OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

KARLOVY VARYAndrea Hofmanová P073170

OBSAH

  1.Úvod   1.1 Městská zeleň 1.2 Lázeňské lesy 1.3 Chránění živočichové

2. Odpady 2.1 Sběrné dvory

3. Pitná voda v Karlových Varech  4. Zdroje pro čerpání informací 

1. Úvod

Karlovy Vary mají zpracovaný místní Územní systém ekologické stability území, který je zapracován do Územního plánu. Celkem je na území města stanoveno 52 biokoridorů a 48 biocenter. Mezi nejvýznamnější biokoridory patří ty, které běží podél vodních toků.

Územní systém ekologické stability zajišťuje druhovou rozmanitost živočišných a rostlinných společenstev. Biokoridory představují migraci mezi jednotlivými biocentry ale ne vždy zajišťují biokoridory vhodné podmínky pro trvalou existenci. Velkým problémem je také vzhledem k expanzi silniční sítě zajištění možnosti migrace přes ně. K tomuto slouží speciálně budované nadchody a podchody, které je nutno doplnit vhodně zvoleným oplocením.

Největší stavbou v Karlových Varech v posledních letech co do rozsahu dotčených ploch bylo dokončení průtahu silnice R6. Bylo pro ní nutno pokácet řadu stromů a keřů. Jako náhrada bylo v rámci stavby vysazeno více než 9 500 stromů. Tato zeleň bude plnit funkci nejen estetickou, ale také praktickou: snižování prašnosti, snižování emisí…

Z dalších zvláště chráněných částí přírody je zde 11 památných stromů a dva významné krajinné prvky:

Vřesoviště u letiště rašelinné louky v Olšových Vratech

Ve městě se pak dále nalézají významné krajinné prvky: podzemní prameny, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Do režimu ochrany spadá přes 43 % území města.

Zvláštnímu režimu na území města podlého Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Do katastru města spadá 24 km.

 

1.1 Městská zeleň

Veřejná nelesní zeleň je spravována a udržována Správou lázeňských parků. Do údržby spadá sekání trávníků, výsadba letních záhonů, řez stromů, zalévání porostů, péče o sídlištní zeleň, obstarávání mobilní zeleně, je zajišťována též rekonstrukce parků a stezek. Je postaráno též o 60 dětských hřišť, fontánky, bazénky, pítka, lavičky, hřbitovy a kolumbárium.

  Významnou akcí byla revitalizace Sokolského

vrchu, byly obnoveny průhledy do okolní krajiny.

1.2 Lázeňské lesy

Na území Karlových Varů se nachází kolem 130 km promenádních cest a stezek, 40 lesních chat, srubů a altánů, kolem 450 laviček.

Lázeňské lesy pečují o chov ryb v revitalizovaných rybníčkách, budují ptačí budky – sýkorníky a rehkovníky, centrální krmítka pro zimní přikrmování ptáků.

 

1.3 Chránění živočichové

  Ropucha obecná Město Karlovy Vary je aktivně zapojeno do ochrany jarní

migrace žab. V průběhu měsíců března a dubna v ulici Křižíkova a u vodní nádrže Krach je zajišťován jejich bezproblémový přechod přes jízdní komunikace pomocí dopravního omezení a instalace pevných zábran.

  Českou republikou prochází severní a západní hranice

rozšíření sysla. Právě lokality na letišti v Karlových Varech a golfovém hřišti v Olšových Vratech jsou nejzápadnějším místem výskytu vůbec.

 

Mravenci rodu Formica Typické homolovité kupy mravenců Formica rufa a Formica

polyctena pokryté vykutanou hlínou, jehličím, úlomky větviček a listů tyčící se do výše jednoho metru, jsou domovem stovek tisíc mravenčích dělnic. Při stavbě hnízd, tvořených nadzemní částí – kupou a ještě rozsáhlejším podzemím, a jejich neustálým udržováním mravenčí dělnice přemístí značné množství půdy. Jejich přínos pro lesní půdu v tomto směru můžeme srovnat s výsledkem činnosti žížal. V současné době je v evidenci 44 kup mravenců. Na 16-ti z nich byly k ochraně hnízd vyrobeny speciální klece jako ukázkový případ můžeme zmínit pěší a cyklistickou stezku podél Svatošských skal na cestě z Karlových Varů do Lokte.

 

2. Odpady

Komunální odpad – podstatnou část tvoří odpad z domácností okolo 2/3, malou část odpad z údržby veřejných prostranství.

Veškerý komunální odpad je ukládán na zabezpečenou část skládky. Postupně narůstá množství separovaného odpadu a objemného komunálního odpadu shromážděného do velkoobjemových kontejnerů.

V letošním roce proběhne 6 vln svozů velkoobjemových kontejnérů,na 50 stanovištích území města, od 19.března do 23.října.

Velkoobjemové odpady se sbírají do přistavených 58 velkoobjemových kontejnerů, občané jsou s jejich rozmístěním v určitém termínu předem informováni.

