Upload
others
View
7
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Návratstarýchčasů
Románoznovuobjeveníkapitalismu
od
HenryhoHazlitta
Foritsofallsout,
Thatwhatwehaveweprizenottotheworth,
Whilesweenjoyit,butbeinglack´dandlost,
Why,thenwerackthevalue;thenwefind
Thevirtuethatpossessionwouldnotshowus,
Whileitwasours
–WilliamShakespeare
Všechnajménaaosobyvtétoknizejsouvymyšlenéajakákoli
podobnostseskutečnýmiosobamiječistěnáhodná.
VěnovánoLudwiguvonMisesovi
Překlad:VladimírKrupa
Jazykovákorektura:KateřinaLinhardtová
Obálka:MichaelaKlihavcová
Grafickáúprava:BarboraHalamová
Navydáníknihyspolupracovali:JakubSkala,JosefTětek
Elektronickákniha:MilianRiedel
Vydal:LudwigvonMisesInstitut,o.s.
Praha
2015
ISBN:978-80-87733-16-5
Předmluva
Pokudbykapitalismusneexistoval,bylobynezbytnéhovynalézt–a
tentoobjevbyseprávemzařadilmezinejvětšíobjevyvdějinách
lidstva.Tojehlavnímposelstvímméknihy.Aleprotožejekapitalismus
zkrátkapojmenovánímprosvoboduvekonomickésféře,poselství
knihylzerozšířit:touhaposvoboděnemůžebýtnikdypermanentně
vymazána.
Tatoknihabylapůvodněvydánavroce1951podnázvemVelká
myšlenka(TheGreatIdea).Britskývydavatelvšakstímtonázvemnebyl
spokojený.Zněkolikaalternativníchnávrhůjsemsouhlasilsnázvem
Návratstarýchčasů(Timewillrunback)aknihavyšlavroce1952v
Angliipodtímtonázvem.Vsoučasnostimudávámpřednostnejenom
kvůlimiltonovskémupůvodu,aleikvůlitomu,žejevýzvoudnešnímu
módnímupřesvědčeníotom,žekaždázměnaznamenápokrok,aže
jakýkolinejnovějšípolitickýneboekonomickýtrendjeautomatickytím
nejlepším.
Zároveňsezměnounázvujsemzměnilizakončení.Původním
ironickýmkoncemjsemchtělpoukázatnanejistotujakéhokoliv
lidskéhopokroku.Mojezakončenísialenaneštěstíněkteřívykládalitak,
žebychdalosobněpřednosttřetícestěpředčistýmliberalismem.
Abychsevyhnulpodobnýmnedorozuměním,změniljsemtedyzávěrna
optimistický.
Nápadnapsatrománnatakovétémasezrodiljižpředmnohalety.
ByljseminspirovánněkterýmipasážemivSocialismuodLudwigavon
Misese,kterýjsemrecenzovalproNewYorkTimes(9.ledna1938).
Uplynuloalecelédesetiletí,nežjsempocítildostatečněnaléhavé
nutkánísvěřittutomyšlenkupapíru.
Forma,kteroujsemzvolilprosvoupráci,miztížilamožnostupozornit
nazásluhytěch,bezjejichžmyšlenekbytatoknihanevznikla.Pokudby
tatoknihabylapsánajakoekonomicképojednání,jistěbysehemžila
poznámkamiaodkazy.Nejenžebytytopoznámkybylyvrománu
poněkudnemístné,aleničilybyjakoukoliiluzi,kteroubysemisnad
podařilovečtenářivytvořit.Vmémrománujsouvšechnyekonomickéa
politickéknihyminulosti,svýjimkoumarxistických,ztracenynebo
zničeny.Osvémhrdinovitedypředpokládám,žemávskutku
mimořádnýtalentadokážesámobjevitvšechnytyekonomické
myšlenky,jejichžvznikaupřesněnísiveskutečnostivyžádalycelé
generacevelikánůekonomie.Takžejesamozřejměnemyslitelnédělatsi
vtomtoohledujakékolivnárokynaoriginalitu.Rádbychtedypoukázal
naněkteréztěch,jimžvděčímzajejichpřínosnémyšlenky.
JsoutohlavněBöhm-Bawerk,JohnBatesClark,FrankH.Knight,
LudwigvonMises,Brutzkus,Halm,Pareto,Barone,Jevons,Wicksteed,
CarveraRöpke.Určitěexistujíimnozídalší,jejichžmyšlenkymiuvízlyv
hlavěaovlivnilytaktutoknihu.Většinačtenářůjistěrozeznámetaforu
„neviditelnéruky“pocházejícíodAdamaSmithe.Aněkteříjistěpoznajíi
aforismusdeTocquevilla:„Despotismusmůževládnoutbezdůvěry,
svobodanikoliv.“
Toliktedykideologickýmzásluhám.Nyníkestruktuře.Mnoho
čtenářůsijistěvprvníčástiméknihyvšimnedoočíbijícípodobnostis
1984odGeorgeOrwella.Jetoopravdujenomnáhodnápodobnost.
OrwellovaknihavyšlavUSAvroce1949,Velkámyšlenkavroce1951.
PřečetljsemOrwella,ažkdyžjsemdokončilprácinasvéknize.Nejprve
jsembyltěmipodobnostmirozrušený,alepakjsemsiuvědomil,že
hlavnírysy(stejnějakoněkterédetaily)antiutopickýchbudoucích
světů,jsouspolečnémnohaautorům,kteřísesnažilisitytosvěty
představit(napříkladZamjatinvMyaAldousHuxleyvBraveNew
World).
Titospisovateléneopisovalijedenoddruhého,alevšichniopisovali
odskutečnosti,odpřítomnénočnímůrystvořenéLeninem,Hitlerema
Stalinem(aprodlouženékomunistickýmirežimy,kdekolivsetyto
dostalykmoci).Všechno,cotitospisovateléudělali,bylo,žepřidali
několiklogickydomyšlenýchdůsledků,kterévjejichdoběještěnebyly
všeobecněpředvídané.
Orwellsnedostižnousilouvypodobnilintelektuálníparalýzua
duševnídeprivaci,kterésseboutotalitnírežimpřináší.Ekonomický
aspektpřešelbezpovšimnutí(kromočividnýchneblahýchdopadůpro
spotřebitele).Ajehoknihakončínaprostoubeznadějí.Návratstarých
časůjesesvýmpříslibemmateriálníhopokrokuaduševnírenesance
svýmzpůsobemodpovědínatemnýpesimismus1984.Mákniha
praktickyzačínátam,kdeOrwellkončí,apřinášídiametrálněodlišný
závěr.Vtomtosmyslulzemouknihuchápatijakoodpověďna
BellamyhoLookingBackwardzroku1888,protožepřevracíBellamyho
situacivzhůrunohama.Návratstarýchčasůalenebylzamýšlenanijako
odpověďnaBellamyho,aninaOrwella.Bylnapsán,abyuvedlsvoje
vlastnípozitivnítéma.Jehoosudmusízávisetnaúspěchu,sjakýmse
zhostiltohototématu.
HenryHazlitt
Duben,1966
Částprvní:
Ztracený
Kapitola1
PETRULDANOVužčekalceloupůlhodinu.Došelkoknuapodívalse
dolůdoulice,třicetpaterpodsebe,apohledempřelétljednotvárné
budovynadruhéstraně.Potomsezahledělnaměstorozprostírajícíse
dodálkyažkšedivémuhorizontu.
Byltoobrázekbezútěšnostiaošuntělosti.
TaktotojeMoskva!HlavníměstoVítěznéhosvěta!
Budova,vekterésenacházel,bylanová,tyčilaseuprostředměstaa
matněseleskla.Zvenkusijiprohlédljenletmo,nežvešel,poté,co
vystoupilzautomobilu.Zesvéhosoučasnéhostanovištěalenedokázal
zahlédnoutnic,cobymuučarovalonebohozaujalo,dokonceaninic,
cobyvypadaločistéanové.
ByltoPetrůvprvnídenvMoskvěoddoby,kdybylještědítě.
Svůjdosavadníživottrávilizolovánsesvoumatkou,několika
služebníkyaučiteli,namalémostrověvKaribskémmoři.Živěsivybavil
obrázekbíléhodomusbíloustřechouaneuvěřitelněmodrýmmořem,
kteréšumělohnedzazahradou.
Pročsipronějjehootecposlal?Pamatovalsihopouzejako
mohutnéhozlostnéhomuže,předkterýmsekrčívalhrůzou.
JehootecbylDiktátoremVítěznéhosvěta,vládcemvšechlidína
zemi.
TatoskutečnostbyproPetraznamenalaohromnouproslulost,pokud
byovšembylaveřejněznámá.Potajínatobylhrdý,ikdyžsetento
pocitmísilsestrachem,kterýpochytilodsvématky.Tatoskutečnost
ovšemtakémohlaohrozitjehohlavníživotníplán–abybylponechán
napokojiamohlsevěnovathudbě.
Coponěmmohlotecpodlouhýchdesetiletechmlčeníchtít?
Otočilseanetrpělivěserozhlédlpomístnosti.Jedinýmpředmětem
nastěněbylvelikýkalendář.Leninůvden,30.dubna282P.M.
P.M.:PoMarxovi.Marxsepodlestaréhoburžoazníhokalendáře
narodilvroce1818.Podleburžoazníhopočítáníbytedybylrok2100.
Petraovšemaninenapadlotentopřepočetprovést.Nikdosenezajímal
ostarýazkaženýkapitalistickýsvět,kterýzmizelpředvícenež
stoletím.
StaleninůvosobnítajemníkSergejvstoupildomístnostiaoznámil:
„JehoExcelencetěnynípřijme.“
Petrhonásledovalskrzekancelářdonesmírněrozlehlémístnosti.Za
masivnímstolemvlevémzadnímrohusedělStalenin,Diktátor
Vítěznéhosvěta.TeprvepozdějisiPetruvědomil,žetojetakéjeho
otec.
Tajemníkslehkouúklonouopustilmístnostaponechaljeosamotě.
Diktátorvstalapopošelkupředu.Byldalekošedivějšíavyhlížel
unavenějinežnaoficiálníchobrazech,kterésenezměnily,coPetr
pamatoval.Stálealemělrobustníasilnoupostavu,krátcezastřižené
vlasyajehoramenaihruďbylyjakovytesányzežuly.
Položilmurukunaramenoazkoumavěhopozoroval.Petrs
překvapenímzjistil,žejehootecneníonicvyššínežon.Petrměřilo
něcomálovícnež180cm,aleteďsiuvědomil,žesipodvědomě
představovalsvéhootcejakodalekopřevyšujícíholidskérozměry.Obří
plakátynepochybněpřispělyktomutodojmu.Byltoskorošok,když
nynízjistil,žeStaleninjepouzečlověkjakoon.Jejichpohledysesetkaly
vestejnévýši.
Staleninůvchmurnývýrazseponěkuduvolnil.
„Jsipohlednýchlapík,“řekl.„Působíšdobrýmdojmem.Tojedobře.A
jetodůležité.“
PodívalsenaPetraznovu.„Řeklimi,žehraješnaklavíraskládáš
hudbu.Ztohojsemměltakyradost.Kdyžčlověkprokážetalentve
triviálníchzáležitostech,můžeseosvědčitivdůležitýchvěcech.“
Petrzrudl.Hudbažejetriviálnízáležitostí?Ajaksejehootecvůbec
něcodozvědělojehohudbě?Nikdysinepsali.Animatkasisjeho
otcemnevyměnilajedinouřádkuoddoby,kdyhopředdesetilety
opustila.Kdooněmjehootciposílalzprávy?
Staleninsetajuplněusmál.„Jistěchcešvědět,pročjsemprotebe
poslal.“
Petrmlčel.
„Kvůlijednévěci,“pokračovalStalenin,„rozhodljsem,žepotřebuješ
vzdělání.Tyotomnevíš,alevtétochvílijsitímnejméněvzdělaným
člověkemveVítěznémsvětě.“
„AleVašeExcelence,řeklimi,žemámtynejlepšíučitele–“
„Vímvšechnootvýchučitelích.Jejichúkolembylouchránittěpřed
opravdovýmpoznánímmoderníhosvěta.“
Posadilsezpátkyzastůlazačalsinacpávatdýmku.„Žiljsemstvou
matkouaždodoby,kdytibyloosm.Poté,cojsemsestalDiktátoremv
roce268–toběbylotehdypět–začalatvámatkapůsobitpotíže.Měla
námitkyprotiVelkéčistcevroce271,přinížbyljejíbratrodhalenjako
zrádce.Ikdyžsejejíbratrpřiznalabylpozásluzepopraven,nepřestala
nenávidětměatakévše,zacojsembojoval.Dokoncesimyslela,že
bychtěmohl„zkazit“,kdybychtidalstejnékomunistickévzdělání,jako
mákaždýjinýveVítěznémsvětě.Vzdorovalami.Bezpochyby
očekávala,žejizatopotkástejnýosudjakojejíhobratra–“
Odmlčelse.„Zeptaljsemsejí,cobyodeměchtěla.Řekla,žechce
odejítdaleko,nanějakémístoizolovanéodVítěznéhosvěta,kdeby
mohljejísynvyrůstat,anižbyjenzaslechnulomněneboomojí
ideologii…Souhlasiljsemstímbláznovstvím.Poslaljsemvásnaten
malýostrůvek–jakjevlastněvelký?“
„Asitřihektary.“
Staleninpřikývl.„Přikázaljsem,abynatenostrůveknevkročilnikdo
kromělidí,kteřítampřiváželizásoby.Tvojematkasezeptala,jestliby
sesmohlučitpředmětům,kterésamavybrala.Souhlasiljsemaposlal
tamtynejlepšíučitele.Takžetěučilihudbu,matematiku–říkali,že
zvládášmatematikujakoprvotřídníinženýr.Uvidíme.Codalšíhotě
učili?“
„Fyziku,chemii,astronomii,biologii–“
„Asamozřejměsport,“přerušilhoStalenin.„Říkali,ževýborněplaveš.
Ažejsiprvotřídníšachista.Toměpotěšilozevšehonejvíc.Ukazujeto
smyslprostrategii…“
„Nicméně,“zahledělsedopapírů,kterémělnastolepředsebou,„je
načase,abychtiřekl,jaknevzdělanýmjsi,cosetýčevšeho,cobyměl
znátmoderníčlověk.Chybítinapříkladvzdělánívhistorii,politice,
sociologiiaekonomii.Tváznalostnašíliteraturyjezanedbaná.Nikdytě
neučilineomarxistickoulogiku…Takženemůžešrozumětdialektickému
materialismu…“
PodívalsenaPetrazblízka.„Takžedokudměnepřesvědčíš,žese
umíšnaučitsprávněmyslet,abysesmohlstátplatnýmčlenem
společnosti…“
Nechalvětunedořečenou.
„Příštídvatýdnybudešmítnaprostouvolnost,“pokračoval.„Můžeš
sepohybovatponašemměstě,dívatseavzdělávatse.Dalitidost
lístků?“
Petrzašmátralposvýchkapsáchavytáhlodtudštosylístkův
nejrůznějšíchvelikostechabarvách.
„Naučse,kčemusevšechnypoužívají,“řeklStalenin.Jehohlasbyl
teďoněcopřátelštější.„Covíšotéšedivéuniformě,kteroumášna
sobě?“
„Dnesráno,nežjsmeodešlizubytovny,miřekli,žesijimámobléct.“
„TotojeuniformaProletáře,“prohlásilStaleninvážnýmhlasem.
„Velmičestnýstatus.Proletářitvořítřičtvrtinycelépopulace.Jsouto
samozřejměoni,kteřískutečněvládnou.Vítěznýsvětjediktaturou
proletariátu.Jájsempouzejejichnástrojemamluvčím.“
Ponuřeseusmál.„Alemusíšsenaučitrozlišovatiostatníuniformy,
abysvěděl,jakseknimchovatacoodnichmůžeščekat.Zaprvémusíš
rozpoznatOchránce.Jejichuniformaječerná–pokudtonáhodou
nejsouarmádnídůstojníci,vtompřípaděnosíjasněčervenýkabát.
Ochráncijsounašinejvěrnějšísoudruziatvořípřibližně1procento
populace.DalšíjsouNáměstci.Tinosímodrouuniformu.Jejich
přibližnědesetinapopulaceatvořínašipracujícíinteligenci,technikya
vedoucí.OchránciaNáměstcispolečněvytvářejíto,čemuříkáme
vnitřníkruh.Jsoujakodůstojníciuarmády…Nasamotnémdnějsou
sociálněnespolehliví.Tibohuželstáletvoříasi20procentpopulace.
Buďspáchalinějakýzločinprotivnitřnímukruhu,neboseukázalo,že
nejsouschopnibýtdobrýmiProletáři.Jsoubuďshromážděniv
pracovníchtáborech…Neboponechánisvémuosudu.Nosíhnědou
uniformu–pokudseznívůbecdápoznatjejíbarva.Budeškaždopádně
předstírat,žejenevidíš.MeziNáměstkynajdešpodporuazastání.A
Ochráncůmbudešvyjadřovatúctuaabsolutníposlušnost…Nějaké
otázky?“
„Kdebudubydlet,VašeExcelence?“
„Adresunajdešvesvýchdokladech.Budešmítpokojsámprosebe,
cožjeprivilegium,kteréhosedostanejenmáloProletářům…Aještě
jednavěc.Prozatímnechci,abysesněkomuzmiňovalotom,žejsimůj
syn.“
„Alecomojejméno,VašeExcelence?“
„Klidněřeknipravéjméno,ažsetězeptají.Mimopolitbyrosiuž
pravděpodobněnikdonepamatuje,žemojepravéjménojeUldanov.A
kdybysitoněkdopamatoval,takbytopovažovalčistězanáhodu.
Proletářiužstejněvětšinoujménanepoužívají.Spíštěbudouoslovovat
tvýmčíslem.Pozítřítijednopřidělí.Nějakédalšíotázky?“
„Kdyměbudetechtítznovuvidět,VašeExcelence?“
„Dámtivědět.Mimochodem,zítrabudouslavnostiprvníhomáje.
Půjdešsenaněsamozřejměpodívat.“
Kapitola2
VÍTRrozfukovaloblakaprachu,cigaretovénedopalkyazmuchlané
noviny.Petrseprotiněmunaklonilaneustáleotáčelhlavou,abysi
uchrániločipředpoletujícímsmetím.
PokudMoskvavypadalazvýškytřicetipaterzanedbaně,zchodníku
tobyloještěbídnější.Budovybylyvětšinouvrůznýchstadiíchrozpadu
ašeďnarušovalypouzeohromnéplakátysportrétemStaleninanebo
nejrůznějšímivýzvamiaheslytýkajícímiseplněníapřekračováníplánů
čivarovanípřednepřizpůsobivýmirozvraceči.
Takélidévypadalijednotvárně.Sprázdnýmvýrazemvetváři
pospíchaliulicemi.Ženynosilypřesnětytéžšedivéuniformyjakomuži.
Čekalsnadněcojiného?Paksivzpomněl.Jehomatkaobčasnosila
něco,čemuříkalasukně.Poprvéhonapadlo,jestliopravdunebyla
poněkudvýstřední.
To,conyníviděl,bylopravdovýsvět.Jehopředchozíživotnaostrově
munáhlepřipadaljakoprapodivněizolovanáexistence.Cítilsejako
podivín.
Zjistil,žesenalézápředbudovou,nanížbylonapsáno„Městská
knihovna“.Tovzbudilojehozájem.Rozhodlsezajítdovnitř.
Uvnitřtovypadalopoklidně.Osamotěseprocházelmeziregály.
„Hledášněcokonkrétního,soudruhu?“
Pěknáusmívajícíseblondýnasepostavilavedleněj.BylaNáměstkem
vupravenémodréuniformě.Mělajemnou,sympatickoutvářaty
nejmodřejšíoči,jakékdyviděl.
Snísibudurozumět,napadlohookamžitě.
„Jsemtadyknihovnicí,“dodala.
„Kdetadynajduhudebníoddělení,prosím?Rádbychsiprohlédl
Mozartovypartitury.“
„Počkej,podívámse,“řeklaapřešlakzásuvkámsevidenčnímilístky.
„ŘíkaljsiMozart?Jetoněconového?“
„Ne,jetostaré–určitěještěpředMarxem.“
„Achtak,“prohodilazaraženě.„Potomtoalejevoddělenízáznamů
zeStaréhosvěta…Tamsejdedostatjensezvláštnímpovolením!“
„ComyslítetímoddělenímzáznamůzeStaréhosvěta?“
Nevěřícněsenanějpodívala.Nodobrá,vždyťjetojenomProletář.
„Knihynapsanévestarémazkaženémkapitalistickémsvětě,“mluvila
pomalu,jakobytovysvětlovaladítěti,„bylyspálenyazničeny,abybyl
světjednouprovždyočištěnodkapitalistickéhojedu.Zachováno
zůstalovždyjenněkolikkusůzespeciálníhoseznamu.Tyjsounyní
zamčenévesklepěanikdobezzvláštníhopovoleníjenesmívidět.“
„Kdebychtozvláštnípovolenímohldostat?“zeptalsePetr.
Podívalasejízlivěnajehoproletářskouuniformu.„Nikdyjsem
neslyšelaonikom,kdobymělzvláštnípovoleníanebylalespoň
Ochráncem.“
„Alepročostatnímnepovolujíčísttyknihy?“
Tentokrátsenanějpodívalavylekaněavočíchsejíobjevilo
podezření.Nikdo,dokonceaniztohonejzapadlejšíhokolchozu,nemohl
býttakhloupýjakotadyten.Mácodočiněnístajnýmpolicistou?Jeto
zkouškajejíloajality?
„Tobybylpěknýpořádek,“řeklaautomaticky,„kdybykaždýmohlčíst
knihy,kterésezachovalyzestarékapitalistickécivilizace.Lidembyse
dohlavmohlydostatpodvratnénázory!Pouzemaláaspeciálně
vycvičenáskupinamůžečísttyhleknihy–pouzesoudruzi,jejichžmysl
jetakdisciplinovaná,žejiburžoazníideologienezmatou.Ajentěmto
lidemjedovolenočísttytoknihy,atoproto,abybylipřipraveni
odpovídatnalži,kterébymohlišířitpodvratníškůdci.“
„AleMozartpsaljenomhudbu,“naléhalPetr.„Jakouškodumůže
způsobithudba?“
Zajistéjetopříslušníktajnépolicieneboudavač!Tahleotázkabyltrik
ajejíživotteďzávisínasprávnéodpovědi.
„Jakouškodu?Tojáurčitnemohu,protožejsemjineslyšela.Ti,kteří
vydalitenzákaz,ovšemmocdobřevědí,codělají.Aurčitěje
bezpečnějšímítkaždouknihuzvrácenékapitalistickécivilizacedobře
uzamčenouapřístupnoujensezvláštnímpovolením.Tobylovelmi
moudrérozhodnutí.“
Dívalasemudoočí,abyviděla,jestlihojejíodpověďuspokojí.
„Netrapsetím,“přešlanynídovlídnějšíhotónu,„ženemášzvláštní
povolení.Mámetuspoustujinýchskvělýchknih.“Vedlahopodél
regálů.„Tadyjsounapříkladknihy,kterépopisujíživotnašehoVelkého
vůdceStalenina.“Ukázalanaregálzaplněnýaždoposledníhomístečka
objemnýmisvazky.
„Žádnouztěchknihnemánikdopůjčenou?“zeptalsePetr.
Jejípohledbylopětplnýpodezřeníastrachu.„Knihovnadělá
všechnomožné,“řekla„abylidipřivedlakečtenítěchtoknih.Vždycky
jedoporučujemejakoprvní.Některéznichbezpochybyneopěvují
Staleninadostatečnouchválou,kterábyčtenářeuspokojila.Apak,v
dnešníchlidechjevelikámorálnílaxnost,kteroumusímepřekonávat.“
Taodpověďjerozporná,pomyslelsiPetr.Covlastněříká–žeknihy
nejsoudostdobrépročtenáře,nebožečtenářinejsoudostdobřípro
knihy?
Tyknihyvypadalybeznadějněnudně.Navíctakécítil,žesezatím
chovalmocvšetečně.Apřitomnanichtělpůsobitsympaticky.
„Dobrá,totojsoujistěúžasnéknihy,“řekl,„alezrovnajsemsi
uvědomil,žesidneschcemespřátelivyjítněkamvenamohlbych
knihuněkdezapomenout,kdybychsijivzalteď.Vrátímsepronizítra.“
„Zítrajezavřeno.Prvnímáj.“
„Achano.Půjdetesepodívatnaprůvod?“
„Přirozeně.“
„MohlbychVástamvidět?“
Usmálasenadtoudotěrností.Anáhlejítodošlo.Samozřejmě,žeji
uvidí.Bylknípřidělen,abyjisledoval.Jejípohledpadlnalevouklopu
jehouniformy,kdebymělobýtnašitočíslo.Nebylotamnic.Triumfálně
řekla:„Ukažtemisvůjprůkaz,prosím.“
Jehoprůkaz!Mohlbyprozraditjehototožnost.Alejehootecho
ujišťoval…Předložilprůkaz.
„PetrUldanov,“přečetlanahlas.Zapsalasijménonaprůkazuspolus
datemahodinou,kdypřišel.„Číslo?“
Takžejménojínicneřeklo,přesnějaktvrdiljehootec.
„Nemámještěpřidělenémístníčíslo.Tohlejemůjprvnídenv
Moskvě.Omlouvámsezasvéhloupéotázky.Alerádsetuopět
zastavím,abychsepodívalnaVašeknihy.“
Kapitola3
STMÍVALOse.Petrsenynínacházelvdělnickémokrsku.Zkonce
ulicezaznělzvukpochodu.Kolonaženamužůvečtyřstupuseblížila.
Každouchvílizaznělpovel„Stát!“apotomzase„Pochodemvchod!“
Velelaženasdrsnoutváří.„Stát!…ČíslaT349,T350aL184!“Kolonase
zastavila,dvamužiajednaženapředstoupili,zasalutovalia
odpochodovalikolemněhodonejbližšíchdomů.Kolonasezase
pohnula.
Petrzastaviljednohozkolemjdoucích.„Promiňte,jetohlenácvikna
zítřejšíprůvod?“
„Jakýnácvik,soudruhu?“Mužvypadalnejdřívzmateně,pak
podezřívavě.„Tosejenčástarmádypracujícíchvracízdennísměny,tak
jakokaždýden!“
Petrzamumlalomluvu.
Pocítilhlad.Časpodívatse,kdebydostalněcokjídlu.Plahočilse
kolemnekonečnýchblokůdomůačasodčasunatrefilnazapadloua
špinavoumaloujídelnu,odkudsetáhlnepříjemnýzápach.
Kdyžužsevzdávalnadějí,ženajdeněcolepšího,ocitlsenáhlepřed
jídelnou,kterábylavětší,lépeosvětlenáavypadalačistějinežty
předešlé.
„Cotadychceš?“Ozvaloseokamžitě,jakmilevstoupildodveří.
Vedoucíjídelnysedívalnajehoproletářskouuniformu.
„Mysleljsem–“Petrserozhlédlkolem.Stolybylyobsazenyvýlučně
Náměstkyvmodrýchuniformách.
Zapadldonejbližšíproletářskéjídelny,kterounašel.Bylahlučná,
přeplněnáašpinavá.Kdyžucítilpachjídlazkuchyně,ipřessvůjhlad
pocítilnevolnost.Přestosistoupldofronty.Zanějakoudobunaněj
přišlařadauregistračníhookénka.
„Pročnejíšvesvéobvykléjídelně,soudruhu?“zeptalaseho
podsaditáženazaokénkem.
„JsemvMoskvěnový.“
Objevilysepřednímregistračníformulářeaúřednicemuřekla,abyje
vyplnil.Kolonkyneslynázvy:Jméno,Adresa,Časpříchodu,Důvod
příchodu…
„Důvodpříchodu?“podivilsePetr.„Copaksempřicházíněkdos
jinýmdůvodem,nežabysenajedl?“
„Někdobysemmohlpřijítpodrývatautorituvládyšířením
nepravdivýchfám,“řeklaženazaokénkem.
„Atobytonapsaldotěchtoformulářů?“
„Pravděpodobněne.Alevládabymupaknavícmohlapřišítzločin
křivévýpovědi.“
Petrsisednulkestolupročtyři.Třidalšíužuněhoseděli.Nikdona
něhonepromluvil.
„Takcobudedneskjídlu?“pokusilsePetrnavázathovorsjednímze
svýchspolustolovníků.
Tenmuneodpovědělarychleodvrátilpohled.
Popatnáctiminutáchčekánísetoměldozvědět.Kuchařipřivezli
velkýkotel,zněhožzačalirozdávatnatalířešedivéšťouchané
brambory,růžovoukapustuatuřínypokrytétukem.
TohlebyloveVítěznémsvětěobvykléjídlo?BylPetrdotétochvíle
takrozmazlovaný?
Tuk,kterýbylzaschlýnadržadlepříboru,semurozmatlalpoprstech.
Ubrusbylpokrytýskvrnamiodkávyacigaretovýmprachem.
Petrvstalastalířem,nakterémbylonedojedenéjídlo,sevydalk
okénku,kamseodkládalopoužiténádobí.„Mrhášproletářskýmjídlem,
soudruhu?“obořilasenanějpostaršížena,kterátalířeutírala.Petr
přikývnul.Popadnulskleniciašelsinačepovatkávu.Potřebovaldostat
chuťjídlazesvýchúst.
Kávabylavlažnáachutnalajakobláto.
Petrserozhlédnulkolem.Ustolupoblížsedělvelkýmužshuňatým
obočím,kterýsemuzdáldocelapovědomý.Paksivzpomněl,žeho
vidělpostávatnadruhéstraněulice,kdyžodcházelzknihovny.Divná
náhoda,žesesnímsetkávátady.
Vzalsisvojelístkyazačaljestudovat.Bylydostsložitéaplnéjemu
neznámýchzkratek.Nevěděl,kterébyměluokénkaodevzdat,taktam
nabídlvšechny.
ÚřednicesizeštosuutrhlatřiazbytekvrátilaPetrovispohledem
plnýmobdivu.„Jsivelmidobřezásobensoudruhu.Vidím,žemáš
dokoncekuponynazábavu.TomusíšbýtStachanovec!“
Petrneměltunejmenšípředstavu,očemmluví,alezlehkapřikývnul.
Něcohonapadlo.
„Jednesvečerveměstěněcozajímavého?“
„Jakýdruhzábavybysrád?“
„Hudbu.“
„NotaktourčitěmusíšslyšetzpívatElienuBolšenkovovou.“
„Kdotoje?“
Ženasenaněhonevěřícněpodívala.„TojepřecedceraČísla2.“
„Čísla2?“
„Bolšenkov!DceraBolšenkova!“
Poté,covystáldalšídlouhoufrontu,ukázalsvojelístkyaprůkaza
vyplnilformuláře,mohlPetrkonečněusednoutnasvojemístov
divadle.
Rozhlédlsekolem.Šedýchuniforemproletářůviděljenomhrstku.
VětšinusedadelobsadiliNáměstci.Lóžeaprvnířadybylynaplněny
Ochránciaarmádnímidůstojníky.
Dějoperybylzaložennahistorickémpříběhuztemnýchdob
kapitalismukrátceponarozeníMarxe.Představovaltřídníbojmezi
kapitalistyavzmáhajícímseproletariátem.Proletářibylikapitalisty
bičováni,kdyžpřišlipozdědoprácenebokdyžnesplnilinormu.
Bolšenkovovadceravrolihlavníhrdinkyvyvolalavzpouruavedla
proletářenabarikády,kdenakonecslavněpadla.Jejíhlasbylnanejvýš
průměrný,alemělanádherněsouměrnoupostavuanosilačervené
hedvábnépunčochy.
Hudbanestálazanic.
ElienaBolšenkovovámělaohromnýaplausaněkolikopon.
PřicestěvstupníhalousiPetropětvšimlvelikéhomužeshuňatým
obočím.
Zjistil,žehoubytovalivponurémalémístnosti.Jehozavazadlajiž
tambyla.
Kapitola4
PROBUDILhorámusbudíčku,kterývytrubovalreproduktorrádia
zabudovanývezdi.Nebylamožnosthovypnout.
NásledovalaInternacionálaahnedpotézačalhrdelníhlasvykřikovat
pokynykrozcvičce.Opětminutpozdějiužpříjemnějšíhlaspředčítal
zprávy.Produkcepapírovýchkrabicnyníbylao16%vyššínežv
minulémroce.Kolektivydělníkůztovárennanitěsplnilyplánna135%.
Vprodukcimatracíseobjevilysabotáže,alevinícibylidopadeni…
NasnídanisiPetrmuselvystátdalšídlouhoufrontu.
PospíchalnaRudénáměstí.DobrányKomunistickéspásysejiž
hrnulydavylidízevšechstran.Ohromeněsezastavilapozorovalje.
Náhlevdavuzahlédldívkuzknihovny.Protlačilseknískrzezástup
lidí.
„Jakánáhodička!“poklepaljínarameno.
Bylavylekaná.„Vážně?“
„Alejděte,“zaprotestoval.„Snadsinemyslíte,žeVássleduji.“
Pohlédlananějponěkudklidněji.Jehonaivitapřekonalajejí
podezíravostausmálase.Pakbylidavempostrkovánidopředu.
„Můžemesledovatpřehlídkuspolečně?“zeptalse.
„Comizbývá?“řekla,alejejítónsezměnilnadobromyslněžertovný.
MělištěstíadostalisenamístonedalekoLeninovamauzolea.
Desethodin.DavpropuklvjásotaorchestrspustilInternacionálu.
VrcholníčlenovéStranyaarmádnívelitelézačalizaplňovatvršek
mauzolea.Zadnířadybylyobsazenynejdříve.Armádnídůstojnícia
členovéStranysvyššíhodnostízačaliplnitřadyvepředu.
„Ažpřijdoudoprvnířady,pozorněsleduj,jakbudouseřazeni,“řekla
mudívka.„Takhlezjistíme,jestlijsouvpolitbyrunějakézměny.“
„Vyjižvíte,žesejmenujiPetr,“odpovědělponěkudnemístně,„ale
ještějstemineřeklaVašejméno.“
Ukázalananášivkunaklopě:L-92-05.
„Ano,ale–“
„SoudružkaMaxwellová.“
„Mátekřestníjméno?“
Zaváhala.„Edit.“
Prvnířadasejižzaplňovala.Davutichnul.Členovépolitbyraseřadili
najednéstraně,vrchníveliteléarmády,námořnictvaaletectvana
druhé.Ponechaliprázdnémístopřesněuprostřed.
„Žádnázměna,“oznámilaEditPetrovidoucha.„Bolšenkovjestále
Číslem2,AdamsvedlenějČíslem3…“
Orchestrutichlaozvalosevířeníbubnů.PoténastalotichoaStalenin
vzářivěbíléuniformědošelnasvojemísto,otočilse,zvedlrukua
pokynuldavu.
Davvybuchlnadšenýmpotleskem,kterýpřešelveskandované
ovace.„AťžijeStalenin!“a„Vítěznýsvětnavždy!“Přehlídkazačala.
Nejdřívpřipochodovalapěchota,pakpřejelytankyapoténad
náměstímhřmělamračnaletadel.Totrvaloasidvěhodiny.
„Přehlídkabudednesvelmikrátká,“řeklaEdit.„Staleninsechystá
pronéstdůležitýprojev.“
„Kdejstesetodozvěděla?“
„NečtešsnadNovoupravdu?“
Znovuprovoláváníslávy.Armádajižskončilaanynínastoupilycivilní
profese.Vřadězařadoupřicházelisportovci,gymnastéaatleti.Každý
neslmíčnakošíkovou,fotbal,tenisovouraketunebonějakýjinýsymbol
svéhosportu.Pakpřišlysportovkyně,silnéaotužilevyhlížející.
Potépřišlynařaduprofesepracujícíinteligence:úřednícis
aktovkami,doktořislékárničkami,malířispaletami,novinářis
poznámkovýmibloky.
Každáskupinaneslatransparent,kterýoznamoval,žeStaleninje
nejennejvětšížijícígénius,aležejezároveňnejlepšívjejichspecifické
profesi.Jedoktorem,kterývyléčívšechnynemoci;ztělesněním
vědeckéhoducha;znázprávydřívenežnoviny;jearchitektem
socialismu,průmyslu,státu;prvníminženýrem;píšebásně,kteréostatní
mohoujenomzaznamenávat.
Dalšíšlidělníci:zednícisezednickýmilžícemi,truhlářispilami,
instalatéřisfrancouzskýmiklíči.Řadyželezničářůskladivybyly
promíšenykolchozníkysesrpy.Společnýmmáchnutímseobanástroje
překřížilyzavšeobecnéhopotlesku.
PakpřijelyalegorickévozyvěnovanéPráci,Efektivitě,Produkci.Na
některýchznichbylyobřígrafy,kteréukazovalyprodukcioceli,obilí,
prasat,vzdělání,hudbyabásní.Všechnygrafyukazovalyprudce
rostoucíkřivky.
Dvanejzajímavějšívozyalepřijelyažnakonec.Naprvnímbylavelká
ocelováklec.Uvnitřbylazavřenárodinaskládajícísezotce,matkya
dvoudětí–jednépřibližněosmiletédívkyapětiletéhochlapce.Tisklise
ksoběhrůzou.Vůz,kterýnásledoval,bylpokrytýkvětinamiauprostřed
něhostálasidvanáctiletýchlapec,kterýsesmálamávallidemokolo.
Prvnívůzdoprovázeldavpískotemanadávkami,druhýzdravilveselým
potleskem.
„Kdotoje?“zeptalsePetr.
„Tivklecijsoukulaci,“odpovědělamuEdit.
„Kulaci?“
„Lidéskapitalistickoumentalitou.“
„Coprovedli?“
„Pěstovalisoukroměobilíabralisizkolchozuvícbrambor,nežjim
určovalanorma.“
„Jaksetoonichúřadydozvěděly?“
„Tenhochvzadnímvozevšechnooznámilstátníbezpečnosti.To
protohoteďoslavují.“
„Kdotoje?“
„Kulakůvnejstaršísyn.“
Petrsenachvíliodmlčel.
„Cosesnimistane?“
„Budoupopravenidnesvečer–stejnějakotarodinaminulýrok.“
„Všichni?“
„Samozřejmě.“
„Coalespáchalytyděti?“
„Jedlykolchozníbrambory.Ahlavněsvéhootcevčasneudaly…
NečetljsiotomvNovépravdě?“
Vřadáchnynípřipochodovalyděti,většinouvevěkuokoloosmiči
devítilet.Všechnyneslyvelkékyticerůžovýchkvětů.
„Mladípionýři!“vykřiklaEdit.„Budoumíttučestpředatkvětiny
Staleninovi.NejlepšímládežzceléMoskvy.“
„Čímsituhlečestvysloužily?“
„Většinaznichtakéudalasvézrádnérodiče–alepřípadtohokulaka
bylnejhorší.“
Přehlídkabylaukonce.Kapelydohrályarozhostiloseticho.
Staleninpovstal.Chvílistálbezhnutíapotézačalmluvit.
MluviloslávěVítěznéhosvěta,oneuvěřitelnémrozvoji,oplněnídalší
pětiletky.Citovalstatistiky,statistikyvšeho,statistikyodhalující
velkolepýpokrok,jehožbylovminulémrocedosaženo.Ale–významně
seodmlčel–hlubocelituje,žemusíoznámit,ževjednomčidvou
výrobníchodvětvíchsenepodařiloplánsplnit.Aževedvoudalšíchbyla
kvalitaprodukcehlubokopodstandardem.Akdozatomůže?Zrádcia
sabotéři,stálenevykořeněnézbytkykapitalistickémentality.
Těchtozrádcůjejenvelmimálo,pokračovalStalenin,alebudoucnost
Vítěznéhosvětanebudezabezpečena,dokudnebudouvšichniodhaleni
arozdrceni.Aondobřeznázpůsoby,jakjerozdrtit.Soudruzisitoho
muselidnesběhempřehlídkyvšimnout.
PakseStaleninodmlčelajehovýrazprozradil,žesenyníchystána
vážnějšíčást.Musíoznámitjednudůležitouvěc.Starostia
odpovědnost,kterousseboujehoúřadpřináší,sevrší,požadavkyna
jehočasjsouenormní,aabyjimdostál,budemusetučiniturčitéoběti.
Lidésijižmuselivšimnout,žesenaveřejnostiobjevujeméněčasto.To
jenásledkemvzrůstajícíchpožadavkůnato,abysvouenergiivěnoval
důležitějšímvěcem.Musíučinitrozhodnutíanyníhoučinil.Totobude
pravděpodobnějehoposledníveřejnévystoupení.Jižnebude
předsedatanimájovýmoslavám.
Davzaraženěmlčel.
Staleninpokračoval.Neopouštíje:tohlerozhodnutíudělalpouze
proto,abyjimmohlintenzivnějisloužitjinýmzpůsobem.Musítudíž
pokládánízákladníchkamenůapronášeníproslovůpřenechatjiným.A
tadyjsouti,kteříbudoupůsobitjakojehozástupciazvládnoutyto
úkolyvelmidobře:BolšenkovaAdamsapřípadněněkdodalšíz
politbyra.
SoudruhBolšenkovbudejakojehozástupcepředsedatPrvomájovým
oslavámapřevezmeněkterédalšífunkce,zatímcosoudruhAdamsse
postaráoněkteréBolšenkovovyadministrativnípovinnosti.Ve
skutečnosti–teďStaleninpřešelkponěkudžoviálnějšímuvyjadřování
–místotoho,abybylBolšenkovČíslem2aAdamsČíslem3,bybylo
přesnějšínazývatBolšenkovaČíslem1,5aAdamseČíslem2,5.Ateďse
musíStaleninsveřejnostírozloučit,alejencosetýkájehoveřejného
vystupování,protožeprolidi,cožjistěvšichnidobřevědí,bude
pracovatpotichu,častoosamotěadlouhodonoci,aždoposledního
dechuaposledníkapkykrve.„Pracovat!Pracovat!Pracovat!“vykřiklna
závěr.„AVítěznýsvětnavždy!“
Aplaus,křikaskandovanáhesladosáhlydřívenevídanýchrozměrů.
Lidékřičeliatleskali,dokudneumdleliadokudněkolikznichnepadlo
dobezvědomí.
Staleninseotočilaodcházel,následovánostatnímičlenypolitbyra.
Zaněkolikminutjižbylastřechamauzoleaprázdná.
Kapitola5
KDYŽsedavzačalrozcházet,PetrseotočilkEdit.„Cobudetedělat
teď?“
„SamozřejměsepřipojímsekesvéORČ.“
„ORČ?“
„Organizovanérekreačníčetě.Našemásrazzadesetminutna
Engelsověnáměstí.“
„MohujítsVámi?“
„Jestlichceš.NebyljsialepřidělenknějakésvéORČ?“
„Ne.Tedyještěne.“
NaEngelsověnáměstísejižřadilomnožstvíčet.
„Jakdlouhotopotrvá?“zeptalsePetr.
„Dočtyřhodin.“
„Vrátísesemčety?“
„Ano.“
„MohuVáspakvidět?“
„Berusvéhootceven.Zrovnasezotavujepozápaluplic.Mám
povoleníbráthovennahodinudenněcelýpříštítýden.Podívej,“
vytáhlaprůkazspovolením.
„MohujítsVámiaVašímotcem?“
Zaváhala.Pocelémnáměstíveliteléčetvykřikovalirozkazy„Seřadit
se!“
„Dobrá,“řeklanakonec,rychlerozběhlakesvéčetěazamávalamuna
rozloučenou.Dívalse,jaksepostaviladořady.
Četyvypochodovalyznáměstí,kterézůstalotéměřúplněopuštěné.
Petrserozhlédl.Zanímbylpořádtenmužshuňatýmobočímaokus
dálzahlédlnovoupostavu–menšíhomužíkasvýjimečnědlouhýma
rukama,kterývypadaljakogorila.
„Bavilijstesedobře?“zeptalsePetr.EditinaORČsevrátilana
náměstíadostalarozchod.Sámmělzaseboučtyřinanejvýšnudné
hodiny.
„Báječně!“odpověděla.„Najedlijsmese,pakjsmemělispolečné
cvičení,pakjsmehráligorodkyapakjsmesledovalipopravutékulacké
rodiny.“
Šlikolemblokůjednotvárnýchbytovýchdomů.Editsepředjedním
vchodemzastavila.„Takjsmetady!“oznámila.
Zavedlahonahorudotřetíhopatraaotevřeladveředotemné
místnosti,zekterébylvýhlednatěsnýdvorek.„Nenítoútulné?“
zeptalase.
Petrserozhlédlkolem.Bylatostředněvelkámístnost,donížbyly
natěsnányčtyřipostele,množstvížidlíaněkolikbeden,kterésloužily
jakostoly.
„Tohlejenašečástmístnosti,“řeklaEdithrděaukázalanadvěvzorně
ustlanépostele.
Jedinýmdalšímčlověkemvmístnostibylbělovlasýinteligentně
vyhlížejícímuž,kterýsedělvpojízdnémkřesleproinvalidy.
„Tati,“řeklaEdith,„tohlejesoudruhUldanov.“
JejíotecsepodezřívavěpodívalnaprázdnouklopunaPetrově
uniformě.
„PřijeldoMoskvyteprvevčeraasvoječíslodostaneažzítra.“
„Uldanov…“řeklstarýpán.„Tomiznípovědomě.“Natáhnulruku.
„Rádtěpoznávámsoudruhu.MoječíslojeEN-57.“
Petrmupotřáslrukou.„MojejménojePetrUldanov.“
StarýpánsetázavěpodívalnaEdit,kterázlehkapřikývla.„Moje
jménojeJohnMaxwell,“řekl.
„JsteAngličan?“
„Ano,inženýr.“
„OtecjejednímzhlavníchinženýrůnastavběnovéLeninovy
přehrady!“
„Kdesestaví?“zeptalsePetr.
„Budetotanejvětšípřehrada,cobylakdypostavena–“
„Jetopořádjenvefázinávrhu,“přerušiljiMaxwell.„Komiseto
předběžněnaplánovalaužpředletyaodtédobyjetostáletensamý
příběh.Nedostatekpracovníchsil,nedostatekmateriáluanejvíceze
všehonedostatekpřídělovýchlístků.Snadnatodojdeřadavdalší
pětiletce.“
„Dělíteseotuhlemístnostsdalšímirodinami?“
„JenomsO’Gradyovými,“řeklaEdit.„Milá,tichárodina.Majíjednoho
tříletéhochlapceadevítiměsíčníholčičku.“
„Acosoukromí?“Otázkabylavyslovenadřív,nežsePetrstačil
rozhodnout,jestlijetaktní.
Otecadcerasivyměniliúzkostnépohledy.„Překvapujemě,žemluvíš
otakburžoaznímyšlence,“řeklaEdit.„Mámeveškerésoukromí,kterév
socialistickéspolečnostipotřebujeme.Podívej!“ukázalanadráty,které
protínalymístnosttěsněpodstropem.Viselynanichzáclony,nebo
přesnějiřečenochatrnéhadry.Editjezatáhla,čímžoddělilyjejípostel
odotcovyatakéjejichčástmístnostiodčástijejichspolubydlících.
„Útulné,že?“
DoPetravjelorozhořčení.„Továmnemohlidátniclepšíhonež
tohle?“
Dalšíúzkostnýpohledmeziotcemadcerou.EditsenaPetra
prosebněpodívala,dalasiprstnaústaazavrtělahlavou.„Jakbysmohl
dostatcokolivlepšíhonežtohle?“řeklanahlasazřetelně,jakoby
mluvilapropublikum.„Myvšichnibudemejistěmítlepšíbydlení,pokud
budemevšichnipracovatdéleautáhnemesiopasky.Anynípůjdeme
naprocházku!“
PomohliMaxwellovivstátzkřeslaapodalimujehohůl.„Otecse
zrovnazotavujeztěžkéhozápaluplic,“řeklaEditstáleještěvelmi
hlasitě.„Doktormupředepsalchůziajámámpovoleníbráthona
hodinuven.“
NěconajejichchovánínebylovpořádkuaPetrmělkvůlitomu
tísnivýpocit.Kdyžbylinauliciadáloddomu,Editsehochladně
zeptala:„Pročříkáštakovévěci,kdyžvíš,ženásmůžouslyšet?“
„Alekdo?“
„KaždýbytvMoskvěmáodposlech,takžetajnápoliciemůže
poslouchatkdykolivkohokoliv.“
„Můžounásslyšetiteď?“zeptalsePetr.
„Ne,pokudnásnesledují,“řeklaEdit.„Toprotojsemčekala,až
budemevsoukromíulice,abychtitořekla.“
EditinapoznámkaPetroviněcopřipomněla.Podívalsedozadu.Byli
tamoba–mužsmohutnýmobočímakuszanímmužsdlouhýma
rukama.
„No,alevypadáto,žejsmesledováni,“řeklPetr.„Támhletidvaza
mnouchodíužodvčerejška,kdyjsemsedostaldoMoskvy.“
Editajejíotecseohlédliajejichtvářezbledly.Editsenanějotočila.
„Tyjsivěděl,žetěsledují?“
„Ano.“
„Apřestojsineváhalzavéstjeknašemubytuauvrhnoutpodezření
naměanaméhootce?“
„Vždyťonialenesledujívás.Onisledujímě!“
„Copaknevíš,žekdyžtajnápoliciepodezřívákohokoliv,potomse
každý,kdojestouosobouvestyku,automatickyrovněžstává
podezřelým?“Doočísejívhrnulyslzy.„Poslednívěc,kterouteďmůžeš
udělat,jeokamžitěodejítavzítsisvoješpehyssebou!“
Maxwellsenanějpodívalshrozivýmvýrazem,alepotichuřekl:
„Musítobuditdojem,jakožejsmeserozešlivezlém.“
„Cobychměludělat?“zeptalsePetrzmateně.
„Cokoliv–dovolsiněconamojidceru,a–“
PetrpopadlEdit,přitáhljiksoběaráznějipolíbil.Náhlezjistil,že
chtělněcotakovéhoudělatceloudobu.
Cítil,jakhoodsebeodstrkujeajakhoMaxwellpopadlzezadu.Na
délkupažemuEditvrazilafackuaMaxwellmuzahrozilpěstí.
Otočilseaběžel.Opůlblokudálseohlédldozadu.Potěšiloho,že
jehosledovateléběžízaním.AlespoňnebudouobtěžovatMaxwellovy.
Zamířilrovnoukubytovně.
Kdyžsedostaldosvéhopokoje,zavřelzaseboudveře(Proletářiměli
zakázánozamykatsvédveře)apustilsedoprůzkumumístnosti.Objevil
dvamikrofonyzabudovanévezdivprotějšíchrozích.
Svalilsenapostel.
Kapitola6
STALENINsdýmkouvrucepomalupřecházelsematam.„Petře,chci
tiříctněco,conevínikdokroměméhoosobníholékařeatajemníka…
Asipředšestitýdnyjsemmělmrtvici…“
„Ach!“
„Zotavovaljsemsečtyřidny.Zdálose,ženezanechalanásledky.Ale
můjdoktorměvaroval,žemůžeudeřitznovu,ažetomůžebýtdaleko
vážnější.Můžetoovlivnitmojesrdce,můjmozek–paralyzovatmě–
zabítmě.Toprotojsemtěnechalpředdvěmatýdnypřivéztz
Karibiku…Nevím,jestlititvámatkaobjasnila,cobyloskutečnou
příčinounašehorozchodu.“
„Říkaljste,VašeExcelence,žemělanámitkyprotiVelkéčistce,přiníž
byljejíbratr–“
„Ano,ano.Aleopravdovýrozkolnastaluždřív.Bylideologickýjako
všechnyopravdovéspory.Onaměobvinilazezradyrevoluce!Mě!Trvala
natom,žedruhkomunismu,kterýprosazuji,nenítímpravým
marxismem-leninismem!Kdybychjizlikvidovalužtehdy,odešlabyna
smrtpřesvědčenáotom,žemápravdu.Chtěljsemjipřimět,aby
změnilanázor,abyhoopravduzměnila,předtím,nežzemře.Atakjsem
jinechalnaživu,hlídanouaizolovanounatomostrově.Chtěljsemjí–
ažbudemojeprácehotova–ukázatvelikoubeztřídníspolečnost,
kteroujsemstvořil.Chtěljsemjiprovádětsvětemoplývajícím
bohatstvímaprosperitou.Jejíobviněníbylahroznoulží!Chtěljsem
dokázathlavnějí,žejsoulží!Mýmposlánímjepřecedovéstrevoluciaž
dojejíhoosudovéhonaplnění!“
Jehokroksezrychlilajehovzrušenínarůstalostím,jakmluvil.Náhle
sipoložilrukunasrdceaPetrviděl,jaksepokoušíuklidnit.Potéto
pauzepokračoval:
„Časnebylnamojístraně…Zemřelapřílišbrzy.Anynímožnázemřu
přílišbrzyjá…Aprotojsemprotebeposlal.“
Pomaludošelkesvémustoluavyklepalpopelzdýmky.
„Protožetvámatkasetrvalavtom,žejáopravdovýkomunismus
nevytvořím,možnáhovytvoříšty.Nechámtětozkusit.“
Petrbylohromený.„AleVašeExcelence,jánevímnic–“
„Jestliženevíšnic,jetotím,žesesnicneučil.Byljsivzdělávánpřesně
vsouladuspřánímsvématky.VybraljsemtynejlepšíučiteleVítězného
světa,abytěnaučilivěci,kterésimyslela,žemášznát.Anechtěla,aby
těučilicokolivopolitice,ekonomiinebohistorii,protožetvrdila,žebys
bylindoktrinovánnašízkaženouideologií.Takuvidíme,codokážešs
ideologií,kterétěnaučilaona!“
„AleVašeExcelence,jánemámtonejmenšítušení,cobychměldělat!
Přecenechcete,abychVítěznýsvětzruinoval,atobyse
pravděpodobněstalo.Dokonceaninevím,jakébylynámitkymojímatky
protiVašemurežimu.Nikdyonichsemnounemluvila.“
Staleninvypadalpřekvapeně.„Nikdyonichnemluvila?“
„ZřídkakdymluvilaookolnímsvětěazřídkakdysezmínilaoVás.“
Staleninzačalchoditsematam,abytutoinformacivstřebal.
Interkomnajehostolezabzučel.„Ano,přijmuhohned.“
OtočilsekPetrovi.„TojeBolšenkov.Odejditamhletímzadním
vchodem.Strážnakoncichodbytiukážecestu.Buďtadyzítrapřesněv
deset.“
DruhýdennašelPetrsvéhootcevpozměněnénáladě.
„Ikdybytvámatkanezemřela,stejněbychstálpředvolbou,cos
tebouudělám.Očividněbysnatomostrůvkunemohlzůstatizolovaný
pocelýživot.Jakmilebychodešel,automatickybytěpopravili.“
„Proč?“
„Zaprvéproto,žejsimůjsyn.Azadruhéjsinebylsprávněideologicky
vychován…Tvůjživotjevevelkémnebezpečí.“
Svalilsedokřesla.„Nemůžuvěřitnikomu.“
Petrbylohromen.„AniBolšenkovovi?“Pamatovalsi,kolikrátStalenin
veřejněchválilBolšenkovovuloajalituaoddanost.Nepředváděltoto
přesvědčeníinamájovéoslavě?
„Bolšenkovovinejmíňzevšech,“řeklStalenin.„Onjetounejvětší
hrozboupromůjrežim,můjživot.Atvůjživottaky.“
„Aleproč?“
„Bylydoby,kdyjsemBolšenkovovidůvěřoval.Jehoambicesetehdy
nejevilynijakpřehnané.Bylohromněschopný,bystrý–anaprostý
fanatik.VtěchdobáchjsembylznámýjakoČíslo1advanáct
zbývajícíchčlenůpolitbyraneměložádnáčísla.Bolšenkovodhalil
spiknutíuvnitřpolitbyra,kteréměměloodstranit.Vymohlpřiznáníod
tříčlenů,kteříbylipotézlikvidováni.Měljsemvědět,žetapřiznání
nemuselanicznamenat.Každéhomůžešpřinutitpřiznatcokoliv.Alebyl
jsemtehdypryč,nakongresuvědcůVítěznéhosvětavPaříži.Akdyž
jsemsevrátil,neexistovalajináverzeudálostí,nežkteroumipředložil
Bolšenkov.Přesvědčilmě,žetotospiknutíbylodůsledkemabsence
jasnénástupnickélinie.Takováspiknutíbudoupokračovat,říkal,tak
dlouho,dokudbudemítjakýkolivčlenPolitbyrašancidostatsekmoci,
ažměodstaví.Zeptaljsemsehonajehonávrh.Doporučil,abykaždýv
politbyrudostalsvéveřejnéčíslo,čímžbudounásilnémetodypro
zmocněnísenástupnictvívyloučeny.Souhlasiljsem.Ananeštěstíjsem
hozvděčnostiihnedjmenovalČíslem2.Teprvepočasejsemzjistil,co
mimělobýtjasnéužzpočátku–žejmenovathoČíslem2znamená
veřejněhopotvrditjakosvéhonástupce.Takževšechno,coteď
potřebujeudělat,jezbavitsemě.Atojepřesněto,coplánujeudělat.“
„AleVašeExcelence,nebylobyjednoduchýmřešenímpřidělitmu
nižšíčíslo?“
Staleninnetrpělivězamávalsvoudýmkou.„MužvBolšenkovově
postavenísenedátaksnadnosvrhnout.Představsi,žebychho
jmenovalČíslem3nebo4nebo5.Takovýveřejnýdůkazménedůvěry
byprostěznamenal,žejevnemilosti,aodtéchvílebyužnemělna
vybranou.Pokusilbysemězabít,jakmilebysemunaskytlamožnost,
dřív,nežbychzabiljeho.Jedinoumožnostíjepřekvapivýúder–
zatknouthosevšemijehospolupracovníkyarodinou,vynutitsi
přiznáníapopravitho.“
„Ale–“
„Jistěsedivíš,“pokračovalStalenin,„pročhoprostěnedámzastřelita
potomztohoneobvinímnepřátelestátu.Přemýšleljsemotom.Dvě
věcihovoříveprospěchtohotořešení.Mohlbychnapříkladobvinit
některédalší,kterépodezřívámztoho,žejsoumocambiciózní.Odvrátil
bychtakpodezřeníodsebeazabilněkolikmuchjednouranou.Můžeš
sibýtjistý,žeBolšenkovuvažujenaprostostejněomémpřípadu–
nechatmězavraždit,naaranžovatfalešnýatentátsámnasebe,nechat
některéostatníčlenypolitbyra–zvláštěAdamse–zatknout,vynutitsi
znichpřiznáníatakdále.“
Jehodýmkaznovuzhasla.Obešelstůl,abysijinacpal.
„Tyhlevěcivyžadujípečlivoupřípravu,“pokračoval.„Posíliljsemsvoji
vlastníochrankuamámagenty,kteříBolšenkovasledují.On
nepochybněudělaltotéž.Určitěužvíotvojípřítomnostiveměstě.
Soudruh,cotěsledovalminulédvatýdny,bylmýmagentem–měltě
chránitaposílatmidenníhlášení.Tensdlouhýmarukamabezpochyby
patřilkBolšenkovovi.Alejábudupředstírat,žeotéhlezáležitosti
nemámtušení.Bolšenkovajámusímejednattak,abychomnevzbudili
podezření.Akcezkterékolivstranymůžepřijítkaždýmdnem.“
KaždýveVítěznémsvětěžilvestrachu.Petrnynízjistil,žeDiktátor
sámžijevestejnémstrachujakokdokolivjiný.Muselvládnout
strachem,protožebylsámstrachemovládán.
„AještěkonomuveřejnémuvyjádřenídůvěryvBolšenkova,kterétě
takzmátlo,“pokračovalStalenin.„Musíšporozuměttomu,žetobylo
nezbytnépromojevlastníbezpečí.ČímvícedůvěryvBolšenkovaukážu
veřejně,tímobtížnějšípronějbudeotevřeněprotimněintrikovat–a
obtížnějisibudehledatspojence.Povýšiljsemho,jaksisjistěvšimnul.
Toabychzakrylsvojepodezřenívůčiněmu,atakyabychhoutvrdilv
přesvědčení,žebysvýchambicímohldosáhnoutbeznásilíazrady.
Mojemájovářečmělaještějedenúčel.Mohlbychkdykolivmít
paralyzujícízáchvatmrtvice,takžebybylonemožnéobjevitsena
veřejnosti,aBolšenkovbyměbuďdorazil,nebobyprostěpřevzalmoc
aužseoměnestaral.Takžepročneoznámit,dokudvypadámzdravě,že
jižnebuduvystupovatnaveřejnosti?Kdyžseneobjevím,takse
nebudoušířitžádnéošklivézvěsti.Dálejsemodstranilalespoňjeden
zdrojsvéhovyčerpání,a–jakdoufám–oddálildalšízáchvat…A
pamatujsi,žeačkolivtovypadá,žedávámBolšenkovovidorukyvelkou
moc,daljsemjasněnajevo,žetuhlemocmájenomjakomůjzástupce,a
ženemůžedělatnicsám,alepouzevmémjménu.“
Chvilkupotichukouřilapotézasechodilpomístnosti.
„Pravděpodobněsechcešdozvědět,jakdotohovšehozapadáš.
Nebudutizapírat,žeobviněnítvématkyvemněhlodalocelétyroky.
Říkala,žejsemzradilrevoluci!TenhleVítěznýsvětprýnení
opravdovýmkomunismem,okterýsesnažiliMarxaLeninaStalin!Ale
topřecenenípravda!Vždyťjetozhmotněnívšeho,očemkdypsalia
procopracovali…Nebobyalespoňbylo,kdybynebylolíných,
nekompetentníchsabotérůašpionů!Aleonapřestoobvinilamě!Říkala,
žeMarxvolalpobeztřídníspolečnosti,aslíbil,žejakmilebude
socialismuszdokonalen,Státodumřeazmizí.Nezavedljsemsnad
beztřídníspolečnost?Neníužžádnýchtříd,jejenomrozdílvefunkcích.
Někdotopřecemusířídit.AlejakbymohlStátzmizet?Vsocialismu,v
samotnémzákladnímkonceptusocialismupřeceStátvlastnívšechno,
kontrolujevšechno,plánujevšechno,rozhodujeovšem.Jakbytedy
sakramohlzmizet!?“TahleotázkasměřovalanaPetra,jakobytosnad
bylon,kdohoobvinil.„Nebobysnadmohlzmizet,kdybychsedokázal
zbavitvšechsabotérůazrádců.Alezradajebezkonce.Bezkonce–“
Petrviděl,jaksejehootecsnažísámsebeuklidnitstejnějakoden
předtím.
„Nejspíšchcešvědět,“vrátilsenyníjižklidnýStaleninkpůvodnímu
tématu,„jakdotohovšehozapadášty…Běhemtěchletjsempřišelna
to,žepravděpodobnězemřudříve,nežsemipodařídokázat,žese
zmýlila.Apřišlomi,žebychnalezlalespoňnějakouútěchuvtom,
kdybystybylmýmnásledovníkem.Vyrůstaljsipodlejejíchpředstavo
tom,jakbyvzdělánímělovypadat,ataktotřebabudešty,komuse
podařívytvořitopravdovýkomunismus–protožejáužto
pravděpodobněnezvládnu.“
„AleVašeExcelence,jakjsemVámříkalvčera,jájsemnaprosto–“
„Samozřejmě,žejsi.Tenhlepůvodnínápadtakynemážádnýsmysl.
Byltozkrátkajenemocionálnísenopomstě.Tensezačalrozplývat,
jakmilejsemtěvidělpoprvépředdvěmatýdny.“
„Samozřejmě,VašeExcelence,jájsemnaprostonezkušenýa
neškolenývpolitice,aletoneznamená,ženemámjiné–“
„Tohlenemácodělatstím,pročjsemzměnilsvůjnázor.Vždycky
jsemotoběuvažovaljakoojejímsynovi.Alekdyžjsemtěpoprvéspatřil
jakodospěléhomuže,takjsemsiuvědomil,žejsimůjsyn.Anyníchci,
abysbylmýmnástupcemzlepšíhodůvodu,opravdovéhodůvodu.
Pokudsetedyukážešbýtvhodným,chcitiprávěprotodátšancistátse
příštímDiktátorem.Začínásemilíbitpředstava,žekrevUldanovůbude
vládnoutdál.Užrozumímtomu,jaksecítilistaříkrálové–“
„VašeExcelence–“
„Kdyžjsmesami,můžešmiříkatotče.“
„Otče…JánechcibýtVašímnásledníkemjakoDiktátorVítězného
světa.Vím,žetoznískvěle,ale…Jáprotonemámžádnézvláštnívlohy.
Nemámprotovzdělání…Nemámnatosrdce.Jábychsechtělraději
věnovathudbě–“
Staleninnetrpělivězamávaldýmkou.„Hudbamůžebýtdobrým
koníčkem,alerozhodněneplnohodnotnýmzaměstnánímpro
opravdovéhomuže.Mimoto,jakužjsemtiříkal–jsivevážném
nebezpečí.Myslíš,žekdyžseminěcostane,taktěkdokoliv,kdo
zaujmemojemísto,nechánaživu?Žetěnechávolněchoditpoulicícha
skládathudbu?Podletoho,jaktovidím,chlapče,mášjendvěmožnosti.
NastoupitpomnějakoDiktátornebonadobrozmizet.“
Petrzůstalchvílipotichu.Nakonecřekl:„Cochceš,abychudělal,
otče?“
„Prvnívěcíbude,žetěnazítřejšímzasedánípředstavímpolitbyru.
TvojepřítomnostvMoskvěbysestejnějižbrzyprozradila.Bolšenkov
užotoběví,ikdyžsiasiještěneníjistýtím,kdoopravdujsi.Nejlepším
způsobem,jakrozptýlitpodezření,budevystoupitpřímoapředstavittě
jakoméhosyna…Alemělbychstebouzacházetsjistoupřezíravostí.
Tojetakydůvod,pročjsemtipřidělilstatusProletáře.Stejněbysměl
poznat,jakéjebýtProletářem.Dalšívěcíbude,žedohlédnunato,abys
mělskutečnékomunistickévzdělání.Mělbysmíttonejlepší.Takžetím
pověřímpřímoBolšenkovaosobně.“
„Nedámutoalepříležitost–?“
„Rozptýlítojehopodezření.Užtěsledujeateďtopřestanebýt
nutné.Aletybysmohldátpozornaněj,atosperfektnívýmluvou.
Mimochodem,málembychzapomněl:každéhočlenapolitbyramusíš
oslovovatVašeVýsosti…Nějakéotázky?“
Petrnemělžádné.
„Schůzepolitbyrabudevečtyři.Tytambuďodesetminutdřív.“
PětminutpočtvrtépříštíhodnenásledovalPetrStaleninaskrze
krátkouchodbuvedoucízjehokanceláředodalšímístnostistejné
velikosti.Zdezasedalopolitbyro.
Jedenáctmužůvčernémajedenvzelenémkabátěarmádního
důstojníkasedělokolemdlouhéhostolu,půltucetnakaždéstraně.Ve
chvíli,kdyseStaleninobjevil,vstali.
„Soudruzi,“řeklStalenin,„mámprováspřekvapení.Chcivám
představitsvéhosynaPetraUldanova!“
VzalPetraokolostoluapředstavilhokaždémučlenovizvlášť,Jeho
VýsostíČíslem2,Bolšenkovem,počínaje.Bylototeprvepodruhé,kdy
PetrBolšenkovaviděl.Bylvysokýavyzáblý–asiošestcentimetrů
vyššínežPetr.Mimojehovysokýchlícníchkostíanápadnéhonosuna
němbylynejzajímavějšíoči.Bylyjasnězelené.
DalšíbylJehoVýsostČíslo3,Adams,lišáckyvypadajícíYankee,
podprůměrněvysokýaštíhlý.Vescvrklémobličejimělvepsánu
humornouaoptimistickoupovahuaPetrsihookamžitěoblíbil.Také
munaněmpřišloněconejasněpovědomého,nedokázalaleurčit,coto
bylo.
Následovalsvéhootcekolemstolu…Číslo4,MaršálZachačevský,
velitelarmády…Číslo5,AndréGiraud,komisařproprovincie…Číslo6,
IvanOrlov,komisařpropropaganduašéfredaktorNovéPravdy…Číslo
7,NikolajPetrov,„nejstaršíčlen“…Číslo8,VladimírKilašov,komisař
Státníbezpečnosti…Petrsevejménechzačalztrácet.
UdrželsialepřehledoSovětskýchrepublikách,znichžjednotliví
členovépocházeli.NapočítalosmRusů,jednohoAmeričana,jednoho
Francouze,jednohoNěmce,jednohoAngličanaajednohoArgentince.
StaleninzaujalsvojemístovčelestoluapokynulPetrovi,abysisedl
nadruhýkonec.Všichniseposadili.
DiktátorsinacpaldýmkuazačalvyprávětPetrůvživotnípříběh.
Vynechalněkolikskutečnostíajehotónbylnyníhodněuštěpačný.
„Atakjsem,“uzavřel,„kdyžjehomatkapředrokemzemřela,musel
rozhodnoutojehoosudu.Mělbýtponechánnatomostrověaždo
koncesvéhoživotajakobříměaideologickáhrozbaVítěznémusvětu?
Nebojsemsehomělzbavit?Nebosehopokusímeopožděněobrátitk
marxismuakomunismuaudělámeznějužitečnéhočlenaspolečnosti?“
TucetpárůočíseobrátilokPetrovi,jakobybylnějakýmpodivným,
nověobjevenýmživočichem.
„Rozhodljsemseproposlednímožnostavzaljsemhosem.Chtěl
bychvědět,soudruhu,“–StaleninseobrátilkBolšenkovovi–„jestli
bychhomohlsvěřitdotvépéče?Bylbysochotenmuvěnovattrochu
času,abychomseujistili,žezačaldobře?Pozdějimumůžemenajítjiné
učiteleatinásbudouinformovatojehopokrocích,pokudnějakých
dosáhne.“
„Kdychcete,abychzačal,VašeExcelence?“
„Jaktojenbudemožné.“
BolšenkovseobrátilnaPetra.„Hlasseuměvkancelářizítra
dopolednevdesethodin.“
„Aještějednavěc,“pokračovalStalenin.„Nechci,abyměltenhle
mladíkjakékolivvýhodyjenproto,žejenáhodoumýmsynem.Záleží
jenomnaněm,zdaněčehodosáhnenebone.Užjstesiurčitěvšimli,že
jsemmudalstatusprostéhoProletáře.Běhemjehovzděláváníby
ovšembylorušivé,kdybyjakoProletářmělchoditsematampo
kremelskýchúřadech,kdebyhopořádzastavovalystráže.Takžemu
udílímdočasnýstatusauniformuNáměstka.“
PodívalsevážněnaPetra.„Budezáležetnatvýchpokrocíchvučení,
jestlititenstatuszůstane.“
Kapitola7
TAK!“řeklBolšenkov.ProhlíželsiPetraodhlavykpatě.„Tynevíš
vůbecnicohistorii,absolutněnic?“
Petrpřikývl.
„Dobrá,tobychommohlinapravitprostětím,žebychtidalseznam
knihnačtení.Načrtnutitadyaletakovývšeobecnýpřehled,abyses
mohlzačítorientovat.Celáhistorieje,stejnějakokalendář,ostře
rozdělenadodvoučástí.PředMarxemapoMarxovi.Teďmáme
napříkladrok282,cožznamená282letodMarxovanarození.Určitě
sesvkomunistickéškole,nežtibyloosmlet,naučilaspoňto!“
Petropětpřikývl.
„Tohlejealestaršídělení.Dnešníhistoricidělídějinydotřívelkých
epoch:Dávnáhistorie,DobatemnaaModerníhistorie.Dávnáhistorie
jedobou,onížvpodstatědnesnenímnohoznámoakterápředchází
věkunazývanémuDoboutemnaprůmyslovérevoluce.Samozřejměto
nebylažádnáskutečnárevoluce,bylatokontrarevoluce.Temnývěk
začalsezrozenímkapitalismu.Historikovéselišívnázoru,kdyDoba
temnavlastnězačala.Někteříumísťujíjejípočátekdoroku95před
Marxem,kdysenarodilburžujAdamSmith,jinídoroku42před
Marxem,kdybylavydanáSmithovakniha.Tahleknihadalavzniknout
propracovanémusystémuapologetikyprokapitalistickouideologii.“
„Jaksetaknihajmenovala?“
„Toužneníznámo,alektomuseještědostanemepozději.Věk
temnabyldobouodzrozeníkapitalismuaždojehokonečnéhosvrženív
sériistudenýchihorkýchválekarevolucímezilety100a184po
Marxovi,kdydošlokekonečnémuvítězstvíkomunismu.“
„Takžemoderníhistorie,VašeVýsosti–historieodkonečného
triumfukomunismuaždodneška–jevlastněcelkemkrátkéobdobí,
méněnežjednostoletí?“
„Správně.Nebuduzacházetdodetailůdlouhéakomplikovanésérie
válek,kterávedlakekonečnémuvítězstvíkomunismuasvržení
kapitalismu.SovětskéRuskosamozřejměvedlosílykomunismu.Síly
kapitalismusesoustředilykolemtoho,cojednesznámojako
Rozdělenéstáty,kteréneustáleztrácelyspojencevnějšíivnitřní.Aleto
sevšechnodočtešvhistorickýchknihách,jejichžseznamdostaneš,než
odejdeš.“
Udělalsipoznámkudoblokupředsebou.
„Teďtichcihlavněpovědět,“pokračoval,„ohlavnímdůvodu
komunistickéhoúspěchu.Začalijsmespatrněkaždoupředstavitelnou
nevýhodou.Nepřítelměllepšívýzbroj,byltechnickypokročilejší,měl
většívýrobníkapacity,vícezdrojů.Amyjsmejeporazili,protožejsme
mělijednustrašlivouzbraň,kterouonipostrádali.Mělijsmevíru!Víruv
našivěc!Víru,kteráaninaokamžiknezakolísalaanezaváhala!Věděli
jsme,žemámepravdu!Pravduvevšem!Vědělijsme,žeoninemají
pravduvničem!“
Bolšenkovužskorokřičel.Zarazilsenaokamžik,jakobysichtěl
nechatklesnouttlak.
„Nepřítelnikdynemělopravdovouvíruvkapitalismus,“pokračoval.
„Začalismálemarychleztráceli,coměli.Ti,kteříseobrátilikvířev
komunismus,pronějbyliochotnizemřít.Alenikdonebylochoten
umíratprokapitalismus.Tobybylopovažovánozavtip.Tounejlepší
věcí,kterounašinepřátelédokázalinapodporukapitalismuvymyslet,
nakonecbylo,žetoneníkomunismus!Anioni,zdáse,nevěřili,žeby
mělkapitalismusnějakápozitivasámosobě.Atakseprostěsoustředili
naodsuzováníkomunismu.Alejejichzpůsob,jakčelitvýzvě
komunismu,bylnapodobitho.Vzdávaliseslužebkapitalismuaněčeho,
čemuříkalisoukromépodnikání–užsepřesněneví,cotentotermín
znamenal–akaždoureformou,kterouzavedlijakoodpověď
komunismu,udělaliveskutečnostikrokkpřijetíkomunismu.Každá
jejichreformatotižznamenalaméněmociprojednotlivceavícemoci
proStát.Krokzakrokemsevytrácelaindividuálníkontrolanadzdrojia
nadprodukcí.Krokzakrokembylatatokontrolasvěřovánadorukou
Státu.Nejdřívtoještěnebylo„vlastnictví“,alejenomrozhodovací
pravomoc,kterábylaStátusvěřená.Tiblázni,cosesnažili„reformovat“
kapitalismus,nedokázalipochopit,žerozhodovacípravomoc,právo
užívat,jezákladem„vlastnictví“.Takžejednotlivcůmkrokzakrokem
sebraliprávourčovatsisvojevlastníceny,rozhodovatotom,cobudou
produkovatakoliktohobudouprodukovat,právonajímatapropouštět
pracovníkypodleuvážení,právodohodnoutsenapodmínkách
zaměstnání.Stím,jakjejichvládypostupněurčovalyvšechnytytověci,
postupovalikrůčekpokrůčkumístojednohovelkéhologickéhoskoku.
Muselobýtzábavnéjesledovat,jakotrockynapodobujíkomunistické
pětiletéplánysvýmivlastnímičtyřletýmiplány.Tobylysamozřejmě
takéStátníplány.Dnestovypadáneuvěřitelně,aletilidétenkrát,zdá
se,opravduvěřili,žekdyžtonazvoučtyřletýmplánemmístopětiletým,
zabránítomu,abykaždýpoznal,jakájetoimitace.Veskutečnosti
někteříasibylitakhloupí,ženejdříveaninepoznali,ženapodobují
komunismus.“
Odmlčelse,abyseosvěžilsklenicívody.
„Vestručnostikapitalistickýsvětkrokzakrokempřijalzákladní
premisukomunismu:žejedinecponechanýsámsobějechamtivý,
necitelný,hloupýanezodpovědný.Že„individualismus“a„svoboda“
jsouprostěeufemismyprozákondžungle,člověkčlověkuvlkemamysli
jenomnasebe–nestarejseodruhé.Žejsoutoeufemismyproanarchii
ažepouzeStátjezodpovědným,pouzeStátmámoudrost,pouzeStát
můžebýtspravedlivým,pouzeStátusedávěřitapouzeStátumábýt
svěřenamoc.Přijalitutopremisu,alepostrádaliodvahujinásledovataž
dologickéhovyústění.Neměliodvahupřiznat,žejednotlivec,kterýnení
nikomuodpovědný,musíbýtzbavenveškerémoci,ažeStát,kterýje
odpovědnýakterýreprezentujevšechnylidi,musíbýtjedinýma
výhradnímdržitelemveškerémoci.JediněStátmůžečinitrozhodnutí,
jediněStátumíposouditvšechnyjejichdopady–“
Zvedlsezežidle.„Možnájeještěpřílišbrzootomhlevšemmluvit.
Alebylosnadpřekvapením,žebylkapitalistickýsvětporažen?Bylo
překvapením,žeztrácelpodporovatelevnějšíivnitřní?Víš,cojedenčas
dělaliameričtívůdci?Rozdávaliposvětěspoustuvelkolepýchdarůa
snažilisepodplatitzbyteksvěta,abysenepřidávalkekomunismu!
Myslelisi,žesivírumohoukoupit!“
„Acosestalo?“
„Cobysčekal,žesestane?Kdyžostatníburžoaznízemězjistily,že
mohouodRozdělenýchstátůvelmisnadnodostatspoustupomoci,
začalynaznačovat,žekdyžjinedostanou,přejdoukekomunismu.Brzy
samytytozeměuvěřily,žejedinýmdůvodem,pročsenepřidatke
komunismu,jepodporaodRozdělenýchStátů,ažehlavnímdůvodem,
pročzbrojitprotinám,neníjejichvlastnízachování,aleopětpodpora
odRozdělenýchstátů!KdyžodnichburžoazníAmerikachtěla,abyse
vyzbrojily,věděly,žezatomohoudostatvelmidobřezaplaceno!Avíš,
kčemutytozeměvyužilyvětšinuamerickýchdarů?Kfinancování
sociálníchprogramů–tedyjinýmislovykpřímémuposunuke
komunismu!“
Ušklíblseapaknáhlezasezvážněl.„Nebylopakpřekvapivé,žeoni
mohlipodplatitjenněkolikmálošpionůmezinámi,zatímcomyjsme
mělispoustudobrovolnýchšpionůmezinimi–spoustulidí,kteřínám
dodávaliinformacerádiazpřesvědčení,lidí,kterýmjsmenemuseliani
nicplatit,lidí,kteřízradilisvojezeměradostně,zpocitupovinnosti,
protožejejichzeměnemělypravduaprotožeonisloužilivyššímuúčelu,
účeluhumanity!“
NaPetrahlubocezapůsobilavášeňapřesvědčenítohotomuže.
„Doufám,žemipromineš,“řeklBolšenkov,„žejsemsenechalunést
odpůvodníhotématu.“
„Ne,ne,“řeklPetr,„tohlejepřesněto,cosepotřebujinaučit.Mohu
mítjednuotázku?Pročvlastněburžoaznízeměprotikomunismuvůbec
bojovaly?“
„Bojovalyprotikomunismu,protožebyly„proti“komunismu.Tobyla
jedinávěc,nakterésedokázalydohodnout.Alenikdyvlastněnevěděly,
procojsou.Zacobojují.Každýbylproněcojiného.Nikdoneměl
odvahubránitsamotnýkapitalismusajehohlavnízáklady.Každýznich
mělsvůjvlastnímalýplán,jak„reformovat“kapitalismus.Myslelisi,že
mohouodvrátitkomunismuspouze„napravenímzlořádů“.Každýjejich
plánpronapravenízlořádůbylalekrokemksocialismuakomunismu.
Dohadovalisemezisebou,kamažmohouzajítnacestěkekomunismu,
abyhomohliporazit;nakolikmohoupřijmoutkomunistickémyšlenky,
abyjemohlizničit.Vím,žetohlevšechnozníneuvěřitelně,aleujišťuji
tě,žetotakbylo.“
„Atovůbecnikdonemělvíruvkapitalismus?“
„Nevtomsmyslu,vekterémlidénanašístraněvěřilivkomunismus.
Nejsilnějšíznašichnepřátelbylipolovičatíavlažní.Onipouzevymýšleli
omluvyprokapitalismus.Říkali,žekapitalismusisevšemisvými
chybami–asoutěžilimezisebou,kdotěchchybnajdevíc–žetedy
kapitalismussesvýmichybamijepravděpodobnětakdobrým
systémem,nakolikmůžerozumnýčlověkočekávat–atakdáleatak
dále.Aprotojsmejezničili.“
Bolšenkovsirychlýmpohybempřejelrukoupokrku,abynaznačil
useknutouhlavu.
„Alepojďmeseposunoutvhistorii.Poraziliazneškodnilijsmejejich
vůdce,alenašepráceještězdalekanebylahotová.Muselijsmevyrvatz
kořenůcelouprohniloukapitalistickoucivilizaci,tak,abysesamotná
vzpomínkananivypařilazmyslílidí!“
„Myslítetím,ženašipředchůdcirozdrtilivšechno?Nesnažiliseoddělit
dobréodšpatného?“
„Oddělitdobré?Comohlobýtdobréhonanaprostoprohnilé
civilizaci?Comohlobýtdobréhonatom,cobylovybudovánonalži?Co
dobréhomohlobýtzaloženonanespravedlnostiavykořisťování?Co
mohlobýtdobréhonaburžoazníideologii?Kdyžvroce261propuklv
Moskvěmor,takéjsmemuselizastřelitkaždého,kdohodostal,
abychomzabránilišířenínákazy.Mohlijsmesnadrozdělovatlidina
„dobré“a„špatné“?Mělimor!Kdokoliv,kdovsoběmělmikrobymoru,
představovalhrozbuproostatní!Astejnéjetoskýmkoliv,kdovsobě
nesemikrobykapitalismu!“
„Atakjsmezačalipracovatnaodstraněnívšechpozůstatkůprohnilé
kapitalistickécivilizace.Srovnalijsmesezemívšechnykostely.Nevěřil
bystomu,alenašliselidé,kteřísitrouflizpochybnittenhlekrok.Říkali
kostelům„architektonickémonumenty“,„zamrzláhudba“.Neumíšsi
představit,jakénesmyslyříkali.Architektonickémonumenty!
Monumentypověrčivosti!Monumentyuspávání,otráveníazotročení
lidu!Jakátomohlabýtjinákrásanežjedovatápseudokrásatoho,co
bylovybudovánonalži!Pakbylysamozřejmězničenyaspáleny
všechnynáboženskéobrazyasochy.Počkej,ažsipřečteš,jakýabsurdní
povyksekolemtohostrhnulvItalskésovětskérepublice!“
Cynickysezasmál.„No,pakbylysamozřejměpálenyidalšíobrazy,
kteréspočívalynaburžoazníideologiiaapologeticekapitalismu.
Zachovalosejenomněkolikobrazů–portrétyKarlaMarxe,Lenina,
Stalinaapárdalších,kteréukazovalypovstáníproletářůprotijejich
pánům.Naštěstíjsmejichnezachovalimnoho.“
„Ataksedostávámekeknihám!…Našipředchůdcisimysleli,žebude
lepšínepálitjevšechnynajednou.Pohrávalisistímjakokočkasmyší.
Ujištěníoumírněnosti,tak,abysenezvedlapřílišsilnáopoziceiz
našehovlastníhotábora.Nejdřívesepálilajenombrakováliteratura.
Pakvůdcirozhodli,žesemusíspálitvšechnykapitalistickéknihyo
ekonomii.Protitomunemohlnikdonicnamítat!Takjednohoprvního
májeshořelacelákapitalistickáekonomie,celýprohnilýsystém
apologetiky…Jámyslím,žejsmeještědostatečněneoceniliohromný
pokrok,kterýsestaltohodne!Přirozenějsmepotommuselispáliti
hodněnašichvlastníchknih,kteréobsahovalyodpovědina
kapitalistickouapologetiku,tak,abynikdonebylschopenztěch
odpovědízrekonstruovatmyšlenky,nakterýchbylkapitalismus
založen.“
„Paksamozřejměpřicházelanařaduiostatníliteratura.Atadynaši
předchůdciopětprojevilivelkoumoudrost.Dvatýdnypospálení
kapitalistickéekonomieoznámili,žesemusíspálitveškeránáboženská
literatura,aležetobude–cosetýčeničeníknih–všechno(proten
okamžik).Tak17.květnaspáliliveškerékopieknihyzvanéBible–ta
působilapřišířenídialektickéhomaterialismuvelképotíže.Spolusnimi
bylasamozřejměspálenatakévšechnaostatnínáboženskáliteratura
jakomodlitebníknížkyastohykázání,kterápravděpodobněstejně
nikdonečetl;našipředchůdcichtělinicméněmítjistotu.“
„Několikměsícůpotébylooznámeno,ženovýrežimVítěznéhosvěta
ještěbohuželvbezpečíneníaaninebude,atodotédoby,nežsespálí
veškeráburžoaznífilosofieaetickéteorie.Atakbylytakéodevzdány
plamenům.“
„Veškeráexistujícífilosofie,VašeVýsosti?“
„Samozřejmě–všechnokroměmarxistickéfilosofie,protožeconení
marxistické,jebuďškodlivé,nebozbytečné.Našipředchůdcitakspálili
všechnyknihyopoliticeasociologii.Tyužívalydostčastoslovajako
„svoboda“a„demokracie“vkapitalistickémsmyslumístov
komunistickémaproletářskémsmyslu,takžebyznichpovstávala
spoustazmatků.Svobodoumínilysvoboduzemříthlademnebo
dokoncesvobodukritizovatStát–dovedešsitopředstavit?A
demokraciímínilytajnévolby,vekterýchaninelzevystopovat,který
člověkprocohlasoval.Jakbysedalavtakovémsystémuvypátrat
neloajalita?Demokraciídokoncemínilyimožnostotevřenéa
organizovanéopozicekexistujícívládě!DíkyMarxoviseotonaši
předchůdcipostarali!“
„Dalšíhranicehořely,kdyžsepálilyhistorieabiografie.Všechnose
toodehrávalovněkolikaměsíčníchintervalechadalšíkroknikdynebyl
oznámendříve,nežhoOchránciřádněnaplánovaliapřipravili.Ve
prospěchtakovéhopostupusedáříct,žetozmatearozdělíopozici.
Vždyckyřekneš,žekrok,kterýchcešprovést,užbudetenposledníaže
nenípříklademprojakýkolivdalší.Žejsoublázni,kdyžmluvíonějakých
principech,protožekaždýkrokjenaprostojedinečnýamusíbýt
posuzovánodděleněodvšehoostatního.Ažejsounaprostíhysterici,
kdyžodporujítomu,coještěnikdoaninenavrhnul.“
„Buržoazníhistoriebylasamozřejmětakéškodlivá.Bylatotižv
přímémrozporusdialektickýmmaterialismemadokoncemanipulovala
sfaktytak,žemohlalidipřivéstkmyšlence,ženekaždýstřetv
dějináchbyltřídnímbojem.Nejenžetitohistoricipředstírali,žesecelý
světvkapitalismustalbohatším,dokonceimluviliotom,žechudía
dělnícivněkterýchkapitalistickýchzemíchtakébohatli–ačkolivve
skutečnostitrpělihladyaumíralijakomouchy.“
„Alejak,“začalPetr,„potomdošlokrůstupopulace–?“
Bolšenkovhopokáral.„Budelépe,kdyžsinechášsvojeotázkyažna
závěr…Takžepotombylyspálenyencyklopedie–ktomustačilojen
vyhlášenípůldenníhovolna–apakpřišladoplamenůvšechnadramata,
rományapoezie–všechnosamozřejměprosákléburžoazníideologií–“
„Nemělisnadžádnévelkébásníkynebodramatiky,jakomámemy?“
„Jakbymohli,kdyžjejichbásníciadramaticibuďničemunerozuměli,
nebobylipouzenajatýmipisálky,kteřímělipotěšitbohatéamocné?“
„Acopakžádnýzjejichrománůneútočilnakapitalismus?“
„Alesamozřejmě,žeútočil–takovýchbylavětšina.Jenžetotyto
románydělalynekompetentně.Vkaždémpřípaděsvoupráciodvedly.
Rozdělily,zmátlyapodkopalyopoziciprotikomunismu.Nu,akdyžuž
bylaopozicetotálnězničená,jakémudalšímuúčelubymohlasloužit
takováliteratura?Většinaromanopiscůvysmívajícíchseburžoaziia
podkopávajícíchněkterýzezákladníchpilířůkapitalismujakonapříklad
„soukromévlastnictví“taknavícvždyckyvypadala,žechcezachovat
nějakýjinýpilíř,nějakouburžoazníčikapitalistickouhodnotujakotřeba
„svoboduprojevu“,„svobodusvědomí“nebojinouzhoubnoudoktrínu.
Titoautořinemělitunejmenšípředstavuotom,jakapročtyhle
kapitalistickéhodnotydržípohromaděažejednastejněnemůže
existovatbezdruhé.“
„Paksinašivůdcivzalinamuškuhudbuapřikázalispálitveškeré
existujícínoty–samozřejměsvýjimkouInternacionályaněkterých
dalšíchrevolučníchpochodůapísní–“
„Coalebylošpatného,VašeVýsosti,naexistujícíhudbě?“
„Cobylošpatného?Ptejse,conaníbylodobrého!Samozřejměse
objevilaspoustalidí–advaznichdokoncevsamotnémpolitbyru–
kteříříkali,žeburžoazníhudbajeneškodná.Myslelisi,žesvýjimkou
velkéhomnožstvíburžoazníchmilostnýchpísníplnýchfrázía
sexuálníchtužebapísníovlastiadomověasvoboděavlasteneckých
písní–avšechentenhlebraksamozřejměnikdonehájil–myslelisi,žes
těmitovýjimkamibyzbytekmohlzůstatzachován.Naštěstíbyli
přehlasováni,protožeburžoazníhudbanezbytněreflektujeazachovává
všechnydruhyburžoazníhocítěníaemocí–“
„Alejakouškodu,“vpadnulmudořečiPetr,„můžečistýhudebnízvuk
–“
„Jakouškodu?Podívejsenahudebnístupnici!Tojesymbol
buržoaznínerovnosti,některénotyjsouvýšnežjiné–“
„Alenemámenerovnostvnašemvlastnímsociálnímsystému?
