiče s více dětmi, starší
lidé, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením. Tento druh
nezaměstnanosti je možné řešit pomocí nástrojů aktivní politiky státu. Jedná se zejména
o opatření na zvýšení mobility nezaměstnanosti, mzdové dotace a pomoc při začleňování
na pracovní místo.51
48 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 132. 49 FUCHS, Kamil; TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: EKOPRESS, s. r. o, 2005. 348 s.
ISBN 80-86119-94-7. s. 139. 50 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 73. 51 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 74.
Příloha č. 2: str. 4
Dlouhodobá nezaměstnanost
Velmi přesvědčivou vypovídací schopnost má údaj o dlouhodobé nezaměstnanosti. Jedná
se o uchazeče registrované po dobu delší než 12 měsíců. „Dlouhodobě nezaměstnaní mají
několik handicapů současně, které zpravidla vyplývají z jejich osobní kvalifikační,
pracovní a sociální charakteristiky a z nižší úrovně pracovní motivace. Handicapované
skupiny, zejména mladí lidé po absolvování školy, ženy s malými dětmi, osoby s nízkou
kvalifikací a osoby se zdravotním postižením, jsou vytlačovány z trhu práce a úroveň
nezaměstnanosti těchto skupin se ve srovnání s nezaměstnaností průměrné populace stále
zvyšuje.“52
Cyklická nezaměstnanost
Vznik cyklické nezaměstnanosti je dán poklesem celkové poptávky po práci Nižší celková
produkce a nižší celkové výdaje mají za následek nárůst nezaměstnanosti prakticky ve
všech regionech. Nejčastěji se tento druh objevuje v době hospodářské recese.53
Koncept „Work reduction“ (hospodářská recese)
Jedná se o nezaměstnanost, která vzniká v důsledku odbytových problémů firem příp.
celého odvětví ekonomiky.54
52 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 53 FUCHS, Kamil. Ekonomie I základy mikroekonomie. 1. vyd. Znojmo: SVŠE, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-903914-0-6. s. 131. 54 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315.
Příloha č. 2: str. 5
Koncept „Job reduction“
Nezaměstnanost je důsledkem technologických změn jak v obsahu práce, tak ve struktuře
ekonomiky. Dochází k zániku celých kategorií povolání a profesí a vyžaduje pracovníky se
zcela nový pracovními předpoklady, a to za podmínek stejných nebo rostoucích schopností
firem a ekonomiky. Je to změna ve struktuře nabídky i poptávky. Tento druh
nezaměstnanosti je zcela běžný ve vyspělých zemích. Souvisí s naplňováním konceptu
„znalostní společnosti“.55
Ostatní nezaměstnanost
Vedle těchto druhů nezaměstnanosti se často vymezuje i vliv sezónních prací. Hovoříme
o sezónní nezaměstnanosti. Nabídka práce se v daném období zvyšuje a působí na výši
nezaměstnanosti.56
Pomoc ze strany státu – aktivní politika zaměstnanosti
Na nezaměstnaného je třeba se podívat i z jiného úhlu pohledu. Jsou tací, kteří buď chtějí
být, nebo jsou či se stali nezaměstnanými. Jde o to, abychom se podívali na osobnostní
profil v porovnání s nároky, které na něj klade výkon určité profese, životní realita nebo
nutnost aktivního vyrovnávání s okolnostmi.57
55 KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s.
ISBN 978-80-7357-585-4. s. 315. 56 DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů. 1. vyd. Praha: C. H. BECK, 2007. 486 s.
ISBN 978-80-7179-893-4. s. 76. 57 MIKŠÍK, Oldřich. Psychologické souvislosti, zdroje a důsledky nezaměstnanosti. 1. vyd.
Praha: FSV UK, 2006. 28 s. ISSN 1801-5999. str. 4.
