Ochrana kritické infrastruktury – management rizik v ... · Schutz Kritischer Infrastruktur – Risikomanagement im Krankenhaus BBK Bonn 2008 3 Ochrana kritické infrastruktury

Schutz Kritischer Infrastruktur: Risikomanagement im Krankenhaus Leitfaden zur Identifikation und Reduzierung von Ausfallrisiken in Kritischen Infrastrukturen des Gesundheitswesens BBK Bonn 30. 11. 2008 116 stran Dostupné na : http://www.bbk.bund.de/cln_007/nn_398010/SharedDocs/Publikationen/Praxis__Bevoelkerungsschutz/Langfassung__Leitfaden__Krankenh__Risiko-Kritis.html__nnn=true

Ochrana kritické infrastruktury: Management rizik v nemocnici

Příručka pro identifikaci a redukci rizika výpadku funkce kritické infrastruktury ve zdravotnictví

(Výtah z příručky – literatura viz www.bbk.bund.de ) Obsah

ÚVOD ........................................................................................................................................ 1

KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ V NEMOCNICÍCH A ANALÝZA RIZIK ............................... 3

Fáze 1: Plánování .................................................................................................................................................. 5

Fáze 2 : Analýza rizik ......................................................................................................................................... 7 Analýza kritičnosti ............................................................................................................................................. 8 Identifikace rizik ................................................................................................................................................ 8 Analýza zranitelnosti........................................................................................................................................ 11 Výsledná analýza rizik pomocí matice rizik..................................................................................................... 12

Fáze 3 : Vyhodnocení rizik ............................................................................................................................... 13

Fáze 4 : Opatření................................................................................................................................................ 13

Dokumentace a vyhodnocení analýzy rizik a krizového řízení ....................................................................... 14

MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ OCHRANY KRITICKÉ INFRASTRUKTURY VE ZDRAVOTNICTVÍ ............................................................................................................... 15

Možná ohrožení zpracovaná v dotaznících v příloze ....................................................................................... 15

Redukce zranitelnosti snížením závislosti na základní infrastruktuře........................................................... 15 Zajištění zásobování vodou.............................................................................................................................. 15 Zajištění zásobování elektřinou, nouzové generátory ...................................................................................... 16 Zajištění zásobování důležitým zbožím a službami ......................................................................................... 16 Zajištění informační a komunikační techniky .................................................................................................. 17 Zajištění dostupnosti personálu ........................................................................................................................ 17

PŘÍLOHA – DOTAZNÍKY A OPATŘENÍ PŘI JEDNOTLIVÝCH OHROŽENÍCH

zpracovalo Informační středisko medicíny katastrof, Úrazová nemocnice v Brně [email protected]

http://www.bbk.bund.de/cln_007/nn_398010/SharedDocs/Publikationen/Praxis__Bevoelkerungsschutz/Langfassung__Leitfaden__Krankenh__Risiko-Kritis.html__nnn=true

http://www.bbk.bund.de/cln_007/nn_398010/SharedDocs/Publikationen/Praxis__Bevoelkerungsschutz/Langfassung__Leitfaden__Krankenh__Risiko-Kritis.html__nnn=true

http://www.bbk.bund.de/

Schutz Kritischer Infrastruktur – Risikomanagement im Krankenhaus BBK Bonn 2008 1

ÚVOD

Německý Spolkový úřad pro ochranu obyvatelstva a pomoc při katastrofě (Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe) vydal ke dni 30.11.2008 (na www.bbk.bund.de v únoru 2009) příručku zaměřenou na ochranu kritické infrastruktury v nemocnicích. Zpracovala ji skupina odborníků z řad lékařů, lékárníků, krizových managerů, řídících pracovníků nemocnic a správních úřadů. Publikace má pomoci s přípravou plánů nemocnic jakožto součásti kritické infrastruktury na zajištění jejich chodu v případě ohrožení.

Příručka má vedoucím a krizovým pracovníkům nemocnic pomoci odpovědět na otázky: 1. Je naše zdravotnické zařízení natolik závislé na infrastruktuře (elektřina, voda, informační

a komunikační technika atd.), že jejich výpadek ohrozí celkový chod zařízení? 2. Která ohrožení mohou narušit práci našeho zařízení (přírodní katastrofy, selhání techniky

či lidského faktoru, kriminální či teroristický čin), jaká je pravděpodobnost jejich vzniku a jaké by to mělo následky?

3. Jaká konkrétní opatření lze podniknout, aby se i v mimořádné situaci udrželo zařízení po co nejdelší dobu v provozu?

Kritická infrastruktura (KI) je definována jako soustava organizací a zařízení významných pro chod státu, při jejichž vyřazení z činnosti by byla významně narušena bezpečnost ve státě a došlo by k dalším závažným následkům. Rozlišuje se osm sektorů KI: - dodávky energie (elektřina, plyn, nafta), - zásobování (zdravotnictví, záchranný systém, pitná voda, potraviny, odpady), - telekomunikační a informační technika, - úřady a veřejná správa, - doprava a přeprava, - peněžnictví a pojištění, - nebezpečné látky, - ostatní (výzkum, významné stavby, kulturní dědictví, sdělovací prostředky).

Jednotlivé sektory jsou vzájemně provázané, proto výpadek funkce některého z nich má více či méně závažný dopad na funkčnost dalších (viz Obr. 1).

vláda, správní úřady

nebezpečné látky

bankovnictví a pojišťovací sektor

zásobování energiemi

(elektřina, plyn,

informační a komunikační technologie

zásobování potravinami

doprava, přeprava, logistika, poštovní služby

zásobování vodou, odpady

záchranný systém

zdravotnictví

sdělovací prostředky

kultura věda a výzkum Obr. 1 Kritická infrastruktura


http://www.bbk-bund.de/


Zdravotnictví má mezi sektory kritické infrastruktury velký význam, protože při neštěstích a katastrofách přebírá důležité úkoly: Musí zajistit lékařskou péči o značně vyšší počet pacientů než v běžné situaci. Výpadek tohoto sektoru by měl významný dopad na celou společnost.

Opatření k ochraně kritické infrastruktury „Nemocnice“ zahrnují všechny postupy analýzy rizik a krizové plánování nemocnic zaměřené na interní havárie a ohrožení.