NerozdělujemelidinaOchránce,Proletáře–“
„Tonenínerovnost,tojepouhérozlišenífunkcí.Nebudemesem
tahattytozáležitosti,dokudnaněnepřijdeřada.Avžádnémpřípadě
neexistuježádnápodobnostmeziburžoaznínerovnostíarozdělením
tříd,ježseodrazilovjejichhudebnístupnici–dokoncemělidurovou
tóninu(vangl.majorkey)prozaměstnavateleamollovoutóninu(minor
key)prozaměstnance–anezbytnémrozdělenífunkcívkomunistické
společnosti.Věděljsi,žeburžoazníhudbaměladokoncepřiznané
disonance?Proletářskáhudbasmíobsahovatjenomtunejčistší
harmonii,abyreflektovalaryzíanerušenouharmoniikomunistické
společnosti!“
Petrcítil,žebyvtomhleboděmohlonbýtučitelemaBolšenkov
žákem.Mělpodezření,žebyBolšenkovnepoznalrozdílmezi
dominantnímseptakordemadírouvzemi.Mohlbymuvyprávět,jak
nezbytnájedisonanceajejírozkladproharmonii.Místotohosemírně
zeptal:„BylMozartkomunistickýmskladatelem?“
„Mozart?VelkýMarxi,ne!Tenskládalvšechentenbrakna
objednávkuarcibiskupů,císařůadokonceiprocírkev!Takžesidovedeš
představit,jakýtomuselbýtkýč.“Bolšenkovsenaněhonáhle
podezřívavězadíval:„OdkudvlastnětyvíšoMozartovi?Tyjsihrál
Mozarta?“
Petrpřipustil,žeano.Bolšenkovrezignovaněrozhodilrukama.
„Tojenomdokazuje,žejsemmělvždyckypravdu.Vždyckyjsemříkal,
ževpřípaděhudbynašikomunističtípředchůdciprojevilivelikou
slabostalaxnípřístup.Amynesemenásledkyaždodnes.“
„Tohlesestalo.PřikázalisicevšechnuhudbuzTemnéhověkuspálit,
atakyspálenabyla.Sjednouvěcíalenepočítali–slidskoupamětí.“
„Lidésipamatovalityohně?“
„Ne!Lidésipamatovalituhudbu!Hudebnícisipamatovalihudbu!
Pamatovalisijiskorovšechnu!Věděljsi,žeexistovalidirigenti,kteřísi
pamatovalicelésymfonie,ikdyžtytobylynapsányprostovkynástrojů?
Taksemezižijícímihudebníkyzachovalyvzpomínkynaburžoazní
skladatele,jakýmibyliMozart,Beethoven,Brahms,Bach,Haydn!A
pianistésisamozřejměpamatovaliveškeréklavírnískladbyatakdále.“
„Toměmocnepřekvapuje,“řeklPetr,„alecosestímmělodělat?“
„Mělivymazatvzpomínkynamelodievymazánímkaždého,kdosity
melodiepamatoval!Nebojealespoňmělizakázatkomukolivhrát,
zpívatnebosipobrukovatpodtrestemsmrtiavzpomínkabytak
postupněodumřela…Alevtomhleohledubylinašikomunističtí
předchůdcilaxníaslabí.Dělalikompromisy.Dovolililidempřepsatstaré
partituryadokoncezpívatstarépísně,vekterýchbylaslovapísnípouze
nahrazenaproletářskouverzí.Tytověcidokoncemůžoubýtinadále
hranéaposlouchanévybranýmipříslušníkyvnitřníhokruhu.“
„Aha,takprotomiJehoExcelencedovolilanaučitseMozarta!Aproto
jsemnemohldostatjehopartituryvknihovněbezzvláštníhopovolení.“
„JehoExcelenceneděláchyby.“Bolšenkovnahrudiudělalprstem
znameníSapaksevýznamnězadívaldoprostoru.
„Dobrá,takpokračujme.Největšírozkolvpolitbyrunastalvotázce
vědy.Buržoazníbiologiebylnesmysl.Buržoazníastronomiebyla
zbytečná.Aleburžoaznímedicínabylavelmiužitečnáiprokomunisty…
Aburžoaznífyzika,chemieamatematikabylyzasenezbytnév
průmysluastavitelství…Všechnydůležitéobjevyvevěděamatematice
ostatněučiniliRusové–“
„Vždyckyjsemchtělvědět,“řeklsePetr,„kdoobjevildiferenciální
počet.“
„Užjsemzapomněl,“řeklBolšenkov,„jestlitobylČajkovskýnebo
Lenin…Vkaždémpřípaděseocelévěcivedlydlouhédebatyanakonec
bylorozhodnuto,žeproběhneselektivníčistkavědy.Spálilysevšechny
knihy,alepředtímseznichokopírovaloto,conámmohlobýtužitečné,
apřepsalosetozmarxistickéhoúhlupohledu.“
„Acokdyžněkdoneodevzdalnahranicivšechnyknihy,kdyžtobylo
požadováno?“
„Bylzavedentrestsmrtiprokaždého,vjehoždrženíbysenějaká
knihanašla.Pokudbysenašlavdomě,byltrestsmrtiprocelourodinu
aprodvědalšínáhodněvybranérodinyzesousedství.Takževšichni
přirozenědávalipozornato,jestliopravdukaždáknihabude
odevzdána.“
„Lidébylipřinucenidonášetjedennadruhéhoanavzájemse
zrazovat?“
„Jakjinakbysedalaodvéstopravdudůkladnápráce?“
Petrzůstalzticha.Jehomyšlenkyzalétlyzpátkykekulackérodiněv
prvomájovémprůvodu.„Cosealestalo,“pokračovalpochvíli,„kdyžsi
lidézapamatovalipoeziistejnějakohudbu–nebočástiher–neboděj
románů?“
„Ha,“odpovědělBolšenkov,„teďsedostávámektomu
nejbrilantnějšímukrokunašichkomunistickýchpředchůdců–k
vynálezumarxanta!“1
„Nemluvilisnadlidévždyckymarxantem?“
„Ne,dokudnebylstarýkapitalistickýsvětzceladobyt!Naši
předchůdcisiplněuvědomovaliproblém,nakterýjsiteďnarazil.Věděli,
žebysilidémohlizapamatovatpříběhyaveršeapředávatjezjedné
generacenadruhouústně.Atakvynalezlinástroj,kterývyřešilne
jeden,aleskorovšechnyjejichproblémyjedinýmúderem!“
Bolšenkovsedramatickyodmlčel.
„Vytvořilinovýjazyk–marxanto-adonutilikaždého,abyseho
naučil!“
„Nevidíš,kolikaproblémůsetímzbavili?“pokračoval,usmívajese.
„Jazyk,vekterémmyslíme,determinujezpůsob,jakýmmyslíme.Slova,
kteráužíváme,jsouzatíženavýznamy,kterépředurčujínašezávěry.
Všechnystaréjazyky–kteréjsouužmrtvéanaštěstínevzkřísitelné–
bylyzatíženyodsaméhopočátkuburžoaznímiakapitalistickými
konotacemi,implikacemi,emocemi,city,postoji.Jižjsmeviděli,čeho
všeholzedosáhnout,pokudsepropopisvěcípoužijepatřičného
slovníku.Totobylvelkývynálezavelkýtriumfnašehoprorokaa
zakladateleKarlaMarxe.Kdyžvmanévrovalsvéoponentydopozice,
kdyzačalipoužívatjehoslovník,ocitlisevlingvisticképasti.Kdokoliv,
kdopoužívámarxistickétermíny–kapitalismus,finančníkapitalismus,
buržoazie,drobnáburžoazie,proletariát,masy,třídníboj,třídní
antagonismus,kapitalistickýimperialismus,historickýdeterminismus,
dialektickýmaterialismus,utopismus,kapitalistickévykořisťování–
kdokoliv,kdopoužívátytotermíny,spolusnimizároveňpřijímá
koncept,kterýhonevyhnutelněvedekmarxistickýmzávěrům.Proč
potomnedokončitanestvrditintelektuálnítriumfvymazánímvšech
slovobsahujícíchburžoazníkonceptanenahraditjeslovyobsahujícími
marxistickýkoncept?“
„Totoudělalinaširevolučnípředchůdci.Svolalishromáždění
nejpřednějšíchmarxistickýchdialektiků,lingvistů,lexikografů,
sémantikůapropagandistůanařídilijimvytvořitzcelanovýjazyk.
Vytvořilislovníkobsahujícínejennováslova,alenovoupřesnou
marxistickoudefinicikaždéhoslova.Nahradiliburžoaznígramatiku
novouproletářskougramatikou!“
„Alejakzařídili,abyselidénaučilinovýjazykasvůjstarýzapomněli?“
„Přinutilijepřijmoutnovédvoujazyčnéslovníkyvydanéprokaždýz
bezpočtutehdyexistujícíchjazyků.Každýztěchtoslovníkůbyl
očíslovánasmělzůstatvjejichdrženíjenpotřiroky.Mezitímsena
školáchzačaloučitpouzemarxanto.Dětiidospělímělitřirokynato,
abysenaučilinovýjazyk.Pakmuseliodevzdatdvoujazyčnéslovníky,
kterébylyspáleny.Vše,comělonějakouhodnotu,bylopřepsánoa
přeloženodonovéhojazyka.Aodtédobynesmělpodtrestemsmrti
nikdopoužítnicjinéhonežmarxanto!“
„Teďsiuvědom,jakdalekojsmeseposunulitímtojedinýmkrokem!
Staréburžoazníjazyky,slova,významyakonotacebylyzcelazničeny.
Lidembylopodtrestemsmrtizakázánovyslovitveršnebofrázi,kterou
bysipamatovalizestaréhojazyka–ajejichvnucibyjimužstejně
nerozuměli.Vítěznýsvětbylstmelendohromadyjediným
mezinárodnímjazykem!Atentojazykbylsámtakvymyšlenaslovav
němtakdefinována,ženikdonemůžedospětkjinýmnežmarxistickým
závěrům!“
„Vytvořilijsmenovoupoezii,novouvědu,novoulogiku!Znamenalo
točistýstůl,novýzačátek,novýúsvitvhistoriilidstva!“
Bolšenkovovivzrušenímzářilyoči.
„Mluviljsemuždostdlouho.Jsitaknevzdělanýajetohotolik,co
bychtimělříct,avzrušeníztoho,žemámpředseboupoprvé
dospěléhomuže,kterémumohuvylíčithistoriiVítěznéhosvěta,
způsobilo,žejsmedalekopřetáhlihodinu,kteroujsemsivyhradil.Tady
mášseznamknih.“
Rychlenačmáralnějakájménadozápisníkuavytrhnutýlistpodal
Petrovi.„Tojsounejlepšíhistoricképráce–ačkolivjestlizačnešs
trojdílnýmOrdanovem,nebudešpotřebovattydvěmenší:tojsou
pouzepopularizačníshrnutí.Vyzvednisijedneszknihovny.Apřijď
zítravdeset.“
„Mátečas,VašeVýsosti,najednuotázku?“zeptalsePetrna
odchodu.
„Ocojde?“
„JestližebylyvšechnyknihyzTemnéhověkuzničeny,abytakbyla
vymazánavzpomínkanatutotakzvanoucivilizaci,jakto,žeonítoho
tolikvíte?“
„Zdáse,ženerozumíš.To,cojsemtiteďpřednášel,jesoučasná
oficiálníhistorietohozanikléhosvěta.Jetohistorie,jejížvhodnostk
učeníodhlasovaliOchránciVítěznéhosvěta.Kdyžbylyodstraněny
všechnystaréknihy,museloserozhodnout,jakáhistoriepřijdenajejich
místo.To,cojsemtiříkal,byladohodnutáhistorie.“
„Stalysealevěciopravdutakhle?Bylotoskutečnětak?“
„Tohletivysvětlím,ažsedostanemekneomarxistickélogice.Jedinou
otázkou,kteroubychomsiměliklástonějakémtvrzení,není:„Byloto
tak?“ale:„Kčemutobudedobré?“
„Myslítetím,ženevíte,jestlito,cojstemipřednášel,jepravdanebo
ne?“
„Coznamená„pravda“?Pravdaje,jaksemůžešdočístveslovníku
marxanta,pouhýnástroj;pravdajejednodušejakékolivpřesvědčení,
kteréfungujeuspokojivě.Pravdajecokoliv,cojedobrépro
komunismus.Toseužaledostávámekcelémupředmětu
neomarxistickélogikyatímsedneszabývatnebudeme.Přijďzítrav
deset.“
Kapitola8
STALENINvzalkuspapíruanapsalnanějsvůjpodpis.Pakho
posunulkPetrovi.
„Zkustonapodobit.“
Petrsesnažil.
„Zkustoznovu.“
Druhýpokusdopadloněcolépe.Staleninsivzalčistýlistašestkrát
nanějnapsalsvůjpodpis.
„Vezmisito.Aťsenikdonedozví,žetomáš,aleneustálenacvičujmůj
podpis.“
„Kčemutoalebude–“
Staleninsivýznamněukázalnasrdceapakudělalvágnígesto
směremkesvéhlavě.„Můžememítméněčasu,nežsemsimyslel.“
PodívalsehodnotícímpohledemnaPetrovunovou,alenepadnoucí
uniformuNáměstka.
„Tadymášadresuméhoosobníhokrejčího.“PodalPetrovikartičku.
„VezmetimírynauniformuOchránce,aletubudešnosit,ažpřijdečas.
Ateď,“jehotónsestalnečekaněmírným,„existujeněcojiného,cobys
chtěl?“
Petrsebralodvahu:„Bylobymožné,otče,abychdostalklavír?“
„Vtéhledoběsinemůžemedovolit,abysplýtvalsvýmčasem
tlučením–“
„Jenomnahodinudenněkaždývečer?IveTvýchorganizovaných
rekreačníchčetáchexistuje–“
„Buduotompřemýšlet.“
VevládníknihovněPetrzjistil,žebyktomu,abydostalknihy,které
mudoporučilBolšenkov,potřebovalspeciálnípřídělovélístky.Ažei
potombyjejichdodánítrvalonejménětýden.Pakhonáhlenapadlo,že
bysityknihymohlpůjčitvměstskéknihovně,kdepracujeEdit.
Odsvéhoútěkusezaníneodvažovalzajít.Alenapadloho,žemu
jehonovánáměstkovskáuniformadávápříležitostdátvěcido
pořádku…
Jejípohledbylnepřátelský.
„Chtělbychseomluvitzatenpolibek–“začal.„Otonejde.Kdyžjsi
věděl,žetěsledujestátníbezpečnost,apřivedljsijeknašemudomu–“
„Alezjistiljsem,žeměnesledujíproto,žebyměpodezírali,aleproto,
žeuvažovaliomémpovýšení.Vidíš?“Ukázalhrděnasvojinovou
uniformuNáměstka.
Samotnéhohopřekvapilo,jakvěrohodnětotovysvětleníznělo,ajak
siříkal,nebyloanidalekoodpravdy.
Nejenžedostalknihy,aledokoncesemupodařilodomluvitsi
schůzkunadalšíden.
Nocpakstrávilvpokojinaubytovněusilovnýmnacvičováním
podpisusvéhootce.
Kapitola9
BOLŠENKOVpřisunulkřeslokPetrovi.
„Jetuněco,“začal,„cojsemtiasivčeranevysvětlildostjasně.Ptal
ses,jakto,žetohotolikvímohistoriiTemnéhověku,kdyžbylyvšechny
záznamyzničeny.Řekljsemti,žeto,coznám,jedohodnutáhistorieté
doby,historie,okteréjsmerozhodli,žesebudeučit.Měljsemale
dodat,ženěkolikspecialistůzřadOchráncůmápřístupkrozsáhlejším
znalostemminulostinežzbytekVítěznéhosvěta.Pokudsenadtím
zamyslíš,brzypřijdešnato,pročtomutakje.Staréchyby,staréomyly,
starézvrácenéanebezpečnédoktrínyzDobytemnamajítendencise
navracet.Mohlybysenavrátitsobjevenímnějakéstaréknihy–ikdyž
tonenípravděpodobné–nebojakosvýmzpůsobemspontánnívýmysl.
Vkaždémpřípaděmusímemítpřipravenyodpovědi.Maláskupina
učencůmeziOchráncimátedypovolenpřístupkvěcem,kterébypro
zbytekpopulacebylynebezpečné.Taksemohlostát,žeses–
předčasně–dozvěděloMozartověhudbě.“
„Mátetímnamysli,VašeVýsosti,žetytoznalostijsouutajeny
masám?“
„Budevhodné,kdyžhobudešhrátmimojejichdoslech.Lepšípříklad
jealevekonomii.VerzeKapitáluodKarlaMarxe,kterájedostupnáve
veřejnýchknihovnách,jesamozřejmězkrácenýacenzurovanýtext.
Nenítoprostýpřekladpůvodníknihydomarxanta.“
„Pročne?“
„Protoženašikomunističtípředchůdcivypustiliveškerépasáže,ve
kterýchMarxpopisujekapitalismusazekterýchbyseněkomumohlo
podařitzrekonstruovat,jakkapitalismusdoopravdyvypadal.Byloby
očividněbláznovstvímdovolit,abysetakovémyšlenkyněkomudostaly
dohlavy.Lidéponechánisamisobějsouschopnivšechdruhů
perverzníhomyšlení.“
„NehrozíaletotéžOchráncům?“
„Utěchmámemocnébezpečnostnípojistky.Ochráncizaprvé
představujínecelousetinuzcelkovépopulace.Určitěužjsizjistil,jak
mocnýaprestižníjetostatus.NikdozOchráncůnebuderiskovatsvou
pozicilehkomyslně.AzadruhéaniOchráncinemajípřístupkeKapitálu
adalšímposvátnýmtextůmvoriginále.Dokonceispeciálnívydánípro
Ochráncebylourčitýmzpůsobemzcenzurovánopřipřekladu–ikdyž
nenatolikjakovydáníurčenémasám.MusímeučencůmmeziOchránci
poskytnoutdostatekznalostí,alezasenepříliš,abysestaréchyby
neopakovaly.“
„Nenítohlevšechno,VašeVýsosti,třídnísystém?“
„Vžádnémpřípadě!Nikdonemávyššípříjemnežkdokolivjiný!Nikdo
nikohonevykořisťuje!Nikdynezaměňujrozdílvefunkcíchsrozdílem
mezitřídami!“
„Acovšechnytyrozdílyvuniformách?“
„Typrostěoznačujírozdílyvefunkcích.Předpokládám,žetiotomuž
řekli.Ochráncipředstavujíméněnež1%populaceaNáměstci10%.
Jakjejichnázvynaznačují,jsoutopouhénástrojevládnoucího
proletariátu–jehomluvčíapředstavitelé.Jednajípouzejménem
proletariátu,kterýpředstavujetřičtvrtinycelépopulace.“
„Jestližeproletariátpředstavuje75%populace,Náměstci10%a
Ochránci1%,“řeklPetr,„taknámještězbývá14%lidí.“
Bolšenkovnanějvrhlostrýpohled.„Jsidobrýmpočtářem,aletěch
14%můžemezanedbat.Majíštěstí,žejenechávámenaživu.Většinaje
vnašichnápravnýchtáborech.Někdysenaněkterýpojedeme
podívat…Dnestěvezmudonovýchdělnickýchubytoven.Jetočást
méhovlastníhoprojektu.“
Předvchodemužnaněčekalalimuzínaobklopenáozbrojenými
strážci.Jelinapředměstíazastavilipředřadounovýchjednopatrových
dřevěnýchbarákůsdehtovýmpapíremnastřeše.
Servilníkomisařjimpřišelotevřítdveřeauvítatje.
„Nejprvemužskébaráky,“nařídilBolšenkov.
Prvnímístnost,dokterévstoupili,byladlouhárovnáhalaspravidelně
rozmístěnýmijednoduchýmiželeznýmiposteleminakaždéstraně–
stejně,jakotobývávnemocnicinebovkasárnách.Postelebyly
vyrobenydostledabyleamístnostbylakromněkolikaprůvodců
prázdná.
Trojčlennáinspekčnískupinaprošlaskrz.Podlahabylazaprášenáa
oknašpinavá.
Vešlidodalšíhobaráku,kdebylyumývárnyatoalety,pakprošli
jídelnousdlouhýmistolyalaviceminakaždéstraně.Kuchyněbylana
druhémkonci.Bylivníkuchaři,pomocníciapachodpadu,potuavařící
sekapustovépolévky.
„Obědbudezahodinu,“řekljimkomisař.
„Ženskébaráky,“rozkázalBolšenkov.
Jedinýrozdílmezimužskýmiaženskýmibaráky,kterýPetr
zaznamenal,bylazměťdrátůpodstropem,stejnýchjakovEditiněbytě,
kteréneslyzatahovacízáclony.
Komisařkasepřidalakjejichskupině,abyjeprovedla.
„Předpokládám,žetotojepouzedočasnéubytování.“řeklPetr.
„Všechnonasvětě–kromkomunismu–jedočasné.“zněla
Bolšenkovovaodpověď.„Myslím,žetytobudovyposloužísvémuúčelu.
Samozřejměbychomjerádimělivětšíavybudovanézesklaaoceli.
Nemůžemesialedovolitplýtvatpracíamateriálem.Ukážutistatistiky
vykazujícíohromnýnárůstčtverečníchmetrůobytnéplochyzaposlední
dvaroky.“
Možná,žekdyžseotommluvíjakoometrechčtverečníchobytné
plochy,můžetoznítdoceladobře,pomyslelsiPetr.
„Tohleje,předpokládám,ubytováníprosvobodnémužeaženy,“
zeptalse.„Kdyžsemužseženouzaregistrujínastálo,dostanoubytsami
prosebe,kdemohouvychovávatsvéděti,že?“
Bolšenkovnanějvrhlpohledplnýlítostiapohrdání.„Tentotakzvaný
rodinnýživot,okterémmluvíš,jepouzereliktemstarékapitalistické
institucezvanémanželství.Tentoreliktnaneštěstístáleexistuje,
protoženašikomunističtípředchůdcipostrádaliodvahunásledovat
svojiviziaždojejíhologickéhovyústění.Mýmposlánímjedokončit
jejichpráci.MarxaEngelszcelajednoznačněpožadovalizrušenía
rozbitíburžoaznírodiny.Poukazovalinato,žejezaloženana
kapitalistickémpojetísoukroméhovlastnictví.Kritizovalinechutné
buržoaznížvástyorodiněa„posvátnývztahmezirodičemadítětem“.
Politbyromidaloplnoumocodstranitposlednízbytkyburžoaznírodiny
–alespoňmeziproletariátemveměstechnad50000obyvatel.Tak
pracujinatom,abynikdo–alespoňmeziproletariátem–nebyl
vlastnictvímnikohojiného!Nikdonebudepatřitnikomu!“
„AleVašeVýsos-“
„VkomunistickémmanifestuMarxsEngelsempoukázalinato,že
„buržoaznímanželstvíjereálnýmsystémemspolečnýchmanželek“.Vše,
zčehomohoubýtkomunistéobviňováni,jakříkali,jepouzesnaha
nahradittutopokryteckoupřetvářkuotevřenýmzespolečenštěním
žen.“
„Zespolečenštěníženznamenájejichvysvobození,“podotkla
komisařka.
„Přesnětak,“řeklBolšenkov.„Soudružko,řeklabystadysoudruhu
Uldanovovi,jaktentosystémfunguje?“
„ProletářioboupohlavímajípovolenpohlavnístykběhemMarxovaa
Stalinovadne.Vše,comusíudělat,jepřijítnejménědvacetčtyřihodiny
předemnaúřadavyzvednoutsidatovanépovolení.Pakmohou
zatáhnoutzáclonyokolopostelenadobučtyřhodin–“
„Jetoještěústupekstarémuburžoaznímufetišisoukromí,“vpadljído
řečiBolšenkov,„alepostupujemepoetapách.“
„Žádnýzpárů,“pokračovalakomisařka,„nedostanelicencibez
výměnypartnerapojednomměsíci.Delšíspolečnáregistracebymohla
véstktomu,žebyněkterýzpartnerůzačalvěřit,žemutendruhýpatří.
Tobyvedlokpocitůmžárlivosti.“
„Audržovalobytonaživukonceptsoukroméhovlastnictví,“dodal
Bolšenkov.
„Cosestanesdětmi,kteréjsoutaktopočaty–“zeptalsePetr.
„Dostanousedoveřejnýchjeslí,“řeklakomisařka,„ajsoudále
vychováványveveřejnýchústavech.“
„Tynavštívímeněkdypříště,“slíbilmuBolšenkov.
„Dětemjepřidělenorodnéčíslo,“pokračovalakomisařkavevýkladu,
„kterénemážádnousouvislostsčíslyjejichrodičů.Žádnámatkasvé
dítěpoporoduužnikdynedohledá.Mateřskýcitbyrovněžmohldát
vzniknoutpocitůmnáležení,pocitůmsoukroméhovlastnictví.“
„Stručněřečeno,“řeklBolšenkov,„snažímesevymýtitveškerériziko,
žebyněkdostavělloajalitukesvérodiněpředloajalituke
komunistickémustátu.“
„VašeVýsosti,“promluvilakomisařka,„mohusenaněcozeptat?“
Bolšenkovúsečněpřikývl.
„Jedenzhistoriků–Valik–říká,žemyšlenkanaokamžitéoddělení
dětíodrodičůmásvůjpůvoduburžujejménemPlatónažeMarxs
Engelsemnejprvepožadovalijenvolnouláskuavolnésoužití;aže
ohledněoficiálnístranickéliniejsourozpory.“
„Tahlehistorieužneplatí,“řeklBolšenkov.„Neexistovalčlověk
jménemPlatón.AneexistujenikdojménemValik.“Probodljiledovým
pohledem.
„Atopřesnětakéříkám,VašeVýsosti,“řeklakomisařka.
Prohlédlisidalšíženskýbarák.Vněmzrovnavstávalazpostelejedna
osmnáctiletádívka.KomisařkajisúsměvempředstavilajakoSL-648,
stachanovskouúdernici,kteráminulýtýdenpřekonalavýrobnírekord.
Jakozvláštníodměnajíbylopovolenoodpočívatcelédopoledne.
Meziřečídívkapokračovalavpřevlékání.Stáhlasivršekpyžamaa
Petrovosrdcezačalotlouctrychleji.Nikdojinýnejevilžádnéznámky
rozrušení.Bolšenkovjipřátelskyštípldotváře.Hrděseusmálaa
ležérněsiobléklašedivoublůzuakalhoty.
Kdyžbylivenku,komisařkaodnichodešlaaBolšenkovsivzal
stranoukomisaředohlížejícíhonamužskébaráky.
„Mátezpožděnísvýstavboutřetíhobloku.Číjetovina?“
„Nevím,VašeVýsosti,já–“
„Běhemčtyřiadvacetihodinchciseznamzodpovědnýchviníků.
Udělámeznichodstrašujícípříklady!“
„Ano,VašeVýsosti.“
Kapitola10
KAMKOLIVBolšenkovadoprovázel,vidělPetrvočíchúředníkůa
dělníkůtensamýděsatusamoupodlézavouservilitu.
Uvšeho,cobylošpatně,požadovalBolšenkovokamžitédodání
obětníchberánků.Neuplynulanidenbeztoho,abyněkohoobvinilz
nedostatečnéhorlivosti,sabotáženebozrady.Petrsibyljistý,žeo
několiktýdnůpozdějisivNovépravděpřečte„přiznání“těchtoviníků.
Vždysevyznačovalostejnýmstereotypnímjazykem.
Obviněnípotémizeli.
BolšenkovprovádělPetrapojeslíchaškolách.Dětivnich
donekonečnaopakovaly,jakjeStaleninvševědoucí,žesoukromé
vlastnictvíjekrádeží,žekapitalismusznamenápekloasocialismusrája
žemusíbýtloajálnímiobčanyStátu.
„Rozumítomu,cotytofrázeznamenají?“zeptalsePetr.
„Porozumí,ažvyrostou,“odpovědělBolšenkov,„apotéužnebudou
věřitničemujinému.“
Kdyžnavštívilivládnívydavatelskýúřad,Petrsedozvěděl,jakjsou
knihypsányavybíránydotisku.Úřadmělmnohooddělení:politická
propaganda,ekonomie,technika,vědy,umění,dějiny,drama,fikceatak
dále.Vedoucítěchtoodděleníobvyklesamirozhodovaliotom,jaké
knihyjsouzapotřebí,cojevsouladusestranickoulinií,jakébymělybýt
správnézávěryakomupřipadneúkoltonapsat.Hlavníspisovatelskou
kvalifikacíbylavěrnostsoučasnélinii.Pokudmělspisovateltaké
potřebnétechnickéznalosti,byltobodkdobru.
Petrprolistovalmnohosvazků.VšechnybylyvěnoványStaleninovi–
kterýbyl,jaksezdálo,vzávislostinakonkrétnímtématuknihy
největšímpolitickýmgéniem,ekonomem,inženýrem,matematikem,
chemikem,architektem,šachistouatd.
Každýspisovatelzdůrazňoval,žejehoknihajepsánazezcela
ortodoxníhomarxisticko-leninsko-stalinsko-staleninskéhopohledu.
Častoobviňovalsvépředchůdceztoho,žejsouúchylkáři.Petrzjistil,že
vtěchtopřípadechpředchůdcijižvětšinouzmizeli.
Pokoušelsečístfikci,alemocmutonešlo.Vždybylasestavenatak,
abyzdůraznilanějakoubanálnímoralitu,jakoláskukestátua
Staleninovi,vítězícínadpouhousexuálnípříchylnostíneborodinnými
vztahy,povinnosthlásittajnépoliciipřestupky,jichžsedopustilblízký
společníkčisexuálnípartner,nebonutnosthorlivěpracovatprodobro
kolektivu.
„Petře,přicházíknámzprávyodalšímvážnémhladomoruv
Kansasu,“řeklStalenin.„PosílámtamBolšenkova.“
PrvnídenpoBolšenkovověodjezdubylPetrpovýšennaOchránce.
„ProzatímsvěřímtvojevzděláníAdamsovi,“řeklStalenin.„Naučítě
všemu,cobymělvědětpříslušníkvnitřníhokruhu.“
PetrcítilsympatiekAdamsoviužodjejichprvníhosetkání.Nevěděl
přesně,pročtomutakbylo.Adamsnebylanipohledný,aniimponující
zjevem.Pravděpodobnýdůvodjehonáklonnostihonapadlažpozději.
Adamsůvúzkýascvrklýobličej,vněmžsezračilamazanosta
inteligence,muvelicepřipomínalbustuVoltaira,kterástálanaknihovně
jejichdomunaBermudách.Tatopodobazpůsobila,žemubylAdams
natolikpovědomý.APetrovitutopodobnostpřipomínalpřimnoha
příležitostechtakéAdamsůvzcelaanachronickýzvykšňupattabák.
Adamsbylpozoruhodněupřímný.Bezpochybytozčástizpůsobil
fakt,žePetrbylnynísoučástí„vnitřníhokruhu“;zdáloseale,žeto
prameníizjistéhootevřenéhocynismuvAdamsověpovaze.
„Takkterévěcitětrápí?“zeptalseAdams.
Petraninevěděl,odkudbyzačal.
„Jednouzvěcí,kterébychchtělvědět,je,jakéhopokrokubylove
Vítěznémsvětědosaženoodjehopočátku.“
„Odsvrženíkapitalismu?“
„Ano.“
„Existujídvěodpovědi.Jednajeodpovědíproveřejnostaproletariát.
Druháodpověďjeurčenajenvnitřnímukruhustrany.Někdytomu
říkámeodpověďmezinámi.Brzypoznáš,ženavětšinuotázekve
Vítěznémsvětěexistujídvěodpovědi.“
„Atadruháodpověď,odpověďmezinámiprovnitřníkruh,taje
pravdivá?“
„VeVítěznémsvětěseneptáme,jestlijetvrzení„pravdivé“nebone.
Ptámesejen:Kčemutobudedobré?Akčemutobudedobré–záleží
natom,skýmmluvíš.Jeočividnědůležité,abyProletářivěřili,že
Vítěznýsvětdosáhlohromnéhopokroku;jealetakédůležité,aby
ústřednívýborpřesněvěděl,kolikpokrokubylodosaženo.“
Jedůležité,pomyslelsiPetr,abyústřednívýborznalpravdu.Nahlas
řekl:„Rádbychslyšeloběodpovědi.“
„Jedinouvěcí,kterouříkámeProletářům,samozřejměje,ženáš
pokrokbyloddobykapitalismutakohromný,žejakékolivsrovnáníby
byloabsurdní.Jakbymohlexistovatnějakýpokrokvkapitalismu?–
ptámesejich.Všichnitehdybažilipoziskuakaždýmaximalizovalsvůj
zisktím,žeprodávalveřejnostihoršíahoršízboží.“
„Tojepravda?“zeptalsePetr.„Omlouvámse.Chciříct:jakáje
odpověďmezinámiprovnitřníkruh?“
„Nakolikjsemsnimiseznámen,takzáznamy,kterésiústřednívýbor
vedeprovlastnípotřeby,ukazují,“řeklAdams,„žesoučasná
technologickáúroveňVítěznéhosvětajetáž,jakobylavletech100až
120poMarxovi.“
„Podlestaréhokalendáře,“počítalPetrrychle,„bytoodpovídalo
období1918–1938.“
„Ano.Vněkterýchvěcech,třebavezbraníchaletadlech,jsmeasio
něconapřed,avjinýchjsmezasoněcopozadu.“
„Jakjetoalemožné?Koneckoncůbylburžoaznísvětzničenaž–“
„Chcešříct,“vpadlmuAdamsdořeči,„žeburžoaznísvětexistoval
ještěněkolikdesetiletíporoce1938?“
„Ano.“
„Avtomtoobdobímohlodojítktechnologickémupokroku?“
„Ano.Apokuddošlo–“
„Apokuddošlo,takjakjemožné,žeznalostiatechnologie
zaznamenalyodtédobyúpadek?Částečněkvůliobčanskýmválkáma
všeobecnémuničení.Takénezbytnéspáleníknihnasáklých
kapitalistickýmmyšlenímapotlačeníněkterýchznalostí(abyse
předešlonebezpečíznovuobjeveníburžoazníchnešvarů)znamenalo
ztrátuřadyteoretickýchvědomostí.Ačkolivbylilidéschopnivyrobit
řaduvěcíprostýmokopírovánímstarých,některátajemstvíbyla
ztracena.Pravděpodobnětobylodobře,protoženěkteráznichbyla
údajněhrozivědestruktivní.“
„CopakalenenastalzavícenežstoletítrváníVítěznéhosvětažádný
pokrok?“
„Mezinámi,praktickyžádný.“
„Pročne?“
„Toje,soudruhuUldanove,otázka,nanižužrokymarněhledám
odpověď.“
JednouzprvníchPetrovýchnávštěvuskutečněnýchsAdamsembyla
exkurzepokanceláříchNovépravdy.VMoskvěexistovalydvojenoviny
–Novápravda,kterávycházelaráno,aVečerníodhalení,kterévycházelo
odpoledne.Odhaleníobsahovalotéměřjensaméfotografieakomické
obrázky.Jehoexistence,vysvětlilAdams,jedůležitáprozábavu
Proletářů,kteříNovoupravdučetlijenmálokdy.
Ačkolivtonominálněbylypouzerannímoskevskénoviny,ve
skutečnostibylaNovápravdahlavnítiskovinouceléhoVítěznéhosvěta.
Ostatníměstamělatakéranníaodpolednínovinysesvýmivlastními
názvy,alevšechnynovinyveVítěznémsvětěmělynasvýchprvních
stranáchstejnéčlánky,ježvznikalyvkanceláříchNovépravdy,odkud
bylydálnopisyzasílánydoceléhosvěta.Rozdílnébylyjenčlánkytýkající
semístníchzáležitostí.PřisrovnáváníovšemPetrzjistil,žeseiněkterý
místnípříběhobčasobjevíjakvmoskevskéNovépravdě,takv
berlínskémDeníku,londýnskýchČasechachicagskémHlasateli.2Jména
aadresylidíbylyzměněny,stejnějakolokality,alepříběhybylytytéž.
PetrsenatozeptalaAdamshoodkázalnaOrlova.Orlovbyl
nevýraznýmalýčlovíčekskulatýmobličejem.Mimotoho,žebyl
šéfredaktoremNovépravdy,byltakéčlenempolitbyraahlavou
tiskovéhoodděleníprocelýVítěznýsvět.
„Čtenářesamozřejměnejvíczajímajípříběhylidízjejichvlastní
lokality,“řeklOrlov.
„Aletasamávěc,“protestovalPetr,„senemohlatentýždenstát
různýmlidemsrůznýmijményanarůznýchmístech.“
OrlovaAdamsserozesmáli.
„Vysityhlepříběhyjentakvymýšlíte?“zeptalsePetr.
„Pokudsezamyslíš,soudruhuUldanove,“řeklOrlov,„přijdešnato,že
proúčelypropagandyjsouvymyšlenépříběhyvýhodnějšínežreálné.
Nemámenámitky,kdyžsepříběhzakládánanějakéreálnéudálosti,alei
vtompřípadějevždynutnéprovéstzpracování.Příběhymusíbýt
dramatickéamítjasněvypointovanémorálníponaučení.Představsi,
kdyžsevnějakýdennestanenic,včembynapříkladbylajasně
zdůrazněnakomunistickámorálka.Cobyspotomnamístěredaktora
udělalty?“
„Acotypříběhydělníků,kteřítohodokázalivyrobitpětkrátnebo
šestkrátvícnežprůměrnýdělník?“zeptalsePetr.„Tytakénejsou
pravdivé?Ukazujetejejichfotkyadělajírozhovory,přinichžnaléhajína
ostatnísoudruhy,abypracovalistejněusilovně.“
OrlovaAdamsseznovurozesmáli.
„Jenompřemýšlej,soudruhu,“řeklOrlov.„Opravdusimyslíš,žeby
nějakýzedníkdokázalzadenpoložitdesetkráttolikcihel,coprůměrný
zedník?“
„Aleproč–?“
„Kdybychomukázali,jaknějakýzedníkpoložío35%cihelvíce,nežje
průměr,bylobytozajímavé,alestěžíinspirativní.Mychceme,abyse
průměrnípracujícístydělizasvojisoučasnouvýkonnost.Toproto
vytvářímetyhlenadlidi.Stachanovci,hrdinovépráce–takjimříkáme.A
plnítoještějedenúčel.Dělnícisipaknemohoumyslet,žebysimohli
dovolitvyjádřitnespokojenostsesvýmipříděly,kdyžodvádíjen10
nebo20%svéhopotencionálníhovýkonu.“
„AcoB-42?Viděljsemhovefilmovémtýdeníku,jakpokládácihly.
Bylotoúžasné.“
„B-42jeprofesionálníherec,kteréhopoužívámeprotyhlerole,“řekl
Orlov.„Tennikdyvživotěcihlynepokládal.“
„Herec?“
„Samozřejmě,“řeklOrlov.„Snadsinemyslíš,žebyobyčejnýzedník
takprocítěněproneslřečonutnostilámatvýrobnírekordy!“
„Vypadaloto,ževí,očemmluví–“
„Celýmonologsepsaliprofesionálové.“
„Alevefilmujsemhovidělpokládatcihly.“
„Jsisijistý?Všechno,cojsividěl,bylydocelaprostéfilmovétriky.Až
topříštěuvidíš,všimnisi,žekameranikdynezabereceléhočlověka
pokládajícíhocihly.Záběrynaprofesionálníhozedníkasestřídajíse
záběryherce,jehožhlasjepřitomslyšetceloudobu,atovytváříten
žádoucídojem.“
„Aletycihlypokládáopravdurychle.“
„Samozřejmě.Tosebralovněkolikaminutovýchzáběrechapakseto
sestříhalodohromady.Žádnýzedníknasvětěbynevydrželpracovat
takovýmtempemvícnežněkolikminut.Nemyslelsisdoopravdy,žeby
toněkdovydrželcelýden,žene?“
„Tenfilmmělohromnýúčinek,“dodalOrlovpyšně.„Ohromný!“
PakvysvětlilPetrovi,jakjsouúvodníkyačlánkyzNovépravdy
souběžnětištěnyvestovkáchměstpocelémVítěznémsvětě.
„Jetoúžasnávěc,“řekl,„kdyžčlověkpomyslínato,žekaždýnasvětě
vestejnoudobučtetentýžčlánek,přijímátytéžnázory,docházíktěm
samýmzávěrům.Jakáharmonie!“
„PročjsoualeveVítěznémsvětě,“zeptalsePetr,„veskutečnostijen
jednynoviny?“
„Pokudbyexistovalynějakéjinénoviny,“vysvětlovalOrlovtrpělivě,
„apokudbysouhlasilysNovoupravdou,pakbybylyzbytečné.Kdyby
nesouhlasily,takbybylyškodlivé.Vkapitalismu,jakjsempochopil,
existovalomnožstvíkonkurenčníchnovin.Cobylovýsledkem?Pokud
říkalyvpodstatětytéžvěci,paknajímalymnohoredaktorůanovinářů
tam,kdebystačiljeden.Toilustrujeohromnéplýtvání,kekterému
vedekonkurence.Socialismusdosáhlvnovinovéekonomiceunifikacía
masovouvýrobouohromnýchúspor.“
„Předpokládejmeale,“řeklPetr,„žestarékapitalistickénovinypsalyo
různýchvěcechnebozrůznéhoúhlupohledu.“
„Jestlitotakbylo,“odpovědělOrlov,„výsledekbylještěhorší.
Veřejnostbylazmatenáanakonecnevěřilažádnýmznich.“
Petratatologikatrápila,alenedokázalvnínajítchybu.
„Myslím,žebychommělisoudruhuUldanovovipředvéstklíčovou
koordinačníroliNovépravdy,“řeklAdams.
„Ano,“řeklOrlov,„NovápravdajeústyVítěznéhosvěta.Zníse
členovéStrany,Ochráncialidépocelémsvětěkaždýdendozvědí,co
majídělatacosimajímyslet.Hlavnípolitickouliniisamozřejměurčuje
politbyrojakocelek.Tadyjipouzeuvádímevživot.Politbyronapříklad
rozhodne,žesebudeříkat,žečíslazprodukcejsoušpatná,abychom
všechnyvybudilikvyššímpracovnímvýkonům;nebožeprodukceje
dobrá,abychomzdůraznili,jakdobřesirežimvedeajakéjepožehnání,
žehomáme.“
„Tatorozhodnutíjsouobčasvelmiobtížná,“vložilsedovýkladu
Adams.„Častozjišťujeme,žepohybovatsecikcakjetonejlepší.Kdyžje
napříkladzbožízmetkovéarozpadáse,kdyžbylovyrobenopříliš
mnohobotvelikostidevětapřílišmálobotvelikostišestnebokdyžlidé
nedostávajídostjídla,objevísemnohobrbláníastížností–nebotiché
nespokojenosti.Musímezajistit,abysetatonespokojenostneobrátila
protirežimujakotakovému.“
„Tudíž,“řeklOrlov,„musímemybýtvčelestížností.Tomymusíme
vybratvhodnéobětníberánkykdenunciaciapotrestání.“
„Atomuseříká,“dodalAdams,„komunistickásebekritika.“
„TozesloupkůvNovépravdě,“shrnulOrlov,„sekaždýnaučí,cosimá
mysletokaždénovéknize,hřenebofilmu.“
„Jednévěcinerozumím,VašeVýsosti,“řeklPetr.„Všechnyknihy
vydávávládaaurčitěbynevydalažádnouknihu,kteroubypředem
neschválila.Atoplatíiprohryafilmy.Přestojsouobčaskviděnívelmi
kritickérecenze.“
„Tosemůžestátzřadydůvodů,“vysvětlilOrlov.„Většinastranických
špičeknapříkladneuvidíhru,dokudneníprovedenaveřejně.Pakji
mohoushledatnezábavnounebodokonceúchylkářskou,ačkolivjinižší
kádryschválily.Ajestližeužveřejnosttutohruviděla,paksemusíme
rozhodnout,jestlibudemedenuncovathruneboneuvědomělou
veřejnost.Asknihamijetotak,žemezijejichsepsánímavydánímse
mohlastranickáliniezměnit.Nebomůžerecenzentshledat,ženějaké
úchylkymohlyuniknoutvydavatelověpozornosti.Akvůlitomuvšemu
padajíhlavyvedoucíchvnakladatelstvítakčasto.“
„Býtvedoucímnakladatelstvíjejednoznejriskantnějšíchpovoláníve
Vítěznémsvětě,“dodalAdams.
„DalšídůležitoufunkcíNovépravdy,“pokračovalOrlov,„jeukazovat
hrdinyapadouchy.Musíexistovathrdinové,kteříinspirujílidikvyšším
pracovnímvýkonům,většíkonformitěsestranickouliniíavětšíaktivitě
přiudáváníúchylkářů.Arovněžmusíexistovatpadoušijakoobětní
beránciaodstrašujícípříklady.Tojenášúkol.“
„Pročalenezjišťujetereálnáfaktaanezveřejníteopravdovéviníky?“
zeptalsePetr.
Orlovvypadalvyvedenzmíry.
Adamsrychlezachraňovalsituaci.„SoudruhUldanovsestáleještě
nenaučil,jakudělatzneomarxistickélogikyintegrálnísoučástsvého
myšlení.Jakužjsemtiříkal,“–obrátilsenaPetra–„pravdoujecokoliv,
cofungujeúspěšně;totvrzení,kterépřinášínejlepšívýsledky.Pravdou
jeto,cojedobréprokomunismus.“
Kapitola11
PETRstoupalvevnitřnímkruhunahoru.ZatímcobylBolšenkovpryč,
stalsečlenemStrany.PouzejedenzdesetiOchráncůbývaltakto
poctěn.
„Musímejednatrychle,“bylojedinýmvysvětlením,kterémuStalenin
dal.
Otýdenpozdějisestaljednímze140členůústředníhovýboru
Strany.JehopovyšováníbylonejrychlejšívhistoriiVítěznéhosvěta.
ZačalyoněmvycházetčlánkyvNovépravdě,vnichžsemupřičítaly
zásluhyzavěci,kterénikdynevykonal.Nikdealenepadlazmínkaotom,
žejeStaleninovýmsynem.
SAdamsemvykonalinspekcinespočetnýchvládníchúřadů.Nejvícna
nějzapůsobilyhorypapírování.„KaždýšpendlíkvyrobenýveVítězném
světějezaznamenán,“řeklimuhrdě.Tojistěbyl.Alespoňvetřech
kopiích.Petrsipomyslel,jestlineníčasstrávenýzaznamenáváním
špendlíkuvětší,nežkolikjetřebakjehovyrobení.
NavelitelstvíStátníbezpečnosti–tajnépolicie–Petrprošelkolem
celýchkilometrůocelovýchskříní.NakaždéhoodhodnostiNáměstka
výšebylavedenakompletnísložka.Kekaždémučíslu,jménu(pokud
existovalo),fotografii,otiskůmprstů,kopiilékařskýchzáznamů,
životopisu,rodinnýmvazbám(pokudexistovaly),zaměstnání,přátelům
azávazkůmbylaještěpřipojenapoznámkaotom,zčehobytatoosoba
mohlabýtvpřípaděnutnostiobviněna.
„Abychomvšechnyudržovalivestřehu,“vysvětlilKilašov.Kilašovbyl
velitelemStátníbezpečnostiačlenempolitbyra.„Tahlenouzová
obvinění,“řekl,„nejsounezbytněta,kterájsoupakskutečněpoužita.
Aleobvyklenámtoušetříspoustučasu.“
„Jakémátedůkazy,“zeptalsePetr,„žejsoutatoobviněnípravdivá?“
Kilašovsepousmál.„Nenílepšíhodůkazunežvlastnídoznání
obviněného.“
DalšídenvzalAdamsPetranainspekciskladůaobchodů.Nebylojich
zasetolik.Častoexistovaljenjedencentrálnískladproněkolik
městskýchčtvrtíalidémuselipřekonávatvelkouvzdálenost,abysek
němudostali.„Znamenátovelkouúsporuvnákladechnadistribuci,“
bylomuřečeno.Všudenaráželnato,žeobchodydodávajípodřadnější
zboží,nežjakéjevystavenovevýlohách.Zbožívevýloháchbylyčasto
vzorkyvěcí,jaksedozvěděl,jejichžvýrobabylateprveplánovánapro
dalšípětiletku.
Navícsenedalažádnázvěcídostatjinaknežnaspeciálnípřídělový
lístekprotenkonkrétnídruhvěci.AProletářinedostávaližádnélístky
nazvláštnízboží.Existovalylístkynachleba,nakuřata,naboty…
„Cokdyžsičlověkpřetrhnetkaničku?“zeptalsePetr.
„Každýpárbot,“vysvětlovalAdams,„sedodávásnáhradnímpárem
tkaniček.“
„Akdyžsipřetrhneináhradní–?“
„Můžedostatdalší,pokudpožádáozvláštníkupónaučiní
místopřísežnéprohlášení,žepřetrženítkaničkybylanehoda.Jeho
žádostjeovšemzaznamenánadojehoprůkazu,jehopracovníknížkya
dospisuStátníbezpečnosti.“
„Tahleproceduracelkemodrazujeodpodávánížádostíodalší
tkaničky,že?“
„Tojistěano.Atakélidimotivujektomu,abysinatkaničky,talíře,
oblečeníavšeostatnídávalivelkýpozoranedopustilijejichzbytečné
ničení.“
PoučenzesvýchzkušenostíaAdamsovýchsuchýchkomentářůsi
Petrstálevíceuvědomovalohromnérozměryplýtváníachaosuve
výrobě.Vyrobenámnožstvíurčitékomoditysenikdynezdálabýtvtom
správnémpoměrukmnožstvímostatním.Všehobylobuďpřílišmnoho,
nebopřílišmálo.Stavbacelýchblokůdomůsezdrželakvůlinedostatku
dehtovéhopapíru.Okenníchrámůbylonaopakvyrobenodalekovíce,
nežkolikbylovnovostavbáchokenníchotvorů,protoževýrobcirámů
hrděpřekračovaliplán.
„Bolšenkovseužmuseldozvědětotvémpovýšení,Petře,“řekl
Stalenin.„KposlednízprávězKansasupřipojilpoznámku,žebyrád
přispělketvémuvzdělávánítím,žebystamvyrazilaobhlédlpodmínky
navlastníoči.Samozřejměto,coveskutečnostichce,jemíttěpod
dohledem.Alemělbysjet.“
„CoříkáoKansasu?“
„Milionlidíjižzemřelnapodvýživuatyfus.Adalšímilion
pravděpodobnězemředokonceroku.“
„Azjistil,cozpůsobilonedostatekjídla?“
„Sucho.Nejhoršívdějinách.“
„Nemohlibypotravinydovéztzjinéoblasti?“
„DoKansasu?Tenmápřeceživitostatníoblasti!“
„Ale–“
„Zkrátkanámchybídopravníprostředky,“řeklStalenin.„Prakticky
všechenchleba,kterýdnesMoskvají,pocházízobilízArgentiny,které
jesemnutnédovážet.ARuskosamozřejměmusímítpriorituv
zásobování–aletoseužvšechnodozvíšodBolšenkova.“
„Kdymámzačít?“
„Zítra.BolšenkovjeveWichitě.Tamsesnímsetkáš.Sergejuž
připravujetvojicestu.“
GreatBend,Kansas.Petrsnídalvesvémvagónu.Vyhlédlpřitomz
okna.Staničníperónbylplnýžebrajícíchvenkovanů.Zíralinanějana
jídlonajehostolepropadlýma,bezvýraznýmaočima.Ženyzvedaly
svojeděti–deformovanámalámonstrasvelkýmihlavami,nafouklými
břichyakostnatýmikončetinami.
Vstalašeldovagonu,kterýsloužiljakokuchyně.„Něcoprotylidi
musímeudělat!“
„Mámedostjensamiprosebe,soudruhuUldanove,“odpověděl
velitelvlaku.„Ajámámstriktnírozkazynicnerozdávat–“
„Mohujimdátalespoňzbytkyzmésnídaně?!“
„MámestriktnírozkazyzMoskvynedovolitanito,soudruhu
Uldanove.Jestlijsteněconechal,dojítoposádkavlaku.“
PoražensePetrvrátilnasvojesedadlo.Dokudsevlaknedaldo
pohybu,stydělsevyhlédnoutven.Nakoncinástupištěleželimužii
ženybezpohybuazíraliskleněnýmaočima.Sbíralijeapohřbívalido
masovýchhrobů.
Celácestabylanočnímůrou.ZMoskvyodletělnapalubě
bombardéru,kterýmimonějvezlarmádnípoštu.Několikrátcestou
přistávalikvůlidoplněnípalivaavyloženínákladu–naSibiři,naAljašce,
vKanadě,vRozdělenýchstátech.Jejichprvnízastávkabylapoblíž
komplexutáborůnucenýchpracínaSibiři,kdePetrvidělstovky
lidskýchtrosek,většinoužen,špinavýchaoblečenýchdohadrů,jak
pracujívnaprostémtichuapokolenavbahnitévodě.Ozbrojenéstráže
sledovalykaždýjejichpohyb.
LetadlopakpřistálonaAljašceavKanaděuodloučenýchvojenských
posádek.
DíkyPetrovězvědavostiapřáníletělinadplaninamiRozdělených
státůrelativněnízko.Průvodcemuukazovalstádalosůabizonůtua
tamsepotulujícíchpoprériích;nebylyalevidětžádnéznámkylidského
osídlení.
Letadlopřistáloutrosektoho,cokdysibývalopyšným
kapitalistickýmměstemjménemDenver.CelýdensePetr,doprovázený
dvěmačlenysvéochranky,potulovalopuštěnýmiruinamiasnažilse
představovatsi,jakmuselDenvervypadatzadnůsvénejvětšíslávy,
kdyžtuvládlibarbarštíkapitalističtínáčelníci.Jedinouznámkouživota,
kteroutudnesviděli,bylyještěrkyslunícísenakusechbetonu.
ZDenverupakcestovaldoWichityzvláštnímvlakem.Projeliještě
jednoustanicí–Hutchinsonem–bezzastavení.Petrbylzatovděčný.
VeWichitěhodovedlikBolšenkovovučekajícímuautomobilu.
Bolšenkovstálvenku,vypadalvyššíavyzáblejšínežkdydříve.Prohlédl
siPetrashoradolů.„Gratulujiktvémuúžasnémupovýšení!“Jehotón
bylkousavěsarkastický.
Davhladovějícíchvenkovanůadělníkůjepotichusledoval,když
odjížděli.
Opatnáctminutpozdějibylivotevřenékrajině.Petrsivšimlhustého
plevelepooboustranáchcestyavidělprázdnápolezaplněnádivoce
rostoucímislunečnicemi.Všechnasemenabylazkvětůočesána.
Najednouzačalpadatmírnýdéšť.Petrpocítilvlnutéměřeuforické
naděje.„Déšť!“vykřikl.
Bolšenkovnanějzíral,jakobyhomělzablázna.
„Nezmírnítosnadsucho?“zeptalsePetr.„Neznamenátozáchranu?“
„Tonicnení.“
„Alejámyslel,žepotížezpůsobilonejvětšísuchovdějinách.“
„Pravda.“
„Takjaktotedydoopravdyje?KoliksrážekbylovKansasuza
minulýchšestměsícůvesrovnánísprůměrem?“
„Jetosnadkřížovývýslech?“zeptalseBolšenkovchladně.
Petrzaraženěumlknul.Cojetedyskutečnýproblém?Jetonejhorší
suchovdějinách?Nebojesuchopouze„oficiálním“vysvětleníma
pravdajejiná?
Dojelikekolchozu–kprvnímu,kterýPetrviděl.Rozbitétraktory
rezavělyvenkunadešti.Anijedentraktornebylschopenprovozu.
Bolšenkovsiposlalpropředsedu.„Poslednímechanik,kterýuměl
opravittraktor,zemřelminulýměsíc,VašeVýsosti,“vysvětloval
předseda.„Vyplnilijsmežádostopřidělenínáhradníka,aledosudnámz
Wichitynepřišlaodpověď.Takéjsmežádalionáhradnídílypro
traktory.“
„Předjakoudobou?“
„Předdvěmaměsíci.“
„Anicjstenedostali?“
„Dostali,VašeVýsosti.Předevčírempřišlaodpověď,žejsmežádost
podalinazastaralémformulářiS-27-Q,kterýsejižtřiměsícenepoužívá,
ažesimusímenakrajskémvýboruzažádatonovéformuláře.“
„Adál?“
„Hledalijsmesprávnýformulář,kterýmbychomseobrátilinakrajský
výbor.Zdáse,žejsmenebylidobřezásobeni–“
„Zatknětetohomuže,“nařídilBolšenkov.
„Vidíš,“řekBolšenkovPetrovi,kdyžodjížděli,„jakbeznadějnájecelá
tasituace?Stejnýpříběhslyšíš,kamkolivsedostaneš.Předsedové
kolchozůobviňujívýrobcetraktorůzezpožděnídodávek.Výrobci
traktorůzaseobviňujísvojedodavatelenebotvrdí,žekolchozysestroji
zacházíneopatrně…“
Poprohlídcedalšíchtříkolchozůsvíceménětímtéžvýsledkemnařídil
BolšenkovnávratdoWichity.Dojelizpětkestranickéubytovně.
„Večeřibudešmítnapokojivšest.“řeklBolšenkovPetrovi.„Přijďza
mnounaporaduvosm.“
PetrsinechalnapokojpřinéstmístnínovinyjménemHumanita,aby
sepodíval,cosepíšeohladomoru.
Napřednístráncebylpříběhmladéhohorníka,kterýběhemsvé
směnyvytěžilstodvětunyuhlímístoobvyklýchsedmitun.Příběhmu
bylpovědomý,ačkolivjménaamístabylanová.Takézdebyla
fotografiedvoudobřeživenýchmladýchkolchoznicnesoucíchprapor.
Hlavníredakčníčlánekrozebíralrozdílymezimarxismemaleninismem.
Prolistovalpozorněcelénoviny.Ohladomoruvnichnebyloani
slovo.
VečerBolšenkovvysvětlovalPetrovisystém,jakýmkolchozyfungují.
„Předtím,nežmiStranasvěřilavedení,fungovalsystémtak,že
kolchozymuselyodvéstStátuvšechno,covyprodukovalynadnezbytné
minimumpotřebnékzachovánípracovnísílyrolníků,kteřínanich
pracovali.Tenhlesystémselhal.Kolchozyprodukovalyjentolik,kolik
jimstačilokvlastnímupřežití,aStátuodvádělyjenmálonebovůbec
nic.Takjsempravidlootočil.Můjsystémbyltakový,žekolchozymusí
odvésturčitouminimálníkvótuobilí,zeleninyatd.ateprveposplnění
kvótysimohouponechatzbytek.“
„Cosestalo,“zeptalsePetr,„kdyžjimpoodvedeníkvótynezbylo
dostkvlastnímupřežití?“
„Paksamozřejměhladověly.Aačkolivsitopravděpodobně
zasloužily,bylijsmepozdějinuceniseopětvrátitkdřívějšímusystému…
Dnessesnažímeprozkoumat,jakájeběžnědosažitelnáprodukce
potravinnakaždémzkolchozů.Tentoběžnývýnosnenímaximálním
možnýmvýnosem,alejeoněcovyššínežpředpokládanýprůměr,
jelikožjezaložennapředpokladechdobréhopočasí,dobréhořízenía
tvrdépráce.Odtohotoběžnéhovýnosuodečtemeto,copotřebují
rolníciavedoucíkolchozůkesvémupřežití.Tojevyživovacíkvóta,
zbytekjepakvládníkvóta.“
„Předpokládejme,VašeVýsosti,žecelkovývýnoskolchozubudev
některémrocepouze75%předpokládanéhoběžnéhovýnosu.“
„Pakvládadostanejen75%svéběžnékvótyakolchozuzůstane75
%jehovyživovacíkvóty.Tojedocelaspravedlivé,ne?“
„Dokážírolnícizkolchozupřežítjense75%svévyživovacíkvóty?“
„Sotva.Aledíkytomusebudousnažitzevšechsilsvojikvótusplnit.“
„Ajakzajišťujete,VašeVýsosti,žejekaždémukolchozukvóta
spočítánaspravedlivě?“
„Úředník,kterýbykolchozustanovilpřílišmaloukvótu,bybylposlán
dopřevýchovnéhotábora.“
„Acokdyžstanovípřílišvysokoukvótu–kvótu,kteroukolchoz
jednodušenemůžesplnit?“
„Přesněnatohlesekolchozypořádvymlouvají!Toslyšímpřikaždém
jejichselhání.“
Petrserozhodl,žebynebylomoudrétutokonkrétníotázkudále
rozvádět.„Cosestane,“pokračoval,„kdyžkolchozpřekročísvoji
stanovenouběžnoukvótu?“
„PřebytekjdeStátu,samozřejmě.“
„Pročale,VašeVýsosti,neníaplikovánototopravidloinapřebytek?
Tedykdyžkolchozvyprodukuje110%,pročsiStátnevezmejenčást
tohotopřebytkuaotenzbyteksenezvýšípodílkolchozu?“
„Cobyvsocialistickéspolečnostikolchozydělalyspřebytkynadsvojí
vlastníspotřebou?Vyhodilybyje?Schovalybyje?Vítěznýsvět
potřebujekaždičkýmetrákobilí,kterýmůžedostat.“
„Nebylobytoproněalepodnětemktomu,“přemýšlelPetrnahlas,
„abysesnažilyvyprodukovatvíce?“
„Jensamyprosebe?Vrovnostářskéspolečnosti?“zeptalse
Bolšenkov.„Acosmysleltímslovempodnět?Toznískorojakojazyk
kapitalismu.Nemluvíšsnadosoukromémzisku?“
Petrsezasvůjnápadzmateněomluvil.
Kapitola12
PETRsidělalocestěpoKansasusvévlastnípoznámky.Pojejich
návratupředneslBolšenkovsvojizprávunazvláštnímzasedání
politbyra.TentýžvečerbylPetrpředvolán,abypodalsvojinezávislou
zprávusvémuotci.
„Vetvézprávějespoustavěcí,“řeklStalenin,„kterénámBolšenkov
nenahlásil.Líbísemitvojedůkladnost.Tvojevzdělánímožnákonečně
začínánéstovoce.“
Začalvzpomínatamluvilotýdenníchzprávách,kterédostávalo
PetrověvýchověnaBermudách.PoprvésiPetruvědomil,copředtím
cítiljennejasně.Přikaždémjejichsetkáníbyljehooteconěcoméně
brutálníaoněcolidštějšíaméněsebejistý.Tobudousymptomy,
pomyslelsi,počínajícíhostáříapsychickéúnavy.
Staleninnáhlepřerušilsvojevzpomínání.„Jakjsinatomsmým
podpisem?“zeptalse.
PetrnapsalněkolikStaleninovýchpodpisů.
„Ještěnejsouperfektní,“řekljehootec,„alenazačátekujdou.Tady!“
PřistrčilpředPetraněkoliklejster:„Podepišjemístomě…“
„Teďzačneme,“pokračovalStaleninběhemPetrovapodepisování,
„střídattvojinapodobeninuspravýmpodpisem.Zanějakoudobuuž
budešpodepisovatvšechnydokumentymýmjménemjenomty.A
pokudsemicokolivstane,tvojenapodobeninaseužbudebrátjako
autentická.“Usmálse.
Vstalazamkldveře,kterébyly,jakovšechnydveřevjehokanceláři,
dvojitésevzduchovoumezerou,abysezabrániloodposlechu.Pak
zavedlPetraktrezoru,nastavilnaněmčíselnoukombinaciaotevřel
těžkéocelovédveře.Vytáhlzesvénáprsníkapsyklíč,otevřeljímmalou
ocelovoupřihrádkuvhornímlevémrohutrezoruaopatrněodtud
vyndaldvapáskysezvukovounahrávkou.Jednupřineslkmagnetofonu
uzdiapustilji.
ByltoStaleninůvhlas:
„SoudruziasoudružkyVítěznéhosvěta.Přisvémposledním
veřejnémvystoupenínaprvníhomájejsemvámřekl,ževršícíse
pracovnítlakmibránívdalšímveřejnémvystupování.Tentotlaknyní
narostldotémíry,žejsemnucenpřenéstčásttohotobřemenena
druhé.PožádaljsemtudížsoudruhaPetraUldanova,abymězastupoval
naschůzíchpolitbyraapřidalšíchpříležitostechaabyvystupoval
veřejněmýmjménem,pokudbudenezbytnéoznámitnějakounovou
politikučivýnos.Budusamozřejměinadáleaktivníjakovášvůdce…“
Nahrávkapokračovalaještěněkolikminut.Končilaapelem
vyzývajícímkvětšípracovnímorálce,většíloajalitě,většískromnostia
víceobětem.
„OznačiljsemtojakonahrávkuX,“řeklStalenin.„Tunechášodvysílat
okamžitěpocelémVítěznémsvětě,když…kdyždostanuzáchvat,který
bymězneschopnil.Zdejeoznámení,kteréjíbudepředcházet.“Podal
Petrovipapír.
„Azde,“řeklStaleninslavnostně,„jenahrávkaZ.Tunechášodvysílat
okamžitě,až…vpřípaděmésmrti.Pakmusíšjednatrychle,dřívenežse
otomdozvíBolšenkov.“
Vložilnahrávkudomagnetofonu.Oznamovalosevní,žedoktoři
varovaliStalenina,žepokračovánímvprácisizničízdraví,pročež
rezignovalnapostDiktátoraVítěznéhosvěta.Oznamovalosevnítaké,
žejmenovalPetraUldanovastitulemStaleninII.svýmzástupcem.
Naléhalnavšechnysvépodporovateleanakaždéhosoudruhave
Vítěznémsvětě,včetněvšechčlenůpolitbyra,abysesemklikolem
StaleninaII.Jerád,žemůžeoznámit,žeBolšenkovloajálněpodpořil
tentoplánaževeskutečnostitobylBolšenkov,kdomupůvodně
navrhnul,žePetrUldanovbudejehoideálnímnástupcem.„Dalšíhlas,
kterýuslyšíte,“končilanahrávka,„patřívašemunovémuDiktátorovi.
Diktátorabdikoval;aťžijeDiktátor!“
„OpravdutonavrhlBolšenkov?“zeptalseohromenýPetr.
Staleninnanějnedůvěřivězíral.„Samozřejmě,žene.Tomájenzmást
jehopřívržence,abysetěnepokusilisesadithnedvprvnímoment.Dá
titodostčasuchopitsepevněmoci.Bolšenkovsipakužtřebarozmyslí
něcoprotitoběpodniknout.“
Petrsenanějobdivnězadíval.„Mysleljsinavšechno.“
Staleninvrátilnahrávkydotrezoruazamklho.„Dobřesituhle
kombinacizapamatuj,“řeklPetrovi.„Budešmimomějediný,kdojibude
znát:8-2-7-5…“NechalPetra,abysitřikrátposoběvyzkoušelotevření
trezoru.„Tadyjeduplikátklíčeodpřihrádkyvtrezoru.Dobřesiho
hlídej.DaljsemSergejovirozkaz,abysbylprvnímajediným,kdo
dostanezprávu,kdybyseminěcostalo.Myslím,žeSergejovisedá
věřit.Zachrániljsemjehomatkupředpopravčíčetou.“
„Ateďktvémuubytování.Jedinéprotebebezpečnémístojevtéto
budově.Nechaljsemtipřipravitpokojepřímopodtěmimými.Jednaz
místnostíjezvukotěsná,tamsimůžešhrátnaklavír.“
„Tojeúžasné,otče–“
Staleninhohnedpřerušil.„Nikdynehrajvícjakhodinudenně.Klavír
přivezouběhemtýdne.“
Vzalzestolusvojidýmkuazačaljipomalupěchovat.„Zítramusíme
překonatdalšípřekážku.Zařídímtvojezvolenídopolitbyra.Nemusíto
býttakjednoduché.Politbyrootombudehlasovat.Vzpomínášsina
Číslo7,naPetrova?Jemudevětašedesátasezdravímužnatomnení
nejlépe.Přesvědčiljsemho,abyzítrarezignoval.Dostanedačuněkdeu
Černéhomořeaužijesipěknýdůchod.Navrhnetějakosvojináhradu.
Samozřejměprotebebudehlasovat.Dostanešsejennakonec–jako
Číslo13.Toznamená,ževšichnipodPetrovemsiautomatickyočíslo
polepší.Včetněmětobudeosmhlasů.Amůžemenajistopočítats
Adamsem.DokonceiBolšenkovabymohlonapadnout,ženenídobrý
nápadseprotitoběotevřeněpostavit…“
Kapitola13
ZEsvéhozvolenídopolitbyramělPetrsmíšenépocity.Ačkolivse
cítiltrochuprovinile,protoženeudělalnic,čímbysitakovoupoctu
zasloužil,úcta,sekterousnímteďvšichnijednali,zvýšilajeho
sebevědomí.AtoipřihovorusBolšenkovem.Začalklástsmělejší
otázky.
„Ačkolivjsemužvidělmnohotovárenakolchozů,“řeklpřijejich
dalšímsetkání,„pořádmineníjasné,jaknášekonomickýsystém
celkověfunguje.Jaknapříkladrozhodujete–“
„Jednoduše,Číslo13,“přerušilhoBolšenkovsesarkastickým
důrazemnaČíslo13.„Všerozhodujemepodlekomunistickýchprincipů.
TytoprincipybylyurčenyKarlemMarxem.Hlavnízní:Každýpodlesvých
schopností;každémupodlejehopotřeb.“
„MákaždýveVítěznémsvětěpodlesvýchpotřeb?“
„Tomábýtnepřátelskáotázka?“zeptalseBolšenkovostře.
„Aleztoho,cojsemviděl,–“
„InterpretuješMarxemocdoslovně.Samozřejmě,žekaždýnemůže
mítvše,copotřebuje,pokudsenámnejdřívnepodařívyprodukovatdost
nato,abytomohldostat.Toprotomusímeposílattoliksociálně
nespolehlivýchdopřevýchovnýchtáborůapostříletzrádceasabotéry
–abychompřinutilivšechnyprodukovatpodlejejichschopností.Dokud
nebudoulidépracovatplněpodlesvýchschopností,nebudoumocimít
vše,copotřebují.Dotédobysesamozřejměbudemesnažitrozdělit
rovnýmdílemto,comáme.Dalšímvelkýmprincipemje,ženesmí
existovatžádnétřídnírozdíly.Protojezavedenarovnádistribuce.“
„Jaksetatorovnádistribuceprovádí?“
„Snadno.Nejdřívkomisařprovýrobu–tojsemjá–určí,kolikkalorií
lidépotřebujíktomu,abypřežili,kolikpotřebujímetrůplátna,kolik
čtverečníchmetrůpřístřešíajakýdruhzábavy.Pakvydározkazy,aby
tohlevšechnobylovyrobeno.Jehopodřízenípakpřidělívýrobníkvóty
konkrétnímprůmyslovýmodvětvím.Jejichpodřízenípakrozhodnouo
kvótáchdodávekjednotlivýchtováren.Ajejichpodřízenípak
rozhodnouokvótáchprokonkrétnídělníky.Apakjekaždéodvětví,
továrna,vedoucíadělníkzodpovědnýzavyrobenísvékvóty.“
„Acokdyžjsoukvótypřidělenynespravedlivě?“
„Pamatuj,žetovedujá.Tosenikdynestane.“
„Alecokdyžtvojipodřízeníudělajíchybu?Třebasesnažíbýt
spravedliví,alejednodušenevědí,cojsouurčitáodvětví,továrnynebo
dělnícischopnivyprodukovat?“
„Samozřejmě,ženemůžemechybyzcelavyloučit.Alejestližese
podřízenýdopustízávažnéchyby,jeposlándopřevýchovnéhotábora
nebopopraven.Atochybyredukujenaminimum.“
Petrvidělfungovánítohotosystémuvpraxianebyltakdocela
přesvědčenojehoefektivitě.
„Ajstesipokaždéjistí,žetrestátetohosprávnéhočlověka?
Předpokládejmenapříklad,žejednétovárně–anikolivúmyslněaze
zlomyslnosti,aleproto,ženěkdoudělalchybu–jepřidělena
dvojnásobnákvóta,nežjakoumůžesplnit,adruhétovárnějeudělena
jenompoloviční,takžejitatomůžesplnitsnadno.Ikdyžpostřílíte
dělníkyzprvnítovárny,vedruhétovárněbudoustáleprodukovat
méně,nežbymohli.Nebokdyžpřekročíkvótu,kterábylastanovena
přílišnízko,dostanesejimodměny,ačkolivsižádnounezaslouží.“
„Ikdyžjsiteďčlenempolitbyra,Číslo13–neboprávěproto,žejsi
teďodpovědnýmčlenempolitbyra–bysisměldávatpozornajazyk.
Takovévěcisevnašemsystémunestávají.“
„Mojeotázkaječistěhypotetická,“řeklrychlePetr.„Jenomsechci
dozvědět,jakčelítetakovýmproblémům,abychumělodpovědětna
případnoupodvratnoukritiku.“
VPetrověhlasenebylaanistopaposarkasmu.Nevinněseusmíval.
Užseučil,jakmůžesBolšenkovemmluvit.
„Existujeněkolikpostupů,jakzvládattytoproblémy,“řeklBolšenkov
užméněnepřátelsky.„Kvótyjsouzaloženynaminulýchzáznamecho
každétovárněčidělníkovi–“
„Toalemůžeznamenat,Číslo2,ženěkterétovárnyčidělnícibudou
potrestánizasvojivysokouprodukcivminulosti,zatímcojinétovárnya
dělnícijsouodměňovánizanízkouprodukci–“
„Takéseřídímeprůměry.Pokudnapříkladtovárnynahřebíkyvyrobí
průměrnětisíchřebíkůnajednohodělníkaza–“
„Předpokládejmeale,žetovárnasestarýmvybavenímvyprodukuje
jen500hřebíkůnadělníkaza–jakékolivobdobí–zatímcotovárnas
novýmistrojivyrobívestejnémobdobí1500hřebíků.Pakjeprůměr
1000hřebíkůnadělníka.Aleneníchyboujednotlivýchdělníkůnebo
vedoucíhostarétovárny,–“
„Toužjsoudetailníotázky,“přerušilhoBolšenkovnetrpělivě.„Moji
podřízenímajímatematickévzorceastatistickémetodynato,abyse
vypořádalisevšemitakovýmiproblémy.“
Petrotomnebylpřesvědčen,alerozhodlsezměnittéma.
„Umímetedyvyřešitproblémvýroby.Jakřešímeproblém
distribuce?“
„Tojejednoduché.Vytisknemepřídělovélístkyprovšechno,cojsme
vyrobili.LidésinaÚPR–Úřadupřídělovýchlístků–vyzvednousvoje
kupónyatojecelé.Dejmetomu,žejdeooblečeníaboty.Každéčíslo
mánároknanovéoblečeníanovýpárbotkaždétřiroky.Podážádost,
předložísvépřídělovélístkyadostaneoblečení.“
„Cosealestane,kdyžčlověk–číslo–roztrhneneboobnosísvoje
oblečenídřívnežzatřiroky?“
„Tojejehoproblém.Cosetýčebot,mánároknajednuopravuzarok
–zapředpokladu,žemůžedokázat,žekpoškozeníbotdošlopřiplnění
pracovníchpovinnostíanikolivúmyslně.“
„Apročjetakovýdůkaznezbytný?“
„Proč?Opravaprobíhánaveřejnénáklady,jetočerpáníze
společnýchzdrojů.Botyjsouveřejnýmmajetkem,kterýmubylpouze
svěřendoužívání,a–“
„Cojídlo?“
„Tensamýzpůsob.Mámepřídělovélístkynachleba,margarín,
brambory,fazole,vepřovéajehněčínebokuřecímaso.Navzdory
současnýmpodmínkámvzemědělskévýroběanejhoršímusuchuv
dějináchkaždéčíslovMoskvěstáledostávákuřecínebojehněčímaso
minimálnějednoutýdně.“Totosděleníznělodocelapyšně.
„Cokáva?Nebocigarety?“zeptalsePetr.
„Kupónynakávuacigaretyvydávámezvlášť.Mimospeciálních
odměnprostachanovcemákaždýdospělýProletářnároknajednu
krabičkucigaretměsíčně.“
„Akdyžnekouří?“
„Paksinežádáokupóny.“
„Pokudnekouřícigarety,nemohlbyjedátněkomujinému?“
„Pročbyměl?Mánároknakrabičkucigaret.Kdyžsinezažádá,
Vítěznýsvětušetříproduktivnízdroje.“
„Comubránívtom,abysizažádalokupónynacigaretyavyměnilje
sněkýmřekněmezalístkynajehněčí?“
„Jennápravnýtábor,“usmálseBolšenkovponuře.„Jemizáhadou,
jakjemožné,žeotomještěnevíš.Každýpřídělovýlístekjeoznačen
nejensvýmvlastnímčíslem,aletakéčíslemmužečiženy,prokterébyl
vydán.Nezpozorovanásměnajevyloučena.“
„Jakábyalevzniklaškodaztoho,kdybysidejmetomujedenčlověk
vyměnilsjinýmčlověkemsvojekupónynacigaretyzalístkyna
margarín?“
„Všechnaškoda!Jednočíslobyspotřebovalodvakrátvícecigaretnež
ostatníadruhébymělodvojnásobekmargarínu,nežskutečně
potřebuje.Nutilobynástokezvýšeníprodukcecigaret.Vzniklaby
spekulacespřídělovýmilístky.Všechnynaševýrobníplánybychom
mohlihoditdokoše.Teďjetotak,žekdyžXnekouří,nezažádásio
přídělovélístkyanemusímepronějvyrábětcigarety.Kdybyale
přídělovélístkymělysměnnouhodnotu,takbyoněžádal.Museli
bychomvyrobitdalšícigarety.Apakbyvyměnillístkynacigaretyza
lístkynakávu,kterouYnepije.Takžebychommuselivyrobitivíckávy,
a–“
„Jakserozhodujeotom,koliksetohomávyrobit?“
„Nazákladěspotřebyvminulýchpětiletech.“
„Cokdyžsevyrobívícecigaretnebovyrostevícefazolí,nežjepoté
odebráno?“
„Tosestanezřídka.Zaprvéobvyklevytisknemeoněcovíc
přídělovýchlístků,nežkolikzbožíseskutečněvyprodukuje.“
„Pakaleněkteřílidénasvépřídělovélístkynicnedostanou!“
„Pravda–alejetolepšínežmítnespotřebovanépřebytky.Tobybylo
čiréplýtvání.Reálnýmproblémemnicméněnebývajípřebytky;reálným
problémemvždyje,kdyžzbožínenítolik,abytokaždémuvystačilo.
Jestlimákaždý„dostávatpodlesvýchpotřeb“,taktumusíbýttolik,aby
nakaždéhovystačilo.Atoliktohonedokážemevyprodukovat,dokud
nebudekaždýprodukovatpodlesvýchschopností.“
„Ajaknášsystémzajišťuje,žekaždýčlověkbudedělatprávětohle?“
„Zaprvékaždéhoužodjehonejrannějšíhodětstvíučíme,žejejeho
povinnostídělatprávětohle.Každýrok,každýměsíc,každýtýdena
každýden–ačlověkbymohlříctikaždouhodinusvéhoživota–slyší
zevšechstrantotoposelství:Pracuj!Pracuj!PRACUJ!Produkuj!
Produkuj!PRODUKUJ!Slyšítozkaždéhoproslovu,pokaždékdyžzapne
rádio,čtetovkaždémnovinovémčlánku.Najdetovkaždédivadelní
hřeavkaždémrománu.Vidítonavšechplakátech.PRACUJ!TO
ZNAMENÁTY!VÝROBAZÁVISÍNATOBĚ!AjetamobrázekStalenina
–nebomůj–neboiobrázeknějaképěknédělnice–sprstem
napřaženýmnaněj!“
„Avýsledky?“
„Naprostoneuspokojivé!“přiznalBolšenkov.„Ne,nemůžemezáviset
jennavýzváchavyznamenáníchpronejlepšípracovníky.Toproto
musímepoužívatizastrašovánísilou.Toprotomusímemít
převýchovnétáboryaprotomusímdávattoliklidízastřelitnebo
pověsit.Nemyslelsissnad,žetodělámrád,žene?“
Petrzachovalvýmluvnémlčení.
„Apřestotomuvůbecnerozumím,“pokračovalBolšenkov.„Nevím,
comědráždívíc–taneuvědomělostProletářůnebojejichnedostatek
inteligence.Sevšívýchovou,kterounašilidépodstupujíužod
nejrannějšíhodětství,sevšímnaléhánímaveškeroupropagandoubys
čekal,ževšichnibezvýjimkybudouchtítpracovatnasamotných
hranicíchsvýchschopností.Nemajíužžádnékapitalistické
vykořisťovatele!Ovocejejichprácesijižnepřivlastňujeněkdojiný!
Dneskolektivněvlastnívše!Vítěznýsvětavšechnovněmjejejich
kolektivnímvlastnictvím!Myslelbysis,žebudouchtíttotovlastnictví
rozmnožovat.Každýdnespracujeprovšechnyostatní!Apřestosi
každýpotichustěžujenabídnoukvalituzbožíanato,jakmálodostává!
Jakto,ženerozumítomu,žejetojehonepořádnápráce,kvůlikteréje
zbožínekvalitní,ajehonedostatečnáproduktivita,kvůlikteréjezboží
takmálo?Pročnikdonerozumítomu,žecelkovýdostateknebo
nedostatekzbožízávisínatom,čímonpřispějektomutocelku?“
„Možnáproto,žetotaknení?“navrhlPetr.
„Cože!“
Bolšenkovovyočiponěmmetalyzelenéblesky.
„Samozřejmě,“pokračovalPetr,„ževšechno,cojsiříkal,jenaprostá
pravda,kdyžsenatenproblémdívášzhlediskakolektivu.Aleneníto
tak,pokudsenatopodívášzhlediskajednotlivce.Říkaljsi,žekaždý
pracujeprovšechnyostatní.Neníaleprávěvtomtenproblém–že
nikdonepracujesámprosebe?“
„Jenomzadesetinutakovéherezebykdokolivjinýužbylnacestědo
nápravnéhotábora,“varovalhoBolšenkov.„VíČíslo1otvých
názorech?“
„Jenommomentstrpení.Snažímsepomocivyřešitproblém,okterém
jsiříkal,žetětrápí,“prohlásilPetrodvážně.„Jednotlivcijeřečeno,že
kdyžzvýšísvojivlastníprodukci,taktímzvýší–pokudostatnívěci
zůstanoustejné–celkovouprodukci.Matematickyjetosamozřejmě
tak.Alematematickytentojednotlivectakécítí,žejehovlastní
příspěvekmájennekonečněmalývztahkjehovlastnímublahobytu.Ví,
žekdybyseonosobnědřeljakokůňanikdojinýbynepracoval,stejně
byhladověl.Azároveňví,žekdybysevšichniostatnídřelijakokoněa
onnedělalnic(neboprácijenpředstíralvmomentech,kdybysenaněj
někdodíval),stejněbysižiljakokrálztěchdějepisnýchknížek,kteréjsi
midoporučil.“
„Aleonví,Číslo13,žekdyžvšichnipřestanoupracovat,bude
hladovět.Ažekdyžvšichnibudoujenpředstíratpráci,kdyžsenaně
někdodívá,takbudetaképanovatvšeobecnýhladomor.Zatímcokdyž
budouvšichnipracovat,budetadydostatekprovšechny.“
„Tovím,Číslo2,“vytrvalPetr.„Aontotakyví–jakoabstraktní
tvrzenínebokdyžsenavěcipodíváztvéhohlediska,tedyzhlediska
Komisařeprovýrobu.Aněkteřílidétodělají.Alemámobavu–podle
toho,cojsemmělmožnostvidět–žejichnenívětšina.Většinalidímá
tendencisenatuhlevěcdívatzesvéhohlediska.Člověkjemožná
schopenpříležitostnýchobětíprodobrocelku.Aledělattopořád?
Zkusmesitovyčíslit.JakájepopulaceVítěznéhosvěta?“
„Okolomiliardylidí.“
„Miliardalidí.Řekněmetedy,žejsemdělníkadělámnějakou
vyčerpávajícípráci.Podařísemizdvojnásobitsvojiproduktivitu.Pokud
bylapředtímmojeproduktivitaprůměrná,takjsemzvýšilcelkovou
produkciVítěznéhosvětaojednumiliardtinu.Toznamená,žepři
rovnémrozdělovánídostanupouzeomiliardtinuvícejídlaoprotimému
ohromnémuúsilí.Takovézvýšenínemohuanizaznamenat.Nadruhé
straněpředpokládejme,žesemibudeúspěšnědařitvyhýbatsepráci,
anižbychbyldopaden.Pakdostanujenotumiliardtinujídlaméně.
Totosníženíjetaknekonečněmalé,žehoaninezaznamenám.Alekolik
jsemsipřitomušetřildřiny!“
MalýobláčekpochybnostípřelétlBolšenkovovipočele.„Tyhleřečio
miliardtináchjsounereálné,“řeklnakonec.„Předpokládáto
matematickypřesnérozdělenízbožípocelémVítěznémsvětě.“
„Paksitenpříkladredukujmenamenšíměřítko,“řeklPetr.
„Předpokládejme,žemámeizolovanýkolchozse100pracovníky.Ati
vypěstujívprůměru100brambornapracovníkaročně.Celkovětak
vyprodukují10000bramborročně.Tyserozdělírovnýmdílem,takže
každýdostane100bramborbezohledunasvojivlastníproduktivitu.
Budoutochtítzdvojnásobit,takžesebudounavzájempovzbuzovatk
tomu,abypracovalidvakráttakusilovně.Nynípředpokládejme,že
pracujívpodmínkách,kdeneexistuježádnýzpůsob,jakdohlížetna
prácikaždéhojednotlivceajakměřit,koliktohoveskutečnostiudělal.
Apředpokládejme,žeotomhlekaždýznichví.Apředpokládejme,že
jenjedenpracující–říkejmemuA–jedostuvědomělýnato,abyzvýšil
množstvíaintenzitusvépráceazvýšiltaksvojiproduktivituze100
bramborna200brambor.Ostatníovšemvyprodukují100brambor
jakopředtím.Nakoncirokutubude10100brambor,kterébyseměly
rozdělitrovnýmdílem–„podlepotřeb“.Takžemístoobvyklých100
brambordostaneAzasvojedvojnásobnéúsilí101brambor–jeno
jednubramboruvíc.“
„Předpokládáš,žejenomjedenčlověkzestamátřídníuvědomění.“
„Dobrá,taktusituaciobraťme.Předpokládejme,ževšichni–ažna
jednoho–majítřídníuvědoměníazdvojnásobísvojeúsilí,alekdyžA
zjistí,jaksevšichniostatnídřou,navšechnosepotajívykašlea
nevyprodukujenic.Nakoncirokubudemítkolchoz19800brambor.A
kdyžbudourozdělenyrovnýmdílem,takA–kterýnevyprodukovalnic
–stejnědostane198brambor,čilitéměřdvakráttolik,nežkdyž
pracoval.“
„Azávěrjeztohovšehojaký?“
„Závěrjeztohotakový,žezatěchtopodmínekbudeintenzitaúsilíu
většinylidídánanikolivabstraktnímkolektivistickýmuvažováním,ale
hlavněúvahouotom,jaksezachovajívšichniostatní.Člověkbude
ochotnýodvést„svůjdílpráce“,aledobřesirozmyslí,nežsizničízdraví
frenetickýmúsilím,zatímcoseostatníbudouflákat,protoževí,žesitak
nijaknepomůže.Akaždýjetaktrochunáchylnývelkorysejipoměřovat
to,jaktvrděpracujeonsám,ajecyničtějšípřiodhadutoho,jaktvrdě
pracujíostatní.Budepoukazovatnatynejhoršízesvých
spolupracovníkůjakonatypicképříklady„druhých“,zatímcoonsámna
něotročí.Aprotomohoubýttvojeodhadyzaloženéna
kolektivistickýchúvaháchtakneefektivní.“
Bolšenkovvypadalzaskočeně.Zdálose,ženemážádnouokamžitou
odpověď.Petrserozhodlvyužítsituace:„Řekněme,žebuduzcela
neobyčejnýmčlověkem,kterýmáschopnosti–pokudjenapneaždo
krajníchmezí–vyprodukovatdesetkráttolik,coprůměrnýdělník.Ale
užpokudvyrobímo50%nadprůměr,sklidímvšechnuchválua
výhody,kterépotenciálněmohudostat.Pročbychbyltakovýblázen,
abychukazovalvedoucím,coopravdumohudokázat?Zlepšilbysetím
nějakmůjživot?Nedostalbychvícpřídělovýchlístkůnežmůjsoused.
Alejakmilebychukázalsvojeschopnosti,mojinadřízeníbytopromě
stanovilijakonormupropříštěatrvalibynajejímplnění–podle
principu„každýpodlesvýchschopností“.Tudížjemoudřejšísvoje
skutečnéschopnostineodhalovat.Paknikdonezjistí,ženepracujipodle
svýchschopností.Akdyžnebuduvystaventlaku,nemusímaninikdy
přijítnato,jakémojeskutečnéschopnostijsou.“
„Tojehereze,“řeklBolšenkov.„Pověřímněkohozesvých
podřízených,abynatonašelodpovědi.Samozřejmějendůvěrněpro
našipotřebu.“
„Kčemutytajnosti?“
„Nejsmepřecetakovíblázni,abychomodpovídalinakritiku,která
ještěnikohonenapadla.Jensipřipravujemeodpovědi,kdybynaněco
takovéhobylopotřebaodpovídat.“
„Alecostímproblémem,kterýtětrápil?“vytrvalPetr.„Možnámoje
kritikamíříhlouběji,nežtonazačátkuvypadalo.Možná–možnájecíl
„každémupodlejehopotřeb“přesnětouvěcí,kteránámzabraňuje
dostatz„každéhopodlejehoschopností“.
„Alekaždýby,Číslo13,mělpracovatnahraněsvýchschopností!Je
tojehopovinnost!Pročbyneměl?Neníjižvykořisťovánvládnoucí
třídou!“
„Zčehomáalečlověkvnašemsystémustrach,Číslo2,jeto,žebude
vykořisťovánochablostíčilenostísvýchdělnickýchsoudruhů.Ajeho
podezřívavostvůčiostatnímmožnápramenízvědomítoho,žeonsám
sejetajněsnažívykořisťovatsvojívlastníochablostíčipředstíráním
práce–“
„Tvojerozvracečskéargumentydokazujíto,očemjsembylvždycky
přesvědčen,“řeklBolšenkov,„žetotižpokudneníčlověkvychováván
kekomunismuužodnejrannějšíhodětství,takvněmnevyhnutelně
vznikátakovýtoskepticismusahereze.Bylovelminebezpečné,žeČíslo
1vetvémpřípadědovoliltakovoušpatnouvýchovu!“
Petrcítil,žebudemoudřejšízasezměnittéma.„Něcomězarážína
tvémpopisunašehosystémurozdělování.Mluvíšorovném
rozdělování,alejájsemsitéhlerovnostinevšiml.Ochráncinapříklad
dostávajívíce–“
„Mluviljsemorovnémrozdělování,“řeklBolšenkov,„aletakéjsem
mluvilozásadě„každémupodlejehopotřeb“.Akdyžněkterýchvěcí
nenítolik,abysedalyrozdělitmezivšechnylidi,řídímesetouto
zásadou.Nedokážemenapříkladvyrobitdostosobníchautomobilůpro
všechny,takžejepřednostnědostanouti,kteříjepotřebují–jako
komisařiaOchránci.Tijepotřebujíkřádnémuplněnísvýchpracovních
povinností.Mělibychomonichuvažovatspíšejakookapitálovémnež
spotřebnímzboží.“
„Aleoddoby,cojsemsestalOchráncem,“řeklPetr,„nemluvěuž
vůbecopodmínkách,kdyžjsemsestalčlenempolitbyra–nedostávám
pouzejídlovyznačenénatěchtopřídělovýchlístcích.Dostávámdaleko
kvalitnějšíjídloanesrovnatelnělepšíkávua–“
„Pokudnenínějakývážnýnedostatek,“řeklBolšenkov,„snažímese
rozdělovatrovnýmdílem,cosetýčemnožství.Alejenemožné
rovnoměrněrozdělovat,takécosetýčekvality.Některéfazole,kuřata
atd.budouvždynevyhnutelněvyššíkvalitynežjiná.AOchránci
náhodouzrovnadostávajítahle.“
„AleOchráncitakédostávajívíno,hovězíakaviár,“řeklPetr,„které
masyProletářůnikdynedostanou.“
„Jednodušenedokážemevyrobitdostvína,hovězíhoakaviárupro
každého.Můžemejevyrobitjenvomezenýchmnožstvíchatato
množstvíselogickydajírozdělitjenmezimalouskupinu.Nemůžeme
rozdělovatjedengramhovězíhonebojednujikrukaviárukaždémujen
kvůlifetiširovnéhorozdělování.TakžepročjenenechatOchráncům,
kteřísipotřebujízachovatdobroukondici,zápalamorálku,abymohli
vykonávatsvénáročnéřídícífunkce?Totéžplatíproobytnéprostorya
oblečení.LidésemusíchtítstátOchránci,aktomujimmusíme
poskytnout…“
„Podněty?“zeptalsePetrmazaně.„Aleotomprávěceloudobu
mluvím.Pročnevytvořímepodnětyprovšechny?Pročnevytvořit
systémodstupňovanýchpodnětů,abymělkaždýčlověk,aťužjsoujeho
schopnostijakékoliv,přímoumotivacivydatzesebetonejlepší?