Příloha č. 2: str. 6
Úkolem úřadu práce je mimo jiné poskytování informační, poradenské
a zprostředkovatelské služby na trhu práce.58
Domnívám se, že poradenství úřadu práce by mělo spočívat ve znalosti jak profesních tak
osobnostních dovedností nezaměstnaného a jak je uvedeno v odborné literatuře zabývající
se psychologií práce, „najít vhodnou práci pro daného člověka nebo najít vhodného
člověka pro danou práci“.59
Zaměstnání zprostředkovávají krajské pobočky úřadu práce prostřednictvím svých
detašovaných pracovišť rozmístěných v daných regionech. Pro oblast Znojemska je tímto
pracovištěm detašované pracoviště ve Znojmě. Krajské pobočky úřadu práce podle § 14
zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů spolupracují při
zprostředkovatelské činnosti s agenturami práce.
Poradenství pro fyzické osoby se dle § 15 zákona o zaměstnanosti „Zaměřuje na posouzení
osobnostních předpokladů, schopností a dovedností a na doporučení zaměstnání, přípravy
na budoucí povolání, volby povolání a rekvalifikace. Poradenství pro zaměstnavatele se
zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů.
Informační činnost spočívá zejména v informování o možnostech zaměstnání a o volných
pracovních místech a volných pracovních silách.“60
58 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů. 59 ARNOLD, John; SILVESTER, Joanne; PATTERSON, Fiona; ROBERTSON, Ivan; COOPER, Cary;
BURNES, Bernard. Psychologie práce. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2007. 629 s.
ISBN 978-80-251-1518-3. str. 15 60 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších právních předpisů
Příloha č. 2: str. 7
Je třeba, aby nezaměstnaný pochopil, že úřad práce je tu pro něj a ne naopak. Bohužel se
někdy stává, že pracovníci úřadu práce ve svém subjektivním postoji k nezaměstnaným
nejsou schopni odlišit jedince, který práci hledá a nemůže najít, od jedince, který předstírá,
že práci hledá, ale pracovat ve skutečnosti nechce.
Příloha č. 3: str. 1
Struktura nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (dle
jednotlivých čtvrtletí)
Počet nezaměstnaných v okrese Znojmo, 2007–2011 (porovnání mužů a žen)
2007 2008 2009 2010 2011
I. čtvrtletí 8 005 6 523 7 848 9 629 9 083
z toho žen 4 210 3 548 3 964 4 365 4 122
z toho mužů 3 795 2 975 3 884 5 264 4 961
II. čtvrtletí 6 074 4 894 6 581 6 762 6 830
z toho žen 3 448 2 829 3 506 3 407 3 420
z toho mužů 2 626 2 065 3 075 3 355 3 410
III. čtvrtletí 5 974 4 954 6 808 6 450 6 275
z toho žen 3 423 2 873 3 546 3 381 3 302
z toho mužů 2 551 2 081 3 262 3 069 2 973
IV. čtvrtletí 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
z toho žen 3 726 3 465 4 321 4 313 3 999
z toho mužů 3 084 2 883 4 635 4 727 4 179
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV a Informace o situaci na trhu práce v Jihomoravském kraji
Příloha č. 3: str. 2
Vývoj nezaměstnaných mužů a žen v okrese Znojmo v letech 2007–2011
6 81
0
6 34
8
8 95
6
9 04
0
8 17
8
3 72
6
3 46
5 4 32
1
4 31
3
3 99
9
3 08
4
2 88
3
4 63
5
4 72
7
4 17
9
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
7 000
8 000
9 000
10 000
2007 2008 2009 2010 2011Všichni uchazeči o zaměstnání Ženy Muži
Zdroj: Vlastní zpracování z přecházející tab.
Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých čtvrtletích v okrese Znojmo, 2007–2011
8 00
5
6 07
4
5 97
4 6 81
0
6 52
3
4 89
4
4 95
4 6 34
87 84
8
6 58
1
6 80
8
8 95
6
9 62
9
6 76
2
6 45
0
9 04
0
9 08
3
6 83
0
6 27
5
8 17
8
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí
2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předcházející tab.