Chod nemocnice je závislý na dalších spolupracujících strukturách ve čtyřech úrovních:

Úroveň 1: Spolupráce s dalšími systémy infrastruktury (např. dodávky energií, vody, potravin, telefonní a internetové spojení, bankovnictví)

Úroveň 2: Spolupráce v rámci zdravotnictví (např. zdravotnická záchranná služba, lékárny, laboratoře, praktičtí lékaři, hygienická služba)

Úroveň 3: Funkční celky uvnitř nemocnice (např. jednotlivá oddělení, kuchyně, sterilizace, výpočetní technika, hospodářská správa)

Úroveň 4: Komponenty v nemocnici (personál, budovy, spec. lékařské vybavení, obecně technické vybavení, spotřební materiál)

Obr. 2 Úrovně kritické infrastruktury

zdravotní péče

voda

energie

dopravní cesty,logistika

zdravotnickázáchranná služba

laboratoře

zdravotnickézásobování správní úřady

potraviny

sdělovacíprostředky

banky apojišťovny

věda avýzkum

informační a komunikačnítechnologie

nebezpečnýodpad

transportníslužba

nemocnice

pečovatelskáslužba

nebezpečnélátky

ochrana veřejnéhozdraví

ochrana před katastrofou

výroba a prodej zdrav.materiálu

lékárny

sektory kritické infrastruktury aktéři ve z dr a vo t n i ct v í

zdravotnípojišťovny

praktičtílékaři

urgentnípříjem

funkčnídiagnostika

další

další

technika správa nem.

standardnílůžková odd.

vedení ošetřov.péče

spec.techn.vybaveníintenzivní

péčeodborný pozemekbudovypersonál

součásti nemocnice komponenty

prádelnacentrálnílaboratoře

kuchyně

lékárnadata

obecné techn.vybavení

provozníprostředky



Ochrana kritické infrastruktury uvnitř nemocnice je významnou součástí managementu rizik a krizového plánování pro interní ohrožení.

Možná ohrožení pro chod nemocnice: přímé (může vést až k evakuaci nemocnice): fyzické poškození budov (povodně, bouře, požár) výpadky kvůli místnímu narušení/výpadku infrastruktury (dopravní cesty, el.proud,voda aj.)

nepřímé: hromadný příjem pacientů migrace z oblastí postižených katastrofou vznik epidemie (lze i jako následek dlouhodobého výpadku zásobování vodou apod.)

KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ V NEMOCNICÍCH A ANALÝZA RIZIK se zaměřuje na možná externí a interní ohrožení, která naruší či znemožní běžný provoz v nemocnici. Mezi interní ohrožení patří i výpadek některého z prvků kritické infrastruktury. Při analýze rizik se hodnotí pravděpodobnost výskytu daného rizika a zároveň i zranitelnost pro nemocnici v této situaci. Každá nemocnice musí zahrnout do plánování své specifické podmínky, které nejsou nikde totožné. Při analýze rizik se stanoví cíle (co chráníme), provede se analýza rizik, určí se preventivní a ochranná opatření. Při zhodnocení rizik se klade důraz na ta rizika, u nichž poměr pravděpodobnosti vzniku a potenciálních škod přesahuje kritickou hodnotu. U těchto rizik se určí preventivní opatření, která by měla udržet dané ohrožení chodu v únosných mezích – může jít o zabránění vzniku dané situace, snížení dopadu nebo přesun rizika na jinou organizaci (např. pojišťovny). Pokud jsou všechny tyto možnosti vyčerpány, je nutno zbývající riziko akceptovat. Krizové plánování nemocnic by mělo přispět k tomu, aby se v tomto případě na vznik situace rychle zareagovalo a nedošlo k dramatickým následkům. Obr. 3 Opatření při analýze rizik a krizovém řízení v nemocnici

Analýza rizik a krizový management v nemocnici

PrevenceKrizové

plánování

Obchodnía

finančnírizika

Výpadekinfrastruktury

přírodníkatastrofy

zabránění, zmírnění,přesun rizika, akceptance

interní externí

zaměření příručky



Z hlediska ochrany obyvatelstva a ochrany kritické infrastruktury je třeba zvažovat ohrožení vlivem přírodních katastrof, havárií nebo kriminálním či teroristickým činem, které by ohrozily chod nemocnice přímo či nepřímo. Přesun rizika na pojišťovny lze zvažovat jen omezeně, protože by šlo pouze o finanční náhradu ztrát, nikoli o zajištění zdravotní péče.

Ochrana kritické infrastruktury v nemocnici spočívá ve čtyřech fázích:

příprava - plánování (stanovení cílů, shromáždění podkladů a dat) (Fáze 1: PLAN)

analýza možných rizik ohrožujících chod nemocnice (Fáze 2: DO)

vyhodnocení závažnosti těchto rizik (lze akceptovat / nutná opatření) (Fáze 3 CHECK)

provedení těchto protiopatření (prevence, zahrnutí do plánů) (Fáze 4: ACT)

Obr. 4 Fáze procesu managementu rizik

Fáze 1: Plánování (P)

1a Implementace1b Definice cílů

Fáze 2: Analýza rizik (D)

2a Analýza kritičnosti

2b Identifikace rizik - Analýza ohrožení - Analýza zranitelnosti

Jednotlivá rizika

Fáze 3 Zhodnocení rizik (C)

3a Porovnání rizik3b Stanovení postupů

Fáze 4 Opatření (A)

4a Prevence4b Krizové plány nemocnic

Dokumentace

Vyhodnocení

V postupu při analýze rizik je včleněn řídící cyklus PCDA: Plan (Plánování) – Do (Analýza rizik) – Check (Zhodnocení závažnosti zjištěných rizik) – Act (Provedení opatření k vyloučení vzniku rizik nebo minimalizaci jejich dopadů). Tento cyklus je používaný také v managementu kvality a je možno pro jeho zpracování využít již existující řídící struktury a mechanismy. Nosným prvkem pro všechny fáze je dokumentace a vyhodnocení.



Fáze 1: Plánování

Je důležité zapracovat problematiku kritické infrastruktury do stávajícího systému krizového plánování v nemocnici. Nejprve je nutno definovat cíle (co je nutno chránit), od toho se odvíjí následující analýza rizik a vyhodnocení. Projekt musí mít podporu vedení nemocnice a měla by být vytvořena pracovní skupina, která jej uskutečňuje, nejlépe stejná jako při přípravě trauma plánů (podobné složení jako krizový štáb – vedoucí lékař, sestra, technicko-správní vedení, krizový pracovník, lze přizvat externí odborníky). Veškerá činnost pracovní skupiny musí být dokumentována. Po začlenění výstupů do plánů je třeba vše průběžně aktualizovat.

Je vhodné si upřesnit sledovanou část nemocnice, pro kterou se celý proces provádí (může se skládat z více budov). Různé části velké nemocnice mohou mít rozličné podmínky a rizika. Pro každou sledovanou část se shromáždí základní údaje (poloha vč. topografie a dopravních cest, její medicínská funkce a počty pacientů, místo v síti zdravotnických zařízení regionu, začlenění do infrastruktury a závislost na externích dodávkách KI, organizační, ekonomické a právní souvislosti). Tyto podklady pomohou při další analýze rizik a vyhodnocení.

