OBVODOV PLT E-lerningov studijn podpora pedmtuPozemn stavitelstv IIIPrezentace kapitoly 1CZ 04.01.3/3.2.15.2/0326

obvodov plt a vpln otvorVpln otvorstavebn konstrukce uren pedevm pro osvtlovn vnitnch prostor a pro komunikace

okna, svtlky dvee,vrata, vkladceObvodov plstavebn konstrukce tvoc obal budov oddlujc vnj prostor od vnitnho (stecha a svisl obvodov pl

Ze stavebnho zkona v souladu se smrnic Rady ES 89 / 106 EEC vyplv, e pro stavbu mohou bt pouity jen ty vrobky a konstrukce, kter spluj nsledujc poadavky:Mechanick odolnost a stabilitaPorn bezpenostHygiena, ochrana zdrav a ivotnho prostedBezpenost pi uvnOchrana proti hlukuOchrana na sporu energie a tepla

Funkn poadavky pro obvodov plt:Mechanick odolnost a stabilita - Konstrukn poadavkyPorn bezpenost - Porn bezpenostn poadavkyHygiena, ochrana zdrav a ivotnho prostedBezpenost pi uvnOchrana proti hluku - Akustick poadavkyOchrana na sporu energie a tepla Tepeln technick poadavky

Estetick poadavky Aerodynamick poadavkyHydrodynamick poadavky

Funkn poadavky pro vpln otvor OKNA:Mechanick odolnost a stabilita - Konstrukn poadavky (rozmrov stlost, dlouhodob funknost otevrn)Porn bezpenost Komunikan jednotka v ppad nikovho vchodu pi poruHygiena, ochrana zdrav a ivotnho prosted - Denn osvtlenBezpenost pi uvnOchrana proti hluku - Akustick poadavkyOchrana na sporu energie a tepla Tepeln technick poadavky

Estetick poadavky Ochrana proti inkm vnjho klimatu

Funkn poadavky pro vpln otvor DVEE a VRATA:Mechanick odolnost a stabilita - Konstrukn poadavky (rozmrov stlost, dlouhodob funknost otevrn)Porn bezpenost Hygiena, ochrana zdrav a ivotnho prosted Bezpenost pi uvnOchrana proti hluku - Akustick poadavkyOchrana na sporu energie a tepla Tepeln technick poadavky

Estetick poadavky Ochrana proti inkm vnjho klimatu

Konstrukn poadavky:Dlen svislho obvodovho plt dle konstrukn soustavy:

NOSN (OP tvo soust nosnho systmu) SAMONOSN (OP nen zatovn stropy ani sten konstrukc) NENOSN VPLOV NENOSN ZVSN

Zaten oken:

Zaten psobc kolmo nebo ikmo na rovinu sklenn plochy Zaten psobc v rovin sklenn vpln Zaten termick (dsledek teplotnch rozdl, ktermi jsou konstrukce vystaveny)Tepeln namhn sklenn vpln:vlivem stenho zastnn slunenho zenvlivem rozdlnch teplot v interiru a exteriru Zaten psobc v dsledku nestlosti objemu pouitho materilu zaten nsledkem nesprvnho zabudovn okenn konstrukce do stavby

Tepeln technick poadavky:Vvoj tepeln techniky (Stavebn fyzika) ve 2.polovin 20. stol.

Nvrh konstrukc vytvejc tepelnou pohodu v interiru a vedouc k spoe energie na vytpn

norma SN 73 0540: Tepeln ochrana budovst 1: Terminologiest 2: Poadavkyst 3: Nvrhov hodnoty veliinst 4: Vpotov metody

SN 73 0540 2 : 2007en tepla konstrukc

en vlhkosti konstrukc

en vzduchu konstrukc

Tepeln stabilita mstnosti

Prostup tepla oblkou budovy

Popis tepeln technickho chovn konstrukc z nsledujcch hledisek:

en tepla konstrukc:Nejni vnitn povrchov teplotaVzimnm obdob, vprosted srelativn vlhkost vnitnho vzduchu do 60% , mus konstrukce (stavebn konstrukce a vpln otvor) splovat podmnku pro nejni vnitn povrchovou teplotu. Vhodn posuzovat bezrozmrnou veliinou TEPLOTN FAKTOR VNITNHO POVRCHUfRsi fRsi,N [-]

en tepla konstrukc:Souinitel prostupu teplaKonstrukce ve vytpnch budovch, prosted srelativn vlhkost vnitnho vzduchu do 60%, mus konstrukce splovat podmnku pro souinitel prostupu tepla, podle vztahu: U UN [W/m2.K]

kde Uskuten hodnota souinitele prostupu tepla konstrukce UNpoadovan hodnota souinitele prostupu tepla konstrukce

Existuj dvoj normov hodnoty souinitele prostupu tepla, a to: poadovan a doporuen hodnota souinitele prostupu tepla pro jednotliv konstrukce, piem doporuen hodnoty souinitele prostupu tepla jsou ureny pro energeticky sporn objekty.