Předpokládejme,žeschopnostinějakéhočlověkajsoutakové,že
nemůžedoufat,žebyseněkdystalOchráncem,alemohlbydoufat,že
natombudeoněcolépe,jakmilevynaložísvénejlepšíúsilí–“
„Myslím,Číslo13,“přerušilhoBolšenkovsarkasticky,„ženežbudeš
navrhovattakovédalekosáhléreformynašehosystému,mělbyses
nejprvenaučit,jaksystémfunguje.Koneckoncůjeproduktemtěch
nejlepšíchmozků.Všechnanašeopatřeníseprojednávajícentrální
plánovacíkomisí,kterouvedu,anejvyššíekonomickouradou,které
taképředsedám.Apřestoty,kterýjsipředněkolikaměsícionašem
systémunemělanitušení–“
Bolšenkovovaslovabyladalekomírnějšínežhrozbavjehohlase.
„Omlouvámse,“řeklPetrpokorně.„Rádsenechámpoučit.“
Kapitola14
OZVALOseprudkézabušenínadveře.
Editseprobudilaasrdcejíhlasitětlouklo.Zašmátralavetměpo
vypínačiarozsvítila.Bušeníseopakovalo.Otevřeladveře.
VenkustálitřipříslušníciStátníbezpečnosti.
„L-92?“zeptalsedůstojník.
Editpřikývla.
„Jstezatčena.“
Maxwellpřišelkedveřím.
„EN-57?Jstezatčen.“
Nikdosenezeptalproč.
„Mátepětminutnapřevlečení.“
ZpozazáclonynadruhéstraněmístnostispatřilaEditbledou
vystrašenoutvářičkutříletéhochlapce.
Natáhlasinarukunáramkovéhodinkyapodívalasenaciferník:čtvrt
natři.
Vedlijepotmavýchschodechdolůnaulici.Stálatamčernápolicejní
dodávka.Kdyžjeusadilinatvrdélavice,zavázalijimočitmavými
páskami.Autonastartovalo.
Nicnevidělianeodvažovalisepromluvit.Aleobavěděli,nacoten
druhýmyslí.
MyslelinaEditinumatku,Helenu.Bylavychovatelkouvdětských
jeslích.Předdvěmarokysejednohodnenevrátilazpráce.Nikdov
jeslíchjimnicneřekl,dokonceanito,jestlitendenpřišladoprácenebo
ne.NaBezpečnostijimtakénicneřekli,alepoznamenalisi,žeseptali.
Několikdníspoluoosudumatkyvůbecnepromluvili.Spekulaceo
jejímosudubybylaještěbolestivějšínežpřijmutípředpokladu,žejejiž
mrtvá.
Policejnídodávkasezastavila.Edit,stálespáskounaočích,byla
vyvedenaven.Slyšela,jakdodávkaznovustartujeaodjíždí.Vedliji
nahorupochodechapakponějakéchodbě.Pocítilaostrásvětlaapakjí
sundalipáskuzočí.
Nacházelasevženskévěznici.
Bylazaregistrována,vyfotografována,sejmulijíotiskyapotéji
odvedlidocely.Celabylaorozměrechtřinačtyřimetrysjednou
jednoduchoupryčnou.Uvnitřsetísnilodalšíchpětžen,třiznichse
choulilynapryčněadruhédvěleželynapodlaze.Několiksejichpo
rozsvícenísvětlaprobudiloarozzlobeněsledovalynovouvězeňkyni,
kterápřišlazaplnitceluještěvíc,nežbyla.BachařkastrčilaEditdovnitř,
zamklaželezempobitédveřeazhaslasvětlo.
JakseEditinyočipřizpůsobovalyšeruvcele,zjistila,žepětjejích
spoluvězeňkyňopětusnulo.Opatrněsinašlamístonapodlaze,snažila
sezaujmoutpohodlnoupoziciapřipojitseknim.Potichuzíraladotmy.
Kapitola15
POpětiminutáchodprvnízastávkysepolicejnídodávkazastavila
znovuatentokrátbylvyvedenMaxwell.Kdyžmusundalipáskuzočí,
zjistil,žesenacházívpřijímacíhalepředpultem.Nastěněnaprotibyl
nápis:NEMILOSRDNÉZNIČENÍDIVERZANTŮM.Mužzapultemmu
přikázalvyprázdnitkapsy.Maxwellodevzdalsvojepřídělovélístky,
průkaz,pracovníknížkuatužku.Tobylovše,comělusebe.
Bylzaregistrován,sejmulimuotiskyapotéhozavedlidovelikébílé
cely,vnížnebylanijedinýkusnábytku.Celýstropbylpokryt
oslepujícímibílýmižárovkami.Zapadlyzanímocelovédveře.
Vcelenebyložádnéokno–nic,zčehobypoznal,jestlijedennebo
noc.
Lehlsinabíloukamennoupodlahuapokusilseusnout.Podlahabyla
studená.Světlu,kteréseodráželozevšechstran–izesamotné
podlahy–senedalouniknout.
Pochvílisezdvihnulachodildokola,paksizkusilzaselehnout.Jak
dlouhozdebyl–tři,sedm,desethodin–tonebylschopenodhadnout.
Konečnědvastrážníotevřelidveřejehocelyavytáhlihoven.Byltak
duševněvyčerpaný,žesenedokázalnanicsoustředit.
Bylpředvedendovýslechovémístnosti.Mužvuniforměsvýložkami
kapitánasehozeptal:„Víš,pročjsibylzatčen?“
„Nemámponětí,“řeklMaxwell.„Neprovedljsemnicprotizákonného.“
Jakmiletovyslovil,uvědomilsi,žetostriktněvzatonenípravda.
Zákonybylytakspletité,takpočetnéatakvšezahrnující,žebylo
doslovanemožné,abyněkterýobyvatelVítěznéhosvětaprožiljediný
denbezjejichporušení.
„Musímtěvarovat,“pokračovalkapitán,„okamžitýmpřiznánímsi
ušetříšspoustuproblémů.“
„Vždyťaninevím,zčehojsemobviněn.“
Kapitánseobrátilnaúředníkavmodrémuvedlejšíhostolu.„Přečti
muto.“
„Přiznáníneboobvinění?“zeptalseúředník.
„Nejdřívobvinění.“
Úředníkčetlobviněnírychlýmamonotónnímhlasem.Maxwellměl
potížehosledovat,alezdálose,žejeobviněnztoho,žezáměrně
naplánovalnovouLeninovupřehradutak,abysevkriziprotrhla–a
požadovalvespecifikacíchtakovémateriály,typyoceli,betonuastrojů,
okterýchvěděl,žejsounedostatkové,ačkolivnebylylepšínežjiné
materiály,kterébylydosažitelné.Dálebylobviněnztoho,žesepodílel
nakonspiracisdosudneznámýmilidmi,žechtěl,abytrvalinatěchto
specifikacích,abypoužívaliburžoazníinženýrskérovniceapožadovali
oddělníkůnedosažitelnévýkony.
„No?“zeptalsekapitán.
„Nicztohonenípravda,“řeklMaxwell.„Požadovaljsemve
specifikacíchjentakovémateriály,kterébyvydrželymaximálnítlakya
napětí–“
„Odmítášpodepsatpřiznání?“
„Jaképřiznání?“
Kapitánseopětobrátilkúředníkovi.„Přečtimujehopřiznání.“
Úředníkzačalčíststejněrychleamonotónnějakopředtím.
Maxwellhopřerušil.„Promiňte,prosím.Nerozumímtomu,coříkáte.“
Sblahosklonnoutrpělivostísekapitánobrátilkúředníkovi.„Podejmu
topřiznání.“
Maxwellzačalčíst.„Já,EN-57,známýtaképodjménemJohn
Maxwell,připlnémvědomíabeznátlakučinímnásledujícídoznání…“
Pokračovalototím,žesamotnéobviněnínenískutečnýmměřítkem
rozsahuvšechjehoproviněníaveškeréhoúpadku.Přiznánípopisovalo
opatrnouvychytralost,snížplánovalsvojezločiny.Mluvilooburžoazní
ideologii,kteráhozkazila.Vpřiznáníopakovanětrvalnatom,žeklesnul
opravduvelminízkoažesizasloužíbýtpotrestán.Znovuaznovu
zdůrazňovalvelikostadobrotuStaleninaazvláštěvelikostadobrotu
Bolšenkova,jehožnádhernátvářhodonutilaváhatsodhodláním
provéstonenzločinnýplán.
„Musímtěupozornit,“řeklkapitán,„žepokudsepřiznášihned,
povedetokpodstatnémuzmírněnítrestu.Pošlemetědonápravného
tábora,otomnenípochyb,alemaximálněnaosmlet.Atvojídceřise
nicnestane.“
Maxwellzbledl.„Cosestanesdcerou,kdyžsenepřiznám?“
„Kdoví…Takcobude?“
Maxwellmlčel.
„Slyšeljsiospoustělidí,cosepřiznali,ne?“
Maxwellpřikývl.DenněsitatopřiznáníčetlvNovépravdě.
„Aslyšeljsisnadněkdyoněkom,kdobysenepřiznal?“Kapitánse
temněpousmál.
ToMaxwellneslyšel.Vědělospoustělidí,kteříjednodušezmizelibez
jakéhokolivvysvětlení.Možnáexistovaliitací,kteříseodmítlipřiznat.
Náhlepochopildalšíprvektohotosystému.Projevenáslabostměla
hrozivénásledky,aleještěhoršínásledkybezodpovídajícíodměnyměla
projevenásíla.Pokudjstesepřiznali,bylijstezneuctěni,zavrženia
odsouzenikbídnémuživoření.Pokudjstesealepostavilisnadlidskou
silouprotivšemhrozbámvámivašimmilovaným,nikdysenikdo
nedozvědělovašíodvaze,nikdosenedozvěděl,cojstepřečkali.
Nemohlijstemítaniuspokojeníztoho,žebystebylipříkladempro
ostatní.Slavnémučednictvíjejednouvěcí,alebýtneznámým
mučedníkem?…Mučedníkembezesmyslu?…
„No?“zeptalsekapitán.
Maxwellmlčel.
Kapitánzmáčklknoflíknasvémstole.Vešlidvastrážní.
„Vezmětehonadruhýstupeň.“
Chodbouhozavedlidokomory,kterádřívemohlabýtvelkoucelou.
Bylaosvícenatřemibodovýmireflektory.Jakmilevstoupili,Maxwellza
nimimohljennejasnětušitvyšetřovateleBezpečnostisedícíhoza
velkýmstolem.
Postavilihoprotireflektorůmpřímodomísta,kdesejejichsvětelné
kuželeprotínaly.Oslepovalyho.
Hlaszastolemzačalklástotázky.„Číslo?…Jméno?…Adresa?…
Povolání?…Jsteobviněnz…?Coodpovítena…?Popíráte,že…?“
Slyšelse,jakmechanickyodpovídá.Kvůlioslňujícímsvětlůmnemohl
nanicmyslet.Otázkypokračovalypořáddál.Nohymuztuhlyaztěžkly
jakoolovo…
Jehovyslýchajícíseodmlčel.Maxwellslyšel,jakodcházípryčaněco
šeptávedveříchněkomu,kdoprávěvcházeldovnitř.Jakdlouhoužzde
Maxwellstál?Dvěhodiny?Celédopoledne?Bylodopoledne?
Zaslechlkrokyzastolem.Hlas,kterýmunynízačalklástotázky,byl
nový.Maxwellsipochmurněuvědomil,žejehoprvnívyslýchajícíbyl
vystřídán.Druhýzačalznovuodzačátku.Věnovalněkdopozornost
Maxwellovýmodpovědím?
Otázkypokračovaly.
Jehohlassezačaltřástavkrkumělneuvěřitelnésucho.Požádalo
sklenicivodyazeptalse,jestlisesmíposadit.Jehožádostibyly
ignorovány.
Druhéhovyšetřovatelevystřídaltřetíatohopakvystřídalčtvrtý.
Otázkybylykladenymonotónněabylystáletytéž.
Místnostsezačalatočit…
Omdlel.
Kvědomíhopřivedlkbelíkledovévodyaněkolikhrubýchfacek.
Vytáhlihozpátkynanohy.
„Nežbudemepokračovat,“řeklvyšetřovatel,„mělbysvědět,žetvoje
dceraprávěprodělávátentýžvýslechjakoty.Užsepřiznala,aleptajíse
jínadetailyanepřestanou,dokudsetakynepřiznáš…“
Kolotočotázekpokračoval.Teďužalenemyslelaninaotázky,anina
svéodpovědi.MyslelnaEdit…
Světlaseznovuzačalatočit.Potácelse.Neuvěřitelněhobolelahlava.
Přálsitoužmítvšechnozasebou,aťhotřebazastřelí.Svezlsena
podlahu.
„Přinestedoznání,“řekl.„Podepíšuto.Jenužmidejtepokoj.“
Kolikhodinmezitímuteklo?
Kdyžpodepsal,uslyšelrozkaz:„Vezmětehonatřetístupeň.“
Místnostbylapodobnátépředešlé.Opětstálpředbaterií
oslepujícíchsvětel.Bylitamsnímdvavyšetřovatelé.
„Můžemetenzbytekvyříditrychle.Bylbysrád,ne?“
„Užjsemsepřiznal.Slíbilimi,žekdyžsepřiznám,řeknoumimůj
rozsudekanechajíměspát!“
„Přiznaljsijensvůjpodílnaspiknutí.Teďnámmusíšříct,kdobylitvoji
společníci.Chcemejména.Kdotidávalrozkazy?Komusipodával
hlášení?“
„Podepsaljsempřiznání,kteréjstechtěli,“řeklMaxwell.„Jsem
ochotnýpřijmoutsvůjtrest.Užměnechtebýt.“
Odpovědímubylprudkýúderdotváře.
Přikázalimu,abysepostavilčelemkezdiapředpažilrucetak,abyse
konečkynejdelšíchprstůdotýkalyzdi.Paksimuselstoupnoutnašpičky
audržovatrovnováhujenskrzekontaktkoncůprstůsezdí.
„Řekninám,kdotidávalrozkazy.“
Poněkolikaminutáchhoužbolelocelénapjatétělo.Kdyžklesalze
stojenašpičkáchnebosesnažilulevitsitím,žebyseopřelozeďcelou
dlaní,zuřivědonějmlátili.Jehotělobylozbrocenépotemapokryté
modřinami.Hlavasemuzačalaklátit.
„Nemůžumluvit,“šeptal.„Nemůžumyslet.Neslyšímvašeotázky.
Nevím,coříkáte!“
Dovolilimupostavitsenormálněnanohyaopěthovzalipřed
oslepujícísvětla.„Dobrá,řekninámodalších.ZnášsoudruhaPetra
Uldanova,že?“
„Ano,znám.“
„Byltoon,kdotidávalrozkazy?“
Maxwellnepatrněpřikývl.Zkroutilimuruce,ažvykřiklbolestí.
„Chcemeznátdetaily!“
Kapitola16
„PŘIŠELjstenászatknout?“
O’Gradyovivypadalirezignovaněaapaticky.
„Budemehnedsbaleni.“
Petrovichvílitrvalo,nežznichkonečněvytáhltustrašlivounovinu,
žeEditsesvýmotcembylizatčeniuprostřednocipředdvěmadny.
Tobylovšechno,cověděli.Odtédobyčekali,žebudousamizatčeni
–zazločin,ževčasneohlásili„zradu“Maxwellových.VeVítěznémsvětě
seobviněnízezradyjednohočlověkašířilojakonákazanavšechny
ostatnílidi,kteréměldotyčnýokolosebe.O’Gradyovizatímmělištěstí.
Petrsevrátildosvélimuzíny.„NavelitelstvíStátníbezpečnosti,“
přikázal.
Záznamynavelitelstvínicneodhalily.Dokoncetuaninebyl
zaznamenánfakt,žebyMaxwellovibylizatčeni.Tohlezatčení,usoudil
Petr,budemítpravděpodobněnasvědomíBolšenkov.
Přikázalřidiči,abyhodovezlkúřadujehootce.Kdyžsetamdostal,
nalezlzdetajemníka,pobledléhoavyděšeného.
„SnažímsesVámispojitužpřeshodinu,“řeklSergej.„JehoExcelence
měladalšízáchvatmrtvice.Teďjsouunějdoktoři.“
ZavedlPetradoložnice.Jehootecleželnaposteli.Očimělzavřené,
líceoteklé,tvářzarudlou;okolortůmělpěnu.
Doktorsesklánělnadjehopostelí.
„Jakmocjetovážné?“zeptalsePetr.
„Velmi.“
„Myslíte,žeseztohodostane?“
„Pravděpodobnězaněkolikhodin.Aleipotézůstaneochrnutýna
pravoustranu.Nejsemsijistý,jestlibudeschopenmluvit.“
Obávanýokamžiknadešel.Petrmuseljednat,atorychle.Bolšenkov
mělsvoješpehyvšude.Snadseještěnedozvědělonastalésituaci.
KomumohlPetrvěřit?
Pocitodpovědnostinanějdopadljakodesetitunovézávaží.
Požehnaníjsouti,kteřínemusízanicnéstodpovědnost.Požehnaníjsou
ti,kteřínemusíčinitžádnározhodnutíanechajízaseberozhodovat
jiné.Žádnýdiv,žejetoliklidíspokojenovestavunesvobody.Svoboda
znamenánéstodpovědnost.Vynucujesirozhodnutí.Mítsvobodu
rozhodnoutznamená,žemusíterozhodnoutapakzavýsledekšpatného
rozhodnutímůžetevinitjensamisebe.
PomaluatěžceseotočilkSergejovi.
„NajděteAdamse,“přikázal.„Okamžitěhosemdostaňte.Řekněte,že
jetonaléhavé–aleneříkejtemuproč.“
Nahrávka!
Tobylajehoprvnípovinnost.Pokudsesníopozdí,ztratívšechno.
Dokudnebudenahrávkaodvysílána,musíodložitipátránípoEdita
jejímotci.
Rozběhlsedootcovypracovny.Rucesemulehcetřásly,když
nastavovalkombinacinatrezoru.Vylovilsvůjklíčznáprsníkapsy,
otevřelvnitřníocelovoupřihrádkuaopatrněvyndalpáskuoznačenou
X.
Sergejvešel.„JehoVýsostsoudruhAdamsjenacestěsem.“
PetrpovědělSergejoviozatčeníEditaMaxwella.„Zjistěte,kdejsou,
kdojezadržujeakdojedalzatknout.Azajistěte,aťnamědolečeká
auto.“
Nervózněpřecházelsematam.Čekánísezdálobýtnekonečné.
KonečněAdamsdorazil.Petrsnímokamžitěpospíchaldolůkautu.
„DoÚstředníradiostanice,“houklnařidiče.
Nahrávkuapapírsprohlášenímmělvaktovce.PocestěAdamsovi
vyprávěl,cosestalo.
Adamsvypadalohromeně.„Všimljsemsi,žemělČíslo1potížese
zdravím,“řekl.
„Zcelatidůvěřuji,“řeklPetr.„Beztvojípomocibuduztracený.“
„Můžešsnípočítat.JájsemstejněAmeričan,takženemámanitu
nejmenšínadějistátseDiktátoremVítěznéhosvěta.Natomístomají
monopolRusové.HrozboujeBolšenkov.JestlitensestaneDiktátorem,
hnednámdvěmazakroutíkrkem.Můžešsemnouurčitěpočítat.“
Domluvilise,coudělají,ažsedostanoudorádia.
Jakmilebyliuvnitřbudovy,Petrsivduchugratulovalkrozhodnutí
přibratksoběAdamse.Každýhookamžitěpoznal.Navzdory
celosvětovépublicitě,kteráprovázelaPetrovopovýšenídopolitbyra,
jenvelmimálolidípoznávaloPetranebovědělo,kdoje.
„Přerušteprogram,“rozkázalAdamshlasatelům.„Uveďtemě.“
Adamsbylstručný:„MluvímkvámzÚstředníradiostaniceMoskvy.
SemnoujsouvestudiuJehoExcelencesoudruhStaleninaJehoVýsost
soudruhPetrUldanov.SoudruhUldanov,jakvšichnivíte,bylzvolendo
politbyrapředtřemitýdnyajehovýtečnéschopnosti,kterémuzajistily
takrychlýpostup,sestalycelosvětověproslulými.Nynívyslechnete
zprávuténejvyššídůležitostiodJehoExcelencesoudruhaStalenina,
VůdceaDiktátoraVítěznéhosvěta…JehoExcelence!“
NahrávkaXbylaspuštěna:
„SoudruziasoudružkyVítěznéhosvěta.Přisvémposledním
veřejnémvystoupenínaprvníhomájejsemvámřekl,ževršícíse
pracovnítlakmibránívdalšímveřejnémvystupování.Tentotlaknyní
narostldotémíry,žejsemnucenpřenéstčásttohotobřemenena
druhé.PožádaljsemtudížsoudruhaPetraUldanova,abymězastupoval
naschůzíchpolitbyraapřidalšíchpříležitostechaabyvystupoval
veřejněmýmjménem,pokudbudenezbytnéoznámitnějakounovou
politikučivýnos.Budusamozřejměinadáleaktivníjakovášvůdce,
budupracovatpotichu,častovosamění,pozdědonoci,pracovatpro
vás,proproletariát,pracovatjakojedenzvás,jakovášzástupce,
mluvčí,jakoDiktátorVítěznéhosvěta.BezpečnostVítěznéhosvěta
totižzávisínadiktatuřeproletariátu,kterámusíbýtudrženaprotivšem
nebezpečenstvím,ajájsem,jakožtovášzástupce,odhodlánjiudržet.“
„Nedokážutoalebezvašípomoci,bezpomocikaždéhomužeaženy
Vítěznéhosvěta.Soudruzi,budoucnostzávisínavás.Musímepracovat
ještětvrdějineždříve.Musímepracovatdéleneždříve.Musímesi
utáhnoutopaskyještěojednudírku.Dobahojnostijepřednámi.Ale
tatobudoucíhojnostbudemožnájenzacenusoučasnýchobětí.Země
socialistickéhojnosti,jakvámbylapřislíbena,budedosaženajencestou
socialistickéstřídmosti.Potétocestěužzbýváučinitjenněkolik
posledníchkroků.Nemůžemeriskovatazahoditvše,cobylodosud
vykonáno,tím,žetytokrokyodmítnemeučinit!Askrzeméhosynaa
méhozástupcePetraUldanovabudutytokrokypostupněoznamovat.
Mezitímnaléhámnavásvšechny,abystezůstalijednotníapřipilisise
mnounaCelosvětovýSvazSovětskýchSocialistickýchRepublik–
Vítěznýsvětnavždy!“
Kdyžnahrávkaskončila,postavilsekmikrofonuPetr:
„Děkuji,VašeExcelence.Slibuji,žebudujakovášzástupcevěrně
plnitvašeinstrukce.KaždýmůjčinbudeveVašemjménuapodle
Vašehorozkazu.Budutaképotřebovatloajálníabezpodmínečnou
podporuvšechsoudruhůpřivykonávánívelkéhoúkolu,kterýjstesvěřil
domýchrukou.“
Pustilipíseň„Marxi,ochraňujDiktátora.“
PotékmikrofonuznovupřistoupilAdams:„Nahrávkatohoto
prohlášeníbudeznovuodvysílánapocelémVítěznémsvětědnesvečer
vosmhodin.Vyzývámvás,abystesevevašichdomovech,úřadech,
továrnách,kasárnáchakolchozechpřipojilikeslavnostnímupřípitku
našemuvelkémuVůdciajehonovějmenovanémuZástupci.“
Přenosskončil.Adamsseobrátilnahlasateleatechnikyvestudiu.
„TotoprohlášeníjsmeprovedlinarozkazjehoExcelence.Nastala
kritickásituace,kterásinaléhavěvyžádalajehopřítomnostjinde,takže
námpředaltutonahrávku.Musíteudržetvnaprostétajnostifakt,že
zdenebylosobněpřítomen.Jetovsouladuspolitickoulinií,kterábyla
oznámenaběhemprvomájovýchoslav.Večerníopakováníbudete
oznamovatvpůlhodinovýchintervalech.Navysílánívosmhodin
nařídítevšechnypouličnítlampačenaplnývýkon.“
NaAdamsovuradusvolalPetrStaleninovýmjménemzvláštní
zasedánípolitbyra.Jakbylovtakovýchpřípadechobvyklé,pozvání
telefonickyvyřizovalSergej.Tentokrátbyličlenovéobvolávániv
obrácenémpořadíjejichdůležitosti.Bolšenkovbylupozorněnjako
posledníasezpožděním.Každýčlenbylpopříchodudotázán,jestli
slyšelStaleninovoodpolednívysílání.Giraud,okterémAdamsvěděl,že
Bolšenkovanesnáší,dorazilbrzy.Adamssihovzalstranou.
AdamssPetremohlásili,žezrovnamluviliseStaleninemažetubude
zaněkolikminut.AlekdyžužvšichnikroměBolšenkovadorazili,Sergej
přišelohlásit,žeseStaleninzdrželažádá,abyPetrvedljednánívjeho
nepřítomnosti.
Adamsnavrhlusnesenípodporujícínovéuspořádání,Giraudsek
němupřipojilausneseníbylopřijatojenněkolikokamžikůpřed
Bolšenkovovýmpříchodem.
Petrseomluvil,předalřízeníschůzeBolšenkovoviařekl,žejedinou
věcí,kterousiJehoExcelencepřálaprojednat,jezprávazvláštního
výboruohladomoruvArgentině.Adamszačaltutozprávučíst.
Všechnoklaploperfektně.PetrcítilobdivkAdamsověvychytralosti.
Schůze,jakAdamspoukázal,potvrdínovéuspořádáníještědříve,než
budemítkdokolivčasintrikovatkPetrověsvržení.Všichničlenové
politbyra–ahlavněBolšenkov–navíczůstalipodAdamsovým
dohledem,zatímcoPetrseSergejemzesousednímístnostiobvolávali
generályozbrojenýchsilaStátníbezpečnosti,abyjeinformovalionové
situaciazajistilisijejichloajalitu.
„KdejsouMaxwellovi?“zeptalsePetr,kdyžbylyvyřízeny
nejnaléhavějšítelefonníhovory.
Sergejzavrtělhlavou.„Nicjsemnezjistil.“
Petrzašeldootcovyložnice.Doktořituještěbyli.Stavjehootcese
nezměnil.
Částdruhá:
Tápání
Kapitola17
KDYŽStaleninznovunabylvědomí,byl–jakpředvídaldoktor–zcela
ochrnutýnapravoustranutěla.Jehomluvenýprojevsesmrsklna
jednoslabičnévýrazy:„Ne–ano–to–on–ona–kdo–kde–co?“
Obzvláštěotázku„Co?“pokládalvevšechsouvislostechaněkdyi
zcelabezsouvislostí.Petrmuselneustálehádat,očsiStaleninříká.
Zdálose,žejehootecrozumívelkéčástitoho,comubylořečeno,aje
schopennaznačovatsvápřání.Tatopřáníalebylasuplynulýmčasem
stálepasivnějšíatýkalasespíšejehovlastníhopohodlí.
Mrtvicesseboualepřineslaněcoještěpozoruhodnějšíhonež
ochrnutí.ZcelazměnilaStaleninůvcharakter.Jehosíla,jehotvrdost,
jehobrutalita,jehocynismus–všebylopryč.Stalsedětinskýma
citlivým.
DesetdníPetrtrávilsvojevečeryujeholůžka.Bylatodepresivní
doba.SpoluseStaleninovouvečeřípřišeldomístnostijehoholohlavýa
bezvýraznýochutnávačabralsitrochuodkaždéhojídla,abyzjistil,jestli
neníotrávené.
PotéPetromezilsvénávštěvynatřivečeryvtýdnu.Zjistil,žedokáže
svéhootcevelicelehceovládatadostaneodnějsvolenítéměřk
čemukolivjennazákladětónuazpůsobu,jakýmtonavrhne.
Petrovýmprvnímúkolem–jakhopřesvědčilAdams–byloodříznout
Bolšenkovaodskutečnémocivpolitickémaekonomickémživotě
Vítěznéhosvětaapřevzítjinasebe.Pociťovalale,žebybylo
nebezpečnéudělattozpůsobem,kterýbyBolšenkovaveřejněponížil.
Zbavilho(rozkazypodepsanýmiStaleninovýmjménem)povinností
komisařeprovýrobu,povinnostípředsedyCentrálníplánovacíkomise,
povinnostípředsedynejvyššíekonomickéradyapovinnostípředsedy
sněmupodnikovýchvedoucích.Petrsvěřilvšechnytytoúřady
Adamsovi,kterýbylsrozuměnstím,žetobudePetr,kdobudeve
skutečnostirozhodovat.
AbyBolšenkovovizachovaltvářaabyhozpacifikoval,Petrse
rozhodlustanovithohlavouozbrojenýchsil,aStaleninovýmjménem
vyhlásil,žetentoúřadjetakdůležitý,žesivyžádáveškerý
Bolšenkovovůvčas.
„Tojetonejhorší,cojsimohludělat,“varovalhoAdams.„Bolšenkov
získáloajalituvojákůapaknássmete.“
„Zašeljsemtakdaleko,jakjetovsoučasnostibezpečné,“řeklPetr.
„Existujejedinýzpůsob,jaksesBolšenkovembezpečněvypořádat,“
odpovědělAdams.„Musímehozlikvidovat.Zatknouthotajněa
potichu.Okamžitěhonechatzastřelit.Naveřejnoststímvyjítteprveaž
budepovšem.Mezitímzatknoutvšechnyjehopřívrženceakaždého,
kdobybylschopenvéstvzpouru.Vynutitsipřiznání,žespolus
Bolšenkovemplánovali–“
„Stakovýmimetodamijánechcimítnicspolečného,“řeklPetr.„Jestli
mámdnesjasnovjednévěci,pakjetota,žebrutálníapokleslé
prostředkyvedoujenkbrutálnímapokleslýmkoncům.“
„SBolšenkovemumocinebojenBolšenkovemnaživuanasvobodě
hrozínebezpečí,žedosáhnešjensvéhovlastníhopádu.Atakymého–
pokudmohupoukázatnataknepodstatnoumaličkost.Jetobuďon,
nebomy.“
„Nezačnusvojivláduvraždou,“odpovědělPetr.„ChciBolšenkova
zbavitmociazašeljsemtakdaleko,jakjevsoučasnostimožné.“
„Poslechnešměalespoňvjednévěci?“prosilAdams.„Svěř
Bolšenkovovivelenínadarmádouanámořnictvem,jestlitomusíbýt,
aleletectvodejněkomujinému.“
„Akohonavrhuješ?“
„Pročbystonemohlbýttysám?Můžešpakchoditvpůsobivé
uniformě.JenpodepišStaleninovýmjménempatřičnýrozkaz.“
AtakPetrpodepsaldvarozkazy.Jeden,jmenujícíBolšenkovadočela
armádyanámořnictva,adruhý,kterýmjmenovalsámsebevelitelem
letectva.
ZačalsAdamsemprojednávatproblémy,kteréhotrápilyoddoby,
kdyseocitlvMoskvě.
„Budusetěptátnaradu,“řekl,„přiřešenívšechdůležitýchproblémů.
Doufám,ženebudešjednodušeschvalovatvše,conavrhnu.Můžu
počítatstím,žekemněbudešzcelaupřímnýaotevřený?“
„Upřímnostmámnejradši.Můžešstímpočítat.“
„Budoutoneformálníporady,“řeklPetr,„takbychrádvěděl,jakéje
tvojekřestníjméno.“
„MojeceléjménojeThomasJeffersonAdams.Ajetotakymoje
skutečnéjméno.NikdyjsemsinedalstranickoupřezdívkujakoStalenin
neboBolšenkov.VětšinalidímiprostěříkáAdamsi.“
„TaktibuduříkatAdamsi.BudešmiříkatPetře?“
Adamspřikývl.Pozdějinatoaleponěkudpozapomnělazvyklsiříkat
Petrovi„šéfe“,napůlironickýmanapůlobdivnýmzpůsobem,jakourčitý
kompromis.
Petrzačalmluvitochudobě,bídě,neefektivitě,plýtvání,tyranii,
servilitěateroruVítěznéhosvěta.
„Jistějemožné,Adamsi,abylidstvožilovněčemlepším,nežje
tohle!“
„Možnétoje,šéfe.Alerádbychpřipomněl,žetynejlepšímozky
Vítěznéhosvětanatomtoproblémupracovalyužodvítězství
komunismu.Všechnyreformy,kteréjsmevyzkoušeli,jennahradily
jednozlojiným…TohlesisamozřejměříkámeveStranějenmezisebou.
AnapříkladseStaleninemneboBolšenkovembychsiotomhlenikdy
mluvitnetroufl.“
„Copaknepřineslaněkteráztěchreforemnějakýpokrok?“
„Oficiálněvždyříkáme,žeano.Každýnášexperimentsamozřejmě
musískončitúspěchem,ikdyžodnějpozdějiustoupíme.Alejenmezi
námi–zacelýsvůjživotjsemžádnýskutečnýpokroknikdy
nezpozoroval.“
„Apředtím?“
„Inu,samozřejmě,žeano,pokudvěříšoficiálníhistorii–“
„Nechmeteďstranouvšechnyúvahyomorálce,politiceaekonomii,“
řeklPetr.„Vezměmesičistětechnickýavědeckýpokrok.“
„Tuhleotázkujsemzkoumal,šéfe,izryzeosobnízvědavosti.Nakolik
jsemtobylschopenzjistit,zajednoačtvrtstoletíodzaloženíVítězného
světakžádnémuvývojitechnikynedošlo.Zlepšilijsmeněkolik
praktickýchvěcí–nebojsmelépeřečenoaplikovalinašeznalostiv
několikanovýchsměrech.Ovšemcosetýčeteoretickýchvědomostí,
kleslijsmehlubokopodúroveň,kterédosáhliburžoaznívědcipři
poslednímvzepětíkapitalistickéhosvěta.Našioficiálníhistorikovéto
zamlčují,aleexistujídobrénepřímédůkazyotom,ževědciv
kapitalistickémsvětěumělirozbítatom.Buržoaznívědciúdajnětyto
znalostipoužiliksestrojenínesmírněničivébomby.Kdyžjsembyl
dítětem,můjotec–tehdyprvníAmeričan,cosestalčlenemÚstředního
výborustrany–mivyprávělopověsti,žesovětštívědcizapomoci
buržoazníchvědcůaspojencůukradlitototajemstvíkapitalistickým
zemímažeRuskotakhlezískalonavrchnadkapitalistickýmsvětem.
Tatopověstdálevypráví,žetotobylskutečnýdůvodkomunistického
triumfu–anikolivvnitřníúpadekkapitalismu,jaktvrdínašihistorikové.
Očividněbyliponašemvítězstvívšichnivědci,kteříznalijaderné
tajemství,zlikvidováni.“
„Alesnadbyněkdonevěřiltakmelodramatickémunesmyslu!“mávl
rukouPetr.
„Neříkám,žebychtomuvěřil,šéfe–animůjotectomunevěřil.Pouze
mitoříkaljakopříkladtoho,jakfantastickélžisiantikomunisté
vymýšlejí.“
„Ano,tojistěukazuje,jakdětinskysetitoantikomunistéchovali,“
pokývalPetrhlavou.
„Přesnětak,šéfe.MezikomunistysetomukdysiříkalopříběhyBucka
Rogerse,ponotorickémkapitalistickémlhářitohojména.“
„KdobylBuckRogers?“
„Tobylnejbohatšímužsvédobyavymýšlelsitakovépříběhy,aby
udrželmasyvposlušnosti.“
„Vraťmese,Adamsi,kotázcetechnologickéhopokroku.“
„Jakužjsemříkaldříve,šéfe,podleméhonejlepšíhoodhadujsme
přibližněnaúrovni,nakterébylkapitalistickýsvětmezilety1918až
1938,tedypředvypuknutímdruhésvětovéválky.“
„Neučinilkapitalismuspotéužžádnýtechnologickýpokrok?“
„Osobněsimyslím,žeučinil,“odpovědělAdams.„Slyšeljsempříběhy
oletounechsproudovýmimotory,kterébylyrychlejšínežzvuk–“
„DalšípříběhyBuckaRogerse?“
Adamspokrčilrameny.
„Nicméněteď,“oznámilPetrodhodlaně,„pokrokudosáhneme.“
Adamsloajálněpřikývl,aletvářilseskepticky.„Sčímzačneme?“
„Tojeotázka,kteráměužnějakoudobutrápí,“řeklPetr.„Jetoho
tolik,cobysemělozměnit…Aleprvnívěcíje,želidémusíbýt
osvobozeniodhrůzy,osvobozeniodotrockémentality…Musímeje
zbavitstrachu.“
„Strachuzčeho?“
„Strachuznás,samozřejmě.Strachuzvlády.“
„Alestrachjejedinouvěcí,díkykterénášsystémfunguje!Kdybyse
lidénebálivlády,kdybysenebáliStátníbezpečnosti,jakbychomjim
zabránilivpáchánívšemožnýchzločinů?“
„Zločinysamozřejmězůstanounelegální,“řeklPetr,„alidézaně
budoutrestánipodlejejichzávažnosti.Alezločinymusíbýtvzákonech
pečlivědefinovány.“
„Toužjsou.“
„Možná.Alemělibychomzákonyzměnittak,abynikdonemohlbýt
zatčen,pokudnebudeobviněnzkonkrétníhozločinu.Musímubýt
řečeno,jakýjetozločin.Musímítmožnostkonfrontacestím,kdoho
žaluje,amusímítmožnostmuodpovědět.Žalobcemusípředložit
skutečnédůkazy.Obviněnýbymělbýtpokládánzanevinného,dokud
munebudeprokázánavina–anenaopak,jakjetoteď.Přiznánívinyuž
senesmívynucovatmučenímanebudejedinýmdostačujícímdůkazem.
Člověktakémusímítmožnostpožádatněkoho,kdoznázákonlépenež
on,abyhohájil.Apokudbyljednoushledánnevinným,nesmíbýtze
stejnéhozločinuobviněnznovu.“
„Mámobavuztoho,cosestane,šéfe,kdyžbudoukartyrozdánytak
mocveprospěchkriminálníků.Nebudemepraktickynikdyschopni
někohoodsoudit.Kriminálnícisejistěpřestanoubáta–“
„Myslím,žebytomohlofungovat,“řeklPetr.„Jsemzkrátka
rozhodnutýtovyzkoušet…Nechápejměalešpatně.Zločinbudei
nadáleilegální.Každýzločinalebudepečlivědefinovánanikdonebude
trestán,pokuddoopravdynespáchalčin,kterýbyldefinovanýjako
zločin,dříve,nežktomučinudošlo.Nebudemejižtrestatjednání,které
jsmeprohlásilizazločinretroaktivně.“
„Cokdyžaleněkdouděláněco,cojejasněprotispolečenské,něco,co
jeprotizájmůmStátu,něco,cojsmejenpředtímopomnělijakozločin
definovat?“
„Paktobudenašechyba,Adamsi,abudemetomusetdefinovatjako
zločin,abychomtomohlitrestatvbudoucnu.Alenebudemetrestat
nikoho,kdoněcoprovedl,dříve,nežtobylodefinovánojakozločin.
Pokudbychtomělnějakdefinovat,nebudemeschvalovatžádné
zákonyexpostfacto.“
„Zdásemi,šéfe,žejstepřišelnageniálnízpůsob,jakvládědopředu
svázatruce.Jakmůžemedopředuodhadnout,jakýzločinsekdopokusí
spáchat?Akčemujsouprokurátořiasoudci,kdyžjimneumožnímemít
vlastníúsudek?“
„Úsudeksoudcůsebudeprojevovat,“odpovědělPetr,„vinterpretaci
aaplikováníexistujícíhosouboruzákonů.Soudcebudemuset
rozhodnout,jestlidůkazypředloženéprokurátoremdostatečněukazují,
žeobžalovanýskutečněspáchalčin,zekteréhojeobviněn.Alenejdřív
musísoudcerozhodnout,jestličin,zekteréhojeněkdoobviněn,
skutečněspadápodexistujícídefinicizločinu.“
„Ajaksevšítounestrannostíasebeomezenímpřinutímesoudce
jednat?“
„Odstranímetysoudce,kteřítakjednatnebudou.“
„Jinýmislovy,šéfe,odstranímetysoudce,kteřínebudoujednattak,
jakchcememy.JaktodělaliStalenin.“
„AleAdamsi,aždoteďvládaodstraňovalatysoudce,kteříbylipříliš
milosrdnínebopřílišnestranní.Jájebuduodstraňovat,pokudbudou
příliškrutínebopředpojatí.“
„Tohleuspořádání,šéfe,tedyvydržíjentakdlouho,dokudsemy
udržímeuvlády–ajistěnedéle,pokudponásnebudevládnoutněkdo,
kdomástejnénázoryjakomy.“
„Paktedy,“řeklPetrporozvážení,„bychommělizesoudcůudělat
nezávislýorgán.“
„Soudciužnebudousoučástívlády?“
„Budounezávislínavýkonnésložcevlády.“
„Promiňte,šéfe,aleneprotiřečítotomu,cojstepředchvílíříkal?
Budeteodstraňovatsoudce,kteřínebudounestranníamírníakteří
nebudoupečlivěaplikovatzákontak,jakbylnapsán.Pokudbudou
soudcinezávislí,jakjebudetetrestatajakzajistíte,abyvykonávali
svojepovinnostiaabynezneužívalisvýchpravomocí?“
Petrsizapálilcigaretu.
„Mášpravdu.Musímtoještědůkladněpromyslet…Snažímseale
ustanovitto,cobysedalonazvatvládouzákona.Jedinýzpůsob,jak
osvoboditlidiodneustáléhostrachuzjejichvlastnívlády,jepodlemě
zavésturčitýstálýsouborzákonůapakříct:„Dokudnepřekročítetyto
zákony,můžetebezestrachudělatcokoliv,cochcete.Užnemusítemít
hrůzuztoho,žesedostanetedonápravnéhotáboranebožebudete
zastřelenijenproto,žesvámimánevyřízenéúčtysoudce,nějakývládní
představitelneboněkdovýšepostavenýnežvy.Pokudbudete
obviněni,žalobcemusíprokázatvašivinu,místoabyvásnutil
dokazovatnevinu.Ahlavněužžádná„přiznání“získanápodhrozbou
mučení.Dokudsebudetechovatvrámciustálenéhosouboruzákonů,
budetesimocidělat,cochcete.“Takovávládazákonajemyslímjedinou
věcí,kterázbavílidihrůzyasvévolnýchrozhodnutítěchumoci.“
„Tojekrásnýobrázek,šéfe,aleproblémnenítakjednoduchý.Dejte
mipříkladtoho,cozlegalizujemeacobudenelegální.“
„No…Ilegálníbudouvraždy,násilnéútokyadalšíformyzraňování
druhýchlidí–“
„Jájsemmělnamysliněcojiného,“přerušilhoAdams.„Jaklidi
donutímepracovat?Jakjepřimějemeplnitnepříjemnéúkoly?Jakznich
dostanemepřiplněnípovinností,kteréjimbylypřiděleny,tonejlepší?
Tojsoutynejčastějšíatéměřkaždodenníproblémy,kterésetýkají
největšíhopočtulidíasekterýmisemusímevypořádat.To,cojste
zmínil,jsouoprotitomujenvelmizřídkavézločiny.“
Petrzamyšleněodložilcigaretovýnedopalek.Bylošesthodin.Tobyla
doba,kdyvečeřelsesvýmotcem.„To,soudruhuAdamsi,“řeklunaveně,
„jeproblém,kterýbudemeřešitažpříště.“
Kapitola18
PETRvěděl,žechtítněcopřímoodBolšenkovabybylomarné.Ale
rozkázal,abysemuhlásilivšichnivedoucíčiniteléStátníbezpečnosti,
včetněKilašova,vpracovnějehootce,kdejepodrobovalkřížovému
výslechu.Všichnimuřekli,ženevědínicotom,cosestalosEditnebos
Maxwellem.Nenašelsežádnýzáznamojejichzatčení.Kilašov
prohlašoval,žejestližebylizatčeni,stalosetobezjehorozkazua
vědomí.ApřísahalPetrovi,žezatčeníbezzáznamujeněco,cojeu
Státníbezpečnostinemyslitelné.Petrsitakémusíuvědomit,ževždy
existujemožnost,žesenějacígangsteřiaprotistátníživlovémohli
vydávatzaStátníbezpečnost…
Vkaždémpřípaděon,Kilašov,přikázalStátníbezpečnostiprovéstco
nejdůkladnějšívyšetřování.Přirozeněseotuhlezáhaduzajímástejně
usilovnějakosámPetr…
VesvémvolnémčasezačalPetrsystematickynavštěvovatvšechna
vězenívmoskevskémobvodu.Pokaždépřikázal,abysepřednímvězni
seřadili.Šedivé,bezvýraznéřadyobličejůbezkoncehonaplňovaly
lítostíahrůzou;nicméněmeziniminenalezlty,kteréhledal.
„Abychomsevrátiliketvévčerejšíotázce,Adamsi–samozřejmě,že
bylidémělipokládatzaprivilegium,žemohoupracovatproStát,
protožepracíproStátpracujísamiprosebe;pracujíjedenpro
druhého…“
Petrseodmlčel.Zjistil,žejenmechanickyopakujeBolšenkovovy
argumenty.
„Ano,tobylidévskutkuměli,“řeklAdams,„alenašezkušenosti
ukazují,žetozkrátkataknecítí.Tvrdýmfaktemje,ženěkteřílidémusí
udělatnepříjemnoupráci,ajedinýmzpůsobem,jakjektomupřimět,je
donucení.Každýnemůžebýtředitelem,hercem,umělcemnebo
zpěvákem.Někdomusíkopatuhlí,svážetalikvidovatodpad,opravovat
stoky.Nikdosidobrovolněnevyberetakovéšpinavépráce.Lidénaně
musíbýtpřiděleni,musíknimbýtpřinuceni.“
„Možnábychomjimtomohlinějakýmzpůsobemvykompenzovat,
Adamsi–cotřebakratšípracovnídobou?“
„Otomjsmeuvažovaliužkdysidávno,šéfe.Anefungovaloto.
Naneštěstíseukázalo,žejedinépráce,unichžmůžemezkrátitpracovní
dobu,jsouprávětypříjemné,jakoherectvínebomuzicírování.
Nemůžemesijednodušedovolit,abylidinepříjemnoupracístrávili
kratšídobu,protožejetopřesnětapráce,kterámusíbýtudělána
nejnaléhavěji.Nemůžemesinapříkladdovolitsnížitnapolovinu
produkciuhlítím,ževtomtoodvětvíopolovinuzkrátímepracovní
dobu.Nemámeanižádnouvolnoupracovnísílu,abychommohlistřídat
vícesměn.Navícjsmezjistili,ževtěchtopovoláníchsamotnéstřídání
směnpřinášíznačnéztrátyčasuaprodukce.“
„Dobrá,“souhlasilPetr,„takžepokudbudemetrvatnatom,aby
všichnidostalirovnýmdílem,nemůžemesivnašemsocialistickém
systémudovolitsvobodnývýběrpovolání.Nemůžemealeposkytnout
většíprostorosobníiniciativě–alespoňtěm,kteřířídívýrobu?Naše
propagandaneustálepožadujevětšíiniciativuodkomisařůa
jednotlivýchvedoucíchtováren.Pročsejínedostává?“
„Protožekomisařnebovedoucítovárnybývázastřelenneboposlán
donápravnéhotábora,kdyžjehoiniciativanevyjde.Samotnýfakt,že
vyvíjívlastníiniciativu,navícznamená,žeseneřídírozkazy.Jaksmíříte
osobníiniciativuaplánovánízcentra?Kdyžvytvářímenášpětiletýplán,
alokujemetímvýrobustovekrozličnýchkomoditaslužebvsouladus
tím,očempředpokládáme,žejsoupotřebylidí.Akdybykaždývedoucí
začalsámzaseberozhodovatotom,koliktohovyrobíajaktovyrobí,
pakbynaševýrobabylazcelanevyváženáachaotická.“
„Dobrá,“řeklPetr;„takženemůžemedovolit,abyjednotlivývedoucí
továrnyrozhodovalotom,cobudevyrábětakoliktohobudevyrábět.
Tojealeurčitěvelkánevýhoda.JestliněkohozCentrálníplánovací
komisenenapadnenějakánovápotřeba,ježbysemělauspokojit,nebo
nějakýnovýzpůsob,jakuspokojovatznámoupotřebu,nikdojinýsedo
tohonepustí.Aještěněcoměnapadlo.Jakbychommohlipovzbudit
vedoucítováren,abypřicházelinaefektivnějšízpůsobvýrobyvěcí,
kteréjejimpřikázánovyrobit?Pokudnemůžemeodvedoucíchchtít,
abysamiodsebepřicházelisnovýmnebolepšímspotřebnímzbožím,
pakbudemechtítalespoňto,abyvynalézalinovémetodyalepšístroje
neboabyprodukovalikvalitnějšízboží.“
„Tojsmezpátkyutéhožproblému,“řeklAdams.„Pokudbudu
vedoucímtovárnyavynaleznunovýstroj,budumusetpodatna
Centrálníplánovacíkomisižádost,abyhoněkdopostavilneboabymi
přidělilimateriálnajehostavbu.Atobudevkaždémpřípaděznamenat
zásahdopětiletéhoplánu.BudumusetpřesvědčitCentrálníplánovací
komisiotom,žemůjvynálezneboexperimentneselže.Pokudselže,
znamenátovyplýtvánívzácnépráceamateriálu,mojeodvoláníz
funkceamožnáinápravnýtábor.ApříslušníkCentrálníplánovací
komise,kterýmitoschválil,budetakémítštěstí,kdyžunikne
nápravnémutáboru.Pokudsetedyúspěchužpředemnebudezdát
absolutnějistýmnebopokudnebudumítzastáncenatěchnejvyšších
místech,udělámnejlíp,kdyžbududělatto,codělajívšichni.Apokud
selžu,potombudumocidokázat,žejsemselhalpřesněpodlepravidel…
Aktomudruhémunávrhu,šéfe.Předpokládejme,žepřijdusnějakou
úspornějšímetodou,jakvyrobitprodukcipřidělenoumétovárně.Pak
budupravděpodobněpotřebovatpráciamateriálvodlišných
množstvíchnebojinédruhypráceamateriálu,nežjakébychpotřeboval
sestaroumetodou.Avtompřípaděznovunarušímcentrálníplán.“
Petrzavrtělhlavou.„Taksezdá,ževnašemsystémunenímnoho
místaproiniciativu,zlepšováníapokrok.“
Adamspokrčilrameny.
Petrsizapálilcigaretuazamyšleněvyfouklněkolikkroužků
cigaretovéhokouře.
„Dobrá,Adamsi,takževnašemsocialistickémsystémunemůžeme
mítsvoboduvevýběrupovoláníanemůžemepřipustitiniciativu.
Nemůžemealedátlidemalespoňvětšívolnostvevýběrutoho,co
spotřebovávají?“
„Jakbychomtoprovedli?“tázalseAdams.„Tisknemepřídělovélístky
asnažímesejerozdělovatrovnoměrně–alespoňuvnitřkaždéhoz
našichčtyřfunkčníchstupňů.Nemůžemedátlidemvícpřídělových
lístkůnežnamnožstvízboží,kterévyrobíme.Stěžujísiuždneska.“
„Ne,Adamsi.Aleněkteřílidékouřícigaretyajiníne.Někteřímajírádi
pivoajiníne.Někteřímajíradšivjídlevícšpenátunežbramboradruzí
zasenaopak.Takpročjimneumožnitalespoňtohle?“
„Možnábychommohlivymysletněcolepšího,nežjenášsoučasný
systémpřídělovýchlístků,alefundamentálníproblémzůstává.Lidé
mohouspotřebovatjenomto,cojevyrobeno.Musímevytvářetvýrobní
plánydopředunazákladěpředpokládanýchaznámýchpotřeblidí.A
potom…Znovuopakuji:lidémohouspotřebovatjenomto,cobylo
vyrobeno,tedyto,cojsmejimnaplánovali.Jakbytedymohlimít
nějakouvolnostvýběru?“
„Myslím,ženatoexistujídvěodpovědi,“řeklPetrpoté,covyfoukl
dalšíchněkolikkroužkůkouře.„Můžemedátlidemdocelaširokou
svoboduvýběruindividuálně,ačkolivjistálenebudoumítkolektivně.
Jinýmislovymůžemevymysletnějakoumetodu,jakbysizhromady
vyrobenéhozbožímohljedenčlověkvzítvícešpenátuaméněbrambor
adruhýzaseméněšpenátuavícebrambor,pokudbudechtít.Místo
toho,abyobadostalipřidělenopřesněstejnémnožstvíšpenátua
brambor.“
„Možná,šéfe.Aletonášzákladníproblémnevyřeší.Zkolektivního
hlediskabudoumítlidézasejenomto,cosevyrobí.“
„Nemůžemesialenějakdopředuzjistit,colidédoopravdychtějí,ato
pakvyrábět?Jinýmislovy,nemůžemepřiplánovánívýrobynějak
předvídatpřáníapotřebylidí–místotoho,abybylilidénucenipřijmout
pouzeto,cobylovyrobeno?“
„Otosesnažíme,šéfe,alenenítotakjednoduché.Představtesi
například,žeoprotipotřebámlidívyrobímepřílišmnohoburákůamálo
špendlíků.Pakvypotřebujemešpendlíkydřívenežburáky.Jinýmislovy,
lidéspotřebujísvojepřídělovélístkynašpendlíkydřívenežnaburáky.
Pakzačnouodebíratburáky,protožeužnedostanoužádnéšpendlíky–
“
„Aleběž!“
„Dobrá,změnapříkladu–začnoutřebaodebíratvícšpenátu,protože
užnedostanoužádnébrambory.Aleprotožemajípřídělovélístkyna
obojíaprotožejejichpotřebypřevyšujínabídkuobojího,nutněnakonec
takéspotřebujícelouzásobuobojího.“
„Jestlialelidéspotřebujíjedenproduktdříve,nežseobrátík
druhému,“zeptalsePetr,„nemůžemeztohousoudit,ževyrábímepříliš
máloprvníhoapřílišmnohodruhého?“
„Obvykleano,šéfe.Aleztohonedokážemeodhadnout,okolikvíce
bychommělivyrábětprvníhoaokolikménědruhého.“
„Nedásetoodhadnoutzrychlosti,jakoujsoutytodvaprodukty
spotřebovávány?“
„Ne.Protožekdyžseroznesefáma,žedojdemýdlo,taksihovšichni
půjdouvyzvednout.Mýdlotudíždojdevestátníchskladechdřívenež
jindy.Relativnírychlost,jakousilidémýdlovybírají,budevyšší,než
kdyžsilidébudoumyslet,žemýdlovydržícelýrok.“
„Nemůžemealeprůběžněpřizpůsobovatvyráběnámnožství,Adamsi,
dokudnedostanemespotřebumýdlaavšehoostatníhodorovnováhy?“
„Otosesnažímepořád,šéfe.Stálesealepotýkámesezávažnými
problémy.Jednímznichje,žejenmálověcísepocelýrok
spotřebovávárovnoměrně.Lidénetopíuhlímpocelýrok,alejenv
zimě.Apokudmajívdoměsklepnauhlí,požádajísiocelouzásobu,
jakmiledostanoupřídělovélístky.Přestofakt,žetřičtvrtinyzásobuhlí
jsouvyžádányvprvnímtýdnuspotřebníhoroku,ještěneznamená,žeje
zásobauhlínedostatečnánebožebudenedostatečná.Aledjepotřeba
hlavněvlétěavelkémnožstvídalšíchvěcíjespotřebovávánojen
sezónně.Jedinýdůvod,pročsilidévyzvedávajíoblečenírovnoměrně
každýměsíc,jeten,ženapřídělovélístkynaoblečenítisknemedata
platnosti…Adalšívěci,jakojsouzeleninaaovoce,jsouzase
spotřebováványjenvtěchněkolikaměsících,kdydozrávají,protožese
jindynedostanou.Stručněřečeno,snahaodhadnoutrelativní
nedostatekčipřebytekzrelativnírychlostispotřebyvprůběhurokuje
tvrdýmoříškem.Vevětšiněpřípadůtomy,kteřířídímeekonomiku,
musímeřešithrubýmodhadem.“
„Nedalobysetovyčíslitmatematicky?“zeptalsePetr.
Adamssezašklebilapokrčilrameny.„Kdyžnajdetematematickou
rovnici,kterábyvyjádřilalidsképotřebyapřání.Akdyžpodletéhle
rovnicedokážetezjistit,kdysibuduchtítdátkoktejlajakýtobude…A
tojsemseještěnezmínilojednomproblému.Cokdyžexistujenějaký
výrobek,kterýnevyrábíme,alekterýby–kdybychomhovyráběli–lidé
chtělivevelkémmnožství?Jaksedápomocímatematikyzjistit,žeby
lidétakovývýrobekchtěli,kdybyexistoval?Neboito,žejimtakovávěc
chybí?“
Petrsipovzdechl.„Tovšechnojedostpochmurné.Zdáse,žejsme
nucenivyvoditzávěr,ževnašemkomunistickémsystémunemůžeme
mítsvoboduvýběrupovoláníanisvoboduvýběruzboží.Jetotak?“
„Lidémajínavýběr,jestliuplatnísvojepřídělovélístkynebone,“
odpovědělAdams.
„Jinýmislovy,“řeklPetr,„simohouvybrat,jestlito,cojsmeproně
naplánovali,spotřebujínebone.“
„Správně,šéfe.“
Nastaladlouhápauza.
„No,napadáměještějedendruhsvobody,“řeklPetr,„atenjsem
odhodlánzavést.Jednáseosvobodukritizovatvládu.“
Adamsnanějzůstalzírat.Zdálose,žesenemůžerozhodnoutmezi
nedůvěrouaúlekem.„Myslítetím,žedovolímelidemkritizovatjednání
vládyatřebaseivláděvysmívat,anižbychomjezatopotrestali?“
„Přesnětak!“
„Pročbychomsemělinechatzničitběhemněkolikatýdnů?!Jestli
nechámelidi,abynásotevřeněkritizovali,přestanouznásmítstrach–
tedyztratívšechenrespekt.Nastaneexplozekritiky,kteránássmetez
našichkřesel–azVítěznéhosvěta.Ačehotímdosáhneme?Naši
nástupcizasesamozřejměkritikuzakáží,abysamimohlipřežít.Jestli
mámedělatreformy,taknejdřívsamipřijďmenato,coajak.Apakje
udělejmepotichuanikolivpodtlakem…“
Petrnakonecusoudil,žeAdamsjepřílišspjatýsexistujícímstatem
quoažebudemítnámitkyprotijakékolivinovaci.Bylodhodlán
pohnoutsevpředavyhlásitalespoňjednuzesvýchvelkýchreforem.
Vydalprohlášenívyzývajícíkekriticevlády.Slíbil,ženebudenijak
trestána,pokudbudekonstruktivní,pravdiváaodpovědná.Prohlášení
bylopublikovánovevšechnovinách,vysílánovrádiuavylepenona
plakátech.
„Tenmladýidiotsebrzyzničísám,“svěřilseBolšenkovKilašovovi,
kdyžspolupopíjelivodku.„Možnáaninebudememusethnoutprstem.“
Kapitola19
PETRdychtivěočekávalvýsledkysvéreformy.Nebylyžádné.
Nestalosenicztoho,copředvídalAdams,alenadruhoustranuaninic
ztoho,vcodoufalPetr.Zkrátkasejenzintenzivniltendruhkritiky,
kterýprobíhalvždycky.Nadřízeníkritizovalilidivpodřízenýchpozicích.
Vinasedávalatěm,kteřínebylivpostavení,abysemohliochránit.A
jakosoučástvnitrostranickýchavnitropodnikovýchintrikselidé
navzájemobviňovaliztoho,žejsouúchylkářinebosabotéři.
Vevětšímířetedyprobíhaloto,cobyloznámojakokomunistická
sebekritika.
Petrtedyvydaldalšínařízení.Přikázalzastavittentodruhkritiky.Na
chvílitakbylavelmiumenšena.Stálesialenikdonetroufalotevřeně
kritizovatnadřízené,Stranunebosamotnépolitbyro.
„Coseděje,Adamsi?Nebospíšpročsenicneděje?“
Adamsseusmíval.„Mohljsemtopředvídat,šéfe.Bylotocelkem
očividné.Staloseto,ženikdonevěřínašimprohlášením.Myslísi,žeje
totrik.“
„Trik?“
„Ano–trik,jakodhalitrozvraceče.Trik,jakvylákatnepřátelevládyna
veřejnostapotéjerozdrtit.Každýskritikoučeká,dokudneuvidí,cose
stanesostatními.Nikdonechcebýtprvní.Aprototakénikdonení.“
„Nemělibychomtajněnaříditněkolikalidem,abyzačalikritizovat
vláduaukázalitakostatním,žejetobezpečné?“
„Pročpořádchcetepáchatpolitickousebevraždu,šéfe?Mimotoby
tohlebyltrik.Pročtoprostěnenechátetak,jaktoje?“
„Pročsealevůbecnicnestalo?“opakovalPetr.„Pořádtomu
nerozumím.“
„Pravdouje,“řeklAdams,„žejsmevelmidobřechráněnipolitikou
Staleninaajehopředchůdců.Tivytvořilitakovouatmosférustrachu,
kterounepůjdejentakodstranit.Ato,cosestalo–aměljsemto
předvídat–bylovtétosituaciinherentní.“
„Jakto?“
„Protožemámeabsolutnímocaabsolutnímocznamenátaké
neomezenoumožnosttrestat.“
„Alejájsemveřejněslíbil,žetumocprotipoctivékriticenepoužiji!“
„Natomnezáleží.Tumocmáme,adokudjimáme,lidésebudoubát,
žejipoužijeme.“
„Akdyžjepřesvědčímotom,žesebududržetsvéhoslibu?“
„Pořádnatomnezáleží.My–tedyceláekonomickáhierarchie
Vítěznéhosvěta,jejížjsmehlavou–mámeabsolutnímocnad
ekonomickýmosudemkaždéhočlověka.Rozhodujemeotom,jakou
prácibudevykonávat,jestliudělábáječnoukariérunebojestliskončí
jakočističodpadníchstok.Můžemerozhodnoutotom,jaképřídělové
lístkykdodostaneakolikjichdostane–jinýmislovyotom,jestlibude
jístnebojestlizemřehlady.Předpokládejme,ženásněkdobude
otevřeněkritizovatažejehokritikatnedoživého.Pýchatimůže
zabránitvtom,abysveřejněpopřelsvojevlastníprohlášení.Alejsisi
jistý,ženebudešvpokušenístíhattohotokritikazaněco,cosjeho
kritikoupřímonesouvisí–napříkladzato,žejenepořádnýdělník,
neschopnývedoucínebosabotérazrádce?Aikdybysestyosobně
povzneslnadtohlepokušení,jsisijistý,žekritikůvpřímýnadřízenýči
někdojinývhierarchiivedeníhonepotrestávnaději,žesetaknahoře
zalíbí?Aikdybyvšichnivceléstruktuřevedeníbylitakovídobrácia
prostitakovéhopokušení,kdobybyltakovýmbláznem,abysito
risknul?Acokdybysekritikskutečněprovinilleností,
nekompetentnostínebozradouabylzatopozásluzepotrestán?
Neřeklibysipakvšichni,žebyltrestánzakritikuažeobviněníbylo
jenomzástěrkou?Acokdybykritiknebylpovýšenpouzeproto,žesi
objektivněnezasloužilpovýšení?Nepřipisovalibytopakvšichnistejně
jehokritizování?…Abychbylnaprostoupřímný–azdůraznilto,cochci
říct–taksinejsemjistý,jestlisámneriskuji,kdyžtitohlevšechno
říkám.“
Vítězoslavněseusmál.
„Ajakýjetvůjzávěrztohovšeho?“zeptalsePetr.
„Můjzávěrjeten,žekontrolanadlidskýmživobytím,nadvšemi
prostředky,kteréčlověkkživotupotřebuje,anadjehoekonomickou
kariérouznamenánakonecefektivníkontrolunadjehočinyislovy.To,
žečlověknemáekonomickousvobodu,nakonecznamená,ženemá
žádnousvobodu.KdyžjeStátjedinýmzaměstnavatelem,každýčlověk
senejenmusízdržetvšeho,cobymohlourazitjehonadřízené.Musí
zajítdáladělataříkatvěci,kterépotěšíjehonadřízené.Aprototumusí
býtvšechnotoneuvěřitelnépoklonkováníalichoceníStaleninovi–
jestlimiprominete,žetotakříkám.“
Petrsezvednulazačalpřecházetpomístnosti.„Dobrá.Vyhráljsi.
Abychtotedyshrnul:vnašemsocialistickémsystémunemůžeme
připustitiniciativu.Nemůžememítsvobodnývýběrpovolání.
Nemůžemesivybratzboží,kteréspotřebováváme.Nemůževněmani
existovatsvobodnákritikavlády…“
NáhlesezastavilazadívalsenaAdamse.„Aletohlejepřece
naprostýmopakemvšeho,cosepíševnašichsocialistických
učebnicích!Upřímně–jsemztohonaprostozmatený.BedřichEngels
řekl,že„socialismusjevzestupemzříšenezbytnostidoříšesvobody“–
cotímvlastněmyslel?“
„Mluviljenotom,jakétobude,ažbudekonečněnastolen
komunistickýráj,“odpovědělAdams.„Očividněnemluvilopřechodném
obdobímezikapitalismemakomunismem.Toobdobí,jakMarxvelmi
správněpoukázal,sebudevyznačovat„diktaturouproletariátu“.Akdyž
Marxřekl„diktatura“,taktímmysleldiktatura.“
„Ajakdlouhomátohlepřechodnéobdobítrvat?“
„Dokudnebudeodporkapitalistůzcelarozdrcen,jakřeklLenin.
Dokudkapitalisténezmizíanevzniknebeztřídníspolečnost.“
„Azajakdlouhomělotohlenastat?“
„Zaněkoliklet…Možnádesetiletí…Nevím.“
„Alekapitalistéaburžoaziebylizcelaporaženipředvícenežstolety!“
„Předpokládám,žekdybybyliMarxsEngelsemdnesnaživu,řekliby,
žepřechodnéobdobíbudetrvatdotédoby,dokudsezlidínepodaří
vykořenitvšechnyzbytkykapitalistickémentality,dokudsekaždý
nebudechtítzcelaobětovatprokolektivadobrokolektivunebude
klástnadsvojevlastní.“
„Alevždyťjsmemělivícenežstoletísněnízabíléhodne,vyzývání,
proslovů,denunciací,nucenýchprací,střelbyamučení–atazměnav
lidsképovazestálenenastala!“
„Lidskápovaha,šéfe,sezdábýtoněcotvrdšímoříškem,nežMarxs
Engelsempředpokládali.Říkali,žetonenílidskápovaha,kterávytváří
společenskéinstituce,aležejsoutospíšespolečenskéinstituce,které
utvářílidskoupovahu.“
„Nezníto,Adamsi,taktrochujakozapřahánívozupředkoně?…A
kdyžchtělvkapitalismunějakýčlověkpracovatprimárněprodobro
lidstvaanikolivprimárněprosvojedobro,taktosnadmohludělat,ne?
„Alevkapitalismu,šéfe,sklízelnejvětšíodměnu,kdyžpracovalsám
prosebe;tudížmělnejvětšípodnětyktomu,abypracovalsámprosebe
anikolivprodruhé.“
„Tojedovozováníkruhem.Kdyžčlověknenísobecký,nepotřebuje
býtmotivovánsobeckýmipodněty.Kdyžnacházínejvětšíuspokojenív
podpořeblahobytuaštěstídruhých,taktobudedělat;aneodvedouho
odtohosobecképodněty,protožejenebudepociťovat.“
„Paksimyslím,šéfe,žebyodpovědíbylonastavitspolečenské
institucetakovýmzpůsobem,abyčlověk,vedenýsobeckýmimotivy,při
vytvářenísvéhovlastníhoblahobytuzároveňpodporovalblahobytcelé
společnosti.“
„Socialismusalezačínápřesněnadruhémkonci,Adamsi!Socialismus
říká,žejediněpracíproblahobytceléspolečnostinakonecčlověk
podpořísvůjvlastníblahobyt.Motivjetokoneckoncůstejněsobecký.
Aleargument,soudědlevýsledků,sezdánepřílišpřesvědčivý…Vyjádřil
bychtotakto:„Chcibýtbohatý,“řeknesijednotlivecvetvémsystému.
„Jdiazbohatni,“odpovíšmu,„akesvémupřekvapenízjistíš,žejsiprací
prosebeobohatilcelouspolečnost.“„Chcibýtbohatý,“říkási
jednotlivecivdnešnídobě.„Oddejsepráciprocelouspolečnost,“říká
socialismus,„akesvémupřekvapenízjistíš,žetojetakéjistýzpůsob,
jakzbohatneštysám.“
„Nenítovznešenějšívýzva,šéfe?“
„Možná.Alezdásemi,žeotázkouspíšje,kterýsystémve
skutečnostifungujelépe.“
„Položiljstemiotázku,šéfe,comyslelEngelstím,žesocialismusje
vzestupemzříšenezbytnostidoříšesvobody.“
„Achano…Acotímtedymyslel?“
„Játocháputak,“odpovědělAdams,„ževkapitalismunebyljedinec
svobodný,alezotročený,protožedělnickoutříduovládalaa
vykořisťovalatřídakapitalistů;jedenčlověkbylovládánavykořisťován
druhým;dělníkmuselposlouchatpříkazysvéhozaměstnavatelenebo
hladovět.Asocialismusznamenáosvobozeníodtohovšeho.“
„Právětohlenějaknevidím,“řeklPetr.„Vjakémkolivspolečenském
systémuvýrobymusíbýtorganizace.Musíexistovatti,kteřířídí,ati,
kteříjsouřízeni;ti,kteřívydávajípříkazy,ati,kteříjevykonávají.Musí
přeceexistovatvedoucíhierarchie.Užpřistavbějedinéhodomumusí
někdorozhodnout,kdeajakbudetendůmstát.Musíexistovat
architekt,kterýhonavrhne,stavbyvedoucí,kterýinterpretujejeho
plányakterýrozhodne,kdobudedělatco–“
„Alevsocialismu,šéfe–narozdílodkapitalismu–neexistuje
vykořisťovánídělníkůveprospěchziskuzaměstnavatelů.“
„Vsocialismu,“odvětilPetr,„jeStátjedinýmzaměstnavatelem.Pokud
sidělníkrozhněvámocStátu,pakužnemá,kambysejinamobrátil.
Můžetrpětdalekovětšítyraniívsocialismu,nežjakousidovedu
představitvkapitalismu.Pokudsedělníknepohodlsněkterým
zaměstnavatelemvkapitalismu,pakmohljítjinamanajítsijiného
vykořisťovatele.Astrachztoho,ževlastnídělníciodejdoukněkomu
jinému,muselumenšitvykořisťováníprováděnékaždým
zaměstnavatelem…Alepokudsivsocialismudělníknezískápřízeňtěch
umoci,můžebýtdonucenhladovět.Nenínikdojiný,kdobyho
zaměstnal.“
„Šéfe,možnámělEngelsnamyslito,ževneřízenémdivokém
kapitalismupřicházelykrizeadepresezcelabezohledunapřánílidí,
kdežtovsocialismuspolečnostvzalavědoměsvůjosuddovlastních
rukouajevtomhlesmyslusvobodná.“
„Tovidím,“řeklPetrsarkasticky.„Akdovpraxitvoříspolečnost?Kdo
jetouspolečností?“
„Společnost–tojevšechenlid.“
„Aleběž!Všechenlidpřecinedělážádnározhodnutí.Nemáanižádné
jednotnévědomí,pomocíkteréhobyserozhodoval.“
„Dobře,aleStátdělározhodnutí.“
„AkdojeStát–?“
Adamssezašklebil.„Státjsmemy.“
„Přesnětak.Státjepyramidálníhierarchiílidí,najejímžvrcholkuv
současnostistojímjá,“řeklPetr.Udělalosemutrochunevolno,když
pomyslelnavšechnutuohromnouodpovědnost,kterányníležínajeho
ramenou.„Aztohoplyne,Adamsi,žesenašespolečnostskládáz
maléhomnožstvívládcůavelkéhomnožstvíovládaných.Avládcimají
svouhierarchii,najejímžvrcholkustojíjedinýčlověksmocíčinit
konečnározhodnutíařešittakvšechnyspornéotázky.Takžekdyž
říkáme,že„společnost“udělátočiono,taktímmyslíme,žeStátudělá
točiono.AkdyžříkámeStát,mámenamyslivládnoucíhierarchii.
MámenamysliOchránce;mámenamysliStranu;mámenamysli
ústřednívýbor,politbyronebonakonecsamotnéhoDiktátora–či,“Petr
seušklíbl,„diktátorovazástupce.“
„Alevsocialismu,“protestovalAdams,„Státnesloužívůli
vykořisťovatelůprotiproletariátu,alesloužísamotnýmProletářům.Stát
jepouhýmmechanismem,kterýmlidvyjadřujesvouvůli.Jediktaturou
proletariátu–“
„Nebojediktaturounadproletariátem?Řekněmesitootevřeně.V
našemsocialismujenomhrstkalidí–napříkladCentrálníplánovací
komise–vytváříekonomickýplán.Zbytkulidínezbývánicjiného,než
jejichplánprovádět.Veškeráiniciativavycházízcentraažádnáz
periferie.“
„Taktomusíbýt,šéfe.Nemělobyvýznammítcelkovýpětiletýplán,
kdybysekaždýmohlrozhodnout,žebudedělatněcojiného,nežcojev
tomplánuurčeno.Tobybylnaprostýchaos.“
„Nenašlibychomalenějakýjinýsystémorganizacevýroby,kterýby
umožňovalvětšísvobodu,Adamsi?Nenašlibychomsystém,kterýby
umožnil,abyiniciativavycházelazvícecenter?Cosevlastněve
skutečnostistalovkapitalismu?Mělitehdydělnícimožnostodejítz
jednéprácedojiné,kterájimvyhovovalalépe?Mohlijednotliví
kapitalistésamirozhodovatotom,cobudouvyrábětajaktobudou
vyrábět?Mohlisilidévybratzboží,kteréchtěli,aodmítnoutto,které
nechtěli?“
„Nevím,jaktopřesněchodilozakapitalismu,šéfe.Todnesneví
nikdo.Avzhledemktomu,nakolikjsmezničilinebopřepsali
kapitalistickouliteraturu,dalobysetozjistitjenstěží.Jistěseale
nebudemevracetkonomuzdiskreditovanémuavykořisťovatelskému
systému–kteréhosesvětzbavilzacenutolikakrveaobětí–abychom
seodnějučili,jakvylepšovatsocialismus!“
„Dobrá,“souhlasilPetr,„zapomeňmenakapitalismus.Stálemiale
neníjasné,comyslelEngelstím,žesocialismusjeříšísvobody.Anení
mianijasné,comělnamysliMarx,kdyžříkal,žeStátvsocialismu
postupněodumřeaužhonebudevícepotřeba.Mněsezdá,žeprávěv
socialismuStátjeamusíbýtvšemohoucí,vševědoucía
všudypřítomný…“
Podívalsezamyšlenězokna.
„Adamsi,přesvědčiljsimě.Vnašemsocialismujesvobodajednotlivce
zkrátkanemožná,apokudbychsnaduspělvjejímpovzbuzování,cožse
naštěstínestalo,takbychjednoduševytvořilchaos.“
Adamsvypadalspokojeně.Šňuplsitabáku.
„Jeještějedendůvod,šéfe,pročjsteneuspělsesvojíkampaníza
povzbuzeníkritiky.Státvlastnívšechnanakladatelství,všechnytiskárny
avšechnynoviny.Můžetejmenovataodvolávatvšechnyjejichvedoucí,
opodřízenýchnemluvě.Nikdoznichbysipřirozeněnetroufluveřejnit
něco,cobybylovůčinámkritické–ledanapřímýrozkaz.“
„Dobrá,dobrá!Užjsemtopochopil,Adamsi.Učímsepomalu,ale
dělámpokroky.“
Kapitola20
PETRsAdamsembyliveStaleninověkancelářinasvépravidelné
konferenci.
Interkomzabzučel.OzvalseSergejůvhlas:„Bolšenkovovůvtajemník
jenatelefonu,VašeVýsosti.Říká,žeČíslo2byrádpozvalČíslo13k
sobědokanceláře.“
PetrsezašklebilnaAdamse.Tohosebál,přestožetoužnějakou
dobuočekával.Tobylamomentálnějehonejvětšípřekážka.
„Nemůžešmutomítzazlé,“řeklAdams.„Koneckoncůmápořád
vyššíčísloapodleprotokolumusínižšíčíslopřijítkvyššímu,kdyžje
pozváno.“
„Nemůžutoodmítnout?“
„Udělášlépe,kdyžzanímzajdeš.Kdybysizačalmyslet,žeseho
bojíš,–“
„Řeknitomutajemníkovi,“zavolalPetrpřesinterkomnaSergeje,„že
zástupceČísla1ráduvítáČíslo2zde,vkancelářiČísla1,přesněvetři
čtvrtěnačtyřizítraodpoledne.“
Adamsovopozdvihnutéobočívyjadřovalosměsobdivua
pochybností.
Zapětminutinterkomzabzučelznovu.„Bylotodostobtížné,Vaše
Výsosti,“oznámilSergej.„Číslo2vámvzkazuje,žetopovažujeza
naprostéporušeníprotokolu,alejelikožsejednáonaléhavouzáležitost,
uvolujesepřijítpřibližněvtudobu,kteroujstenavrhnul.“
„Řeklpřibližně?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„Děkuji,Sergeji.“Vypnulinterkom,usmálseaotočilsekAdamsovi.
„Budemictí,kdyžtubudeštaké„přibližně“vestejnoudobu.Nějaké
rady,jakbychsnímměljednat?“
PříštídenpřišelAdamsdoStaleninovykancelářepřesněvetřičtvrtě
načtyři.
„Vím,žeBolšenkovschválněpřijdeoněcopozději,“řeklPetr.
Bolšenkovdorazilasipětminutpočtvrté.„Myslím,žejenačase
vyjasnitsipárvěcí,“začalbezúvodu.„PročnemohuvidětČíslo1?“
„Slyšeljsioznámenívrádiu.Četljsinoviny,“odpovědělPetr.„Číslo1
sipřejezůstatosamotě,abysemohlsoustředitnavážnépolitické
problémy,ajmenovalměsvýmzástupcem,abychjednaljehojménem.“
„TosihrajnaProletáře,alenenamě,hochu.CojeseStaleninem?
Měldalšízáchvat?Neníužschopnývládnout?“
Vědělto,nebojenhádal?Petrsesnažilzachovatpokerovoutvář.
„Kdyžtohotolikvíš,pročseptáš?“
„Takžeměldalšízáchvat,“konstatovalBolšenkov.„Mělbybuď
rezignovat,nebobypolitbyroměloprohlásit,žejenezpůsobilýažejá
převezmujehomístojakojehonástupce.“
„Tobytipřišlovhod.“
„Hodlámtuhlevěcpředložitnadalšímzasedánípolitbyra!“
„Nasvojevlastníriziko,“varovalhoPetr.„Číslo2neníšpatnápozice.
Prozatímsesnísmiřanedersevýš,nebonarazíš.“
„JakoČíslo2nemínímtolerovattakovévýhrůžkyodČísla13–
zvláštěne–“
„Tomipřipomíná,“vpadlmudořečiPetr,„pročjsemchtěl,abyspřišel
včas.Nemělbyszmeškatvysíláníve4:15.Ateďje4:15.“
Zapnulrádionastěně.Hladkýalibozvučnýmoderátorůvhlasbyl
právěuprostředvěty.
„…takžeJehoExcelencepovýšilasoudruhaPetraUldanovazČísla13
nanověvytvořenéČíslo1A.Číslo1AbudepřímopodČíslem1anad
všemiostatnímiČísly.JehoExcelencespotěšenímoznamuje,žetento
krokmáplnoupodporuJehoVýsostiČísla2,soudruhaBolšenkova;
JehoVýsostiČísla3,soudruhaAdamse;aceléhopolitbyra…“
PetrvypnulrádioacynickysenaBolšenkovausmál.„Nebudeme
okamžitěrušitto,cobyloveřejněvyhlášeno,že?“
„Vímtaké,“poznamenalBolšenkovsuše,„žeStaleninnebylvestudiu
přivysílání,vněmžtěoznačilzasvéhozástupce.Bylatojennahrávka.“
Vjehoočíchseobjevilchladný,hrozivýzáblesk.
„PročbyStaleninnemohlmluvitznahrávky,kdyžchce?“odpověděl
Petr.„Nemusísnadbýtvevysílacímstudiuosobnějenprotvoje
potěšení,ne?“
„Natakovéhonevzdělanéhomladíčkaseučíšdostrychle,“řekl
Bolšenkov.PohnulhlavousměremkAdamsovi,anižbysenaněj
podíval.„Tohlemalévysíláníbylpravděpodobnějehoplán…Přiznávám,
žejsemsidostrychleneuvědomil,cojenyníočividné.Tvůjotectěze
strachu,žebudeochrnutý–azestrachuzemě–připraviljakosvého
nástupce.Tobylazávažnáchyba.Bylabybezprecedentníkatastrofa,
kdybysetakovýignorantskýamatérsmlékemnabraděstalDiktátorem
Vítěznéhosvěta.Naštěstíktomunedojde.Jetopřekvapiváchyba,
kterábylaběžnáprokapitalistickouburžoazii,kdyotcovépředpokládali,
žesynovépodědilijejichschopnosti.Aobzvlášťpřekvapivájetato
chybauStalenina.Každýmarxistaví,žeschopnostijsouurčenéhlavně
prostředímavzděláním–atyjsivyrůstalvpodivnémprostředía
nedostaljsipatřičnévzdělání.NikdynebudešDiktátorem,protože
nemášschopnostisevtomkřesleudržet.Ani,“–tentokrátses
pohrdánímpodívalnaAdamse–„spomocíČísla3.Vzdejtohneda
možnátěnechámnaživuněkdevústraní.“
„Obdivujitvojiupřímnostavýřečnost,“řeklPetr.„Zařídiljsemse
odpovídajícímzpůsobem.…Ajestlijsiskončil,můžešteďjít.“
„Musímtěvarovat,“řeklBolšenkovklidným,ledovýmhlasem,
„nepokoušejsemězlikvidovat.Zjistilbys,žejetodostriskantní
podnik.“
„Cojsemtiříkal?“vyštěklAdams,jakmileBolšenkovodešel.„Měljsi
honechatzlikvidovatokamžitě.Teďužjepřílišpozdě.Bylobláznovství
postavithodočelaarmádyanámořnictva.Nemluvilbytakhle,kdybysi
nebyljistsvoumocí.“
„Myslísi,žesnímbuduhrátjehohruvnitrostranickýchintrikažemě
vníurčitěporazí,“řeklPetr.„Musímeprovéstněconovéhoa
nečekaného,cohovyvedezrovnováhy.“
„Co?“Adamsvypadalpodezřívavěatrochupoplašeně.
„SoubojomocmezimnouaBolšenkovemseneodehraje,pokudtuto
mocpředámdorukoulidu.“
„Comášnamysli?“
„Uspořádámevolby.“
„Vždyťpořádámepravidelnévolby!“
„To,copravidelněpořádáme,“řeklPetr,„jeabsolutněnesmyslné.Na
každýúřadmámejenjednohokandidátaavoličnemážádnývýběr.
Můžehlasovatjenproneboproti.Amusíhlasovatveřejně.Amusí
hlasovat.Aví,žepokudnebudehlasovatpro,budemítvážnépotíže.“
„Nechcešsnadříct,“řeklAdams,kterýteďvypadalopravdu
vyděšeně,„ženechášlidihlasovattajně?!Cokdyžpakbudouhlasovat
protivládnímkandidátům–aaninebudememocizjistit,kdozato
může?“
„Chciudělatpřesněto.Chcitajnéhlasováníaochranujehotajnosti.
Dokudlidénevolítajně,nemohouvolitsvobodně.Veřejnéhlasováníje
hlasovánípodhrozbou.Dneslidéhlasujíprovládníkandidáty,protože
jinakbysemohliocitnoutvnápravnémtáboře.Skutečnéveřejné
míněnínemůžebýtznámo,dokudtonebudemíněnísvobodné.“
„Pořádříkám,žemášzvláštnínadánípropáchánípolitické
sebevraždy,“odpovědělspovzdechemAdams.„Užjsistanovildatum
našípopravy?“
„Tentokrátbudutrochuopatrnější,Adamsi.Nejprveprovedeme
experimentvmenšímměřítku.Vtomhleměsícijsouplánovány
pravidelnévolbyveFrancouzskésovětskérepublice.Tamsvůjplán
vyzkouším.“
OdeslalsvérozkazydoFrancie.Nakaždýúřadmělibýtnominováni
nejménědvakandidátianemělosebránitnikomu,kdobychtěl
kandidovatzesvévůle.
Obrovskávlnadálnopisnýchzpráv,telegramůatelefonátůzaplavila
Kreml.Všechnotobylyprosby,žádosti,téměřpožadavkyna
podrobnějšíinstrukce.Pocházelyodkrajskýchkomisařůjmenovaných
Moskvouneboodkrajskýchnárodníchvýborů.Všichniseptalinatotéž.
JakéhokandidátačikandidátysiKremlpřejenominovat?Vminulosti
kandidátyvždyvybíralbuďpřímoKreml,nebojehomístnívyslanec,či
místnístranickáorganizace.Aivtěchtopřípadechmístnístrana
kandidátapouzedoporučilaavždyčekalanajehoschváleníKremlem.
Nynínikdonevěděl,jaksemápostupovat.Nominovánívícekandidátů
bylomatoucí.Všichnihlásali,žejsouloajálnímikomunistyažejsou
věrnikremelskélinii.Alejakmělikremelskouliniirealizovat,když
nevěděli,jakáje?Jakmohlinominovatkandidáty,kteréKremlchce,
kdyžjimKremlneřekne,kteřítomajíbýt?
Petrnavšechnydotazyodpovídal,žemajínaprostouvolnostve
jmenováníkandidátůažesekandidátemdokoncemůžestátkdokoliv,
kdootoprojevízájemzvlastníiniciativy.Nestaráseoto,jakjimpo
telefonuříkal,jestlijsounominovaníkandidátivěrnísoučasné
kremelskéliniičinikoliv;skutečnýmcílemKremlujevytvoření
inteligentníaotevřenéopozice.
Místníautoritybylyzmatenyještěvíce.Celérokyageneracese
Kremlvěnovaltomu,abyvymýtilitynejmenšínáznakyjakékoliv
opozice.Pročbysináhlepřáljejívznik?
Všichnipotédospěliktémužzávěru.Totojejednodušenový
kremelskýtrik,jakopozicivypátratanáslednějizneškodnit.Nikdoz
nichsenechtělstátobětítohotoočividnéhoúskoku,alevětšinabyla
ochotnásMoskvouhorlivěspolupracovat,zvláštěcosetýčedonášení
nadruhé.
Avšichnipožadovalipsanéinstrukce,abysvůjpostupmohlikrýt.
Postupbylnakonecvšudestejný.Místníautorityvybralyjednoho
vládníhokandidáta,zaslalyjehozáznamy,vekterýchchválilyjeho
loajalitu,oddanostazápal,apakčekalynapotvrzeníjehokandidaturyz
Kremlu.Pakvšichnihledaliopozičníkandidáty.Jejichpředpokladem
bylo,žeseopozičníkandidátistanouobětnímiberánky.Kdyžbylajejich
jménazaslánadoKremlu,bylaobvykledoprovázenasvazkem,vněmž
bylyvyjmenoványdůvody,pročjedotyčnýpodezřelýz
protisocialistickéhosmýšlení.Petrinformovalmístnívýboryakomisaře,
žeKremlnebudedoničehozasahovataževšechnynavrženékandidáty
schválíautomaticky.
Opozičníkandidátisepojmenovánívětšinouzříkalinominace.Potom
jimbylopřikázánonominacipřijmoutaprovádětkampaň.Tatokampaň
pakvětšinouspočívalavtom,žedotyčnývšudevysvětloval,pročby
mělbýtzvolenvládníkandidát,aujišťovalosvénaprostéoddanosti
vládě.
IpaksemístíautorityptalyKremlu,kteréhokandidátamajípodpořit.
Očividněchtělymítnějakýpsanýpříkaz,kterýmbysezaštítilypři
případnémpozdějšímvyšetřování.
Kdyždošlonatajnostvoleb,místníusoudili,žeto,coKremlchce,
nejsouskutečnétajnévolby,alevolbyzdánlivětajné,abymohlibýt
odhalenipřípadníneloajálnívoliči.
Kdyžnastaldenvoleb,voličisenechtělinechatnachytat.Všichni
hlasovaliprovládníkandidáty.Krajskévýborypakhlásilybuď100%,
nebo98anějakýzlomekprocenta,abyukázaly,žestáleexistuje
několikúchylkářůasabotérů,kteřímělibýtvypátráni,abyposloužili
jakoobětníberáncivládníhoselhání.
HnedpovolbáchKremlopětzaplavilydopisy,telegramyatelefonáty.
Jakýtrest,tázalyse,bymělpostihnoutneúspěšnéopozičníkandidáty?
Petrbylnaprostozklamán.
„Vidíš,Adamsi,“řekl,„coslidmiudělaladesetiletíútlakuastrachu.
Nemohujeanidonutitktomu,abyučinilinějakouvlastnívolbu.