V nemocnici probíhá současně řada činností, často vzájemně provázaných. Pro usnadnění analýzy rizik je užitečné rozložit si nemocnici na funkční celky jako „stavební kameny“ a hledat, na čem je jejich chod závislý a co jej ohrožuje (např. odd. ARO k chodu potřebuje personál, fungující přístroje, léky, zdravotnický materiál, lékařské plyny, sterilizační techniku, prádlo, zásobování proudem, vodou, potravinami, informační technologie, topení a klimatizaci, správní a technické zázemí v nemocnici atd.). Pak se pro jednotlivá ohrožení určí stupeň rizika pro chod oddělení i pro fungování nemocnice jako celku v souvislosti s pravděpodobností vzniku dané situace.

Příkladem znázornění fungování nemocnice může být tento nákres postupu pacienta vyžadujícího neodkladnou péči jednotlivými odděleními nemocnice (obr. 5):

ARO

příjezd pacienta

urgent.příjem standard.odd.

propuštění pacienta

„stavební kameny“= jednotky v nem.

průběh procesu

Legenda

Zde je znázorněno schéma postupu při poskytování neodkladné péče, kde se na jednotlivých činnostech podílí současně nebo postupně několik pracovišť v nemocnici. Nelze podrobně dokumentovat veškeré dílčí činnosti, proto se vyberou zásadně důležité postupy, které lze označit jako infrastrukturu nemocnice. Při definování těchto „stavebních kamenů“ (jednotek) se nesmíme soustředit pouze na medicínské činnosti, ale na činnosti nutné pro fungování nemocnice obecně. Každá z jednotek (funkčních celků) se skládá v zásadě ze stejných komponent, jejichž souhra umožňuje vykonávat výsledné činnosti. Je to odborný personál, budova pozemek, technické vybavení, speciální lékařské přístroje, informační a komunikační technika atd.



Jednotlivé jednotky jsou vzájemně více či méně závislé. Např. návaznost odd. ARO na další provozy v nemocnici ukazuje obr.6:

Anesteziologicko-resuscitační oddělení

Úkol: péče o pacienty v kritickém stavu, s nutností umělé ventilace plicKomponenty / rizikové prvky:- personál: lékaři, spec. ošetřující personál- pozemek a budova: jen ve spec. prostorách- obecné tech.vybavení a přístroje: klimatizace- spec. tech. vybavení a přístroje: lékařské přístroje,

med.plyny- data a dokumentace: záznamy o pacientech- spotřební materiál: léky, zdravot.materiál, prádlo, sterilní

vybavení

Informačnítechnologie

Zásobováníelektřinou

Zásobovánívodou Zásobování sterilním

.materiálemOstatní

Výtahy

Správanemocnice

Topení,klimatizaceZásobování potravinami

Jednotka Závislost na jiných jednotkách Životně nutná závislost

Přehled komponent, ze kterých se skládají jednotlivé jednotky (pracoviště) v nemocnici:

Odborný personál Komponenta s nejvyšší ochrannou prioritou – životně nutná pro funkčnost pracoviště stejně jako ostatní komponenty, ale navíc je prioritní z hlediska ochrany. K ochraně personálu je třeba určit příslušné úkoly a odpovědné pracovníky.

Budova a pozemky Patří sem nadzemní i podzemní části budov, sklady i správní budovy, parkoviště, rozvody i kontejnery (pokud nespadají pod „Přístroje a zařízení“), dopravní cesty, skladové i volné parkové plochy, únikové cesty atd.

Obecné technické přístroje a zařízení Ve všech částech pracovního procesu –za rizikové prvky se zde sledují interní zařízení a přístroje, externí výpadky jsou zařazeny do analýzy vnějších ohrožení. (zásobování el. proudem, plynem, vodou, teplem, odpady, informační / komunikační technika, kuchyně, doprava a transport vč. vozidel a pohonných hmot atd.)

Speciální přístroje a zařízení Vybavení umožňující nemocnici provádět pro ni specifické činnosti (např. lékařské přístroje pro diagnostiku i terapii, laboratorní přístroje, sterilizační zařízení, vybavení prádelny aj.)

Data a podklady Sem patří veškeré informace v elektronické i papírové formě, nutné pro fungování nemocnice (např. údaje o pacientech, data výpočetní techniky, technická data, smlouvy ..)

Provozní prostředky Zde jsou zařazeny všechny provozní potřeby, které nebyly zařazeny výše (např. léčiva, spotřební zdravotnický materiál, prádlo, sterilní materiál, potraviny aj.)



Stanovení cílů při ochraně kritické infrastruktury Cíle musí být při analýze rizik pro nemocnice a vyhodnocení jejich závažnosti stanoveny již ve fázi 1 (plánování). Tyto cíle tvoří hierarchii (hlavní cíl, cíle ochranné, cíle pro postupy). Hlavním cílem může být minimalizace možnosti výpadku nemocnice v případě katastrofy. Cíle ochranné znamenají zajištění před výpadkem základních funkcí nemocnice nutných pro poskytování neodkladné zdravotní péče. Tyto cíle jsou měřítkem pro vyhodnocení závažnosti rizik ve fázi 3 (např. zabránění výpadku proudu v životně důležitých částech nemocnice). Příkladem stanovení ochranných cílů ve třech dimenzích může být: 1. Udržení chodu životně důležitých funkčních celků, (příp. co nejrychlejší obnovení chodu) 2. Omezení hospodářských škod a znovuobnovení výkonnosti zdravotnického zařízení 3. Zajištění (tj. zabránění ohrožení) lidských životů (např. stavební bezpečnost objektů)

Cíle pro postupy mají určit možné změny ve fázi 4, tj. možná opatření k zajištění chodu nemocnice při jednotlivých ohroženích (např. opatření ke zvýšení spolehlivosti náhradního zdroje proudu – přezkoumání, kdo je na něm připojen, zvýšení jeho kapacity, prodloužení jeho provozu zajištěním zásoby pohonných hmot, stavební úpravy pro ochranu zdroje při záplavách ...).

Fáze 2 : Analýza rizik

Analýza rizik umožňuje udělat si přehled a vzájemně srovnat možná ohrožení pro jednotlivé funkční celky (pracoviště) v nemocnici a tím usnadnit hledání účinných opatření k omezení těchto hrozeb. Na počátku analýzy rizik si položíme otázky: Z jakých důvodů může dojít k výpadku klíčových pracovišť? S jakou pravděpodobností? Které komponenty na těchto pracovištích jsou ohroženy a proč? Která pracoviště jsou z těchto důvodů nejvíce ohrožena?

Analýza rizik se dělí na dílčí kroky:

Fáze 2a) Analýza kritičnosti určuje, která pracoviště („stavební kameny“) jsou pro chod nemocnice kriticky důležitá. Pro tato pracoviště má pak význam stanovení rizik ohrožujících jejich fungování.