Vpoet souinitele prostupu tepla U:Vpoet z tepelnho odporuU=RT1=1RRR++sisekdeRodpor na pi pestupu tepla na vnitn stran konstrukceRodpor na pi pestupu tepla na vnj stran konstrukceRtepeln odpor konstrukce

dtlouka vrstvysouinitel tepeln vodivostisiseR=d[W.m-2.K-1]

Linern i bodov initel prostupu tepla

en vlhkosti konstrukc:Ron bilance zkondenzovan a vypaen vodn pry uvnit konstrukce

Mc Mev [kg.m-2.a-1]

Zkondenzovan vodn pra uvnit konstrukce Mc = 0 Mc Mc,N

Vodn pry

Mohou podobn jako tepeln tok prostupovat konstrukc. K objasnn toku vodnch par je nutn gradient stench tlak vodnch par.

DIFUZE schopnost molekul vodn pry pohybovat se z prosted o vym parcilnm tlaku do prosted s nim parcilnm tlakem. Za jistch tlakovch a teplotnch podmnek pak me dojt ke kondenzaci vodn pry.

Kdy dochz ke kondenzaci vodn pry uvnit konstrukce?

en vzduchu konstrukc:norma stanovuje prvzdunost funknch spr vpln otvoriLV i LV,N [m3.s-1.m-1.Pa-0.67]iLV- souinitel sprov prvzdunosti funknch spr vpln otvor

norma doporuuje vmnu vzduchu v mstnosti (v uvan a v neuvan)

Prostup tepla oblkou budovy: vyjaduj vliv stavebnho een na sporu energie na vytpn

zavdme hodnoty prmrnho souinitele prostupu tepla konstrukc Uem

Poadavek normy:

Uem Uem,N [W.m-2.K-1]

- Na zklad znalost energetickch vlastnost objektu lze zpracovat energetick ttek kde zatdme objekt do skupiny A a G dle jeho energetick nronosti.

Tepeln mosty:Jsou to msta v konstrukci, kter se v porovnn se zbvajc st konstrukce odliuje:

zmnou hustoty tepelnho toku zmnou vnitn povrchov teploty

Tzn. e tepeln most je st obvodov konstrukce, kde je vrazn zmnn tepeln odpor. Podle toho jakou st plt zabr mluvme o:- Plonm, linernm, bodovm most.Tepeln mosty mohou bt pinou snen tepeln izolanch vlastnost a vzniku mstn kondenzace.

Okna:Z tepeln technickho hlediska jsou okna a balknov dvee nejslabm lnkem celho objektu. Proto zvis i na umstn okenn konstrukce ve vztahu k venkovnmu lci stny.

Akustick poadavky:Chrnn prostoru proti en hluku

Zvuk: je mechanick vlnn stic prosted schopn vyvolat zvukov vjem pro lidsk ucho slyiteln o frekvencch 16 Hz a 20 kHz. Pod 16 Hz se jedn o infrazvuk nad 20kHz to je ultrazvuk.Konstrukce: Pohlcujc (pro potlaen odrazu zvukovch vln)Zvukov izolan (pro potlaen penosu zvukovch vln)

Pro konstrukce zvukov izolan stanovujeme:

Neprzvunost konstrukce [dB]Vzduchov neprzvunostKroejov neprzvunost

Poadavky normy na zvukovou izolaci obvodovho plt

kde Rw -min hodnota indexu stavebn vzduchovneprzvunosti v zvislosti na venkovnmhluku [dB]Vzduchov neprzvunost OP mus vyhovovat min poadavkm, kter jsou stanoveny venou neprzvunost Rw [dB] a venm rozdlem hladin Dn,T,w [dB]

Nejve pstupn hladiny zvuku ve vztahu k prosted se stanov dleHluku z pracovnho prosted85 dB s korekc 0 a -45 podle druhu pracovn innostiHluk z venkovnho prosted40 dBs korekc -15 a +20 podle druhu vyuit

Neprzvunost oken se hodnot Rw (index laboratorn vzduchov neprzvunosti)

Poadavek dennho osvtlen (prosklench st OP):

Okna, balknov dvee, prosklen stny zajiuj: VIZULN SPOJEN S OKOLMSpojen s prodou pispv k upevnn zdrav lovka po strnce psychologicko fyziologickDoporuen rozmru mstnosti a vky ndpra:

Jestlie plocha oken v obvodovm plti v mstnosti zaujm vce ne 50% z celkov plochy je poadovan Rw okna stanovovna z tabulky pro obvodov pl Jestlie plocha oken v obvodovm v mstnosti plti zaujm 35 - 50% z celkov plochy je poadovan Rw okna stanovovna z tabulky pro obvodov pl a snena o hodnotu 3 dB Jestlie plocha oken v obvodovm plti v mstnosti zaujm mn ne 35% z celkov plochy je poadovan Rw okna stanovovna z tabulky pro obvodov pl a snena o hodnotu 5 dB

Pi stejn ploe zasklen je rzn rovnomrn osvtlen mstnosti:1. Nejrovnomrnj osvtlen mstnosti 3. Nejmn rovnomrn osvtlen mstnosti1.3.2.