Nedokážulidemvnutitdemokracii!“
„Upřímně,šéfe,“odpovědělAdams,„nechápu,ocosesnažíte.Vždyť
mymámedemokracii.Jaknámvšechnynašeučebniceříkají,mymáme
jedinouskutečnoudemokracii,lidovoudemokracii,socialistickou
demokracii,komunistickoudemokracii.Tovestarémkapitalistickém
režimumělipředstíranoudemokracii,falešnoudemokracii,kdevšichni
dělnícimuselivolittak,jakjimjejichkapitalistickýšéfpřikázal,jinak
ztratilipráci.Používalitaképředstíranouopozici,jakojstesesnažil
zavéstveFrancii;alejelikožkapitalistévlastnilipolitikyzobouzdánlivě
soutěžícíchhlavníchstran,nebylrozdílvtom,kterástranabylazrovnau
moci.“
„Podletoho,jaktoskapitalistynakonecdopadlo,Adamsi,vtomhle
nebylizrovnaúspěšní–vzhledemktomu,kdevšudesekomunistické
stranydostalykmoci.“
„Předpokládám,šéfe,žekapitalisténakonecztratilinaddemokracií
kontroluaburžoaznívládymuselyčelitskutečnéopozici…Alejistě
nepokládátepolitickouopoziciarozkolzaideál.Politickýmideálemje
harmonie,loajalita,jednomyslnost.Tohodosáhlažsocialismus.Akdyž
lidstvopostaletíchkrveproléváníaobětídosáhlotohotoideálu,chtěl
bysteznovuobnovitstranickérozbrojearozkolvespolečnosti!“
Petrsizapálilcigaretu.Nebylsijistý,jakbynatohleodpověděl.
„Harmonieajednomyslnostjeto,cochceme,“řeklnakonec.„Ale
opravdováharmonieajednomyslnostjsouzaloženynasvobodnéma
nevynucenémsouhlasu,nenítozdáníjednomyslnosti,kteréje
vynucenohrozbamiazastrašováním.Možnájesvobodnáadobrovolná
jednomyslnostideálemamožnásemulidstvomůžepostupněpřiblížit.
Alemůžehoněkdydosáhnout–přiabsencivšeobecnévševědoucnosti
avšeobecnéhosebezapření?“
„Šéfe,jakýpřesnějeváškonceptdemokracie?“
Petrsesnažilurovnatsimyšlenkyapomalupřitomvdechoval
cigaretovýkouř.
„Demokracie–tedypodleméhonázoru,“začalpomalu,„existuje
tehdy,kdyžvládazávisínasvobodnévůlilidutakovýmzpůsobem,žeje
možnájejípoklidnávýměna,kdyžsevůleliduzmění.“
„Zatímcodnes–?“
„Zatímcodnes,jakdobřevíš,jevládavyměnitelnájenomúmrtím,
vraždounebonásilnýmpučem.“
„Ajakzajistítetumožnostpoklidnévýměny,šéfe?“
„Tím,ženechámsvobodnérozhodnutínavětšinělidí.“
„Avěříte,ževětšinalidíbudevždyjednatmoudřeažebudevědět,co
jepronidobré?“
„Samozřejmě,žene.Nikdybychnezaložilvláduvětšinynatakovém
nesmyslu.Založilbychjinapředpokladu,žejetotennejlepšízpůsob,
jakzachovatvnitřnísmír–jaksevyhnoutnásilíaobčanskéválce.“
„Neznamenátoovšem,šéfe,ževěcipakbudourozhodnutyvždytím
způsobem,jakjechcemítvětšina–bezohledunato,jakšpatná,hloupá
nebonebezpečnámohoupřánívětšinybýt?“
„Souhlasímstebou,Adamsi,žemenšinamůžebýtčastokrát
moudřejšíneboblížepravděnežvětšina.Alekdomeziniminakonec
rozhodneajakbudetotorozhodnutívynucovat?“
„Tojejednoduché,šéfe.Myrozhodneme.Tak,jaktoužděláme.My
učinímerozhodnutíamysihotakévynutíme–amyjsmejistě
kompetentnějšíanesrovnatelnělépeinformovanínežvětšina.“
„Adamsi,jásámjsemsoučástítoho„my“teprveněkolikměsíců,ato
nikolivzásluhousvýchschopností,alenáhodousvéhozrozeníči–jestli
totakmohuříct–rodinnounáklonností.“
„Vyjstealevýjimka.“
„Díky,“řeklPetr.„Jestliseovšemnepletu,podobnýmzpůsobembyli
vybíránikrálovéještěvpředkapitalistickééře,anejsemsijistý,jestli
tentozpůsobnenízdlouhodobéhohlediskalogickýmvyústěnímvlády
menšiny.Menšina,jaksemizdá,semusíumocidržetkombinacídvou
způsobů.Zaprvémusímítkontrolunadvšemizbraněmiaužitímnásilí
neustálepotlačovatsvéoponentyprostřednictvímzatýkání,čistek,
nápravnýchtáborůasouvislévládyteroru.“
„Adruhýzpůsob?“
„Druhýzpůsobje,Adamsi,ten,ževládnoucímenšinamusímít
alespoňpasivnípodporuvětšiny.Tohomůžedosáhnoutněkolika
způsoby.Třebatak,žepřesvědčívětšinuotom,ževládnoucímenšinaje
jíinherentněnadřazenáažejezavšechokolnostíjejívládanejlepším
způsobem,jakzachovatmír.Kdyžvšichnisouhlasístím,žepříštím
vládcembymělbýtnejstaršísynvládcesoučasného,bezohleduna
jehoschopnostineboinormálnost,alespoňtozamezíválceo
nástupnictví,kdyžsoučasnývládcezemře.“
„Pokudjetriksvládoumenšinytakjednoduchý,“řekAdams,„proč
toliktoužítepovláděvětšiny?“
„Protoževládamenšiny,jaksemizdá,spočívánaneustálémužívání
kombinacesílyapodvodu,“odpovědělPetr.
„Ještěstálejstealenevysvětlilvýhodyvládyvětšiny.“
„Většinanemusíbýtdokonalá,“řeklPetr,„aspoňaleznásvojevlastní
přánílépenežkdokolivjiný.Akdyžseprovádípolitika,kteráplnípřání
největšíhopočtulidí,jepravděpodobné,žejimpřinesenejvětší
uspokojení–neboalespoňnejmenšízklamání.“
„Většinamůževědět,cochce,šéfe,aleužnemusívědět,jaktoho
nejlépedosáhnout.Člověksenemusímocsnažit,abyvěděl,cochce,
alevyžadujejistouinteligenci,abypoznal,jakéjsoupatřičnézpůsobya
prostředky,jaktohodosáhnout.“
„Pravda.Aleurčitěpomůže,kdyžbudevětšiněumožněno,abyseona
pokusiladostatto,počemtouží–místotoho,počemtoužímenšina.“
„Ještějstemialenevysvětlil,šéfe,jakvládavětšinypodpořívnitřní
smír.Nezačnemenšinabojovat,kdyžsevětšinapokusíprosaditněco,
cosejínebudelíbit?“
„Možnábyzačala,kdybyšloomenšinu49%–vkterémžtopřípadě
byvětšinaudělaladobře,kdybypostupovalaopatrně.Veskutečnosti
byvždybylodobrouzásadou,abysevětšinanepokoušelauvalitna
početnoumenšinupolitiku,protikterébytatomenšinamělasilné
námitky.Členvětšinyvjednésituacinavícnikdyneví,jestlisenestane
členemmenšinyvjinésituaci.Ztohotodůvodusimyslím,žebyvláda
většinymohlabýtménětyranskounežjinédruhyvlády.Anakonec–
abychzodpověděltvojiotázku,Adamsi–jevládavětšinynejlepší
zárukouudrženívnitřníhosmíruztohodůvodu,ževpřípaděnepokojů
neboobčanskéválkyvětšinaobvyklezvítězí,ačímpočetnějšíje,tím
pravděpodobnějšíjejejívítězství.Pokudtedyspočítámehlavy,menšina
můžedopředupoznatmarnostuchýleníseknásilíjenproto,aby
prosadilasvou.Ajakmileserozhodnutívětšinystanouakceptovaná
jakozpůsobřešenísporů,mohlbytobýttennejklidnějšíanejstabilnější
zevšechsystémů.“
„Dobrá,“řeklAdams.„Předpokládejme,žebychsouhlasilstím,cojste
právěřekl.Stejnětrvámnatom,ževládavětšinyjevnašemsocialismu
nemožná–anaopak.“
„Proč?“
„Právějsteviděl,proč.Řekljste,žeexperimentsdemokraciíve
Francouzskésovětskérepubliceselhal,protoželidéžilipogeneraceve
strachu,aženynísetohostrachumusízbavit.Takéjstealepoukázalna
to,žetonebudemožné,protožejejichstrachjeinherentnísoučástí
socialistickéhosystému.VsocialismuStátkontrolujeveškerápracovní
místa.Vsocialismuzávisíkariéraaživobytíkaždéhočlověkana
menšině,nahierarchii,natěch,kteříjsouumoci.Tatohierarchiemáv
rukouabsolutnímocnadživotemasmrtíkaždéhojedince.Ničínázor
tudížnenísvobodný.Ikdybyněkdonašelodvahuvyjádřitinteligentní
názor,nemohlbyzískatnestrannéinformacepotřebnéktomu,abysi
homohlvytvořit.Stát–tedyvládnoucíhierarchie–tiskneaovládá
veškerénoviny,knihy,časopisyavšechnyostatnízdrojeinformací.
Vlastnívšechnyprostory,kdebysedalouspořádatshromáždění.
Vlastnívšechnyškolyarozhodujeotom,cosebudoulidéučitužod
nejrannějšíhodětství.Anikdomimoninemáprostředkyaniodvahu
vyjadřovatsvojepřesvědčenínaveřejnosti.Zatakovýchpodmínek
veřejnémíněnínejenženenísvobodné,cožjejedinýpřípad,kdymůže
mítnějakývýznam,alenedáseanizjistit,jestlivůbecexistuje.“
Adamsnynípoužilmojevlastníargumentylépe,nežjsemtoudělaljá
sám,pomyslelsiPetr.Nahlasřekl:„Nemohlibychomdovolit
jednotlivcům,abysizaložilisvojevlastnínoviny,vydávalisvojeknihy,
pamfletyatakdále?“
„Myslíte,šéfe,abysestalizaměstnavateli;abynajímaliavykořisťovali
tiskaře,reportéry,spisovateleadalšílidi;abymělizisksamiprosebea
abyvlastnilisvojevýrobníprostředky?Tovšechnobypřecebylonegací
socialismu.“
„Možnábychomjednotlivcůmnemělidovolitprovozovattyhlevěci
prozisk,Adamsi,alejenvjejichvolnémčaseanajejichnáklady.“
„Kdebyvzalikapitál,abymohlizačítstakovýmprojektem,šéfe?Jak
byhradilináklady?Akdybyjejichnovinykritizovalyvládu,jakdlouho
bysiudrželisvojenormálnízaměstnání,díkyněmužzískávají
prostředkykživobytí,kteréjimvládapřiděluje?“
„Vládabyjimmělaslíbitimunituprotipotrestání,“řeklPetr.
„Alejděte,šéfe.Tohlejsmeužpřeceřešili!Tojstejimslíbilpři
volbáchanikdovámneuvěřil.Základnísituacejepořádstejná.My
mámemocjepotrestat.Mámemocnadveškerýmjejichživotemismrtí.
Kromextrémníchprostředků,jakýmijsoupopravynebonápravné
tábory,jimmůžemeznepříjemnitživottisícemdrobnějšíchzpůsobůa
šikan,ukterýchaninemusíbýtnaprvnípohledpatrné,odkud
pocházejí.Ajedinouvěcí,kterábynámbránilavevyužitítétomoci,by
bylonaševlastnísebezapření–našeodhodlánídodržetsvůjvlastníslib.
Auvěřilbyněčemutakovémuopatrnýčlověk?Uvěřilby–povšech
jehovlastníchzkušenostechazkušenostechjehorodičůapříbuzných–
vládnímuslibu?“
KdykolivPetrhledalodpověďnaAdamsovyargumenty,buďzíralz
okna,nebosizapálilcigaretu.Tentokrátudělalobojí.
„Jetochmurnávyhlídka,“řeklnakonec.„Docelajsiměpřesvědčilo
tom,žesocialismusjeneslučitelnýsdemokracií,neslučitelnýs
jakýmkolivvyjádřenímsvobodnévůle.Pomalusizačínámmyslet,že
režimotrokářstvíateroruzavedenýmýmotcemaBolšenkovemnení
jennáhoda,žetonenínějakéobludnépřevrácenísocialistickýchideálů,
alelogickýanevyhnutelnývýsledekuplatňovánítěchtosocialistických
ideálů!Nutíšmědojítkzávěru,žesocialismusznamenánaprosté
popřenísvobodyjednotlivceaabsolutnídiktaturuvládnoucískupiny.“
Adamsvypadalpotěšenrozsahemsvéhovítězstvíarozhodlseho
ještězavršit:„Jemilíto,žetovypadátaknegativně,aleještějsemse
nezmíniloněkolikavěcech.Napříkladjakmilepřijmemepětiletýplán,
musímesehodržet.Nemůžemedovolit,abynějakáproměnlivávětšina
neustálenarušovala,revidovalaareorganizovalanašiplánovanou
ekonomiku–“
„Dobrá,dobrá,“přerušilhoPetr.„Prodnešekužtohobylodost.“
KončitkonferencesAdamsemvtomtoduchuseužpomalustává
pravidlem,pomyslelsi.
Kapitola21
ADAMSmělužtéměřhodinuzpoždění,kdyždorazilnakaždodenní
poradusPetrem.
Bylbledýaotřesený.„Bolšenkovovilidéseměprávěpokusilizabít!“
Těžcedýchal.
„Kde?Jak?“
„Několikokamžikůpoté,cojsemodešelzkanceláře,“odmlčelse,aby
popadldech,„Centrálníplánovacíkomise…Byljsemvesvémautě…
Jinéautonáspředjelo…Chlapsevyklonilazačalstříletzesamopalu…
Mířilnamě…Skrčiljsemsenapodlahu.Můjřidičtodostal…Autovjelo
nachodníkanarazilododomu.“
„Jsizraněný?“
„Zázrakemne.Alemocnechybělo.Mámnervynadranc.“
„Cojsiudělal?“
„ZavolaljsemBezpečnost.Řekli,žezřidičevyndajíkulkyabudouje
zkoumat.Nemyslímsi,žebyztohoněcozjistili.“
„Viděljsipoznávacíznačkutohoauta?“
„Ne.Anejsoužádnísvědci.“
„Jakéautotobylo?“
„Stejné,vjakémjezdímjá.“
„Říkaljsi,žetobyliBolšenkovovilidé.Jaktomůžešvědět?“
Adamssenanějnedůvěřivěpodíval.„Kdojiný?Kdojinýbyměl
motiv?Kdojinýbyměllidiavybavení?Kdojinýbysitroufl?Nejhorší
natomje,ženevíme,kdovšechnohopodporujeajakmocužovládl
Státníbezpečnost.Užmivěříte,kdyžříkám,žejetobuďon,nebomy?
Musítesepostaratojehookamžitoulikvidaci!“
„Nechcidátčlověkazastřelitneboodsouditjennazákladě
podezření,“řeklPetr.„Nejprvemusímemítdůkaz.“
„Morálníjistotanestačí!“Adamsbylkousavý.
„Dobrýchvýsledkůmůžemedosáhnoutjendobrýmiprostředky,“řekl
Petr.„Udělámvšechnoproto,abychtěochránil,alejsemodhodlaný
zastavitnezákonnénásilízestranysamotnévlády.Tomyslímvážně.“
„Jakdlouhosimyslíte,žebudetevládnout,kdyždovolíte
Bolšenkovovi,abysenáspokoušelbeztrestnězabít?“
Petrneodpověděl.
„Dnesjsemtobyljáazítratomůžetebýtvy,šéfe.“
Petrhledělvenzokna.
„Myhoaninezbavímeúřadu?“
„Nejsemsijistý,jestlibyprávětohlenebylatanejnebezpečnějšícesta
zevšech,“odpovědělPetr.„Jepřílišsilnýamámnohofanatických
přívrženců.Nejprvehomusímezdiskreditovat–nebospíšezařídit,aby
sezdiskreditovalsám.“
„Jak?Zavedenímdemokracieasvobody?“Adamsůvtónbylopovržlivý.
„Ne,“řeklPetr.„Ukážemelidem,žeumímezaříditdalekovíc
produkcenežon.“
Adamsnanějzíralanevěřilsvýmuším.Nakonecsivzaltrochu
šňupacíhotabákunauklidnění.Pakserozhodlpřistoupitnatuhlehru.
„Dobrá,šéfe.Ajaktohotedydosáhneme?“
„Nu,“řeklPetr,„aťužudělámecokoliv,určitěnebudememítméně
produkce.Zrovnajsemstudovalposlednízprávy,kteréjsijistětaké
obdržel,osituacivzemědělstvíaohladomoruvKansasu,Číně,Indiia
Argentině.“
„Hladomorjevelicezávažný,alenevím,cobysestímdalodělat.Po
všechsovětskýchrepublikáchvisíplakáty:Pracuj!Pracuj!Produkuj!
Produkuj!Produkcejeodpovědí!Vyslalijsmeřečníky,abypovzbudili
obecnoupracovnímorálku.Anebylotokničemu.Zvláštěrolníciv
Americkésovětskérepublicesepotřebujípoučitzruskýchzkušenostía
příkladu.“
„Podívejmesenanášsystémpobídek,“navrhlPetr.
„Nášsystémpobídekjevelmidobrý,“odpovědělAdams.„Každému
kolchozuurčímeminimálníkvótupšenice,rýže,fazolíatakdále,kterou
musíodvéststátu.Ktomujejimumožněnoponechatsimaximálnídané
množstvívlastníprodukceprojejichvlastníspotřebu.“
„Kolikjetodanémnožství?“
„Toselišípodlekonkrétníhokolchozu.Ovšemumožňujemejim,poté,
cosplnilisvojikvótu,ponechatsivprůměru5%ztoho,comusíodvést
státu.“
„Cosestane,kdyžkolchozvyprodukujevíce,nežtotomnožstvía
minimálníkvótaprostát?“
„Tosisamozřejměvezmeme.Cojinéhobyšlodělatspřebytkem?“
„Aletopaknedávážádnoupobídku,Adamsi,abykolchozy
produkovalypřebytky.“
„Kolchozymohoubýtpyšnénato,šéfe,žezlepšilycelkovou
zásobovacísituaci.“
„Tojeušlechtilé.Ovšemnezdásetobýtpřílišúčinnoupobídkoupro
většinulidí.OtomjsemměljiždlouhoudebatusBolšenkovem.“
„Nu,kdyžkolchoznesplnísvoudanoukvótu,šéfe,taksejakčástpro
státtakčásturčenáprovlastníspotřebusnižujívestejnémpoměru.
Jinýmislovypokudkolchozvyprodukujejenpolovinusvojíkvóty,takse
částodvedenástátusnížíojednupolovinuarezervakolchozupro
vlastníspotřebutakéojednupolovinu.“
„Ovšemkdyžkolchozsplnísvoukvótu,Adamsi,takrezervapro
vlastníspotřebubylavypočítanápřibližněvtévelikosti,abyprávě
udrželajehopracovníkynaživu,že?“
„Prakticky…ano.“
„Takževtakovémpřípaděbyjimponechalijenpolovinutoho,co
stačíkpřežití?“
„Pravda.AleostatníobyvateléVítěznéhosvětabytrpělistejně.“
„Nikoliv.CobudesobyvatelstvemVítěznéhosvětaobecně,závisína
změnáchvcelkovéprodukcivšechkolchozů,nikolivnajednom
konkrétnímkolchozu.Atakénatom,jakpřesněapoctivěbyla
vypočtenaočekávaná„běžná“úrodanajednotlivýchkolchozech.A
pokudsetotouspořádáníaplikujejednímzpůsobem,Adamsi,pročby
senemohloaplikovatidruhým?Kdyžkolchozvyprodukujevíce,nežje
státníkvóta,pročbysinemohlnechatpřebytekprosebe?“
Cobystímpřebytkemdělal,šéfe?Členovékolchozudostávají
dostatečnépřídělyprosvouvlastníspotřebu,pokudsejimdaří
produkovat.Cobydělali,kdybymělivíce,nežpotřebují?Hromadiliby
svouprodukci?Apročbymělizadržovatpřebytekostatním
obyvatelůmVítěznéhosvěta,kteříhopotřebují?“
„Směřovaljsemktomuto,Adamsi:Zdásemi,žebychommohlizvýšit
produktivitu,pokudbychompracujícíodměňovaliúměrnějejich
produkci.“
„Šéfe,tobyalebylovpřímémrozporusezlatýmmarxistickým
pravidlem:Každémupodlejehopotřeb.“
„Možná,žeano,“souhlasilPetr,„alemohlobytokonečněuvéstdo
praxeprvníčásttohotopravidla:Každýpodlesvýchschopností.“
„Šéfe,jakhodláteodměňovatdělníkypodlejejichprodukce?Jakna
tochcetejít?“
„Zdásemi,žebytomělobýtcelkemjednoduché.“
„Mněsetozdádocelanemožné.“
„Proč?“
„Takvprvnířadě:Jakurčíme,jakájeveskutečnostiproduktivita
jakéhokolivindividuálníhodělníka?Vezměmesitennejjednodušší
příklad.Vezměmesikolchozse100pracovníky,kterývyprodukuje
třeba2500metrákůpšenice.Kolikmetrákůvyprodukovalkaždý
jednotlivýpracovník?“
„Jsmesnadveškolce,Adamsi?Každýpracovníkvyprodukoval25
metráků.“
„Špatně,“řeklAdams.„Průměrnáprodukceje25metrákůnakaždého.
Někteříalemohoubýtlíní,neschopníčineopatrní,takžekcelkové
produkcinepřispěliničím,nebojidokoncesnížili.Jinípracovalis
dvojnásobnýmúsilímapravděpodobněpřispělikekonečnémuvýsledku
dvakrátvícenežostatní–kdybybylnějakýzpůsob,jakzměřit
příspěvekkaždéhojednotlivce.Alenení.Atakvše,comůžemeříci,je,
žeprůměrnývýsledekpráceceléhokolektivu,strojů,kterémělik
dispozici,deštěaslunce,kterépůsobilynajejichpůdu,byl25metráků
napracovníka.Aležádnákonkrétníprodukcesenedápřipsat
konkrétnímupárurukou.“
„Uznávámtvojinámitku,“řeklPetr.„Nemůžemeodměňovatkaždého
jednotlivcevpracovnímkolektivuúměrnějehoproduktivitě.Ale
můžemealespoňodměnitcelýkolektivúměrnějehoprodukciapakjeho
příslušníkynechat,abyseotuodměnupodělili.Pokudjedenkolektiv
vyprodukuje25metrákůpšenicenačlověkazarokadruhý
vyprodukuje50metráků,paksivtomdruhémkolektivurozdělídvakrát
takvelkouodměnu,nežjakousirozdělívtomprvním.“
„Proč,šéfe?Jakábyvtombylaspravedlnost?“
„Odměňovalibychompracovníky–neboalespoňkolektivy
pracovníků–úměrnětomu,kolikvyprodukovali.“
„Nictakovéhobychomnedělali,“řeklAdams.„Nejen,žejenemožné
určit,čímpřesněpřispěljednotlivýpracovníkkcelkovéprodukci,alejei
nemožnéurčit,kolikpřispělyjednotlivékolektivy.“
„Aletojistějemožné,Adamsi!“
„Ne,není.Všechno,comůžemeurčit,je,žepracovníci,jejichzvířata,
jejichnářadí,jejichstroje,jejichpůdaapočasívevzájemnéspolupráci
vytvořilijistýcelkovývýsledek.Alenevědělibychom,kolikztoho
výsledkumůžemepřipsatjednotlivýmfaktorům.“
„Dozvědělibychomseto–“
„Začněmespočasím,šéfe.Pokudkolchozůmnajižnípolokouli
spadnetosprávnémnožstvídeštěanasevernípolokoulibudousucha,
paktynaseverumohoumítjenpolovičnívýnosnahektar,anižbyna
tommělivinu.Azestejnéhodůvodusemohouročnívýnosy
jakéhokolivkolchozulišitrokodroku.Toječistěotázkaštěstí.“
„Počítámsprvkemštěstí,“řeklPetr.„Atvůjargumentjeve
skutečnostiuplatnitelnýsvětšísilouprotisoučasnémusystému.
Minimálníkvóty,kterépřidělujemejednotlivýmkolchozům,také
neberouštěstívpotaz.Navícmipřipadá,žetentoprvekštěstíje
přítomenpouzevzemědělskévýroběapřílišsenetýkátovárnívýroby.“
„Teprvejsemzačal,“odpovědělAdams.„Podívejmeseteďnapůdu.
Půdnípodmínkyjsouvelicerozdílnémezijednotlivýmikolchozy.Na
špatnépůděmůžekolchozvyprodukovatřekněmeopolovinuméně
pšenicenajednohopracovníkanežkolchozsdobroupůdou.Nebo
obráceně,svynikajícípůdouvyprodukujekolchozdvakráttolikco
kolchozsprůměrnoupůdou.“
PodívalsenaPetra,jestlisouhlasí.Petrpřikývl.
„Pakneníchyboutěch,kteřípracujínašpatnépůdě,šéfe,že
vyprodukovalijenpolovinuprůměru;anenízásluhoutěch,kteřípracují
navýbornépůdě,ževyprodukovalidvojnásobekprůměru.“
Petropětpřikývl.
„Dobrá,“pokračovalAdams.„Teďsepodívejmenazvířata,nářadía
stroje.Kdyžmáněkterýkolchozjenomkoněadruhýmátraktorynebo
kdyžmájedenkolchozlepšíkoněneždruhý,potompokudjsouostatní
věcistejné,jedenvyrobívícneždruhý.Kdyžmájedenkolchozvíce
(nebolepší)nářadíneždruhý,kdyžmájedenkolchoztraktorrozbitýa
druhýmátraktorfunkční,kdyžmájedenmoderníkombajnadruhýjen
kosyastaroumlátičku,pakjedenkolchozbudemítvětšíprodukcina
jednohopracovníkaneždruhý,přestožetohlejsouvěci,kteréčasto
nemajíaaninemohoumítpracovníkolektivynakolchozechpodsvou
kontrolou.“
Petropětsouhlasněpřikývl.
„Čilizávěremztohovšehoje,“zakončilAdamstriumfálněsvůjvýklad,
„ženemůžemepřisouditcelkovouprodukcianikolektivůmpracujících.
Produkcejevýsledkemkombinacepůsobenídělníků,počasí,půdy,
zvířat,nářadíastrojů,amyneumímeoddělitpříspěvekjednotlivých
faktorůkekonečnémuvýsledku.“
„Obávámse,žemášpravdu,“povzdechlsiPetr.
„Atoneplatíjenomvzemědělství,“pokračovalpochvíliAdams,aby
využilsvéhovítězství.„Totéžsedáříciiotovárnívýrobě.Produktivita
dělníkavtovárnězávisíznejvětšíčástinadruhuakvalitěstrojů,se
kterýmimápracovat,anaorganizacijehopráce.Produktivitatovárny
nabotyspásovoustrojnívýroboumůžebýttřeba100párůnajednoho
zaměstnancezastejnoudobu,zajakoudělníkvybavenýpouzeručním
náčinímdokáževyrobitjenjedenpár.“
„Kdyjsiotomvšemuvažoval?“zeptalsePetr.
„Právěteď,šéfe,běhemodpovědinavášnávrh.“
„Tojsemsimyslel.Zdásemi,Adamsi,“řeklPetrspředstíranou
přísností,„žesesdopustilhroznéhereze.Právětotižpřímoprotiřečíš
Marxovi.“
„Kde?“zeptalseAdamsvyplašeně.
„Běhemminulýchměsícůjsemdoststudoval,ataksjistotouvím,že
MarxužvprvnímdíluDasKapitalvyhlásil,želidskáprácejejedním
jedinýmfaktorem,kterýtvoříhodnotu.Vůbecnemluvíopříspěvku
půdy,slunceazvířat.Acosetýčepříspěvkustrojůanářadí–tenjejen
natolikvelký,nakoliksetytopřipráciopotřebovávají.Trvánatom,že
dělníkjeokraden,pokudnakoncivýrobníhoprocesunedostanecelý
svůjproduktneboceloujehohodnotu–ikdyžbyprodělníkabylo
nemožnévytvořittutoprodukcibeznářadíastrojů,kterémuposkytl
někdojiný.Protojsemsimyslel,žebybylovduchuMarxovaučení
odměňovatpracovníkolektivypodletoho,covyprodukovaly,abez
ohledunato,jakéstrojeanářadíjsmejimktomuposkytli.“
„Achtak.Jsemsijistý,šéfe,žesiMarxešpatněvykládáte.Určitěby
neřeklněcotakpošetilého,jakožestrojenepřispívajíničímkcelkové
produkci–nebokcelkovéhodnotěprodukce,jestlitoznamenátotéž.
Nemohusicezhlavycitovatrelevantnípasáže,alepředpokládám,že
pokládalpříspěvekpřírodyzadanýaabstrahovalodněj…Nebochtěl
poukázatnato,žeprácepůvodněvytvořilaistrojeanářadí.“
„NesnažseorevizionistickývýkladMarxe,“řeklPetrvýhrůžně.
„Revizionizmusjevelmizávažnýzločin!“
Adamspobledlavypadalvyvedenýzmíry.
„Vsoukromítěchtozdí,“rychlehoujistilPetr,„timohuříct,žejsimě
přesvědčilotom,žemášpravdu,aťužsesMarxemshodnešnebone.
Konečnýproduktjejistěspolečnýmvýsledkempráce,kapitáluapřírody.
Apřipouštím,ženevím,jakbychomzjistili,kterýzfaktorůpřispěljakým
procentem.“
„Takybychvámrádpřipomněl,“řeklAdams,„žesoučasnávydání
Marxebylazcenzurována,abynikdonezjistil,jakkapitalismusskutečně
vypadal.TřebavpůvodnímvydáníMarxpřipouštěl,žekapitálpřispívák
produkciaktomu,čemuříkalhodnota…“
„Dobrá,budemesimusetvyhledatvšechnyrelevantnípasážev
necenzurovanémvydání.Prozatímseobávám,Adamsi,ževeškerátvoje
kritikaméhonávrhujeoprávněná.“
„Ještějsemneskončil,šéfe.“
„Takpokračuj.“
„Původnínávrhbylodměňovatpracovníkyúměrnějejichprodukci–
předpokládám,žetakovýmzpůsobem,abykaždýdostalto,čímsámk
produkcipřispěl,tedyproduktsvépráce.“
Petrpřikývl.
„Pakbydostalkolchozníkurčitémnožstvípšeniceadělníkvtovárně
nabotyurčitémnožstvíbot.Cobychomaledalicestářům?Kousek
silnice?Cobychomdaličističůmstok?Kousekstoky?Cobychomdali
telefonistkám?Částtelefonníchdrátů?Cobychomdaliholičům?Část
vlasů,kteréostříhali?Cobychomdalidoktorům?Částpacientů?“
Petrzůstalpotichu.Nenapadlahožádnáodpověď.Zapálilsicigaretu
aponořilsedosvýchmyšlenek.Nebyldomýšlivýmhlupákem,kdyžsi
myslel,žedovedenamístěvyřešitvšechnyproblémy,kteréočividně
trápilytynejlepšímozkyVítěznéhosvětauždlouhopředním?Kdyby
tadyexistovalysnadnéodpovědi,takbynaněužněkdopřišel.
PodmínkybylyveVítěznémsvětěhrozné,tověděl.Alenemohlje
reformovattak,žebyjednodušepřišelahysterickypožadoval,abyse
všechnookamžitězměnilo.Bylpřílišsamolibý,kdyžpředpokládal,žeje
vhistoriiVítěznéhosvětajedinýmvládcemsdobrouvůlí,kterýchce
úděllidískutečněupřímnězlepšit.Reformyjsouněčím,cosedá
provádětažpovelmidůkladnémstudiu…
„Takcobudemedělatstímodměňováním?“připomnělmuponějaké
doběAdams.
„Mášještěnějakoukritickoupřipomínku?“
„Ano,“pokračovalAdams.„Vynechejmeteďnaokamžikproblém,čím
bychomodměnilikaždéhodělníka,kterýpouzepřispělkvytvoření
nějakévelkéjednotky(jakonapříkladlokomotivy)nebosepodílelna
vybudovánívěcí,jakojsoustoky,silniceapřehrady,kterémůže
používatpouzekomunitajakocelek.Avynechejmetaképřípad,kdy
poskytujenějakounehmotnouslužbu.Podívejmesenaten
nejjednoduššíproblém–nadělníka,kterýprodukujeněcojakoobilí
neboboty–tedyněco,cotakémůžejakojednotlivecpoužívat.Pokud
dámekolchozníkůmvšechnoobilí,takhobudoumítdalekovíce,nežho
mohouspotřebovat,zatímcozbyteksvětabudehladovět.Kdyžbudou
mítvšechnybotyjejichvýrobci,takjichbudoumítvíc,nežmohouza
celýživotobnosit,zatímcozbyteksvětabudechoditbosý–“
„Počkejokamžik,“skočilmudořečiPetr.„Promysleljsem,jakby
právětohlemohlofungovat.Kolchozníksiponechávšechnoobilí,co
vypěstoval,adělníksiponechávšechnyboty,kterévyrobil,apaksi
tyhlevěcibudouvzájemněvyměňovatvrozsahu,vjakémsibudoupřát.
Každémuzůstanevšechnoto,covyrobil,apřebytek,kterýsám
nespotřebuje,sipakbudevyměňovatsostatnímilidmizavěci,které
potřebuje.Pakbudekaždýmusetněcovyprodukovat,abyzatomohl
dostatněcojiného.Každýtakbudeodměňovánúměrněsvévlastní
produkci.Tolidemdodáohromnýpodnět.Pakužjenebudememuset
nutitpracovatanebudemejemusettrestatzalajdáckouašpatně
odvedenoupráci.Nejenom,žesekaždýbudesnažitprodukovat,jak
nejlépemůže,aletakésebudesnažitprodukovatconejvyššíkvalitu,
abynašelněkoho,kdosisnímbudechtítjehovýrobkyvyměnit.Atak
užlidénebudounuceniodebírattozmetkovézboží,kteréjimStát
přiděluje.Budousimocivybíratavyměňovatsizbožíjenslidmi,kteříje
vyrábípořádně–“
„Počkat,počkat!“protestovalAdams.„Cosestanesnašíplánovanou
ekonomikou?Budezceladezorganizovaná.Výrobasepropadnedo
chaosu!“
„Proč?“
„Proč?Protožekaždýjednotliveczačnevyrábětsámprosebe.Bude
vyrábětjentyvěci,zakterémůžepřisměnědostatnejvícjinýchvěcí,
kteréchce.“
„Aleabytohodosáhl,takbudemusetvyrábětpřesnětyvěci,které
zasenejvícchtějíostatní,“odpovědělPetr.
„Akdobudestavětsilnice,šéfe?Kdobudeopravovatstoky?Dostane
každýdělníkčástsilnicenebočáststoky,abyjivyměnilzaněcojiného?
Akdosiodnějvezmekussilnice?Askýmbudouvyměňovathorníci
vytěženouželeznourudu?Tupřecechtějíjenomoceláři.Ajedinouvěcí,
kteroubyjimocelářimohlidátvýměnou,bybylaocel.Kdosivezme
domůněkolikkolejnicneboocelovýchnosníků?…Tojepřece
nemožné.“
„Tobysemožnádalovyřešitsériísměn,“navrhlPetr.„Jepravdou,že
jediněocelářibudouchtítprodukcidolůnarudu,aleocelářibudou
schopninabídnoutdělníkůmvdolechnapříkladjídlo,kterézískajíod
kolchozníkůvýměnouzaocelovépluhyanářadí.“
„Nebozačástželeznice,kteroudostanouvýměnouzasvoje
kolejnice?“Adamsůvtónbyltěžcesarkastický.„Ještějsemseani
nedostalkopravdovémuproblémutohotonápadu.Vsoučasnosti
rozhodneCentrálníplánovacíkomiseotom,jakévěcivjakých
poměrechpopulacepotřebuje.Kdyžsipředstavíš,žejdeostovky
druhůnejrůznějšíhospotřebníhozbožíaslužeb,jetoohromněobtížný
problém.Kdyžalevyřešímetohle,takjsmeteprvenazačátku.Potom
totižmusímerozhodnoutotom,kolikbudepotřebatováren,strojůa
surovin,atakékolikdělníkůnajakouprácipřidělíme.Ateprvepotom
musímerozhodnoutotom,kolikvyprodukujemesurovin,abychom
mohlipostavitvšechnytystrojeatovárny.“
„AleCentrálníplánovacíkomise,“řeklPetr,„dělápokaždéhrozné
chyby.Nakoncikaždéhorokupětiletkymámeohromnépřebytky
jednohozbožíatíživénedostatkyjinéhozboží.Akdyžvznikne
nedostatekjednévěci–napříkladnášsoučasnýnedostatekhřebíků–
velkáčástzbyléprodukcesestanenepoužitelnou.Nemůžemebeznich
dokončitprogramvýstavbydomů.Adokudnebudoukdispozici,bude
výrobaokenníchrámů,dveří,střešníchtašekastřešníchtrámů
naprostozbytečná…Avšechnytyhlevěciněkderezavíahnijínadešti.“
„Jakmůžetečekat,šéfe,žesenevyskytnouchyby,kdyžčelímetak
ohromněkomplikovanémuproblému?Našimatematikovéjsouneustále
zaměstnániřešenímproblému,abybylovšechnovtěchsprávných
poměrech.Marxichraň,žebychchtělbránitBolšenkova,pokterém
jsemtenzmatekpřevzal,alemusímmupřiznat–“
„Otomteďnemluvme.“
„Aleto,cojsemchtělříct,šéfe,je,žekdyžsenemůžemevyhnout
takovýmohromnýmchybámteď,kdyžvšechnopečlivěadetailně
plánujemeaalespoňsepokoušímevyrovnatprodukcikaždévěcise
zbytkem,představtesi,jakýchaosbynastal,kdybysekaždýčlověk
samostatněrozhodovalotom,cobudevyrábět.Pakbypřeceteprvenic
kničemunepasovaloalidibypomřelijakomouchy!“
Petrsizapálilcigaretuaopětsezadívalvennaměsto.„Dobrá,“řekl
nakonec,„úspěšněsetipodařiloznovuměodradit.Aleještějsem
neskončil!Myslím,žesepomalupropracovávámkjednomuopravdu
dobrémunápadu.Ještěsitopromyslímamožnásepakdočkámei
nějakéhoekonomickéhopokroku–“
„Proboha,šéfe!Nejdřívtonejdůležitější.Předpárhodinamiměskoro
zabili,vzpomínátesi?CoudělátesBolšenkovem?“
Kapitola22
PETRstálpřednástěnnýmzrcadlemaobdivovalsvojinovouparádní
uniformu.
KonečněpřistoupilnaAdamsůvargument,žemusívzdorovatmoci
Bolšenkovaaposilovatsvojevazbysletectvem.Naodpolednenařídil
leteckoupřehlídkunadMoskvou,kterémělnaRudémnáměstíz
vrcholuLeninovamauzoleasámpřihlížet.NaAdamsovuraduvyhlásil
půldennívolnoanařídilvšemvedoucímtovárenzmoskevského
obvodu,abypřivedlidělníkynanáměstí.
Jehouniformabylačistěbílá.Bylatojedinábíláuniformave
Vítěznémsvětě(svýjimkouuniformyjehootce).Adamszařídil,abybyla
pokrytastužkamiamedailemi.Petrnemělnejmenšítušení,zacosety
medaileudílejí,alejakožtodoplněkuniformypůsobilytakmajestátně,
žetoinanějudělalodojem.Lesk,ostentativnípompa,ceremonie–to
působíinalidi,kteřísepovažujízarealistyacyniky.
VstoupilSergej.„PlukovníkTorganěvavášdoprovodjižčekají,Vaše
Výsosti.“
„Užjdu,Sergeji.“Naposledysepodívaldozrcadla,narovnalsičapkua
vyrazil.
UprostředsvýchleteckýchdůstojníkůnavrcholuLeninovamauzolea
asmořemtvářínanáměstípodseboupozvedlPetrpaži.Kapela
spustilaaleteckápřehlídkazačala…
„Koliktohoprodukujeme,Adamsi?“
Adamszmateněvzhlédl.
„KoliktohoVítěznýsvětprodukuje?“opakovalPetrsvojiotázku.
„Kolikčehoprodukuje?“
„Celkově.“
„Tojepodivnáotázka,šéfe.Můžuvámříct,kolikprodukujemeželeza,
obilí,bavlny,bot,vodkynebonějakéjinékomodity–můžu
zatelefonovatdoCentrálníplánovacíkomiseapošlounámsvoje
statistiky.Alenemůžuříct,kolikprodukujeme„celkově“.Taotázka
postrádásmysl.“
„Ptaljsemse,koliktohoprodukujeme,“řeklPetr,„atyminabízíšjen
číslazprodukcetisícůrůznýchvěcí.Mohlbychprocházetstovkya
tisícegrafůatabulekstěmihlečíslyaažbychnakoncipadnul
vyčerpáním,stejněbychnevědělvícnežnazačátku.To,cochci,je
jedinéčíslo:součet.“
„Alešéfe,jakbychommohlizískattakovéčíslo?Kolikje200000000
párůbotplus1000000000metrákůobilíplus1000000litrůvodky?
Jeto1201000000–čeho?Můžetesčítatjenomvěcistejnéhodruhu
–jinakjesoučetnesmyslný.“
„Vezměmeboty,“řeklPetr.„Tysevyrábějívrozdílnýchvelikostecha
kvalitě,ne?“
„Samozřejmě.“
„TakžekdyžmášpárdětskýchbotténejnižšíkvalityproProletářea
přidášjekpárutěchnejkvalitnějšíchbotvyrobenýchproOchránce,
sečtešjeadostanešdvapárybot?“
Adamspřikývl.
„Akdyžsečtešbotyvšechvelikostí,typůakvality,dostanešsoučet
dejmetomu200000000párů?“
Adamspřikývl.
„Aznovu,Adamsi,tvých1000000000metrákůobilíjetvořeno
obilímvšechodlišnýchdruhůakvality?“
Adamspřikývl.
„Takže,“uzavřelPetr,„itytvojesoučtyjednotlivýchkomoditjsou
celkemnesmyslné,že?“
„Možnájsou,šéfe,aletojenomdokazuje,cojsemtuříkal.„Celkový“
součetvšehobybyločísloještěnesmyslnější.“
„Atydáváštisícůmodlišnýchnesmyslnýchčíselpřednostpřed
jednímjedinýmnesmyslnýmčíslem?“
„Kdyžsealetyhlesoučtyskládajíztýchžkomodit,šéfe,pakmají
alespoňnějakýurčitýsmysl.Kdybystezačalpátratpovšech
mezisoučtech,založenýchnarůznýchvelikostechakvalitě,takbyste
nakonecmohlskončits200000000rozdílnýmiklasifikacemibot,
jelikožžádnédvapárynejsouúplněstejné.Musímebýtvtěchtověcech
rozumní.Propraktickározhodnutínanašíúrovnidostačujevědět,že
vyrábímeasi200000000párůbotročně–bezohledunajejich
velikost,typakvalitu.“
„Jsoutopřesnětyznalosti,potřebnéproučiněnípraktického
rozhodnutí,kteréseteďsnažímzískat,“řeklPetr.„Předpokládejme,že
někdovCentrálníplánovacíkomisibudepřesvědčenotom,že
potřebujemevyrobitvícebot.Apředpokládejme,žeabychomjemohli
vyrobit,muselibychompřevéstdělníkyastrojezvýrobykoženýchpásů
neboizprodukceobilí.Předpokládejmetedy,žebychomzvýšili
produkcibotz200000000na250000000párůročně–alezacenu
sníženíprodukceobilíz1000000000metrákůna800000000
metrákůročně.Bylibychompaknatomlépenebohůře?“
„Těžkoříct.Muselibychomtoposouditzmnožstvístížností.“
„Stížnostílidí,kteříbyšlidovězení,kdybysistěžovali?“
„Ne,šéfe;z–zúsudkučlenůCentrálníplánovacíkomise.“
„Předpokládejmetedy,žejsmemydvačlenykomiseatysibudeš
myslet,ženatombudemelépe,ajásibudumyslet,žehůře.Jaksemezi
námirozhodne?“
„No,podletoho,kdoješéf,“řeklAdamsaušklíblse.
„Toteďpřeskočme.Předpokládejme,žebychsesámzasebe
nedokázalrozhodnout.Existujenějakýobjektivnízpůsob,jakto
rozhodnout?“
Adamspokrčilrameny.
„Pokudvyrobíme250000000párůbota800000000metráků
obilí,“pokračovalPetr,„vyrobilijsmetakcelkověvíceneboméně,než
kdyžjsmevyrobili200000000párůbota1000000000metráků
obilí?“
Adamsopětpokrčilrameny.„Myslím,žebytozáleželonatom,coby
lidéprávěnaléhavějipotřebovali.“
„Aotom,colidénaléhavějipotřebují,rozhodujekdo?“
„TřebabychomměliudělatmeziobyvateliVítěznéhosvětaprůzkum
adozvědělibychomseto–pokudbychomznichdostaliupřímné
odpovědineovlivněnéstrachem.“
„Takžekdyžporovnámetisícerozličnýchkomodit,kteréjsme
vyprodukovalivminulémroce,atisícerozličnýchkomodit,které
vyprodukujemevtomtoroce,scelkovýmipřírůstkyascelkovými
úbytky,pakneexistujezpůsob,jakobjektivnězjistit,jestlijsmenatom
celkovělépenebohůřeakdyž,takokolik?“
„Našecelkováprodukceseoprotiloňskémurokuzvýšilao14,3%,“
odpovědělAdamsskamennoutváří.
Petrnanějzíral.„Alemysleljsem,že–“
„Tojeoficiálníčíslocentrálníplánovacíkomise.Taktostojívnašem
pětiletémplánu.“
„Ajaksektomučísludošlo?“
NaAdamsovětvářisepomaluobjevovalúsměv.„Jájsemkněmu
došelskrzezjevení–přímýmspojenímsduchemKarlaMarxe.“
„Tímmyslíš,žesitočíslovplánovacíkomisicucátezprstu?“
„Proúčelypropagandy.Jetosoučástínašíoficiálnílinie.Pokudbyto
číslonebylonadesetinupřesné,lidébysimohlimyslet,žejetopouhý
odhad,“zatvářilselišácky.
„Aleteďvážně,Adamsi,jenmezinámi–mynemámeanitonejmenší
tušení,jestlijecelkováprodukcevyššínebonižší,že?“
„Anitonejmenší.“
„Ajenějakýzpůsob,jaktozjistit?“
„Přišelvyjstenanějaký?“
„Alenatuhleotázkumusímenajítodpověď,“řeklPetr.„Jinakpřece
plánujemezcelanaslepo.Našezdrojepráce,půdy,nářadíadalších
výrobníchprostředkůjsoudostomezené;zkrátkamusímevědět,kamje
přidělit,abyprodukcestovekrůznýchkomoditaslužebco
nejuspokojivějipokrylapotřebyconejvětšíhomnožstvílidí.Atenhle
problémnemůžemezačítřešit,dokudnebudememítnějakého
společného…Nějakouspolečnoujednotkuměření.Pokudbudemechtít
vyrobitvícplášťůabudemetohomocidosáhnoutjenzacenuvyrobení
méněkalhot,botnebodokoncecigaret,musímezjistit,jakouvýrobusi
můžemedovolitnejvíceomezit.Aprotomusímevědět,kolikpárůbotje
ekvivalentemjednohokabátu,kolikkabátůjeekvivalentníchkolika
klarinetům,atakdále.Atomůžemeudělatjentak,kdyžnalezneme
nějakoukvantitunebokvalitu,kterábybylaveškerémuzbožíspolečná.“
Adamssenaokamžikzamyslel.„Cotakhlehmotnost?“navrhl.
„Snažímesezměřitkvantituprodukce.Dobrá:množství
vyprodukovanéhouhlíměřímevtunách.Takémnožstvívepřového,
mědiaoceliměřímevtunách.Avšechnudalšíprodukcimůžemetaké
vyjádřittonáží,čímždostanemecelkovoutonážveškeréprodukce.“
„Toseminezdálepšínežsčítatmetrákyobilíspárybotalitry
vodky,“řeklPetr.„Pročbynahmotnostimělozáležet?Budemesčítat
tunuuhlístunouhodinek?Akdyžsečtemetunucementustunou
dalekohledů,dostanemedvětuny–čeho?Znamenalbytakovýsoučet
něco?Takovéčíslobypronásbylonaprostobezcenné.“
„Alemámenějakýjinýstandard?“zeptalseAdams.„Bylbyobjem
lepšínežhmotnost?Mohlibychomměřitprodukcivkubických
metrech?“
„Předpokládám,žejedenkubíkpeříbyserovnaljednomukubíku
platiny,“řeklPetrsarkasticky.
„No,hmotnostneboobjemjsoujedinéspolečnéjednotky,kterémě
napadají,šéfe.“
„Pronašeúčelyjsoubezcenné,“řeklPetr.„Neexistujehmotnostní
rozdílmeziuhlím,kteréležídosudnevytěženévzemi,atímsamým
uhlím,hořícímvkotlíchtétobudovy.Pokudbynámzáleželojenna
tonáži,pakbychommohliklidnězapočítatitunydosudnevytěženého
uhlí,kterédosudnebylonakopáno,vyvezenonapovrch,rozbitona
kusy,omyto,roztříděnopodlevelikosti,naloženodovagonů,přeloženo
nanáklaďákyarozvezenopodomechatovárnách,atakdále.Anapadl
měještějedenzádrhel:potřebujemenějakvyjádřitislužby.Jakátonáž
bypřipadlanaostříhánívlasů?Jakýobjembymělovyčištěníbot?“
„Možnábychommohliměřitvýrobupodleenergetickénáročnosti,
šéfe!Vkilowatthodinách!“
„Horšíahorší,“řeklPetr.„Elektrickýproudmůžememěřitv
kilowatthodinách,aletojevšechno.Metrákobilíbyserovnalkolika
kilowatthodinám?Jakzenergetickénáročnostivyčteme,jestlijsme
lidempomohlivětšíprodukcíjednohoamenšíprodukcídruhého?
Možná,“dodalPetrironickýmtónem,„bychommohliměřitprodukciv
trojúhelnících!“
„Vyjstestímproblémempřišel,šéfe.Nejá.“
„Promiňmi,Adamsi,můjsarkasmus,aletenhleproblémzkrátka
musímevyřešit.Jinakjeveškerénašeplánovánínesmyslné–snads
výjimkouposkytovánízboží,kteréuspokojujetynejočividnějšía
nejprimitivnějšípotřeby(podletoho,jakjemyodhadujeme).Musíme
přijítnanějakouspolečnoujednotku,kteroubychommohlipoměřovat
veškerouprodukci.Dotédobybudemetápatvtemnotě.“
Zapálilsicigaretu.Adamssišňupnultabáku,začalpomístnosti
přecházetsematamausilovněpřemýšlel.
„Mámto–myslím,žetomám!“vykřiklnakonec.„Neuvěřitelné,že
jsemnatonepomysleldřív,šéfe!Předněkolikadnyjsembylvtajné
knihovněpolitbyraapůjčiljsemsivýtiskMarxovaDasKapital–ten
nezkrácený–astudovaljsemho,kdyžjsteměobvinilztoho,žejsem
úchylkář.Aúplnějsemzapomněl,žeMarxpopsalavyřešiltentýž
problémužnaprvníchstránkáchprvníhodílu.Jetovyřešenéa
nemusímesetímtrápit!VelikýMarxi,díky!“
OdAdamsebyltakovýprojeventuziasmunečekaný.
„Ajakéjetořešení?“zeptalsePetrskepticky.
„Myslím,žebudelepší,kdyžtonebudulovitvpamětiakdyžsito
přečtemepřesnětak,jaktoMarxnapsal.“
„Dobrá.“Petrsepodívalnahodinky.„Budešestajásizajdunavečeři
dootcovapokoje.PřijďzamnoupovečeřiapřinesMarxessebou.“
Kapitola23
„NAKOLIKjsemtobylschopenzjistit,šéfe,“začalAdams,„zdásemi,
želidémělivkapitalismupovolenonavzájemsivyměňovatkomodity–
představtesitenchaos!–aMarxetrápilaotázka,courčujepoměry,v
jakýchjsoutytokomoditysměňovány.Ašelnatotakhle–“
OtevřelsvojikopiiDasKapitalnastraně,kteroumělzaloženou.„Tady
jetapasáž.“
„Mějmedvadruhyzboží–napříkladpšeniciaželezo.Aťužjsou
vzájemněsměňoványvjakémkolivpoměru,vždysitusměnu
představímejakorovnici,vekterésedanémnožstvípšenicerovná
nějakémumnožstvíželeza,například1tunapšenice=Xlibrámželeza.
Conámtatorovniceříká?Říkánám,ževedvourozdílnýchvěcech–jak
vjednétuněpšenice,takvXlibráchželeza–jeněcopřítomnove
stejnémmnožství.Tytodvěvěciprotomusejíbýtrovnynějakétřetí
věci,kterásamaosoběneníanitouprvní,anitoudruhouvěcí.Každáz
těchdvouvěcíprotomusíbýt–pokudjesměnnouhodnotou–
převoditelnánatutřetívěc.“
„PotomMarxhledátenspolečnýfaktoranejprveeliminujevšechno,
cojímnení.Astejnějakomy,šéfe,došelktomu,žetonemůžebýt
geometrická,fyzická,chemickáanijinápřírodnívlastnostkomodit.
Abychtozkrátil,vylučujeještědalšívěci,jakoje„užitnáhodnota“–ať
užtoznamenácokoliv–adocházíkzávěru,žejedinouspolečnou
vlastnostíkomoditjeto,žejsouproduktempráce.“
„Mělsnadnamysli,“zeptalsePetr,„ževšechno,colidéchtějínebo
používají,avšechno,cosinavzájemvyměňují,jeproduktempráce?“
„Ano,asitotakmyslel.“
„Aletaktopřecenení,Adamsi!Předpokládejme,žesetyajáztratíme
vlese.Mámehlad,alenakonecjedenznásnajdestromsořechya
druhýkeřsborůvkami.Oříškyiborůvkypronásmajíhodnotua
můžemeseoněpodělitnebosijevyměňovatvurčitémpoměru.Ale
obojíjeproduktempřírodyanikolivnašípráce.Nebopředpokládejme,
žepodjednímhektarempůdybudenalezenaropaapoddruhým
nikoliv.Apokudbudouvšechnyostatnívěcistejné,prvníhektarpro
násbudemítdalekovětšícenuneždruhý,anižbydonějpřišlanějaká
práce.“
„Aleprvníkuszeměnebudemítvětšícenuneždruhý,šéfe,dokud
ropanebudenejenobjevena,aleivypumpována,rafinovánaa
dopravenatam,kdejejízapotřebí.Atovšechnovyžadujepráci.Nežse
ropadostanedoužitečnéhostavu,musídoníbýtvtělenapráce.“
„Pokudjeprácedobřesměřovaná,potomsamozřejměpřidáropěna
hodnotě,Adamsi,tím,žejipřevedezjednohostavudodruhého.Ale
hodnotazdebudedříve,nežbudepřidánapráce!Územísropoubude
mítvětšícenunežúzemíbezropy,atodříve,nežsehokdokoliv
dotkne.Kdyžbudevybudovánatěžnívěž,pakbudesamozřejměmít
většícenu,asrafinériíaropovodembudetacenaještěvětší.To,co
chciříct,je,žeproduktypřírody–ještěpředtím,nežbylypřeměněny
prací–pronásmajínějakouhodnotu,kterájeprokaždýjednotlivý
produktjiná.Tudížfakt,žejeněcoproduktempráce,neníjedinou
společnouvlastnostífyzickýchvěcí,kterélidéchtějínebopoužívají–
což,předpokládám,Marxmysleltěmi„komoditami“.
„Zdáse,šéfe,žeMarxjednodušepovažovalpříspěvekpřírodyza
daný,azačaluvažovatotom,conastanepak.“
„Aledalšívěcí,kteráměnapadla,“řeklPetr,„jeta,žepokudjeněco
produktempráce,paktoještěnezbytněnemusímítnějakouhodnotu.
Předpokládejme,ževynaložímeprácinavýrobuněčehonaprosto
zbytečného.Nebodokonceněčeho,coseukážebýtškodlivé.Nebosi
představ,žeprácejevynaloženataknekompetentně,žejenvyplýtvá
suroviny.…Nemusímtipřecepřipomínat,žesetohledějekaždýden.V
dnešnímvydáníNovépravdyjepříběhsilničářů,kteříomylem
vyasfaltovaliulicipředtím,nežtambylavykopánakanalizacea
položenykabely.Potýdnuseprotoceláulicemuselaznovurozkopat.
Předněkolikadnyneopatrnýmalířpřibílenístropuvměstskéknihovně
zvrhlkbelíksvápnemapoškodilmnohoknih.Apředtýdnemten
truhlář,kteréhojsmepovolalidoKremlunaopravustarožitnéhostolu,
zatlouklhřebíkdojehonohytaknešikovně,žejirozštíplvedví.“
„Nevzpomínámsi,šéfe,žebyMarxněkdemluvilonekompetentní
neboneopatrnépráci,kterázpůsobívícškodynežužitku.Připouštíale
špatněsměřovanoučineefektivnípráci–poslechnětesivysvětlení.“
„Takdotoho.“
„ZačaljsemsMarxovoucitacítoho,žekomoditymajíjedinou
společnouvlastnost–jsouproduktempráce.Marxpokračujek
vysvětlenítoho,courčuje„hodnotu“,čilisměnnépoměry,vnichžjsou
komodityvyměňovány.Poslechnisitohle:„Hodnotajednohodruhu
zbožísemákhodnotěkaždéhodalšíhodruhuzbožíjakopracovnídoba
nutnáprovýrobujednohokupracovnídoběnutnéprovýrobukaždého
dalšího.Jakohodnotyjsouvšechnydruhyzbožípouzeurčitoumírou
zkrystalizovanépracovnídoby.“Pokudnapříkladvýrobajednéjednotky
nějakékomodityvyžadujepěthodinpráce,budetatomítcenuabude
sevyměňovatzapětjednotekjinékomodity,znichžkaždávyžadovala
jenhodinupráce.“
„Apokudsečlověkzdržísvýrobouprvníkomoditytolik,žemuto
budetrvatdesethodin,Adamsi,potomzajednujednotkudostane
desetjednotekdruhékomodity?“
„Nikoliv,šéfe;vtomhleprávěbylMarxvelicemazaný.Specifikoval,
žesejednápouzeospolečenskynezbytnoupracovnídobu.Atojsem
myslel,kdyžjsemříkal,žepřipouštíexistencišpatněsměřovanénebo
neefektivnípráce.“
„DefinovalněkdyMarx,coje„společenskynezbytná“pracovní
doba?“
„Ano,tadyjedefinice:Společenskynutnápracovnídobajetaková
pracovnídoba,kterájepotřebnákezhotovenídanéužitnéhodnoty
vynaloženímspolečenskyprůměrnéhoumuavypětízaspolečensky
normálníchvýrobníchpodmínek.“
„Jaktomurozumím,Adamsi,„společenskynezbytná“pracovnídoba
jezkrátkaprůměrnápracovnídobapřevládajícívjakékolivspolečnosti.“
„Správně.“
„Takžepokudzednícipoložívprůměru60cihelzahodinu,takjeto
společenskynezbytnádoba,ačkolivtinejlepšímohoupoložittřeba120
cihelzahodinuastachanovciaž360cihelzahodinu?“
„Asitotakbude.“
„Takže„společenskynutnou“dobouMarxnemyslelčas,kterýje
prokazatelněnutnýkvykonánínějakéčinnosti,alepouhýprůměr?“
„Předpokládám,žetahleinterpretacejesprávná,šéfe.“
„Protožejestlispatřičnýmškolenímamotivacídokážečlověkpoložit
360cihelzahodinu,pakveskutečnostineníspolečenskynutné,abytím
někdotrávilšesthodin,že?“
Adamssenachviličkuzamyslel.„Ne-e-e,“vysoukalzesebepomalu,
„alemožnázdeMarxjenpoužilnešťastnýtermín.Protožehodinou
prácemyslíhodinuneškolenépráceahodinaneškolenépráceje,
předpokládám,ještěméněproduktivnínežprůměrnáhodinapráce.“
„Předpokládejme,“pokračovalPetr,„žejedenčlověktohozahodinu
vyprodukuješestkrátvícnežprůměrnýčlověk.Produktjehohodiny
prácezajisténebudemítstejnouhodnotujakoproduktprůměrného
člověka!Nebocokdyžnějakýschopnýanadanýčlověkprodukuje
něco,coprůměrnýčlověknemáschopnostvyrobitvůbec?“
„Musítemidátpříležitostnatoodpovědět,šéfe.Marxneříká,žeby
seproduktškolenéprácerovnalproduktupráceneškolené.Přečtuti,
cootomříká.Kdyžmluvíopracovnídobě,mluvío„jednoduché
průměrnépráci“.Dálepokračujetakto:Složitáprácezdeplatíjenjako
umocněnánebolépenásobenájednoduchápráce,takžemalémnožství
složitéprácejerovnonějakémuvětšímumnožstvíprácejednoduché.“
„Tominedávážádnýsmysl,Adamsi,protože–“
„Jenmidovoltepokračovat,šéfe.“
Adamsčetl:
„Zkušenostnámukazuje,žesetotopřeváděnídějestále.Nějakýdruh
zbožímůžebýtvýsledkemténejsložitějšípráce,jehohodnotasevšak
rovnávýsledkujednoduchépráce,aprotopředstavujepouzeurčité
množstvíjednoduchépráce.Tyrůznépoměry,kterýmijsourůznédruhy
pracípřeváděnynajednoduchoupráci,kterájejejichměrnou
jednotkou,jsoustanovenyspolečenskýmprocesemzazádyvýrobců,a
těmtoseprotozdá,žejsoudányzvykem.“
„Vraťmesekmístu,kdejsemtěpřerušil,“řeklPetr.„Mněsezdá,že
Marxargumentujevdokonalémkruhu.Cháputotak,ževkapitalismu
mělilidédovolenovyměňovatsinavzájemkomodityažemezi
jednotlivýmikomoditamibylynějakésměnnépoměry.Aproblém,který
chtělMarxvyřešit,byl:Courčujetytopoměry?Aodpověděl:Velikost
pracovnídobyvtělenádokaždézkomodit.Pakalezjistil,žejeden
člověk,dejmetomuA,pracovaljedenden,abyvyprodukovaljednotku
komodityX,adruhýčlověk,B,pracovaltakéjedendenavyprodukoval
jednotkukomodityY;afaktembylo,žesenevyměňovalojednoXza
jednoY,alezkušenostukázala,žesevyměňujedesetjednotekXza
jednujednotkuY.AtakMarxprohlásil,žesejedenpracovníden
člověkaBpočítájakodesetpracovníchdnůčlověkaA.“
„Ano,“odpovědělAdams,„protožeprácečlověkaBjesložitáapráce
člověkaAjednoduchá.“
„Alevšechno,coztohojdevydedukovat,tedypokudnepoužijeme
neomarxistickoulogiku,“řeklPetr,„jepřecepouzeto,žehodnota
komodityseneměříjenpracovnímčasem,aletakérelativnízručností
práce,kterájedonívtělená–nebopřesnějiřečenomíroupracovního
časuvynásobenouzručností.“
„Onredukujezručnostnapracovnídobu,šéfe.“
„Jakalepřišelnatohonásobitelenebodělitele,kterýmprovádítuto
redukci?Pohledemnaaktuálnípoměry,vnichžsesměňujíjednotlivé
komodity.Čilijehovysvětleníjechybnéasnažísehoospravedlnit
argumentacíkruhem.Říkánám,žekomoditysesměňujíúměrně
pracovnídobědonichvtělené.Pakjealenucenpřipustit,ževpřípadě
XaYsejednajednotkakomodity,kterájeproduktemjednohodne
práce,směňujezaproduktdesetidnůpráce.Apřenášísepřestento
rozportím,žejedendenprácesoudruhaBsepočítájakodesetdnů
prácesoudruhaA–protože,věru,„zkušenostukazuje“,žetomutakje!
Aleto,cozkušenostveskutečnostiukazuje,je,žesměnnýpoměrmezi
komoditaminevznikávýlučněnazákladěpracovnídoby,aležedohry
vstupujíijinéfaktory,znichžjednímjerelativnízručnost.“
„Alenenípravdou,šéfe,žesložitáprácesepočítájako
koncentrovanáčiznásobenájednoduchápráce?“
„Jestlitotakje,Adamsi,pakbymělMarxvysvětlit,pročtotakje.To
jeskutečnýproblém,kterýmělvyřešit.Onjednodušeříká,žetotakje–
protožezkušenostukazuje,žetotakje.Aleprostýmfaktemje,že
zkušenostukazuje,žesekomodityzkrátkanesměňujívpoměruk
pracovnídoběvnichvtělené.Čilizkušenostukazuje,žeseMarxmýlí.“
„AleMarxneřekl,“hájilhodáleAdams,„žebyjednahodinasložité
práceskutečněbyladvěmanebopětihodinamijednoduchépráce,ale
jento,žesetotakpočítápřiurčovánísměnnýchpoměrů.“
„Jeúžasné,covšechnolzesfrází„počításejako“provést,“odpověděl
Petr,„jakmilejizačnešaplikovat.Zeptášsenapříkladpředsedy
kolchozu:„Kolikmáteslepic?“Aonodpoví:„Počítám,žejichmámesto
padesát.“Atakchodíšapočítášslepiceazjistíš,žejichveskutečnosti
majíjenpadesát.„Alemámeikrávu,“řeknepředseda.„Atasepočítá
jakostovkaslepic!“Nebopředpokládejme,žebyschtěldokázat,žese
komoditysměňujívpoměrukjejichrelativníhmotnostivkilogramech.
Zjistilbys,žeseveskutečnostinapříkladjedenkilogramzlatavyměňuje
za30000kilogramůželeza.PokudbysnapodobilMarxe,mohlbys
mluvito„společnémprůměrném“kilogramuaotom,žekilogramzlata
„sepočítájako“koncentrovanýneboznásobenýspolečnýprůměrný
kilogramtohodruhu,kterýjeobsaženvběžnémželeze.Apaksekaždý
kilogramzlatapočítájako30000kilogramůželeza,protožezkušenost
ukazuje,žetomutakje!Záhadný„společenskýproceszazádyvýrobců“
dokazuje,žetotakje!“
„Myslím,žemámvysvětlení,ačkolivtadyoněmMarxexplicitně
nemluví.“
„Jaké?“
„No,musímevzítdoúvahydobupotřebnoukosvojenínějaké
zručnosti.Napříkladnezkušenýzedníkmůžepokládat60cihelza
hodinuazkušený180cihel;získánítétozručnostimualemohlotrvat
dvěhodinynakaždouhodinu,kteroupracuje.“
„Důmyslné,Adamsi,alenikolivpřesvědčivé.Pokudotomchvilku
popřemýšlíš,přijdešnato,žetohlevysvětlenípřinášívíceproblémů,
nežkolikjichřeší.Nevěříšpřecetomu,žebyzručnýzedníkvěnovaldvě
třetinysvéhoživotazískánísvézručnosti,anižbypřitomtoprocesu
něcovytvořil!Nevěříšpřece,ževdobě,kdyseučilpokladačemcihel,
žádnécihlynepoložil.Anevěříšpřece,ževšechnycihlypoložilažv
poslednítřetiněsvéhoživota!Cožbyaleztohotopříkladupřesně
plynulo.Muselbysdokázat,žeabyvprůměruschopnýpracovníkzískal
svojidovednost,musívěnovatzískávánítétodovednostiprocentaze
svéhočasu,kterápřesněodpovídajíjejichsoučasnézvýšené
produktivitěoprotineškolenýmpracovníkům.Takbynapříkladzručný
dělník,kterývyprodukujezadendvojnásobektohoconeškolený
pracovník,muselvěnovatpolovinusvéhoživotapouzezískávání
zručnostiatakdále.Aasineexistuježádnýdůvodvěřittomu,ževpraxi
takovépoměryexistují.Odporujetoveškerénašízkušenosti.“
Petrpřestal,abysizapálilcigaretu.
„Azdepakpřicházímekeklíčovémubodu.AniMarxovateorie–aťuž
tak,jakje,nebodoplněnátebou–nepřipouštížádnérozdíly,kteréby
bylyvýsledkemnejenškolení,alepřirozenéhotalentuněkterýchlidí.
Dobrýzedníkmůžezadenpoložitdvakráttolikcihelcošpatný.Apoloží
jetak,žezeďnebudenakřivoanikdodalšítycihlynebudemuset
urovnávat.Aleprácearchitektaneboinženýra,kterývypracovalplány
budovy,nakterézedníkpracuje,můžemítmnohemvětšícenunež
prácetohonejschopnějšíhozedníka.Atourčitěnezávisíjennačase,
kterýjepotřebakvyškoleníarchitekta.Pokudjearchitekttalentovaný,
hodnotajehoprácemůžebýtmnohonásobkemtoho,cobyodpovídalo
dobějehoučení.Anaopak–pokudjenekompetentníanavrhne
budovutak,ženeposloužísvémuúčelunebodokoncespadne,pakjeho
prácebudemítveskutečnostinegativníhodnotu,atobezohleduna
délkuučebníhoobdobí.“
Adamssizamyšleněvzalněkolikšpetektabáku.„Kéžbytadybyl
Marx,abyvámodpověděl,“řeklnakonec.„Měnicnenapadá.“
„Teprvejsemzačal,“řeklPetr.„Jsempozornýmžákemateďproti
soudruhuAdamsovipoužijistejnéargumenty,kterésoudruhAdams
minulepoužilprotimně.Byljsitoty,kdoměpřidebatáchokolchozech
přesvědčilotom,žetoneníjensamotnápráce,coodpovídáza
produkciobilí,alespojeníaspoluprácepůdy,přírody,strojůapráce.
Takžetentýžčlověkmůženapříkladvyprodukovatdesetkrátvícs
traktoremnežsmotykou.Atentýžčlověkvtovárněspásovouvýrobou
vyprodukujestokrátvíce,nežkdybyměljenručnínářadí.“
„Musímpřipustit,šéfe,žejsemmělpravdu.“
„Přesvědčiljsiměotom,žejimáš.Alejestlimášpravduty,takji
nemůžemítMarx.Protožepaktonení„jednoduchá,průměrnáa
neškolená“pracovnídoba,kterájeurčující–aťužpromnožství
produkceneboprohodnotutétoprodukceprokomunitu.Jeto
spoluprácekomplexnířadyfaktorů–pracovníhočasu,zručnosti
pracovníků,půdy,přírodyavýrobníchprostředků.“
Obazůstalinějakoudobuvtichémzamyšlení.Petrsepokoušel
vyfukovatdokonalékroužkykouře.
„Dobrá,“řeklnakonec,„předpokládejme,žebyMarxmělpravdu.K
čemubynámtajehoteoriepakbyla?“
„Jestlisivzpomínáte,šéfe,snažilijsmeseprorozdílnékomoditynajít
nějakouspolečnouměrnoujednotku,abychomtakmohlivyčíslit,jak
velkánašeprodukcecelkověje,aabychomjimohliporovnats
předchozímirokyarozhodnout,jestlijelepšívyrábětvícekomodityA
zacenumenšívýrobykomodityB,atakdále.“
„Pravda.“
„Atakměnapadlo,“pokračovalAdams,„žekdybybylyhodinypráce
tousprávnouměrnoujednotkou,mohlibychompřestatvydávat
přídělovélístkynakonkrétníkomodityavyplácetdělníkyvpracovních
certifikátech.Řekněmenapříklad,žebychomzahodinuprácevypláceli
jedencertifikát,takžebysiprůměrnýdělníkpřišelnadvanáct
certifikátůdenně.Pakbychomohodnotilikaždoukomoditupodledoby,
kteroutrvalajejívýroba,akaždýpracovníkbysimohlnakoncitýdne
vyměnitsvojepracovnícertifikátyzavěci,kterébychtěl.“
„Tojechytré,“řeklPetr.„Ajakébybylyvýhody?“
„Největšívýhodoubybylo,šéfe,žebychomtakdosáhlisvobody
volnéhovýběruzboží,okteréjsimluvil.Jednotlivecbysiužnemusel
brátjentozboží,kterémuvládapřidělila,alemělbymožnostvýběru
podlesvýchpreferencí.Takbychommohliuspokojitvícepotřeba
pravděpodobněbychomzačaliprodukovatzbožísvětšícelkovou
hodnotouprospolečnost…Tojsmepřecechtěli,ne?“
„Chtěli,alebojímse,žetohlebynefungovalo,Adamsi.Největší
překážkoujenašecentrálníplánování.Jakjsiminedávnodokázal,
tenhlevolnývýběrzbožíbydotohovneslohromnýzmatek.Když
plánujemevýrobunapětletdopředu,nemůžemezávisetnarozmarech
jednotlivýchlidíauprostředpětiletkyměnitprodukcitak,aby
odpovídalatomu,očsiříkají.Adalšímproblémemje,koliktěch
pracovníchcertifikátůbyvlastněkdoměldostat.Pokudjeprácelékaře,
práceinženýra,prácevedoucíhopodnikuadalšíchněkolikanásobkem
průměrnéjednoduchépráce–jakzkušenostukázalaMarxovi–tak
bychomprospravedlivéodměňovánípotřebovalipřesněvědět,
kolikanásobektotedyje.Musímevědět,kolikhodinprácedoktorase
rovnákolikahodinámprácezedníka,kolikhodinpráceinženýrase
rovnákolikahodinámprácekopáčeakolikhodinprácehorníkase
rovnákolikahodinámpráceholiče.Ajelikožnemámezkušenost,kterou
mělvkapitalismuMarxanakteroubychomsemohlipodívat,ajelikož
námaniMarxnezanechalžádnývzorec,podlekteréhobychomtomohli
spočítat,jakbychomtorozhodli?Užchápeš,Adamsi,pročjsemmluvilo
dokazováníkruhem?“
„Myslím,žetomurozumím,“odpovědělAdams.„Marxnámměl
ukázat,jaklzezjistittysprávnésměnnépoměrymezijednotlivými
druhyprácepropřípad,kdybyneexistovalazkušenost,kterouměls
kapitalistickouvýrobou.“
„Přesnětak.Kdybychomvšechnozbožíohodnotiličistějenpodle
pracovníhočasu,nenítěžkéuhodnout,cobysestalo.Řekněme,žeze
stovkypracovníkůješedesátpětnekvalifikovaných,třicetmáslušnou
kvalifikaciapětjemimořádněschopných.Každýbyzasvoutýdenní
prácidostalstejnémnožstvípracovníchcertifikátů.Všichnibynakonci
týdnepožadovalivprvéřaděluxusníproduktyvysoceškolené,zručnéa
nadanépráce.Atěchbyjednodušenikdynebyldostatekprovšechny.“
„Apročne:Kdodřívpřijde,tendřívmele–?“
„Pakbyalelidévefrontěnaomezenézásobyluxusníhozbožíbyli
odměňováničistěnazákladěštěstínebotrpělivosti,zatímcobyti,co
trávíčaspracímístopostávánímvefrontách,utrpěliztrátu.“
MístoodpovědiAdamsjenpokrčilrameny.
„Denodednejsounaševyhlídkychmurnější,“řeklPetrnakonec.„Zdá
se,ženarážímehlavoudozdi.Musímemítsocialismusacentrální
plánování.Cokolivjinéhobybylonemyslitelné.Aleteďjsmenuceni
dojítkzávěru,ževlastněaninevíme,jakprodukovatzbožívtom
správnémpoměruklidskýmpřánímapotřebám;neumímezjistit,jestlia
jakmocplýtvámeprací,materiálemadalšímivzácnýmizdroji;zkrátka
neumímekalkulovattak,abychomdosáhliracionálnívýroby…Jenom
tápemevtemnotě.“
Kapitola24
„VSTUPTE!“
Naučilserozpoznatplachéklepáníservírkypřinášejícíjehopodnos.
Většinuvečerů,kdynevečeřelulůžkasvéhootce,siPetrzvykltrávit
večeřenímupracovníhostoluvkanceláři.Večeřetupracovníhostolua
pakseještěprobíratpapírydlouhodonocibylodřívetakézvykemjeho
otce.Staleninmuvysvětlil,žetohlevevýsledkunutívšechnysovětské
komisařepracovatstejnědlouhoudobu.Takhleznichdostanevíce
práce,zabráníjimúčastnitserůznýchradovánekaneplechanedájim
časosnovatspiknutí.
Petrsitentozvykosvojilhlavněproto,žemělpráceažnadhlavu.
Pozorovalservírku,nehezkouženuvestředníchletech,jakrozkládá
podnosnastůlakladenanějtalíře.Bylaoblečenávšedivéuniforměa
pracovalapotichu.Očividněsesnažilapřitahovatconejméně
pozornosti.
Osamocenavesklíčenénáladěusedlkesvévečeři.Jehomyšlenky
opětzalétly,takjakokaždounoc,kEditajejímuotci.Cobymohl
podniknoutprojejichnalezeníazáchranu?
Jehomyšlenkysnímzůstaly,ještěkdyžulehaldopostele.Pokusilse
znovupřemýšletopochmurnémzávěru,kekterémutohoodpoledne
dospělisAdamsem.Cítilsetéměřpřemoženrůznýmistupnizoufalství.
Alekránu,jaksivesvýchmyšlenkáchpořáddokolaobracelproblém
výrobyaspotřeby,najednouspatřilsvětlo.
Sopravdovoudychtivostídorazilnapravidelnoukonferencis
Adamsem.
„Minulejsmeseshodlinatom,“začal,„žeMarxudělalchybu,když
tvrdil,žeprácejejedinýmfaktorem,kterýjeschopenvytvářethodnotu.
Produkcejevýsledkemspoluprácealespoňtříhlavníchfaktorů–půdy,
práceanástrojů.Mysleljsemnatocelounocajsemstálevícezaujatý
ohromnoudůležitostínářadíastrojůajejichdopademnakvantitui
kvalituprodukce.Ivylepšovánímnožstvíakvalitystrojůmátedytu
nejvyššídůležitost.…Vezměmesitřihlavnífaktory,kteréurčujíobjem
ahodnotuprodukce.Začněmespůdou.Donísamozřejmězahrnujii
všechnypřírodnízdrojeadalšídarypřírody.Jeočividné,ženemůžeme
udělatnicprojejichzvýšení.Vše,comůžemeudělat,jenajítproněto
nejlepšívyužití.Docelaomezeníjsme,ipokudjdeopráci.Můžeme
samozřejmězvýšitpracovnísíluzvětšenímpopulace,alepochybuji,že
bychomsepakvšichnimělilépe.Kdybychomzvýšilipopulaci,zvýšili
bychomtaképočethladovýchústapočetlidí,kterébychommuseli
obléknoutaubytovatatakdále;anatobypřipadloméněpřírodních
zdrojůnajednohočlověkanežpředtím–“
„Tomátepravdu,šéfe.Vestatistikáchtoneukazujeme,aleněkolik
lidívCentrálníplánovacíkomisiivsamotnémpolitbyrusoukroměvěří
tomu,žetobylasériehladomorůaepidemií,kteréVítěznýsvětpostihly
oddobytriumfukomunismu,conámpomohlovyřešitnášproblém
alespoňtakdobře,jakjsmehovyřešili.Dnešnípopulacečítáasi
miliardulidí,předposledníkomunisticko-kapitalistickouválkouto
údajněbyloněkolikmiliard.Apokaždémhladomorunámzbudeméně
krků,kterémusímeživit,vícečtverečníchmetrůobytnéplochyna
obyvateleatakdále.Takžehladomoryjsousvýmzpůsobemsoučástí
řešenínašehoproblému.“
„Právěpokračovánítakovýchstrašlivých„řešení“chcizabránit,“řekl
Petr.„Atoměpřivádíknadějnémuzávěru.Pravdouje,ženemůžeme
mocudělatspůdouaprací.Alenapadlomě,žekvantitaikvalitanářadí
astrojůsedározšiřovatavylepšovatpraktickydonekonečna.Apokud
tomutakje,pakmůžebýtekonomickýúděllidstvaneustálezlepšován
beznějakéhodanéhoomezení…Takovýzávěrmiotevřelnovýa
veselejšípohleddobudoucnosti!“
„Tenzávěrmůžebýtdůležitý,šéfe–alenesnažímesesnaduždnes
vylepšitarozmnožitnaševýrobníprostředky?“
„Předpokládám,žeseotojistýmzpůsobemsnažíme,“odpověděl
Petr.„Aledůrazbyldosudkladennašpatnémísto.PodvlivemMarxe
byldůrazkladenhlavněnaprácianajejívýkonnost.Cojsmeale
přehlíželi,byloto,žesprávnénářadíastrojedokážízvýšitproduktivitu
prácedalekovícenežhodinypřesčasůapracovitostjednotlivců.“
„Jaksialevysvětlujete,žebyněkdostakovýmmozkemjakoMarx
ignorovalohromnýpříspěveknářadíastrojůkcelkovéprodukci?“
„Předpokládám,Adamsi,žetobyloproto,ževMarxovědoběbyly
výrobníprostředkyvlastněnysoukromě,dělnícibeznichbylibezmocní,
muselipřijítzajejichvlastníkyžebratopráciavlastnícijepak
vykořisťovali.AMarxbyltímhletakrozzlobený,ženakonecignorovalči
popíralohromnouroli,jakoustrojehrajípřiprodukciavytvářenízboží.
Připouštěl,žejsounezbytnéprovýrobu–abyvysvětlil,pročjsoudělníci
nucenipřijítkjejichvlastníkům.Aleodmítalpřipustit,žebystroje
přispívalykvýroběažečástvýrobymusíbýtpřipsánastrojům–místo
toho,abybylaceláprodukcepřipsánapouzepráci.“
„Možnájstenaněcokápnul,šéfe.PůjdusiMarxepřečístještě
jednou…“
PřijejichdalšímrozhovorubylPetrještěvzrušenější.
„Myslím,žejsempřišelnageniálníreformu,Adamsi!Nemátonic
společnéhosMarxovouteoriíprodukce,tedyalespoňnepřímo.
Napadloměto,kdyžjsemmyslelnatvůjnávrhpoužívatpracovní
certifikátymístopřídělovýchlístků.Mysleljsemsi,žetonebude
fungovat,amyslímsitopořád.Alenapadloměněco,cobymohlo
přinéststejnývýsledekjakotvůjnávrh.Pročnedovolímelidem,abysi
vyměňovalisvojepřídělovélístkyjedensdruhým?“
„Aletobyvedlokchaosu!“
„Proč?“
„Proč?Vsoučasnýchpodmínkách,šéfe,Centrálníplánovacíkomise
rozhodneotom,cobymělkaždýdělníkdostat.Snažísemuposkytnout
vyváženoustravu:každáosobadostávásvojidennídávkuchlebaa
týdennídávkufazolíatuřínu.Všejezaloženonatom,žekaždýdělník
dostanetolikkalorií,kolikpotřebujekesvépráciakolikdostávají
všichnijehosoudruzi.Pakkaždýdostanesvůjročnípříděloblečenía
luxusníchvěcí,jakojsoucigaretyavodka.Kdyžpovolímelidem,abysi
navzájemvyměňovalilístky,někteříznichnebudoumítdostjídlanebo
budoumítpřílišmnoholuxusu,kterýdoopravdynepotřebují,–“
„Alenikdopřecenebudemusetvyměňovatsvojepřídělovélístky,
Adamsi.Kdybyzjistil,žemápřílišmálojídla,brzybystěmisměnami
přestal.“
„Šéfe,nemůžemesespolehnoutnato,žeselidibudouumět
rozhodnoutproto,cojepronědobré.“
„Chcešříct,žezaněmajírozhodovatkomisaři?“
„Odtohotukomisařijsou.“
„Stímhle,Adamsi,právěnesouhlasím.Naopaksimyslím,žekaždý
člověkznásvojepotřebynejlépe.Neboznáalespoňsvápřání.Akdyž
chcejedenčlověkméněfazolíavícecigaretadruhýchcevícefazolía
méněcigaret,týkásetojenomjich.Mělibymítmožnostnajítsea
provéstsměnu…Navíctakmůžemeuspokojitvícepotřebneždnes.A
tobymělobýtúčelemekonomickéhosystému–uspokojovattolik
přáníapotřeblidí,kolikjejenmožné.Kdyžbudoumítlidémožnost
vyměňovatsipřídělovélístky,každýbudemocidostatzbožívtom
relativnímpoměru,jakýsipřejeon–anikolivvpoměru,kterýmu
naplánovalanějakákomise.Anakonecneníasižádnýjinýzpůsob,jak
smysluplněměřitprodukci,nežpodlemnožstvíuspokojenýchlidských
potřeb.“
„Ajakésměnnépoměryzavedeme,šéfe?“
„Cotímmyslíš?“
„Napříkladkolikkuponůnachlebabudečlověkmocilegálněvyměnit
zakuponnacigarety?“
„Neurčímžádnépoměry.Kuponysilidébudouvyměňovatčistěpodle
toho,jakbudousamichtít.“
„Atonáspřivedezpátkykchaosu,okterémjsemmluvil,“řeklAdams.
„Bezurčenílegálníchsměnnýchpoměrůbudouněkteřílidézneužívat
druhé.“
„Jak?“
„Toseurčitěstane.KdyžPetrzesměnyzíská,Pavelnanímusí
nezbytnětratit.VeskutečnostiPetrzískápřesnětolik,kolikPaveltratí.“
„Vůbecne,Adamsi.Neexistuježádnýinherentnísměnnýpoměrmezi
kuponynachlebaakuponynacigarety.Relativníhodnotabochníku
chlebaakrabičkycigaretjevmozkukaždéhočlověkaazávisínajeho
současnýchpřáníchapotřebách.Kžádnésměněnedojde,pokudobě
stranynebudoumítpocit,žesměnouzískají.“
„Nebudealejednazestranklamatsebesamu?“
„Nikoliv.Ziskzesměnynastanevkaždémpřípadě,atonikolivkvůli
nějakémuinherentnímurozdíluvrelativníchhodnotáchsamotného
zboží,aleprotožekaždástranasměnypotébudeschopnalépe
uspokojitsvojevlastnípotřeby.Oběstranynasměnězískávají,protože
jsoupotéobělépeuspokojeny–jinakbynasměnunepřistoupily.“
„AleMarxovateoriehodnoty–“
„Marxovateoriehodnotyjechybná,Adamsi,mimojinéztoho
důvodu,žespočívánapředpokladu,žehodnotylzeměřitnějakými
objektivnímijednotkami,zatímcoveskutečnostijsouhodnotydányryze
subjektivnímisoudy.Hodnotakomoditynespočívávkomoditěsamotné;
spočívávlidskémysli,vevztahumezipřánímiapotřebamičlověkaave
schopnostionékomoditytatopřáníapotřebyuspokojit…Marxhledal
nějakýobjektivnístandardhodnoty,protožepředpokládal,žemezi
dvěmasměňovanýmikomoditamimusíexistovatnějaká„rovnost“.
Pokudbysialekomoditybylynavzájemrovny,jakýbybyldůvod
směnuvůbecuskutečnit?Důvodemprosměnumůžebýtpouze
nerovnost,pouzeto,žePetrpřisuzujeurčitémumnožstvíbramborv
drženíPavlavětšíhodnotu,nežjakoupřisuzujeurčitémumnožství
hrušek,kterémávdrženíonsám.AkdyžmáPavelopačnépořadí
preferencíakdyžpřisuzujesvýmbramborámmenšíahruškámvyšší
hodnotunežPetr,jediněpakmůžeproběhnoutsměna.“
„Pořádsimyslím,“trvalnasvémAdams,„žetenhlenápadskončí
chaosem.Napříkladdnestisknemecigaretovékuponyprovšechny
dospělé,alevíme,žejennapolovinutěchtokuponůjsouvyžádány
cigarety,protoženěkteřílidénekouří.Tvůjsystémpovedektomu,že
lidé,kteřísidnessvojecigaretynevyzvedávají,vyměnísvojekuponys
lidmi,kteříkouříachtějíkouřitvícecigaret.Atisipotomnatyhle
kuponypůjdouvyzvednoutvšechnytycigarety–amyzkrátkanemáme
dostatekcigaretnato,abychomjevšechnyuspokojili.“
„Pakbuďbudememusetzvýšitprodukcicigaret,nebovytisknout
méněkuponů,abybylyvěcivrovnováze.“
Adamszoufalepokrčilrameny.„Nakonecbudememusetvyrábětvíce
zboží,kterénenípotřeba.Doufám,ženechcetelidemdovolit,abysi
vyměňovalikromělístkůiskutečnékomodity!Tobybylteprvechaos.
Vládabynemělažádnýzpůsob,jakvysledovat,kdocospotřebovává.
Přesněprotovždyckyzakazujemelidem,abysivyměňovalizboží
navzájem.Někteřílidébymělinevyváženoustravu,dalšíbypilipříliš
mnohovodky–“
„Dobrá;vsoučasnostijimzkrátkadovolímevyměňovatsipřídělové
lístkyauvidíme,jakbudefungovatto.“
Adamssipovzdechl.„Vyzkoušejtesito,jestlichcete.Možnáto
zafunguje.Alemusímříct,žejábychsinavašemmístěnehráls
ekonomickýmiteoriemi,dokudbychsenejdřívnepostaralonaléhavější
problém.“
„Cotímmyslíš?“
„Nopřecetupřehlídku,cosvolalBolšenkovnapříštítýden–“
„Přehlídku?Bolšenkov?“
„VelkýMarxi,šéfe!Vyjsteotomještěneslyšel?Oznámiltodnesráno
vrádiu.“
Petrbylzmatený.
Adamsnanějohromenězíral.„Mysleljsem,žebylouždostzlé,když
přehlídkuoznámilsvýmvlastnímjménemanezmínilseanionás,anio
Staleninovi!Aledomnívaljsemse,žesialespoňvyžádalsvolení.Tenhle
jehotahjedostzlověstný!“
„Tohlezarazím,“řeklPetr.Zmáčknultlačítkointerkomuapožádal
Sergeje,abymusehnalBolšenkovaktelefonu.
„Cotomáznamenat,Číslo2?“
„Toznamená,žejsemnařídilpřehlídku,Uldanove,apodniknu
inspekciozbrojenýchsil.“Jehotónvyjadřovaltichéuspokojení.
„Dobrá,Bolšenkove,jménemStaleninatinařizujipřehlídkuodvolat.“
„Jádávámrozkazyvojákům,nepřijímámje,Uldanove.Chcešzrušit
přehlídku?Zkusto.Uvidíš,cosestane!“
PetrzavěsilaotočilsekAdamsovi.
„Slyšeljsemho,“řeklAdams.
„Měljsipravdu,“řeklPetr.„Ajájsembylblázen.Neměljsem
Bolšenkovapostavitdočelaarmádyanámořnictva.Měljsemhonechat
zast-Měljsemudělatněcojiného,nežjsemudělal.Nepostavilbysemi
takhlenaodpor,kdybysinebyljistýloajalitouarmády.“
„ArmádaznáBolšenkovaaneznávás,šéfe.Bolšenkovzačalbudovat
svojiosobníklikuužvdobě,kdyStaleninzačalztrácetsílu.Jepříliš
pozděnato,abychomhojednodušeodstranili.…Bojímse,šéfe,ževya
jánepřijdemejenosvépozice,aleioživoty.“
Petrvstalazačalpřecházetpomístnosti.