Fáze 2b) Identifikace rizik prověřuje možné scénáře různých ohrožení chodu nemocnice. Potom se při analýze zranitelnosti hledají u klíčových pracovišť jejich slabá místa vzhledem k nejpravděpodobnějším možnostem ohrožení. Kombinací takto nalezených závěrů lze kvantifikovat jednotlivá rizika pro určitá pracoviště, ale i celkové riziko pro celou nemocnici při nejvýznamnějších ohroženích.

Metody analýzy se volí podle jejich náročnosti a/nebo podle dostupnosti dat a informací. V zásadě se rozlišují tři typy metod:

kvalitativní analýza spočívá na verbálně –vyvozujících technikách, pro sestavení srovnání používá dobře vypracovaná kritéria

semi-kvantitativní analýza používá metody zjednodušené hodnotové analýzy s porovnáním na základě stupňovaných tříd rizik. Předložením strukturovaného stavu věci se usnadní rozhodování komplexních problémů.

kvantitativní analýza představuje rizika matematicky, např. na základě analýzy časové řady a pravděpodobnosti, příp. pomocí simulačních modelů

V této příručce byla použita metoda semi-kvantitativní analýzy rizik, je to jedna z možností postupu a samozřejmě by bylo možné využít i jiné metody.



Analýza kritičnosti

Kritičností se myslí relativní význam daného pracoviště v nemocnici ve vztahu k následkům, které by mělo narušení či úplné přerušení činnosti tohoto pracoviště pro činnost celé nemocnice, a tím i dopad na poskytování lékařské péče pro obyvatelstvo. Cílem je nalézt všechna pracoviště, která jsou v nemocnici zásadní pro zajištění chodu. Zároveň je třeba vyčlenit z hodnocení méně důležité provozy, aby nebyla analýza rizik příliš komplikovaná.

Tab. 1 Kritičnost lékařských pracovišť a technického zázemí v nemocnici

Stupně kritičnosti Popis a příslušný ochranný cíl Cíl

1 Zvláště kritická pracoviště Jejich rozlišení:

1a Pracoviště se službami zachraňujícími život nebo další životně důležité služby, procesy nebo systémy

životně důležité pro péči o hospitalizované a pro urgentní příjem dalších pacientů Např. odd. intenzivní péče (ARO, JIP), zásobování medicinálními plyny, vodou, proudem, sterilním materiálem, výtahy, lékárna, krizové telefonní vyrozumění

1b Pracoviště používající nebezpečné nebo zdraví škodlivé materiály

Výpadek funkce zvyšuje riziko požáru, výbuchu, znečištění ovzduší nebo vody s ohrožením zdraví pro pacienty, zaměstnance nebo návštěvy v nemocnici. Např. skladování chemických, biologických nebo radioaktivních látek, sklad nebezpečného odpadu

1c Části provozu, jejichž narušení by mohlo vyvolat u pacientů nebo zaměstnanců paniku

Oblasti, jejichž nefungování by způsobilo zmatek a neklid, čímž by byla ohrožena kvalita zdravotní péče. Např. přístupové cesty, osvětlení, hasičské výtahy ..

Cíl 1

2 Speciální služby a systémy Provozy z lékařského hlediska sice nikoli kritické, ale obtížně nebo velmi nákladně obnovitelné; výpadek by mohl znamenat závažné právní dopady nebo pokuty. Např. Informační technika správy nemocnice, nákladné přístroje, na nichž se neprovádí časově kritická vyšetření

Cíl 2

3 Funkce a systémy, které nejsou životně důležité

I při dlouhodobém výpadku zde není bezprostřední vliv na život zachraňující postupy. Také hospodářské dopady při střednědobém výpadku funkce nebudou významné, právní nebo smluvní vztahy nebudou významně narušeny. Např. kantýna, kaple, účtárna, mateřská škola atd.

Cíl 3

Funkční celky (pracoviště) s ochranným cílem 1 budou prověřeny pomocí detailní identifikace rizik. Pro pracoviště se stanoveným ochranným cílem 2 se provede zjednodušená analýza rizik, ze které by měly vyplynout možné ekonomické dopady jejich výpadku ve srovnání s náklady na ochranná opatření. U ostatních pracovišť s ochranným cílem 3 je nutno dodržet veškeré základní předpisy a technické požadavky (stavební předpisy, bezpečnost práce, požární ochrana atd.) – tj. běžné nutné zákonem dané požadavky.

Identifikace rizik

Vypracování scénářů (ohrožení)

Intenzita (rozsah, čas)

Seznam ohrožení

Volba

Zhodnocenípravděpodobnosti vzniku

Expozice

Obr. 7



Rizika pro zdravotnické zařízení jsou dána buď ohrožením, které se může vyskytnout v jejich lokalitě nebo ohrožením vlivem jejich vlastní zranitelnosti. Ohrožení může být způsobeno přírodním jevem (bouře, záplavy, sněhová kalamita ..) nebo lidským faktorem (technická závada, požár, hrozba bombou, počítačová kriminalita atd.). Tab. 2 Přehled základních scénářů ohrožení

Ohrožení Expozice Intenzita Ohrožené části nemocnice

Možnost získání informací

povodně, záplavy dle lokality dlouhodobé záplavy, stav vody více metrů nad normální stav; silné mechanické působení vody

dolní a suterénní části budov, sklady, archívy,

telekomunikační zařízení, odborná

lékařská pracoviště aj.

úřady pro životní prostředí, povodňové centrály

bouře, tornáda dle lokality – zvl. ve vyšších polohách

rychlost až 250 km/h osoby, budovy, zásobování aj.

úřady pro životní prostředí, meteorologická služba

zemětřesení zemětřesné zóny silné horizontální a vertikální působení

osoby, budovy, zásobování aj.

Spolkový úřad pro geologii a suroviny

rozsáhlý požár dle lokality, sousedních objektů a klimatu

extrémní horka, nedostatek kyslíku, zakouření budov

osoby, budovy a zařízení

úřady pro životní prostředí, meteorologická služba hasiči, správní úřady

sucha dle lokality, klimatu

velmi nízké srážky, nedostatek pitné i užitkové vody

zásobování potravinami hygiena, sterilizace atd.


vlna veder dle lokality, klimatu

extrémně vysoké teploty po řadu týdnů

osoby: zranitelnost pacientů, omezená výkonnost personálu vybavení: technika (chlazení, server aj.)


pandemie celé zdravotnické zařízení

vysoká infekčnost osoby: personál, pacienti, návštěvy

hygienická služba, Robert-Koch-Institut, Bundesamt für Bevölkerung (BBK)

únik škodliviny v nemocnici

dle zacházení s danou látkou

překročení při uvolnění minim./ hraničních hodnot

osoby: personál, pacienti, návštěvy; budovy: kontaminace

úřady pro živ.prostředí hasiči, TUIS (služby při chem.transportu)