Příloha č. 4: str. 1
Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu volných míst v okrese
Znojmo v letech 2007 - 2011
Struktura nezaměstnanosti a volných míst v okrese Znojmo, 2007–2011
2007 2008 2009 2010 2011
evidovaní uchazeči 6 810 6 348 8 956 9 040 8 178
počet volných pracovních míst 1 253 1 050 137 213 378
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze statistických ročenek MPSV
Příloha č.: 5: str. 1
Vývoj počtu uchazečů vedených v evidenci do 3. měsíců v okrese
Znojmo v letech 2007 - 2010
Vývoj počtu uchazečů v délce evidence do 3. měsíců v okrese Znojmo, 2007–2010
1 932
1 672
2 817
2 538
1 218
1 206
1 849
1 418
1 645
1 571
2 080
1 898
2 456
2 702
3 541
4 141
0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 3 000 3 500 4 000 4 500
2007
2008
2009
2010
1. čtvtletí 2. čtvrtletí 3. čtvtletí 4. čtvrtletí
Příloha č. 6: str. 1
Přehled vývoje nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v okrese
Znojmo v letech 2007-2011
Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku do 19 let v okrese Znojmo, 2007–2011
138
137
141
152
199
220
140
196
145
184
0
100
200
300
400
500
2007 2008 2009 2010 2011
ženy muži
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.
Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku 20–30 let v okrese Znojmo, 2007–2011
652
709
616
689
875
1 20
6
824
1 16
4
844
1 08
3
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
2007 2008 2009 2010 2011
ženy muži
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.
Příloha č. 6: str. 2
Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku 31–50 let v okrese Znojmo, 2007–2011
1 83
41
064
1 69
91
006
1 51
71
236
1 63
31
390
1 98
91
608
0
1 000
2 000
3 000
4 000
2007 2008 2009 2010 2011
ženy muži
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.
Vývoj počtu nezaměstnaných ve věku nad 50 let v okrese Znojmo v letech 2007–2011
1 83
41
064
1 69
91
006
2 06
71
691
2 13
01
844
1 98
91
608
0
1 000
2 000
3 000
4 000
2007 2008 2009 2010 2011
ženy muži
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.
Příloha č. 7 str. 1
Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo v letech
2007–2011
Vývoj nezaměstnanosti dle KZAM v okrese Znojmo, 2007–2011
1 0241 142
1 438 1 459 1 4701 230
1 343
1 983 2 052
1 472
2 107 2 111
2 6992 532 2 485
050
01
000
1 50
02
000
2 50
03
000
2007 2008 2009 2010 2011
tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5tř. 7 tř. 9 tř. 0 nezadáno
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů z předchozí tab.
Příloha č. 8: str. 1
Záznamový arch
Formulace otázek:
1. Jak prožíváte ztrátu práce?
2. Jak na zprávu o výpovědi reagovala Vaše rodina?
3. Kdo je v současnosti Vaší největší oporou?
4. Jak byste charakterizoval/a Váš současný zdravotní stav?
5. Máte předpoklady ovládat určité pracovní činnosti lépe než ostatní lidé?
6. Jaké?
7. Přemýšlel/a jste o tom, jak získat práci?
8. Jak a kde?
9. Na jaký pracovní úvazek jste ochoten/na přistoupit?
10. Jste ochoten/na podstoupit změny v životě pro získání nového zaměstnání?
11. Pokud ano, jaké? (změna profese, bydliště, odloučení od rodiny, přechod na
OSVČ, práce v zahraničí)
12. Jste ochoten/na v případě příslibu získání práce v zahraničí naučit se
základy cizího jazyka?
13. Znáte svá práva a povinnosti nezaměstnaného?
14. Pokud ano, kdo Vás informoval?
15. Mohu se zeptat na Váš věk a rodinný stav?
16. Řeknete mi vzdálenost Vašeho bydliště od Znojma?
17. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
18. Mohu se ještě zeptat na Vaše poslední vykonávané zaměstnání a jeho délku?
19. Jak dlouho a po kolikáté jste v evidenci ÚP?