„Pročsemnouvlastnězůstáváš,Adamsi?Mělbysvětšíšanciněkde
jindeasněkýmjiným.“
„Bolšenkovměnenávidí,šéfe.Neměljsemmocnavýběr.Nemámani
tunejmenšínaději,žebychsesámstalDiktátorem,atakjsemse
přimknulkjedinéalternativě,kterázbyla.Vím,žekdyžsedostanek
moci,budunařaděmeziprvními.“
„Atojejedinýdůvod?“
Adamsseodmlčel.„Oblíbiljsemsivás,“řeklnakonecváhavě.„Vaše
upřímnost…Vášnepředstíranýzájem…Vášnaivníidealismus…“
„Říkášto,jakobyseszatostyděl.“
„Tonejsouzrovnavlastnosti,kterébymělobdivovatsprávný
bolševik,“řeklAdams.„Bolševikbymělbýtsilný;mělbybýttvrdý;měl
bybýtnelítostný;mělbybýtfanatický…Kdysijsemtakovýbyl,jinak
bychsenikdynevypracovalaždopolitbyra.“
Dlouhomlčeli.NakonecPetrpromluvil.„Chci,abysvěděl,Adamsi,že
tinaprostověřím.Achci,abyssemnouzůstalaradilmiaždokonce.
Byljsemhlupák,toano.Alesnadneníještěvšechnoztraceno.Díkytvé
raděstálemámloajalituletectva.Tusimusímeudržet.Ateď,když
vidímzávažnostsituace,bychtěchtělpoprositodalšípraktickérady…“
Kapitola25
HODINUpředzačátkemBolšenkovovypřehlídkyšelPetrna
Adamsovuradudorádiaodvysílatcelosvětovýpřenos.Pouliční
tlampačebylynastavenynaplnývýkonvevšechměstechVítězného
světa.Petrvrádiuvyhlásil,žetoonpřikázalBolšenkovoviuspořádata
shlédnoutpřehlídku,kterásekonánapočestdne,kdyon,Petr
Uldanov,vejménuStaleninavyhlásíjednuznejvětšíchekonomických
reforemzavedenýchveVítěznémsvětě.
Pakvyhlásilsvůjplánnasměnitelnostpřídělovýchlístků.Odpůlnoci
sikaždýmůževyměňovatjakékolivpřídělovélístky,kterévlastní–bez
ohledunato,ženesoujehoosobníčíslo–zalístkykohokolivjiného.
Přídělovélístkynacigaretymohlynapříkladbýtvyměněnyzalístkyna
chleba,botynebocokolivjiného,avjakémkolivpoměru,kterýsilidé
vzájemnědohodnou.Vysvětloval,jakbudoulidésrůznýmipotřebami,
chutěmiapreferencemischopnitytopotřeby,chutěapreference
uspokojitlépenežvestarémpřídělovémsystému.Nakonecřekl,že
přehlídkapořádanáBolšenkovembudezároveňoslavouvítězně
vybojovanébitvyopřídělovélístky.
TentokrátPetrnechtělbýtzávislýjennaoficiálníchhlášeních.Aby
věděl,jakjehoreformapostupuje,oblékalsečastodosvéstaré
proletářskéuniformyamaskovánbrýlemiaparukouvyrazildoulic,aby
sámvidělreakcilidí.
Nejprvenebylažádná.Nikdosi–navzdoryfaktu,žePetrůvprojevv
rádiubylpřetištěnvevšechnovináchVítěznéhosvěta–netroufalsvoje
přídělovélístkyvyměňovat.Skrzevlastnídiskrétnízjišťovánípříčinse
Petrbrzydozvěděldůvod.Každývěděl,žejsoujehopřídělovélístky
označenyjehoosobnímčíslem,akaždýsebál,žejetojendalšípast.
NaAdamsoviradusePetrrozhodlreformuzdramatizovat.Nařídil,
abybylnásledujícítýdenoslavovánjakotýdenvýměnypřídělových
lístků.VybraníOchráncimělipřikázánopostavitsenaRudémnáměstív
polednekaždéhodnedořadyazadoprovoduInternacionálysi
navzájemvyměňovatpřídělovélístky.
Výsledekbylopětneuspokojivý.Lidénynízačalipředpokládat,že
vyměňováníalespoňněkterýchlístkůjepovinné.Snažilisezjistit,kolik
lístkůjsousipovinnivyměnitavjakýchpoměrechtakmajíučinit.
Podvoutýdnechalezačalstrachopadávat.Opakovanéradytisku,
jaksipočínatpřisměně,vnuklylidemněkoliknápadů.Začalyse
odehrávatizceladobrovolnésměnypřídělovýchlístkůvrůzných
poměrech.
Apakvěcidostalytakovýspád,žesePetrnestačildivit.
Nejprvesilidévyměňovalipřídělovélístkyjenvrámcirodiny,
pracovníhokolektivuneboslidmizestejnéhodomu.Poměry,vjakých
selístkyvyměňovaly,bylysjednáványpřípadodpřípaduanejprvev
soběnejevilyžádnoupravidelnost.Vjednomdoměněkdovyměňoval
jedenkuponnakošilizapětkuponůnachleba;odůmdálzaseměl
kuponnakošilicenupatnáctikuponůnachleba.
Postupněseovšemzačalyobjevovatarozrůstatpravidelnévzory.
Člověk,kterýsvůjkuponnakošilivyměnilzapětchlebů,zjistil,žeod
někohojinéhomohldostatpatnáctchlebů;člověk,kterýdalzakošili
patnáctchlebů,přišelnato,žejimohlzískatzapět.Ataklidézačali
„choditomrknoutceny“3,začaliserozhlížetpoširšímokolí,kdeby
dostalinejlepšínabídkuzato,coprodávali.Každýsesnažilzískatco
nejvícekuponůnato,počemtoužil,výměnouzakupony,sekterýmise
bylochotenrozloučit.Výsledkembylo,ževpřekvapivěkrátkédobě
převládlystejnésměnnépoměrymezirůznýmidruhykuponů.
PoceléMoskvě–astejnětakinapříčvšemiobvody,pokterýchse
lidémohlipohybovatvolněabezzvláštníchpovolení–vzniklyobecné
směnnépoměrymezivšemidruhykuponů.Vzniklnapříkladobecný
poměrdesetichlebůzajednukošili;akdyžužbyljednoutentopoměr
určen,téměřnikdoneprovedlvýměnuvjinémpoměru.Žádnýčlověks
košilíbyjinevyměnilzadevětchlebů,kdyžvěděl,žejichmůžedostat
deset;ažádnýčlověkschlebybyjichzakošilinenabídljedenáct,kdyby
věděl,žebyvedledostalkošilizadesetchlebů.
Paksestaladalšízvláštnívěc.Lidénejprveprocházelidůmoddomua
ulicipoulici,abynalezlinejvýhodnějšísměnnýpoměrkekuponům,
kterénabízeli.Brzysealelidé,kteřímělikuponynavýměnu,začali
pravidelněscházetnaurčitýchmístech,nakterýchsenalézalnejvětší
početjinýchlidínabízejícíchsvojekupony,abymohliprovéstsměnuv
nejkratšímožnédobě.Těmtomístůmzačalilidéříkat„trhy“atytotrhy
mělytendencisezvětšovataspojovat,takžejichpostupněubývalo.
PozvolnasevMoskvěvytvořilydvahlavní„trhy“,jedennaRudém
náměstínaprotiLeninovumauzoleuajedennakonciEngelsova
bulváru.Zdesescházelyvelkédavy,kterésepřelévalydookolníchulic.
Skládalysezpokřikujícíchazběsilegestikulujícíchlidí,znichžkaždý
drželvruceštosypřídělovýchlístků.Všichniseptali,koliksezakupony
napivonabízíkuponůnakošileakolikkuponůnacigaretyjekdo
ochotnýdátzakuponynabrambory.
Krátcenatosesituacevyvíjeladál.JedenzpodnikavýchNáměstkůsi
někdesehnalstarouškolnítabuli,kamzaznamenávalnabídky,kolikje
kdoochotnýnabídnoutsvýchkuponůvýměnouzajinékupony.Zavěsil
jinazeď,abyjivšichnizdavuviděli.
Nabízeldalšímlidem,žejimzobchodujejejichkuponyzanejlepší
nabídkyaušetříjimtakčasastarosti.Vše,cozatožádalvýměnou,byla
maláčásttoho,comělsměnit.Kdyžnapříkladdostaldvanáctkuponů
napivozajedenkuponnakošilisvéhoklienta,nechalsijedenkuponna
pivoprosebe.Tomutopodílusepostupnězačaloříkat„provize“.
Víceavícelidízjišťovalo,žeudělajílépe,kdyžvýměnusvýchkuponů
svěříjemu,nežkdyžsejibudousnažitprovéstpřímosami.Proces
směnybyltotižčastoúnavnýakomplikovaný.Někteřímohlichtít
řekněmekuponynapivozasvojekuponynakalhoty,alenenašlizrovna
nikoho,kdobychtělvyměnitsvojepivozakalhoty,alejenněkoho,kdo
byjebyljeochotendátzacigarety.Atakmuselinejprvevyměnitsvoje
kuponynakalhotyzakuponynachleba,kuponynachlebazakupony
nacigaretyateprvezatydostalikuponynapivo.Atyhlekomplikacesi
mohliušetřit,kdyžseobrátilinapodnikavéhoobchodníkaskupony,
soudruhaNáměstkaN-13-32,anechalimuzajehoslužbumalé
procentoztoho,coměnili.NěkohonapadlodátN-13přezdívku
„prostředník“,jinílidémuříkali„agent“.Obějménaseujala.
LidémohlispřídělovýmilístkypřijítzaN-13,kterýsepodívaldo
svéhozápisníku,kdemělzaznamenáno,kdojejakélístkyochoten
vyměnitazaco,apotézprostředkovalsměnuneboisériisměn,aby
bylodosaženožádoucíhovýsledku.
PrácesenaN-13jenhrnula,alemonopolnímzprostředkovatelem
zůstaljenomněkolikdní.Rychleseobjevilidalšízprostředkovateléa
obchodnícispřídělovýmilístky.Jednímzvýsledkůbylo,že„provize“,
kterousizasvojislužbubrali,sepostupněvyrovnávala,jaknavzájem
soutěžiliosvojezákazníky.
Následkemtohosenárůstdavůpostávajícíchnaobouhlavníchtrzích
zastavil.Hlavníslovovněmzískali„profesionální“zprostředkovatelé
(setkávalisezdeovolnýchdnechnebokvečeru,posvéběžnétovární
práci),kteřídomlouvalisměnyprosvojiklientelu.Těmto
zprostředkovatelůmčastostačiloporovnatpříkazyklientů,kteréměli
zanesenévzápisnících.
Nakonectitoprostřednícidalivšechnysvojezáznamydohromady,
opatřilisijednuvelikoutabuli(stímjimPetrdiskrétnětrochupomohl),
kterouzavěsilinazeďpřímonaprotiLeninovumauzoleuanakterou
zaznamenávali„kotování“kuponůnanejvícevyměňovanékomodity.
Totokotováníbylozáznamempoměrů,vnichžproběhlyposlední
transakce.Bylozdetakénapříkladzaznamenáno,kolikkuponůpiva
bylovdanýdennabízenozakuponynacigaretyajakýbylmaximální
početcigaretovýchkuponů,kteréněkdonabízelvýměnouzapivo.Tyto
kotacepozdějivešlyveznámostjako„nabídkováapožadovaná“cena.
Pokudserovnalynebopřesahovaly,bylomožnéuskutečnitsměnu.
Pokudalenejlepšínabídkabylatřikuponynapivozajedenkuponna
cigaretyanejmenšípožadovanácenabylačtyřikuponynapivoza
jedenkuponnacigarety,pakkžádnésměněnedošlo.
Aodehrálasedalšívěc,kteráPetrazevšechnejvícpřekvapilaakterá
hotakénejvícfascinovala.Trhspřídělovýmilístkysestávalstále
komplikovanějším.Ohromnétabulenedokázalyzaznamenatnabízenéa
požadovanécenymezivšemidruhyzboží.Napříkladpoměry,vnichžse
vyměňovalykuponynapivo,bylyvyjádřenyvpočtukuponůnaboty,
čepice,fazole,brambory,kalhoty,cigaretyatakdále.Poměrykuponů
nabramborybylyvyjádřenyvkuponechnapivo,chleba,boty,
cigarety…Vzniklataknekonečnásíťmožnýchsměnnýchpoměrů,
směnnýpoměrjakýchkolivdvoukomoditprotitřetíalevždyvíceméně
odpovídalpoměru,kterýmělyjednasdruhou.
KdyžsitohoPetrpoprvévšiml,považovaltozapozoruhodnou
náhoduataktrochuzazázrak.Brzysialeuvědomil,žetojevýsledkem
naprostopřirozenéhoadoslovanevyhnutelnéhovývoje.Někteříz
prostředníkůsespecializovalinato,čemusezačaloříkat„triangulární“
transakce.Neustálečíhalinanepoměrvevzájemnýchsměnných
vztazíchjakýchkolivtříkomodit,zekteréhobymohliprofitovat.A
jakmilesetentonepoměrobjevil,vrhlisenanějapokračovalive
využívánísituacetakdlouho,dokudnebylyvzájemnésměnnévztahy
vyrovnányadalšíziskjižnebylmožný.Kdyžnapříkladzjistili,žemohou
zadesetpivdostatjednukošili,kteroumohouvyměnitzadvoje
cigarety,zakterédostanoudvanáctpiv,okamžitěskočilipopříležitosti
anepřestali,dokudcenacigaretvyjádřenávpivechnekleslanapětpiv
zajednycigarety.
JakPetrzjistil,zestejnéhodůvodusesměnnépoměryztrhuna
RudémnáměstínelišilyodtěchnaEngelsověbulváru.Jakýkoliv
nepoměrtrvalvždyjenvelmikrátkoudobu,pokteroutrvaloposlíčkům
prostředníkůdoběhnoutspříkazytamazpět.
Výsledkemtétopodivuhodnéharmonievnekonečněkomplikované
sítisměnnýchvztahůbylo,žesilidézvykliříkat,žetatopřizpůsobenítrh
provádí„automaticky“.Totooznačeníbylochytré;Petrbylalenatolik
bystrý,abyrozpoznal,žejdeopouhoumetaforu,kteráby–brána
doslovně–bylazavádějící.Tatotržnípřizpůsobeníneprobíhala
„automaticky“.Odehrávalasejenomproto,žeexistovalapozorná
skupinalidí,připravenávyužítsebemenšíhorozdíluvcenáchk
uskutečněnítransakcí,zekterýchmělizisk.Bylatoprávětatoneustálá
bdělostainiciativaprostředníků,kterárychlezahlazovalajakýkoliv
nesoulad.
Každýznichtosamozřejmědělalhlavněvnaději,žezískáconejvíce
přídělovýchlístkůsámprosebe,anikolivztouhyvytvořitdokonalýtrh
neboprospětspolečnosti.Ajaksekaždýsnažilmaximalizovatsvoje
vlastníuspokojenízískánímconejvětšíhomnožstvípřídělovýchlístků
určitéhodruhu,kteréchtěl,jehopohnutkyajehoprostředkysedaly
nazvat„automatickými“.Processámalenebylautomatickýmvtom
smyslu,žebyseodehrávalbezněčíiniciativy,úsilí,chytrostinebo
plánování.Odehrávalsepřesněproto,žesenašlienergetičtía
podnikavíjedinci,kteřívěnovalisvojiiniciativu,úsilí,chytrosta
plánovánímaximalizacisvéhovlastníhouspokojení.
Abrzynatrhudošloještěkjednomufascinujícímuvývoji.
Kdyžsesměnnépoměrystalypříliškomplikovanýmiprojakoukoliv
tabulinebozápisník,rozšířilasepraxekotovatvšechnypřídělovélístky
jenvněkolikahlavníchkomoditách,atohlavněvechlebu,bramborách
acigaretách.Vprůběhudobysevšechnozačalokotovatjenv
cigaretovýchkuponech.Kotovánínavelkýchtabulíchsetakoproti
minulostivelicezjednodušilo.Poslednítransakcebylyzachyceny
napříkladtakto:
Chleba = ¼cigaretovéhokuponu
Fazole = 1
Pivo = 1/5
Čepice = 8
Židle = 40
Brambory = ½
Košile = 10
Atakdáleprovšechnyostatníkupony.
Bylotoohromnézjednodušeníaeliminovalotonutnostvšech
komplexníchpoměrůmezivšemidruhykuponů.Pokudsekuponna
košilivyměňovalza10cigaretovýchkuponůažidleza40cigaretových
kuponů,pakbyloočividné,žebudetřebačtyřkuponůnakošili
výměnouzajednužidli–atakdále.Tentozpůsoboceněníkaždého
druhukuponůjednímkonkrétnímdruhemkuponůzjednodušil
vzájemnésrovnávánísměnnéhodnotyvšechkuponů.
Místoosměnnýchpoměrechmezijednotlivýmidruhykuponůlidé
začalimluvito„ceně“kuponů.Atouto„cenou“vždymělinamysli
směnnýpoměrvzhledemkcigaretám.
Pročbylycigaretyvybrányjakouniverzálníměřítko,vekterémbylo
kotovánoostatnízboží?Tobylproblém,kterýPetraobzvláště
fascinoval.Porozsáhlémprůzkumudošelkzávěru.Jenomasipolovina
populacekouřila,tedychtělacigaretyprosvojipřímouspotřebu.Alei
ti,kteřínekouřili,zjistili,žejejichcigaretovékuponyjsoupřisměněza
jinékuponyjednyznejžádanějších.Toměloněkolikdůvodů.Cigaretový
kuponopravňovaldržitelevyzvednoutsizeskladujedenbalíček
cigaret.Tentobalíčeksenekazil(narozdílodmnohéhojinéhozboží),
mohltakzůstatnaskladědéleacigaretovékuponymělyprotodlouhou
dobuplatnosti.Balíčekbylkompaktníasnadnopřenosný.Apokudlidé
potřebovali„drobné“,mohlibalíčekotevřítasměňovatjednotlivé
cigarety.
Jakmilelidépřišlinato,žeprocigaretynajdoukupcesnázenežpro
jinédruhyzboží,začalihojnějipřijímatcigaretyvýměnouzakupony,
kterénabízeli,aažpotévyhledaličlověkanabízejícíhozboží,ke
kterémuseskutečněchtělidostat.Nejrychlejitedyuskutečnilisměnu
tak,ženejprvevyměnilisvojekuponyzacigaretyapakznovuvyměnili
cigaretyzatykupony,kteréchtělidostat,místoabysesnažiliopřímou
směnu.Člověkskuponemnažidli,kterýchtělnapříkladkošili,čapkua
vícechleba,jižnemuselchodittakdlouho,abynašelněkoho,kdobyl
ochotenvyměnitpřesnětutokombinacivěcíazároveňchtělžidli.Mohl
uspokojitsvépotřebyrychlejiahospodárnějitak,ženejprvevyměnil
svůjkuponnažidlizakuponynacigarety.
Následovalvývoj,kterýPetratakéfascinoval.Jakmilesecigaretové
kuponyzačalypoužívatjakohlavníprostředeksměnya„standard
hodnoty“,potomjakkuřáci,taknekuřácizačalinabízetsvoje
„přebytečné“kuponyvýměnouzacigaretyztohojedinéhodůvodu,že
drženíkuponunacigaretybylnejjednoduššíanejrychlejšízpůsob,jak
sekdykolivdostatkekomoditě,kterouzrovnapotřebovali.Atento
dodatečnýzdrojpoptávkypocigaretovýchkuponechjakopo
prostředkusměnyzvýšiljejichsměnnouhodnotu,cožznamenalo,že
„cena“ostatníhozbožívyjádřenávcigaretovýchkuponechoněco
poklesla.
Novýsystémsvobodnésměnyfungovalužšestměsíců,kdyžse
jednohodnestalamimořádnáaznepokojivávěc.
„Ceny“veškerýchkuponůzaznamenanýchnatabulizačalynajednou
prudcestoupat.Většinalidíbylazpočátkupotěšenatímtovývojem.
Lidéskuponynafazolenynízjistili,žezanědostanoudvacigaretové
kuponymístojednoho,lidéskuponynakošilemohlidostatdvacet
cigaretovýchkuponůmístodesetiatakdále.Ajelikožsispoustalidí
vytvořilazvykměřitsvojebohatstvíhodnotouvyjádřenoumnožstvím
cigaretovýchkuponů,kterébymohlidostatpřijehoprodeji,cítilisebýt
bohatšími.Utrpěliovšemdeziluzivokamžiku,kdysezasvoje
cigaretovékuponysnažilidostatvěci,kteréopravdupotřebovali.
Nabízené„ceny“bralijakopřemrštěné.
Cosestalo?Pročvšechnycenynáhlezačalyrůst?
Důvodbrzyvyšelnajevo.Rozšířilysezvěsti,ževládaveskutečnosti
nemáveskladechtolikbalíčkůcigaret,kolikvydalakuponů,ažeproto
lidénedostanouzasvojecigaretovékupony,kterýmkončiladoba
platnosti,žádnéskutečnécigarety.Jakmilesetatozprávaobjevila,lidé
naběhlinavládnískladyaobchodyavšichnichtěliuplatnitsvoje
cigaretovékuponynajednou.Zvěstiseukázalybýtpravdivé.Množství
cigaretneodpovídalomnožstvívydanýchcigaretovýchkuponů.
„Mělibychompotrestatty,“řeklAdams,„kteřísenasvojekupony
snažívyzvednoutcigarety,ty,kteřínahromadilinadbytečnémnožství
cigaret,aty,kteřísepodílelinašířenítépodvratnéfámy.Mělobyto
býtprohlášenozazločin,protoželidé,kteřídneszasvojekupony
požadujískutečnécigarety,pouzepodrývajídůvěruvevládu.Šířítak
paniku.Dodnesbylycigaretovékuponypřijakékolivsměněstejně
dobréjakoopravdovécigarety.Velkáčástlidí,kteřísivminulých
měsícíchpřišlivyzvednoutsvojecigaretovékupony,jestejněchtěla
jenomkvůlisměně.Takpročbydnesnemělybýttakdobré,jakobyly
vždycky?Vládakoneckoncůzatěmikuponystojí,ikdyžjenemůže
vyměnitzaskutečnécigarety;celébohatstvíVítěznéhosvětastojíza
kupony.Lidébymělibýtpřinuceni…“
AlePetrměljinýnázor.Slíbil,ževeškerépřebytečnécigaretové
kuponybudounakonecvyměněnyzaskutečnécigarety.Vysvětloval,že
sestalapolitováníhodná„inflace“počtuvydanýchkuponůoproti
množstvídostupnýchcigaret.Dojdealeknápravěavbudoucnuuž
vládanevytisknevíckuponů,nežkolikbudemítveskladechbalíčků
cigaret.
MezitímPetrrozšířilsvobodunatrhu.Nyníoficiálněpovolilnejen
výměnupřídělovýchlístků,aleivýměnuskutečnýchkomodit,kterési
lidévyzvedlizeskladůaobchodů.Přitomsenasebepotichuzlobil,že
toneudělaluždříve.
Vzniklduálnítrh–najednomseobchodovaloskupony(takjako
dříve)anadruhémseobchodovaloseskutečnýmikomoditami.
Obvyklebylokotováníkomoditvelmiblízkoneboidentickés
kotovánímpřídělovýchlístků.Kdykolivsealeblížilodatumkonce
platnostikonkrétníchlístkůnebokdyžseobjevilopodezření,žeby
komoditymohlobýtkdispoziciméně,nežkoliknanibylovydáno
kuponů,cenatěchtokonkrétníchkuponůspadlahlubokopodcenu
skutečnékomodity,kteroureprezentovaly.
Nejnázornějitobylovidětnarozdílumezikotovánímcigaretových
kuponůaskutečnýchcigaret.Kuponysenynívyměňovalypřibližnějen
začtvrtinuhodnotyskutečnýchcigaret.
„Tojevelmineblahé,šéfe,pronašiprestiž,“tvrdilAdams.„Lidétak
vlastněotevřeněvyjadřujínedůvěruvnášslib.Celýcenovýsystémi
přímékotovánícigaretovýchkuponůveskutečnýchcigaretáchukazuje
75procentnídiskontnacigaretovékupony.Takovýjerozsahnedůvěry
lidívto,žedodržíte,cojsteslíbil.“
AlePetrodmítlužítrepresivníchopatření.„Jedobréznátskutečný
rozsahnedůvěryveřejnostivevládu.Uvidímetak,kteráopatřenítuto
důvěrusnižujíakterájizvyšují.Veskutečnostinámmůžebýtvelmi
užitečné,žeznámepřesnéprocentnívyjádřenídůvěry,kterénám
poskytujenášotevřenýtrh.Pokudbychomomezilisvobodutrhu,
omezímetímpřesnětuinformaci,kteroubychomseměliřídit.“
Ataksesnažiloobnovudůvěryvcigaretovékupony.Nařídilzvýšení
produkcecigaret.Prodloužilplatnostvydanýchcigaretovýchkuponů.
Oznámilsníženímnožstvícigaretovýchkuponů,kterébudouvytištěny
propříštíobdobí,atotak,abynepřesáhlydostupnézásobycigaret.
Snížiltedyipřídělcigaret,kterémělijednotlivílidénárokodvlády
obdržet.
Kesvémuuspokojenívidělokamžitývzestupkotacecigaretových
kuponůnadiskontjenokolo20%.Kdyžlidéviděli,žesvojesliby
dodržuje,běhemněkolikatýdnůpaktentodiskontzmizelúplně.
Nařídilzveřejňovatzáznamydenníhoobchodovánískuponya
komoditamivNovépravdě.Tohodne,kdycigaretyacigaretovékupony
dosáhlyparity,sijejichkotacizakroužkovalčervenoupropiskoua
potichupodalnovinyAdamsovi.
Nedokázalseubránitpocitutriumfu.
Kapitola26
„ELIENABOLŠENKOVOVÁjezde,VašeVýsosti.“
„Aťjdedál,Sergeji.“
Požádalaoschůzkupředněkolikadny.Coponěmmůžechtít?Petr
sesnísoukroměnikdydříveneviděl.Vzpomnělsinasvůjprvnívečerv
Moskvěananávštěvuopery.Jejíčernévlasyanádhernénohybylyv
jehopamětistálejakoživé.
Nebylzklamán.Bylastejněšikjakonajevišti.Namírušitáčerná
uniformakopírovalakřivkubokůajejítmavéočinanějvrhalysvůdné
pohledy.
„Jeodvástakmilé,žejsteměpřijal,“začala.„Vždyjsembylavaší
velkouobdivovatelkou–obdivovatelkouvašehostátnickéhouměnía
odvahy–aledosudjsemnevěděla,jakjstemladýapohledný!“
Petrsezačervenal.Odpověděl,žejetakéjejímvelkým
obdivovatelem.
„Přišlajsemváspožádat,“pokračovala,„abystepřevzalzáštitunad
novouprodukcíZrozenícivilizace.Jevtomzobrazenaceláhistorie
feudalismu,kapitalismu,třídníhoboje,konečnéhovítězstvíkomunismu
–“
„Budemipotěšením,“řeklPetr.„Mojejménosamozřejměmůžetedát
naplakátynebomizavolat–“
„Alejájsemváschtělavidětaukázatvám,comámevplánu.Budeto
něcovelkolepého.Nechtělbystevidětnávrhykostýmůakulis?Vaše
nápadyanávrhybybylytolikvítané.“
„Otěchhlevěcechnicnevím,“řeklPetr.„Alepokudskutečněchcete,
paksamozřejmě–“
„Tojeodvásmocmilé,VašeVýsosti.Návrhyjsouvmémbytě.Jejich
napřenášenípřílišmnoho.Mohlbystesenaněpřijítpodívatněkterý
večer?“
„Dobrá,pokudsitopřejete.“
„Ach,tojeskutečněúžasné.Cozítřejšívečer?Nebohnedtendnešní?
Jetonarychlo,obzvlášťproněkohotakzaměstnanéhoadůležitého.Ale
jánetrpělivostíúplněhořím.“
Petrpředstíral,želistujevesvémdiáři.BylLeninůvdenatensitéměř
vždynechávalvolnýprosváklavírnícvičení.Chtělalezískattrochu
časunarozmyšlenou.Bylvpokušení,aledobřesiuvědomoval,žeprávě
tohlepokušeníjedůvodem,pročbynemělchodit.Bylatovábnička.
„Jemilíto,“řeklnakonec(aprotožemutoskutečněbylolíto,zněloto
upřímně).„DnesvečermámschůzisCentrálníplánovacíkomisí–“
„Tedyzítra?“
„Jsemzaseknutýcelýzbytektýdne.“Obracelstranyvesvémdiáři.
„Příštítýden?“
„Pokusímseněkterouztěchschůzípřeložitadámvámvědět.“
Zakrylasvézklamání.„Tojeodvásskutečněmilé.Tadyjemoje
adresa.“Napsalajinalístek.„Jetotaktrochumojeskrýš,kteroumám
samaprosebe–anioteconíneví.Jáovšempotřebujimítmístojen
samaprosebe,kdemohupracovat.“
Petrpřikývl,žerozumí.
„Mohlabychváspoprositomaloulaskavost?“pokračovala.„Nechtěla
bych,abyseomémsoukromémbytědozvědělovíclidí…Amimoto,
kdybyselidédozvěděli,žejstezamnoubyl,vzniklybynejrůznějšídrby.
Víte,jacíjsoulidé.Bylbystetakmoclaskavanechalsvéautooněkolik
ulicdál…Adošelpěšky?Nicjinéhoužchtítnebudu.“
Petrsibylnyníjistý,žetoceléjepast.Cítilsekvůlitomutrochu
smutně,slíbil,žesejíběhemněkolikadníozveanaposledysiprohlédl
jejíboky,kdyžodcházelazmístnosti.
Volnásměnapřídělovýchlístkůavolnýtrhsespotřebnímzbožím
bylyproPetravelikýmosobnímtriumfem.Armádasicestálaza
Bolšenkovem,aleveřejnémíněnímělnynínasvéstraněPetr.Lidése
napilisvéhoprvníhodouškusvobody.
Praktickyteďbylivšichnispokojenější.Člověknynímohlzískat
komodity,kterébylykdispozici,vpoměru,jakýsámchtěl,anikolivv
pevněstanovenýchpřídělechurčenýchstátnímiplánovači.
Amnoholidísi,jaksezdálo,cenilonovězískanésvobodysměňovat.
Sestejnoucelkovouprodukcísedalouspokojitvícepotřeb.Petrměl
pocit,žetotobyloekvivalentemvelkéhonavýšeníprodukce,jelikož
„produkci“–jaksiuvědomiljasnějineždříve–nenímožnosmysluplně
měřitvtunáchnebovobjemu,alepouzevmířeuspokojenílidských
potřeb.Tisícetunněčeho,cočlověknepotřebuje,nemajícenu
kilogramuněčeho,načemmůžezávisetjehoživot.Utovárny,která
„produkuje“nesprávnévěci,lzetěžkourčit,jestlivůbecprodukuje.
Petrsesnažilvytěžitzesvéhoprvníhoopravdovéhoúspěchu
maximumpolitickýchbodů.Příčilosetosicejehopovaze,ale
uvědomovalsi,ženatomzávisínejenjehosetrváníumoci,aleijeho
samotnépřežití.AtaksijménemStaleninaudělilspoustumedailía
řádů,pořádalpřehlídkyleteckýchavýsadkovýchsil,organizovalhostiny
prodůstojníkyletectva,nechalsefotografovatnaplakátyapřední
stránkynovin,nařídil,abyovýhodáchjehovolnéhotrhuvycházely
dlouhénovinovéčlánkyarozhlasovéreportáže.Trochusezato
všechnostyděl,alepřivyhlídcenastřetsBolšenkovemsestávalčím
dáltímméněvybíravýmohledněvolbyprostředků.
Volnýtrhhonepřestávalfascinovat.Každýdensenaněmnaučil
něconového.Věciseteďnekotovalyvcigaretovýchkuponech,aleve
skutečnýchcigaretách.„Cenou“čehokolivbylanynímyšlenacena
vyjádřenávkrabičkáchcigaret.Těmsenynízačalozkráceněříkat
„krabky“.Kdyžtedyněkdožádal„40krabek“zakuponnažidli,nikdose
nepotřebovalptát„krabekčeho?“Natabulibylakotacejednoduše„40“.
Jelikožvkrabičcebylodvacetcigaret,lidé,kteříchtělivyjádřitpřesnější
cenu(například40krabičeka8cigaret),natabulinapsali40/8.
Petrzkoumalvztahmoskevskéhotrhuktrhům,kterévznikalyv
dalšíchměstech.Bylytomístnítrhy,protožepřídělovélístkybylyplatné
jenvdanémobvodualidétakéstálemělizakázánomezijednotlivými
obvodybezpovolenícestovat.Zjistil,žeačkolivsicenynajednotlivých
trzíchvMoskvěodpovídalytéměřpřesně,mezijednotlivýmiobvodyto
neplatilo.Natěchtotrzích,jaksezdálo,přetrvávalypermanentnírozdíly
oprotitrhůmvMoskvě.
Adamstakézvědavěsledovalděnínatrzích.„Podívejtesenapříklad
natohle,“řeklPetrovi.„Člověkbysimyslel,žejakmileselidé
rozhodnou,jakájespravedlivácena,budousetohouždržet.Alevčera
bylykošileza9/15,dnesránoza9/17aodpoledneužzarovných10
krabek.Pročtenneustálýpohybnahoruadolů?Pročselidénemohou
dohodnoutnastáléceně?Jestlijedesetkrabekspravedlivoucenouza
košili,pakbytotakmělobýtvždycky.“
„Předpokládám,Adamsi,želidémohoupostupněměnitnázornato,
jakéjsoujejichmomentálněnejdůležitějšípotřeby.Nebonatrh
přicházejínovílidé.Člověk,kterýsischovávalkuponnakošilis
úmyslemsijivyzvednout,senáhlemůžerozhodnout,ženebude
potřebovatkošiliažemístoníbudepotřebovatněcojiného.Akdyž
přijdenatrh,nabídkakošilsezvýší.Toznamená,žekošilejsouméně
vzácné,atudížmajímenšícenu.Azároveňstímvzrostepoptávkapo
tomjinémzboží.“
„Nerozumímtakúplnětěmnovýmtermínům,kterépoužíváte,šéfe.
Představujeslovo„nabídka“jednoduševeškerouexistujícízásobu
nějakéhozboží?“
„Netakdocela.Představujetotuexistujícíčástzásob,kteroujsou
lidéochotniprodatzaurčitoucenu.“
„Apoptávka?“
„Tatážlogika,Adamsi.„Poptávka“poněčemneníjednodušemnožství
danévěci,kterésilidépřejímít(cožmůžebýtpraktickyneomezené),
alemnožství,kteréjsouochotnikoupitzakonkrétnícenu.“
„Paksemi„nabídka“a„poptávka“zdajíbýtdocelakomplikovaným
konceptem,šéfe.Nepředstavujeobojízboží,kteréjsousilidéochotni
vyměnitvurčitémdanémpoměruzajinézboží?“
„Přesnětak,“řeklPetr.„Nemážádnývýznammluvitomé„poptávce“
pokošili,pokudsenespecifikuje,kolikabalíčkůcigaretjsemseochoten
vzdát,abychjednuzískal.Apokudsesnažíšdostatmojecigarety,pak
nemávýznammluvitodostupné„nabídce“,mimotěchpoměrů,zanichž
jsemochotensecigaretvzdátvýměnouzajinévěci.“
„Aha!“řeklAdams.„Vtompřípaděnení„poptávka“jednohočlověka
„nabídkou“projinéhočlověkaanaopak?Moje„nabídka“představuje
to,conabízím,a„poptávka“to,cozatochcivýměnou,kdežtovaše
„nabídka“představujeto,comátevy,cožmůžebýtto,copoptávám,a
vašepoptávkamůžebýt–“
„Správně.“
„Vztahujesepaktermín„poptávka“–tak,jakhopoužíváte,šéfe–na
skutečnéfyzickémnožstvíněčehonebojenomnaněco,cojeurčeno
odlišnýmihodnotovýmižebříčkyurůznýchlidí?“
„Dotěchtojemnostísenynínemusímepouštět,“řeklPetr,kterýsi
nebyldocelajistý,jakbynatomělodpovědět.„To,nacojsemchtěl
poukázatpřiodpovědinatvojipůvodníotázku,jeskutečnějednoduché.
Ptalses,pročsecenyneustálemění.Mouodpovědíje,žetytoceny
závisínavztahumezinabídkouapoptávkouaženabídkaapoptávka
jsouproměnlivéveličiny.“
„Zdásemi,žejstesevnázorechtrochuposunul,šéfe.Nebylototak
dávno,cojsmediskutovalioMarxoviajehoteoriihodnotyodvozené
odpracovníhočasu.Atenkrátjsmeseshodli,žeačkolivrelativní
množstvípracovníhočasuhrajesvouroli,takjdepřinejlepšímopřílišné
zjednodušení–protožesemusívzítdoúvahyirozdílvezručnosti
pracovníkůapříspěvekpůdyanástrojůkhodnotěkonečného
produktu.Alenyníříkáte,žehodnotarůznýchkomoditnemánic
společnéhospracíasoběťmidonichvtělenými,aležejedána
jednoduševztahemnabídkyapoptávky.“
„Tojepravda,“řeklPetr,„atojetaképroblém,kterýměnynítrápí.
Mámsilnétušení,žepokudsenámpodaříobjevitspojenímezitěmito
dvěmazávěry,budemenastopěněčehoskutečněvelkého.“
„Přiznávám,žejánemámanitonejmenšítušení,očemtomluvíte.“
„Adamsi,snažsemítsemnounaokamžikstrpení.Ještěsianinejsem
jistý,jakbysetenproblémdaljasnězformulovat–cožbypřitom
pravděpodobněbylapolovinacestykjehovyřešení.Pokusmeseoto…“
„Dnesmámevolnýtrhsespotřebnímzbožím.Vdůsledkutoho,že
jsmeumožnilikaždémusvobodněvyjadřovatsvépřání–tím,žejsme
lidemdovolilisměňovatto,comají,vpoměrech,nakterýchse
vzájemnědohodli–jsmezískaliurčitétržníceny.Napříkladjsmezjistili,
žesekošilevyměňujepřibližněza10krabičekcigaretažidlepřibližně
za40,cožznamená,žejednažidlesevyměňujepřibližněza4košile…
Toznamená,želidékolektivněpřiřadiližidličtyřikrátvyššíhodnotunež
košili.Proč?“
„Protožejeméněžidlínežkošilí,šéfe.“
„Správně,“souhlasilPetr.„Protožežidlejsouvzácnějšínežkošile.Ale
pročjsouvzácnější?“
„ProtožetotakCentrálníplánovacíkomisenaplánovala,“odpověděl
Adams.
„Anoine,“řeklPetr.„Centrálníplánovacíkomisesicenaplánovala
vyrobitméněžidlínežkošilí,alenemohlaurčit,ževyrobíjentolikžidlí,
abyžidlemělačtyřnásobnouhodnotuoprotikošili.“
„Naplánovalaméněžidlí,šéfe,protoželidépotřebujíméněžidlínež
košilí.Košileseobnosíaroztrhajíamusíbýtměněnyčastějinežžidle.
Tudížjevyrobenoméněžidlíažidlejsouprotovzácnějšínežkošile.“
VodpověďnatoPetrukázalnacigaretovýpopelníknasvémstole.
„Jakoumátohledneskacenu?“
Adamssepodívaldosvéhopřehledu.„Prodávajísezajednukrabku.“
„Toznamená,žetomáhodnotudesetinykošile,“řeklPetr.„Ale
nespotřebováváseanemusísečastoměnit.Kolikjichvyrábíme?“
AdamszatelefonovalnaCentrálníplánovacíkomisi.Dozvědělse,že
popelníkyvyrábíjenjednatovárnaažejichjekaždýrokvyrobeno
méněnežžidlí.
„Vidíš?“řeklPetr.
„Ano,šéfe,alevesrovnánísžidlíjekvyrobenípopelníkupotřeba
dalekoméněpráce–“
„Takžejsmezpátkyunašehoproblému,“řeklPetr.„Věcinejsou
oceňoványpouzevevztahukesvévzácnosti.Jsouoceňoványpodle
toho,nakolikjsouvevztahukesvévzácnostichtěny.“
Adamssimnulspánkyapokoušelsevstřebattakkomplexní
představu.
„Atonáspřivádíblížekjádrunašehoproblému,Adamsi.Atím
problémemje:Vyrábímevěcivtakovémpoměru,žejimiuspokojujeme
lidsképotřebyvmaximálnímrozsahusvyužitímpůdy,práceastrojů,
kterémámekdispozici?Jinýmislovy:Vytvářímemaximálníhodnotu
vzhledemknašimexistujícímvýrobnímprostředkům?“
Adamszíraldostropu.Zdálose,žesesnažívpravitdoproblému.
„Dalobysetovyjádřititímtozpůsobem,“pokračovalPetr,snažícíse
pomocinejenAdamsovi,aleisobě.„Neplýtvámeprací,půdouastroji
tím,ževyrábímenějakýchvěcízbytečněmnoho,zatímcobychomtyto
zdrojemohlilépevyužítkvýrobějinýchvěcínebovětšíhomnožství
jinýchvěcí,kterébyuspokojilyvícelidskýchpotřeb?“
„Užtenproblémzačínámvidět,“přiznalAdams.„Alepotřebovalbych
sihoještědůkladněpromyslet,nežsepokusímonějakouodpověď.“
„Pokusmesetedyodůkladnějšípromyšlení,“řeklPetr.„Marx
předpokládal,ževše,cojepotřebakvyprodukováníhodnoty,je
pracovnídoba–nebo,lépeřečeno,ževšepotřebnésedázredukovatči
vyjádřitjakojednoduchápracovnídoba–“
„Adošlijsmekzávěru,žetojepřílišnézjednodušení,“řeklAdams.
„Přesnětak,“souhlasilPetr.„Aletakéjsmedošlikzávěru,žepracovní
dobaobsaženávprodukcirůznýchkomoditmáalespoňněco
společnéhosjejichrelativnívzácnostíatudížirelativníhodnotou.
Pracovnídobajejednímzfaktorů,kterýurčujejejichrelativnívzácnost.
Apřesněproto,žeMarxovaodpověďbylapřílišnýmzjednodušením,
námmůžepomocisnašímproblémem:Častosipronalezeníodpovědi
musímeproblémnejprvezjednodušitzanedbánímněkterýchfaktorů.
Předpokládejmetedy,žeMarxmělpravduažejedinouobětí,kterouje
potřebaučinitpřiprodukcizboží,jeobětováníjednoduchého
pracovníhočasu.Pakzjistíme,ženavolnémtrhusilidécenížidle
čtyřikráttolikcokošile.Apokudprodukcežidlezaberečtyřikráttolik
pracovníchhodincoprodukcekošile,můžemeříct,žečinímetytéž
oběti,abychomobdrželitytéžhodnoty,aneplýtvámepracovnímčasem.
Pokudbysenaopakukázalo,žekvýroběkošilejepotřebastejné
množstvípracovníchhodinjakokvýroběžidle,pakbychomočividně
plýtvalipracovnímčasemnavýrobuzbytečněvelkéhomnožstvíkošil,
protožebytatoprácevyprodukovalavyššíhodnotu–čtyřikrátvyšší
hodnotu–kdybybylavyužitanavýrobužidlí.“
„Alekošilejsoupřecepotřeba,“protestovalAdams.
„Jistě,aleotázkoupřeceje,kolikkošiljeekonomickévyrobitve
srovnánískolikažidlemi.Pokudbytovyžadovalostejnémnožství
pracovníchhodin,pakbychomjednodušepostupněsnižovalivýrobu
košilauvolněnoupracovnísílupřevádělidovýrobyžidlítakdlouho,
dokudbysecenakošileacenažidlenatrhunevyrovnalyvpoměru
1:1.“
„Apokudjekvyrobenížidleskutečnětřebačtyřikráttolikpracovních
hodincokvyrobeníkošile,šéfe?“
„Pakjeprácevyužitadobře,“souhlasilPetr.„Alejestlivýrobažidle
trvápouzečtyřnásobekpracovníchhodinnežvýrobakošileanatrhuse
budeměnit6košilízažidlimístočtyř,znamenáto,žeplýtvámepracína
produkcikošilmístoprodukcežidlí.“
„Užjemitenproblémjasnější,“řeklAdams;„aleněcoměvněmtrápí.
Shodlijsmesenatom,žeMarxovaodpověďjepřílišzjednodušujícíaže
jednoduchápracovnídobaneníjedinýmfaktorem,kterýprodukuje
hodnoty.“
„Pravda,“souhlasilPetr.„Musímetedynašiodpověďmodifikovat.
Předpokládejme,žesisymbolickyvezmemenamístovšechnákladůa
obětí,kterévstupujídovýrobníhoprocesu,jednoduchýprůměrný
pracovníčas.Tonámpakdáodpov-“
Zarazilse,jelikožhoprávěněconapadlo.„Myslím,ženynímůžeme
formulovatproblémjasně,Adamsi.Zkusímto.Natrhusesměňují
stovkydruhůrůznéhospotřebníhozbožívrůznýchpoměrech.Av
jakémkolivokamžikujesměnnýpoměrmezijednímadruhýmdruhem
zbožíprovšechnynatrhustejný.Kdyžsetytopoměrymění,měníse
provšechny.Tytopoměryjsoutudížmírourelativníchhodnot,které
spotřebitelékolektivněpřikládajítomutozboží.“
„Atotokolektivníohodnocení,šéfe,jevýslednicíjednotlivých
individuálníchhodnocení?“
„Správně.Kolektivníhodnocenítakémožnáovlivňujehodnocení
jednotlivců,takžeprobíháurčitýdruhrecipročníhourčení…Aledo
těchtodetailůteďnemusímezabíhat.Hlavnívěcíje,žepokud
nechcemeplýtvatprací,půdouakapitálem,musímesplnitněkolik
podmínek.Vprvnířaděobětivynaloženénazískáníjakékolivjednotlivé
komoditymusíbýtvyváženyuspokojením,kterékomoditaposkytuje–
jinakbyly,alespoňčástečně,tytoobětizbytečné,tedynadarmo
vyplýtvané.“
„Jinýmislovy,“řeklAdams,„byhodnotajakékolivkomoditymělabýt
vyššínežhodnotatoho,cobylospotřebovánopřijejíprodukci?“
„Přesnětak,“řeklPetr.„Ajakzměřímehodnotutoho,cobylo
spotřebovánopřiprodukci?Každáhodnotajevjádrusubjektivní.Atato
hodnotanákladůserovnáhodnotětoho,čehosevzdáváme,abychom
získalito,cochcemevytvořit.Hodnotanákladůnavyprodukování
komodityXsetedyrovnáhodnotěproduktuneboproduktů,které
nemůžemevyrobit,protožepráce,čas,půda,surovinyatakdálejižbyly
spotřeboványnavýrobukomodityX.“
Adamsvypadal,žepotřebujenějakoudobuktomu,abytento
poznatekvstřebal.
Petrpokračoval:„Nebobysetodalovyjádřitještějinýmzpůsobem:
Prokaždýproduktmusíbýthodnotavýstupuvyššínežhodnotavstupu
–jinakplýtvámezdroji.“
Zapálilsicigaretu,abyzískalčasurovnatsimyšlenky.
„Dalšípodmínka,kteroumusímesplnit,Adamsi,sedáformulovat
poněkudobtížněji.Příslušnénákladynaprodukcistovekrozdílných
komoditbymělybýtnavzájemvtomtéžvztahu,vjakémjsoupříslušné
cenytěchtokomoditnatrhu.Jakmilesevtěchtovztazíchobjevínějaký
nesoulad,jetoznámkatoho,žesezdrojiplýtváažejsouněkteré
výrobnífaktoryšpatněvyužity.“
„Jinýmislovy,šéfe,takovénesrovnalostiznamenají,žeméněpráce,
půdy,strojůasurovinmábýtvěnovánonaprodukcikomodityAavíce
naprodukcikomodityB?“
„Ano,“řeklPetr.„Ateďmyslím,žejsmeopravdublízkojádru
problému.Nejenžemusícelkováhodnotavýstupůpřevyšovatcelkovou
hodnotuvstupů.Hodnotakaždéhojednotlivéhoproduktumusítaké
býtvyššínežhodnotazdrojůvěnovanýchnajehoprodukci.Ařešeníto
nebudedokonalé,dokudukaždéhoproduktunebudepřevyšovat
hodnotavýstupuhodnotuvstupuostejnéprocento–jinakbyto
znamenalo,žeprodukujemepřílišmnohovýrobkůA,BaCapřílišmálo
D,E,aF,tedyžeplýtvámezdroji.“
„Ataksedáproblém,předkterýmstojíme,Adamsi,shrnouttakto:
Ideálnísystémprodukcebudeten,kterýdokážeuspokojitmaximum
lidskýchpotřebsminimemobětíčinákladů.Stovkydruhůrůzného
spotřebníhozbožímusíbýtvyrobenyvtakovýchrelativníchpoměrech
atakovýmimetodami,abybyltentovýsledekzajištěn.Jinakplýtváme
svýmizdroji,anižbychomznichdostalimaximumblahobytu.“
Adamssezamyšleněpodrbalnanose.„Atenhleproblémjsmeani
neviděli,šéfe,anijsmenevěděli,žeexistuje,dokudsenevytvořiltrhse
spotřebnímzbožím…Zdálosetocelkemsnadné,kdyžotom,kolik
jakéhozbožímajílidédostat,rozhodovalakomise.Alevmomentě,kdy
jsmejimdalimožnostvyjádřitjejichvlastníhodnocenítohotozboží,
námvýsledekotevřeloči.“
„Adnes,“shrnultoPetr,„můžemevidětještějedenproblém,který
jsmepředtímneviděli.Nášproblémnevězíjenvtom,jakrozhodnout,
cobudemevyrábětavjakýchvzájemnýchpoměrechtobudeme
vyrábět.Musímetakérozhodnout,jakájenejekonomičtějšímetoda
výroby.Vjakémpoměrubysenapříkladmělypoužítstrojeaprácena
výrobukošil?Cobybyloekonomičtější–šitívruce,nebošitínastroji?“
„Šitínastrojijeočividněefektivnější,šéfe.“
„Veskutečnostitoneníefektivnější,Adamsi,pokudtonenítaké
ekonomičtější.Akdyžužotomzačnemeuvažovat,musímevzítvúvahu
nejprvenákladyačaspotřebnýnavýrobutohotostroje.Apokud
bychommuselivyrobittenstrojpředtím,nežbychomzačalisvýrobou
košil,pakbytoočividněbylméněpřímočarývýrobníproces,než
kdybychomzačalirovnousručnímšitím.“
Adamssiopětdrželhlavuvdlaních.„Nedokážusestímhlevšímtak
snadnosrovnat,šéfe.Můjmozeksezačínávařit.Nebudevadit,když
odložímeřešenítohotoproblémunajindy?“
„Vůbecne,“řeklPetr.„Alespoňjsmesidokázaliproblémvyjasnit,ato
jepravděpodobněpolovinacestykjehovyřešení.“
Adamsodešel.
Petrůvmozekužbyltakéunavený.Opřelsihlavuoopěradlokřesla.
Kdykolivbylsám,jakoprávěteď,anezaměstnávalhožádnýproblém
jehoúřadu,jehomyšlenkysevrátilykEdit.Kdebymohlabýt?Jedosud
naživu?Coještězanedbalpřisvémpátrání?…
Uslyšeltlumenéklepáníservírky.
„Vstupte!“
Vstoupilaspolévkovoumísou,rozložilapodnosnastole,položilana
nějmísuaopětsepotichuvzdálila.Nemělteďnanicchuť,alepomalua
zpovinnostijedl,comubylopředloženo.
Krátcepoté,codojedl,opětzaklepalaavešla.„Dezertjsempřinesla
zvlášť,VašeVýsosti.Jetozmrzlina.Nechtělajsem,abyroztála,nežji
dostanete,takjsemjinechalavlednici–“
„Dnesvečeružnemámnanicchuť,soudružko.“
„Bylabyškodatovyhodit,VašeVýsosti.“
„Ne.Možnásitovezmeněkdojiný.“
Položilamiskusezmrzlinounatác,sebralahoapotichuzasebou
zavřeladveře.
Oněkolikminutpozdějiuslyšelvýkřik.
Vyskočilavyběhldochodby.Dveředokuchyňky,kterábylaza
rohemazekteréseservírovalojídlo,bylyotevřené.Uzdistálmalý
pojízdnýstolekapodnímsenapodlazevkřečíchsvíjelaservírka.
Neždorazildoktor,bylaužmrtvá.
Petrsiznovupovšimljejíchhubenýchrukouavyzábléhoobličeje.
Kapitola27
ZJISTIL,žeservírkaakuchařvylepšovalisvojepřídělyjídlazbytkyz
jehopokrmů.Tenvečerbylařadanakuchaři,aleservírkabylapři
pohledunanedotčenouzmrzlinuvpokušení.
KdyžPetroincidentuvyprávělnásledujícíráno,Adamszůstal
chladným.
„Vzpomínátenaden,kdyseměpokusiliBolšenkovovilidézastřelit?
Říkaljsemvám,žebudetedalšínařadě.Taktopřišlo.Obajsme
zázračněuniklismrti,alebylobyodnásdosttroufalédoufat,žese
tenhlezázrakbudeopakovat.“
„Costímmůžemedělat?“
„Vprvnířaděmusímevyměnitkuchařeakaždého,kdomělčimohl
mítpřístupdokuchyně.KaždýbymělbýtprověřenStaleninovoustráží.
Byljstezatímohromněbezstarostný.Staleninpoužívalochutnávače
jídla.“
„Ano,pořádjesnímujehopostele,kdyžmáněcosníst.“
„Jásidržímpsa,“pokračovalAdams,„kteréhosmímkrmitjenjásám.
Dostanetrochuodvšehodříve,nežtosnímjá.“
„Jakdlouhotoděláš?“
„Oddoby,kdyjsemseseznámilsvašímotcem.Každýzečlenů
politbyrapodnikápodobnáopatření.Pošluvámtakypsa,jestlichcete.
Lepšíjsouoškliví,abyvámjichnebylomoclíto.“
Taktohleježivot,pomyslelsiPetr,kterýnámpraktickykaždýve
Vítěznémsvětězávidí.
„Našíjedinouopravdovouzáchranoujesamozřejměodstranit
Bolšenkova,alekdybychomsehopokusiliveřejněodvolat,vzhledemk
jehopoziciuarmádybysetodnesneobešlobezobčanskéválky…
Války,kteroubychomnejspíšprohráli.“
„Cotedyuděláme?“
„Našíjedinounadějíjeprovéstmuto,coseonsnažíprovéstnám.A
býtvtomúspěšnější!“
„Nechathozavraždit?“
Adamspřikývl.
Petrpotřáslhlavou.„Užkolikrátjsemtiříkal,Adamsi,žesenechci
uchylovatktakovýmmetodám.Nevěřímjim.Účelnesvětíprostředky,
volbaprostředkůjenaopakurčujícíprovýsledky.Společnost
vybudovanánanásilí,krveprolévání,intrikáchavražděníbybylajistě
ohavná.Nestálabyzavytvoření.Nestálabyzažití.“
„Jestlisenebudeteříditmojíradou,šéfe,vtéhlespolečnostidlouho
nepřežijete,továsujišťuju.“
Petroviužprobíránítohototématupřipadalonepříjemné.
„Vraťmeseteďktomu,očemjsmemluvilivčera,Adamsi.“Vtónu
jehohlasubylpatrnýrozkaz.„Jakbudemeřešitproblémekonomické
kalkulace?Jakurčíme,cobudemevyrábětavjakýchmnožstvích,ataké
jakévýrobnímetodypoužijeme,abytobyloconejekonomičtější?“
AdamssenaPetraudiveněpodíval,alepakrezignovalarozhodlse
tutozměnutématupřijmout.
„Nemámenějakýzpůsob,jaktentoproblémvyřešitpřímo,šéfe?
Zkrátkarozhodneme,colidéasitaknejvícpotřebujíakolikjakých
strojůpoužijemenavýrobu–tak,jakojsmetovždyckydělali?“
„Přeceužjsmesiřekli,Adamsi,žetodnesdělámeúplněnaslepo.
Nemůžemejentaksčítatvěcirůznýchdruhů,nemůžemejenásobit,
dělitnebojakkolivsmysluplněkvantitativněporovnávat.Nemůžeme
sčítatprasataatunyocelinebonásobittraktorykartáčkynazuby.“
„Acosrovnánívěcípodleprůměrnévýrobnídoby?“
„Tímužjsmesipřecetakyprošli,“řeklPetr.„Jednahodinapráce
odborníkanebopřímogéniamůžebýtneporovnatelnědůležitějšínež
hodinaprácekopáče.Akromprácesetakéspoustajinýchvěcí
promítnedokonečnéhodnotyzboží–suroviny,použitéstrojeapůda.
Adokudnebudememítnějakouspolečnoujednotku,nakteroujetohle
všechnopřevoditelné–atoujednotkounenípracovnídoba!–
nebudememocizměřitrelativnípříspěvekpráce,strojůapůdyk
produkcirůznýchkomodit.“
„Takbychommohli–systémempokus-omyl,šéfe–zjistit,jestli
vyrábímesprávnévěcivesprávnýchmnožstvíchtounejekonomičtější
metodou.Pokusaomyl!Tojeběžnámetodavučeníavevědě.“
„Pokusaomylnemusíznamenatnic,Adamsi,pokudnemášnějaký
způsob,jakrozpoznatazměřitrozsahsvéhoomylu.Jinaknepoznáš,co
bysměldodalšíhopokusuopravit.Pokudstřílímnaterčatrefímse
desetcentimetrůpodstřed,mohusepříštíránupokusitopravittak,aby
šlaodesetcentimetrůvýš.Alemybychomstřílelinaterč,kterývůbec
nevidíme.Jakpoznáš,ževyrábímenějakoukomoditusvětšímináklady,
nežzacostojí?Jakpoznáš,žepoužívámetunejekonomičtějšímetodu
výroby?“
Adamsbylchvílizticha.Zamyšleněsišňuplněkolikšpetektabáku.
Petrseuchýlilkcigaretěavyfukovalkouřkestropu.
„Mámto,Adamsi,mámto!“vykřiklnáhle.„Pročmětonenapadlo
dřív?Měljsipravdu.Můžemevyužítsystémpokus-omylvkombinacis
cenovýmsystémem!“
„Taktoznízajímavě,šéfe.Ajakbysetodaloprovést?“
„Promyslemesito.Nejprvejsmelidempovolilivyměňovatsi
přídělovélístkyapotomispotřebnízboží.Výsledkembylvzniktrhu.
Vzniklytakéurčitésměnnépoměry,určitátržníohodnocenítohoto
zboží.Takžeteďvíme,žesilidécenížidlečtyřikrátvícenežkošile,atak
dále.Známecenyspotřebníhozboží.Alepořádnevíme,jakmoc
nákladnéjevyrobitjednotlivédruhyzboží.Cokdybychomzjistiliceny
kapitálovéhozboží?Předpokládejme,žebychomzjistilisměnnýpoměr–
tržnícenu–každéhokouskupůdy,každéhokusunářadí,každéhostroje
akaždépracovníhodinykaždéhočlověka.Pakbychombylischopni
vypočítatnáklady!Pakbychomsedozvěděli,jestlihodnota
dokončenéhoproduktupřevyšujehodnotutoho,cosespotřebovalona
jehovýrobu–jestlijehodnotadanéhovýstupuvyššínežhodnota
danýchvstupů.“
„Zdáse,žejsmenaněcopřišli!“řeklAdamstéměřdychtivě.Potézase
zvážněl.„Alenetuším,jakbychomtomohlizjistit.“
„Musímevytvořittrhiprokapitálovézboží!“prohlásilPetr.
„Jak?“
„Vsoučasnosti,Adamsi,rozhodujeCentrálníplánovacíkomiseotom,
kolikmábýtvyprodukovánorozličnýchkomodit.Pakpřidělívýrobní
kvótyjednotlivýmodvětvímapodnikům.Natomtozákladějsou
přidělenysuroviny,pracovnísílyatd.Tomůžemezměnit.Každátovárna
budemusetpoptávatsurovinyapracovnísílu–stejně,jakolidé
poptávajíspotřebnízbožínatrhu,apakbudousurovinyapracovnísíla
přidělenytomu,kdonabídnenejvíc!“
„Apřijakýchcenách,šéfe?Apřijakýchmzdovýchsazbách?“
„Přitěchnejvyššíchcenáchamzdovýchsazbách,kterébudou
nabídnuty!“
„Ačímbudoutytocenyamzdyplaceny?“
„Krabičkamicigaret…Předpokládám.“
Adamsvypadal,žemáonápadupochybnosti.„Budememíttolik
cigaret?“
„Nebudoumusetnabízetskutečnékrabičkycigaret,“navrhlPetr.
„Budemejenudržovatzáznamyotom,koliktohojedenpodnikdluží
druhémuakolikmánasvémfiktivnímúčtu.Jinýmislovy,cigarety
nebudousloužitanitakjakoprostředeksměny,jakospíšcobystandard
hodnoty.Umožnínámtovéstúčtysjednotnouaspolečnouměrnou
jednotkou.“
Adamsbylstálenapochybách.„Říkáte,žesurovinyaprácepůjdedo
tétovárny,kteránabídnenejvyššícenyamzdovésazby.Cozabrání
cenámamzdámvyletětaždonebes?“
„Pokudvedoucítovárnynabídnepřílišmnoho,pakjehovýrobní
nákladypřevýšíhodnotujehoproduktu;jehovstupypřevýšívýstupy.“
„A?“
„A–odvolámehoproneschopnost.“
„Akdyžvedoucínabídnepřílišmálo?“
„Taknedostaneanipráci,anisuroviny.“
„Takženesplnísvojivýrobníkvótunebonebudevyrábětvůbec?“
Petrsezarazil.„Předpokládám,žepakbychomhotakéměliodvolat
proneschopnost.“
„Šéfe,bylobyefektivnějšíjeposílatdonápravnéhotáboranebo
rovnoustřílet.“
„Zatakovýchpodmínekby,Adamsi,našivedoucímuselibýtskutečně
dobřívodhadovánítěchsprávnýchcen!“
„Přežitíschopnějších,šéfe.“
„Nebotěchsvětšímštěstím.“
Obabyliopětpotichu.
„Ne,“připustilPetrpochvíli,„bojímse,žemojeanalogienebyla
správná.Trhsespotřebnímzbožímmůžeexistovatjediněproto,žeto
zbožípatřílidem,kteřísihonavzájemvyměňují.Člověktedyvymění
danémnožstvíněčehozaněcojinéhojentehdy,kdyžsitohodruhého
skutečněcenívícenežtohoprvního–ataké,kdyžsimyslí,žejinde
neudělálepšíobchod.Aprojedincenenítěžkéříct,jestlizrovnateď
chcevícepivanebobrambornebočehokolivjiného.Alejestlimá
vedoucínabízetněco,coveskutečnostineníjeho,zaněcojiného,co
takéneníjeho…“
„Myslím,šéfe,“skočilmudořečiAdams,„žetensvůjnápadopouštíte
mocrychle.Jásinaopakzačínámmyslet,žejevelmislibný.Pokudbysi
vedoucímělinavzájemkonkurovatvnabídkách–“
„Mimochodem,Adamsi,takměnapadlo,odkudbyvlastněvedoucí
továrenvzalitycigarety,kterébymělinabízet?“
Nenapadloho,ženynísizAdamseutahujestejnouotázkou,kterou
hoAdamszastaviloněcodříve.
„No,možnábyjimmohlaCentrálníplánovacíkomisepřiděliturčité
hypotetickémnožstvíkrabek,kterébypakpřinabídkáchpoužívali.“
„Pakbynabídkakaždéhovedoucího,Adamsi,bylaomezená
množstvímcigaret,kterébymupřidělilaCPK?“
Adamspřikývl.
„Takpročsineušetřitstarosti,“řeklPetr,„anepřidělovatprácia
materiálpřímo,jakotodělámednes?Dělalibychomkoneckoncůtotéž,
jennepřímo.“
„Jeturozdíl,šéfe.Systémscigaretamibydaldalekovětšíprostor
iniciativějednotlivýchvedoucích.Sicebystálebyliomezenitím,žeje
jenurčitéomezenémnožstvízdrojů,okterémohoupožádat,pro
výrobukonkrétníhoproduktu,jehožvýrobajimbylapřidělena.Ale
aspoňbysenamístoCPKzačalionirozhodovatotom,vjakémpoměru
bypoužilisuroviny,strojeapráci,jestlibynahradilijedendruhsuroviny
jiným,atakdále.“
„Adamsi,tentosystém,tvůjsystém,bynefungoval.Teďvněmty
chybyvidímdocelajasně.Práceasurovinybyzkrátkašlytěm
nejnezodpovědnějšímanejneopatrnějšímvedoucímajejichnabídkami
bytakébylyurčenyceny.“
„Alešéfe,užjsmesipřeceřekli,žebychomtakovévedoucíodvolali
nebozastřelili!“
„Nenavrhlijsmealežádnépodnětyprodobrévedoucí.Pouze
extrémnítrestyproty,kteřísedopustíchyby.Avetvémsystémusejen
málokterýzvedoucíchbudemocivyvarovatchyby.Ti,kteříbudou
nabízetpříliš,budouzastřelenizato,žehodnotajejichvstupůpřevyšuje
hodnotuvýstupu,ati,kteřínebudounabízetdost,budouzastřeleniza
to,ženesplnísvévýrobníkvóty.“
„Můžemeodstupňovattresty,šéfe.Vedoucízastřelímejenzavelkou
chybu,zamaloujepouzeodvolámezfunkce.“
„Dobrá,“řeklPetrsarkasticky.„Takžekdyžhodnotavstupůpřevýší
hodnotuvýstupuo1nebo2%,budeodvolán,akdyžo100%,bude
zastřelen.Vjakémboděbudetahranicemeziodvoláníma
zastřelením?“
„Můžememítodstupňovanétrestyodnětísvobody.Zakaždýchpět
procentjedenroknápravnéhotáboranapříklad.“
„Uvažuješúžasnýmzpůsobem,Adamsi.Takjistěpřitáhnemenamísta
vedoucíchtynejtalentovanějšílidismírněsebevražednýmisklony.“
Adamssiněkolikrátšňupltabákuapřecházelpomístnostisematam.
„Taktenhlepřístupopustíme…MohlabycenystanovitCentrální
plánovacíkomise?“
„Ajakbyjestanovila?“
„Zkrátkaodhadem.“
„Odhadlaby,jakémajíbýtstovkyrozličnýchcen?“
Adamspřikývl.
„Ajakbypoznala,jestlitoodhadladobřenebošpatně?“
„Třeba,“řeklAdamspomaluaočividněsesnažilpřemýšletvprůběhu
svéřeči,„pokudbycenybylysprávné,výsledkybyukaždékomodity
ukázaly,žehodnotavýstupupřevyšujenáklady.Existovalaby
rovnováhamezinabídkouapoptávkoupokaždékomoditěatěmito
cenami.Alekdybybylystanovenécenysurovin,strojůnebopráce
špatné,hodnotavstupůbypřevýšilahodnotuvýstupunebobyhodnota
výstupupřevýšilahodnotuvstupůopřílišmnoho.“
„Jakbysalepoznal,kdesestalachyba,Adamsi?Kdybynapříklad
hodnotavýstupůpřevýšilahodnotuvstupůo„přílišmnoho“,jakbys
poznal,cotozpůsobilo?“
„Vědělibychom,šéfe,žejedennebovícevýrobníchfaktorůje
podhodnocených.“
„Ajakbyspoznal,Adamsi,kterýfaktortoje–práce,suroviny,stroje
nebopůda?Nebojakbyspoznal,kterákonkrétnísurovinatoje?Která
konkrétníprofese?Nebo–kdybytobyloněkolikfaktorů–jakbychom
věděli,kterétojsouaokolikjsoupodhodnoceny?“
Adamsneodpověděl.
„Ajakvůbecmůžešvědět,žeproblémbylvpodceněnívýrobních
faktorů?“pokračovalPetr.„Nemohlobytobýtzpůsobenovelmi
efektivnímmanažeremnebovelmiefektivnímetodouvýroby?Neboto
bylozkrátkaproto,žeonékomodity–relativněřečeno–nebylvyroben
dostatek?Apokudtobudeobráceněahodnotavstupůpřevýšíhodnotu
výstupu?Dostaneštentýžproblém.Jakbysmohlvědět,jestlibyl
problémzpůsobenpřeceněnímjednohonebovšechvýrobníchfaktorů
–ajestlitomutakbylo,takjakýmaokolik?Jakbysmohlvědět,žeto
nebylozpůsobenoobzvlášťneefektivnívýrobnímetodounebomálo
výkonnýmvedoucím?“
Adamsopětzůstalpotichu.
„Víte,“řeklnakonec,„zrovnajsemsinaněcovzpomněl.VCentrální
plánovacíkomisijejedenchytrýItal,géniuspřesmatematiku,sekterým
řešímněkteréproblémyvplánování.Ohromněsezajímáotenváš
volnýtrhsespotřebnímzbožím.Atenzamnouasipředtýdnempřišela
navrhlsystémoceňovánívýrobníhozbožíavýrobníchfaktorů.
Prohlašoval,žetocelémůžematematickyfungovat.“
„Pročjsimioněmneřekldřív?“
„Abychřeklpravdu,šéfe,tenkrátjsemnemělaniponětí,očemto
vlastněmluví.Téjehomatematicenerozumímanizamák,alekdyžjsme
včerazačaliformulovatnášproblémsvýrobou,takmitakézačalo
pomaludocházet,comělnejspíšnamysli.“
„Jaksejmenuje?“
„Baronio.“
„Zakaždoucenusnímmusímmluvit.“
Petrsepodívalnahodinky.„Zapatnáctminutbuduvečeřetuotce.
ZítravezmisoudruhaBaroniasseboukemně.“
KdyžAdamsodešel,vstoupildokancelářeSergej.„Jedenznašich
novýchstrážnýchbylodhalenjakoBolšenkovovůvagent,VašeVýsosti.
Jistětobylon,kdootrávilVašizmrzlinu.“
„Kdejeteď?“
„Pokusilijsmesehozadržet,alebránilseapřipřestřelcezahynul.
Došloktomuvkasárnáchpřesuliciasipředhodinou.“
„VíotomJehoExcelence?“
„Nemyslímsi,VašeVýsosti,žebybylovhodnéJehoExcelencis
něčímtakovýmrozrušovat.“
„Dobrá,Sergeji.“
Váhaodpovědnosti,kterounesu,pomyslelsiopětPetr,jepro
jednohopřílišveliká.
Většinunocizůstalvzhůru.
Kapitola28
„OBÁVÁMse,VašeVýsosti,žesvojemyšlenkynedokážupřesně
vyjádřitběžnouřečí,“řeklBaronio,„alepouzematematickýmisymboly.
Takjsemssebouvzaltentospis.“
Byltomalý,horlivěvypadajícíItal.
Petrsenatáhnulprospis.Alespoňpolovinaspisuseskládalaze
samýchmatematickýchrovnicsřídkýmivsuvkamivysvětlujících
poznámek.Petrzběžněprolistovalasipadesátstránek.Jehopohled
padlnajednunáhodnoupasáž:
Položmesiotázku,jestliCentrálníplánovacíkomisenemůže
měnitjednotliváγ´–zapodmínky,žeΣγ=1–abyzískalařaduγ´stakovýmekvivalentemtechnickéhokoeficientu,ženejen∑∆Φjerovennule,aleijednotlivé∆Φ´jsourovnynule…
Veskutečnostijednotliváγ´musíbýtfunkcíλ´asplňovatpodmínku,ževariaceλobsahujívariaceγ,cožječinírovnynule.
Funkceγtudížmusísplňovatpodmínky:
-rb+X(δγ/δλb)=0….,qm–rm+X(δγ/δλm)=0….,γQs–rs+X(δγ/δλs)=0
Petrzjistil,žejehomatematickéschopnostizadobu,cojenepoužíval,
poněkudzakrněly.Rozhodlsezačítodzačátku.Přečetlsiúvodní
stránkuazastavilse,kdyždošelktomuto:
6.Nechťmezidatyomnožstvíchrůznéhodruhukapitálu…
„Tím„kapitálem“myslíšco?“zeptalse.
„Užívámtentotermínvestejnémsmyslu,vjakémhopravděpodobně
užívaliKarelMarx,VašeVýsosti.Kapitálemmyslímkapitálovézboží
všechdruhů–včetněbalíčkůcigaret,pokudsepoužívajíjako
prostředeksměny–“
„A„kapitálovýmzbožím“myslíšco?“
„Kapitálovýmzboží,VašeVýsosti,mámnamyslivšechnyvyrobené
výrobníprostředky.“
Petrnanějpobaveněpohlédl.
„Frází„vyrobenévýrobníprostředky“jsemmyslelvýrobníprostředky
svýjimkoupůdyakapitálu(ovšemsezahrnutímhodnotyvylepšení
provedenýchnapůdě)aveškerékapitálovézboží,tedyveškerézboží
používanéprodalšívýrobu.Myslímtímnástrojevrukoudělníkůa
továrníbudovy,kterétvořístřechuprostrojeasuroviny,kterévstupují
dodokončenýchproduktů,aželeznice,pokterýchsevozímateriályz
dolůdohutí,zhutídotovárenaztovárendoobchodů.Aželeznicí
myslímhodnotuželezničnítratialokomotivanákladníchvagonůadep.
Adokapitálovéhozbožítakézahrnujinákladnívozidla,kterádoručují
zboží,asilnice,pokterýchtatovozidlajezdí–“
„Kapitáltedyznamenátotéžcokapitálovézboží?“
„Noano–praktickyano,VašeVýsosti.“
„Nemyslíš,žepoužívattakabstraktníoznačeníjako„kapitál“pro
konkrétnívěcitvořícíkapitálovézbožímůžebýtmatoucíazavádějící?“
„Ne,pokudjetoužívánoopatrně,VašeVýsosti.Jetourčitázkratka,
stejnějakokdyžpoužívámetermín„práce“jakkoznačenívšech
dělníků,takkoznačeníslužeb,kterétitodělníciposkytují.“
„Službadělníkůjekomoditou,aledělnícisamiosoběnejsou?“
„Tohlerozlišeníjesprávné,VašeVýsosti.“
„Takžetotéžslovo–práce–jevíceznačnéamůževéstkezmatkům?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„Takžebudelépe,kdyžsidámepozor,soudruhuBaronio,napoužití
takovýchabstrakcí.Napříkladtermín„kapitálovézboží“semidocela
zamlouvá,alemámpotížepochopit,jakmůžebýtužíváns
matematickoupřesností.Vezměmesiželeznicislokomotivoutáhnoucí
osobnívagon.PokudsevtomvagonupovezeJehoVýsostČíslo3,tedy
Adams,řekněmezMoskvydoLeningradunainspekcitamníchtováren,
pakbudoulokomotivaavagonkapitálovýmzbožím,tedyzbožím
použitýmnapodporuprodukce.Pokudaletatolokomotivapoveze
Číslo3donějakéholetoviskauČernéhomořenadovolenou,pakuž
nebudekapitálovýmzbožím,alespotřebnímzbožím,jetotak?“
„Předpokládám,žestriktněřečenojetopravda,VašeVýsosti.“
„Apokudjsoumístnostivněkterémdoměpoužíványjakoúřadovna
prokomisaře,tendůmjekapitálovýmzbožím,alepokudjsoujenjeho
bytem,jetospotřebnízboží?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„Apokudjsoumístnostipřesdenužíványjakokancelářeavnocijako
ložnice,jedůmkapitálovýmzbožímvedneaspotřebnímvnoci?“
„Tojepravda,VašeVýsosti.“
„Nenítedykapitálovézbožícelkemproměnlivýmkonceptem?“
„Předpokládám,žeje,VašeVýsosti.Alesnadjenproněkterédruhy
věcí.“
„Jakývlivtománatvojevýpočty?“
„Nejsoutakpřesné,alenemyslímsi,žebyjetozcelazneplatnilo.“
„Mámještějedenproblém,“pokračovalPetr.„Tadypíšeš„množství
různéhodruhukapitálu“.Cotím„množstvím“myslíš?“
„Tedy…Mysleljsem,žetobudejasné,VašeVýsosti.Vidíte,hnedza
tímpíšu:NechťjsourůznédruhykapitáluoznačenyS;T;…ažn.
CelkovámnožstvívtěchtoskupináchbudouQS,QT…“
„Tojsiměšpatněpochopil,“řeklPetr.„Ptámsenato,jakmám
rozuměttermínu„množství“.Mášrelativním„množstvím“namysli
relativníhodnotutohotozboží,vyjádřenouvnějakémtřetím
homogennímproduktu,jakojsoukrabičkycigaret?Napříkladže
lokomotivamáhodnotu600000krabekanákladnívagon25000
krabek,aprotoselokomotivavetvýchrovnicíchpočítájako24
vagonů?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„Pakaletvojerovnicevycházejípřesněztoho,nacobychomteprve
mělipřijít,“řeklPetr.„Jestlirozumímtomuhletvémuspisu,snažíšse
zjistit,jakécenybymělaCentrálníplánovacíkomisepřiřadit
kapitálovémuzboží,abyvýrobnínákladyodpovídalyhodnotě
spotřebníhozbožínatrhuaabychomtakmymělijistotu,ženeplýtváme
prací,kapitálovýmzbožímanipůdou.Pokudaletyhlerovnice
předpokládají,ženěkteréhodnotyvýrobníchprostředkůužznáme,pak
předpokládají,žeužznámeceny,kterébyjimmělybýtpřiřazeny.Tvoje
rovnicetakstojínatichémpředpokladu,žeuždopředuznámeodpověď
naproblém,kterýsesjejichpomocísnažímevyřešit…“
Baroniochvílimlčel.„Mojepředchozíodpověďnavašiotázkubyla
chybná,VašeVýsosti,“řeklnakonec.„Množstvímjsemmyslel
jednodušefyzickémnožství.“
„Měřenočím?“
„Hmotností.“
„Máštímnamysli,žesčítáštunyabstraktníchčihomogenních
lokomotivstunamiabstraktníchnákladníchvagonů,tunami
homogenníchtěžníchstrojů,tunamiabstraktníhopískuatunami
homogenníchhodinek?“
„Ne,jározlišujimezirůznýmidruhykapitáluanenásobímžádnýznich
cenouaždochvíle,kdy–“
„Máštímnamysli,ževážíškaždýdruhkapitáluzvlášť?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„Paktyrovnicepředpokládajíhomogenituuvnitřkaždéhodruhu
kapitálu?“
„Ano,Vaše–“
„Astaráporouchanálokomotivajetakceněnastejnějakonováv
perfektnímstavu–pokudvážíoběstejně?“
„Předpokládám,žetybychompočítalijakodvarůznédruhykapitálu,
VašeVýsosti.“
„Pakbyalekaždálokomotivabylajinýmdruhemkapitáluvzávislosti
nasvémstáří,opotřebovanosti,oprávkách,efektivitěatakdále?“
„Předpokládám,žeano,VašeVýsosti.“
„Tobyvyžadovalospousturovnic,kterébymělaCentrálníplánovací
komiseřešit,že?“
Baroniozůstalpotichu.
„Cenímsitvévynalézavostiazápalu,soudruhu,“řeklPetrnakonec,
„sekterýmijsizačalpracovatnatomtoživotnědůležitémproblému.
Alespoňjsizjistil,žetuproblémexistuje–adocelajasněchápeš,včem
spočívá–amyjsmesesČíslem3zatímnedostalionicdál.Nechnám
tukopiesvépráce.“
TenvečerPetrpečlivěstudovalBaroniůvspis.
„Nevím,jestlinaměvíczapůsobilaBaroniovachytrostnebojeho
slepota,“řeklpříštídenAdamsovi.„Bojímse,žesinevšimltoho,žejeho
rovnicepotichupředpokládajíznalostpřesnětěchvěcí,kterésesjejich
pomocísnažízjistit.To,cotyjehorovniceveskutečnostiříkají,je,že
kdybychomznalihodnotuxay,mohlibychomvypočítathodnotuz.A
pakpotichupředpokládá,žeznáhodnotyxay–nebožemástejné
množstvírovnicjakoneznámých.“
„Četljsemtudruhoukopii,conámtunechal,“řeklAdams.„Otevřeně
přiznávám,žejsemtamnerozumělskoroničemu.Alevšimljsemsi,že
seodkazujenaprácečíslaME-13-742,cožjedalšíchytrýItalv
Centrálníplánovacíkomisi,známýtéžjakosoudruhPatelli.Zdáse,že
jehopráceinspirovalaBaronia.Čekávpředpokoji.“
„Takhohnedpozvidál!“
Patellisúsměvemvstoupil.Petrnikdynevidělinteligentnějšítvář.
ŘeklPatellimuoBaroniověpráciaosvýchpochybnostech.
„Obávámse,VašeVýsosti,žetyobavyjsouoprávněné.Sámjsembyl
fascinovántrhemsespotřebnímzbožímasnažiljsemsezjistit,jestliby
sedíkyněmudalyvypočítatsprávnécenykapitálovéhozboží.Myslím,
žesystémsimultánníchrovniclzepoužítkvysvětlenítoho,courčuje
cenyzbožínatrhu.Aledospěljsemkzávěru,žetoutometodou
nedokážemenumerickýmvýpočtemdojítktomu,jakébymělysprávné
cenybýt…Vezměmesitynejpříznivějšípodmínkyprotakovývýpočet.
Předpokládejme,žedokážemepřekonatveškerépotížesezjišťováníma
shromažďovánímdat,žeznámevšechnyrelativnípreference
jednotlivýchlidí,žeznámevšechnyvýrobnípodmínkyvšechkomodit,a
takdále.“
„Užtojecelkemnereálnýpředpoklad.“
„Přesnětak,VašeVýsosti;natobychtaképoukázal.Aleikdybychom
přijalitutohypotézu,nestačilobytokúspěšnémuvyřešenínašeho
problému.Vypočítaljsem,žepro100lidía700komoditbudeexistovat
70699podmínek.“
Adamssezasmál.
Patellipokračoval.„Kdybychomveskutečnostivzalidoúvahy
všechnyokolnosti,kteréjsemzanedbal,točíslobybylomnohemvětší.
Alezatěchtozjednodušenýchpodmínekbychommuselivyřešitsystém
70699rovnic.“
„Ašlobyto?“zeptalseAdams.
„Ne,VašeVýsosti,topraktickypřekračujemocalgebraickéanalýzy.“
„Zapředpokladu,žebychommělijen700rozdílnýchkomodit,“řekl
Petr,„amělibychomvytvořitplánpropopulacio1000000000
obyvatel,kolikrovnicby–zaoněchzjednodušenýchpředpokladů–
bylopotřebavyřešit,abychomdostalisprávnécenykomodit?“
Patellimávlrukama.„Tobychomsedostalikčísluvblízkostisedmi
setmiliard…Aityhlepředpokladyjsouhroznězjednodušené.Existuje
tolikrůznýchstavůkaždékomodityatolikrůznýchmíst–“
„Anemuselybysetyrovniceměnitalespoňkaždýden,“pokračoval
Petr,„protožesenabídkaspoptávkouapreferencekaždéhočlověka
neustálemění?“
„Tozajisté,VašeVýsosti.“
„Ikdybytedyčlověkznalvšechnytyrovnice,nenívlidskýchsiláchje
vyřešit?“
Patellipřikývl.
„Měljsempodezření,žemilionyrůznýchpředmětůapreference
milionůrůznýchlidínelzeuspořádatdonějakýchsmysluplných
matematickýchrovnic,“řeklPetr.„Aipokudbychodhlédlod
ohromnéhomnožstvítěchtorovnic,stálemámpodezření,žebyvšechny
bylyčistěhypotetické;nikdybychomnedokázalisjistotouříct,žese
meziniminajdejediná,kterábyskutečněpopisovalafakta.Jelikožnikdy
nemůžemevědět,jaképreferencebudečlověkvbudoucnumít,atoani
tehdy,kdyžjsmetímčlověkemmysami.Ataksimyslím,žejakkolivse
tamyšlenkamůžezdátsvůdná,nedokážemematematickypředvídat
lidskéjednání.Zdánípřesnýchvýsledkůjeiluzorní.Abyltonášvelký
ruskýmatematikalogikBertravitchRusselevský,kterýkdysidefinoval
ryzímatematikujakopředmět„vekterémnikdynevíme,očem
mluvíme,aanijestlito,coříkáme,jepravdou“.Atakmivšechnyty
impozantnírovnice,kteréjstesBaroniemdalidohromady,nakonecjen
říkají,žekdybychomvědělitoatohle,takbynezbytněnásledovalotoa
to.Ale–“
Výmluvněseodmlčel.
Patellipokrčilrezignovaněrameny.
„Itakvámděkujemezasvětlo,jakéjstenaproblémvrhli,“řeklPetr.
Kapitola29
PROCHÁZELokolořadyvyhublýchstvořenívešpinavýchhadrecha
prohlíželsipečlivějejichprázdnétváře.Užviděltisícetěchtotváří,
kterédřívebylymužiaženami.AleaniEdit,aniMaxwellmezinimi
nebyli.
Aninečekal,žebyjenašel,alecokolivbylolepší,nežsedětzastolem
ačístpesimistickáhlášenízdruhéruky,kterýmnevěřil.Alespoňsám
něcodělal.NatýdentajněproklouzlzMoskvy,nechalsvépovinnostiv
Adamsovýchrukouanavštívilvšechnynápravnétáboryvoblasti.Bylo
tomarné.Tohlebylposlednítábor,poslednířada.
„Nerozumímvám,šéfe,“řeklAdams,kdyžprobíralivýsledkysvé
odpoledníkonference.MluviloPetrověnegativnímpostojikBaroniově
návrhu.„Toužiljsteporeformáchateďodmítátejednuzadruhou,aniž
bystejevůbecvyzkoušel.“
„Mělbychvyskočitzokna,“opáčilPetr,„abychsivyzkoušel,jestlisi
nenatluču?“
„Bezpochybyjsouvěci,šéfe,kterémůžemedopředuznát,aniž
bychomjezkoušeli–obvykleproto,žejsmeněcopodobnéhozkoušeli
vminulosti.Alenemůžetevědět,kčemuvšemubymohlodojítu
konkrétníreformy,anižbystejivyzkoušel.“
„Tobyloprávěpodstatoutvýchnámitek,Adamsi.Mojesnahazavést
osobnísvoboduademokraciiskončilažalostnýmselháním.Adokudse
kolembudepotloukatBolšenkov,nemohusivícselhánídovolit.“
„Aleváštrhspotřebitelskéhozbožíbylvelkýmúspěchem!“
„Acotedynavrhuješ,abychomzkusili?“
„Zkritizovaljstemůjnávrhnasystém,kterýbyvedoucípřísnětrestal
aneposkytovaljimžádnépodněty.Pročtedynevyzkoušetnějaký
systémpodnětůprovedoucí?“
„Jakotřeba?“
„Dejmetomu,ževedoucínějakétovárnyzvládnevyrobitvýstupyo
většíhodnotěnežvstupy.Pročmunepovolit,abysiponechalrozdíl?“
„Celýrozdíl?“
„No,polovinu…Nebonějakéfixníprocento.“
„Akdyžbudesituaceobráceně,Adamsi,ajehovýstupbudemenší
nežvstupy?Budemusetuhraditztrátu?“
„Přesnětak.“
„Akdyžnebudemítdost?“
„Paknastoupísystémtrestů,šéfe.Vyhazov,nápravnýtábor,když
budeztrátaobzvlášťvelká,poprava.“
„Obávámse,Adamsi,žebytomocnefungovalo.Ziskyaztráty
jednotlivýchtovárenbytotižznejvětšíčástišlynavrubnikoliv
schopnostívedoucích,alearbitrárníchcen,kterébystanovilaCentrální
plánovacíkomiseprosuroviny,práciavýrobky,kterébytovárna
produkovala.Stručněřečeno,nezáviselybyziskyaztrátyjednotlivých
továrenpředevšímnacenách?Atojsmezasezpátkyunašeho
původníhoproblému.“
„Alecenovýsystémprospotřebnízbožíužmáme,šéfe,takpročho
nemůžememítiprovýrobníprostředky?“
„Zprostéhodůvodu,Adamsi.Spotřebnízbožívlastníjednotlivci,kteří
jesměňujíjenvtěchpoměrech,jaképrosebeosobněpovažujíza
výhodné,zatímcovšechnyvýrobníprostředkyvlastníStát.AStátje
nemůžeprodávatakupovatsámodsebe.“
„Alepročne,šéfe?Pročbyjednatovárnanemohlaprodávatdruhéa
nakupovatodtřetí,ikdyžjsouvšechnyvevlastnictvíStátu?“
„Protožebycenybylyarbitrární,fiktivníanesmyslné.Centrální
plánovacíkomisesizkrátkanemůžehrátnatrh;nemůžesihrátna
cenovýsystémtak,jakosidětihrajínadomácnost.Abycenyatrh
mohlyplnitsvojifunkci–ukazovatnámrelativníhodnoty,které
uživateléaspotřebitelévěcempřikládají–musíbýtopravdové.Náš
současnýsystémrozdělovánímateriáluapráce,systémrozhodovánío
tom,jakvelkébykaždéprůmyslovéodvětvímělobýtakolikproduktu
mávyrobit–tojealespoňkontrolovatelnýplán.Nemusísicedávat
lidemprávěto,cobysamichtěli,alejetolepší,nežarbitrárnězafixovat
náhodnécenyapakjensledovat,jakébizarníanepředvídatelné
výsledkyztohovznikají.“
Adamsovakritika,žeodmítánávrhy,anižbyjevyzkoušel,alePetra
trápitnepřestala.Oněkolikdnípozdějipřišelsmyšlenkou,kterávněm
zrálaužnějakoudobu.
„Jedenznašichproblémů,Adamsi,jeten,žesesnažímeplánovatv
přílišvelkémměřítkuavícvěcí,nežjelidskýmozekschopenpojmout.
Snažímeseplánovatvšechnaodvětvíajejichvzájemnévztahypocelém
světě.Pročbynemohlipracujícívkaždémodvětvíkontrolovata
plánovatsamiprosvojevlastnítovárny?Tobyznamenalo
decentralizaciarozděleníproblémudolépezvládnutelnýchjednotek.“
„Tennápadmáněcodosebe,šéfe…Alemohlbypřinést
nepředvídanévýsledky.“
„Přesnětak,“řeklPetr,„aprotohotakyvyzkoušíme.“
„Aletyvýsledkybymohlybýtšpatné,cožbyBolšenkovovidalo
příležitost,nakteroučeká–“
„Vyzkoušímetonejdřívvmalémměřítkuavnějaképrovinciidaleko
odMoskvy.Izolujemetenobvodtak,abysežádnáinformacenedostala
dovnitřaniven,dokudsinebudemejistiúspěchem.“
„Užjsteserozhodl,šéfe,kdosestanenašímpokusnýmkrálíkem?“
„CotřebaSovětskárepublikaPeru?Tajedostdaleko.“
AtaksePetrvydalosobnědoPeru,abydohlíželnasvůjexperiment.
Drželsvůjvýletvtajnosti,zdvojnásobilstrážeokolootce,nechal
sledovatBolšenkovovypřívržencevMoskvěazanechalAdamsovi
vedeníVítěznéhosvěta.
Nasamotnémzačátkunarazilnaneočekávaněobtížnýproblém.