únik škodliviny v okolí

dle situace v okolí, chem. transport nebo chem.továrna



úřady pro živ.prostředí hasiči, TUIS (služby při chem.transportu)

útok konvenční výbušninou

dle možnosti přístupu

vysoké lokální uvolnění energie

osoby, budovy i zařízení policie, zemský kriminální úřad, hasiči

útok nekonvenč. výbušninou, příp. CBRN látkami v areálu nemocnice




policie, zemský kriminální úřad, hasiči

útok nekonvenč. výbušninou, příp. s CBRN látkami v okolí nemocnice




policie, zemský kriminální úřad, hasiči

výpadek externích dodávek elektřiny

celé zdrav.zařízení při délce více než x hod-nadregionální

provoz přístrojů a zařízení

dodavatel

výpadek externích dodávek vody

celé zdrav.zařízení při délce více než x hod-nadregionální

osoby, provoz přístrojů a zařízení

dodavatel

výpadek speciálních služeb

spec. funkční oblasti

při délce více než x hod-nadregionální

provoz přístrojů a zařízení

dodavatel

výpadek v oblasti transport-logistika

při délce více než x hod-nadregionální

osoby: personál, provozní prostředky

správní úřady, dopravní úřady

virtuální napadení informační techniky

závislé na bezpečnostních systémech

kolaps informačních systémů (IT)

narušení provozu: přístroje a zařízení, data a dokumentace

Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky



Cílem analýzy možných ohrožení není pouze podchycení běžných drobnějších havárií (přestože i ty mohou přerůst v závažné škody), ale hlavně odhalení všech myslitelných ohrožení, které by svou intenzitou, rozlehlostí postižených území a/nebo délkou trvání mohly vést k závažné krizi či katastrofě. K diskusi o těchto možných hrozbách by měli přispět i externí odborníci z řad krizových managerů správních úřadů, policie, hygieniků, úřadů pro ochranu životního prostředí atd. Výsledné scénáře mají zahrnovat situace ohrožující provozuschopnost nemocnice, počítat se spíše závažnějším průběhem katastrofy (např. rozsah dosavadní povodně + 15%). Popis situace má zahrnovat intenzitu události (tj. dopad na lidské zdraví a škody), plošný rozsah a odhadované trvání, sekundární vlivy vč. psychologických dopadů a pokud možno i odkaz na podobnou událost v minulosti. Těžiště scénáře je v popsání konkrétního dopadu události za nemocnici, vlastní příčina události může být druhotná (např. výpadek proudu může být způsoben sněhovou bouří nebo také teroristickým útokem) a mít význam pouze v při řešení prevence. Příklady scénářů: Výpadek zásobování vodouPříčina: externí znečištění vody ve vodovodním řádu na neznámém místě Intenzita: Úplný výpadek zásobování v regionu do nalezení a odstranění zdroje znečištění. Rozsah prostorový: celá oblast Rozsah časový: více dní Příklad podobné situace: útok toxickou látkou na odběrovém místě Bodensee v oblasti Stuttgart v srpnu 2005 (tehdy sice nedošlo ke zhoršení kvality pitné vody, ale ukazuje se tím možný způsob jejího ohrožení)

Výpadek dodávek elektřinyPříčina: sněhová bouře s těžkým mokrým sněhem na řadě míst přeruší hlavní vedení Intenzita: postiženo více velkoměst v Německu, desítky tisíc osob bez proudu a topení, technické služby, hasiči a humanitární organizace musí zasahovat na mnoha místech; náhradní generátory v celostátním měřítku nestačí, problémy v dopravě a tím i v zásobování Rozsah prostorový: nadregionální Rozsah časový: více než týden Příklad podobné situace: výpadek proudu v oblasti Münsteru v listopadu 2005

Výpadek dopravních systémů Příčina: vlivem náhlého příchodu zimy je částečně ochromena doprava v Německu Intenzita: silniční, železniční i letecká doprava silně postiženy, silnice nelze uvolnit od blokujících vozidel, těžké techniky je nedostatek a složitě se dostává na místo určení Rozsah prostorový: nadregionální Rozsah časový: více dní Příklad podobné situace: sněhová bouře 1978/79 v severním Německu (zablokované dálnice, přerušena vlaková doprava, auta i vlaky zapadané sněhem atd.)

Výpadek informační a komunikační techniky Příčina: počítačový virus přes internet způsobí vyřazení informačního systému v nemocnici Intenzita: všechny počítače napojené na systém zkolabují, ztráta velkého objemu dat Rozsah prostorový: celosvětový Rozsah časový: více dní Příklad podobné situace: počítačový virus Sasser infikoval počátkem r. 2004 miliony počítačů a narušil činnost značného množství podniků a organizací po celém světě, mezi nimi také zdravotnických zařízení Základem analýzy ohrožení je určení pravděpodobnosti výskytu. V semikvantitativní analýze se události přiřadí 1-5 bodů (pravděpodobnost velmi nepatrná – nepatrná – střední – vysoká – velmi vysoká), přidělení 0 bodů vyjadřuje nulovou pravděpodobnost vzniku události.



Analýza zranitelnosti Tato analýza má určit, nakolik zranitelná jsou jednotlivá pracoviště nemocnice v situacích popsaných ve scénářích ohrožení. Jejich zranitelnost lze stanovit pouze kvalitativně se slovním komentářem. Dále lze pracoviště podrobněji sledovat vzhledem ke zranitelnosti jejich dílčích komponent (tj. personál, budovy, přístroje atd. - viz str. 6). Další variantou je stanovit zranitelnost dle vybraných kritérií (viz níže Tab. 3). Zranitelnost se stanoví v hodnotě 0 – 5 bodů, tj. nulová, velni nízká, nízká, střední, vysoká a velmi vysoká. Tab. 3 Kritéria pro určení zranitelnosti jednotlivých pracovišť v nemocnici Kritérium zranitelnosti Popis Příklad

Význam pracoviště / funkčního celku pro zvládnutí vzniklé mimořádné situace

Pokud má pracoviště přímý význam při zvládání dané situace, pak jeho výpadek zvyšuje zranitelnost celé nemocnice.

Při pandemii chřipky je odd. ARO s umělou ventilací plic, ochranou personálu a možností karantény klíčovým prvkem. Naopak např. nouzový generátor v této situaci nemá zásadní význam.

Závislost na dílčích komponentech

Funkčnost pracoviště může být zcela závislá na fungování určité své dílčí komponenty.

např. odborně vzdělaný personál na ARO nebo JIP

Závislost na externí infrastruktuře

Pracoviště je zranitelné, pokud je závislé na dodávkách zvenku.

např. závislost na dodávkách pitné vody

Závislost na interní infrastruktuře

Pracoviště může být závislé na funkčnosti jiného vlastního pracoviště.

např. OP sály jsou přístupné pouze pomocí výtahů

Robustnost Fyzická robustnost pracoviště a jeho dílčích komponent (např. zařízení, přístroje, budovy) může mít vliv na zranitelnost celého pracoviště.

např. ochranné dveře a okna proti povodni v záplavové oblasti.