Do velkoobjemových kontejnerů lze odložit:

komunální odpad, který pro své rozměry či hmotnost nelze odkládat do běžných sběrných nádob na směsný komunální odpad, a který není nebezpečným odpadem. Objemným odpadem jsou např. zbytky dřevěných obalů, koberce, starý nábytek

V Karlových Varech také proběhne dvoudenní mobilní sběr nebezpečných odpadů.

Po předložení občanského průkazu je možné předat následující nebezpečné odpady a vyřazené elektrozařízení: lednice, televizory, pračky, autobaterie, zářivky, léky, monočlánky, staré barvy, lepidla, oleje, olejové filtry, spotřební chemii, postřiky.

2.1 Sběrné dvory Jeden stojí na sídlišti Růžový vrch a druhý

je k dispozici v Rybářích. Oba dva jsou přístupné v sobotu a v

neděli. Poplatek za odložení odpadů se

nevyžaduje. Lidé se ovšem musí prokázat občanským průkazem, že jsou z Karlových Varů. U zpětného odběru, což se týká například ledniček a televizorů, musí být zařízení kompletní.

Ani přes dva sběrné dvory se však počet černých skládek v katastru města příliš nesnížil.

Přesto lidé často odkládají v lepším případě věci u popelnic v horším na nelegální skládku.

K nejvíce problematickým místům patří především okolí velkých aglomerací s garážemi. Nejčastěji se zde odhazují staré pneumatiky.

Původce černých skládek se navíc daří jen velmi těžko odhalit.

Ve sběrných dvorech se dá odložit

Na sběrný dvůr po předložení občanského průkazu lze odložit: boilery, zařízení s obsahem chlórfluóruhlovodíků, lepidla, barvy, rozpouštědla, kyseliny, hydroxidy, alkalické baterie, olověné akumulátory, pneumatiky, olejové filtry, brzdné kapaliny, znečištěné tkaniny, motorový (převodový) olej, vyřazený rozložený nábytek a jeho části, koberce, lina, podlahové krytiny. Maximálně 1 přívěsný vozík.

 

V rámci zpětného odběru lze na sběrný dvůr odevzdat:

televize, monitory, PC, tiskárny, kopírky, pračky, sporáky, vyřazené chladničky, zářivky, alkalické baterie, drobné elektrozařízení (mixér, vrtačka, mobilní telefon, el. hračky apod.)

  Sběrný dvůr není určen pro odkládání: stavební

sutě, střešní krytiny, oken, bytových jader (odpad vznikající při rekonstrukci bytu, domu, garáže apod.), odpadu ze zahrad (tráva, větve).

Odpad ze zahrad (tráva, listí): je možno bezúplatně odvést na kompostárnu ve Staré Roli v K.Varech.

3. Pitná voda v Karlových Varech

Území města Karlovy Vary je zásobováno vodou z vodárenské nádrže Stanovice na Lomnickém potoce.

Objem této přehradní nádrže je 22,5 mil. metrů krychlových.

Z této nádrže je voda odebíraná do úpravny vody v Březové.

Nádrž společně s přečerpací stanicí u Tepličky na Teplé zabezpečuje vyrovnaný odběr 492 l/s pro úpravnu.

Jde o velmi kvalitní přírodní zdroj ležící v ochranném vodním pásmu a nehrozí zde tedy nebezpečí průmyslového, zemědělského či urbanistického znečištění.

Dalšími vodními zdroji na území města byla drobná prameniště např. v Doubí a poblíž Golfového resortu u Kolové, s jejichž využitím se od roku 2000 již neuvažuje.

 

Úpravna vody Březová je největší úpravnou na Karlovarsku. Zásobuje pitnou vodou města Karlovy Vary, Chodov, Ostrov, Horní Slavkov, Nová Role a další obce napojené na Oblastní vodovod Karlovarska. Celkem je z tohoto vodovodu zásobováno 110 000 obyvatel. Celková délka zásobních řádů Oblastního vodovodu Karlovarska je v současnosti 520 km.

Úpravna vody Březová je v provozu od roku 1984. Od té doby prošla postupnou modernizací a dnes je prakticky plně automatizovaná a řízena průmyslovými automaty a počítačem. Obsluhu zajišťuje v nepřetržitém provozu pouze jeden pracovník.

Projektová kapacita úpravny je 650 l/s, současný výkon se pohybuje v rozmezí 240 – 260 l/s.

Kvalita pitné vody je pečlivě sledována během celého procesu úpravy a distribuce. Požadavky na nezávadnost a čistotu pitné vody jsou stanoveny hygienickými limity.  Tyto limity jsou upraveny platným prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny či určeny příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Krajská knihovna Karlovy Vary Prospekt: Úprava pitné vody

v Karlových Varech - v Březové . Životní prostředí města Karlovy Vary Agentura ochrany přírody a krajiny ČR