Chtěl,abykaždéprůmyslovéodvětvíbylonezávisléaspravovalose
samo.Alecoodvětvívlastněbylo?Kdezačínaloakdekončilo?Mělo
jednoodvětvíobsahovatjenměděnédoly?Neboihutě?Neboi
výrobceměděnýchdrátů?Nebobylivýrobcidrátů–aťužjevyráběliz
mědi,hliníkunebooceli–samostatnýmodvětvím?Mělibybýtpěstitelé
cukrovétřtinydánidohromadyscukrovýmirafinerieminebos
ostatnímizemědělci?Jsouvýrobcibotčástíkožedělnéhoprůmyslu
nebooděvníhoprůmyslu?Nebosnadtvoříodvětvísamoosobě?Mají
truhlářipatřitkestavebnímuprůmysluneboknábytkářskému?
Tytoproblémysklasifikacíbylynekonečné.Zdálose,žesenedá
uplatnitžádnýobecnýprincip.Praktickykaždérozhodnutínakonec
byloarbitrární.
Kdyžnakoncipřišlikomisaři,kterépověřiltoutoprací,spadesáti
sedmirůznýmiodvětvími,Petrjepožádal,abytopřeklasifikovalina
rovnoupadesátku.
Dočelakaždéhoodvětvíbylijmenovánidočasnívedoucí.Někdose
smyslemprohumorjimdalpřezdívku„carové“.Každémuodvětvípak
bylořečeno,abysezorganizovalotakovýmzpůsobem,jakmutopřijde
vhodné,azároveňtak,abykaždýdělníkměljedenhlas.Odvětvímohlo
rozhodnoutosvévýrobě,cenách,délcepracovníhotýdneapracovních
podmínkáchzaměstnanců.
NěkteřízPeruáncůnazvalitentosystém„syndikalismem“,dalšípak
„cechovnímsocialismem“.
PetrsepakvrátildoMoskvyseslibem,žepřijedezašestměsíců,aby
sepodíval,jaknovýsystémfunguje.Utřechnejvyššíchkomisařůnechal
tajnýkód,kterýmhoměliinformovat.
Nežuplynulydvaměsíce,obdrželurgentníkabelogram,žádajícíjeho
okamžitýpříjezd.
KdyžsedostaldoPeru,nalezlzdechaotickousituacihraničícís
občanskouválkou.Prvnívěcí,kterouvšichnidělníciudělali,bylo,že
všemostatnímzakázalivstupdojejichodvětví.Všechnaodvětvítotiž
rychlepřišlanato,žetynejvýhodnějšípodmínkyprosměnubudoumít
právětehdy,kdyžbudejejichzbožírelativněvzácné.Konkurenčníboj
takmístokconejvětšíprodukcisměřovalkevzácnosti.Dělnícisive
všechodvětvíchodhlasovávalikratšíakratšípracovnídobu.Každé
odvětvísvojiprodukcizadržovalonebovyhrožovalo,žejiúplnězastaví,
pokudzazboží,kteréprodukuje,nedostanepožadovanoucenu.
Petrbylrozčílený.Svolalněkolikschůzísyndikátůreprezentujících
každéodvětvíatamjevelmiostřekritizovalzasobeckosta
krátkozrakost,sekterými„zneužili“privilegia,kteréjimudělil.
Kdyžsialevylilzlostapodívalsenazáležitostschladnouhlavou,
zaujalobjektivnějšípostoj.Bylnucenpřipustit,žetobylahlavnějeho
chyba.Výsledkybylyvsystému,kterývytvořil,inherentní.Dovolil
každémuodvětví,abysestaloneomezenýmmonopolem.Čím
důležitějšíanenahraditelnějšízbožívyrábělo,tímvětšíbylajehomoc
vydíratostatní.Představa,ževýrobaexistujehlavněproprospěch
vyrábějících,bylavtomtosystémutakéinherentní–nyníalejasně
viděl,žejedinýmospravedlněnímprodukcejeto,coposkytuje
koncovýmspotřebitelům.
Zrušiltedycelýsystémanařídilobnovucentrálníhoplánováníz
Moskvy.
Bolšenkov,jaksepozdějidozvěděl,dostalzprávyoexperimentuio
jehoselhání,alenaštěstínemělzpůsob,jakjezveřejnit.Petrděkoval
svéšťastnéhvězdě–aAdamsovýmradám–žesinechalkontrolunad
sdělovacímiprostředky.
Jakoekonomickýreformátorovšemsvojeselhánínesltěžceaupadl
dohoršídeprese,nežjakoukdycítil.
Paknáhle,jednohovečerauklavíru,kdyžsipřehrávalBachovufugu,
hotoudeřilojakoblesk.Zastavilseuprostředkomplikovanépasáže.
Jehomyslsevrátilakotázce,kteroumupoložilAdams:„Proč
nemůžememítcenovýsystémprovýrobníprostředky?“Amyslelna
svojivlastníodpověď:„Protožespotřebnízbožívlastníjednotlivci…
ZatímcovýrobníprostředkyjsouvlastněnyStátem.“Samozřejměto
bylasprávnáodpověď…Alenebylatuodpověďnaodpověď?…
Ano,byla!PročnanisAdamsemnepřišli?Onznalodpověď!Výrobní
prostředkypřecenemusíbýtvevlastnictvíStátu!
Bylopozděvečer,alevyběhlbezpláštěabezkloboukuzesvých
pokojů,sjelvýtahemdopřízemí,gestemzahnalstrážeuhlavního
vchoduaběželsámkolemčtyřblokůkdomu,kdebydlelAdams.Vytáhl
hozpostele,poklepalhopozádechaobjal.
„Našeljsemodpověď,Adamsi!“vykřikoval.„Našeljsemodpověďna
všechnynašeproblémy!Našeljsemklíč,kterýodemknevšechno:
Soukromévlastnictvívýrobníchprostředků!“
Kapitola30
DOKONCEiAdamsprojevilopatrnýentuziasmus,kdyžmuPetr
vysvětlilvšechnydůsledky,kteréodsvéreformyočekával.
„Okamžitěpřikážemejejízavedení,“řeklPetr.
„Ne,šéfe.Tojepřílišrevoluční.Nejdřívbudememusetuvědomit
politbyro.“
„AleBolšenkovbudeurčitěproti,Adamsi!Apravděpodobněovlivní
celépolitbyro.Držívrukouvšechnytrumfy.Nejspíšřekne,žejemůj
plánnový,nevyzkoušený,revoluční…Dokoncebymohlříct,žeje
protimarxistický!“
„Nemyslíte,šéfe,žejedocelaprotimarxistický?“
„Toměteďnezajímá,Adamsi.Zajímámějento,jestlibudefungovat.
Pokudtopředložímepolitbyru,taknástonenechajízkusitanikdyseto
nedozvíme.Nesvolávaljsempolitbyro,kdyžjsemzavádělsystém
svobodnésměnyspotřebníhozboží.Jakmilealebylzaveden,byloto
velkévítězství.“
„Musímpřiznat,šéfe,žeasijenprotoseprotinámBolšenkovještě
nepohnul.Ale–“
„Takjednejmeokamžitě,“řeklPetr.„Tojenáštrumf.Jetotak
důležité,takrevoluční,žetozavedemesvelkýmifanfárami.Pronesuv
rádiucelosvětovýproslov.Mělbychsihohnedsepsat.Přikážemeho
vydatvNovépravděavšechnovináchveVítěznémsvětěvmomentě,
kdyzačnumluvit.Vytisknememilionyletáků.Vymyslímeslogany…“
Pustilisedopráce.Petrzačalsepisovatsvůjprojev.Vysvětlilvněm
svůjplánajakévelkévýhodypřinese.Detailybudouvyřešenypozději.
Místotoho,abyvšichnidohromadyvlastnilijednumiliardtinuvýrobních
prostředkůveVítěznémsvětě,budenynímítkaždývosobním
vlastnictvísvůjnástrojneboalespoňkonkrétníprocentozkonkrétního
stroječitovárny…
Petrdálevysvětloval,cototovlastnictvíbudeznamenat.Budeto
systémprávochraňovanýchvládou.Každýjednotlivecbudemítprávo
využívatsvůjmajetektak,jakuznázavhodné.Nebudemusetčekatna
pokynyzCentrálníplánovacíkomise.Budeseosvénástrojemoci
dobrovolněpodělitsdruhými,„pronajmout“jenebojesměnit,kdyžse
natomvzájemnědohodnou…
Bylotohohodně,cochtělvtěsnatdopůlhodinovéhoprojevu.Jakmile
byltexthotový,Petrhorozeslaltřidnypředsvýmplánovaným
rádiovýmvystoupenímdovšechkoutůVítěznéhosvěta,abymohlbýt
všudeuveřejněnnaráz.
NajedenznásledkůovšemPetrnepomyslel.Jednucyklostylovanou
kopiiprojevu,kterápřišladokancelářeNovépravdy,okamžitědostaljejí
editorjménemOrlov.PetrbyloficiálnímStaleninovýmzástupcem,atak
bylOrlovochotnýpřistoupitnanovéuspořádání.Připravenýprojevale
četlsevzrůstajícímstrachemapotomhodoneslpřímoBolšenkovovi.
Tenhočetlschladnouzuřivostí.
„Tojevrchol!“oznámil.„Tohomladéhoidiotamusímezastavitza
každoucenu!“
PetrsAdamsembylinasvépravidelnéodpoledníporaděve
Staleninověkanceláři.
„Dalšímkrokembude,“řeklPetr,„povolatPatellihoaBaroniaa
nechatjevypracovatdetailynašehonovéhosys-“
Adamsvyskočil.„Tobylyvýstřely!“
„Myslím,žejsemslyšelvýstřely,“řeklPetrapomalusezvedal.
Chvilkunasebezaraženěhleděli.
DomístnostivpadlSergejsvyděšenýmvýrazemvetváři.„Jeho
Excelencebylapostřelena!Umírá!“
UtíkalidoStaleninovyložnice.Staleninleželvposteliatěžcedýchal.
Skrzepokrývkuprosakovalakrev.Petrpřekročilnehybnétělo.
„Kdojeto?“zeptalseapohlédldolů.
„Tojevrah,VašeVýsosti,“odpověděljedenzestrážných.„Patřík
Bolšenkovovýmlidem.“
„Zavolalijsmedoktory,“řeklSergej.„Budoutuzaokamžik,ale–“
Bezmocněpokrčilrameny.
Petrsesklonilnadumírajícímmužem.„Otče!“
Otechochytilzarukuanaléhavěnanějpohlédl.Snadlidskýmúsilím
zesebevypravil„Na–nah–nahrávka!“
Nahrávka!Petrjemněstisklotcovurukuasklonilse,abyhopolíbilna
čelo.
„Rychle!Teďnesmímeztratitaniokamžik!“
BěželizpátkydoStaleninovykanceláře.Petrnatrezorunastavil
kombinaci,vytáhlklíčzkapsyaodemklmaláocelovádvířkaod
prostoru,kdebylauloženanahrávka,kterouStalenintakprozíravě
vytvořil.Kjehopřekvapenísemutřáslyruce.
NahrávkaZ!Petrjiopatrněvytáhlaprohlédlsiji.Tohlemůžezměnit
dějinyVítěznéhosvěta!
Sergejnechalpřistavitautomobil.PetrsAdamsemsjelidolů
soukromýmvýtahem.
Přijelipředbudovurozhlasu.
Předvchodemstálařadavojáků.Poručík,kterýjimvelel,odháněl
každého,kdochtělprojítdovnitř.AdamssPetremzamířilipřímok
němu.
„Mámrozkaznenechatnikohovejít!“
„Tyhlupáku!“řeklAdams.„Nepoznávášnás?JájsemJehoVýsost
Číslo3atotojeJehoVýsostČíslo1-A.“
Naporučíkovětvářiseobjevilzmatenývýraz.„AleVašeVýsosti,
mojepříkazyjsounenechatprojítnikoho.“
„Nikoho?“
„NikohomimoČísla2alidízjehodoprovodu.“
„Čírozkaztoje?“
„Méhoplukovníka,VašeVýsosti.“
„Ajménemkohobyltenrozkazvydán?“zeptalseAdams.„Mátejeho
kopii?“
„Ne,VašeVýsosti.Jsoutojenústnírozkazy–“
„Pochopiljsiješpatně.Kdybysjedostalpřímo,vědělbys,žejsouto
příkazyČísla2vydanéjménemČísla1nanávrhsamotnéhoČísla1-A.
Alechválímtězatvojiuvědomělouslužebníhorlivost.Nenechášprojít
nikohomimonásaČísla2.UžČíslo2dorazil?“
„Ne,pane.“
„Vpusťtehookamžitě,jakmiledorazí.Mámužstvonabitézbraně?“
„Ano,pane.“
„Dobře.Vypálíteslavnostnísalvu,jakmileseČíslo2objeví.Tobude
signálprozahájeníceremonie.“
„Ano,VašeVýsosti.“
Poručíkvypadalnavážkách.OčividněsebálnechatPetrasAdamsem
projít,stejnějakosebáljezadržet.Adamsšelkautu,zamumlalněkolik
pokynů,řidičpřikývlaodjel.
PetrsAdamsemvešlidobudovy.
„Tobyloochlup,“řeklPetr.„Prokázaljsivelkoupohotovost.Báljsem
se,žesenanásBolšenkovnachystallépe.“
„Předpokládaljsem,šéfe,žesinetroufnevydatpříkazypřímoproti
nám.Tímbydopředuodkrylkarty.“
Vyjelivýtahemdodesátéhopodlaží.Prošlidohlavníhostudiaskrze
řadudveříakrátkýchchodeb.Našlitamhlasatele,jakoznamujedo
mikrofonu:„…přesněvečtyřihodinyproneseČíslo2oznámenínejvyšší
důležitosti.Budepřenášenodovšechstanicvevropskýchaamerických
republikách.“
Adamspotichusignalizovalhlasateli,abypřestal.
Tensenaněpodívalzmateněasobavami.„…Teďsipustímetrochu
hudbyoslavujícíkonectřídníhoboje…“Skrzeskleněnoutabulidal
pokyntechnikůmvřídícímístnostiapočkalnasignál,žejemikrofon
vypnutý.
„AleJehoVýsostČíslo2miřekla,žedorazíjenjehoskupinaažeon
dnesbudejedinýmmluvčím.“
„Ne,ne,ne,“řeklAdams.„Tomuseliněkdepoplést.Číslo2má
pronéstjenzávěrečnýproslov.Hlavnímoznámením–hlavním
důvodemtohotoprogramu–jeproslovsamotnéhoČísla1.Jámám
pronéstúvodnířeč,paksepustínahrávkasproslovemČísla1.1-A
řekneněkolikslovauvedeČíslo2.…Podívejmese.Jakýmámečas?“
Podívalisenahodinyvestudiu.„Sedmnáctminutdočtvrté.Dobře.
Začnemepřenospřesněvetřičtvrtě.“
„AleproslovČísla2jenaplánovanýpřesněnačtvrtou!“
„Tojesprávně.Patnáctminutpředtímpronesuúvodnířeč,bude
přehránooznámeníČísla1aČíslo1-AuvedeČíslo2.…Nevinímvász
oznámeníšpatnéhočasu.Celoutuhlezáležitostpěkněpopletliv
oddělenípropagandy.DalitamČíslu2špatnéinstrukce,atakpřijede
později…“
„Nemůžemepočkat,neždorazí?“zeptalsehlasatel.
„Alebudetadyvčas,abypromluvilvečtyři.Podívejte!Jetřičtvrtě.
Oznamtemůjprojev.“
Hlasatelsignalizovaldokontrolnímístnosti,abyvypnulihudbu.
Přistoupilkmikrofonu.Petrpošpičkáchpřešelkolemskleněnétabulek
technikům.PředaljimStaleninovunahrávkusinstrukcemi,abyjina
Adamsůvsignálspustili.Pakpotichupřešelstudioapotom,cose
povzbudivěusmálnahlasatele,prošelskrzeněkolikdveřínahlavní
chodbu.
Kdyžvyšelnachodbu,uslyšelsalvuzpušek.Bolšenkovsesvou
skupinouprávěpřijeli.
Potichuzamkldvojídveředostudiaadalsiklíčdokapsy.
KdyžsePetrvrátildostudia,Adamsprávěmluvilpředmikrofonem.
„…ateď,drazísoudruziasoudružky,jemouctíuvéstnašeho
milovanéhovůdce,DiktátoraVítěznéhosvěta,Číslo1,JehoExcelenci–
Stalenina!“
Nahrávkazačínalaúvodnímitóny„Marxi,ochraňujDiktátora“.
ApakseozvalStaleninůvhlas.
„Soudruziasoudružky!To,covámdneschcisdělit,jevelice
bolestivé,budutedystručný.Mojidoktořiměvarovali,žebřemenomé
prácebypodlomilomézdravíaukončilomůjživot.Kdybyšlojenomůj
osud,takovévarováníbyměnemohloodraditodplnéhopracovního
nasazení,jakjistěvšichnivíte.Zdeovšemjdeomírabezpečnostve
Vítěznémsvětě.Musímsetudížujistit,žemocbudepředánadotěch
správnýchrukou.JmenujitímtoPetraUldanova,kterývtakovékrátké
doběprokázaltolikschopností,svýmnástupcemaDiktátorem
Vítěznéhosvěta.BudetentopostzastávatpodjménemStaleninII.
Žádámvšechnysvévěrnépodporovatele,všechnysoudruhyve
Vítěznémsvětě–samozřejměvčetněvšechčlenůpolitbyra–abyse
věrněsemklikolemStaleninaII.Obzvláštěmětěší,žetentokrokmá
jakovždyloajálnípodporuČísla2,JehoVýsostiBolšenkova.Byltoon,
kdopoprvépředneslnávrh,žebyPetrUldanovbylmýmideálním
nástupcem.TatovelkodušnostsoudruhaBolšenkovajehodna
zdůraznění,protožejednouprovždyvyvrátíošklivépomluvy,žesipřeje
veškeroumocuchvátitprosebe…RezignujitedynaDiktátora
Vítěznéhosvěta.Dalším,kohouslyšíte,budeStaleninII.,vášnový
Diktátor.…Diktátorabdikoval.AťžijeDiktátor!“
BěhemtěchtoposledníchslovPetrzaslechltlumenézvukybušenína
prvnívnějšídveředostudia.Slyšeljejenproto,žejeočekával.Kvůli
zvukovéizolacistudiasihlasatelaniAdamsještěničehonevšimli.
ZatahalAdamsezarukávapokynulmuhlavouvesměruzvuku.Adams
porozuměl.
Bušenízesílilo.Nynísihovšimlhlasatelazmateněsedívalkedveřím.
Ozvalosetlumenézapraskání–vnějšídveřebylyvylomeny.Začalose
ozývathlasitébušenínavnitřnídveřestudia.Hlasatelsejepokusil
otevřítapakseotočilnaPetra:„Vyjstejezamkl!“
Petrovšemzatímpřistoupilkmikrofonuanavázaltam,kdehlasjeho
otceskončil.Nehrálahudba,kterábylazapsánavpřipravenémscénáři,
alePetrzačalbezní:
„Shlubokýmpocitempokory,soudruzi,přebírámohromnou
zodpovědnostDiktátoraVítěznéhosvěta.Napřáníanapočestmého
velkéhootcesenyníujímámtituluStaleninII.–“
Dveřestudiaserozletělydokořán.Dovnitřvpadlidvavojáci,za
kterýmivešelplukovník,kteréhoPetrneznal,pakmaršálZachačevskýa
nakonecBolšenkov.
„Zadržteje!“přikázalBolšenkov.
JedenzvojákůchytlPetrazalevézápěstí.DruhýpopadlAdamse.
Bolšenkovpřistoupilkmikrofonu:„TadyjeBolšenkov,vášnový
vůdceaDiktátorVítěznéhosvěta.To,cojsteprávěslyšeli,bylobrovský
podvod.Dvazrádci,dvavzteklípsi,dvanejšpinavějšíčervi,cokdyžili
veVítěznémsvětě,seprávěpokusiliostátnípřevrat.To,cojsteslyšeli,
nebylStalenin,alepouhánahrávkazručnéimitacejehohlasu.Dva
notoričtízrádci,známípodjményAdamsaUldanov,právězavraždili
vašehomilovanéhovůdceStalenina.Tutonahrávkuužměli
připravenouatéměřbyuspěli,kdybychjejichplánynepřekazil.Brzysi
vyslechnetepřiznánítohotoAdamseaUldanova–“
BleskovýmpohybemvytrhlPetrpistolizotevřenéhopouzdravojáka,
kterýhodržel,anamířiljinajehohruď.
„Nechmějít,“rozkázalmu.
Vojáksepokusilzmocnitpistole.Petrstisklspoušťanazemdopadlo
mrtvétělo.VtuchvíliužPetrmířilnadruhéhovojáka,kterýsahalpo
svézbraniapřitomstáledrželAdamse.
„Rucevzhůru!“Vojákjepomaluzdvihl.„Vezmisijehozbraň,Adamsi!“
VšichnivčetněBolšenkovanynízdvihliruce.
„Odsudsenedostanete,vyblázni,“řeklBolšenkov.„Celábudovaje
obklíčena!“
„Takumřemevboji,“řeklPetr.„Ustupte!“
TeďdošelkmikrofonuPetr.„TadyjeStaleninII.,vášnovýDiktátor.
Bolšenkovjeskutečnýmvrahemajsouotomnezvratnédůkazy–“
Adamshozatahalzarukávaodvedlhokevstupudokontrolní
místnosti.Udržovaličtyřimuževšachu,dokudzasebounezamklia
nezatarasilidveře.Adamspakšelkvýchoduzkontrolnímístnostido
chodby.
„Pojďtezamnou,šéfe.Játotadydobřeznám!“
Proběhlichodbou.Dvastrážnípředdveřmistudiananěvystřelili.
AdamsstřelbuopětovalasPetremproběhlidodalšíchodbyhlídané
dalšímvojákem.Tenzdvihlpistoli,vystřelilaminul.Adamsvystřelila
vojáksesvalilnazem.
„Rychle!“AdamszavedlPetrakocelovýmdveřím,kterézasebou
zatarasili.
„Tohlejepožárníschodiště!“seběhlidesetpaterdolůdopřízemí.
Dveřepřednimibylyzavřené.
„Určitětotadyhlídají,“řeklAdams.„Schovejtesizbraňdokapsya
nechteměmluvit!“
Rázněotevřeldveře.Voják,kterýstálpřednimi,seokamžitěotočil.
„Kdotadyvelí?“vykřiklAdamsrozkazovačnýmtónem.Spolus
Petremserozhlédlisematam.Předvchodemstálomužstvoosmi
vojáků.
„Játadyvelím,“řekljedenznich.„Desátník3I.“
„Kdejeporučík?“požadovalAdams.„Chcimluvitsporučíkem.“
„Poručíkjeupředníhovchodu,pane.NauliciAnyPaukerové.“
„VašimužimajíokamžitěnaklusatkJehoVýsostiČíslu2dodesátého
patra!“
„Alenašerozkazyjsoustřežitzadnívchodanenechatnikohovyjít!“
„Kdovámdaltyrozkazy?“
„Poručík,pane!“
Adamsnetrpělivěrozhodilrukama.„Tohlenepůjde!“řekl.„Vašimuži
jsouokamžitězapotřebívbudověvdesátémpatře!“
„Alemojerozkazy,pane,jsou–“
„Povímti,coteďuděláme,“řeklAdamsrychle.„Nechtusvoje
mužstvoapojeďsnámikporučíkovi,abychhomohlinformovat.“
Petrsináhleuvědomil,žepřednimičekájejichvůz.Taktohlepředtím
říkalšoférovi!TenstarýlišákAdams!Bylatojistětatovychytralost,
kteráhovyneslaaždopoziceČísla3!
DesátníkspolusAdamsemaPetremnastoupildoauta.Řidič
okamžitěnastartovalanabralrychlost,neždojelikprvnímurohu.Pak,
místoabyzabočildopravakpřednístraněbudovy,divocezahnul
doleva,ažpneumatikyzakvílely.
„Hej!“vykřikldesátník.„Toješpatný–“
Cítil,jakhoněcotlačídozadatakédobřicha.Pohlédldolůauviděl
Petrovupistoli.
„Zůstaňvklidu,“nařídilmuAdams.„Vezmětemuzbraň,šéfe.“
Petrjivzal.
Autoseřítiloulicemisezapnutousirénou.Byltovůzvrcholných
představitelůStátuavšichnisemuklidilizcesty.Dopravnípolicisté
přednimiuskakovalianikdosejenepokusilzastavit.
Kapitola31
JAKseautomobilblížilkpředměstí,jehorychlostvzrostlazestana
stotřicetkilometrůvhodině.Bylinynívotevřenékrajině.
„Kammámenamířeno?“zeptalsePetr.
Adamsukázalnadesátníkaapakkněmupromluvil:
„Poslouchej,vojáku.Účastnilsesvzpoury.Můžemetěteďzastřelita
vyhodittvojetěloven.Nebotěmůžemepřitéhlerychlostivyhodit
živého–“
„Zastavmeanechmehovystoupit,“řeklPetr.
„Zabilibymězato,žejsempadnuldotéhlepasti,“řekldesátník.
„Kdyžnebudouvědět,cosemistalo,třebabudoupředpokládat,žejste
mězabili,anechajímojirodinunaživu.“
„Chcešsnámizůstat?“
„Ano,VašeVýsosti.“
„TeďjetoVašeExcelence,“řeklAdams.
„Ne,ne,“řeklPetr.„Výsostjetakvysoko,jaksitroufámjít.“
Opětseotočilkdesátníkovi.„Můžemetivěřit?“
Desátníkpřikývl.
Adamspotřáslhlavou.„Budelepší,kdyžhonanějakýčasvezmeme
dozkušebnídoby.“
„Kamtedymíříme?“zeptalsePetrznovu.
„Naletiště,“řeklAdams.
„Proč?“
„Jetonašejedinášance.Jstevelitelemletectva,kterénámtaksnad
zachováloajalitu.“
Hnaliseposilniciatachometrkolísalkolemstočtyřiceti.Autose
divocekymáceloatřáslo.
Petrpociťovalúzkostanevolnost.Zastřelilčlověka.Vsebeobraně–
jedinámožnost,jaksizachránitživot–jakzachránitVítěznýsvět.Ale
zabil,atímtakézabilněcovsobě.„Prostředkymusíbýtvsouladus
účely,“říkávalopakovaněAdamsovi.Společnostudržovanázapomoci
hroznýchprostředkůbudehroznouspolečností.Mělpravdu?
Samozřejmě.Alecokdyžnemělnavýběr?Dohodnoutses
Bolšenkovem?Vtakovésituaci?Absurdní!AlecoPetr?Vyřešilproblém
zabitím.Budesvédalšíproblémyřešittoutocestou?Nebylatopřesně
tatovolbaprostředků,kvůlikterébylyvýsledkyveVítěznémsvětětak
hrozné?…
Přijelinadohledletiště.Dvojicestrážíjimzablokovalacestu.Petr
požádalorozmluvusvelitelem.
PlukovníkTorganěvjevřelepřivítal.„Slyšelijsmepřenos,Vaše
Excelence.JstelegitimnímnástupcemStaleninaI.Aletectvojevámk
dispozici.“
Petrmupoděkoval.„Comůžemedělat?“zeptalse.
„Nevím,jakdlouhoudržímeletištěprotiarmádě,“řeklTorganěv.
„Nevím,jakdlouhosedáudržetjakékolivletištěvokolí.Nakolikmáme
zprávy,pozemníarmádajeplněpodkontrolouBolšenkova.“
„Takže?“zeptalseAdams.
„Mojíradouje,VašeExcelence,shromážditceléletectvo,atovčetně
všechúdržbářůamechaniků.“
„Apotomco?“zeptalsePetr.
„UstoupímezRuskavokamžiku,ažbudouletištěneudržitelná.“
„Stáhnemesekam?“
„DoPolska.TřičtvrtinypozemníchvojskVítěznéhosvětamajísvé
základnyvRusku.“
„CobudemedělatvPolsku?“
„Otomrozhodneme,ažsetamdostaneme.Nejdřívmusímebýtz
dosahuBolšenkova.“
Petrvydalpatřičnérozkazy.RozšířilTorganěvovumyšlenkuapozval
naletištěidělníkyzleteckýchtováren.Nakaždémletištimělinaložitdo
letadeltoliklidíazásob,kolikletadlaunesla.Každéletadlopakmělo
stanovenopříslušnépřijímacíletištěnazápadě.
VPolskunebylodostletišťprovšechnaletadlazRuska,atakmnoho
letadelpřistávaloivNěmecku,MaďarskuaČechách.
Vzdušnésílysenamoskevskémletištiudrželytéměřtřidnya
přijímalylidiamateriál,kterýseknimpodařilozMoskvydostat.Adams
sisáminiciativněvzaldžípsedvěmakulometčíkyazcentraMoskvy
bezpečněpřivezlBaroniaaPateliho.„Budemepotřebovatjejich
mozky,“vysvětlil.
Petrmuzáviděl.Riskovalbycokoliv,abynalezlEditajejíhootce.Ale
nevěděl,kamjít,nevěděl,jestlisenacházejívmoskevskémobvodu
nebojestlijsouvůbecnaživu.Akcezacenujakéhokolivrizikabybyla
lepšínežtatofrustrace.
Nakoncitřetíhodnearmádamoskevskéletištěobklíčilaazačala
stahovatsmyčku.Petrseujistil,ženaložilivšechnylidiazásoby,pro
kterémělikapacity,avydalrozkazkodchodu.
BombardérysTorganěvem,AdamsemaPetrempřistályna
varšavskémletišti.
Místnívelitelbylpřátelskýaloajální.Téměřvšemletadlůmsedostalo
přátelskéhouvítánínazákladnách,nakterýchpřistávala.Velitel
varšavskéholetištěhoalevaroval,žemnohoarmádníchjednotekje
stáleblízkoažejejichpozicenaletištibudeneudržitelná.ABolšenkovv
každémpřípaděnařídísvéarmáděpohnoutsenazápad,abyjedopadli.
NěkolikdalšíchtýdnůPetrovysílynemohlydělatnicjinéhonež
ustupovat.Zkaždéholetištěsipobralivšechnaletadla,leteckýpersonál
avybavení,counesli,apřesunovalisedálenazápad–nafrancouzská,
holandskáašpanělskáletiště.Úkolnaléztletištěsdostatečnou
kapacitousestávalčímdálnaléhavějším.
Bolšenkovovaarmádapostupovalavytrvalezápadnímsměrema
konsolidovalasvépozice.
„CotakhlebombardovatBolšenkovovoúzemí?“navrhlAdams.
„Jakýbytoměloúčel?“odpovědělPetr.„Jenbychomprotisobě
vyvolalinenávist.Nedokázalibychompřistátapřevzítkontrolunad
územím.“
Takbombardovaliaostřelovalijenkoncentracearmádníchjednotek,
kterésepohybovalysměremkjejichletištím.
Torganěvjevaroval,želetectvosamosenakontinentunedokáže
udržet.„Možnábychomuhájilibritskéostrovy,“navrhl.„Kanálbynám
toumožnil.“Alenaostrovechbylakapacitaletišťsotvapročtvrtinu
jejichsil.
„Mámejenjednumožnost,“řeklAdams.„Přesunoutsenazápadní
polokouli.“
Torganěvuznal,žeibritskéostrovymohoubýtnanejvýšdočasnou
základnou.Vzdušnésílyisamotnéostrovybyzáviselynavnějších
dodávkách–aBolšenkovmápodkontrolounámořnictvo.Byloby
zbytečné,abyletectvobombardovalokontinent,kdyžbyzdenemohlo
přistát.Bolšenkovzačasvybudujesvévlastníletectvo.Jenutnémít
prostoraprůmyslovékapacityproudržováníPetrovýchsil.Jedinou
protiváhoukBolšenkovověarmáděbybylalepšíarmáda.
Petrovastranapotřebujeprostor.Potřebujekontinent.Apokudse
Petrbrzyneusadínazápadnípolokouli,taksetamusadíBolšenkov.
Petrsetěmtoargumentůmpodvolil.
PřipravilisenapřesundoAmeriky.Jendálkovébombardéryměly
dostatečnýdolet,atakmuselyopakovaněpřelétávattamazpět,dokud
nepřepravilyvšechenpersonálazásoby.Zbyláletadlasemezitím
postupněpřesunovalanabritskéostrovyabránilaBolšenkovově
armáděpřekročitkanálanarušittakceloutransportníoperaci.
PetrnejprvedoAmerikyvyslalněkolikdálkovýchletadel,abyviděl,
jakéhozdečekápřijetí.
Zprávy,kterépřišlyzpět,hopotěšily.Nazápadníhemisféřebylojen
máloarmádníchjednotekaty,cozdebyly,seskládalyzmístních
obyvatelpodvelenímruskýchdůstojníků.Totouspořádánívždybudilo
antipatie.Ačkolivtonikdonesmělříctotevřeněaačkolivbylo
vynaloženoznačnéúsilínazničenívšechhistorickýchzáznamů,
obyvateléAmerikymělistáledojem,žesesnimizacházíjakos
podrobenýmlidem.Cítili,žejejichzdrojeodtékajínapodporuluxusního
životavMoskvě.Ačkolivponěkolikgeneracívšichnimluvilijen
marxantem,Američanédokázalirozpoznatruskýpřízvuk.Bálise
Bolšenkova.Petrovareforma,kterájimumožnilavolnousměnu
spotřebníhozboží,bylaprvnímnáznakemtoho,jakbyekonomická
svobodamohlavypadat.Afakt,žeAdamsbylAmeričan,byltakédalším
důvodem,pročmělimístnívícesympatiíkPetrověstraně.
Petrbylpřekvapený,žestáleexistujítakovétoznakynárodnostního
cítění.Bylyvrozporustím,coseučilonádhernéjednotěVítězného
světa.Alepokudbylynajehostraně,rádjevyužil.
KdyžpřistálvNewYorku,dočkalsezdevelkolepéhopřivítání.Davy
lidístályvešpalírechokolojehotrasy.OkoloPátéavenuevidělmoře
tvářívyhlížejícíchzoken.Tisícerukoumávalykapesníky.
Byltodenjehonejvětšíhoosobníhotriumfuakonecjehoústupu.
Odsudzorganizujeprotiofenzivuapřetvořísvětpodlesvénového
ideálu.
Světbytourčitěpotřeboval.VelkáčástMoskvyvypadalajakoslum,
dojemalezachraňovaloalespoňněkolikslušnýchveřejnýchbudov.
OvšemsouděpodletroseknaPátéavenuemuselcelýNewYorkbýt
jednímslumem.
Bylovůbecpravdou,žetotoměstokdysibývalometropolí
kapitalismu?
Částtřetí:
Objev
Kapitola32
PETRpojmenovalúzemí,kterémuvládnul,Svobodnýsvět.Usadilse
veWashingtonunamístě,odkud,jakmubylořečeno,vládlisvětu
dřívějšíkapitalističtíimperátoři.BudovaKapitolubylazpoloviny
pobořená,vypálená,spropadloukopulíazarostládivokouvegetací.
Ještěstálenaníbylypatrnéstopybojů,kterésezdeodehrálypřed
celýmstoletím.Pustilisedojejíobnovy.
„Svojiekonomickoureformuzaveduokamžitě,“sdělilAdamsovi.
„Takovéodváděnípozornostisiteďnemůžemedovolit,“protestoval
Adams.„NejprvemusímevyhrátválkuprotiBolšenkovovi.Máme
letadlaavyškolenýleteckýpersonál;onmáalevětšinutováren.Bude
schopensvojileteckousíluobnovit.Mymusímenejprvepostavit
leteckétovárny,továrnynamotoryahliníkárny.Musímepostavit
armáduanámořnictvo.Musímerozšířitkapacityoceláren–“
„Vím,vím,“řeklPetr.„Mášnaprostoupravdu.AleBolšenkovovibude
trvatněkoliklet,nežpostavívzdušnousílu,kterábysemohlaměřits
tounaší.Audělatto,conavrhuješ,taképotrvároky.Mojereformanám
veskutečnostiumožníprovésttovšechnorychleji.“
Adamsrezignovaněpokrčilrameny.
PetrproneslsvůjprvníradiovýprojevveSvobodnémsvětě.Oznámil
svojinovoureformu.
Alejednouvěcíbylovyhlásitexistenci„soukroméhovlastnictví
výrobníchprostředků“aněcodocelajinéhobylouvésttotoprohlášení
vživot.Dalosesnadnoříci,žesekaždýjednotlivýpracovníkode
dneškastávávlastníkemsvéhokladiva,srpu,pluhuneboštětce.Coale
svelkýmistroji,nanichžpracovalomnohodělníků?Azvláště,kdyžbyly
tytostrojeintegrálnísoučástívětšíhotovárníhokomplexu?Můžekaždý
zdělníkůvlastnitjinýkusstroje?Můžekaždýdělníkvlastniturčitoučást
továrny–jedenčáststřechy,druhýčástpodlahy,dalšíokno?Cose
stane,kdyžsejedensostatnímirozejdeabudesichtítodnéstsvojičást
ssebou?
„Problémjetoneřešitelný,“řeklAdams.„Továrny,železniceavýrobní
prostředkymusíbýtspolečnýmvlastnictvím.“
Petrseodmítlvzdát.Vymysleljednořešení.
Továrna,lokomotiva,železničnítraťivelkýstrojjsoujednotky.
Nemohoubýtrozloženydočástíavlastněnyodděleně.Mohoubýt
vlastněnyspolečně,alenikolivnezbytněvšemilidmiveSvobodném
světě.Budoujednoduševlastněnytěmi,kteřísnimiskutečněpracují.
„Můjnápadjenádherněprostý,Adamsi,“vysvětlovalPetr.„Představ
sinapříkladtextilkusestovkouzaměstnanců(včetněvedoucícha
úředníků).Vlastnictvítovárnybuderozdělenomezitutostovku
pracovníků.Každýdostanejednusetinujakosvůjpodíl–“
„Jakjsemříkal,šéfe.Budetomusetbýtvespolečnémvlastnictví.“
„Nechmětodokončit,Adamsi.Budezdeohromnýrozdíl.Tato
stovkapracovníkůužnebudemusetčekatnarozkazystovkyčitisíce
kilometrůvzdálenéplánovacíkomise.Budousimocidělat,couznajíza
vhodné,sami–“
„Alejestlinebudememítcentrálníplánování,šéfe–“
„Ktomusedostanemepozději.Přišeljsemnabáječnýzpůsob,jak
spojitindividuálnívlastnictvísespolečnýmvlastnictvímajaktakzískat
výhoduobou.Našímproblémemje,jakrozdělitvlastnictvíjedné
továrnyřekněmenastočástítak,abykaždýjejízaměstnanecdostal
rovnýpodíl.Nechcemetoaleudělattak,abysamotnátovárnabyla
fyzickyrozebránanastočástí.Anechcemeani,abybylkaždývlastník
doživotněpřipoutánkesvémupodílu.Můžesipřátodstěhovatsejinam
nebomístosvéhopodíluvlastnitněcojiného.Takžecouděláme?“
Adamspokrčilrameny.
„Dámekaždémuzaměstnanci,“pokračovalPetrtriumfálně,„právona
podílnajednusetinuzevšechvýhodazisků,kteréplynouzvlastnictví
tétotovárny!Atakéjimdámemožnostprodattotoprávo–vyměnitho
zacokolivjiného!“
Adamspořádnevypadalpřesvědčeně.
„Zdásemi,Adamsi,ženejjednoduššíbudedátkaždémuzaměstnanci
certifikát,kterýbudeoznamovat,žetentozaměstnanecmáprávona
setinovýpodílnavlastnictvíonétovárny.Každýztěchtocertifikátů
můžebýtnazván„podílem“.Ajehovlastníkbudemocivyměnitsvůj
podílzapodílnajakékolivjinétovárně–nebodokonceizaspotřební
zboží.“
„Tojevelmichytré,šéfe,alevidímvtomněkolikzávažných
problémů.“
„Například?“
„Dejmetomu,ževjednétovárněpracujestovkadělníkůavdruhé
továrně,zrovnatakvelkéasezrovnatakovouhodnotou,jenom
padesát.Lidésinemohlivybrat,kdebudoupracovat,takžeto,jestli
dostanoudvojnásobnounebopolovičníhodnotu,budezávisetčistějen
nanáhodě.“
„Dobrá,natommusímezapracovat,“řeklPetr.„Předpokládám,žeto
stejněnakonecbudemevíceméněnáhodněodhadovat.Můžemebýt
vděčnizato,žeužalespoňmámetrhsespotřebnímzbožím.“
„Proč?“
„Protožetakbudememociodhadnoutrelativníhodnotualespoň
některýchtovárensrovnánímhodnotmnožstvíspotřebníhozboží,které
vyrábějí.“
„Alecosdoly,kteréprodukujíjensuroviny?Cosocelárnami
produkujícíminosníkyakolejnice?Veskutečnostivětšinatováren
nevyrábípřímospotřebnízboží.“
TentokrátbylařadanaPetrovi,abypokrčilrameny.„Nebudemeumět
dosáhnoutabsolutnírovnosti.Budememusethádat.Nakoliktobude
možné,budemesealespoňsnažit,abynakaždéhovyšelrovnýpodíl.“
„Tojejenomčástnašehoproblému,“řeklAdams.„Jetudalší,stejně
důležitý.Někteřílidépracujívtovárněvyrábějícíkošile.Jinívkolchozu
pěstujíbrambory.Souhlasím,žesetytoskupinymohoustátsoučástí
svéhovlastníhospolečnéhopodnikuapaksivyměňovatsvojiprodukci
sjinýmilidmi.Alecospožárníky?Cospolicisty?Cosvojáky,úředníky
avšemi,kteřízůstanoustátnímizaměstnanci?Jakýdruh„podílu“dáme
jim?“
Petrsizamyšlenězapálilcigaretu.„Možnáproněbudememuset
připravitněcospeciálního.Napříkladbychommohliprokaždou
továrnu,kterázaměstnávástolidí,vydatstodesetpodílůmístorovné
stovky,apřebytekrozdělitlidemmimotovárnu,kteříbyjinaknedostali
žádnýjinýdruhvlastnictví.Nebonebudeme„podíly“rozdělovatpřímo
mezizaměstnancetováren,alemezivšechnylidi,kteříseoněpřihlásí.
Svolámeekonomickékomiseavýborystatistikůatenhleproblém
naložímenajejichzáda.“
Statistikovépřipraviliplán.Detailnípropočtytoho,nakolikpodílů
rozdělitkterýpodnik,abymělyvšechnypodílyvšechpodnikůpřibližně
stejnouhodnotuazároveňjichbylodostprovšechnyobyvatele
Svobodnéhosvěta,bylysvěřenystovkámoblastníchvýborů.Detailní
propočtysezačalyvršitvobrovskýchhaldách.Bylorozhodnuto,žese
podílynapodnicíchbudourozdělovatprimárněmezilidmizokolí
tohotopodniku,abysevlastnícimohlinasvůjmajetekosobnězajet
podívat.
Petrnebylskonečnoupodobouplánuúplněspokojen.Očividněbyl
plnýodhadůaarbitrárníchrozhodnutí.Sámalemomentálněnedokázal
přijítnaniclepšíhoamuselněkdezačítanějakserozhodnout.
SchváliltedytentoplánanaAdamsovuraduhozahájilsvelkou
parádou.VyhlásilněkolikadenníprázdninyprocelýSvobodnýsvět.
Probíhalyslavnostníproslovy,průvodyaohňostroje.Každýdenmluvčí
vrádiích,narozíchulic,vobchodechatovárnáchvysvětlovalitento
plán.Každýsezdálbýtnapnutýočekávánímohlednětoho,cobudeon
osobněvlastnit.VšeobecnánáladaPetrovipřipomnělajehovlastní
dětskénarozeninovéoslavynaBermudách,kdyžjehomatkasezvala
jehoučiteleaupeklazvláštníkoláč,jehožkaždýkusmohlobsahovat
nějakýmalýdárek.
Poté,cosemezilidizačalyrozdělovatpodílynakapitálovézboží,
vzniklytrhystímtozbožímas„podíly“vydanýmiprokaždouosobu.
Tytotrhysepodobalyrozvinutémutrhusespotřebnímzbožím,který
vznikl,kdyžPetrpoprvépovolilsvobodnousměnu.Spodílyse
obchodovalonaoddělené„burze“.Nejprvesejenněkolikbrokerů
setkávalonarozíchulic;brzysealeobchodrozrostlnatolik,žese
setkávalivrozlehlýchmístnostechsvelkýmitabulemi,nakterýchbyla
zaznamenávánaměnícísekotace.
Stejnějakospotřebnízbožíbylypodílynaspolečnostechkotoványv
počtechbalíčkůcigaret,zakterésesměňovaly.
Pakseovšemstalopřesněto,čehosePetrobával.Doufal,že
všechnypodílybudoumítpřibližněstejnoucenu.Místotohoseobjevily
rozdíly.Zaněkterépodílylidénabízeliiněkolikanásobektoho,coza
jiné.Ti,kteřídostaliméněhodnotnépodíly,sizačalistěžovatna
nespravedlnost.
Petrsesnažil,sečmohl.Poukazovalnato,ženikdonenínucensvůj
podílprodávatažekaždáskupinavlastníkůmůžesvůjpodílnaopak
zhodnotit–pokudzařídí,abyjejichtovárnafungovalaefektivnějinebo
abyvyrábělajinézbožínežto,kterévyrábí.
Jednímzprvníchvýsledkůbyloohromnéstřídánínamístech
vedoucíchpracovníků.Vkomunistickémsystémubylivedoucí
pracovnícipodnikůvybírániprosvůjideologickýzápal,schopnostřečnit
naschůzích,vynalézavostvnacházenívýmluv,pročsenepodařilosplnit
výrobníplán,obratnost,sjakoupřesvědčovalinadřízenéorgányotom,
comábýtpodnikuvplánuvšechnopřiděleno,apečlivost,sjakou
odesílalivšechnypožadovanéformuláře.Vlastnícisealenynístaralio
něcodocelajiného.Každáskupinapodílníkůchtělapředevším
vedoucího,kterýbudeschopnýzvýšithodnotujejichpodílůavytvořit
zisk,kterýsimeziseberozdělí.Bezmilostivyhodilikaždéhovedoucího,
kterývtomselhal–jakkolivvynalézavébylyjehovýmluvy–avybralisi
vedoucího,okterémsimysleli,žeuspěje.
Dalšímvýsledkemsoukroméhovlastnictvíbylo,žebrzyzmizela
rovnostvpříjmech.Napříkladvtovárnáchbylischopnívedoucíbrzy
odměňovánimnohonásobkemtoho,codostávalprůměrný
zaměstnanec.Zdálose,ževlastnícijsouochotnizazvyšováníhodnoty
svýchpodílůvedoucímvelmištědřezaplatit.Čímlepšívedoucí,tím
vyššícelkováproduktivitatovárnyatímvětšízisksimohlimezisebe
rozdělit.
Nejdramatičtějšívýsledkyreformyseovšemprojevilyvzemědělství.
Tytambylyproblémysužujícíspolečnévlastnictví.Kolchozybyly
rozdělenydomenšíchjednotek.Půdabylaobvyklerozdělenaprorataa
konkrétníparcelybylypřidělenyjednotlivýmrodinám.Pouzetam,kde
totorozdělenívyústilovčásti,kterébylyočividněpřílišmalépro
efektivníobdělávání,seněkolikrodindohodlonaprácinaspolečném
kusupůdy.Obvyklebylovšemtentokusstejněpřílišmalýnato,aby
poskytlživobytíněkolikarodinám.Vtakovémpřípaděněkterérodiny
prodalysvojipůduapřestěhovalysejinam.Několikbývalých
zaměstnancůkolchozůsepustilodopodnikánívopravovánítraktorůa
dalšíchzemědělskýchstrojůnebodojejichpronajímánítěm,kteřísije
nemohlidovolitvyužívatpocelýrok.
Výnosyseúžasnězvýšily.Vztahzemědělcůkjejichpráciapůděse
kompletněproměnil.Pracovalijakonikdydříve.Bylipyšnínasvojipůdu
avybudovalisiknítakovývztah,ojakémsePetrovinikdyaninesnilo.
Kdyžsejednohoznichzeptalnatutozměnuvpřístupu,jeho
odpověďbylaprostá:„Čímvícprácejáamojerodinadofarmyvložíme,
tímlépenatombudeme.Našipráciužnezdržujelenostaneopatrnost
druhých.Nadruhoustranuseužnikdonemůžeflákatadoufat,žeza
nějjehopráciodvedoudruzí.Všechnozávisíjenomnanás.“
Dalšízemědělectoformulovaltímtozpůsobem:„Čímvíce
vypěstujemevtomtoroce,tímlépenatommojerodinabude.Ale
musímtakémysletnadalšíroky,takženemohuriskovatvyčerpání
půdy.Každévylepšení,kterénafarměprovedu,jemojevlastní;já
sklízímjehoovoce.Alejetuněcoproměještědůležitějšího.Tohle
budujiprosvojirodinu;zajišťujitímsvojirodinu;budumítněco,co
budumocipozdějipředatsvýmdětem.Neumímtopřesněvyjádřit,ale
odchvíle,kdymojerodinasamavlastnítutozemacítísezdejistáve
svémprávuzůstatzdenerušená,necítímejenomto,žefarmapatřínám,
aleito,žemypatřímekfarmě.Jenašísoučástíamyjsmejejísoučástí.
Pracujepronásamypracujemeproni.Můžetesimyslet,žejetojenom
hloupýsentiment,alenámsezdáživáamyseonistaráme,jakobybyla
našísoučástí.“
„Celátavěcvypadájakozázrak,“uznalAdams.„Pokudbychmělužít
aforismu,řeklbych:Kouzlosoukroméhovlastnictvíproměnilokámenna
chléb.“
Mezitímdošlokfascinujícímuvývojinatrhusurovinakapitálového
zboží.Nyníexistovaltrhprovšechno,cošlosměňovat.Existovaltrha
cenyuhlí,oceli,železnérudy,olova,zinku,mědi,gumy,mramoru,
dobytka,kůží,hrubébavlny,lnu,stříbra,platinyizlata.
Nejprvebylyvšechnycenyvyjadřoványvkrabičkáchcigaret.Po
několikaměsícíchsealetentosystémzačalzdáttakpodivným,žebyl
opuštěn.Cenyvelkýchmnožstvísurovinčikapitálovéhozbožíbyly
vyjádřenyvmilionechamiliardáchcigaretovýchkrabiček.Poptávkapo
cigaretáchjakožtopoprostředkusměnysezvedlanatolik,žesezprvu
zdáloneodpustitelnýmplýtvánímjekouřit–ačkolivpožitekzjejich
kouřeníbyljedinýmzdrojemjejichpůvodníhodnoty.Pakalevznikly
novétovárnynacigarety,kteréjenatrhzačalychrlitvobrovských
množstvích,takžehodnotacigaretovékrabičkyrychleklesala.
Lidétakjakoprostředeksměnyaspolečnýstandardprovyjadřování
vysokýchcennebocenrozsáhlýchtransakcízačalipoužívatdrahékovy.
Naněkterýchtrzíchsezačalopoužívatstříbro,najinýchplatinaana
dalšíchzlato.Byloaleobtížnéneustáletytocenypřevádětmezisebou,
zvláštěkdyžcenakaždéhokovuneustálefluktuovala.
Nakonecseprosadilzvykpřevádětvšechnycenynazlatopro
společnésrovnání.Zlatosestaloprostředkemsměnypřivšechvelkých
transakcích.Cigaretysenějakoudobuještěpoužívalypřimalých
transakcích,alejakpostupněpřestávalybýtluxusnímzbožímajejich
cenaklesala,upouštěloseodnich,aicigaretysamotnébylyběžně
oceňoványprostřednictvímzlata.
Dalšípodivnouvěcíbyloto,žejakmilesezlatoprosadilojako
prostředeksměny,získalovzhledemkestříbru,platiněavšemu
ostatnímuvyššíastabilnějšíhodnotu,nežjakoumělopředtím.
„Jakmyslíte,žektomudošlo,šéfe?“zeptalseAdams.
„Nakolikjsemtobylschopenzjistit,“odpovědělPetr,„důvodembylo,
žesepoptávkapozlatujakožtopoprostředkusměnystaladodatečným
zdrojempoptávkykpoptávcepošpercích,zubníchvýplních,
elektrotechniceadalšímpůvodnímvyužitímzlata.“
„Pročbylozevšechkomoditnatrhuvybránoprávězlato,abysestalo
onímprostředkemsměny?“
„Očividnětujdeozákonitývývoj,kdyseněkterázkomoditstává
společnýmprostředkemsměny.Takovákomoditabysamozřejměměla
mítjistévlastnosti,abyjakoprostředeksměnysloužilalidem
uspokojivě.Kdyžsenadtímzamyslíš,jakojsemtoudělaljá,přijdešna
to,žedrahékovy–akonkrétnězlato–vsoběspojujítytovlastnosti
lépenežcokolivjiného.“
„Ajakévlastnostitotedyjsou?“zeptalseAdams.
„Nežsecokolivstaneprostředkemsměny,musítobýtširoce
přijímánomezilidmiisamoosobě.Tozlatoje.Musítomítvysokou
hodnotunajednotkuhmotnosti,abysetodalosnadnopřenášeta
přepravovat.Opětzlato.Musítobýttrvanlivé;nemělobyseto
odpařovatjakoalkohol;kazitsejakovejceneborezavětjakoželezo.
Musízůstávatstálestejné.Opětzlato.Mělobytobýthomogennía
nelišitsekvalitou,jakoselišíjednotlivédrahokamy,pšenice,vejce,
masoatisícedalšíchvěcí.Jedenkusourčitéhmotnostimusímíttutéž
hodnotujakojinýkusostejnéhmotnosti.Musítobýtsnadnodělitelné,
abysetodalorozdělitdolibovolnépožadovanévelikostibezztráty
hodnoty.Musítomítstabilníhodnotu.Tozlatomá,jelikožjeho
současnáročníprodukcejemalávzhledemknaakumulovaným
zásobám,apoptávkapoprostředkusměnyjecelkemstabilněveliká.
Stabilnínabídkaapoptávkatedyznamenajístabilníhodnotu.Musíto
býtsnadnorozpoznatelné,abytonešlolehcenapodobit.Většinalidí
poté,cosesnímseznámí,dokážerozpoznatopravdovézlato,protože
semumálocopodobá.Jekrásnénapohled;mánezaměnitelnýzvuk;je
měkképřiskousnutíamávysokouhustotu,takžesepřizváženía
změřeníobjemudásnadnoříci,jestlidonějbylpřidánjinýkov.Ajestli
chceš,můžešhovždynakonecotestovatkyselinou.“
„Takžesinemyslíte,šéfe,ževolbazlatajakoprostředkusměnybyla
čistěnáhodná?“
„Mněsetospíšjeví,Adamsi,jakosvéhodruhupřírodnívýběr–
přežitínejschopnějšího.“
KdyžsepoPetrověreformězačalozlatopoprvéobjevovatjako
prostředeksměny,vyměňovalosevmalýchcihličkáchpostogramech.
Tybylyocejchoványavyráběnylidmi,kteřísizasvojiprofesivybrali
„zlatnictví“.Brzyalecenyvšehozačalybýtběžněkotoványve„zlatých
gramech“.Lidésiveskutečnostifyzickynesměňovaliněcotakmalého,
jakobylgramzlata.Zlatnícipostupnězačalioznačovatkulatéplíšky
zlataomaléhmotnostidesetigramů.Tytoplíškyvešlyveznámostjako
„mince“.Kdyžseponějakédobělidéptalinacenukomodity,
automatickytímmyslelicenuvyjádřenouvgramechzlata.Kdyžpak
mluvilio„ceně“tohočionohoobjektu,užseaninezamýšlelinadtím,že
tatocenapředstavujesměnnouhodnotuvevztahukegramuzlata.
Začalimluvitozlatémgramu,jakobytobyloněco,coexistujesamoo
sobě.Místoodkazunazlatojakonaobecnýprostředeksměny,díky
němužjeveškerézbožísměňovánonepřímým„triangulárním“
způsobem,lidéjednodušemluviliomincíchazlatýchgramechjakoo
„penězích“.Cenakaždévěcipakpředstavovalajejícenuvpenězích.4
Tovšenastalopostupnýmaočividněspontánnímvývojem,takžejen
málolidídocenilojehoplnývýznam.AlePetrsiuvědomoval,jakýsestal
zázrak.Jehodvavynálezy–svobodnásměnaspotřebitelskéhozbožía
soukromévlastnictvívýrobníchprostředků–vyřešilyproblém
ekonomickékalkulace!Nebospíšedalyvzniknoutsystémuvolného
trhuacenovémusystému.Aprávětobylořešenímproblému
ekonomickékalkulace.
Kapitola33
„TAKŽEjsmesedohodlinatom,“řeklPetrpřipohledudosvých
poznámek,„ževpříštímfiskálnímrocezvýšímevýrobutankůo20%,
vojenskýchletadelo35%atransportníchlodío50%.Dalšívojenská
výrobabudepokračovatpřibližněsoučasnýmtempemsmalými
změnami,kterédoporučilministrobrany.Takéjsmesedohodli,oproti
námitkámministrafinancí,“dobromyslněpokývlAdamsovýmsměrem,
„ževládaprovedetentoprogramradšiskrzeobjednávkyod
soukroméhoprůmyslu,nežabystavělasvojevlastnítovárny–taktotiž
získámemaximálněefektivníaúspornouvýrobu.Dálesedoba
vojenskéhovýcvikuprodloužízosmnáctiměsícůnadvaroky.A
nakonecjsmesenazákladědoporučenínáčelníkaštábudohodlinatom,
ženaléhavěpotřebujemevylepšitnaširozvědkuakontrarozvědkuproti
Bolšenkovovi.Nějaképřipomínky?“
Rozhlédlsezkoumavěpodevítitváříchokolostolu.Žádnékomentáře
nebyly.Jednáníbyloukončeno.
Vtomtozázračnémnovémtržnímsystémulidéalespoňvěděli,jestlia
kdeplýtvajízdrojipřivýroběvěcí,kteréjinílidénechtěli,nebopři
výroběpřílišvelkéhomnožstvíjednévěciapřílišmaléhomnožstvíjiné
věci.Mohlitozjistitdíkyporovnánísměnnýchhodnotčicen–adíky
existenciziskůaztrát.Bylatoredukcehodnotykaždékomoditya
službynaspolečnéhojmenovatele,napeněžnícenu,kterátovšechno
umožnila.
Objevilasenováskupinalidíznámájako„podnikatelé“.Tobylilidé
dobrodružnějšípovahy,kteřípřišlinato,žemohoudosáhnoutvelkého
zisku,kdyždokážípřijítnatrhsnějakoukomoditou,kteráuspokojí
potřebylidí,jenždosuduspokojoványnebyly,nebokdyždokážívyrábět
některouexistujícíkomodituúspornějšímaefektivnějšímzpůsobem,
nežjakdosudbylavyráběna.Zjistili,ženejvětšíodměnuzískáten,kdo
dokáženejlépeposloužitzákazníkům.
Podnikatelsitedypůjčilpeníze(pokudnalezldostlidí,kteříměliv
jehoprojektdůvěru)anajalsibudovu,strojeaslužbypracovníků,aby
mohlvyrábětsvůjprodukt.
Podnikatelpřispívalkprodukcivcelkovébilancinatolik,nakolik
velikosthodnotyjehokonečnéhovýstupupřevyšovalahodnotujeho
vstupů.Jehovstupybylyměřenymnožstvímvynásobenýmcenounebo
sazbami,kteréplatil;jehovýstupbylměřenmnožstvímvynásobeným
cenou,zakterouhomohlprodat.
Částka,okteroujehovýstuppřevyšovalvstupy,patřilajemu.Tobyl
jeho„zisk“.Někdybylvelmivysoký.Kdykolivktomudošlo,spoustalidí
sistěžovala,žetakovýziskje„neférový“,„nerozumný“nebo
„nadměrný“.Čehosialetitížlidézřídkakdyvšimlibylovelkémnožství
každodenníchztrát.Vícenežpolovinapodnikatelůztrácelapenízea
nevydělávalaje.Kdyžpodnikatelpřišelopeníze,obvyklejako
podnikatelskončil.Nemělprostředkynato,abyzaložildalšípodnik,a
zřídkakdysehnalněkoho,kdobymuznovupůjčil.
Aleačkolivtéměřvšichnisnižšímipříjmymluvilioneobvykle
vysokémziskujakoonadměrném,nerozumnémčinespravedlivém,
nikdo(kroměpřímodotčených)nemluviloobchodníztrátějakoo
nadměrnénebonespravedlivé.Ztrátabylajednodušepřipsánanavrub
podnikatelověnekompetentnosti.Jenomrelativněmálolidísezdálobýt
natolikkonzistentníchčivelkorysých,abyobdivovalimimořádnou
kompetentnost,chytrostadobrodružnostmimořádněúspěšných
podnikatelů.
NicztohoalepodlePetrovanázorunehrálovelkouroli.Závist,
žárlivostatendenceneúspěšnýchpřipisovatvýsledkyúspěšných
protekcičinezaslouženémuštěstíjezkrátkastálýmprvkemlidské
povahy.Jakvěděl,vkomunistickémsystémulidé,kteřínebyliOchránci,
častozáviděliadokonceinenávidělity,kteříjimibyli,alenetrouflisito
vyjádřitotevřeně.CoovšemPetrafascinovalonejvíce,bylúžasný
způsob,jaktržnísystémvyřešilproblémekonomickékalkulace.
To,jakvěděl,byloústřednímproblémem,sekterýmsimusíkaždý
ekonomickýsystémporadit.
AniPetr,aniNejvyššíekonomickáradaSvobodnéhosvěta(která
vzniklajakoekvivalentCentrálníplánovacíkomiseVítěznéhosvěta)
nynínemuselirozhodovatotom,cobysemělovyrábětakolikbyse
tohomělovyrábět.Cenyrozhodovaly.Nákladynavýroburozhodovaly.
Trhyrozhodovaly.Krátceřečeno,rozhodovalispotřebitelé.
Kdyžbylopřílišmnohovepřů,cenavepřovéhomasakleslatak,žese
jenevyplatilokrmit,atakjichlidéchovaliméně.Kdyžbylovyrobeno
přílišmnohokošil,jejichcenasesnížilapodúroveň,kolikstálabavlněná
látka,pronájemtovárnyastrojůavýplatydělníkům.Tinejméně
efektivnívýrobcikošiltakmuseliskončitapočetvyrobenýchkošilse
snížil.Kdyžnadruhéstraněvznikalmimořádněvysokýziskpři
pěstováníbavlny,bylonapříštísklizeňvysázenovícebavlny.To
způsobilo,žesecenabavlnyaziskzjejíhopěstováníopětsnížilyna
úroveňekvivalentníziskuzpěstováníjinýchvěcí.Kdyžexistovalvysoký
ziskvevýroběobuvi,bylozakládánovícetovárennavýrobubot,dokud
relativnívzácnostbotnepominulaajejichcenaneklesla.Léčbouna
nízkoucenubylanízkácena.Léčbouvysokécenybylavysokácena.
Atotofungovalodíkyjednotlivýmrozhodnutímpodnikatelů,kteříse
neustálesnažiliomezitsvéztrátyamaximalizovatzisky.Podnikatel
tedyzastavilnebozredukovalvýrobutěchvěcí,nanichžtratilpeníze,a
zvýšilprodukcivěcí,kterémuvynášely.Výsledkembylo,žemísto
stovekjednotvárných,šedivýchamonotónníchspotřebníchvýrobků
produkovanýchveVítěznémsvětězdenyníbylytisícerozličných
komoditaslužeb,kteréseneustálezlepšovalyabylyčímdáltímvíc
různorodé.
Výsledkemúsilíkaždéhopodnikateleomaximalizaciziskubyla
celkovátendencekvyrovnávánízisků.Toznamenalo,jaksiPetrzačínal
uvědomovat,žezdeexistujeneustálátendencesměřujícíkesprávné
rovnovázevevýrobětisícůrozličnýchkomodit.Znamenalototaké,že
výrobnízdrojejižnemohlyzůstatvdlouhodobénečinnostianemohlo
jimibýtplýtvánopřivýroběchybnýchproduktů.Kdyžbylavyrobena
nějakázbytečnost,nikdojinekoupil.Podnikatel,kterýjiprodukoval,
rychleskončil.Akdyžbyloněčehovyrobenopříliš–tolik,žese
nezaplatilyvýrobnínáklady–bylobjemvýrobyrychlezredukován.To
znamenalo,žeexistovalatendencektomu,abybylytisícerozličných
komoditprodukoványpřesněvtěchproporcích,kteréposkytovaly
největšímožnéuspokojenípotřebspotřebitelů.Cožznamenalo,že
výrobnízdroje–suroviny,náčiníapráce–bylyalokoványdovýroby
tisícerůznýchvěcívpoměrech,vnichžposkytovalynejvyššíhodnotu.
Atonebylovše.Totořešeníproblémuekonomickékalkulacenejenže
přinesloodpověďnaotázku,kolikkaždéztisícerozličnýchkomoditby
seměloprodukovat,ale(aPetrsimyslel,žetobymohlobýtještě
důležitější)takéukazovaloekonomičtějšízpůsobyprodukcetohoto
zboží.Adoslovasivynucovalozavedenínejekonomičtějšíhozpůsobu
výroby,jakmilebylobjeven.
Jedenpodnikatelnapříkladzavedlnovýtypstrojůanovouorganizaci
prácevtovárně,takžebylschopenprodukovatbavlněnélátkys
polovičníminákladyoprotikonkurenci.Podnikatelé,kteříjižvtomto
odvětvípůsobili,nechtěližádnouzměnu.Mělisvojestaréstroje–které
bylystáledobréatechnickymělypředsebouještědlouhouživotnost–
abylizvyklínazavedenémetody.Alepodnikatelsnovýmistroji
neustálerozšiřovalprodukciaprodávallacinějinežkonkurenti.Výrobci
sestaršímistrojiaméněefektivníorganizacíbylipřinuceniskončit.A
dalšívýrobcimuselizavéstnovýtypstrojů,abyzůstali
konkurenceschopní.
Totéžsedělokaždýdenavevšechodvětvích.Novéaekonomičtější
metodybylyneustálepřekonáványještěnovějšímiaekonomičtějšími.
Starévýrobkybylyvytlačoványnovými.
„Nicanipřibližněpodobnéhotomutoprocesubyzasocialismu
nebylomožné,Adamsi,“řeklPetr,„protožekomisařiabyrokratinejsou
podtakovýmtlakem.Nemajížádnoukonkurenci.Nemajíanizpůsob,jak
zjistit,jakéjsoupreferenceareálnépotřebyspotřebitelů.Dávají
vyrábětstejný„užitkový“produkttak,jakhovždyckydávalivyrábět,
protožespotřebitelémusívzítzavděktím,cojimStátnabízí–nebo
nemajínic.“
Petralemuselčelitobtížímivtomtonovémsystému.Vlastnícia
vedoucízrelativněméněefektivníchfiremzanímneustálevysílali
delegacepožadující„zákony“,kterébyje„ochránili“před„nečestnými
konkurenčnímipraktikami“efektivnějšíchvýrobců.Petrjimnejen
odmítalposkytovattakovou„ochranu“,alebylneustálenucenv
soukromíinaveřejnostivysvětlovat,pročjiodmítá.Vdelšímobdobí
penalizacetěchnejefektivnějšíchvýrobců,těchsnejvyššímziskem,
neochránínikoho;všichnibudoujenomotochudší.
DokonceiAdamsbylnějakoudobunastraněneefektivníchvýrobců.
„Nebylobytoplýtvání,šéfe,kdybytihlelidémělidátdošrotu
všechnytytextilnístroje,kterépředseboumajíještěstáledlouhou
živostnost?“
„Ne,“trvalnasvémPetr.„Relativnívýrobnínákladyukazují,žetyto
strojejsoudnesbezcenné.Zastaraly.Dalekovětšíhodnotu–daleko
většícenu–lzevyprodukovatsnovýmistroji.“
OněkoliktýdnůpozdějiseAdamsvrátilktomutotématuspřesně
opačnoukritikou.
„Pročbysoukromýprůmyslmělmítněcojinéhonežtynejnovější
modelystrojů,šéfe?Pročnedáokamžitěsešrotovatveškeréstaréstroje
anenakoupítynejnovější?Mohlibychomvydatpříkaz–jménem
Nejvyššíekonomickérady–abykaždýpodnikatelokamžitěpřešelnaty
nejnovějšímodelystrojů.“
„Chcešvnutitsoukromémuprůmysluněco,cobysisvsocialistickém
průmyslunikdynedovolilanacobysaninepomyslel,“odpovědělPetr.
„Tominavrhuješjenněkoliktýdnůpoté,cosisstěžovalnato,žeje
plýtvánímnechávatsešrotovatstaréstroje!“
„Teďjsemalezměnilnázor.“
„Abojímse,žesesvoboupřípadechzmýlil,Adamsi.Zdásemi,že
tržníekonomikapřijalavtomtoohledupřesnětupravoustřednícestu–
cestuneustálého,alepostupnéhopokroku.Nahrazujestaréstroje
novými,starémodelylepšími;alenemůžetoudělatvjednom
ohromnémskoku.Tobynebyloekonomické,ikdybytošlo.“
„Tonechápu,šéfe.Nechmestranouotázku,jestlibyvnašístaré
socialistickéekonomicebyltextilnístrojvůbecvynalezen.Nyníbyl
vynalezen.Existuje.Jedostupný.Kdyžbylvynalezennějakýnovýstroj,
musítesnaduznat,žekdybybylokamžitěvšudenainstalován,ohromně
bytozvýšilonašiprodukci.Nejnovějšítechnickézlepšeníbymělobýt
zavedenovždy,kdyžseobjeví.Přecechcememítprůmyslstounejvětší
technickouefektivitou!“
„Zdáse,žesineuvědomuješvšechnypředpoklady,kteréjsouukryty
vetvýchtvrzeních,Adamsi.Pokudbyvšechnynejnovějšístrojemohly
býtvyrobenyazavedenypřesnoc,anižbysespotřebovaloobrovské
množstvípráceanástrojůprojejichvlastnívýrobu,apokudbynáklady
nanovéstrojeukaždéhovýrobcenepřekročilyúspory,kterépřinesou,
apokudbynovéstrojeskutečněpředstavovalyposlednímožnéslovov
technickémvývoji–tak,abychomsimohlibýtjisti,ženebudouvkrátké
doběpřekonányještělepšímmodelem–pakbymělivšichniokamžitě
zavéstnovéstroje.“
„Rozumímvámdobře,šéfe?Chceteříct,ženejlepšítechnickámetoda
výrobynemusíbýtnutněmetodou,kterápřinesevýrobcitennejvětší
zisk,aprotobychomjinemělipoužítamělibychomsenaopakdržet
technickyzaostalejšíchmetodkvůlizisku?“
„Možná,žeimplicitněříkámněcotakového,Adamsi.Aleříkámněco
důležitějšíhoadalekosáhlejšíhonežjenomto.Říkám,ženejlepší
technologickámetodaprodukcejakékolivkomoditynemusíbýt
nezbytnětounejekonomičtější.“
„Alenedívátesenatuzáležitost,šéfe,jenzhlediskapeněžníhozisku
jednotlivéhopodnikatele?Anemělibychomsenatopodívatzhlediska
největšíhoužitkuprocelouspolečnost?“
„Přesněproto,žesenatutozáležitostdívámzhlediskacelkové
produktivity,Adamsi,tvrdímto,cotvrdím.Veskutečnostijsitoty,kdo
májenomezenýúhelpohledu.To,comusímevzítvúvahu,jecelková
produktivita,aneproduktivitapouzejednohoodvětvíprůmyslu–nikoli
napříkladpouzeprodukcebavlny,alekombinovanáproduktivitavšech
průmyslovýchodvětví.Protomusímeporovnatvšechnyvstupya
všechnyvýstupy.Přizjišťování,jakýčistývýnostextilnístrojeopravdu
přinášejí,musímeznátnákladynazhotovenínovýchstrojů.Musímevzít
vúvahumnožstvípráce,strojůačasu,kterébybylypotřebanavýrobu
novýchstrojů.Tytozdrojebymuselybýtpřesměroványzvýroby
něčehojiného–něčehojiného,cobymohlobýtještědaleko
naléhavější.Apakmusímedálezvážitnejento,cosedějevtextilním
průmyslu,aleto,cosedějevevšechostatníchodvětvích.Pokudby
napříkladbylvynalezennovýtextilnístrojamybychomveškerýstrojní
průmyslpřesměrovalidovýrobytohotostroje,pakbynezbylažádná
kapacitanavýrobustrojůproostatníprůmyslováodvětví.Přestobyita
mohlapotřebovatstroje,amožnáještěnaléhavěji.“
„Myslím,žetomuzačínámrozumět,šéfe.Technickáefektivitanení
jedinýmfaktorem,kterýbymělbýtpřirozhodovánívzatvúvahu.“
„Správně,Adamsi,ačkolivjábychdalpřednostponěkudjiné
formulaci.Přivýběruténejlepšínebonejekonomičtějšímetodyvýroby
musímemítnazřetelinejennejefektivnějšítechnickoumetoduvýroby
jednékonkrétníkomodityvjednomkonkrétnímprůmyslovémodvětví,
aleconejekonomičtějšívyužitíveškerýchdostupnýchzdrojů,práce,
časuavýrobníchprostředkůprodosaženíténejlepšícelkovéprodukce
uspokojujícílidsképotřeby.Atonezbytněneznamenáužívatto
nejdokonalejšítechnickévybavenívjednomkonkrétnímbodě,pokud
bytohošlodosáhnoutjenomzacenuoloupeníostatníchodvětvíatími
zacenujejichnižšítechnickéefektivity.“
„Takžepodlevašehonázoru,šéfe,neníinženýrnebotechnik
nezbytnětím,kdojeschopenrozhodnoutotom,jakéjsou
nejefektivnějšíprostředkykvyprodukovánínějakéhovýrobku?“
„Ne.Tenmůžebýtschopenzodpovědětpouzetechnickéotázky.Ale
podnikatelmusívzítdoúvahy,jakáexistujenejekonomičtějšímetoda
výrobyonohoproduktusezahrnutímvšeho.“
„Zesvéhovlastníhopohledu,“řeklAdams.
„Ano,zesvéhovlastníhopohledu,“souhlasilPetr.„Aleto,coje
nejekonomičtějšízjehopohledu,jetakénejekonomičtějšízpohledu
celéspolečnosti.Jinýmislovyto,covypadánaprvnípohledjakoúžasná
shodaokolností,jeveskutečnostito,žejednotlivýpodnikatelprovádí
stejnýdruhrozhodnutí,jakábysesnažilprovádětekonomickýdiktátor
–pokudbydosvémyslidokázalpojmoutveškerélidsképotřebya
situacivevšechvýrobníchodvětvích.Ekonomickýdiktátormusí
rozhodovatotom,jakévylepšenístrojůaproduktivníchzdrojůsiv
každémokamžikumůžedovolit.Rozdíljevtom,žeekonomickýdiktátor,
jakobavíme,bynemohlvědět,jaktentoproblémvyřešit.Ve
skutečnostibyaninemohljasněrozpoznat,včemproblémspočívá.Ai
kdybytoviděl,stejněbyneměltržníacenovýsystém,kterýbymu
umožnilpoměřitnákladynavýrobuoprotihodnotěvyrobeného
produktu–kterýbymuumožnilporovnathodnotuvstupůshodnotou
výstupů.“
„Aon–tedyvlastněvyajá–nemělpodvojnéúčetnictvíakalkulaci
nákladů,abymuvtompomohly,šéfe.“
„Ne,“souhlasilPetr.„Amusímpřiznat,žetobyltvůjskvělýnápadvzít
snámiPatellihoaBaroniadoSvobodnéhosvěta.Patellihovynálezy
podvojnéhoúčetnictvíakalkulacenákladůsezapíšídodějinjakodva
ohromnétriumfylidskémysli.Takovéobjevybyvsocialistickém
systémunebylymožné.Umožnilyjednotlivýmpodnikatelůmkalkulovat
sohromnoupřehledností,atonejenprojednotlivéorganizacejako
celek,aleiprojednotliváodděleníuvnitřpodnikůaprokaždýjednotlivý
produkt.Umožnilytakézjistit,jestlinedocházíkplýtvánízdrojiajestli
jsouzdrojevyužitymaximálněefektivně.“
Kapitola34
„ALEtihlelidé,tihlepodnikatelé,“trvalnasvémAdams,„senesnaží
udělattonejlepšíproceléspolečenství.Každýznichsezabývájen
maximalizacívlastníhozisku!“
„Tojepravda,Adamsi,avtompřesněspočívátennejvětšízázrak.
Každýztěchtolidí„sobecky“hledápouzesvůjvlastnísoukromýzisk.A
přestovtomtonovémsystému,kterýjsmevymysleli,vsystému
soukroméhovlastnictvívýrobníchprostředkůkaždýznichjedná,jako
bybylvedenneviditelnourukoukvýrobětěchvěcí,kteréspolečnost
nejnaléhavějipotřebuje–kjejichvýroběvtěchsprávnýchproporcícha
těminejekonomičtějšímimetodami.“
„Neviditelnáruka!“opakovalAdams.„Jakánádhernáfráze,šéfe!Měli
bychomzníudělatjedenznašichhlavníchsloganů!“
Petrsezačervenal.„Doufám,žene,“řekl.„Koneckoncůjetojen
metaforaajájsemtomysleljenjakometaforu.Pokudbylidézískali
dojem,žeopravduvěřímtomu,žeexistujenějakámystickáa
nadpřirozenásíla,kterářídíjednánípodnikatelůapracovníků,takbyse
mizatomohlivysmívat;apakbychsipřál,abychsebylnikdyneuchýlil
ktakovýmřečnickýmfigurám.Ne,novýsystém,kterýjsmevymysleli,–
“
„Vyjstehovymyslel,“řeklAdamsvelkoryse,„přesmojenámitkyke
všemu,cojstechtělpodniknout.“
„Děkujutizatvojenámitky,Adamsi.Odvrátilyměodslepýchuličeka
pomohlyminajítpravdu…Nicméněaťužhovymyslelkdokoliv,tento
systémvolnéhotrhuasoukroméhovlastnictvívýrobníchprostředkůje
zázrakem.Azatímsistojím.Jetozázrak.Alejakmilebylobjeven,na
jehosamotnémfungovánínebylonicmystickéhonebookultního.V
tomtosystémumátotižkaždýpodnikatel,každýpracovníktynejvětší
podnětyktomu,abyudělalvšechnoprouspokojenízákazníka.Musí
dělatto,cochcezákazník,jinaksvojiprodukcineprodá;nevyměníjiza
věci,kterépotřebujeonsám.Anejenom,žemusídělatto,cozákazník
chce,alemusítodělatalespoňtakdobřejakovětšinatěch,kteřítojiž
dělají;amusítoprodávatnanejvýštakdrazejakovětšinatěch,kteříto
jižprodávají.Ajestlisichcevydělatvíc,pakmusíudělatlepšíprodukt
nežostatnínebohoprodávatlevnějinežostatní.Ztohotodůvodumůže
býtto,cočlověkvyrábí(vnaději,žetoprodá),častoještělepšínežto,
cobyvyrobiljenprosvojiosobnípotřebu.“
„Myslíte,šéfe,ževýrobaproziskjeještěkvalitnějšínežvýrobajen
proosobnípotřebu?“
„Přesnětak,Adamsi;protožečlověk,kterýsivyrábížidlijenprosvoji
osobnípotřebu,nesoutěžísostatnímivýrobcižidlí;pokudalevyrábí
židlinaprodej,musísoutěžitsostatnímivýrobci,kteřísvoježidlenabízí
zákazníkům.Výrobaproziskjevýrobouprozákazníky–kdybyzákazník
provýrobekneměldobrépoužití,brzybyhopřestalkupovata
podnikatelbyzbankrotoval.“
„Paktedyjetaneviditelnáruka,okteréjstemluvil,“řeklAdams,„ve
skutečnostikonkurencí?“
„Konkurencejejistějejímtriumfem.“
„Toaleznamená,šéfe,ževládamusízajistit,abysekonkurencestala
dominantnímprvkemnašehoekonomickéhoživota.“
„Ano,Adamsi.Musímezcelapotlačitpovinnémonopoly.Tobylo
možnáústřednímekonomickýmproblémemstátníhosocialismu.
Monopolnímocamonopolnívýroba.Alemymusímeudělatvíc,nežjen
bojovatprotimonopolůmapovzbuzovatkonkurenci.Musímestanovit
takovézákony,abychomzvýšiliúroveňkonkurence.Musímejestanovit
tak,abyčlověk,kterýusilujeozisk,nemohltohotoziskudosáhnout
jinaknežskrzeslužbusvýmzákazníkům.“
„Ajaktouděláme?“
„Musímezakázatkrádež,podvod,každouformunásilíapřinucení.
Musímepřimětlidiktomu,abydodržovalisvojesliby,platilizávazkya
plnilismlouvy.Ksoukromémuvlastnictvípatříizodpovědnost.
Nesmímedovolit,abyněkdodosahovalziskuskrzeubližováníosoběči
majetkudruhého.Musímevšechnypřinutit,abyplatilizaškody,které
způsobujíjinýmlidem–napříkladiznečišťovánímvodyavzduchu.“
„Tonebudesnadné,šéfe.“
„Budetoextrémněobtížné,“souhlasilPetr.„Obzvláštěpokudseto
budemesnažitudělatsprávně.Nášsystémjsmezbavilizbytečnézátěže
centrálníhoplánováníveškerévýroby.Alebudetunikdynekončící
prácesjehozdokonalovánímavyvažováním.Asprávnětolzeudělat
jentehdy,kdyžsebudemepevnědržetprincipůsvobodyavlastnických
práv.Pakbudeproambicióznílidinemožnéuspětazbohatnoutjinak
nežtím,žeobstojívkonkurenciveslužbězákazníkům.“
„Jstesijistý,šéfe,ženatobudestačitzákon,jakkolivdobrýmmůže
být?“
Začalohustěpršet.Petrdošelkoknuazadívalseven.
„Ne,“řeklnakonec,„samotnýzákonnatostačitnebude.Pokud
budoulidénatolikzkažení,žesebudouneustálesnažitobcházetzákon,
apokudbudoupolicieasoudynatolikzkorumpované,ženevyvinou
žádnousnahuzákonnestranněprosazovat,pakbudeinaprosto
dokonalýsystémzákonůbezmocný…Ne,většinalidímusíbýtmorální.
Pakbudespolečnostžítpodlemorálníchnorem.Pokudnebudou
jednotlivílidévěřitvčestnost,poctivost,spravedlivost,
pravdomluvnost…Možnánebylonejvětšíchyboukomunistického
režimuto,ženedokázalzajistitlidemzboží,aleto,ževlidech
systematickyničilveškerýcitprospravedlnostapravdu…Ale
individuálnísvobodajenemožnábezindividuálníodpovědnosti.“
„Jinýmislovy,“řeklAdams,„despotismusmůževládnoutbezvíry,ale
svobodanikoliv.“
Petrsenanějobdivněpodíval.„Teďjsizasetyproneslnádherný
aforismus,zakterýbytilidstvomělobýtvděčné.“
„Lidésipravděpodobněbudoupamatovataforismus,šéfe,a
zapomenounaautora.Nebohůře–budousipamatovataforismusa
zapomenoujehosmysl.“
„Stejnějetodokonalýmshrnutímtoho,cojsemsesnažilříct.Jestli
chceme,abynášnovýsystémvydržel,potommusímenejenvytvořit
institucionálnírámecprávaapořádku,alekaždýznásmusípřispětk
vytvořenímravníchnorem,kterýmselidébudoupodrobovatnejenze
strachuzpotrestánínebozestrachupředtím,cořeknoudruzílidé,ale
čistězestrachupředtím,cosikaždýznáspomyslísámosobě.“
„Můžemevytvořittakovémravnínormy,šéfe,můžemepodlenichžít,
anižbychomobnoviliněkteréztěchnáboženství,kterásekomunismus
celétyrokysnažilvymazatzlidskýchmyslí?“
Petropětvyhlédlvendodeště.„Nevím.Nevím…Nemůžemejentak
vymyslettakovénáboženství.Nemůžemesijentaksvévolnědát
dohromadynějakékrédo,prohlásithozanadpřirozenéapakvšechny
nutit,abysekněmuhlásili.Aletvojeotázkamětrápí,Adamsi,atočím
dálvíc.Nejsemsijistý,želidépřijmouzasvémravnínormy,jakkoliv
racionální,založenénačistěutilitaristickémzákladě.Možnásemasylidí
nikdynebudoupodrobovatmorálnímnormám,pokudpředněčím
nebudoucítitúctu…“
„Předsamotnýmvesmírem?“
„Alespoňhlubokýpocitpokory,rozpoznánísvévlastnímalostive
vesmíru,pocitsvévlastnínekonečnéneznalostipředtajemstvíma
zázrakemexistence…Možnápotřebujemealespoňpřesvědčení,víru,že
zazdánlivěslepýmisilamipřírodypůsobínějakývelkýZáměr,kterýje
navždynepřístupnýnašimmyslím.“
„Nenípříkladempatetickéhoomylu,nenínefilosofickým
antropomorfismemaantropocentrismem,šéfe,ijenpoužitítakových
termínůjako„záměr“vespojeníspřírodouascelýmvesmírem?Není
domýšlivéamožnáinesmyslnéříkat,ževesmírmásvůjZáměr–nebo
žežádnýZáměrnemá?„Záměr“popisujeryzelidskýpřístup–použití
současnýchomezenýchprostředkůkdosaženíbudoucíchcílů.“
PetrnaAdamsepohlédludiveněasobdivem.„Mluvíšskorojako
filosof!“
„Ach,vesvýchdvacetiletechjsembylzapálenýmstudentem
dialektickéhomaterialismu,šéfe.Apak,jestlivíte,Hegelbylkvůli
svémuvlivunaMarxedostupnývtajnéknihovněpolitbyra.Byljsem
možnájehojedinýmčtenářem–“
„Adamsi,naštěstínemusímevyřešitvšechnyproblémylidstvahned
dnes.“
„Ne.Párjichmůžemenechatinašimnásledovníkům,“řeklAdamss
ironickýmúsměvem.
Kapitola35
VMoskvěmaršálZachačevskýpodávalhlášenípolitbyru.„Mámtu
čestvámsdělit,ževládamányníkdispozicistejnýpočetletadel,jaký
mělavdobě,kdyuldanovštíkontrarevolucionářiodletěliscelou
vzdušnouflotilou.Jsmenatomještělépe,protožednesmámedvakrát
tolikdálkovýchbombardérů,cojsmemělitehdy.Avšechnanašeletadla
jsounová.Apolovinaletadelrebelůbylanadruhoustranuzastaraláuž
vdobě,kdyjeukradli.Dnesjsouotřirokystaršíavelkáčástznichse
pravděpodobněhodíužjenomdošrotu.Muselisestavbouleteckých
továren,továrennamotoryanářadízačítnazelenélouce.Takžesezdá
nemožné–“
„Výborně,“řeklBolšenkov.„Alemusímezískatještěvětšípřevahu.
Roknebodvaabudemeproněmítmalépřekvapení…“
Petrovyekonomickéreformynazápadnípolokouliuspělynadjeho
nejoptimističtějšíočekávání.AčkolivodjejichútěkuzMoskvyuplynuly
pouzetřiroky,jehostatistikovéhoinformovali,žehodinová
produktivitaprácejeveSvobodnémsvětěoprotiVítěznémusvětu
alespoňčtyřnásobnáažemůžebýtještěomnohovyšší.
Petrnebraltytostatistikypřílišvážně.Dobřevěděl,ženenísnadné
měřitživotnístandardnebosrovnávatuspokojenílidskýchpotřeb.
Dokonceivporovnávánífyzickéhozbožíjeobtížnésrovnatrozdílv
kvalitěoprotirozdíluvkvantitě.Ajelikožmezioběmapolokoulemi
neexistovalžádnýobchod,byloobtížnésrovnathodnoty.Alev
čemkoliv,cobylomožnékvantitativněměřit,bylyvýsledky
Svobodnéhosvětadalekolepší.Toplatilodokonceiproválečnou
produkci,vjejímžpřípadě–jakPetrainformovalajehorozvědka–byly
výrobníkapacitylodí,tankůiletadeljižvyššínežveVítěznémsvětě
dříve,nežhoopustili.
AleještěvícenežvýrobnímivýkonybylPetrpřekvapenohromnou
změnouduševníhostavulidí.Pryčbylaapatieanezájem.Lidéteď
pracovalisdalekovětšíenergiíazápalem,nežjakébylykviděníkdy
dříve.Petrsenynísetkávalslidmi,kteřípokládalisvojiprácizapotěšení
avzrušujícídobrodružství.Neustálevymýšlelinovázlepšení,snilio
novýchvýrobníchpostupechnebonovýchvynálezechavýrobcích,
kterébyspotřebitelémohlichtít.
Adamsbyltoutoproměnouvyvedenzmíry.
„Cojizpůsobilo?“ptalse.
„Myslím,žetobylydvěvěci,“řeklPetr.„Atouprvnívěcíjesvoboda.“
„Svobodamůžebýtpěkná,“odpovědělAdams,„alecomáspolečného
stímtoohromnýmnárůstemlidskéenergie?“
„Tonenínárůst,aleuvolněnídosudspoutanélidskéenergie,Adamsi.
Přesnětoekonomickásvobodazpůsobuje.Uvolňujelidskouenergii.
DříveCentrálníplánovacíkomisevytvořilaekonomickýplánapakuž
nikdonemělžádnoujinoupovinnost,nežhootrockyprovádět.Dnessi
každýmůževytvářetsvojevlastníplány.Každýsetakstávácentrem
plánování.Zaměstnanecmůžeplánovatpřechodkjinému
zaměstnavatelinebodojinéhooboru,kterýnabízívyššíodměny.
Kdokoliv,kdosimůžeuspořitnebopůjčitkapitálnebokdodokáže
přesvědčitostatnílidikespolupráci,můžezačítnovýpodnik,vytvořit
novýprodukt,splnitnovépřánízákazníků.Atopřinášídoživotatěchto
lidídobrodružstvíavzrušení,kterétamnikdydřívenebylo.Ve
VítěznémsvětěmohlpouzeDiktátorsámněcozahájitčiiniciovat.
Všichniostatnízkrátkajenvykonávalirozkazy.AleveSvobodnémsvětě
můžekdokolivzahájitčiiniciovatsvůjvlastníprojekt.Aprotožemůže,
takseototaképokouší.“
„Atadruhávěc,šéfe?“
„Toudruhouvěcí,Adamsi,je,ževnašemsystémuvolnéhotrhu–
jehožintegrálníčástíjeprávonasoukromévlastnictví–každýčlověk
dostáváto,covyprodukuje.Ajelikožjejehoodměnapřímoúměrná
jehoprodukci–jelikožjejehoodměnaveskutečnostijenjinýmnázvem
prosměnnouhodnotujehoproduktu–člověkví,žezáležíhlavněna
něm,jakouhodnotudovedevyprodukovat.Každýčlověksesnažízvýšit
hodnotutoho,cotvoří,protožetakzvyšujesvojivlastníodměnu.“
„Takzrovnatohlevnašemsystémunevidím,šéfe.Mohlbychvám
dátpříkladjednohochlapíka,který…“
„Záměrnějsempřeháněl,“přiznalPetr,„abychsnázevyjasnilsituaci.