Úroveň realizovaných ochranných opatření

Nedostatečná ochranná opatření činí pracoviště zranitelnější při daném ohrožení.

např. bezpečnostní opatření v budovách

Možnosti náhrady Při výpadku pracoviště nebo jeho prvku lze situaci snáze zvládnout, pokud je možno jeho činnost nahradit jinak.

např. další odd. ARO v jiné budově nebo náhradní součástky speciálních přístrojů

Nákladnost obnovení Při nákladnosti obnovy činnosti se přihlíží nejen na finanční stránku, ale i na náročnost časovou a personální.

např. náročnost obnovy činnosti pracoviště v určité části budovy

Schopnost přizpůsobení Pracoviště je zranitelnější, pokud se jeho komponenty jen těžko přizpůsobují změněným podmínkám.

Při výpadku klimatizace je problém s výkonností počítačových systémů.

Odolnost (výdrž) Některá pracoviště či jejich součásti dokážou po vzniku mimořádné situace ještě určitou dobu pracovat beze změny.

Nepřerušované napájení výpočetní techniky podrží baterie při výpadku ještě několik minut chod systému.

Transparence Přehlednost organizace práce a činností pracoviště usnadňuje zvládnutí situace.

Pokud jsou přílohou plánu krizové připravenosti technické podklady, lze např. zajistit další zdroj proudu.

Závislost na spec. podmínkách životního prostředí

Podmínky živ. prostředí mohou být velmi specifické, při jejich změně může být ohroženo provádění dané činnosti.

např. laboratorní substance, které potřebují konstantní teplotu



Výsledná analýza rizik pomocí matice rizik Získané hodnoty pro klíčová pracoviště / funkční celky v nemocnici vzhledem k jejich ohrožení a zranitelnosti se zaznamenají do matice rizik (příklady viz obr. 8). Jakmile se takto zpracují údaje pro všechny klíčová pracoviště a scénáře možných ohrožení do příslušných matic, máme podklady pro následující vyhodnocení rizik. Obr. 8 Příklady matice rizik pro odd. ARO při výpadku proudu a při pandemii chřipky

ohrožení zranitelnostbodová stupnice

např. 5, 4, 3, 2, 1, 0

zranitelnost

pravděpodobnost ohrožení

velmi vysoké riziko

vysoké riziko

nízké riziko

střední riziko

velmi nízké riziko

nulové riziko

zranitelnost

pravděpodobnost ohrožení

Příklad

Pracoviště:Anesteziologicko – resuscitační odd.

Scénář Výpadek proudustřední pravděpodobnost (3)střední zranitelnost (3)--> střední riziko (III)

Scénář Pandemie chřipkyvysoká pravděpodobnost (4)velmi vysoká zranitelnost (5)--> velmi vysoké riziko (V)



Fáze 3 : Vyhodnocení rizik

Výsledky analýzy rizik získané ve fázi 2 je nutno ve fázi 3 interpretovat a vyhodnotit, aby bylo možno určit další nutné postupy a preventivní opatření.

Výstupy z provedené identifikace rizik se musí vzájemně porovnat a určit funkční celky a jejich komponenty, mající významně vyšší podíl na celkovém riziku v rámci celé nemocnice. Příčiny zvláště vysokého rizika lze vyčíst v tabulkách zranitelnosti jednotlivých pracovišť, tam je nutno soustředit snahy o redukci ohrožení. Při vzájemném porovnávání je možno znovu přezkoumat, zda přiřazené hodnoty ve fázi 2 jsou přiměřené. Toto hodnocení rizik je úkolem vedení nemocnice, jehož rozhodování vychází z kvality podkladů zpracovaných projektovou skupinou. Matice rizik ukazuje na nutnost hledat protiopatření zvláště tam, kde výsledek analýzy skončil v její tmavočervené nebo červené části (tzv. „zakázaná“ oblast). Oranžová nebo žlutá části matice znamená „hraniční“ oblast rizika, zde je vhodné hledat protiopatření, pokud je to finančně únosné (pravidlo ALARP = As Low As Reasonably Practicable, tj. tak nízko, jak je to ještě rozumně proveditelné). Oblast rizika v modré a zelené části matice je „normální“, zde není třeba hledat opatření.

Dle výsledků se sestaví seznam funkčních celků nemocnice podle priorit, tedy podle potřeby nutných protiopatření. Spolu s tímto seznamem je třeba stanovit předběžný odhad nákladů na tato opatření. Vedení nemocnice rozhodne, v jakých oblastech jsou určená opatření nutná, jakého mají být druhu, a zvolí u těchto zásahů pořadí důležitosti. U konkrétních úkolů se současně prověří alternativy postupu (organizační, stavební apod.) i časový harmonogram provedení. V této fázi lze také určit, podle jakých kritérií bude určeno, zda je úkol splněn.

Fáze 4 : Opatření

Preventivní opatření jsou zaměřena buď na odstranění / snížení rizika nebo na přenesení této hrozby na jinou organizaci (např. pojišťovnu). Právě opatření k minimalizaci rizik vedou ke zmírnění následků mimořádných událostí. Často jich lze dosáhnout nepříliš nákladnými stavebními úpravami nebo změnou organizace práce. Příkladem může být přemístění technického vybavení ze suterénních prostor, aby nebylo poškozeno při záplavách. Při hledání vhodných opatření se zvažuje nejen ekonomická výhodnost (náklady na prevenci x možné škody), ale i právní, sociální a etické dopady. Některým rizikům se lze přímo vyhnout (např. bezpečnostní opatření jako ochrana před možným teroristickým útokem), jindy lze dopady značně zmírnit. Přenesení nákladů na jinou organizaci není řešením, pokud se tím nezabrání vyřazení nemocnice z provozu (např. pojištění by při zastavení provozu pouze pomohlo nahradit finanční dopad, nezajistilo by ale zdravotní péči o obyvatelstvo).

Preventivní opatření v řadě případů pouze zmírní dopady mimořádné situace na chod nemocnice. Aby se zajistil alespoň nouzový provoz, je třeba řešit tyto situace pomocí příslušných plánů postupu. V Německu jsou zákony pro řešení katastrof v kompetenci jednotlivých spolkových zemí, nemocnice jsou dle těchto zákonů povinny připravovat příslušné plány postupu při mimořádných situacích, pravidelně je aktualizovat a provádět cvičení. Úkolem krizového managementu nemocnice je vytvořit koncepční, organizační a správní předpoklady k co nejlepšímu zvládnutí mimořádné situace, tak aby se podařilo alespoň v nejnutnější míře zachovat chod nemocnice a zabránit ztrátám na životě a zdraví, příp. i materiálním škodám. Proto se v předstihu připravují speciální struktury (např. krizový štáb) a nutné postupy při reakci na krizové situace a provádí se školení a cvičení.