Rozloen svtla v mstnosti pi rznch vkovch polohch okna

Osvtlen interiru:Prodn svtlo (Slunce)Uml svtlo (svtidla) hlavn pro non a veern vidn, v odvodnnch ppadech vyuit i jako doplnn dennho osvtlenDenn svtlo:Pm slunen paprsky (380 2500 nm) tzv. oslunnZen oblohov (380 780 nm) dopad na zemi i kdy je Slunce zakryto za mraky

Optimln denn osvtlen budov s trvalm pobytem lid udv:

SN 73 0580: Denn osvtlen budovst 1: Zkladn poadavkyst 2: Denn osvtlen obytnch budovst 3: Denn osvtlen kolst 4: Denn osvtlen prmyslovch budov

Dennm osvtlenm se maj vytvet pzniv zrakov podmnky vidn (zrakov pohoda), ktermi lze zabrnit vzniku pedasn i nadmrn navy a pedchzet monostem razu.

Trval pobyt lid: pobyt lid ve vnitnm prostoru nebo v jeho funkn vymezen sti, kter trv v prbhu jednoho dne (za dennho svtla) dle ne 4 hodiny a opakuje se pi trvalm uvn budovy vce ne jednou tdn.Denn osvtlen se navrhuje podle tchto kriteri: rove dennho osvtlen (D) rovnomrnost dennho osvtlen rozloen svtla a zbrana oslnn

initel denn osvtlenosti (vyjaduje rove dennho osvtlen s ohledem na jeho neustlou promnlivost):E osvtlenost v kontrolnm bod (lx)Eh srovnvac osvtlenost venkovn vodorovn nezaclonn roviny (lx)

Tdn zrakovch innostZrakov innosti jsou rozdleny do sedmi skupin, kter rozliuj pracovn aktivity na mimodn pesn a po vlastn celkovou orientaci.

Pi posuzovn se vychz z pomru vzdlenosti od pedmtu zjmu k jeho velikosti.Na zklad tohoto daje se rozhoduje o Hodnot initele denn osvtlenosti v % od 3,5% a po 0,25%.

Spektrum slunenho zen

Porn bezpenostn poadavky: zaruit po uritou dobu nosnost a stabilitu zajistit bezpen nik osobzamezit en poru uvnit objektu pomoc dlen objektu na men celky zabrnit penesen poru zhocho objektu na sousedn objekt zajitnm dostatench odstupumonit inn protiporn zsah vech zasahujcm hasiskm jednotkm prostednictvm zajitn porn vody

Aneholav (nap. beton, keramick vrobky a kovy)Bnesnadno holav (nap. desky a rohoe zminerlnch a sklennch vlken)CholavC1tce holav (nap. retardovan polystyren, tvrd devo, tvrzen papr)C2stedn holav (nap. mkk devo)C3lehce holav (nap. PVC, polyethylen, korek) Stupe holavosti:

Tda reakce na ohe:

A1, A2 neholav materilyB nesnadno holavC tce holavD stedn holavE, Flehce holav

Materily pro vrobu okensklo a kovy neholav vrobky tdy A1devo a plasty mohou patit nejlpe do tdy B

Hydrodynamick poadavky: Pronikn deov vody do obvodovho plt je mon 3 zpsoby:

1) styky mezi jednotlivmi prvky obvodovho plt 2) styky v transparentnch konstrukcch 3) povrchem (naskavost materilu)

Ochrana proti pronikn srkov vody

Funknmi sprami okennch otvor nesm pronikat srkov voda! Spry mus bt upraveny tak, aby pronikl srkov voda do prostoru spry byla odvedena na vnj stranu okna.

Aerodynamick poadavky:Aerodynamika budov se zabv proudnm vzduchu okolo budov a vysvtluje nepzniv vlivy proudn vzduchu.

Dvoj inky vtru: z hlediska statiky a dynamiky nosnch konstrukc (zaten vtrem) z hlediska stavebn fyziky (infiltrace)

Estetick poadavky:el svislho obvodovho plt a vpln otvor v nm je: ESTETICKY PSOBIT na okol tzn. vytvoit ARCHITEKTONICK DLO

Podle Vitruvia (Marcus Vitruvius Pollio 88 26 p.n.l. autor 10 knih o architektue) Jsou zkladn poadavky architektury: VENUSTAS FIRMITAS UTILITAS (krsa pevnost () elnost)plat dodnes

EEN OBVODOVHO PLT:

funkce objektu (administrativa, byty, sportovn hala,) zvolen materil (kov, elezobeton, devo, )

ARCHITEKTONICK FORMA