Taktobytopřesněfungovalo,jenpokudbychommělidokonalou
konkurencivčetně–pokudsilzetakovouvěcpředstavit–dokonalých
znalostíjaknastraněvýrobců,takspotřebitelů.Nicméněivnašem
systémustáleplatí(ačkolivtomožnánikdynebude„dokonale“
odpovídat),žekaždýjednotlivecakaždáskupinamajítendencedostat
množstvíbohatství,kterékonkrétněvytvořili.Každýjeodměňovánv
tomrozsahu,vjakémpřispělkuspokojenípotřebspotřebitelů.Jinými
slovynavolnémtrhuexistujetendence,abypracovnícidostávalitolik,
kolikvytvořili,abyvlastnícikapitáludostávalitolik,kolikvytvořiljejich
kapitál,aabypodnikatelédostávalitolik,kolikvytvořilajejich
koordinačnífunkce.“
„Pokudbychomdosáhlitohoto,šéfe,pakbyžádnáskupinaneměla
právosistěžovat.Dosáhlibychomekonomickéhoráje.“
„Aťužtomuříkášekonomickýrájnebone,Adamsi,tohotojsme
skutečnědosáhli.Změnilijsmezákladníprincip,nakterémjezaložen
ekonomickýživot.MístoMarxovanefunkčníhomaxima:Každýpodle
svýchschopností;každémupodlejehopotřebjsmedosadilinovýfungující
princip:Každémuto,cosivytvoří.“
„Aleizapředpokladu,žebynášnovýsystémfungovalpodletohoto
principu–jstesi,šéfe,jistý,žejetenprincipvevšechohledechlepší
nežMarxův?“
„Funguje,“řeklPetr,„narozdílodmarxistickéhoprincipu,který
nefungoval.Kdyžjsmesepokoušelizavést„každémupodlejeho
potřeb“,takjsmetímefektivnězlikvidovalimožnostdostat„odkaždého
podlejehoschopností“.Alevtenokamžik,kdyjsmezavedli„každému,
cosivytvoří“,jsmeautomatickyvyřešiliproblém,jakpřimětlidi,aby
produkovalipodlesvýchschopností.“
„Alenemůžemepřeceprincip„každému,cosivytvoří“uplatňovat
konzistentně,“řeklAdams.„Copotomsinvalidy,slepými,nemocnými,
starými–“
„Nemíchejmedohromadydvězcelaodlišnévěci,Adamsi.Mluvímzde
oprincipu,kterýjezapotřebíkzajištěnímaximálníprodukce.Tymluvíš
otom,cobysedalonazvattřeba„sekundárnímrozdělováním“.Dovol
mitovysvětlit.Vsocialismujezbožínejprvevyrobenoapoté
rozdělovánojednotlivýmlidemaskupinám.Takhletoalenefungujev
systémuvolnéhotrhu.Vnašemsystémujsou„výroba“a„distribuce“či
„rozdělování“pouzedvojímpojmenovánímprotentýžnedělitelný
proces.Jakmilenějakýproduktvznikne,jeužnezbytněvevlastnictví
někoho.Jepakpouzesměňovánzavlastnictvíněkohojiného.Není
„přidělován“.Říct,žekaždýpracovníkčipodnikateldostáváto,co
vytvořil,nikterakneimplikuje,žesiponechátržníhodnotusvého
produktujenomsámprosebe.Můžerozdělovatto,covyprodukoval,
neboto,cosivydělal,jakuznázavhodné.Zaopatřítaksvojirodinua
můžedátčástsvéhovýdělkunacharitativníúčely.“
„Pakaleříkáte,šéfe,žebezmocníčineproduktivníbudou
zaopatřovánijedinětehdy,kdyžbudouproduktivnídostvelkorysí,aby
seoněpostarali.Natompřecenemůžemebýtzávislí.Státsemusí
postaratoto,abymělkaždýurčitéživotníminimum.“
„To,coříkášty,Adamsi,byimplikovalo,žejsmevšichnivelkorysejší
kolektivněnežindividuálně.Nebopřesněji–žejsmedalekoochotnější
býtvelkorysíadobrotivípřinakládáníspenězijinýchlidínežsesvými
vlastními.Našepseudoštědrostjetedyvyššínežnašeskutečná
štědrost,atakbychommělipřinutitněkohojiného,abypřispělna
podporupotřebnýchmístonás.To,coříkáš,ato,coříkáMarx,je,žeti,
kteřínevytvořilibohatství,byhomělizabavittěm,kteříhovytvořili.“
„Alešéfe,přecebychomseznašichspolečnýchzdrojůmělipostarat
opotřebnéahandicapované,kdyžnatojednotlivcinebudouochotni
vynaložitsvojeindividuálnízdroje–“
„Ktétootázcesevrátímeněkdypozději,“přerušilhoPetr.„Užjsme
sedostodchýliliodnašehopůvodníhotématu.Játvrdím,ževnašem
systémuexistujetendencektomu,abykaždýdostaltomnožství
bohatství,příjmučihodnoty,kterékonkrétněonvytváří.Atyjsito
popíral.“
„Nepopíraljsemto.Jenomjsemžádal,abystetodokázal.“
„Dobrá.Takzačněme,Adamsi,spohledemnacelkovousituaci.
Existujístovkyrůznýchprůmyslovýchodvětví.Zdejeodvětví,které
vyrábíaprodáváboty.Zdejedalšíodvětví,kterévyrábíaprodává
pečivo.Naokamžikteďpředpokládejme,žeoběodvětvítvořízcela
samostatnéoddělenéjednotky.Obuvnickýprůmyslmůžeprodávat
botyjentehdy,kdyžjezákaznícichtějí,můžeprodávatjentolik,kolik
zákaznícichtějí,ajenzaceny,kteréjsouzákazníciochotnizaplatit.
Hrubýpříjemobuvnickéhoprůmyslutudížzávisínatom,kolikpárůbot
vyprodukujeazakolikprodákaždýpár.Jinýmislovyhrubýpříjem
obuvnickéhoprůmysluzávisínacelkovéhodnotětoho,covyprodukuje.
Ahrubýpříjemobuvnickéhoprůmysluveskutečnostijecelkovou
hodnotoutoho,covyprodukoval.“
„Dobrá,tomuzatímrozumím.“
„Tatohodnotajezměřenaspotřebiteli,kteřísesnažíuspokojitsvoje
vlastnípotřeby.Hodnotajezměřenahodnotoutoho,cojsouzaboty
spotřebiteléochotnisměnit.“
„Směňujízaněsvojepeníze,“řeklAdams.
„Přímosměňujípeníze,“souhlasilPetr.„Aletytopenízezískalitím,že
směnilinějakýprodukt,kterýonisamivyrobili.Takženepřímosměňují
svůjvlastníproduktzavěci,kterénakupujíaspotřebovávají.“
„Pravda.“
„Aanijednastranaby,Adamsi,nebylaochotnáprovésttutosměnu,
kdybysinemyslela,žedostávávyššíhodnotu,nežjeta,kterése
vzdává.“
„Správně.“
„Takžekaždéprůmyslovéodvětvíjakocelekdostanecelkovou
hodnotutoho,covyprodukovalo,že,Adamsi.Obuvnickýprůmysl
dostanecelkovouhodnotutoho,covyprodukovalon,potravinářský
průmysltakéatd.“
„Předpokládám,žejetopravda,“souhlasilAdamspochvilce
přemýšlení,„alecotodokazuje?Cokdybylidévpotravinářském
průmysluzjistili,ženedostávajítolikvpoměrukesvépráci,
schopnostemčivstupům,jakodostávajílidévobuvnickémprůmyslu?“
„Pokudbudoutitolidéinvestoři,“řeklPetr,„přestanouvkládatpeníze
dovýrobypotravinainvestujíjemístotohodoněčehojiného–
řekněmedovýrobyobuvi.Pokudjsoutopodnikatelé,někteříznich
přestanoupéctchleba–nebobudounucenistímpřestat–apůjdou,
abychomsitozjednodušili,doobuvnickéhoprůmyslu.Anoví
přicházejícípodnikateléseurčitěnepustídopodnikánív
potravinářskémprůmyslu,aleněkdejinde.Anakonecbudoupracovníci
odcházetzpotravinářskéhoprůmysluahledatsiprácijinde–tam,kde
jimnabídnouvícepeněz.Anovípracovnícipřicházejícínatrhprácese
nebudouučit,jakpéctchleba,alenapříkladjakvyrábětboty.A
výsledkemtohovšehobude,žecenabotpoklesneacenapečivabude
stoupat,dokudnebudoumítpodnikatelépřibližněstejnéziskyvobou
odvětvích,dokudnebudoukapitalistédosahovatpřibližněstejných
výnosůadokudnebudoupracovnícispřibližnětýmižschopnostmi
dostávatpodobnémzdyvobouodvětvích.“
„Acokdybytambyloještětřetíodvětví,šéfe?“
„Tentýžprocesbyfungovalvevšechodvětvích.Budeexistovat
neustálátendencekrovnováze.Stejnětakbudeexistovattendencek
tomu,abysezisky,výnosyzkapitáluamzdyvevšechoborech
navzájemsrovnaly–samozřejměsezapočtenímrozdílůvriziku,
vyžadovanýchschopnostechatd.“
„Samozřejměpředpokládáte,“řeklAdams,„dokonaloukonkurencia
dokonaloumobilitupráceavýrobníchprostředků…“
„Ne,tonepředpokládám,“odpovědělPetr.„Kdybychpředpokládal
dokonaloukonkurenci,dokonaloumobilitu,dokonalouinformovanosta
takdále,nemluvilbychotendencisměremkrovnováze,protožeto
bychomdokonalérovnováhyuždávnodosáhliavždyckybychomji
měli…Předpokládámpouze,žeexistujerozumnámíramobilityna
pracovnímtrhuaobvyklámírapředvídavostiakonkurence.Vtěchto
reálnýchpodmínkáchnedosáhnemedokonalérovnováhyanebude
existovatdokonalýsouladmezipracíčlověkaajehopříjmem,alebude
existovatpřibližnýsoulad,rozumněočekávatelnýsoulad–stendencí
blížitsekdokonalejšímusouladu.Samozřejměčímvícekonkurence,tím
většítatotendencebude.Takžebychomměliudržovatmaximum
zdravékonkurencetím,žebudemekaždýoborneustáleudržovat
otevřenýpronověpříchozí.“
„Mluvíteoobuvnickémprůmyslu,potravinářskémprůmysluao
dalších,šéfe.Nevztahujísealetytotermínyveskutečnostinaněkolik
průmyslovýchodvětví?Nemusíobuvnickýprůmyslnakupovatsvékůže
napříkladodkožedělnéhoprůmyslu?Jakpotommůžeteříct,že
obuvnickýprůmysldostanecelouhodnotutoho,covyprodukoval?“
„Totorozlišovánímezi„průmyslovýmiodvětvími“,Adamsi,jecelé
arbitrární.Můžemeklasifikovatprůmyslováodvětví,jaknámbudelibo.
Toječistězáležitostkonvence.Jednouzchybcentrálníchplánovačů
bylo,ženatoneustálezapomínali.Pokoušelisevyřešitproblémy
konkrétníhoodvětvíXodděleněodcelkovéstrukturyvýroby.To,jestli
jetakzvané„průmyslovéodvětví“vertikálněintegrovánonebojestlise
jednápouzeojednučástdokončovacíhoprocesu,nehrajerozdílve
způsobu,jakýmjsouodměnynakonecurčovány.Cena,kterou
obuvnickýprůmysldostanezaboty,jeurčenaspotřebiteli.Cena,kterou
obuvnickýprůmyslmůžezaplatitzakůže,jeurčenamimojinétaké
cenou,kterouspotřebiteléplatízaboty.Stejnýmzpůsobemjecena,
kteroukožedělnýprůmyslplatízasurovékůže,určenacenou,kterou
platíobuvnickýprůmyslzakůže,atd.Částtoho,co„obuvnickýprůmysl“
dostanezaprodejdokončenýchbot,musívyplatit„kožedělnému
průmyslu“zakůže.Nicméně„obuvnickýprůmysl“jakocelekdostane
celkovouhodnotu,kteroupřidákekůžipřivýroběbot.Samozřejmě
můžemerozdělitobuvnickýprůmyslnavýrobcebot,velkoprodejce,
maloprodejceatd.Každáčástaledostávátuhodnotu,kteroujejívlastní
službapřispělakekoncovéhodnotěproduktu,kterýsedostalke
spotřebitelům.“
„Dobrá,“souhlasilAdams.„Taktedyřekněme,žekaždéprůmyslové
odvětvíikaždájehočástdostávajítakovouhodnotu,kteroupřispělyke
koncovéhodnotěproduktu.Aleještějstenedokázal,ževolnýtrh
směřujektomu,abyprácedostávalato,covytváří,neboabydokonce
každýjednotlivýdělníkdostávalto,covytváří.“
„Pokusmeseoto,“řeklPetr.„Dohodlijsmese,žesvoboda
spotřebovávat,svobodapohybu,svobodavolbypovoláníasvobodná
soutěžvytvářítendencivyrovnávathodnotuproduktu,kterýmůže
vytvořitpracovníksdanouzručnostívrůznýchodvětvích.Toplatíještě
víceprofirmyvestejnémoboru,kterévyužívajípracovníkysestejnými
schopnostmi.Předpokládejmenapříklad,žepracovníkujednéfirmy
přidávákmnožstvíčikvalitěprodukcehodnoturovnou30zlatým
gramůmtýdně–“
„Tímmyslíte,žepracovníkpřispívákhodnotěproduktu,kterýjeho
zaměstnavatelmůžeprodatnatrhu,30zlatýmigramytýdně?“
„Přesnětak.Apředpokládejme,žetentokonkrétnízaměstnanec
můžepřispětkmnožstvívýstupunebokhodnotěproduktustejnou
částkouukaždéhozaměstnavateleztohotooboru.Předpokládejme
dále,žezaměstnavatelAchcezaplatitsvémupracovníkovijen20
zlatýchgramůzatýden.“
„ZaměstnavatelAchcesvéhozaměstnancepřirozeněvykořisťovat.“
„Řekněme,žechce.PakalezaměstnavatelB,stejnětaksobecký,
nabídnezaměstnanci21zlatýchgramůtýdně.Btotižbudespokojen,
kdyžvydělánazaměstnancijen9zlatýchgramůtýdně,místotoho,aby
jenpřihlížel,jakzaměstnavatelAvydělává10gramů.“
„Vidím,žebyvlastnísobeckostBpřivedlakněčemutakovému,“
souhlasilAdams.
„MusímealepočítatisezaměstnavatelemC,“řeklPetr,„kterýje
stejněsobeckýastejnězaměřenýnaziskjakoAčiB.Nežabystál
nečinněvedleadívalse,jakzaměstnavatelBvydělávátýdněna
pracovníkovi9zlatýchgramů,Cradějivstoupínatrhanabídnemzdu
22gramůtýdně.Ataktojdedáladál.Můžešsipředstavit
zaměstnavatelů,kolikchceš–dokudmezinimibudekonkurence.Na
otevřenésoutěžníaukcijecenačehokolivtakvysokánebootolikvyšší
nežcena,okterédruhýnejodhodlanějšíkupeccítí,žesijimůžedovolit
nabídnout.TakžeisamotnénabídkyvýšemzdyodAaBmohoujít
postupněna26,27,28,29zlatýchgramůtýdně.Nebona29apůl,29a
třičtvrtěatakdále,dokudziskzezaměstnávánídocelanezmizí.
ProtožebyAiBměliradějioněcomálovětšízisk,nežabyjenpřihlíželi,
jaktentoziskrealizujejejichkonkurent.“
„Jinýmislovy,šéfe,výrobcizaměstnávajícípracovníkyjednajív
dlouhémobdobípodletéhožtypukalkulace,jakokdyžnakupují
suroviny?“
„Jetotak,Adamsi.Jejichvzájemnákonkurencezvýšícenypráce
stejnýmzpůsobem,jakýmzvýšícenysurovin.“
„Stejnýmzpůsobem,jakýmplatítržnícenyzasuroviny,musíplatit
takétržnícenyzapráci?“
„Přesně.Můžemetovyjádřitještějinak,kdyžřekneme,žepracovník
dostanehodnotutoho,čímpřispělkcelkovéprodukci.Mzdyjsou
určenymezníproduktivitoupráce.Pracovníkdostaneto,covytvořil.
Dostanehodnotu,kteroujehoprácepřidalakprodukci.“
„Takžetonenívelkorysostzaměstnavatelů,šéfe,alejejichsobectvía
chamtivost,kterájevedektomu,abynabízelistálevyššímzdy,atoaž
dobodu,kdeodpovídajímezníproduktivitěpracovníků?“
„Tojejedenzpůsob,jaktolzeformulovat.“
„Tojecelkempřesvědčivýargument,“řeklAdamsnakonec.„Ale
třeba–třebajetumnohopracovníků,kteřísikonkurujínavzájem,ale
relativněmálozaměstnavatelů.Tobyneznamenalo,žebudoumzdy
nižší,nežjemezníproduktivitapráce?“
„NechaljsemtutootázkuprozkoumatstatistikyvNejvyšší
ekonomickéradě,“řeklPetr,„azjistilose,ževeSvobodnémsvětě
existujejedenzaměstnavatelnakaždýchdvacetpracovníků.Aleikdyby
zdebyljedenzaměstnavatelnastopracovníkůnebopětset
pracovníků,výsledekbybylpřibližnětentýž.Jakjsemjižpoukázal,
kdybyvjednomodvětvíexistovalipouzedvazaměstnavatelé,jejich
vzájemnákonkurencebystejněvyhnalaúroveňmezdaždovýšemezní
produktivity.“
„Apak,ikdybyexistovaljenjedinýzaměstnavatelvcelémodvětví,“
dodalAdams,„ikdybyvtomtoodvětvízískalmonopol,předpokládám,
žebystejněmuselnabídnoutalespoňtolik,abymuzaměstnanci
neodcházelidojinýchodvětví,atřebaitolik,abyjepřetáhlzjiných
odvětvíksobě.Jelikožmustálekonkurujíjináodvětvípřinákupu
pracovníchslužeb,ačkolivmunekonkurujípřiprodejijehovýrobků.“
„Tojepravda,“souhlasilPetr.„Jistěbymuselsoutěžitsjinými
průmyslovýmiodvětvími,atoalespoňonovoupracovnísílu–čio
společnoupracovnísílu.Mohlbybýtschopnývurčitémrozsahutřeba
vykořisťovatsvojikvalifikovanoupracovnísílu–zapředpokladu,žeby
nemuselnajímatjakoukolivdodatečnoukvalifikovanoupracovnísílu,a
zapředpokladu,žebyjehokvalifikovanízaměstnancipotřebovali
dlouhoudobunato,abyserekvalifikovali.Alesvýjimkoutakové
mimořádnésituacezdeexistujetendencektomu,abyzaměstnanec
dostávalto,covytvořil.Dostáváhodnotusvémezníproduktivity.“
„Dobrá,šéfe.Vtomhlebodějsteměpřesvědčil.Alepořádmám
několikotázek…“
Kapitola36
VEWashingtonuseděliAdamssPetremurádiaaposlouchali
BolšenkovovůvprojevnamoskevskémRudémnáměstí.Bylplný
obvyklýchklišékomunisticképropagandy,alePetrnáhlezpozorněl:
„…chtělbychještěříciněkolikpoznámekkedvěmazrádcům,kteří
bylidnesvrámciranníhoprogramuoběšeni.BylitoEN-57,známýtéž
podjménemMaxwell,aL-92,jehodcera.Víte,kjakýmsedoznali
zločinům,alemělibysteještěvědět,žesedoznaliiktomu,žetyto
sabotážeazradypáchalinapřímýrozkazarcizrádceazločincePetra
Uldanova…“
TeprveotýdenpozdějidokázalAdamspřimětPetrakdiskusio
dalšíchvelkýchproblémechSvobodnéhosvěta.
„Bolšenkovovyzločiny,šéfe,“opakovalAdams,„pouzeznovuaznovu
ukazují,pročbychomsemělisnažitvytvořitsvět,kdesetakovévěcijiž
dítnebudou.Todokážemejennaprostoutransformacípolitickýcha
ekonomickýchinstitucí.Amusímesibýtzatracenějistitím,žetynové
institucejsoutěmipravými.“
„Mášpravdu,Adamsi,“uznalnakonecPetr.„Minulostužnezměníme.
Cosestalo,stalose.Budoucnostjejedinouvěcí,sekteroumůžeme
něcodělat.Alepřálbychsialespoňdostattuhlehrůzuzesvéhlavy.
Vím,žejsoumrtvi.Vesrovnánísmýminejtemnějšímiobavamiatím,co
jsemsipředstavoval,mitotovědomínabízíalespoňnějakouútěchu.
Přálbychsialevědět,jestlisedoopravdy„přiznali“nebone.Chtělbych
vědět,jestlimědoopravdyobvinilinebojestlijetojenBolšenkovova
lež…“
„Čemubystechtělvěřit,šéfe?Žesepřiznaliaobvinilivászesvévůle
znějakéhonepodstatnéhodůvodu?Nebožetoudělaliažponějakém
nesnesitelnémmučení?Neboževydrželihroznémučení–kterému
mohliuniknoutjentím,ževásobvinili?“
„Přestaň,Adamsi.Nechtělbychvěřitžádnéztěchhlevěcí.“
„Takpročnepřestanetemučitsámsebe?Bolšenkovpravděpodobně
lhal.“
„KomunistickýsystémVítěznéhosvětaničíaotravujeexistenci
každéhočlověka,Adamsi.Jevněmnemožnévěřitvlidskoudůstojnost,
statečnost,hrdost…“
Snámahouseznovuuklidnil.„Takcobyschtělprodiskutovat?“
„Chtělbychsevrátitkotázce,okteréjsmediskutovalipředměsícem.
Řekljste,žepracujícívnašemnovémsystémudostávajíhodnotutoho,
coprodukují.Jaktoalemůžetakbýt,kdyžsizníčástberouvlastníci
kapitálu?“
Petrsipřejelrukoupočele,jakobyodhánělmyšlenky,kterénejsou
relevantníprotutootázku.
„Nejprvesitenproblémzjednodušme,Adamsi.Řekněme,žetyajá
jsmedvapracující.Jávyrobímsekeru.Půjčímtijiatysnípokácíš
nějakéstromy.Předpokládejme,žetvůjpříjemjezávislýnapočtu
stromů,kterépokácíš.Řeklbyspak,žejsitovšechnozvládltysámaže
jánemámnárokočekávat,žeminěcozaplatíšzapoužitímojísekery?“
„Ne,šéfe.Vašeprácepřivýroběsekeryjestejněnezbytnáprokácení
stromůjakomojepřímáprácesestromy.Jábychvámtudížzaplatilza
vašipráciakoupilodvássekeru.“
„Dobrá.Předpokládejme,ženatonemášpeníze,atakminavrhneš
něcojiného.Přijdeškemněařekneš,žekdyžtipůjčímjednuzesvých
seker,dášmivýměnoučásttoho,cosivyděláškácenímstromů.“
„Tobybylaspravedlivádohoda.“
„Čímžjsipřipustil,Adamsi,žejá–jakožtotvůrcenebovlastník
kapitálovéhonástroje–jsemtipomohlvytvořitčástproduktu,kterýjsi
tyvyrobilspojenýmužitímpráceakapitálu–tedyspojenýmužitím
sekeryatvýchsvalů.“
„Topřipouštím.“
„Předpokládejmeteď,žejájakožtovlastníksekeryodmítnutvoji
nabídkunaurčitéprocentoztvýchpříjmů.Třebanechcizávisetnatvé
pracovitostineboschopnostivyjednatsiobjednávkynaporážení
stromů.Jsemovšemochotenpronajmouttisvojisekeruzaurčitou
pevněstanovenouměsíčníčástku.“
„Takovádohodabybylavpořádku,šéfe…Zapředpokladu,žebyste
zapoužitísvésekerynechtělpřílišmnoho.“
„Částka,kteroubychmohlzískatzasvojisekeru,Adamsi,byzávisela
najednéstraněnatom,kolikbyexistovalodřevorubců,kteříbystejně
jakotychtělimojisekeru,akolikbyzatobyliochotninabídnout
nejvíce.Nadruhéstraněbyzáviselanatom,kolikbyzdebylomajitelů
sekerazakolikbybyliochotnijepronajímat.Existovalabyale
tendencektomu,abydřevorubcinabízelitolik,okolikužitísekeryzvýší
jejichvýdělky–záviselobytotedynatom,jakmocsekeryzvýšíjejich
produktivitu.“
„Jakalemůžete,šéfe,oddělitprodukcisekeryodprodukce
pracovníka,kterýstousekerouzachází?“
„Pomůže,kdyžsenatentoproblémpodívámezjinéstrany,“řeklPetr.
„Předpokládejme,žejsemvyrobilsekeru,aleženěkdotřetí,kdo
vynaložilvícečasuapráce,vyrobilmotorovoupilu.Předpokládejme
pak,žesesekeroudokážešpokácet10stromůzaden,alesmotorovou
pilou25stromůzaden.Dodatečnáproduktivitamotorovépilybytedy
byla15stromůzaden.Takžekdyžjsinajatýjakodřevorubecaplatíti
zakaždýporaženýstrom,můžešsismotorovoupilouvydělato150%
vícenežsesekerou.Atudížbyszapronájemmotorovépilybylochoten
nabídnoutpenízeaždotétočástky.Jakorozumnýčlověkvíš,žeto
nebylatváproduktivita,kterábysenáhlezvýšilao150%,aležejeto
výsledekspojenéproduktivitytebeamotorovépily.“
„Dobrá,šéfe.Tomuhlerozumím.Uznávám,žekapitál,půdaapráce
přispívajíktomu,cojespolečnýmproduktem,ažesamotnáprácesi
nemůžejakojedinádělatnároknaonenprodukt…“
„Apřivolnékonkurenci,“řeklPetr,„každýfaktordostaneodměnu
úměrnoutomu,jakpřispělkcelkovéhodnotěproduktu,nakterémse
tytofaktoryspolečněpodílejí.“
„Tomuhlealenerozumím,“řeklAdams.„Pokudjevšechnospolečným
produktemnástrojůapráce–tedykapitáluapráce–jakmůžeteříct,
jakýpodíllzečemupřipsat?Sekeranemůžepokácetstrombez
pracovníka,kterýsnímáchá,stejnějakopracovníkneporazístrombez
sekery.Tudížsedáargumentovattak,žetobylpracovník,kdoudělal
všechno,protožebeznějbynebylypokácenéžádnéstromy.Nebose
dátvrdit,žetobylasekera,coudělalavšechno,protožebezníby
nebylypokácenyžádnéstromy.Alenedávalobynapříkladžádnýsmysl
tvrdit,žesekerasenaporaženístromupodílelazedvoupětina
pracovníkzbylýmitřemipětinami.“
„Mášpravdu,Adamsi,žetaktoformulovánobytonedávalosmysl.
Mírapřispění,relativníproduktivita(aťužsekerynebopracovníka)se
nedávypočítatvefyzickýchjednotkách.Lzejialekalkulovatjako
hodnotu.Okolikvyužitímotorovépilyzvýšímojedennívýdělky?Toje
praktickáotázka,nakterouvkonkrétníchpodmínkáchexistuje
praktickáodpověď.Apodletétoodpovědisimohuodvodit,jakábude
nájemnícenamotorovépily.Nebokdyžmámtovárnusestovkou
zaměstnanců,mohusipoložitotázku,okolikbydalšíchdeset
zaměstnancůzvýšilomojepříjmy.…Amohusidovolitjimnabídnoutaž
takovousumuvemzdách.Nebosivezměmekomplexnějšíproblém.
Hnojivojejednímzprvků,kterépřispívajíkcelkovéproduktivitěfarmy.
Tentoprveknenípoužitelnýsámosobě,alevždyvkombinacispůdou,
kapitálem,pracíačasem.Koliksimůžezemědělecdovolitzaplatitza
danémnožstvíhnojiva?Tobudezávisetnatom,okolikvícúrodysklidí
zapoužitívícehnojiva,atakénaexistujícíneboočekávanéceněúrody.
Odpověďtedyzávisínamezníproduktivitěhnojiva.Tedynarozdíluv
tom,okolikdanézvýšenínebosníženípoužitíhnojivasnížínebozvýší
konečnýprodukt…Nebopřesnějihodnotutohoproduktu.Přivolné
konkurencijsoutedymzdyurčenymezníproduktivitoupráce,nájemz
půdyakapitálujedánmezníproduktivitoupráceakapitálu.Každýz
těchtofaktorůzískávátakovýpříjem,jakýpřivádínasvět.“
AdamssišňupltabákuazamyšleněsenaPetrapodíval.
„Ještěpořádnejsempřesvědčený,“řeklnakonec.„Vezmětesipeníze.
Lidédnespůjčujípenízeachtějízatoplatbu,kteréříkajíúrok.Proto
nevidímžádnéospravedlnění.Připouštím,žemotorovápila…Nebo
půdanebotovárnapřispívajíkprodukcipracovníků.Všechnytyhlevěci
jsouproduktivní,ajetedypoctivéchtítzaněpenízeodpovídajícíjejich
produktivitě.Alepeníze?Penízenicneprodukují.Zezlatasenic
neurodí.Pročbyněkdomělplatitzapůjčenízlata?“
„Jeněkolikzpůsobů,jaknatuhleotázkuodpovědět,Adamsi.Tím
nejrychlejšímjemožnáprostěpoukázatnato,ževěřitelédlužníkům
penízenevnucují.Dlužníciplatíúrokdobrovolně.Dokoncesevzájemně
přehazujívtom,kolikdají.Dlužnícievidentněnepokládajípenízeza
neproduktivní.“
„Ale…“
„Vyjádřilbychtotakhle,“pokračovalPetr.„Jakýjerozdílmezitím,
kdyžsiodeměpůjčíšmotorovoupiluaplatíšmipůjčovné,atím,kdyžsi
odeměpůjčíšpeníze,koupíšsizaněmotorovoupiluasplácíšmiúroky
způjčenýchpeněz?Jedruhýprocesméněproduktivnínežtenprvní?“
Adamsseodmlčelaopětsišňupnultabáku.„No,napadáměalespoň
jedenrozdíl.Jakmilesevašemotorovápilaopotřebínebozastará,tak
vámjivrátím.Pokudjibudetechtítdálpůjčovat,takjenzamenší
peníze.Půjčovnéajejíhodnotabudoupořádklesat,ažbudenakonec
docelabezcenná.Alekdyžmipůjčítepeníze,budeteočekávatstále
stejnýúrok,avdobě,kdypůjčkavyprší,budeteočekávatcelousvoji
původníjistinu.“
TeďbylonaPetrovi,abysenachvílizamyslel,nežodpověděl.„Toje
pravda,“řeklnakonec.„Alecotoznamená?Znamenátozkrátka,že
kdyžbudupůjčovatmotorovoupilunebonějakýjinýkapitálovýnástroj,
kterýseopotřebováváazastarává,budusimusetúčtovatvyššícenu,
nežkolikjeúrok,kterýbychsimohlúčtovatzastejnémnožstvípeněz.
Pakbudumusetzpůjčovnéhodávatčástpenězstranou,takževdobě,
kdysekapitálovýnástrojstanebezcenným,budumítpenízenajeho
nahrazení.“
„Alejakvíte,šéfe,žetakovýrozdílmezinájemnímisazbamiaúrokem
skutečněexistuje?“
„Protožejakvěřitel,takdlužníkmajísvoboduvybratsi,coudělají.
Svobodavolbyakonkurencevzapůjčováníapůjčovánísimusípřinést
právětentovztah.Podívejsenatozhlediskadlužníka.
Předpokládejme,žesivypůjčíš10000zlatýchgramůnapětiprocentní
úrok.Zaněkoupíšdůmabudešhopronajímatza900gramů,tedy
devětprocentročně.Totipřinesezisk400zlatýchgramůročně.Alez
těchto400gramůmusíšplatitopravy,údržbuaznehodnocenítvého
domu.Dalšíčástbyspravděpodobnězapočítaljakokompenzaciza
riziko,žeobčasnenajdešnájemníka,adalšípakzasvojiprácia
povinnostidomácího.Ataksebudou,pokudvěřiteléadlužnícijednají
sestejnoupředvídavostí,vyrovnávatziskyzpůjčenípeněznaúrok
přímoizestavbyapronájmudomu.Určitědopředunebudemeschopni
říct,žezapůjčovatelpeněžníhokapitálunatomnakonecbudelépe,
protožedostaneúrokyaplnousumujistiny.Dlouhodobátendence
budesměřovatktomu,abysenájemnépoodečtenínákladůnaúdržbu
rovnaloúrokovémíře.“
Adamssizamyšleněšňupnuldalšíšpetkytabáku.Ještěsenezdálbýt
docelapřesvědčený,aleužbylnalomený.
Petrpokračoval:„Podívejmesenatoještějinýmzpůsobem.Zapůjčit
10000zlatýchgramůvýrobcivlnyveskutečnostiznamenáprodatmu
množstvílátky,které10000zlatýchgramůvloženýchdojehovybavení
vyprodukuje.“
Adamsotompřemýšlel.„Tojepozoruhodnýzpůsob,jakto
zformulovat,“řeklnakonec.„Nemyslímsiale,žebybylsprávný.“
„Proč?“
„Podívejmese,cosestane,šéfe.Kdyžpůjčíte10000zlatýchgramů
výrobcivlny,takmuveskutečnostinicneprodáváte.Jistě,typeníze
použijenanákupstrojníhovybavení.Pakvámmusíplatitpravidelnýa
nezmenšenýúrok.Abytohobylschopen,musísisesvýminovýmistroji
každýrokvydělatoněcovíc,nežkolikvámzaplatínaúroku,protože
musídávatčástpenězstranou–mohlibychomtonazvatodpisy–aby
mohlnakonec,ažsestaréstrojeopotřebujínebozastarají,koupitstroje
nové.Kdyžvšechnopůjdedobře,nevyprodukujelátkuzapouhých10
000zlatýchgramů.Vyprodukujevícelátkykaždýdalšírok.Aprotožeby
toznamenalonekonečnémnožstvílátkynavíc,takbytavylepšeníměla
mítnekonečnouhodnotu–anehodnotupouhých10000zlatých
gramů.Novéstrojebyseměly,pozapočtenípatřičnýchrezervna
obnovu,prodávatzanekonečnoucenu.Stejnětakcenapůdy.Půda,
kterádokážeroditúrodudonekonečna,kdyžjesprávněhnojená,byse
takémělaprodávatzanekonečnoucenu.“
„Jakájenatoodpověď?“zeptalsePetr.
„Víte,šéfe,otomhleužjsemmluvilsPatellim.Atenmádocelajinou
teoriiúroku.“
„Ano?“
„Patelliříká,žeúroknenícenou,kterouzaplatímezaslužbunebo
kapitál,aležejetoněcojiného.Tvrdí,žeúrokmápůvodvefaktu,žesi
lidécenívícesoučasnéhonežbudoucíhozbožístejnéhodruhuakvality.
Jinýmislovybudoucízbožíseprodáváakupujesdiskontemoproti
současnémuzboží.Úrokjepakpoměremhodnoty,kteroupřikládáme
uspokojenípotřebvblízkébudoucnosti,ahodnoty,kteroupronásmá
uspokojenípotřebvevzdálenějšíbudoucnosti.Jetopoměrcen,a
nikolivcenasamotná.PodlePatellihomáúrokpůvodvtom,čemuříká
časovápreference.“
Petrvyfukovalkroužkykouřeasnažilsetopromyslet.
„Časovápreference!Tojezajímavýkoncept.“
„Patelliřekl,“pokračovalAdams,„žepreferujemešálekkávydnes
oprotišálkukávyzítranebozítřejšíšálekkávyoprotitomu,který
budememítažzarok.Předpokládejte,ženemátejinéjídlo–apožádají
vás,abystesevzdalbochníkuchleba,kterýmátednes,výměnouzadva
bochníkychleba,kterébystedostalzatýden.Přistoupilbystenatu
směnu?“
„Tohlealenutněneznamená,“odpovědělPetr,„žebychsicenil
současnéhozbožívícnežbudoucího.Můžetoznamenatjento,žechci
jíst,kdyžjsemhladový,apít,kdyžmámžízeň.Nebotomůžeznamenat
jentolik,žedávámpřednostspotřeběrovnoměrněrozprostřenévčase.
Kdybychmělsedmchlebůnatýden,snědlbychkaždýdenjeden.“
„Slyšeljsem,“pokračovalAdams,„žemámetendencipodceňovatsvé
budoucípotřebyapřeceňovatsvébudoucízásoby.“
„Možnáseněcotakovéhoděje,“uznalPetr.„Právěměnapadlo
zajímavésrovnánítoho,jaksedívámenačasajaknavzdálenou
budoucnost.Kdyžstojíšnakolejíchadívášsepodéltratinatelegrafní
sloupy,víš,žemajímeziseboustejnérozestupyažekaždýztěch
sloupůjestejněvysoký.Tvémuokusealekaždýznichzdámenšínež
předchozíaposlednísloup,kterývidíš,jejentečkouvprostoru.Tomu
seříkáperspektiva.MožnámáPatellipravdu.Možnásicenímevěcí
(pokudsetotakdávyjádřit)sestejnouzmenšujícísečasovou
perspektivou,sjakoujevidímevezmenšujícíseprostorovéperspektivě.
Čímdálevěcijsou,aťužvprostorunebovčase,tímmenšímisenám
jeví.Kdyžsenanědíváš,zmenšujícísetelegrafnísloupyvytvářejí
konečnýtrojúhelník.Stejnýmzpůsobemmajípravidelnésériestejných
přírůstkůkprodukcivlněnéhoplátnanebostejnýchskliznízkusupůdy
snižujícísehodnotu,kdyžsedívámedobudoucnosti–takženevytvoří
nekonečnouhodnotu,aleurčitýměřitelnýtrojúhelník–stejnějako
vzniknetrojúhelníkztelegrafníchsloupůvperspektivě.Protomožná
strojinebokusupůdypřikládámejenkonečnouhodnotu.“
„Kestejnýmvýsledkůmdojdemeitehdy,kdyžsenatopodívámez
druhéstrany,“dodalAdams.„Pokudbylidéhodnotilibudoucízboží
stejnějakosoučasné,muselibyplatit100zlatýchgramůzaprávo
dostávatročně5zlatýchgramůpodvacetlet.Mámalepřítele,který
podnikávpojišťovnictví,atenmiřekl,žesimohukoupitprávodostávat
5zlatýchgramůročněpodvacetletza62,3zlatýchgramů.“
„Protožesoučasnáúrokovámíraje5%,“řeklPetr.
„Aletojenjinýmzpůsobemříkátestejnouvěc,“trvalnasvémAdams.
„Kdybylidéhodnotilibudoucízbožístejnějakosoučasné,pakbybyli
ochotnizaplatitnekonečnousumuzaprávodostávat5zlatýchgramů
ročně.Dnessiovšemmůžetetotoprávokoupitjenza100zlatých
gramů.Neboponechmeteďstranouplatbuúroků.Ptaljsemsesvého
přítele,kolikbychmuselzaplatitdneszaprávodostat100zlatých
gramůzadesetletodedneška.Řeklmi,žebymětostálo61,39zlatých
gramů.Toznamená,že100zlatýchgramůzadesetletmácenujen
61,39zlatýchgramůdnes.Takéjsemzjistil,že100zlatýchgramůza
dvacetletstojíjen37,69zlatýchgramů…“
„Okamžik!“Petrsivzalperoanapsaldozápisníkuněkolikčísel.„Jeto
tak,jakjsempředpokládal,Adamsi.Připřevládajícíúrokovémíře5%si
člověk,kterýsiza100zlatýchgramůkoupídvacetiletýdluhopis,comu
vynáší5zlatýchgramůročně,veskutečnostikupuje200budoucích
zlatýchgramůzasvých100současných.Tvůjpřítelzpojišťovnytiřekl,
žesoučasnáhodnotatvých5zlatýchgramůročněpodvacetletje62,3
zlatýchgramů.Ařeklti,žesoučasnáhodnotatvých100zlatýchgramů
nakoncidvacátéhorokuje37,69.Kdyžtohlesečteš,dostaneš
celkovousoučasnouhodnotu99,99zlatýchgramů.“
„Akdyžpřidátedalšíčíslazadesetinoučárkou,dostanetecelkovou
současnouhodnotu100zlatýchgramů,“souhlasilAdams.„Takžedo
sebevšechnozapadá…Alepřerušiljstemě,kdyžjsemsechtěldostatk
pointě.Zdejsoučísla:100zlatýchgramůodedneškazadesetletmá
současnouhodnotu61,39gramů,odedneškazadvacetletmáhodnotu
37,69gramů,odedneškazatřicetletmáhodnotu23,14gramů,ode
dneškazačtyřicetletmáhodnotu14,2gramů,odedneškazapadesát
letmáhodnotu8,72gramů…“
„Coždokazujeco?“
„Cožje,šéfe,aplikacívašehopříkladustelegrafnímisloupyačasovou
perspektivou.Ukazujeto,žezajinakstejnýchokolnostímázboží
konstantněklesajícíhodnotustím,jakseodnásvzdalujevčase.“
Petrsizapálildalšícigaretu.Vykouřiljimlčkytéměřaždokonce.
„Vtomhlesenedovedurozhodnout,“řeklnakonec.„Nevím,jestlije
točasovápreference,cozpůsobujeúrokovousazbu,nebojestlije
úrokovásazbazpůsobenaočekávanoumezníproduktivitoukapitálu,
kterápakzpůsobujeto,čemuPatelliříkáčasovápreference.“
„Aleklesajícíhodnota100zlatýchgramůvčase…?“
„Tonemusínicdokazovatohledněkauzality,Adamsi.Říct,že100
zlatýchgramů,kterédostanuzapadesátlet,máproměcenujen8,72
zlatýchgramůdnes,jejenjinakřečeno,že8,72zlatýchgramů
investovanýchna5procentnísloženýúrokmipřinese100zlatých
gramůzapadesátlet…Možnáseobědvěteoriedajízkombinovat…
Možnásenavzájemdoplňují.Možnájemezníproduktivitakapitálového
zbožíjednoupříčinouúrokuačasovápreferencejedruhou,stejnějako
jenapříkladhodnotazlatadánačástečnějehoprůmyslovýmvyužitíma
částečnějehovyužitímvefunkciprostředkusměny…Teďnemámečas
tohlevšechnoobjasnit.“
„Tomožnáaninebudenutné,šéfe.“
„Čímsimůžemebýtjisti,Adamsi,jetohle:Relativněménělidíby
spořilokapitál,kdybyjimznějneplynulžádnýúrok,aještělidíméněby
půjčilozesvýchrukou,kdybyzatonemělidostatžádnouodměnu.A
víme,ževěřitelédobrovolněplatíúrokajsouochotnisepřehazovatv
tom,koliknabídnou.Kdybybylyúrokovémírynižší,nežkolikjsou
věřiteléveskutečnostiochotniplatit,nastalbynedostatekfondů.Ten
bymohlbýtnapravenpouzevzrůstemúrokovémíry,díkykterémuby
částlidíspořilavíceačástlidíbysibylaochotnapůjčovatméně.
Stručněřečenomynemusímepřesněvědět,pročjsouochotnilidéplatit
úrok,stejnějakonemusímepřesněvědět,pročjsouochotniplatit
vysokécenyzawhiskynebodiamanty…“
„…neboošklivéobrazy.“
„Neboošklivéobrazy.Touhy,vkusahodnotylidíjsoutakové,jaké
jsou,ataksejelidésnažíuspokojit.Nenínanásbyrokratech,abychom
jimříkali,žejejichvkusješpatný,protožebudoucnostmůžeukázat,že
jsmetobylimy,kdopreferovalošklivéobrazypředpěknými.“
„Abychtoshrnul,“řeklAdams,„tržníhodnotyjsousloženým
výsledkemhodnoceníjednotlivců.Stejnětak,jakojsoutrhemurčovány
cenyamzdy,jetrhemurčovánaiúrokovámíra.Astejnějakojsou
spotřebiteléochotniplatitzaspotřebnízbožítakovousumu,kterou
totozbožípřispějekjejichuspokojení,jsouvýrobciochotniplatitza
práciakapitáltolik,koliknavýšenípráceakapitálupřispějekjejich
ziskům.“
„Sámbychtoneřekllépe,“oznámilPetrsúsměvem.„Podívejmese
alenaněkteréimplikace,kteréztohovšehoplynou.Znamenáto,že
kdyžzakážemeplaceníúrokuzákonemnebokdyžuzákonímelegální
maximálníúrokovésazbynižší,nežjakébybylytržnísazby,potom
určitěsnížímeobjemúspor,zabránímepůjčkám,abyšlytím
nejproduktivnějšímsměrem,aomezímeobjempůjčování.Jinakřečeno
budemebránitakumulacikapitálu,cožznamená,žekaždýpracovníkdo
rukoudostaneméněhoršíchnástrojů,čímžklesneproduktivita
Svobodnéhosvětananižšíúroveň,nežnajakébyjinakmohlabýt.Jeto
totižhlavněakumulacekapitálu,zvyšovánímnožstvíakvalityvýrobních
nástrojů,odčehoseodvíjíbohatstvíapříjemvceléspolečnosti.“
„Dobrá,šéfe.Užjstemědocelapřesvědčil.Mějmetedyvolné
úrokovémíry.Mámaleotázkyohlednědalšíchaspektůnašehonového
systému…“
„Dnesužne,“řeklPetr,užvlepšínáladě.„Jepošestéhodiněadnes
jemůjklavírnívečer.Objeviljsemdalšíhobáječnéhoburžoazního
skladatele,Adamsi.JmenovalseChopin.Nemohuanipopsatsložitost,
jemnost,delikátnostaněhuvjehohudbě.Potřebujiho,obzvláštědnes.
Abudurádzatvojispolečnost,pokudbudešjensedětaposlouchat.“
Kapitola37
„JEŠTĚpořádjsemsenesmířil,“začaldruhýdenAdams,„s
nespravedlivýmianerozumnýmizisky,kteréněkteřípodnikatelémají.
Vytvářítonespokojenost–“
„Mezitěmi,kteřítakovéziskynemají?“
„Ano.Aaniseminezdá,žebytakovépřemrštěnéziskybyly
zapotřebíktomu,abynáštržnísystémfungoval.Podnikatelébyseměli
spokojitsrozumnoumírouzisku.Azdásemi,žebychommělimít
zákon,kterýurčírozumnýzisk,spravedlivýzisk.“
„Cojerozumnáztráta,Adamsi–spravedliváztráta?“
„Spravedliváztráta?Takováfrázejenesmyslná,šéfe.“
„Onicvícnežspravedlivýzisk.“
„Alejistě–“
„Podívejmesenato,Adamsi,kdojetopodnikatelajakoufunkci
vykonává.Podnikatelječlověk,kterýserozhodujeotom,jestlibyměl
býtzapočatnovýpodnik,jestlibymělstarýpodnikbýtzeštíhlenči
rozšířennebojestlibymělpřestatprodukovatjedenvýrobekapřejítna
produkcivýrobkujiného.Podnikateléjsoulidé,kteřírozhodujíotom,co
semávyrábět,koliksetohomávyrábětajaksetomávyrábět.Toje
jejichnaprostoklíčovárolevkaždémekonomickémsystému.“
„Nenínebezpečnéponechávatjakékolivskupinějednotlivcůvrukou
takobrovskoumoc?“
„Zaprvé:Oninemajížádnoumoc.Nechmědoplnitmépředchozí
tvrzení.Podnikateléjsoulidé,kteřízdánlivěrozhodujíotom,cosebude
dělat,koliksetohobudedělatajakoumetodou.Vnašemsystému
skutečnározhodnutíčiníspotřebitelé.Podnikatelésepouzesnažíhádat,
jakábudoupřáníapreferencespotřebitelů.Spotřebiteléjsou
skutečnýmipány.Pokudpodnikatelodhadujejejichpřánídobře–
pokuddobřeodhadne,žesevevztahuktěmtopřánímapotřebám
jednévěcivyrábípřílišmnohoajinépřílišmálo,apokudví,jakbymohl
vyrobittytověcilépealevnějinežjehokonkurenti,budemítzisk.
Pokudodhaduješpatněajeméněefektivníaschopnýnežjeho
konkurenti,pakutrpíztrátu.Krátceřečeno,podnikatelječlověk,který
neseriziko.“
„Chcetetímříct,žejesvýmzpůsobemhazardnímhráčem?“
„Jestlihotakchcešnazvat,Adamsi.Jábychzůstalutoho,žejeto
ten,kdoneseriziko.“
„Alestaviteltakéneseriziko.Stejnějakospekulant.“
„Pravda.Spekulant,stavitel,podnikatel–tojsourůznédruhyrizika.
Aleexistujedůležitýrozdíl,jaktovidímjá,oprotihazardnímuhráči.Ten
sitotižrizikozáměrněvytváří.Nemusíztrácetpenízenatom,kdyžjeden
kůňpoběžírychlejineždruhýnebokdyžmunepadnekarta.Jehoriziko
jeumělevytvořené.Alevekonomicerizikoexistujepřirozeně;existuje
nutně;někdohovždyckybudemusetnést.Spekulant,stavitela
podnikatelnasebeberoututofunkci.“
„Aleproč,šéfe,rizikoexistujenezbytně?“
„Protožekdyžsenatopodívášzestranyspotřeby,nikdonemůže
vědětsjistotou,copřesněbudouvbudoucnostispotřebiteléchtít,co
budouchtítnejvícaconejmíňnebokolikzacobudouochotnizaplatit.
Akdyžsenatutozáležitostpodívášzestranyvýroby,nikdonemůže
vědět,jaképočasíbudoumítfarmáři,koliksklizněbudezničeno
bouřkamiakroupamiakdepřesněbouřeakrupobitíudeří.Nikdov
továrněnemůžesjistotouvědět,jestliseosvědčínovémetodynebo
jestlinebudounovéstrojeporuchovějšínežstaré.Nejistotaohledně
budoucnostivlidskémživotěnevyhnutelněexistujeaekonomické
záležitostinejsouvýjimkou.Aněkdotutonejistotumusínést.“
„Pročbyjinemohlanéstvláda?“
„Taktomubylopřecevsocialistickémsystému,Adamsi.Polovinou
problémubyloto,žesebyrokraténezajímalioto,coskutečně
spotřebiteléchtějí,aneumožnilijimsvoboduvýběru,alenutilijimto,co
proněvybralisami.Adruhoupolovinouproblémubylo,žekdyždošlo
navýrobu,byrokraténemuselibýttakpečlivípřiodhaduziskůaztrát,
protoženarozdílodpodnikatelůneriskovalisvůjvlastníkapitál.Ztráty,
kterézpůsobili,zkrátkamuselanéstceláspolečnost.“
„Nedělajíalesoukromípodnikatelétakéchyby?“
„Dělají,aleexistujezdezásadnírozdíl.Zaprvéztrátyzpůsobenéjejich
chybamidopadajíprimárněnaněsamotné.Aprotožetohlevědí
dopředuaprotožemusívážitnadějinavelkéziskynajednéstraněa
strachzvelkýchztrátnastranědruhé,jsoujejichodhadyobvykle
opatrnější,nežsepustídonovéhopodniku.Jejichomylytudížbývají
nesrovnatelněmenšíaméněčasténežomylyvládníchúředníků.Navíc
zde,Adamsi,probíháneustálýprocespřirozenéhovýběru.Pokudje
podnikateldobrý,můževyužívatziskykdalšíexpanzisvéhopodnikání;
pokudješpatný,ztrátymubránípouštětsedoněčehodalšího.“
„Acojetímtestem,jestlijedobrýnebošpatný?“
„Testspočívávtom,jestlibylschopenlépepředvídatauspokojit
přánízákazníkůnežjehokonkurenti.“
„Neriskujíaleiti,kteřípracujízamzdu,ati,kteřípůjčujíkapitál,šéfe?
Nebudoutakétitrpět,kdyžsenekompetentnípodnikateldopustí
chyby?“
„Ano,alenadruhoustranubudoutakétěžitzpředvídavostia
vynalézavostischopnéhopodnikatele.Aleprotoženasebepodnikatel
bereprimárníriziko,pakti,kteřípracujízamzdu,iti,kteřípůjčují
kapitál,mohouminimalizovatsvojevlastnírizika…Podívejmese,jakto
funguje.Člověkserozhodnerozjetnovépodnikání.Jdezavlastníkem
kapitálu,abyzískalprostředky,akdyžjezíská,musíplatitúrok.
Pronajmesitovárnuamusíplatitnájem.Najmedělníkyamusíjim
zaplatittržnímzdu.Nebomusídokonceplatitvíce,nežbylapředchozí
tržnícena,abyodlákalkapitálapráciodsvýchkonkurentů–“
„Takžetonenívždyckyvlastníkkapitálu,kdonajímáavykořisťuje
dělníky?“
„Ne,Adamsi.Tojejendalšímarxistickáchyba.Jetopodnikatel,kdosi
najímájakpráci,takkapitál.Natolik,nakolikvložípodnikateldosvého
podnikuvlastníkapitál,jejakpodnikatelem,takkapitalistou.Ale…“
Zarazilse,abysipromyslel,jakpokračovat.
„Aleco,šéfe?“
„Všichnipodnikatelé,Adamsi,musíplatittytéžtržnícenyzapeněžní
kapitál,továrníakancelářsképrostory,suroviny,práciatd.Tytocenyse
tvořívevzájemnékonkurencijednotlivýchpodnikatelů,stejnějakojsou
cenyspotřebníhozbožínakonectvořenykonkurenčníminabídkami
spotřebitelů.Ajsoutocenyspotřebníhozboží,conakonecurčuje,jak
vysokojsoupodnikatelévesvýchnabídkáchochotnizajítacosimohou
dovolitnabídnoutzapráci,peněžníkapitálavýrobnízboží.Každý
podnikatel–pokudjektomudonucenkonkurencí–jeochoten
nabídnoutzavýrobnífaktorycelkovoucenurovnoucenětoho,co
můžedostatodspotřebitelůzato,covyrábí–“
„Surčitýmodpočtemzasvojivlastnípráciaboleníhlavyztoho,žeje
podnikatelem!“
„Samozřejměsurčitýmodpočtemzatohle.Aletakovýodpočetbybyl
přisouzenýjehoprácivpozicivedoucího,atobybyloskutečnědruhem
platunebomzdy,anikolivčástítoho,cobychommohlinazvatčistým
ziskem.“
„Pokračujte.“
„Dobrá.Abymohlmítpodnikatelzisky,Adamsi,celkovýpříjem,který
můžezískatzprodejesvýchdokončenýchproduktů,musíbýtvyššínež
celkovévýdaje,kteréplatízavýrobnífaktory.“
„Očividně.“
„Alekonkurencemezipodnikateli,kteráudržujecenyvýrobních
faktorů,znamená,žeabyjedenpodnikateldosáhlzisku,musíprojevit
lepšípředvídavostnežjehokonkurenti.Pokudbudepodnikjenom
průměrný,nebudemítanizisk,aniztrátu.Apokudbudehorší,budeve
ztrátě.“
„Comyslíte,žebysestalo,šéfe,kdybyvšichnipodnikateléměli
dokonaloupředvídavost?“
„Pokudbyvšichnimělidokonaloupředvídavost,nikdobynedosáhl
anizisku,aniztráty.Vzájemnákonkurencebyzpůsobila,žebyceny
práce,strojůasurovinvystoupilydobodu,kdebysejejichsoučet
rovnaltomu,cokaždýdostanezasvojidokončenouprodukci.“
„Acosedějezasoučasnýchpodmínek,šéfe?“
„Zasoučasnýchpodmínek,jakjsemjižříkal,dosahujítipředvídavější
ziskůatiméněpředvídavíplatízasvéchybyztrátami.“
„Acelkovývýsledek?“
„Celkovýmvýsledkemje,žeseziskyaztrátynavzájemvyruší.“
„Myslítetím,ževcelkovémsouhrnuziskvůbecneexistuje?“
„Vcelkovémsouhrnune,jenomjakoizolovanávěc.Pokudodečteme
mzdyzapráci,rentuzpůdy,úrokzkapitáluamzdypřipisovanévedení,
paknaziskyjižnezbudenic.Taktomuaspoňjevestacionární
ekonomice.Vexpandujícíekonomice,vnížsekapitálzvyšuje,existuje
přechodnýziskpřikaždémtakovémnavýšení.Aleitenmátendenci
neustálemizetvevyššíchmzdách,vyššíchcenáchvýrobníhozbožía
nižšíchcenáchspotřebníhozboží.“
„Vašímargumentemtedyje,jestlitomudobřerozumím,žeziskůnení
dosahovánonaúkormezd.“
„Mýmargumentemje,Adamsi,ževestacionárníekonomice–tedyv
ekonomice,kteráanineroste,anineupadá–jsouziskynajednéstraně
vyváženyztrátaminadruhé.Jinýmislovyziskynejsoučistoucenouči
nákladem,kteréspolečnostplatítěm,kteřínesouriziko.Neúspěšní
samiplatítytonáklady.Lidé,kteřímluvío„nerozumných“ziscích,jak
jsemtiužříkal,senikdynezmiňujío„nerozumných“ztrátách.Jakýkoliv
pokussebratziskytěmúspěšnýmbyzničilklíčovoufunkci,kterou
podnikatelémajívnašemsystému.“
„Atoufunkcíje–?“
„Toutofunkcíje,Adamsi,poskytovatmaximumzbožíaspokojenosti
prozákazníky.Toufunkcíjediverzifikovatprodukcivsouladus
rozdílnýmipřánímiapotřebami,dosáhnoutvyváženostivprodukci
tisícerůznýchdruhůzbožíaslužeb.Anášsoukromýpodnikatel
vykonávátutofunkcinatolikdobře,žemámobavu,žedalšígenerace,
kteréjižnebudouznátpodmínkycentrálněplánovanéekonomiky,
budoubráttentovýkonjakodanouvěc.Mohousizačítmyslet,žeseto
dějenějak„automaticky“.Mohoudokoncezapomenoutnato,žetoje
centrálníproblém,kterýmusíjakýkolivekonomickýsystémřešit.“
„Nesnažísealekaždýpodnikatel,šéfe–nebovšichnipodnikatelé
obecně–vědoměřešittentoproblém?“
„Ne,Adamsi.Každýznichhopomáhářešitnevědoměajen
mimochodem,atotím,žesledujesvůjpříjemasvojeúčetnírozvahy.
Pokudexistujeziskvevýroběkošil,začnevyrábětvícekošil,takže
nakoneczpůsobísníženíjejichcenyazisku,kterýlzedosáhnoutjejich
výrobou.Existujeztrátapřivýroběpunčoch?Omezíjejichvýrobu,což
způsobízvýšeníjejichcenyaeliminujeztráty.Přesněztohodůvodu,že
sekaždýpodnikatelsnažímaximalizovatsvůjziskaminimalizovat
ztráty,sloužíspotřebitelůmnejlépeasloužícelékomunitěnejlépe.
Opětjezde„neviditelnáruka“.
„Ajetotakétentoproces,šéfe,kterýřešíproblémekonomické
kalkulace,nadkterýmjsmesetolikzapotili?“
„Přesnětak.Rozhodujeotom,cosebudepěstovatnebovyrábět,
koliksetohobudevyrábětajakýmzpůsobem.Jsoutocenovýsystém,
vztahcenanákladůaziskyaztráty,kteréřeknoupodnikatelům,jakýje
tennejekonomičtějšízpůsobvýroby–jinýmislovy,jakýmzpůsobemse
spotřebujeminimumzdrojůnadosaženímaximálníhodnotyproduktu.
Tosepodnikatelnemůžedozvědětodinženýrůatechniků.Timu
poskytnoupouzečástodpovědi.Konečnouodpověďdostaneodsvého
účetního.“
„Cožjejenjinakřečeno,šéfe,žeodpověďdostaneodtrhu.“
„Aještějinakřečeno,Adamsi,muodpověďposkytnesvobodnávolba
spotřebitelů.“
„Pořádměaletrápí,šéfe–ajsemsijist,ževětšinuostatníchlidítaké
–obřízisky,kterýchdosahujemaláskupinapodnikatelůaspekulantů.
Takovéobrovskéziskyjistěnejsounezbytnéktomu,abyjepřiměly
produkovatsprávnézboží!“
„Tvůjproblém,Adamsi,aproblémlidí,okterýchmluvíš,spočíváv
tom,žesedívátepouzenavelkévítěze.Zapomínátebrátdoúvahy
ztrátyprohrávajících.Vezměmesiloterii.Řekněme,žečlověk
provozujícíloteriiprodálosyza1000000zlatýchgramů,vydá900000
zlatýchgramůnavýhráchanechási100000prosebe.“
„Tojeodnějvelmivychytralé,“řeklAdamssarkasticky.
„Nanějteďnachvílizapomeň,“pokračovalPetr.„Mluvímo
účastnícíchloterie.Kolektivněvzatomusejípřijítopeníze.“
„Kolektivněztratí100000zlatýchgramů.“
„Správně,Adamsi.Aležádnýjednotlivec,kterýseloterieúčastní,
neberevúvahutentokolektivnívýsledek.Účastníseproto,žedoufá,
žeonbudemezivítězi.Nezajímáhoosudostatníchúčastníků.Kdyžse
paklidé,neúčastnícíseloterie,podívajípouzenavítězeprvníceny,
budousimyslet,žetojetypickýzástupce.Zapomenounaostatní
účastníkyamohouříci,žetatovýhrabyladosaženanajejichúkor,apak
bymluvilistejnýmzpůsobem,jakýmmluvíštyoziskuvnašemsystému
svobodnéhopodnikání.“
„Nejdoualetytovelkézisky,šéfe,naúkordělníků?“
„Obvyklezjistíš,Adamsi,žepodnikatelédosahujícívelkýchziskůjsou
takétěmi,kteříplatínejvyššímzdy.Pokudjeziskuúspěšných
podnikatelůdosaženona„úkor“kohokoliv,řeklbych,žejetohlavněna
úkorneúspěšnýchpodnikatelůsešpatnýmodhadem,kteřívyplýtvali
práciakapitál…Apročvlastněpředpokládáš,ževysokéhozisku
podnikateldosáhlnaúkorsvýchzaměstnanců,anenaúkorvlastníků
půjčenéhokapitálu?“
Adamssezdálbýtztracenývmyšlenkách.
„Pořádmiležínamyslitaloterie,onížjstemluvil,“řeklnakonec.
„Bránokolektivně,účastnícitratí,protožekaždýznichpředpokládá,že
onbudetouvýjimkou,kterázískávýhru.Neplatíněcopodobnéhoiv
případěnašichpodnikatelů?“
„Jetomožné,“řeklPetr.„Můžebýt,žesepodnikatelstává
podnikatelemčástečnědíkysvépřehnaněoptimisticképovazea
částečněproto,žepřeceňujesvojevlastníschopnosti.Pokudbytomu
takbylo,pakbysepodnikatelemstávalovícelidí,nežbypodmínky
vyžadovaly–atakbypodnikateléjakocelekmohlimítvíceztrátnež
zisků…Tobysemohloprojeviturčitýmiskrytýmizpůsoby–řekněme,
žebyvětšinapodnikatelůmělarelativněmalývýnoszasvojivlastní
práciařízení.Vtompřípaděbyspotřebiteléazaměstnanci–místo
toho,abymuseliplatitzadůležitouslužbu,kteroupodnikatelé
vykonávají–dostávalitutoslužbuvpodstatězadarmo.“
„Pakbynebylopřílišpříhodné,šéfe,nazývatnášnovýsystém
systémem„zisků“.“
„Určitěnevupadajícínebostacionárníekonomice.Jetosamozřejmě
systémhledánízisků.Ovšemtakévtomsmyslu,vněmžvšichni
hledáme„zisk“vjakémkolivpředstavitelnémsystému.Můžejítioziskz
příjemněstrávenéhovečeranebooziskdosaženýpřečtenímpoučné
knihy.„Ziskové“jednáníjakéhokolivdruhujezkrátkajednání,
prostřednictvímněhoždosáhnemecílů,okteréusilujeme,aťužjdeo
cílemateriálníčinikoliv…Tuhlenepopularitu„zisku“sizkrátka
nedokážuvysvětlitjinaknežjakozávistvůčiúspěšnějším.Pročbyse
mělo–narozdílodslov„mzda“či„výplata“–seslovem„zisk“pojit
nějakéstigma?Pročbysemělajednaformapříjmupovažovatzaméně
čestnounežjiná?Pročbymělilidé,kteříseobávajírizika,závidět
odměnytěm,kteříhoúspěšněpodstupují?“
Adamsbylopětzamyšlený.„Odpověděljstenavšechnyvýhrady,
kterémědnesnapadly,“řeklnakonec.„Mátepravdu.Vymysleljste
úžasnýekonomickýsystém–“
„Neudělalijsmenicvíc,nežžejsmemuumožnilivzniknout.“
„Takjstetedyumožnilúžasnýekonomickýsystém.Ateďvidím,že
jednouzjehohlavníchvýhodjeto,žeodměňujelidiúměrnějejich
předvídavostiajejichprodukci–jejichschopnostiposkytovatostatním
to,coostatníchtějí.Auznávám,žetoposkytujemaximálnípodnětyk
tomu,abysekaždýsnažilzlepšovatsvojipředvídavostazvyšovatsvou
produkci.…Nepřinesoualenakonectytovýhodytomutosystémujeho
zavržení?Jakbudenapříkladmožnébránittentosystémproti
nepřetržitékriticeneproduktivníchaneúspěšných?Nikdopřecenení
ochotenpřičítatsvojeselhánísámsobě.Budetotoselhánípřičítat
„systému“.Nebudeschopenvidětvlastnínedostatky,alevždyckynajde
stovkunedostatkůvsystému.Akdyžodpovíšnajehokritiku–nezáleží
natom,jakzdrcujícímzpůsobem–přijdehnedsdalší,atoadinfinitum.
Vždyckybudesnítosystému,vněmžbyonbylnahořeasoučasní
úspěšnílidénadně.“
„Alenebudoutuiúspěšní,Adamsi–či,jakdoufám,inezaujatí–kteří
budouodpovídatnakritikuneúspěšných?“
„Pochybuji,šéfe,ževtombudepatřičnárovnováha.Téměřkaždý
chcebýtspisovatelem;spisovatelétudížzřídkadosáhnoupeněžní
odměnynaúrovnispekulantůapodnikatelů.Spisovateléjimtedy
budouzáviděttytoodměny;aspisovatelébudouzároveňvždymítlepší
přesvědčovacídovednostinežúspěšníobchodníci…Apakjetuještě
něco.Úspěchjevždyrelativní.Měřenobohatstvímapenězi,každý
budevždyméněúspěšnýnežněkdojiný–svýjimkoutoho
nejbohatšíhočlověkanasvětě.Atudížiti,kteřímajívelmi
nadprůměrnýmajetek,nebudouochotnipochopit,pročjiní,jistěonic
inteligentnější,pracovitějšíčipředvídavější,majívícebohatstvínežoni.
Každýjeochotenvzítjakodanouvěc,žeti,kteřímajíméněnežon,mají
méněproto,žedalisvětuméněnežon.Aletéměřnikdosinepřipouští,
žeti,kteřímajívětšíbohatství,homajíproto,žepřispělivětšíhodnotou.
Takbudenášnovýsystémdenněvystavennebezpečím,která–“
„Alejdi,“řeklPetrsúsměvem.„Přitáhnisvépředstavivostiuzdu!“
Kapitola38
UPLYNULdalšírok.MeziVítěznýmaSvobodnýmsvětemstále
existovalválečnýstav,alebylatoještěpořádválkabezbitevabez
krveprolití.Skládalasezatímzohromnépropagandyahorečných
přípravnastřetnutí,kterékaždýpokládalzanevyhnutelné.
Adamssistěžoval,ženapolipropagandyseproSvobodnýsvětválka
nevyvíjínejlépe.PropagandaSvobodnéhosvěta,jakvysvětloval,sek
lidemnadruhéstraněnemájakdostat.NikdoveVítěznémsvětě
nesmělposlouchatradiovévysílánízeSvobodnéhosvětapodhrozbou
trestusmrti.AvlastnírádioveVítěznémsvětěstejněmělijenOchránci
aněkteříNáměstci.
„Toznamená,ženašeargumentyznajíjenomtilidé,jejichžpracíjena
něodpovídat,“řeklAdams.„Nadruhéstraněstálevícenašichlidí
vlastnírádio,avyjimdovolujeteposlouchat.“
Petrovouodpovědíbyltolerantníúsměv.„Takovýjenášsystém.A
mínímhotakzachovat.Účelnesvětíprostředky.Skončilibychomjako
společnostveVítěznémsvětě,kdybychomsespolehlinajejich
metody.“
„Jestlibrzyněconeuděláme,“odvětilAdams,„zvítězíVítěznýsvět.
Bolšenkovnászačnebombardovatvtomokamžiku,kdysibudemyslet,
žedosáhlvzdušnépřevahy.Budemítivýhodupřekvapení.Mymáme
vzdušnounadvládunyníamohlibychomhozačítbombardovatuž
dnes.Kdyžponěmneskočíme,taknásdostane.“
„Nechciseuchylovatktakovýmmetodám,“řeklPetr.„Pořáddoufám,
žebybylomožnédosáhnoutsmírusVítěznýmsvětemaukázatjim,že
nášsystémjelepšínežjejich.“
Adamszoufalemávlrukou.Otomhlesepřeliužtolikrát.
Aleuznával,žePetrmělpravduohledněočividnýchvýhodnového
systému.Obadvanepřestávalifascinovaněsledovatjehovývoj.
Vespotřebnímzbožíjiždokázalipřevýšitprodukcikomunismu
Vítěznéhosvětadotémíry,žesetovymykaloveškerémusrovnání.
Totonavýšeníprodukcebylosamoosoběovšempouzepříznakem
změn,kterébylydalekohlubší.
Duchlidíseproměnil.
Petrtozaznamenávalkaždýdendokonceivpřístupumajitelů
obchůdkůkzákazníkům.Mizelnezájemanuda,kterousevyznačovali
prodavačivsocialistickémVítěznémsvětě.Prodávajícívevlastních
krámechvítalizákazníkynejenzdvořile,aleradostně.Nebylotojenom
tím,žekaždýuskutečněnýprodejproněznamenalzisk,aletakétím,že
každýprodejbyltaképotvrzenímjejichpředvídavostivobjednávkách
určitéhozbožíasprávnostiodhadůpřánízákazníků.
Zasocialismuexistovalopouzejednocentruminiciativynavrcholku
vládnípyramidy.Všichniostatnípouzeplnilirozkazy;vyrábělito,cojim
bylořečeno,askladovalito,coměliskladovat.Kdyžněkterýz
vedoucíchprodejenplnilobjednávku,dělaltímzákazníkovilaskavost.
Byltovždyzákazník,nikdyprodavač,kdoděkoval.Odspotřebitelese
očekávalavděčnost,protožemukomisařiVítěznéhosvětavelkoryse
zařídilivyrobenípřidělovanéhozboží.Ašpatnéčidobrérozkazy
komisařůnebylyzáležitostívedoucíchzlokálníchprodejen.
Vsystémuvolnéhotrhubylalekaždýuskutečněnýprodejpro
majiteleobchoduosobnímtriumfem.Rozhodnutíotom,cobude
prodávat,apřesvědčovánízákazníků,žetohlezbožíjelepší,nežjaké
nabízíkonkurence(cožbybylovdelšímobdobínemožné,pokudby
onozbožískutečněnebylolepší),bylooprotisituacivsocialismu
vzrušujícíafascinujícíhrou.Aúspěch,stejnějakovdobrékaretníhře,
bylčasodčasuzáležitostíryzíhoštěstí,alevdelšímobdobíspíše
záležitostíchytrosti,předvídavostidalšíhokrokuprotihráčeasehranosti
svlastnímispoluhráči.
Pravda,najmutíprodavačičastonevykazovalitakovýzápaljako
majiteléobchodů,aleobvyklebývalipodbedlivýmdohledemmajitelů,a
jelikožjejichplatapovyšovánízáviselonajejichúspěchupřiprodeji,
většinoubylinesrovnatelněúslužnější,nežjaksekdyprojevovali
socialističtízaměstnanci.
Tatosoutěžveslužbězákazníkoviprostupovalacelouspolečností.
Neobjevovalasepouzevmístechprodeje.Výrobci,podnikateléa
investořinavzájemzápolilivevymýšlenínovýchproduktů,kteréby
spotřebitelémohlichtít,azpůsobů,jakudělatstaréproduktylepšími
nebojakjeprodávatlevněji.Bylzdevodopádnovýchobjevů,jakýby
Petrnikdynepokládalzamožný.Pravda,hodněztohobylyhračkya
podivnosti,kterésečastovpraxinijakneosvědčilyakterébylyterčem
výsměchuBolšenkovovypropagandy;pokudbylyaleskutečně
nepoužitelné,pokudneplnilyžádnouskutečnouatrvaloupotřebu
spotřebitelů,brzybylynatrhuneúspěšné.Časavolbazákazníků
neustáleztrhuodstraňovalyto,coseukázalojenpřechodnoumódou,a
zůstávaloto,coseskutečněosvědčilojakonejlepší.
Takéexistovalakonkurencevreklamě;aobčasbyloextravagantní
počínánírivalskýchfirempředmětemBolšenkovovypropagandya
nevraživostispisovatelůveSvobodnémsvětě.VládaSvobodnéhosvěta
secítilabýtnucenaupravitzákonyprotipodvodu,atotak,aby
zahrnovalyiklamavoureklamu.
Ibeztěchtozákonů,jakupozornilPetrAdamse,byklamaváreklama
bylaneporovnatelnásreklamou,kteráfungujevsocialismu.V
socialismunemělnikdomožnostzpochybňovatnebosedokonce
vysmívattvrzenístátu.Tvrzenístátuzůstávalanezpochybněnapřesně
proto,ženeexistovalažádnárivalskátvrzení.KdyžalevýrobceA
oznámil,žejehomýdlojenejlepší,výrobceBtvrdil,žejehomýdloje
nejlepšíavýrobceCsezapřísahal,žejehomýdlojenejlepší,bylo
spotřebitelůmjasné,nemohoumítpravduvšichnitřizároveň.Tato
konkurenčníreklamadalavzniknoutzdravémuskepticismuvřadách
spotřebitelůadokonceipozoruhodnéschopnostivesrovnávání
rivalskýchtvrzení.Vdelšímobdobípaklidésoudiliproduktpodle
produktusamotnéhoaanitanejšikovnějšíreklamanebylaúspěšná,
kdyžproduktsamotnýnebyldobrý.
Vsocialismunemělspotřebitelnavýběrmezikonkurenčními
produkty.Samotnýproduktbylkvůlistátnímumonopolunajeho
výrobuireklamutéměřvždyšpatný.Nemohlseobjevitžádný
konkurent,kterýbyhonahradildobrýmproduktem.Nikdonemohl
zpochybnittvrzenívestátníreklaměrivalskoureklamounajiný
produkt.Nebylnikdo,kdobyzabránilstátuvtom,abyšpatně
interpretovalsvéprodukty(jaktoostatněvůdciVítěznéhosvětavždy
dělali).
Alevsoukromémkonkurenčnímsystémubylšpatnýprodukt
neustálenahrazovándobrým,dobrýlepšímapakještělepším.Nikdosi
nemohldovolitusnoutnavavřínech;pokudbyljehoproduktdíkysvým
kvalitámnatrhudominantnídnes,zítramohlajižbýtjehopozice
ohroženajinýmproduktem.Ispolečnosti,jejichžproduktyvesvém
oborudominovaly,udržovalyvýzkumnélaboratoře,abysiudržely
náskokpředmožnoukonkurencí.
Reklamníagenturypakpomáhalyurychlitprůmyslovýpokroktím,že
přivedlypozornostzákazníkůknovýmalepšímproduktůmdříve,než
bysijichvšimlionisami.Hájilysepaktím,žejejichreklamyjsouv
zásadě„výchovnoukampaní“.APetr–ačkolivvěděl,žemotivy
jednotlivýchreklamníchspolečnostínejsounezaujaté,aačkolivosobně
nemělráddotěrnostjejichreklamníchmetod–uznal,žetototvrzeníje
vzásaděpravdivé.Reklamapomáhalasnižovatvýrobnínáklady;skrze
zvýšenoupoptávkuklesalyjednotkovénákladyprodukce.Nakupujícíse
učiliporovnávattvrzeníjednotlivýchrivalů,atozkoušeníma
srovnávánímjednotlivýchproduktů.Nakonectakbylarozhodujícícena
akvalitaproduktusamotného.
Petrodmítltvrzení,žereklamajepouzeekonomickým„plýtváním“.
Stejnějakoostatnívýrobnínákladybylajejífunkcevrozšířenípoptávky
avezrychleníprocesuvýběrulepšíchvýrobníchmetodalepšího
spotřebníhozboží.VeskutečnostiPetrzjistil,žejenemožnéoddělit
„prodejnínáklady“odostatníchvýrobníchnákladů.Veškerévýrobní
nákladybylyvurčitémsmyslu„prodejnímináklady“,jelikožprodukt
muselbýtdostatečněatraktivnímkekoupi.Zestejnéhodůvodubyly
veškerénezbytnéprodejnínákladynezbytnými„výrobními“náklady.
Abyltoprocesneustáléhozlepšovánívýrobníchmetoda
spotřebníhozboží,kterýbylproPetratímnejvětšímdivemzevšech.
ŽivotveVítěznémsvětěbylšedivýastagnující;Petralenevěděl,jak
šedivýastagnujícíbyl,dokudhonemohlsrovnatsesvětemvolného
trhu.
Neexistovalaoblast,vnížbynedocházelokjednomuúžasnému
vylepšenízadruhým.Novédruhyzeleninyaovocebylykdostánípo
celýrok;objevilysenovémetodyjejichprodeje,přípravyavaření.V
oblékáníseobjevilynové,levnéakrásnélátky.Chemicinynípřicházeli
nato,jakvytvořittextiltéměřzčehokoliv–zedřeva,skla,mlékačiuhlí.
Zlepšeníbylavidětvevšechdomácnostech–vjejichosvětlení,
vytápění,klimatizaci,vysavačích,automatickýchpračkách,myčkách
nádobíastovkáchnovýchkonstrukčníchadekorativníchmateriálů.
Velképokrokyseodehrályvradiotechnice.Mluviloseovývoji
bezdrátovéhopřenosunejenzvuku,aleipohyblivéhoobrazu.
Stovkynovýchzlepšenísezačalyobjevovatvevšechdruzíchdopravy
–vautomobilech,vlacích,lodíchiletadlech.Mluviloseo„proudovém
pohonu“,kterýnejenžeodstranívrtule,aleumožnídosáhnoutrychlostí
blízkýchrychlostizvuku.
Vmedicíněbylyneustálevynalézánynovélékyaléčebnépostupy…
„Vnašemnovémekonomickémsystému,Adamsi,“řeklPetr,„vznikly
stovkyindividuálníchcenteriniciativy,kteráspontánněkooperujíjedno
sdruhým.Večtyřechletechjsmedosáhlivětšíhomateriálníhoa
vědeckéhopokrokunežVítěznýsvětzaceléstoletí.“
„Tojejistěpravda,“souhlasilAdams.„Ovšemrádbychpoukázalna
to,žeVítěznýsvěttakétěžíznašehopokroku.Bolšenkovoviagenti
předávajíjehotechnikůmveškerénaševědecképublikacea
samozřejměsesystematickysnažíkrástvšechnatakzvanávojenská
tajemství.Mýmodhademtedyje,ževteoretickýchavědeckých
znalostech–pokudnevobjemuprodukce–snámiVítěznýsvět
udržujekrok.“
„Jejichpokrokjealečistěparazitický,“řeklPetr.„Neexistovalby,
pokudbyBolšenkovovikomisařinepřijímaliúspěšnázlepšení,kterábyla
vyvinutaakteráseosvědčilavnašemsystémuvolnéhopodnikání.“
„Mátepravdu,šéfe.Alevýhodyznichzískávajítytéž.Apoté,co
přijmoučiukradnounějakázlepšeníodnás,jejejichpropaganda
prohlásízavynálezněkteréhoRusa.“
Nebyltoalejenommateriálnípokrok,včemSvobodnýsvětdosáhl
úžasnýchúspěchů.Neméněvýraznábylanověnalezenádůstojnost,
kterouindividuálnísvobodapřineslakulturnímuaduchovnímuživotu
nazápadnípolokouli.
Kontrast,jakPetrzjistil,nebyltakpatrnývurčitýchoblastech–ve
sportu,šachách,matematiceatp.Tobyloproto,ževtěchto
záležitostechsezřídkaobjevovaloněco,cobylopromoskevskou
vládnoucíklikupokládánozarizikové.Vesrovnánísjinýmiaktivitami
existovalatendencepřílišdotohotopočínánínezasahovat.Akdykoliv
mělinadprůměrněnadanílidéVítěznéhosvětamožnost,snažilisevždy
uniknoutdotěchtooblastí,kdesemuseliménětrápitpolitikoua
stranickouliniíakdesetakmohlicítitvrelativnímbezpečí.
Vostatníchkulturníchaduchovníchaktivitáchbylovšemkontrast
očividný.Projevovalsevrománechadivadelníchhrách,kriticea
básních,malířství,sochařstvíaarchitektuře,politickémaekonomickém
myšlení,vědáchifilosofii.
Atobyloproto,usoudilPetr,žeseautořijižnemuselizabývat
vkusemurčitéhodiktátoračiskupinykomisařů.Knihyadivadelníhryve
Vítěznémsvětěbylymonotónní.Věnovalysebuďténejdivočejší
denunciacičehokoliv,očemsepředpokládalo,žetoDiktátornemárád,
nebotomunejponíženějšímuanejdevótnějšímuvelebenívšeho,co
Diktátorvytvořilnebocomohlmítrád.Někdyautořiaspisovatelé
učiniliideologickouchybunebosestranickálinienáhleotočila.Pak–
navzdoryveškerýmomluvám,sebekriticearychlosti,sjakoubyli
ochotnizačítpsátopaktoho,copsalivčera–měličastoštěstí,když
vyvázliholýmživotem.Petrviděl,žetotojenevyhnutelnýprvek
systému,vněmžživobytíkaždéhoautorazávisínakompaktnívládnoucí
skupině.
Konectétotyraniebyljakoodvaleníobrovskéhobřemene.
Bylopravdou,žemnohonovýchspisovatelůaumělcůveSvobodném
světěpsalopodlepředpokládanýchchutímasovéhopublika;ahromada
toho,covyprodukovali,bylavulgárníalaciná.Aletatohromadabrzy
upadalavzapomněníanebylatím,cosepočítalo.Počítalasekvalita
toho,cobylootestovánočasem.AjakPetrrychlepostřehl,kdyžbyli
nyníumělciosvobozenizpoddanstvístátučivládnoucípolitickékliky,
mělisvoboduvybratsisvojevlastnítémataasvojevlastnípublikum.
Nemuselitvořitpromlhavou„masovoupoptávku“.Mohlipsát,myslet,
skládat,malovatčihrátproněkterouúžejivymezenoukultivovanou
skupinu.Divadelníhrysinalezlysvojespecificképublikum,stejnějako
siodbornéčasopisyaknihynalezlysvojispecifickoučtenářskouobec.
Vkontrastusešedí,monotónnostíaponurostíVítěznéhosvětabyl
kulturníaduchovníživotSvobodnéhosvětaplnýnekonečné
různorodosti,vůněadobrodružství.
Kapitola39
„NEUSTÁLEobdivuji,“řeklAdams,„neuvěřitelnouproduktivitu
našehonovéhosystémuaúžasnévýsledky,kteréumožnilasvoboda.
Alestejněmámoněmpořádpochybnosti.“
„Tojsemsivšiml,“poznamenalPetrsuše.„Ajakéjsoutentokrát?“
„Tentokrátjdoudovětšíhloubky.Nenítennášsystém–ikdyž
uznámejehoohromnouproduktivituvesrovnánísesocialismem–
postavennahrabivostiasobectví?“
„Jakto?“
„No,určitěodměňujezištnostahrabivost.“
„Samozřejmě.Astejněikterýkolivjinýsystém.“
„Alesocialismus–“
„Socialismusnejvíczevšech,Adamsi.Atytovíšstejnědobřejakojá.
Vjakémkolivpředstavitelnémekonomickémnebopolitickémsystému
budousobečtíabezohlednílidédělatvěci,okterýchsibudoumyslet,
žejimdopomohoukúspěchuvtomtosystému.Budoulhát,podvádět,
zpronevěřovat,zrazovat,svádětadokonceikrástavraždit,kdyžsi
budoumyslet,žejimtopřinesevýhodu.Pokudbudesystémvyžadovat
zbožnost,budoupředstírat,žejsouzbožnějšínežvšichniostatní.Pokud
budevmódě„sociálníuvědomělost“,paksebudouksociální
uvědomělostihlásithorlivěji,nežkdojiný…“
„Ano,ale…“
„Pointouje,“pokračovalPetr,„žesobečtílidébudouvjakémkoliv
systémudělatto,cojesystémemnejvíceodměňováno.Askutečnou
otázkouje,jakéjednáníjevkonkrétnímsystémunejvíceodměňováno.“
„Dobrá,můžemetoformulovatitakto,alemojeotázkazůstává.
Neodměňujevolnýtrhpřesnětonejsobečtějšíanejhrabivějšíjednání?“
„Nikoliv.Stejnětaklzeříci,žeodměňujetonejaltruističtějšíjednání.V
našemsystémusesnažímeilegalizovatkaždéjednání,kteréškodí
druhýmakterélzeracionálnědefinovatazjistit.Nelegálníjsounejen
krádeže,násilnéútokyavraždy,aleivyhrožováníanásilívšehodruhu.
Ilegalizovalijsmepodvody,klamavoureklamuanedodržovánísmluv.A
těmitoprostředky–natolik,nakoliksedáracionálněočekávat,žejeto
vnašímoci–jsmepodnikatelůmznemožniliuspětjinaknežjedním
jedinýmzpůsobem:službouspotřebitelům,atoslužboustejnědobrou
nebolepší,nežjakouposkytujíjehokonkurenti.Podnikatelmůžeuspět
jedinětak,žebudeposkytovatlidemto,coskutečněchtějí.Uznávám,
žeto,colidéchtějí,možnánenívevšechpřípadechto,cobymělichtít.“
„Nemělbyaleskutečněetickýsystém,šéfe,poskytnoutlidemspíšto,
cojepronědobré,nežto,cochtějíacojeproněčastoiškodlivé?“
„NeatisíckrátNE.To,coimplikujetakový„etický“systém,je,že
nějakáskupinalidínahoře–nebonějacíúřednícitěsněpodnimi–vědí,
cojeprotebedobré,lépe,nežtovíštysám.Tobýváarogantní
předpokladonadřazenostičástivládnoucíkliky.Tojepodstatou
autoritářskéhopřístupu–považovatlidizanezodpovědnésvěřence
vládyasobyčejnýmčlověkemjednatsopovržením.“
„Aledávatspotřebitelůmjento,cobymělichtít,šéfe,dávatjimjen
to,cojepronědobré–“
„Tojsoupouzeeufemistickéfráze,Adamsi,propřinucenílidí,abysi
vzalijenomto,cojimbyrokratpovolímít.“
„Stejněnejsemzcelapřesvědčený,“trvalnasvémAdams.„Uznávám,
ženašezákonyzakazujíjednotlivcůmdělatto,coješkodlivéprodruhé.
Alenezakazujíjimdělatto,coješkodlivéproněsamotné,jakokouřit
přílišmnohocigaret,“vrhnulnaPetraobviňujícípohled,„nebopítpřes
míru,nezdravěsepřecpávatneboponocovat;anenutíje,abybyli
pozitivněnápomocníavelkorysíkdruhým.“
„Tojistěnedělají,Adamsi.Našezákonyselidemsnažídáttu
nejúplnějšísvobodu.Anejlepšímzpůsobemjeomezovatjejenvtom
jednání,kterézasahujedosvobodydruhých.Dopravnípředpisytaké
nemajísloužitkomezovánídopravy,alekzajištěnímaximálně
plynuléhoabezpečnéhoprovozu.Aomezenísvobodymohoubýt
ospravedlněnajenomnatolik,nakolikzajišťujímaximálnísvobodupro
každého.“
„Alezůstávápravdou,šéfe,ženašezákonyjsouvzásaděnegativní:
Zakazujítoneboono,aleneukládajílidemvelkorysostasolidaritu.“
„Pokudzakazuješto,coješkodlivédruhým,Adamsi,jetodostpráce
projakoukolivvládu.Tatoprácevládyalenavícmáurčitélogické
hranice.Pokudbyszačalzákonemvynucovataltruismus,neexistují
žádnélogickéhranicetoho,kamažmůžešzajít–dokudvšichni
nebudouodevzdávatvšechno,cosivydělali,neboalespoňvšechnonad
to,cosivydělaltennejchudší–ajsizpátkyvsituaci,kdynikdonemá
žádnýpodnětcokolivprodukovat.“
„Kdesealevezmouvelkorysostasolidarita,kdyžseoně
nepostarámezákonem?“
„Jakákolivspolečnost,vnížstojízatožít,“odpovědělPetrtrpělivě,
„musísamozřejměobsahovatduchavelkorysostiasolidarity.Nemůže
závisetvýlučněnanegativníchctnostech–natom,želidépouzebudou
respektovatsvobodudruhýchazdržísenásilí.Uznávám,žetoje
pravda.Aleúlohouvládynenínutitlidiktěmtopozitivnímctnostem.A
nemůževtomuspět,anikdybyseotopokusila.Tentopokusbypouze
vedlkehrozivýmzneužitím.Pozitivníctnostimusípocházetzevnitř
samotnéspolečnosti.Přesnějiřečenomusípocházetzevnitřjednotlivce.
Společnostmusímítmorálku–jednotlivci,kteřívnížijí,semusídržet
mravníhořádu.Aletentodruhmravnostisenajednotlivcíchnedá
vynutitúředníky,policiíastátnímdonucovacímaparátem.Musí
pocházetodjednotlivců,odrodin,odpřirozenýchautoritaodpříkladu
rodičů.Musíbýtvytvořen,obohacovánaočišťovánvelkýmimravnímia
náboženskýmimysliteli,učiteliafilosofy,azevšehonejvícevelkými
mravnímipříklady–Aleotomjsmejižmluvili–“
„Pakpřipouštíte,“vpadlmudořečiAdams,„ženášvolnýtrhsámo
soběnepovzbuzujepozitivnímorálku?“
„Vesrovnánísesocialismemjistěpovzbuzuje,“odpovědělPetr.
„Pokudjemožnézařídit,abyčlověkdosáhlúspěchujenslužbou
zákazníkůmvkonkurenčnímprostředí–“
„Vždyckymluvíteopožehnáníkonkurence,“vpadlmuAdamsopětdo
řeči.„Neníaleprávěkonkurencekořenemvšechšpatností?
Nepodporujesystémvolnéhotrhudivokoukonkurenci,řídícíse
zákonemdžungle,kdesilidéjdounemilosrdněpokrku–?“
„Tynemluvíšokonkurenci,“odvětilPetr.„pouzeošpatnékonkurenci.
Mluvíšonízkékonkurenci.Samozřejměsemusímeneustálesnažit
pozvedatúroveňkonkurence.Tazávisíjednaknaúrovnivšeobecné
morálky,jednaknaúrovnisystémuzákonnýchomezení.Jistě
nechceme,abymohlilidéuspěthrubějšíšikanou,chytřejšímpodvodem
čivětšíbezohledností.Našezákonytudížmusíudělatvšechnomožné
prouzavřenítakovýchcestkúspěchuaprovytvořeníprostředí,vněmž
budeúspěchzávisetnalepšíchschopnostechalepšíslužbě
zákazníkům.Aotopřesněsevnašemsystémusnažíme.Vnašem
systémumusílidétoužícípoúspěchusoutěžitozákazníkovupřízeň.“
„Alekonkurencesemivždyckyzdálabýtformouválky,šéfe.Dobrá
ekonomikabymělabýtvybudovánanaopačnémprincipu–na
spolupráci.“
„Konkurenceveslužbáchzákazníkamůžebýtnazvánaformouválky
jenvmetaforickémsmyslu–ajetofalešnáazavádějícímetafora.