Základní prvky procesu krizového řízení v nemocnici jsou uvedeny v následujícím přehledu – viz Tabulka 4.



Tab. 4 Součásti krizového managementu

Před krizí Během krize Po krizi = Před krizí

Příprava Zázemí a kompetence 1. Krizový štáb 2. Prostory pro krizový štáb 3. Odpovědnosti 4. Kompetence

Organizace postupů1. Krizový plán 2. Práce s veřejností 3. Cvičení 4. Situační plány / Materiál

Běžný provoz

Zdolávání 1. Sběr informací 2. Situační plán 3. Posouzení situace 4. Ochranná opatření- ochrana

osob a infrastruktury 5. Práce s médii a veřejností 6. Dokumentace 7. Zhodnocení 8. Vývoj krize

Vyhodnocení 1. Celkové zhodnocení

2. Přepracování krizového plánu

3. Optimalizace

Silné narušení nebo

úplné přerušení provozu Běžný provoz

K R I Z O V Ý M A N A G E M E N T

Při přípravných pracích se určí složení krizového štábu, jeho vztah k vedení nemocnice, kompetence a speciální úkoly, prostory pro štáb a jejich vybavení vč. informační a komunikační techniky a zajištění nouzového napájení při výpadku proudu.

Při přípravě postupů při mimořádné situaci se sestaví nemocniční plán s úkoly pro jednotlivé úseky / pracovníky, připraví se přehledné mapky, pomocné vybavení, nouzová dokumentace, označení cest atd. Dále musí být ujasněn způsob komunikace, plán vyrozumění a předávání informací, komunikace s operačním střediskem zdravotnické záchranné služby, hasičů i s dalšími složkami, způsob komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky.

Fungování těchto připravených struktur a postupů lze nejlépe ověřit při pravidelných cvičeních.

Dokumentace a vyhodnocení analýzy rizik a krizového řízení

Všechny důležité postupy a rozhodnutí analýzy rizik a krizového managementu je nutno dokumentovat. Tím lze zpětně dohledat důvody při rozhodování, dokumentace je základem pro vyhodnocení těchto procesů. Vyhodnocení se vztahuje na všechny fáze procesů, prověřují se tedy přípravné práce, aktuálnost stanovených rizik, účinnost preventivních opatření a postupů krizového řízení.

Vyhodnocení je třeba provádět při změnách preventivních opatření, po změnách v rámci dané organizace (nemocnice), při změně možných ohrožení, případně po provedených cvičeních a po zvládnutí skutečných mimořádných situací (poučení a náprava chyb a nedostatků).



MOŽNOSTI ZLEPŠENÍ OCHRANY KRITICKÉ INFRASTRUKTURY VE ZDRAVOTNICTVÍ Rozhodující význam pro snížení hrozby přerušení provozu je cílené zlepšení odolnosti zdravotnického zařízení vůči možným rizikům. V této příručce jsou rozebrány hlavně události vzniklé z „jednoduchých“ příčin, které přerostly v krizové situace. V příloze jsou pak jako příklad doplněny k těmto situacím dotazníky, pomocí nichž lze stanovit připravenost nemocnice. Nelze však předpokládat, že jejich vyplnění je dostačující pro zajištění bezpečnosti, je nutno prověřit jejich úplnost a doplnit je dle situace v dané nemocnici.

Možná ohrožení zpracovaná v dotaznících v příloze Povodně mohou vyvolat ve zdravotnických zařízeních mimořádnou situaci, která může vést k jejich evakuaci. Zemětřesení není sice ve střední Evropě hrozbou spojenou s hromadnými ztrátami na životech, i zde však může vést k poškození budov a zařízení. Bouře mohou způsobit značné škody, důležité je zajistit hlavně střechy budov a dopravní cesty. Pandemie (zvl. chřipková) postihuje zdravotnictví dvojnásobně. Jednak hrozí (dle odhadu Institutu Roberta Kocha - RKI) při scénáři středně závažné epidemie s 30% nemocností v Německu až 13 mil. návštěv lékaře a 350 tisíc hospitalizací. Proto je tato hrozba v posledních letech předmětem pandemického plánování nejen ve zdravotnictví. Pandemické plánování není předmětem této příručky, podklady lze nalézt např. na stránkách RKI nebo na stránkách Zemského zdravotního úřadu ve Stuttgartu ( www.gesundheitsamt-bw.de ). Ohrožení kriminálním činem nebo teroristickým útokem může přímo či nepřímo ohrozit chod zdravotnických zařízení. Ohrožení je nutno zvážit specificky u každé nemocnice individuálně, také ve spolupráci s příslušnými úřady. v dotazníku jsou zmíněna možná ochranná opatření.

Redukce zranitelnosti snížením závislosti na základní infrastruktuře Kromě přípravy na možná ohrožení má zásadní význam snížení zranitelnosti při výpadku dodávek základních zdrojů. Pokud se budou možné příčiny výpadku funkce nemocnice systematicky omezovat a odstraňovat, odolnost zařízení se významně zvýší. Dále jsou shrnuty nejzávažnější situace tohoto druhu. V příloze jsou v příslušných dotaznících shrnuty podněty k těmto situacím, na které je třeba se zaměřit. Zajištění zásobování vodou je pro zdravotnické zařízení životně nutné. Pitná voda je definována jako veškerá voda, která je přímo nebo po úpravě vhodná k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů nebo k dalším účelům tj. omývání těla nebo předmětů, které jsou ve kontaktu s potravinami či (nikoli jen přechodně) s lidským tělem. Toto platí nehledě na původ vody a na způsob dodávky (vodovod, cisterny, lahve..). Definice je důležitá mj. proto, že bere ohled i na přenos infekce vdechnutím (např. legionella nebo atypické mykobakterie) nebo kontaktem.

Voda se ve zdravotnictví používá jako pitná voda, pro mytí vč. sprchování, pro přípravu a omývání nástrojů (např. endoskopy), přípravu roztoků (např. desinfekční prostředky), čistění ploch, čistění kontaktních čoček, protéz, příprava nápojů, čistění zubů. Proto musí být dodávána v předepsané kvalitě nepřetržitě a pod požadovaným tlakem. V případě katastrofy lze sice akceptovat nižší kvalitu vody (mírné překročení mezních hodnot Vyhlášky o pitné vodě), nesmí být ovšem zdraví škodlivá. V současné době však nelze odhadnout, jaké dopady by toto překročení mohlo mít při použití např. na ARO. Spotřeba vody v jednotlivých nemocnicích se může velmi lišit. Obvykle jde o 300 – 900 litrů/ lůžko a den. Velký vliv může mít i započítání kuchyně a prádelny.