Obchodníkonkurenceneníopakemspolupráce.Veskutečnostitoje
jednaznejdůležitějšíchmetodspolečenskéspolupráce.Osobní
konkurencejejednímznejvětšíchmotorůpokroku.Pokudněkdo
usilujeotobýtnejbohatšímčlověkemvkomunitě,nejlepšímdoktorem,
nejrychlejšímplavcem,nejlepšímklavíristou,největšímspisovatelemči
filosofem,pakjetoprávěosobníkonkurence,kteráhovedektomu,
abyzesebevydalvšechno.“
„Pak–podlevašehonázoru,šéfe–záležínatom,najakéjednáníse
konkurujícísilidézaměří?“
„Přesnětak,“souhlasilPetr,„Konkurencepodleméhonázoruplnídvě
hlavnífunkce.Prvnífunkcí,jakjsemprávěpoukázal,jestimulovat
každéhokconejlepšímuvýkonu.Druhoujenaléztkaždémujednotlivci
tomístovespolečenskémsystému,nakterémmůžesvýmbližním
poskytnouttynejvětšíslužby.Vespolečnostistavuadědičnostije
pravděpodobné,ževelkáčástlidíbudenašpatnýchmístech–pokudto
posoudímepodlestandardu,kdebymohlivykonatnejvícedobra.
Systémbymělfungovattak,abytennejschopnějšívedoucíprůmyslu
skončilvčeleténejdůležitějšífirmyanejlepšídirigentvčelenejlepšího
orchestru,aneabytodopadloobráceně.Systém,kterýumožňuje
volnouhruosobníkonkurence,snejvětšípravděpodobnostípřivedelidi
namísta,kterámohouzastávatsnejvětšíefektivitou.“
„Nežjsmezměnilitéma,“navázalAdams,„mojeotázkabylaponěkud
odlišná.Ptaljsemse,jestlinášsystémneodměňujesobeckosta
hrabivost.Zdásemitotiž,žedokonalýsystémbymělodměňovat
nesobeckost.“
„Proč?“
„Proč?“opakovalpřekvapeněAdams.„Proto,abychompodpořili
nesobeckéjednání.“
„Tojecontradictioinadjecto,“odpovědělPetr.„Pokududělášněco
„nesobeckého“vnaději,žezatodostanešodměnu,pakveskutečnosti
dělášněcosobeckého.Pokuddělášněco„nesobeckého“a
„altruistického“povzbuzenmaterialistickýmipodněty–nebojenv
naději,žetězatvéjednáníbudoulidéchválit–pakjsoutvojemotivyve
skutečnostisobeckéazištné.Jenelogickéchtítodměnuza
nesobeckost.Nesobeckostspočívápřesněvtom,žedělášvěci,zakteré
nejsiodměněn.“
„Alevnašemsystémukaždýsledujejensvojevlastnícíle,šéfe.“
„Tojevpodstatěpravda,Adamsi;alenevyplýváztoho,ževlastnícíle
jednotlivcůjsounezbytněsobecké…Mohlbychtovyjádřittakto:V
tom,cosenazývá„obchodnímvztahem“,posloužímnejlépesvým
vlastnímzájmům,kdyžposloužímtěmtvým.Vykonánímslužbyprotebe
mohudostatoplátkounějakouslužbuprosebe.Jepravdou,žeslužbu
protebenevykonávámkvůlitobě,alekvůlisobě.Nebopřesněji–kvůli
svýmcílům,jakékolivmohoubýt.Atymidávášněcooplátkounikoliv
kvůlimně,aleproto,abysdostalslužbuprosebe.Každýznástak
spolupracujesdruhými,každýpodporujedruhévjejichzáměrech,aby
tímuskutečnilsvojevlastnízáměry.“
„Uznávám,šéfe,žetopodporujebohatství,produkciaspolečenskou
kooperaciavzájemnostprokazovanýchslužeb.Atovšejevpořádku.
Alekonečnýcílkaždéhočlověkazapojenéhodotěchtoobchodních
vztahůjesobecký.Každýsevnichsnažíjenvydělatpeníze.“
„Tvůjargumentstálemíjípointu,Adamsi.Penízejsoupouze
prostředkem.Pokudsebavímeoosobníchmotivech,paksemusíme
ptát,nacosekaždýsnažípenízezískat.Penízejsoupožadoványjako
prostředeksměnyzaněcojiného.Jsoujednímzprostředků–ačkoliv
velicedůležitým–prodosaženíkonečnýchcílů.Cozamýšlímeudělats
penězi,kterézískáme?Tojeteprvemísto,vněmžvstupujedohry
otázkamotivů.Člověkmůževydělávatpenízeproto,abyživilrodinu,
poslalsvojedětinavysokouškolu,financovalabstraktnívědecké
výzkumy,přispívalnanějakouveřejnouzáležitost,vekterouvěří,založil
charitativnínadaci.Velkáčástpracujícíchlidíjevtomtosmyslu
nesobeckáanepodporujesvýmivýdělkyjensamasebe,aleidruhé–
manželku,děti,starérodiče,setručibratraatakdále.Člověkpracuje
prosvojirodinu–abyonimohlimítvíce.Krátceřečenonepracuje
jenomsámprosebe,aleproty,kterémiluje.“
„Socialismusaleříká,šéfe,žečlověkmusímilovatkaždéhoapracovat
provšechny.“
„Aleprostýmfaktemje,Adamsi,žečlověknemilujekaždéhoatyho
nemůžeškláscedonutit.Apokudsehopokusíšdonutitmilovata
podporovatkaždého,pakjenzničíšjehopodnětyavšechnyochudíš.Ve
svobodnémrežimumůžešsamozřejměpřesvědčovatavyzývatlidik
tomu,abydobrovolněrozšířiliokruhsvéláskyneboalespoňdobrévůle.
Apokudsetuatamnajdečlověk,kterýmilujekaždéhoachcekaždému
pomáhatarozdávatzesvého,takmuvtomnicanikdonebrání.“
„Vašímargumentempotomje,“řeklAdams,„žeačkolivmůžeme
litovat,želidémezisebounejsouvícesolidární,chybanenívevolném
trhunebovsystémusoukroméhopodnikání,alevlidsképovaze?“
„Přesnětak,“řeklPetr.„Povahalidídeterminujepovahuafungování
ekonomickéhoasociálníhosystému,vněmžžijí–anikolivnaopak,jak
předpokládalMarx.“
„Nevztahujesealetenhleargumenttakénakomunismus,šéfe?
Nebylyjehochybytaképrimárněchybamijednotlivýchlidí,kteřívněm
žiliakteříhořídili?“
„Lidénejprvepřijalikomunismus,Adamsi,poddojmemklamu;pakv
němalebylidrženipodbajonety.Mluvímosystému,kterýmajílidé
stálemožnostměnitmírovoucestou.Komunismusjenekonečněhorší
nežpovahavětšinylidí,kteřípodnímmuseližít,protoženikdoneměl
svobodujednat,anižbyriskovalmučeníapopravu.Vyjádřilbychto
takhle:Ekonomickýapolitickýsystémjevždyckyjentakdobrý,jako
lidé,kteřívněmžijí–dokudmajímožnosthozměnit.“
Kapitola40
BYLO21.června,pětletodedne,kdyPetrovyvzdušnésílypřistályv
Americe.TotodatumbylonyníprohlášenoDnemnezávislosti,
největšímsvátkemSvobodnéhosvěta.Petrmělpoledníproslovvrádiu.
PotézůstalisAdamsemvKapitoluzcelasami.
„Daljsemnadnešekvšemvolno,“řeklPetr.„Veskutečnostijsem
trvalnatom,abysihovzali.Venkujejenompětstrážnýchsestriktním
příkazemnepouštětnikohodovnitř.Vcentrunejsoužádnételefonistky
amojevlastnítelefonnílinkajevypnutá.Dávámitonádhernýpocit
svobody.Alespoňsimůžemevkliduanerušeněpromluvit.Vtěch
posledníchletechjsemseněkdycítiltak,jakbysecítilfilosof,kdyby
sedělzaokénkeminformacínahlavnímnádražíamělpromysletsvůj
systémmezidotazyodcestujících.“
StovkymilvýchodněodostrovaNantucketposádkahlídkového
plavidlapozorovalavelkouformacidálkovýchbombardérů,kterámířila
kamerickémupobřeží.Kdyžnaněkapitánzaostřilsvůjdalekohled,
ujistilse,ženesouznakySvobodnéhosvěta.
„Comyslíte?“zeptalseprvníhodůstojníka.
„Předpokládám,žejetosoučástdnešníchoslav.“
„Slyšeljsteotomněco?“
„Nikoliv.“
„Myslíte,žebychomotommělipodatzprávu?“
„Nemělibychombýtzablázny.“
„Odešleterutinnízprávu:Vícenežstovkavelkýchbombardérůs
našimiznakypřelétlanadnašípozicísměremnajihozápad.“
„Rozkaz,pane!“
„Slyšeljsem,šéfe,jakdávátenašemunovémusystémuspoustu
různýchnázvů.Někdymluvíteovolnémpodnikání,někdyo
konkurenčnímsoukromémpodnikání,někdyosystémusoukromého
vlastnictví,někdyosystémuziskůaztrátaněkdyotržníekonomice
nebovolnotržníekonomice.Nenínačasepřijítsjednímdefinitivním
pojmenováním?“
„Záležínatom?“zeptalsePetr.
„Víte,jakmuvesvépropaganděříkáBolšenkov?“
„Jakmuříká?“
„Říká,ženejdeonicjinéhonežoznovuobnovenýkapitalismus!“
ToPetrazasáhlo.„Tenšpinavýtrockista!“Uchýlilsekestaré
nadávce,anižbyuvažovalojejímskutečnémvýznamu.
„Pravda,“řeklAdams,„alemělibychommunatoobvinění
odpovědět.“
Petrseuklidnil.„Dobrá,akdybytoibylapravdaakdybychomvnaší
snazeovylepšeníkomunismunakonecnedosáhliničeholepšíhonež
návratukestarému„kapitalismu“,kterýbylztělesněnímlidské
nerovnostiabídy,jakbytoBolšenkovmohlvědět?Staráliteraturabyla
zničenanebopřepsána,adokonceiMarxbylvyčištěnodvšeho,zčeho
bysedalousuzovat,jakstarýsystémfungoval.Jaktedymůže
Bolšenkovvědět,jakstarýkapitalismusvypadal?“
„Určitětohonevívícnežmy,“řeklAdams,„alejetomocná
propagandistickázbraňamybychomnanimělinajítodpověď.“
„Dobrá,“řeklPetr.„Určitějenaprostobláznivéříkatnašemusystému
„kapitalismus“.Lzemuoprávněněříkatněkterýmztěchtermínů,které
jsivyjmenoval,alenikolivtakhle!Jakbysenanějtennázevdal
aplikovat?“
„Vnašemsystému,šéfe,určitěvyužívámekapitálčikapitálovézboží,
nástrojeavýrobníprostředky–“
„Samozřejmě,aletopřeceexistujevevšechekonomických
systémech.Jinakbylidstvonepřežilo!“
„Podlečehotedymyslíte,“zeptalseAdams,„žedostalsvé
pojmenovánístarý„kapitalismus“?Pročmunašišpinavíburžoazní
předkovézačalivůbecříkatkapitalismus?“
Petrsenaokamžikzamyslel.„Možná,ženezačali.Možnájetojen
urážlivýtermín,kterýtomusystémupřisoudilisocialističtínepřátelé.
MožnátobyljensamotnýKarelMarx,kdotentotermínvynalezlnebo
rozšířil.“
„Alepročbyltentermínpovažovánzapříhodný,ikdybymělojítjeno
urážku?“
„Tojetěžkéodhadnout,“řeklPetr.„Podívejmesenato…
Předpokládejme,žeexistovaltermín„kapitál“ažeoznačovalpenízea
výrobníprostředky.Atentokapitálbylvsoukromémvlastnictví
jednotlivců.Pakmohlititosoukromívlastnícibýtpojmenováni
„kapitalisté“.Řekněme,žetitokapitalistépoužívalisvůjkapitálktomu,
abyzaložilipodnikanajalipracovníky.Pokudmulidé,kteřítento
systémnemělirádi,začaliříkat„kapitalismus“,paktotooznačenímělo
implikovat,žesystémexistujeprimárněproobohaceníkapitalistů–a
tudížvykořisťovánínajatýchpracovníků.“
„Takžepokudobráncitohotosystémubylidostvelkýmiblázny,aby
užívaliMarxovatermínu,“zeptalseAdams,„dostalisedovážné
sémantickénevýhody?“
„Přesnětak,“řeklPetr–„nebomožnáne.Možná,žemohlihrdě
přijmouttentotermín,zamýšlenýjakourážku,aobrátithovesvůj
prospěch.Mohliříct:Oprávněněnazývátenášsystémkapitalismem,
jelikožtentosystémvedeknejefektivnějšíalokacikapitálu.Právěv
tomtosystémubudouvýrobníprostředkynejplnějivyužityksejmutí
namáhavéhobřemenezezadčlověkaabudedocházetkneustálému
zvyšováníproduktivitypráceatímilidskéhoblahobytu.…Ano,myslím,
žedokážemenaBolšenkovovupropagandunaléztdobrouodpověď.“
„Pakbychsezeptal–“začalAdams.
„Aletakébychommohliříct,“pokračovalPetr,„žeseBolšenkovzcela
mýlí,pokudmátermínkapitalismusnaznačovat,žejsoutopouze
kapitalisté,kdosinajímápracovníky.Jakmůžemevidětkaždýden,jsou
tonaopakčastopodnikatelébeznebojensmálemvlastníhokapitálu,
kteřísinajímajíkapitálzatržníúrokovoumíruaprácizatržnímzdovou
míru.Tibymohlibýtstejnětakobviněnizvykořisťováníkapitalistůjako
zvykořisťovánípracovníků,protožesekaždýpodnikatelsamozřejmě
snažínajmoutpráciikapitáltaklacino,jaktojenjde.“
„Nepřinutíjealevzájemnákonkurence,“řeklAdams,„platitzaprácii
kapitáltolik,kolikveskutečnostiplatí?“
„Přesně…“
RojebitevníchletadelseobjevilynadNantucketemazaútočilyna
místníletiště.VelícíplukovníktelefonovalnaMinisterstvoobranyve
Washingtonu…
PřístavvNewYorkuserovněžocitlpodprudkýmútokem.Vzlétly
rojestíhačů,abysesútočníkyvypořádaly.Mezitímstovkadálkových
bombardérůpřelétlanadpobřežníliniíamířiladáledovnitrozemí…
TelefonníoperátornaMinisterstvuobranyhlásil:„Kapitol
neodpovídá!“
„Nesmysl!Zkoušejtetodál…“
„Mášještěnějakédalšínámitky?“zeptalsePetr.
„Kdyžjsemvznášelpřipomínkyknašemunovémusystému,“
odpovědělAdams,„dělaljsemtospíšeproto,abychsiujasnilsvoje
vlastnímyšlenky,nežkvůliněčemujinému.Nemusímsnadříkat,že
navzdoryvšemtěmtopřipomínkámjsemnadšenýmobdivovatelem
vašehovelkéhoobjevu.“
„Jsiohromněvelkorysý.Alemusímopakovat,žetonebylanitakmůj
objev–“
„Začínámsimyslet,šéfe,žetoveskutečnostibyljedenznejvětších
objevů,kterýkdybyldánlidstvu.Právětentotižumožnilplné
zužitkovánívšechostatníchobjevůvevěděatechnice,kteréslibují
neustálepozvedatalespoňmateriálníbohatstvílidstva–“
„Nemluvmeomateriálnímčiekonomickémbohatstvísdespektemči
opovržlivě,“řeklPetr.„Materiálníbohatstvíjeto,cočiníveškerý
vědeckýakulturnípokrokmožným.Odněkoho,kohoplnězaměstnává
starostoholépřežití,nelzeočekávattynejvětšíduševnívýkony.“
„Stímsouhlasím,“řeklAdams.„Aprotovámneustálekladutyto
otázky.Ohromnáproduktivitajepouzejednímzvýsledkůnašeho
novéhosystému.Alecopokládátezajehoopravdovéjádro?Cojejeho
nejvnitřnějšímtajemstvím?“
„Jehotajemstvím?“opakovalPetr.Tatootázkahovelicezaujala.
Zvedlseazačalpokancelářichoditsematam.„Podívejmese…Jeho
tajemstvímjemožnáto,žechráníprávokaždéhojednotlivceponechat
sito,covyrobil.Jemuumožněnomítaponechatsiproduktsvépráce…
Množstvíhodnoty,kteroupřispělkprodukci.Účastnitsepouze
dobrovolnýchsměn.Dobrovolnásměnaimplikuje,žekaždástranacítí,
žejejímuskutečněnímzískávávětšíhodnotu,nežjakésezříká.Vnašem
systémujsouveškeréekonomickévztahydobrovolné.“
„Včetněvztahumezizaměstnancemazaměstnavatelem?“
„Ano.Vnašemsystémujevolbaproduktivnírolevzásadě
dobrovolnouvolbou.“
„Cokdyžalečlověknemážádnýkapitál,šéfe?“
„Množstvíkapitálu,kterýčlověkmánebokterésimůžepůjčit,
Adamsi,obvyklezávisínajehopředchozíchproduktivníchvýsledcích–
avžádnémpřípaděnepředstavujedeterminacijehorolev
ekonomickémsystému.Najatývedoucípodnikuneboněkteráz
filmovýchhvězdmohoumítobrovsképříjmy,ačkolivjsoupouhými
„zaměstnanci“,zatímcočlověk,kterýsinaúvěrotevřetrafikuči
benzínkunebojezdívlastnímtaxíkem,je„podnikatelem“,„kapitalistou“
čidokonce„zaměstnavatelem“,ačkolivmůžejehopříjembýtvelmi
nízký.Podleméhonázorujemarxistickérozdělení„zaměstnavatelů“a
„pracovníků“doantagonistickýchanesmiřitelných„tříd“nesmyslné.
Vztahmezizaměstnavatelemapracovníkemjevzásaděspoluprací;je
tovzásaděpartnerstvípřivýrobě.“
„Alenevznikajímezizaměstnavateliapracovníkyčastokonflikty
napříkladoto,jakébypřesněmělybýtplatyapodmínkyv
zaměstnání?“
„Samozřejmě,ževznikají;taktomujevevšechdlouhodobých
partnerskýchvztazích.Vmanželstvívznikajíkonfliktyoto,jaksebude
kterýzpartnerůpodíletnadomácíchpracíchacosebudepodnikatve
volnémčase;přičinnostirůznýchspolkůvznikajíkonfliktyoto,jak
budourozdělenynezbytnéúkolyacobudouspolkypřesněprovádět,
atd.Někdysetytoneshodypodařívyřešitdohodouakompromisema
někdysepartnerstvírozpadnou.Aleněcodocelajinéhojepovýšit
takovéindividuálníneshodynateoriinesmiřitelnéhotřídníhokonfliktu.“
„Cháputedydobře,šéfe,žetajemstvímnašehosystémujeto,že
veškeréekonomickévztahyjsouvněmvzásadědobrovolné?“
„Tojeurčitěsoučástítajemství,“souhlasilPetr,„ajednouzvěcí,
kterousetoliklišíodjakéhokolivkolektivistickéhosystému,aťužsemu
říkásocialismus,komunismus,centrálníplánovánínebonějakjinak.V
těchtosystémechjsouekonomickévztahyvpodstatěvynucené.Jsou
nadiktoványzcentra,zvrchu.Každýpakmusíhrátturoli,kterájemu
přidělena,jinakbysocialističtíplánovačinemohliprovéstsvéplány.Ale
–“
Nepřestalchoditsematam.Nebylsesvojíodpovědídocela
spokojený.Tajemství?Tajemství?Alejistě!
„Tajemstvímnašehosystému,“řeklnáhle,„tedypokudjetonějakým
tajemstvím,jesvoboda!Jednodušesvoboda!Dášlidemsvobodua
každýzačnedělatto,očemsimyslí,žeumínejlépe,neboto,očemsi
myslí,žemupřinesenejvíceprostředkůkeštěstí.Svobodakaždého
člověkavydělávatsinaživobytísvýmvlastnímzpůsobem;svoboda
produkovatto,cosipřejeprodukovat;svobodaponechatsito,co
vytvoří,čiseotopodělitneboněkohopodarovatvsouladusdiktátem
svéhovlastníhosvědomíanikolivdiktátemnějakéhobyrokrata;
svobodasdružovatse,skýmsipřeje;svobodadělatanapravovatsvoje
vlastníchyby–“
„Jestližejealevašímvelkýmnápademvjádrujednodušesvoboda–“
„Našímvelkýmnápadem,Adamsi!VelkámyšlenkaSvobodnéhosvěta!“
„Nevzpomínáteale,šéfe,natunoc,kdyjstekemněvpadnulpřímoz
Kremlu?Tenkrátjstesimyslel,ževašímvelkýmobjevemjesoukromé
vlastnictvívýrobníchprostředků!“
„Nodobrá…Soukromévlastnictvívýrobníchprostředků,Adamsi,je
určitěvelkoumyšlenkou.Alepouzejakoneoddělitelnásoučásttévelké
myšlenky,jížjesvobodajednotlivce.Pouzetehdy,kdyžjsouvýrobní
prostředkyvsoukromémvlastnictví,sijednotlivecmůžeponechat
plodysvépráce.Jedinětehdy,kdyjechráněnoprávojednotlivce
ponechatsiplodysvépráce,májedinecpodnětněcoprodukovat.
Jedině,kdyžmájednotlivecprávovlastnitvýrobníprostředky,má
možnostžítsisvýmvlastnímzpůsobem.Adokudnemátutosvobodu–
tutoekonomickounezávislost,tutosvoboduvydělávatsinaživobytí,
anižbymuselusilovatopřízeňstátualíbatbotybyrokratickéhierarchie
–pokudnemátutosvobodu,nemůžemítžádnousvobodu.Jelikož
svobodajenedělitelná.Svobodajejakoživétělo.Jestlichceš,můžeš
říci,žeekonomickásvobodajejenbřichemceléhotělasvobody.Ale
pamatujsi,žebřichospojujenohystrupem,břichozajišťujevýživu
celémutělu;pokudneníbřichonasvémmístě,pokudnenínaživu,
zdravéavcelku,pakmozeknemůžemysletaduchnemůžesnít–“
„Jestližejealesvobodahlavníctnostínašehosystému,“zeptalse
Adams,„nenítakéjehohlavnímohrožením?Nedaljstelidemsvobody
přílišmnoho?“
„Přílišmnoho?“
„Ano,šéfe.Dovoliljstelidemříkatapsát,cojenomchtějí.Ajakýje
výsledek?Využívajísvésvobodyprojevukneustálékriticevšehoa
všech.Kritizujíinašivládu.Kritizujíinášnádhernýnovýsystém,který
jimdaltutosvoboduprojevu.Dovoliljstejimkritizovatbezestrachuz
potrestání,bezestrachuoztrátusvéhozaměstnání,svéhoživobytí
nebošancenapovýšení.Atakkritizují.“
„Vypadátovskutkutrochuparadoxně,“řeklPetr.„Vítěznýsvětje
peklemnazemi;alenikdovněmsihonetroufneotevřeněkritizovat,
cožjepřesnějednaztěchvěcí,kteréznějdělajípeklo.Bacohůř,
všichni,kdojsouvněm,homusíneustáleveřejněchválit.Avýsledkem
je,ženěkteříhloupílidé,kteříneslyšínicjinéhonežchválu,simyslí,že
žijívráji.AveSvobodnémsvětě,kdemáme–alespoňpřitomto
srovnání–skutečnýráj,jesvobodakritizovat.Aněkteříhloupílidé,
kteřízevšechstranslyšíjenomkritikuazprávyotom,cosenepodařilo
asčímjsouproblémy,sizačínajímyslet,žemusížítvpekle,ačkolivna
tomnikdyvzaznamenanéhistoriinebylitakdobře,cosetýče
materiálníchikulturníchzdrojů…Přiznávámse,ženeznámodpověďna
tentoparadox…Snadjediněještěvícesvobody…“
„Ještěvíce?“
„Ano,Adamsi.Ještěvíce.Pamatuješ,jakbeznadějnědopadlmůj
pokuszavéstvestarémsocialistickémsystémusystémpolitické
demokracie.Nynísimyslím,ženazrávádobaprozavedenískutečné
zastupitelskévlády,jejížvůdcibudouvybíránilidmi,a–“
Náhlezaslechliburáceníletadel.Běželikoknu.
Zaznělaexploze.Potédruhá,hlasitější.Pakbyloslyšetvýstřely
protiletadlovýchdělanepřetržitýrachot.
„Bombardování!“vykřiklPetr.„Musímesespojitsministerstvem
obrany.Musímktelefonu…“
„Tojebláznovství!“vykřiklAdams.
Petrvyběhlzmístnosti.Tlakovávlnadetonacesnímmrštilao
podlahu.Ještězahlédl,jakstropnadnímpraská,rozevíráseapadá…
Ztratilvědomí.
Kapitola41
BYLhlubokopodvodouajenpomaluvyplouvalkhladině.…Oči
otevřelváhavěazpocitupovinnosti.
Nacházelsevpostelivholémístnostizalitéslunečnímsvitem.Vedle
jehopostelestálavysokátmavovlasádívkavbílésesterskéuniforměa
usmívalasenaněj.
„Mělijsmeovásobavy,VašeVýsosti.“
„Kdetojsem?“
„Nemělbystemluvit.JstevnemocniciPetraUldanova.Byljste
několikdnůvbezvědomí.“
Chtělněcoříct,alepoložilamuprstnarty.
„Náletyskončily.Způsobilymnohoškody,aleministrAdamsříká,že
tonebylonicfatálního.…Ano,ministrjevpořádku.Spadlnaváscelý
Bílýdům,šéfe,aleEcho–tedyAdamse–vykopalibeznejmenšího
škrábnutí.Jednaztěchpodivnýchvěcí.…MinistrAdamsteďřídíválku
avzkazujevám,žesionicnemátedělatstarosti.…Vrchnídoktortrvá
natom,žesenesmítezabývatválkou,dokudvámtonepovolí.“
„Jakdlouho…tobudetrvat?“Jehohlasmuznělzvláštně.Mluvenímu
dráždilohrdlo.
Znovumudalaprstnarty.„Nemělbystesepokoušetmluvit,šéfe.
Musíteteďbýtposlušnýmpacientem.Nechtestarostinanás.
Odpočívejte,aťsebrzyzotavíte.“
Odešlaodpostele.Jehoočisledovalyjejíladnépohyby.
„Teďdovászkusímedostatnějakouvýživu.Tohlejepomerančová
šťáva.“Vidělkonecohnutéskleněnétrubičky,kteroumuobratně
vsunulamezirty.Polykánípronějbylobolestivé,alechuťpomerančové
šťávybylanádherněuspokojivá.„Teďsicucnětetohohle.“Bylato
nějakátekutinabezchuti,pokteréusnul.
Kdyžseprobudil,sestrasenadnímsúsměvemskláněla.
„Nachvílijsemsizdřímnul…“
Zasmálase.„Spaljstepatnácthodin!Bylatadynočnísestra,už
odešla.Mělibychomdovásdostatnějakousnídani.“
Opětmudoústdalaskleněnoutrubičku.Líbilsemujemnýdotyk
jejíchprstůnajehortech.
Pohlédldolůnapostel.Celéjehotělobylozafačované–hlava,hruď,
nohy.Údymělzavěšenynařemenechaprovazechjakouloutky.
„Vypadámdostsměšně.“
„Vypadátedobře.“Usmálase.„Anemělbystemluvit.Jájsemvaše
dennísestra,jakužjsteasiuhodl.JmenujiseEditRobinsonová…“
„Edit?“
„Ano…Jetoprováspřekvapení…?“
Polklsvojitekutousnídaniazaseusnul.
Všichniokolonějudržovalitichoukonspiraci.Nikdomuneřekl,jak
válkapostupuje.Neustálemudávalianestetikaapráškynaspaní,takže
sinedokázaludržetpřehledotom,kolikčasuuplynulo.Každýdenmu
doktoři,EditRobinsonováadalšísestryříkali,jakskvělesivede.Každý
denvolalAdamsaujišťovalho,ževálkaprobíhádobřeažesinemusís
ničímdělatstarosti.
„SestroRobinsonová!“
„Ano?“
„Nebudetivadit,kdyžtibuduříkatEdit?“
„Budemictí,šéfe.“
„Víš,obvykleměoslovujíVašeVýsosti.“
„Jávím…SlyšelajsemEcho–promiňte,ministraAdamse–říkatvám
šéfeazdálosemitopřátelštější.Nechtělajsembýtneuctivá.Všichni
jsmenavásmocpyšní,šéfe.“
„My?“
„Ano.VšichniveSvobodnémsvětě.“
„Ach.“
Chvílimlčel.
„VyříkáteministruAdamsoviEcho?“
„Tojepřezdívka,kteroumudalynoviny.Myslím,žeteprve
nedávno…“
„Ajaksetomohlostát?“
„Jetozkratkaproministraproekonomiku.Apak…Spoustalidísi
myslí,žejeozvěnouvašichnázorůapolitikemažeteďprostějednáza
vás.Nemyslímsi,žebytolidézamýšlelipoužívatposměšněnebo
nepřátelsky.MinistruAdamsovitonevadí.Žertujeotom…Jeto
zlatíčko.“
„Totedyje.“Bylpřekvapen,žesemudohlasuvloudilotrochu
popuzeníažárlivosti.
Uplynulytřiměsíce,nežmusundalisádrovýkrunýř.Mohluž
postupnězačítchodit,ikdyžoberlích.Bylomuřečeno,žesepodalších
třechměsícíchrekonvalescencebudemocivrátitkesvépráci.
Souhlasilstím,abyhovzalidojehostaréhodomunaBermudách,
ovšempodpodmínkou,žesestraRobinsonovápůjdesním.Přidělilimu
doktora,dvědalšísestryaslužebnictvo.
Ostrovbylještěpříjemnější,nežjaksihopamatoval,amořebylo
neuvěřitelněmodré.
Jehosílasemupostupněvracela.Poněkolikadnechužmohlchodit
bezberlí.
EditRobinsonovámupovečerechpředčítala.Začalochutnávatněco
zkulturníhoovocesvéhonovéhosystému.Protožejehoreformy
zbavilyzápadnípolokoulihrůzapronásledování,objeviloseněkolik
starýchburžoazníchknih,kteréodvážnípředkovéukrylipřed
všepohlcujícímihranicemi.
Všebylosamozřejměpsánovestarýchjazycích,kteréaleučenci
trpělivěluštiliapřekládalidomarxanta.Zatímbylypřeloženykusyděl
třídávnýchburžoazníchautorů–WilliamaShakespeara,Jane
AustenovéaMiguelaCervantese.EditRobinsonovásPetremnejprve
procházelarományAustenové,kteréproněbylyryzímpotěšením.Petr
siuvědomil,žeprozáchranuděltěchtoautorů–ačkolivjejichdíla
neneslažádnékonkrétnípoliticképoselství–někdoriskovalmučenía
životycelýchrodin,atojenvnaději,ženěkdyopětspatřísvětlosvěta.
Nebylolepšíhozpůsobu,jakprojevitodvahu,pomyslelsi.
Někdy,kdyžmučetla,sejehomyslodpoutalaodvýznamuslova
místonějnaslouchaltónuhlasu,sledovaljejípohybyapostavu.Zjistil,
žejiporovnává.TatonováEditbylatakpřímočará,takotevřená,tak
sebejistá.Cobydalzato,kdybyvidělstejnýpohledvočíchtéstydlivéa
bojácnéEdit,kterouztratil!
Apaksipomyslel:Tohleveskutečnostinenírozdílmezidvěma
ženami.To,covidím,jerozdílmezidvěmasvěty!
Podesetitýdnechnaostrověsejižcítilbýtdostsilnýnato,aby
znovuusedlkeklavíru.JakhrálHaydna,Mozarta,Bacha,Brahmsea
Schuberta,EditRobinsonovápoznamenala:„Jetoškoda,šéfe.Člověks
takovýmtalentem–kterýdovedetakkrásněhrát–mrhásvýmčasemv
politice!“
Tentoklidnýživotbyltakpříjemný,žetéměřzapomnělnaprobíhající
válku.Nikdyalenedocela.Skaždýmdalšímdnemtakécítilurčité
vzedmutípocituodpovědnosti.Nakoncidesátéhotýdneřekl
doktorovi:„Jestliseměpokusítezadržetdéleneždopříštíhotýdne,
nebudusejižvašimipříkazyřídit.“
OdeslalAdamsovizprávu,žesevrací,abypřevzalvedení.
TenvečermuEditřekla:„Doktorpovídal,žesechcetevrátit.“Její
pohledbylsklopenýkzemi.Poprvésenedívalapřímonaněja
neusmívalase.
Daljíjednurukunarameno,druhourukoujízvedlbraduapodívalse
jídoočí:„Chtělbychtiříct,Edit,kolikpromětvojepéčeznamenala.Jsi
výbornousestřičkou…Víš,jednohodnesteboubudenějakýmužvelmi
šťastný…“
Náhlevěděl,žejimilujeažetenmuž,kteréhomyslí,jeonsám.
Adamszvládalvojenskéoperacevelmidobře.SílySvobodnéhosvěta
sejižzachytilynapředmostívIrsku.Rozšiřovalyseaprobíhalo
budováníleteckýchzákladen.Převzalyiniciativu.
Nadomácífrontěalebylaekonomickásituacechaotická,cožmohlo
ohrozitdalšívojenskýpostup.Cenyvšechvěcísetéměřzdvojnásobily.
Jinécenybylynadřívějšíchúrovních,alevtěchtopřípadechbylozboží
vzácnéatéměřnezískatelné.Nezbytnáválečnáprodukcetrpěla
výpadkykvůlinevyváženostivýstupůakvůliúzkoprofilovým
komoditám.Zdálose,žedocházíkvelkémuplýtvání.
Petrsenejprvesnažilobjevitdůvodytohovšehosám.Potompožádal
Adamseovysvětlení.
„Začněmespenězi,“řeklPetr.„Kdejsouvšechnyzlatémince?Zdáse,
žedocelazmizely,anynívšudevidímjenpapírovécertifikáty,které
držitele„opravňují“požádatozlato,kteréaleveskutečnostinikde
nedostane.“
„Tosestaloposériiopatření,“řeklAdams.„Myslím,žesoučasné
uspořádáníjeveválcevhodnější.Zaprvéseminezdálobezpečné
nechávatzlatovrukouveřejnosti.“
„Proč?“
„Mohlabyhohromadit.“
„Atosedělo?“
„Ne,alemohlotokaždouchvílipropuknout.Zlatojeválečná
komoditaavšechnyválečnékomoditybymělybýtvrukouvlády.“
„Pokračuj.“
„Nejdřívmipřišlonelogické,šéfe,abyzlatéminceraziliajejich
hmotnostaryzostověřovalisoukromízlatníci.Toseminezdálobýt
dostatečnouzárukouproty,kteřítytomincepřijímali.Pověstzlatníka
mohlabýtjenmístníanezaručená,takžebypříjemcemohlbýtnucen
dávatmincepřezkoušet…“
„Nebylaaleveskutečnosti,“přerušilhoPetr,„tatočinnostnáhodou
stálevícevrukoujenněkolikavelkýchadobřeznámýchspolečností?A
nebylotopřesněto,žetytospolečnostimělycelosvětovoureputaciv
přesnostiaintegritě,sjakoumincedělaly,díkyčemubylyjejichmince
nejrychlejiakceptovány?“
„Zkrátkajsemměldojem,“řeklAdams,„žebyražbamincínemělabýt
ponechánavsoukromýchrukou.Udržovánítvrdéajednotnéměnyje
podleméhonázoruočividněvládnífunkcí…“
„Dobrá,cobylodál?“
„Přikázaljsem,abybylyvšechnymincepřetaveny,převáženyaznovu
vyraženysvlastnímvládnímznakem.Díkytomuvzniklazcelajednotná
–atakysimyslím,žedalekohezčí–měna.Najaljsemprvořadérytce…“
„Tomůžešpřeskočit.“
„Nu,poté,cobylyvyraženyvšechnymince,zdálosemizbrklévracet
jezpátkyjejichvlastníkům,kteříbyjemohlihromadit–místotoho,aby
jevyužili.Zlatojejednouzválečnýchzbraní,atakbymělobýt
povolánopodobutrváníválky.Napadlomětedy,žebudestačit,abysi
majitelé,kteříodevzdalisvézlatémince,nechalistvrzenkynazlato!
Tyhlestvrzenkypředstavujísamotnývládníslib.Acomůžebýt
bezpečnějšíhonežvládníslovo?Stačilotedystanovit,žetytostvrzenky
budoupřevoditelné…“
„Pokračuj.“
„Vyměniljsemdržitelůmstvrzenektypůvodnízanové,kterénejsou
splatnékonkrétnímučlověku,aledržiteli.Amusímříct,žejsemty
stvrzenkyudělaldocelatrvanlivéapěkné.Jsounaprvotřídnímpapířea
snádhernýmirytinami,takžejenejdesnadnopadělat…“
„Aslibujísplatitskutečnézlatonapožádání?“
„Přesně!Jsoujakostvrzenkyzúschovnyzavazadel!Jenjsem
samozřejměvydalpříkaz,abynikdoskutečnézlatonedostal,dokud
válkaneskončí.“
„Tovidím.Nikdosetaknemůžedostatkesvémumajetku,dokudty
neřekneš.“
„Játenhlemajetekchráním,šéfe.Lépe,nežjakbytodokázalisamotní
vlastníci.Nechaljsemvybudovatohromnýpodzemnítrezoruprostřed
kontinentu,poblížWinnipegu,kterývojácihlídajídneminocí.“
„Jinýmislovyjsidalvšechnanaševejcedojednohokošíku.Teďmůže
Bolšenkovposlatvýsadkářenajednomísto,kdenajdouvšechnonaše
zlato,místoabyhomuselihledatpo200000000lidí,znichžbykaždý
mělsvojivlastnískrýš.“
„Tenhleargumentnepřijímám.Já…“
„Vraťmesekvěci.“
„Dobrá.Zkrátkaseukázalo,ževálkajehodněnákladnýpodnik,šéfe.
Potřebovaljsempenízeapotřebovaljsemjerychle.Takměnapadl
nádherněprostýzpůsob,jaktentoproblémvyřešit!“
„Ano?“
„Zkrátkajsemvydalvícstvrzeneknazlato!“
„Protičemu?“
„Protiničemu.Conatomzáleží?Stejnělidézlatonemohoudostat!A
novéstvrzenkyobíhajíjakopenízestejnějakostaré.Avparitěknim.“
„Protožejsijejichpřijímánívparitězavedlzákonem.“
„Samozřejmě.“
„Cosestane,Adamsi,nakonciválky,ažsidržitelétěchtopapírových
penězpřijdouvyzvednoutsvojezlato?“
„Nemyslímsi,žepřijdouvšichninajednou.Pročbyměli?Papírdnes
obíhástejnějakozlatoajestejněširocepřijímaný.Navícjelehčía
snadnějisesnímmanipuluje.Nepotřebujemestoprocentnízlatékrytí,
protoženikdynedojdektomu,žebysizlatopřišlivyzvednoutvšichni.“
„Bezpochybybytotakbylo,kdybychommělistoprocentnízlaté
krytí,“řeklPetr,„avšichnibyotomvěděli.Pakbysmohlříct,žesipro
zlatonepřijdou.Lidébyseneobtěžovalisezlatem,dokudbysibylijisti,
žehomohoudostat.“
„Přesně!“vykřiklAdams.„Nevidíte,okolikúspornějšíjetenhle
systém?Myslím,žejsempřišelnaúžasnounovoumonetárnítechniku,
kteráje–jakpředpokládám–srovnatelnásvašímvynálezemsystému
svobodnéhopodnikání!“
„Jenokamžik,“pokračovalPetr.„Jepravda,žebylidénežádalizlato,
dokudbymělijistotu,žehomohoudostat.Alezačalibyhožádatv
okamžiku,kdybyotommělipochybnosti.Tysámtopřecevíš,jinakbys
lidemnezakázalchtítsvézlatonebojimhoneodmítalvyplatit.Když
vydáš200nárokůnazlatégramyoprotipouhým100skutečnýmzlatým
gramům–alidévědí,žetakovásituaceexistuje–paksikaždýdržitel
nárokuuvědomí,žepouzestoprvníchbudeuspokojeno.Všichnibudou
pospíchat,abybylimezitouprvnístovkou,atvojenováúžasná
technikasezhroutí.“
Adamsbylněkolikminutzticha.„Prostějsemmuselzískatpeníze,“
řeklnakonec.
„Nemyslíšsi,žejenepoctivévydávatnárokynazlatoproti
neexistujícímuzlatu?“pokračovalPetr.„Kdybytotéžudělalsoukromník,
uvrhlbyshodovězeníjakopodvodníka!“
Adamsvypadalhluboceraněn.„Nemyslímsi,žejsoutytodvapřípady
srovnatelné.Vládamápravomocvybíratdaně,čímžsedostaneke
zdrojům,kterépotřebuje,abypoválcesplnilasvojezávazky.Musíme
tuhleválkuvprvnířaděvyhrát,aprotosepotřebujemedostatk
penězůmtímnejrychlejšímzpůsobem.Mimotosimyslím,žebychom
tuhlevěcsezlatemmohlizměnitnasvéhodruhufikci.Kčemuje
vlastnězlatodobré?Zlatasenikdonenají.Pročbylidénemělimísto
tohochtítpapír,kterýobíhájakopenízestejnětakdobře?“
„Stímhleargumentembysmohlzbavitlidičehokolivnazákladě
tvrzení,žesechovajíiracionálně,pokudtochtějímít.“
„Alenenítahletouhapozlatějenhloupýmpředsudkem…?“
„Nebuduplýtvatčasemnato,abychsedohadovaloúdajné
iracionalitěpřáníjinýchlidí,“přerušilhoPetrostře.„Ukážutizkrátka
praktickédopadytoho,cojsiprovedl.Cenyzbožísejižtéměř
zdvojnásobily…“
„Tojekvůlinedostatkuzboží,zakterýmůževálka,“řeklAdams.
„Mysleljsemsi,žetořekneš,“odvětilPetr.„Aletojepravdoujenpro
několikspecifickýchkomodit.Jetojenmaláčástobecnéhovysvětlení.
Lidénemohounabídnoutvícepenězzaveškerézboží,pokudneexistuje
vícepeněz,kterébysedalynabídnout.Vraťmesektomu,očemjsem
předpokládal,žejsmesenaučilipředněkolikalety.Cojecena?Jeto
poměrmezihodnotoukomodityahodnotouměnovéjednotky.Pokudje
měnovoujednotkougramzlata,pakjetakzvanácenaurčitého
obchodníhoartikluvztahemmezihodnotoutohotoartikluahodnotou
gramuzlata.Pokudbudezajinakstejnýchokolnostíartiklvzácnější,
jehocenastoupne.Pokudseovšemzvýšínabídkapeněžníchjednotek,
jehocenatakéstoupne,anižbyartiklbylvzácnějším,protožejeto
hodnotapeněžníjednotky,kterášladolů!“
„Mátetímnamysli,“řeklAdams,„žekaždácenaveskutečnostiodráží
dvěvěci–nejenhodnotukonkrétníoceňovanékomodity,aletaké
hodnotuměnovéjednotky,vekteréjeoceňována?“
„Přesnětak,“řeklPetr.„Každácenajepoměremmezidvěma
hodnotami.“
„Tojedoceladůvtipnýzpůsob,jaksenatodívat!“
„Nenítovůbecnicdůvtipného,“řeklPetr,odvrhujíckompliment.„Je
tovlastnostveškerýchměření.Kdyžříkám,žedélkametrujesto
centimetrů,mluvímopoměrumezimetremacentimetrem.Atento
poměrbybylbezvýznamný,kdybyobědélkynezůstalystejné.
Řekněme,žejetahlekancelářšestmetrůširokáažetypříštítýden
vydášrozkaz,žemetrmájenpadesátcentimetrů.Pakbykancelářbyla
širokádvanáctmetrů,anižbyseovšemreálnězvětšila.“
„Tobynebylšpatnýnápad,“řeklAdamsspotutelnýmúsměvem.„Tak
bysevšechnymístnostizdálybýtvětší.“
„Astejnýmzpůsobemsníženíhodnotypeněžníjednotkyvyvolázdání,
žesepříjmyvšechlidízvýšily.Lidésetímnechajíoklamat.Podívejsena
to,cojsiveskutečnostiudělal.Zdvojnásobiljsimnožstvípeněz,čímžjsi
téměřzdvojnásobilcenyzboží,protožehodnotapeněžníjednotkyje
přibližnějennapoloviněpředchozíúrovně.Kdybyszvýšilnabídkuobilí,
snížilbyshodnotukaždéhojednotlivéhometrákuobilí.Jetadyjiný
způsob,jakdosáhnouttéževěci.Můžešnaburzeprodatnakrátkoobilí,
kterénemášakterénakonecnedoručíš.Tímdočasnězvýšíšzdánlivou
nabídkuobilínatrhuasnížíšjehocenu.Nebomůžešvydatcertifikáty,
nazvatjeekvivalentemmetrákůobilíavšechnypřinutit,abyjejako
takovépřijímali.“
„Alezískaljsemtakpenízeprovládu.Získaljsempeníze,abychom
mohlivéstválku!“protestovalAdams.
„Udělaljsitotakovýmzpůsobem,“řeklPetr,„kterýnarušil
ekonomickévztahy,podvedllidizávislénafixníchpeněžníchpříjmecha
odměnilnebopoškodillidibezjakékolivvazbynato,nakolik
produktivněpřispěli.Atakjsipomohlzdiskreditovatsystémziskůa
ztrát,prokterýjsmeriskovaliživoty…“
Zarazilse.
„Cochcetedělatteď?“zeptalseAdamstiše.„Chcetestáhnout
všechnynadbytečnépenízezoběhu?Tobyuprostředválkyvyvolalo
paniku.“
„Mášpravdu,“souhlasilPetr.„Cenybyklesly,ziskovémaržeby
zmizely,výrobcibyzavřelisvojeprovozy,podělnícíchbysechtělo,aby
souhlasilisesníženímmezd,anižbychápaliproč,vzniklaby
nezaměstnanost,nespokojenostahořkost,vzniklybynové
nespravedlnosti,anižbymuselodojítknápravětěchstarých.…Ne,
nemůžemestáhnoutpenízezoběhu.Aletojejendalšídůvod,pročdo
něhonemělybýtvprvnířaděpuštěny!“
„Cotedyzamýšlíteudělat?“zeptalseAdams.
„Alespoňpřestanemevydávatdalšípeníze,Adamsi.Alespoň
zmrazímemnožstvípenězvoběhu.Můžemezvýšitdaněavydat
dluhopisy,kterésilidékoupízesvýchúspor…“
Zazvoniltelefon.ByltoministrobranyHamilton.
„NašesílyseprávězmocnilyletištěpředEdinburghem,šéfe!
Předpokládáme,žedotýdneobsadímeceléSkotsko!“
Kapitola42
„JEmitolíto,“řeklAdams,„aleaťužzpůsobilozvýšenícencokoliv,
alespoňjsemvyzkoušelvše,abychtozastavil.Zavedljsemnapříklad
cenovéstropynazbožínezbytnékživotu–“
„Ktomusedostaneme,“řeklPetr.„Nejprvesivezměmepřípad
hovězího.“
„Jsemrád,žejstevybralhovězí,“řeklAdams,„protožetamjsem
postupovalvelmisměle.Pamatujetese,žepředválkoustálohovězíjen
50centůzakilogram?Nechaljsemhozdražitažnadvojnásobek–na
jedengramzlata.Pakjsemjednal.Nařídiljsemmaximálnícenuopět50
centůzakilogram…“
„Proč?“
„Protožechtítgramzlatazakilogrammasajeohavnost.“
„Proč?Protožesiszvyklnacenupouhých50centůzakilogram?“
„No…Částečněproto.Aleprodavačihovězíhoseztésituacesnažili
těžit.“
„Vícnežvšichniostatní?Nezvýšilysevprůměruvšechnycenyna
dvojnásobek?Nezdvojnásobilysemzdy?Nezdvojnásobilasevětšina
příjmů–měřenotvojínovou,levnějšíměnovoujednotkou?“
„Alehovězíježivotnínezbytností!Chudísinemohoudovolitplatit
gramzlatazakilogramhovězího!“
„Zkusmesitoanalyzovat,“řeklPetr.„Zkusmenejprvezjistit,proč
došlokezvýšenícenyhovězího.Dívaljsemsenačíslaazjistiljsem,že
nežjsizačalurčovatjehocenu,produkceanabídkahovězíhose
nesnížily.Jehocenasetedynezvyšovalaztohodůvodu,žebyhovězí
bylovzácnější.Zvyšovalaseproto,žejsisnížilhodnotuměnové
jednotkyvytištěnímvětšíhomnožstvípeněz.Nafouklsipeněžnízásobu.
Nafoukljsijinikolivvětšímmnožstvímzlata,aletím,žejsiji
napumpovalvzduchem.Správnýnázevtohotoprocesubytedybyl
peněžníinflace…“
„Tojedobráfráze,“řeklAdams,„alenemátonicspolečnéhos
konkrétnímproblémem,kterýjsemmuselřešit.Chudísizkrátka
nemohoudovolithovězízacenujednohozlatéhogramu.“
„Mohlisihodovolitzacenu50centů,nežinflacezačala?“
„Možnámohli.“
„Alepoté,coinflacezačala,majílidévesvékapsevprůměrudvakrát
tolikzlatýchgramůcopřední.Cenyostatníchvěcísezdvojnásobily,
takžeprodávajícímělitakédvakráttolikzlatýchgramů.Amzdyapříjmy
chudýchse–stejnějakomzdyapříjmyvšechostatních–takétéměř
zdvojnásobily.Chudýčlověksepřinákupuhovězíhotaknemusí
vzdávatvětšíhoprocentazesvýchpenězasvýchpříjmů,jakéhose
muselvzdátdříve.“
Adamsvypadal,žeotomusilovněpřemýšlí.Neodpověděl.
Petrpokračoval.„Tím,žejsistanovilcenuhovězíhona50centůpoté,
cosepříjmyaostatnícenyzdvojnásobily,jsidosáhlpřesnětéhož,jako
kdybyspředinflacíarbitrárněomezilcenuhovězíhona25centů.“
„Snažiljsemsechránitlidipřednásledkyvysokýchcen,“trvalAdams
nasvém.
„Snažilsesochránitveřejnostpředdopadypeněžníinflace,kteroujsi
tysámzpůsobil,“odvětilPetr.
Adamsbylopětnějakoudobuzticha.„Pořádsimyslím,žesichudí
nemohoudovolitplatitgramzlatazakilogramhovězího,“řeklnakonec.
„Hovězíbykupovalijenombohatí.Pročbyjenombohatímělimít
všechnohovězí?“
Petrsipovzdechl.
„Zkusmetoještějednou,“řekl.„Přikázaljsisnížitcenuhovězíhoz
jednohogramuzlatana50centů,abysivícelidímohlokoupithovězí.
Správně?“
„Správně.“
„Aleipřiceně50centůzdeexistujílidé,kteřímajípocit,žesi
nemohoudovolittolikhovězího,kolikbychtěli.Pravda?“
„Pravda.“
„Takpročjsinestanovilcenuna25centůzakilogram?“
„Alecenanebyla25centů.Cenabyla50centů,takžejsempovažoval
50centůzaspravedlivoucenu.“
„Protožetobylacena,nakteroujsibylzvyklý.Jespravedlivoucenou
tacena,nakterousizvykneš?“
Adamsneodpověděl.Petrpokračoval:
„Aikdybyscenusnížilna25centů,stálebyexistovalinějacílidé,kteří
bysinemohlidovolitkoupittolikhovězího,kolikbychtěli.Jakoukoliv
cenubytedyněkteřílidépovažovalizapřílišvysokou.Takpročrovnou
nenaříditvýrobcůmhovězího,abymasorozdávalizadarmo?Nebyloby
tologickýmvyústěnímprincipu,podlekteréhojsijednal?“
„Jenomvpřípaděvybranýchvěcínezbytnýchkživotu.“
„Tobyalebylovýbornýmpodnětemprovýrobce,abysejichsnažili
vyrobitconejvíce,že?Podívejmesenadalšíimplikacetvého
argumentu.Jaknášsystémvolnéhopodnikánífungujeadíkyčemu
funguje?Dohodlijsmese,žekaždýčlověkmánároknasvůjvlastní
produkt–nahodnotusvéhopříspěvkukcelkovémuproduktu–aže
každýčlověkdíkykonkurencinatrhudostaneprávětolik.Pokud
produkujihovězízatržnícenujedengramzlata,pakmákdokoliv,kdosi
myslí,žehodokáževyprodukovatlevněji,možnosttozkusit.Kdokoliv,
kdosimyslí,žemámzhovězíhopřílišvelkézisky,můžeopustitsvoji
vlastnípráciajítdělattumoji.Azatímcojádostávám100centůza
kilogramhovězího,tydostáváš25centůzakilogrambrambor.Čilise
vlastněvyměňujíčtyřikilogramybramborzajedenkilogramhovězího.
Avdelšímobdobíbudetentopoměrexistovatproto,žesenákladyna
produkcijednohokilogramuhovězíhorovnajínákladůmnaprodukci
čtyřkilogramůbrambor.Nyníalepůjdekolemúředníkanařídími
vyměnitpouzedvakilogramybramborzakilogramhovězího…“
„Nebobymohlsnížitvšechnycenystejně,“řeklAdams,„azachovat
taksměnnépoměry…“
„Pokudbytotakudělal,čehobytímdosáhl?Tímbypřecesnížil
příjmylidístejně,jakobysnížilceny!Apokudbysetvojibyrokraté
navícsnažilizachovávatpřesněstejnépoměry,jakéexistovalypřed
vypuknutímválky,takbytímzdrželinebozamezilipřesnětěmzměnám
vestruktuřevýroby,kteréjsounejpotřebnější.Dnessepřecemusíme
snažitmaximalizovatvýrobuválečnéhomateriáluaomezitprodukci
tohozboží,kterélidéchtělivdoběmíru.Anejrychlejitohodosáhneme,
kdyžučinímeziskyzvýrobyválečnéhozbožíatraktivnějšímiaziskyz
výroby„mírovéhozboží“méněatraktivními.Tobytakébrzyv
odvětvíchvyrábějícíchválečnézbožípřineslovyššímzdynežv
odvětvíchvyrábějícíchcivilnízboží.Atoholzenejrychlejidosáhnouts
flexibilnímsystémemcenamezd,anikolivpřiarbitrárnězafixovaných
cenáchamzdách.“
„Alešéfe,jájsemsesnažilzafixovatcenyjenuněkolikavybraných
komodit…“
„Vpořádku,Adamsi,taksektomuvrátíme.Snažilsespřinutit
některékonkrétnívýrobceprodávatzaméně,nežkolikbylajejich
předchozírelativnímírazisku,nebomožnádokoncezaméně,nežbyly
jejichvýrobnínáklady.Snažilsesjepřinutitkesměně,vnížbydostali
jenpolovinurelativníhodnotytoho,covyprodukovali.Překvapujetě
pak,žejsijenzpůsobilvětšínedostatekhovězího?Byljsipřekvapen,
kdyžpraktickyzmizeloztrhu.Diskriminuješprávětuskupinuvýrobců–
“
„Mělibybýtdostatečněvlastenečtí…“začalAdams.
„Jednodušebynemohliprodukovat,anikdybychtěli,“odvětilPetr.
„Ztrátybyjenakonecpřinutilyukončitvýrobu.Tvojedobřemíněná
snahatakobtěžujeprávětyvýrobce,kteřívyrábítonejpotřebnější
zboží,avznikánedostatekprávětěchnejdůležitějšíchvěcí.Snížením
cenunezbytnostíjsisnížilmíruziskupřijejichvýroběapovzbudiljsilidi
ktomu,abysepřesunulidojinévýroby,kdemohouzrealizovatvyšší
zisk!“
„Všichnibyalemělibýtspokojenispřiměřenoumírouzisku!“trval
Adamsnasvém.
„Achano,“pokračovalPetr.„Atoměpřivádíkdalšívěci.Vidím,že
sessnažilkontrolovatzisky.“
„Tojsemsesnažil,“řeklAdamshrdě.„Nenechámpřeceněkohoztéto
válkyprofitovat,kdyžostatníriskujíaztrácejíživoty…“
„Rádbychzavedlrovnostobětívtétoválcestejnějakoty,“odvětil
Petr.„Naneštěstítotakveválcenechodí–cožjepřesnětendůvod,
pročseválcevyhnout,pokudjetojentrochumožné.Nelzeočekávat
rovnostaspravedlnostodněčehotakového,jakojeválka,kteráspočívá
pouzevdestrukci,násilíamoci.Veválcemůžebýtjenjedinývelitel;v
plukumůžebýtpouzejedinýplukovník;vrotěpouzejedinýkapitán;v
četěpouzejedinýseržant.Jedenmužpřijdeoživotasedmpřežije–
nemůžeštozařídittak,abykaždýpřišeljenoosminuživota.Jedenmuž
přijdeonohuapětzůstanevcelku–nemůžeštovyrovnattím,žeby
každýpřišeljenočástchodidla.“
„Aleziskyjsouněco,comůžemevyrovnat.“
„Podívejmesenavýsledkypokusuozavedení.Prvnívěcí,kteroujsi
udělal,kdyžválkavypukla,byloto,žejsidaldodavatelůmválečného
zbožícenuvypočítanouzjejichnákladůpluspětprocentčistéhozisku–
“
„Pětprocentbylodost.“
„Acobylovýsledkem?Výsledkembyloohromnéplýtvánívevýrobě.
Místoténejvyššíhospodárnostiaefektivityvalokacivzácnýchzdrojů
jsidostalvědomouextravaganciazáměrnouneefektivitu.“
„Alejakvyotomvíte?“zeptalseohromeněAdams.„Nedovoliljsemo
tomniczveřejnit,protožebytomohlodemoralizovatválečnéúsilí.Kdo
vámotomřekl?“
„Nikdo,“odpovědělPetr.„Nemuseljsemseptát.Nicjinéhoani
nemohlonastat.Tyjsitotižobrátilveškerétržnípodněty.Místo
penalizaceplýtváníjsihozačalodměňovat.“
„Povoliljsemjenomrovných5procent–“
„Přesně.Apřehlédlsizákladníaritmetiku.Pokudbylytovárníkovy
výdaje100gramůzlatanavýrobníjednotku,mělzisk5gramůzlata.
Pokuddokázalsnížitsvojenákladyna80gramůzlata,jehozisksesnížil
na4gramyzlata.Jinýmislovybylpenalizovánzaefektivitusnížením
zisku.Jinýmislovykdyžzvýšilefektivituprodukce(auvolniltakvíc
vzácnéhokapitáluaprácedojinýchvýrob),bylpenalizovánsnížením
zisku.Kdyžalezdvojnásobilsvojevýrobnínáklady,zdvojnásobilsvůj
zisk.Kdyžzařídil,abyjehojednotkovévýdajebyly200gramůzlata,
mohlzískat10gramůzlatamístopěti–“
„Aletenhlesystémjsemopustil,jakmilejsemtovšechnozjistil,“
protestovalAdams.
„Ačímjsihonahradil?“
„Nahradiljsemhosystémem,vněmžvládazískávádvojímzpůsobem.
Kontraktjenejprvevyjednánpřipevnéceně,kterájeprovšechny
stejná.Topředstavujestropproziskytovárníků,apokudjejichnáklady
přesáhnoupůvodnívyjednanoucenu,majísmůlu:Přijdouorozdíl.
Zatímco–atobylpodleméhomíněnígeniálnítah–pokudjejehozisk
přílišvelký,zasáhnemeadojednámenovousníženoucenu.“
„Coje„přílišvelký“zisk?“
„Dopředutoneříkáme,aleužserozneslo,žecokolivnad6či7
procentziskunajednotkubudepovažovánozanadměrné.“
„Připouštím,žetenhletvůjsystémjealespoňméněšpatnýnežten
první,“řeklPetr.„Alepodívejmese,covněmnastane.Vládníúředník
zjistí,ženěkdomá8procentníjednotkovýzisk.Jaképodnětymápak
výrobceproto,abysnižovalnákladynavýrobu?Jaképodnětymák
tomu,abyvyrábělnapříkladgranátyekonomičtěji–tak,abyjichmohl
vyrobitvícenebouvolnitčástpracovníchsilprovýrobujiného
válečnéhomateriálu?“
„Pokudjeskutečnýmvlastencem–“začalAdams.
„Pokudjeskutečnýmvlastencem,budesnižovatnáklady,ikdyžsitím
způsobíztráty.Alepokudneníopravdovýmvlastencem,neudělánic,
protožebysejehopříjemzvýšenímefektivitynijaknezlepšil?“
„Tojepravda,“přikývlAdams.
„Jinýmislovyjestlimápolovinanašichválečnýchdodavatelů
skutečnévlasteneckécítění,budouseneustálesnažitzefektivňovat
výrobu,ačkolivkvůlitomubudouztrácetpeníze;zatímcodruhá
polovina,kteránenískutečněvlastenecká,budenadálevyrábět
extravagantněaplýtvatnezbytnýmizdroji?Abystedyzískalefektivní
válečnouvýrobu,jsizávislýčistějennaopravdovémvlastenectví,
zatímcotvůjsystémponoukákpravémuopaku?“
Adamsneodpověděl.
„Řeknimi,“pokračovalPetr,„jestlibysaplikovaltentosystémtakéna
dělníky,abysjimpokaždé,kdyžjednotlivýdělníkzvýšíefektivitu,snížil
mzdu?“
„Připouštím,ženovýsystémnedáváprosnižovánívýrobníchnákladů
azvyšováníefektivitytolikpodnětů,kolikbymohl,“řeklAdams,„ale
alespoňsevyhnulchybámpředchozíhosystému,kterýodměňoval
plýtvání.“
„Opravdu?Předpokládejme,žetvůjtovárníkpodepíšekontrakta
zjistí,žemůžemítjednotkovýzisk20%–dotédoby,nežtotvojivládní
úředníciodhalí.Ví,žemuhosnížína7%.Ataksijednodušezvýší
nákladytím,žepřidánavýplatnípáskusvojepřáteleapříbuzné.Anež
vládníúřednícidorazí,vykážezisk7%.Nebopředpokládejme,žeby
mohlušetřitpropuštěnímzbytečnýchpracovníků,alepročbysesnažil
hledatúspory,kdyžznichnemůžemítžádnýzisk?Nejsoutoponěkud
bláznivépodněty,kterémudáváš?“
„Jakvelkýziskvypovažujetezarozumný?“Adamsůvtónbyl
vyzývavý.
„Jájsemotomtoproblémunikdytakovýmzpůsobemnepřemýšlel,“
odpovědělPetr.„Přemýšleljsempouzeopodnětechabrzdách,které
jsounezbytnéktomu,abychomzískaliconejefektivnějšíekonomikus
conejvyváženějšíprodukcí.Neexistuježádnárovná,uniformní,
„rozumná“mírazisku.Něcotakovéhobyzabrániloveškerým
přizpůsobenímstrukturyvýroby,kteréjsouvdynamickém
ekonomickémsystémunezbytné,pokudmánabídkaodpovídat
poptávcespotřebitelůčizměnězmírovépoptávkynapoptávku
válečnou.To,cosepočítá,nejsouabsolutnízisky,alepouzerelativní
ziskyaztráty.Uniformnímíraziskubyšlastanovitpouzevládním
nařízením;mohouexistovatprůměrnémíryziskučiztrátyzhruba
vypočítanéstatistiky,aletyjsouprojednotlivéhovýrobcebezcenné.
Dokoncei20procentníziskmumůžepřipadat„nerozumný“,pokudby
přijinévýroběmohlzískat30%.Nadruhoustranui1procentnízisk
můžebýtvekonomicevelkoupobídkou,pokudbyjedinoualternativou
bylaztráta.“
„Cohodlátedělat,“zeptalseAdam,„snáladamiveřejnosti,
zaměřenýmiprotivelkýmindividuálnímziskům?“
„Zarozšiřovánítěchtonáladmohuvinitpouzetvojevlastníproslovy
atvojipolitiku,“odvětilPetr.„Musímesiněcoujasnit.Cochcemevíc:
zabránit„nadměrnýmziskům“,nebovyhrátválku?“
„MusímesamozřejměporazitBolšenkova–“
„Paktoučiňmenašímhlavnímcílemapodřiďmetomuvšechno
ostatní.Pokudnámtoumožníconejvětšíválečnouprodukci,aťjsou
ziskyjakékoliv.Možnábychomnavěci,kterétětrápí,mohliuvalit
nějakoumimořádnouválečnoudaň;aletoužjeoněčemjiném.Pointou
je,žesezatímvícesnažímeozastavenítěchtotakzvanýchnadměrných
ziskůnežovítězstvíveválce.“
„Vášverdikttedyzní,“shrnulAdamssezoufalstvímvhlase,„žejsem
odvedlmizernoupráci?“
Petrsenáhlecítilponěkudzahanbený.
„Omlouvámse.Ne,mýmverdiktemje,žesesvekonomicképolitice
dopustilněkolikazávažnýchchyb.Alenastraněvojenskéstrategiesis
vedlskvěle.Jsigeniálníorganizátor.Kdybychjámělnakrkuvedení
válkyamuselještěktomudělatvšechnakaždodennírozhodnutív
oblastiekonomiky,vedlbychsipravděpodobněmnohemhůř…Ataktě,
jestlijetoprotebepřijatelné,jmenujiministremobranysnejvyšší
pravomocípřiřízenívojenskýchoperací,asámpřevezmuvnitřnía
ekonomickoupolitiku.“
AdamsbylstímtoverdiktemspokojenýaPetrsezačalsnažito
nápravuvšechchyb,kteréAdamsudělal.Jehoopatřenízpůsobila
velikounevoliulidí,kteříjimibylizasaženi,aPetrděkovalsvéšťastné
hvězdě,žeještěnezavedlopravdovoudemokracii,protožesibyljistý,
žebyhovlnanespokojenosti(okterédoufal,žebudepouzedočasná)
jinakrychlespláchlazjehomísta.
Demokracienepředstavujevždyckytanejlepšírozhodnutí,pomyslel
si;jejívýhodyvězívzákonuprůměrnosti.
Největšíproblémyašoknastaly,kdyžsesnažilzastavitAdamsem
započatouinflaci.Užpředtímsiujasnil,žepokusonucenoupeněžní
deflacizpátkynapředválečnouúroveňbybylvsoučasnésituaci
katastrofou.Coalenepředpokládalbylarozkolísanostazmatek,který
nastalihnedpoté,cosepouzepokusilzastavitinflacinaúrovni,na
kterésenacházela.Úrokovémíryvyletělyvzhůru;cenyakcií,komodita
dluhopisůsepropadly;důvěrazmizela;firmybankrotovaly;objevilase
nezaměstnanost.Petrpouzematnětušil,čímtobude.Začalsimyslet,
žeseběheminflačníhoboomuobjevilomnohochybnýchinvestičních
projektůažebylavýrobašpatněsměřována,pročežnápravanení
možnábeztěchtozmatkůaporuch.Nemělaledostčasuanienergie,
abysedetailnězabývalcelýmřetězcempříčinanásledků.
Cítilsenakonecpřinucenobnovitmírnouinflaciaodsunoutkonečné
srovnáníapřizpůsobeníažnapoválečnéobdobí.Poučení,kterésiz
tohoodnesl,bylo,žeinflacemusínakonecpřinéstkrizi,depresia
přizpůsobení;žetotozpomaleníekonomikyjenevyhnutelnéažečím
déleseodkládá,tímhoršínakonecbude.Byltodalšídůvodk
ustanovenípravidla,kteréměluždřívenamysli:Vládavprvnířadě
nikdynesmízačítpodporovatčitolerovatjakoukolivpeněžnínebo
úvěrovouinflaci.
KdyžsePetrsnažilnapravitAdamsovyekonomickéomyly,bylajeho
nepopularitaplněvyváženanesmírnoupopularitouAdamsových
vojenskýchúspěchů.Opětbylobnovenpostupvpřed.APetrova
opatřeníseukázalabýtoprávněnápoté,coponěkolikaměsícíchkrize
nastalvelkýpokrokveválečnéprodukci.Tanky,letadla,loděamunice
znovuproudilyztovárenvobrovskýchmnožstvích.
BylatonesrovnatelnánadřazenostprodukceSvobodnéhosvěta,řekl
Adamsveslavnémproslovu,cozvrátilovýsledekválkyvjehoprospěch.
Britskéostrovyseproměnilyvsíťletišťavojenskýchzákladen.Síly
Svobodnéhosvětabrzyzískalypředmostínakontinentuapostupovaly
stálevětšírychlostí.Jakmilebylo–navzdoryBolšenkovověpropagandě
–zřejmé,ženepřinášejíteroraleosvobození,začalysestatisícevojáků
VítěznéhosvětaochotněvzdávatapopulacevítalavojákySvobodného
světajakoosvoboditele.
Petrovyjednotkydosáhlymoskevskýchpředměstí.
Pakpřišelzávěrečnýprůlom.
PoBolšenkovoviseslehlazeměato,cozůstalozautoritVítězného
světa,sevzdalo.
Válkaskončila.
Kapitola43
VŠUDEprobíhalydivokéoslavy.Několikdníbylcelýsvětopilý
míremasvobodou.Řečnícimluviliotom,žejelidstvopředbranami
ráje.
Petrnejprvesdíleltotovšeobecnénadšení.Kdyžalezačalzjišťovat,
žesevšichniupínajíkněmu,abyospravedlniltytomileniálnínaděje,
pocitodpovědnostinanějopětdolehljakotěžkýbalvan.
Předvítězstvímbylosnadnémluvitolepšímsvětě,kterýbude
následovat.Alekdyžměltenproblémčlověkdoopravdypředsebou,
kdyžsemuselskutečněrozhodnoutoprostředcích,mluvitodetailecha
hlavněkonat…„Kdybyněcoudělatbylostejněsnadnéjakopoznat,co
jedobréudělat,takbyzkapličekbylykostelyazchýšíchudáků
královsképaláce.“…Kdetoslyšel?…Achano,EditRobinsonovámu
četlajednohozeznovuobjevenýchburžoazníchspisovatelů,
Shakespeara.Jakmoudré!Ajakjednodušelzeobrátitpozornostk
nepřekonatelnévzácnostizdrojůpotřebnýchkdosaženívšechnašich
cílů!Kdybysijenvšichnitihlučníasebevědomíreformátoři,opojení
vlastnírétorikou,mohlivzíttotoočistnéprojímadlo!
Hlavníproblém,předkterýmnynístál,bylpolitický.Světbylpříliš
rozlehlýnato,abyhomohlaúspěšněříditmaláskupinazjednoho
centra.Jedinýmřešenímbylodátsamostatnostvšemprovinciím–
Anglii,Francii,Walesu,Texasuatd.–acentrálnívládupoužívatjenk
udržovánímírovýchasvobodnýchvztahůmezinimi.Jakalezabránit
tomu,abysežádnáztěchtoprovinciínedostaladorukounějakého
tyrananebodiktátora?Zevšehonejdřívmusísvěřitvýběrvůdcůa
formyvládydorukoulidízjednotlivýchprovincií.Vůdcovémusíbýt
vybíránivtajnýchvolbáchamusíbýtodvolatelnímírovoucestou.
Kdyžtoalebudežádatpoprovinciích,musíbýtkonzistentní.Onsám
přecenikdynebylzvolen.
Nejprvetedymusíudělatzcentrálnívládymodeldemokratické
zastupitelskévlády.Musízačíttím,žedávsázkusvojevlastní
vůdcovství.
Zavedldočasnouústavu.Kdyžsičetlvestarýchknihách,naraziltam
naexistencitakovéinstituceapřišlomujakodobrýnápadochránit
svobodulidítím,žesezavedouústavnímezetoho,comůževládadělat.
Vědělsice,žepokudbudevbudoucnuvětšinalidídostatečně
odhodlaná,můžedezinterpretovatneboignorovattakovápsaná
omezení;aletakováakce,jakdoufal,budejasnýmvarovnýmsignálem,
žesepouštínanebezpečnoucestu.
Dáleserozhodl,ževytvořísborzastupitelůlidu,jehožúkolembude
ratifikovatneboodmítnoutzákonypředkládanévládouatakévybírata
udržovatexekutivu.
Totoshromážděnísizvolívůdcearatifikujeneboodmítnenavržené
zákonyapolitiky.Pokudjeodmítne,vůdcemůžebuďrezignovata
nechatshromáždění,abyzvolilonovéhovůdce,kteréhoshromáždění
přijme,nebomůžeshromážděnírozpustitavyhlásitnovévolby,aby
mezinimimohlilidérozhodnout.
Petrrozhodl,žesetentodefactotvůrcevládnípolitikybudenazývat
Vůdcevětšiny;aprotožejehomandátmůžebýtdočasnýanejistý,
rozhodlsezavéstještěstálejšífunkcivčeleexekutivy,kterounazval
prezident,jenžmábýttakévolensboremreprezentantů–bude
titulárníhlavou,alebudevykonávathlavněčestnéaceremoniální
funkce,abudejednatjakorozhodčísporůmezipolitickýmifrakcemi.
Petrvymyslelproceduru,jakmůžebýtjehodočasnáústavadoplněna
shromážděnímaobecnýmreferendem.
Vyhlásildatumvolebanaznačilzpůsoby,jakýmibymělibýtkandidáti
nominováni.
Hrnulysekněmutelegramyadálnopisyodmístníchskupin
navrhujícíchkandidátypodporujícíPetrovupolitiku.Nikdosinetroufal
navrhnoutnějakéhoopozičníhokandidáta.
Petrserozhodl,žejejenomjedenzpůsob,jakdospětknápravě.
VzdalsekandidaturynajakýkolivúřadapožádalAdamse,abyseujal
vedeníStranysvobody.
Paksezačaliobjevovatiprotikandidáti.Představovalinejprve
všechnymožnéodstínyrůznýchdoktrín,alevůdcovstvímezikandidáty,
kteřísenehlásilikeStraněsvobody,nasebepostupněstrhávalČíňan
WangChing-li,mužpozoruhodnéhozjevuaještěpozoruhodnější
výřečnosti.
„Jetěžkétopředvídat,šéfe,“řeklAdams,„alebojímse,žeseten
chlapíkWangstaneprvnímvůdcemvětšiny,anikolivjá.“
„Alejehoidejejsoutakvágní,žesesniminedánicprovést,“stěžoval
siPetr.„Pořádtajuplněmluvíotřetícestě,kterábynebylaani
socialismemanikapitalismem,alenikdyneřekne,cobytoutřetícestou
mělobýt.Nemohuvěřittomu,žebylidéhlasovaliproněcotak
mlhavého.“
„Natomnezáleží,“řeklAdams.„Nejsoutojehoideje,comupřinese
volebníúspěch.“
„Acotedy?“
„Čínskéhlasy.“
„Myslíš,želidébudouhlasovatnazákladěrasy–stoletípoté,cobyly
odstraněnyhranicenárodůacojimbylodohlavyneustálevtloukáno
našespolečnélidství,bratrstvívšecharasovábarvoslepost?“
Adamspokrčilrameny.„Možnájsemcynický,aleČíňanůjenejvíca
celýOrientmáspoustudůvodůnemítZápadvlásce.Námsenikdy–
anivkomunismusjehorovnostářskýmrozdělováním–nepovedlo
zredukovatbíduOrientunaúroveňZápadu.“
„TokvůlipřelidňováníOrientu–“
„Adnesjim,šéfe,jejichpřelidňovánípřinesedividendu.Omocise
nynírozhodnevhlasování.Orientmávíchlasůapoužijejektomu,aby
vládlZápaduapřerozdělovalbohatstvízezápadunavýchod.“
„Vždyckytovidíšmocčerně,“řeklPetr.„Jápořáddoufám,žeselidé
dajípřesvědčitrozumnýmiargumenty.Postavímsezatvojistranu,
Adamsi,apokusímeseporazitWanga.“
AleWangseukázalbýtschopnýmavýmluvnýmprotivníkem.
Neustálemluvilproti„monopolům“.Mluvilproti„velkýmkorporacím“.
Bylprotiobrovským,přerostlýmmetropolím,protipřerostlým
mrakodrapům,protipřerostlýmtovárnímkomplexům.Bylprotikultu
velikosti.Propagovalvyvážený,lidskýživotvevenkovských
komunitách,slibovalkaždémuvlastnídůmsezahradou.
Říkal,žesemunelíbízaměstnavatelé,kteřízaměstnávajívícenež100
lidí.Požadovalrovnostpříležitostíavzděláváníchudýchdětíspolečněs
bohatými.Požadovalzavedenídědickédaně.
Petrmělspoustuprácesvymýšlenímodpovědí.ComáWangna
mysli,kdyžříkámonopol?–ptalse.Jemonopolvždyckyšpatný?Každý
mámonopolnasvůjvlastnítalentčigenialitu.Kdekolivnejsoulidéa
produktypřesněstejnívevšechohledech,tamnemůžebýtkonkurence
dokonalá.Aleconatomzáleží?Nestačísnad,žejekonkurence
dominantnímprvkemekonomickéhoživota,takžejsoukaždýpodřadný
produktnebopodřadnámetodavýrobyneustálenahrazoványněčím
lepším?
AchceWangkonkurencivevšechoblastech?Chcedesettelefonních
společnostívestejnémměstě?Nebodesetželezničníchtratívedoucích
paralelněnastejnýchtrasách?
ChceWangzakázatexistencitovárenaspolečnostízaměstnávajících
vícnež100lidí?Máponětíotom,cobytakovýzákazstálveřejnost,
kterábybylapřipravenaoohromnéúsporyzrozsahu?
Onsám,říkalPetr,bylvždynekompromisněprotivšemnuceným
monopolům,monopolůmpostavenýmaudržovanýmsilou,podvodem
nebopřekrucovánímdohod,avždysesnažiltakovépraktikydefinovat
vzákonech.ChcesnadWangzajítdál?Ajakápodnikneopatření?Aťje
konkrétní!
Jakříkal,PetrsWangemsouhlasilvtom,cosetýkalojehoosobních
preferencíživotanavenkověanikolivvevelkoměstech.Chcesnadale
Wangvnucovattytosvépreferencekaždému?Zakázalbysnadměsta
většínežnapříklad50000obyvatel?Akdobyrozhodovalotom,kdo
můžeanemůžežítveměstech,kterábydosáhlatohotolimitu?
Největšídebatasestrhlavotázcedědictví.Nebylobypopřenípráva
nadědictví,ptalsePetr,neboijehoomezeníotevřenímdveřík
postupnémupopřeníneboomezovánívšechvlastnickýchpráv?
Soukromévlastnictvíneníjenomjednímzpilířůosobnísvobody,ale
takéhlavnímpodnětemkakumulacikapitálu.
Kdyžalebylydebatyukonceazačalypřicházetprvnívolební
výsledky,odpočátkutovypadalo,žeWangovaStranajednotybudemít
většinuaUldanovova-AdamsovaStranasvobodyskončídruhá.
Ažsepříštítýdensejdenovýparlament,Wangbudeprvnímvůdcem
většinynovéhodemokratickéhosvěta.Adamsbudevůdcemopozice.
Petrbylzdrcený.Zvýsledkůbylvícezaraženýnežrozmrzelý.Bylto
přeceon,Petr,kterýdalsvojídobrovolnourezignacíadokonce
riskovánímvlastníhoživotasvětusvobodu.Byltoon,kdozavedl
systém,vekterémnemuselmítjednotlivecobavyzestátníhoterorua
vekterémbyljehovlastnímajetekvbezpečí;atentosystém
vyprodukovalbohatstvívměřítkudotédobynepředstavitelném.Bylto
on,Petr,kdoumožniltytovolby.Alidéjevyužili,abyzavrhlijeho
principy–veskutečnostizavrhlijehosamého!
Selhal!Lidévyužijísvojinovoumockezničenísystému,kterýjimdal,
kezničenísvéznovunalezenésvobody!
Adamsovšemnabídlodlišnouinterpretaci.
„Tyhlevýsledkymajímálospolečnéhosnějakýmiprincipy,šéfe.Říkal
jsemužodzačátku,cosestane.Čínské,indickéaafrickéhlasybyly
protinám.TilidéužjsouunaveninadvládouZápadu.Avyjstedal
východušancinássvrhnout.Jábylvždyckyprotitomu.“
Přestosedalšídenvtiskuobjeviltéměřjednohlasnýpožadavek,aby
bylPetrUldanovparlamentemzvolenjakoprvníprezidentSvobodného
světa.SamotnýWangtelefonovalPetrovianaléhalnaněj,abytopřijal.
„Ne,“řeklPetr.„Velicemětatovelkodušnosttěší,aleužjsemse
diskvalifikoval,kdyžjsemvkampanivystoupilprotivám.Ajsemvnímán
jakostraník.“
„Alejájsemprovolnýtrhstejnějakovy,“přesvědčovalhoWang.„V
principechmezináminenížádnýpodstatnýrozdíl.Lišímesejenv
detailech.Jedinýmproblémemje,jakconejlépeočistitazdokonalitnáš
systém.“
„Jeohromnouúlevoutotoodvásslyšet,“řeklPetr.„Alejáužmám
veřejnéhoživotadost.Byljsemdonějvtaženprotisvévůliamoje
snoubenkachce,abychsehoužvzdal–“
„Přemýšlejteoténabídce,“řeklWang,„adejtemivědětnakonci
týdnepooznámeníoficiálníchvýsledků.“
PetrsEdittrávilizbytektýdnejakoAdamsovihostévjeho
venkovskémsídlevysokoveSkalistýchhorách.Editsišlabrzylehnout,
aleAdamssPetremsedělipředkrbem–bylkvěten–apovídalisi
dlouhodonoci.
„MělbystepřijmoutWangovunabídku,“řeklAdams.„Jetoohromná
pocta.“
„Ne,Adamsi.Víš,kdyžpřišlyprvnívolebnívýsledky,byltootřes.Pak
deprese.Alezadvadnytoužbudezanámi.Teďcítímjenohromnou
úlevu.Poprvézasvůjživotjsemsvobodný.Ateď–porozhovorus
Wangem–jsempřesvědčený,žejsemnakonecuspěl.Tensystémby
stejněnestálzamnoho,kdybyjehoudrženízáviselonajednomjediném
člověku.Byljsemposedlýpředstavou,žejedinějáplněchápuceléjeho
fungováníaževím,jakzabránittomu,abynenarazildoskály.Volbymě
ztohovyléčily.“
„Řeknětemi,“zeptalseAdams,„teď,kdyžjsmedosáhlisvobodného
systému,myslíte,želidstvobudešťastné?Budouteďlidénejen
podnikaví,aleispravedliví,velkorysíalaskaví?“
Petrsezamyšlenědívaldoplamenů.„Těžkoříct,jestlisesvobodný
člověkukážebýttakobdivuhodnoubytostí.Předpokládám,žežádný
systémnemůžebýtlepším,nežjacíjsoulidévněm.Mnohosystémů
můžepouzebýtnekonečněhorších.Pokudbudoulidésobečtí,hloupí,
krátkozrací,nespravedlivíapokudbudoutoužitobohatitsenaúkor
jiných,nepředpokládám,žebynášnovýsystém–nebokterýkolivjiný
systém–dokázalzcelavymýtittytohříchyazachránitčlověkapředním
samotným.Alesvobodadáváčlověkualespoňmožnost,abysepokusil
býtmorálním,vydalzesebetonejlepšíaukázal,kamažmůževyrůst…“
Adamspřiložilnaoheňdalšípoleno.
„Ne,“pokračovalPetr,„nemůžemesibýtjisti,žečlověkpoužijesvoji
svobodujenomkechvályhodnýmčinům.Možnáseznovuobjeví
společenskéteorie,kterébudouselháníjednotlivcůvydávatzaselhání
celéhosystému,vněmžžijí.Člověkmůžebýtnáchylnýktomuvydávat
svévlastníchybyzachybyněkohojiného.Svobodnýčlověkmůžezačít
obviňovatsvojivlastnísvobodu,obviňovatsystém,kterýmuumožňuje
býtsvobodným,apředstavovatsi,žeexistujenějakýjinýsystém,
nějakéjinérozdělenímocialidskýchpráv,vněmžbybylčlověk
naprostodokonalýanavždyšťastný.“
„Tonenímocoptimistickýzávěr,Petře–vzhledemktomu,cojstevy
sámdokázal.“
„Aleikdyžnemůžemevědět,Adamsi,jestlibudesvobodnýčlověk
vznešenýmaobdivuhodným,jednomůžemeřícisjistotou–že
nesvobodnýčlověkbudevždynízkouaubohoubytostí…“
Polenavkrbupraskalaaobamužisedlouhoapotichudívalido
plamenů.
„Řeknětemi,“přerušilnakonecAdamsmlčení,„cobudetedělat,když
nevezmetetuWangovunabídku.“
Petrseusmál.„Řekljsem,žejsemvolný.Editajáplánujemepříští
měsícsvatbu–tichou,jestlitobudemožné–apakchcemežítna
místě,kterémátakblízkokráji,jaksitojendovedešpředstavit.Našli
jsmeosamělýdůmnaútesunadoceánem–“
„Atojevšechno?“
„Netakdocela.Víš,žejsemvždyckychtělbýtpianistou.Aještěmě
tonepustilo.Chtělbychskládathudbuahrátnaklavír.“
„Avícnic?“
„Nenítosnaddost?Snažitseodokonalostanikdyneuspět,alestále
sejípřibližovat;procházetsepopláži,dívatsenamoře–založitrodinu
avychovávatděti.Nenítohodost,abytonaplnilozbytekživota?“
„Kolikvámje,Petře?“
„Dvacetosm.“
Adamsseusmál.„Apřecejstetakstarý,žetoužítepoodpočinku.“
„Ne.Jsemtakmladý,žetoužímpoživotě.Tvojípředstavouo
naplněnémživotějesamozřejměpolitika.Apodletétodefinicemusíš
uznat,žejsemsizatěchdevětletužilpolitikydosytnosti!“
„Řeknětemiupřímně:Myslítesi,žesezcelapřestanetezajímato
politickéaekonomicképroblémy?“
„Doufám,žeano.Koneckoncůčímlepšíekonomickéapolitické
podmínkypanují,tímménězájmuvyvolávají.Věciseteďdostalydo
stavu,kdymohubezpečněpřenechatpolitikuaekonomikutěm,kteřív
těchtověcechnalézajízalíbení.“
„Cokdyžalenastanekrize?CokdyžWangzpůsobízmateka
problémy,budeodvolánalidéseobrátínasvéhonejstaršíhostátníka,
abydalvěciznovudopořádku?“
„Pakbychsevrátil,kdybynatopřišlo.Doufámale,ženebudumuset.
Předpokládáš,žesevěcivyvinoušpatně.Jádoufám,žepůjdoudobře.A
jestlipůjdoudobře,nebudumítžádnýpocitviny,žesenanich
nepodílím.Koneckoncůjemojenovádefinicedobréspolečnostiprostá:
Jetota,vnížsečlověk,kterýmilujeMozarta,můževěnovatMozartovi.
Jinýmislovyjetota,vnížseumělecmůžesvobodněvěnovatumění.A
jakvíš,mněsevtomhleohledudostalomimořádnéhopožehnání,
protožeEditstímnejenomsouhlasí,alechceseisamanaučithrátna
housle–“
„Věděljste,“přerušilhoAdams,„ževestarýchdějepisnýchknížkách
–kterémohouanemusíbýtpravdivé–bylpříběhcísaře,kterýhrál,
zatímcohořelŘím?“
„Tomůžebýtklidněpravda,Adamsi,alenemělbystyvěcimíchat
dohromady.Pohromounebyloto,žehrál,aletenpožár.Ateďbudena
politicích,abynezakládalivlidskýchmyslíchdalšíohně–“
Editvešladomístnosti.Vypadalaodpočatáanabitáenergií.Mělana
soběelegantnítvídovýkostým.
„Dobrénebe!Cotomáznamenat?Snadjstevydvanezůstalicelou
nocvzhůru?Užbudepětráno.Neslyšelijstezprávyvrádiu?Nevíte,co
sestalo?Vyhrálijste!Právěpřišlyposlednívýsledkyzvenkovských
obvodů–Stranasvobodybudemítvparlamentuvětšinudvoukřesel!“
„Tonemůžebýt–“začalAdams.
Zazvoniltelefon.Adamshozvedl.„Opravdu?…Ne!…Děkuji!…Ne,
nevzbudiljstemě.Oceňujivašivelkorysost…Jsemvámvelmivděčnýza
zavolání.“
„Víte,kdotobyl?“obrátilsekPetrovi.„Wang.Volalmi,žezprávyz
rádiajsoupřesnéaženámgratulujekvítězství!Ažsesejdenový
parlament,ihnedpředložímnávrh,abyvászvoliliprezidentem.Jsemsi
jistý,ževolbabudejednotná.Musítetunominacipřijmout!JeVaší
povinnostíjipřijmout!“
„Povšem,cojsemřekl?“
„Povšem,cojsteřekl.JetoVášprogram,kterýbudemezavádět.
Nemůžetesezříctsvéodpovědnosti.“
„AMozart?“
„Mozartmůžepočkat.Budouhohrátijiní.Anavícvámnicnebrání,
abystehrál,cochcete,vesvémvolnémčase.“
„Ale,“protestovalPetr,„prezidentskéobdobíjedesetroků!“
„Budetetedyosmatřicetiletýmstaříkem,ažskončíte,“řeklAdams
sarkasticky,„vyčerpánapřipravenjítdostaréhoželeza!“
PetrsesnadějípodívalnaEdit.
„Mělbystopřijmout,drahoušku!“řekla.„Víš,codělat.Adamsmá
pravdu:Jetotvojepovinnost.“
„Myslíš,žejsemlepšípolitiknežpianista.“
Zasmálase.„Jsimnohemlepšípianistanežjáhouslistka.Dámito
alespoňdesetlettěžkédřiny,nežtěbudumocidoprovázet.“
Petrsipovzdechlapakseusmál.„Dobrá,Adamsi,vydámeprohlášení.
Alevarujitě–nebudupouhoufigurkou.Přijímámzapodmínky,žese
přivšechdůležitýchrozhodnutíchbudešohlížetnamouradu.“
„Pročmyslíte,ževámtomístonabízím?“zeptalseAdams.
Editjeobapolíbila.„Nevíte,chlapci,žejeužráno?Podívejte,to
světlonadhřebenemhor.Pojď,drahoušku,“vzalaPetrazaruku,„když
užjsizůstalvzhůrutakdlouho,půjdemesepodívatnaúsvit.“
Apozorovalislunce,jakvycházívevšísvénádheře.
Poznámkypodčarou1Veškerákonverzacevtétoknizejesamozřejměpřeklademz
marxanta.Kdekolivjsoutermínymarxantadoslovněnepřeložitelné,
používámnejbližšíanglickýekvivalent(pozn.H.Hazlitta).
2Některédřívějšínázvybylydomarxantapřeloženydost
mechanicky.Protojsoupatrnépůvodníburžoaznínázvytěchtonovin,
kterévládaVítěznéhosvětaznárodnilaakterépaksamadálevydávala
jakokomunistickénoviny.(pozn.H.Hazlitta)
3Opětčtenářipřipomínám,žesejednáopřekladzmarxanta.Užívané
termínyjsoupouzenejbližšímanglickýmekvivalentem.(pozn.H.
Hazlitta)
4Opětčtenářipřipomínám,ževšechnytytotermínyjsounejbližšími
anglickýmiekvivalentyvýrazůvpůvodním(případněpřepracovaném)
marxantu.(pozn.H.Hazlitta)