Výpadek dodávek vody může mít různé příčiny: - nedostatek vody či nízký tlak ve vodovodním systému (přerušené vedení, porucha čerpadel) - znečistění mikroorganismy nebo chemikáliemi (lze využít jako spotřební např. pro WC).


http://www.gesundheitsamt-bw.de/


Příčiny výpadku dodávek vody mohou být externí nebo interní (tj. v areálu nemocnice). U interních příčin stojí za pozornost kontaminace vody bakteriemi, viry či houbami (zvláště jde o pseudonomas aeruginosa, legionella, acinetobacter aj.). Dle autorů z USA každý rok zaznamenají ve Spojených státech 1400 úmrtí na vodou přenosné nosokomiální pneumonie vlivem pseudomonas aerugiosa. Ke kontaminaci může dojít při chybně provedené instalaci, použitím nevhodných materiálů, zvýšením teploty studené vody značně nad 20ºC, u nepravidelně využívaných částí vodovodu se stojící vodou, při špatně provedených zkouškách těsnění, nedodržením předpisů při zavádění do provozu atd. Za kvalitu pitné vody v rámci nemocnice odpovídá nemocniční hygienik.

Při výpadku dodávek vody z externích příčin závisí reakce na situaci na prostorovém a časovém rozsahu události: V běžném provozu musí být dodávka vody zajištěna dodavatelem. Její přerušení např. kvůli poruše potrubí nepřesáhne obvykle několik hodin. Pokud by šlo o místní narušení kvality pitné vody, takže dodávaná voda by byla pouze spotřební kvality, obyvatelstvo by bylo upozorněno sdělovacími prostředky. Přechodné zásobování pak zajišťují hasiči a humanitární organizace např. pomocí cisteren. Je nutno zvážit, nakolik je toto řešení použitelné pro nemocnici. Při velkoplošném výpadku dodávek vody jsou v Německu pro obyvatelstvo k dispozici tisíce nouzových studní. Jejich údržba a testování kvality vody je stanoveno zákonem o zajištění zásobování vodou (WasSG). Kromě celostátního systému jsou k dispozici ještě studny v rámci jednotlivých spolkových zemí. V době zřizování systému (asi 1970) se předpokládalo využití zdravotnickými zařízeními v rozsahu 150 l/lůžko-den, z dnešního pohledu je to zcela nedostatečné. Zajištění zásobování elektřinou, nouzové generátory

Provoz nemocnice je v mnoha ohledech životně závislý na dodávkách elektřiny, fungování řady pracovišť naruší již drobné nepravidelnosti a výpadky sítě. Zásobování nemocnic elektřinou je řešeno v jednotlivých spolkových zemích zákony o nemocnicích a různými stavebními zákony. Přesto se ukazuje, že nouzové agregáty při výpadku proudu často neplní svou funkci dle předpokladů. Příčinou může být špatné dimenzování nouzového systému (jeho přetížení) nebo nekvalitně prováděná údržba. Předpisy ohledně náhradního zdroje proudu jsou pro nemocnice obsáhlejší než pro další typy zdravotnických zařízení, přestože i zde může být řada lidí závislá na spolehlivém zásobování elektřinou. Dokladem je zkušenost z rozsáhlého výpadku proudu v New Yorku v srpnu 2003, kdy nemocnice musely převzít péči o řadu pacientů z pečovatelských domů i z domácí péče. Zajištění zásobování důležitým zbožím a službami Fungování nemocnice závisí na zásobování léky a zdravotnickým materiálem, potravinami, na sterilizaci lékařských nástrojů, praní prádla a dalších službách. Také tyto dodávky a služby musí být prověřeny z hlediska analýzy rizik bez ohledu na to, zda jsou zajištěny interně či externě. Nemocniční lékárna je klíčovým prvkem nemocniční infrastruktury, jako kritický je třeba prověřit celý logistický řetězec dodávek léčiv a zdravotnického materiálu od výrobců až po jednotlivé nemocniční provozy. U léčiv a zdravotnického materiálu je třeba přihlédnout k jejich specifickým vlastnostem a zranitelnosti (úložná teplota, vlhkost ..), také množství uskladněných léčiv (14 dní) je třeba prověřit vzhledem k možným ohrožením nemocnice. Externí dodavatelé služeb (outsourcing) mohou znamenat v krizové situaci problém. Proto je třeba pro tyto situace stanovit podmínky a zajistit fungování těchto služeb (také z hlediska kontroly kvality). Je vhodné zajistit možnost předání dané služby jinému dodavateli během krátké lhůty. Podobně centralizování služeb pro několik zdravotnických zařízení může v případě dopravních problémů znamenat komplikace. Je proto vhodné zachovat si v areálu např. nouzový sklad se zbožím s delší trvanlivostí, aby byla nemocnici v mimořádné situaci delší dobu soběstačná.



Zajištění informační a komunikační techniky Informační technologie patří ke klíčovým strukturám zdravotnických zařízení. Řada nemocnic již pracuje s výhradně elektronickými záznamy o pacientech. Od zavedení zdravotní karty si politici a ekonomové slibovali značné úspory. Zajištění bezpečnosti těchto systémů se však stále více prodražuje. Současně by mělo být stanoveno, jaká je skutečná závislost na těchto systémech a zda při jejich výpadku nebo ztrátě dat může práce vůbec pokračovat. V těchto souvislostech je třeba uvažovat o zachování základních podkladů v papírové podobě a podobně pracovat s papírovými formuláři při hromadném příjmu pacientů, kdy by počítače třeba nebylo možné využít. Zajištění dostupnosti personálu Kvalifikovaný personál je ve zdravotnickém zařízení nejdůležitější komponentou, bez které je provoz nemožný. Proto je velmi důležité, aby při kterémkoliv ohrožení bylo možné zajistit nutný počet zaměstnanců na pracovišti. Tato problematika je řešena v plánech vyrozumění jako součást traumatologického plánu, v pandemických plánech atd.

PŘÍLOHA – DOTAZNÍKY A OPATŘENÍ PŘI JEDNOTLIVÝCH OHROŽENÍCH

Dotazník Povodně

Dotazník Zemětřesení

Dotazník Bouře

Dotazník Kriminální nebo teroristické jednání

Dotazník Zajištění zásobování vodou

Dotazník Zajištění zásobování elektrickým proudem

Dotazník Zajištění zásobování důležitým zbožím a službami (externí služby, logistika a doprava) Dotazník Zajištění informační a telekomunikační techniky


Documents

Ochrana kritické infrastruktury – management rizik v ... · Schutz Kritischer Infrastruktur – Risikomanagement im Krankenhaus BBK Bonn 2008 3 Ochrana kritické infrastruktury