ÖTZI-MUŽ Z LEDOVCE Fakta-a-hypotézy

OTZI MU Z LEDOVCE FAKTA A HYPOTZY

___________________________________________________________________________

M. Doua Chomutov, leden - nor 2011 strnka 1

OTZI LEDOV MU

Pipomeme si zkladn fakta o ledovm mui :

Mumie byla nalezena maneli Erikou a Helmutem Simonovmi 19.9. 1991 v pl druh odpoledne; pi vysokohorsk te zpadn od vrcholu Similian na ledovci v Otztalskch Alpch u rakousko-italskch hranic ve vce 3191 m. ( Odtud tak pochz jeho jmno Otzi ).

( Pohled na alpsk vrcholy toto je msto, kde byl Otzi nalezen)

Nedaleko msta nlezu vede rakousko - italsk hranice. Pesnm menm bylo zjitno, e mumie leela nkolik destek metr (93m) za hranic - a to na italsk stran. Z tohoto dvodu byla mumie po vleklch rakousko-italskch soudnch sporech uznna jako majetek Itlie.

www.iceman.it

( Od roku 1998 je mumie vystavena v zemskm archeologickm muzeu v italskm mst Bozen Bolzano. Do dnenho dne ji vidly asi 3 miliony nvtvnk ).


___________________________________________________________________________


Manel Simonovi se pi te rozhodli sejt z hlavn trasy pochodu, kdy narazili na horn polovinu lidskho tla, vynvajcho z ledovho povrchu skaln prolkliny. Zpotku se domnvali, e jde o zmrzlho horolezce nebo vletnka. Tlo vyfotografovali a nlez ohlsili v blzk chat.

( Piblin takovto pohled se naskytl manelm Simonovm, kdy tlo nalezli )

Na msto se vypravili rakout zchrani. Byl to pro n bn ppad, toho roku ji sedm. Po hodin prce s cepnem a lyaskmi hlkami, kdy ponkud naruili lev bok tla, museli pro patn poas odejt. Rovn byl nalezen luk, ale ten byl pi vyproovn zlomen, podobn jako devn kostra torny.

S sebou zchrani odnesli kovovou sekyrku s toprkem. Podle n se domnvali, e me jt o horolezce, kter zemel zhruba ped 50 lety. V prbhu dalho vyproovn byla mumii bohuel tak zlomena ruka a odlomen pohlavn orgn, kter se navc pozdji n kde ztratil.

( Naruen lev bok mumie. Ze snmku je i patrn, e pohlavn orgn skuten chyb )


___________________________________________________________________________


Tet den snilo, objevili se dal turist a prvn novini. Zjistili tetovn na zdech, tlo toti leelo na prsou. tvrt den vyly prvn zprvy o "starm vlenkovi se svzanma nohama" a prvn fotografie. Teprve 23. 9. odpoledne se dostv sekera a tlo k odbornkm soudnho lkastv na univerzit v Innsbrucku. Dalm vzkumem se zabval hlavn profesor Konrad Spindler, kter je krom soudnho lkastv i graduovanm odbornkem v archeologii.

( Pi objevu mumie se pi vyproovacch pracch angaoval t horolezec R. Messner a jeho spolupracovnci )

( Podle sekyrky se zchrani nejdve domnvali, e pjde o ppad star zhruba 50 let )

( Pi vzkumnch pracch se pracovalo i v takovchto podmnkch )


___________________________________________________________________________


( Detailn zbr na vzkumn prce )

( Mumie tsn ped vyzvednutm )

( Patolog Rainer Henn z univerzity v rakouskm Innsbrucku pi transportu mumie )


___________________________________________________________________________


Vyprotn mumie mue - Otzi se stala pedmtem zkoumn prv na univerzit v Innsbrucku v Rakousku. Podrobnm vyetenm bylo zjitno, e se nejedn o novodob ppad. Bylo toti ureno, e mu il piblin v dob 3300 let ped nam letopotem. Celkov st je zhruba 5300 let. Je tedy vy, ne se odhaduje st egyptskch pyramid!

( Odbornci podrobn zkoumaj tlo. Prvoadm kolem je zjitn piny smrti )


___________________________________________________________________________


( Detailn zbry mumie. Pro zkoumn byl v posledn dob pouit tak potaov tomograf )


___________________________________________________________________________


Genetick testy prokzaly, e tzi byl v Alpch doma. Vyvrtily se tak spekulace, e je to mumie sebran v Egypt nebo dokonce v Jin Americe a zahraban do alpskho snhu a ledu njakm vtiplkem. ( dajn mla mumie vykazovat urit morfologick znaky typick pro jihoamerick indiny ) . K podobnm spekulacm toti svdlo zachovn celho tla pes propast tiscilet. Vdcm se tedy dostal do rukou lovk z doby mdn! Tlo se zachovalo dky velk shod nhod. Leelo toti v ternn prohlubni. Bylo tak chrnno proti velkmu tlaku ledu, kter by tlo za jinch okolnost roztrhal na kusy. Ledovec tedy tentokrte neniil, ale naopak, poslouil jako dokonal konzervan prosted. Mumie tak mohla zzran petrvat a do na doby! V poslednm tiscilet dochz k tn ledovc. V minulm stolet a zejmna pak v poslednch desetiletch se odtvn velmi zrychluje a tlo se postupn odhaluje. Existuje vak tak jet jedna teorie. Italsk vdec Alessandro Vanzetti z msk univerzity po ptiletm bdn na mst objevu v rychle tajcm ledovci, vyslovil domnnku, e mu byl zabit v boji, ale v ni nadmosk vce. Mrtvola byla poslze uloena v chladu a mumifikovna. O msce pozdji pak bylo tlo peneseno do horsk soutsky a zde uloeno i s pohebnmi pedmty. Tato hypotza by tak vysvtlovala, pro mnoh z nalezench zbran nebyly schopny pouit a pro vbec bylo u mumie nalezeno tolik vzcnch pedmt. Tyto pedmty by si toti za normlnch okolnost vtz souboje odnesl s sebou. Zrove by se tmto vysvtlilo, pro ml Otzi v aludku pyl z jarnch rostlin (Habrovec habrolist). (Dlouho se toti myslelo, e Otzi zemel na podzim. To podle pylu nalezenho na odvu). Naposledy tedy musel jst v dubnu. Kdeto tlo bylo do hor uloeno v srpnu nebo z. Podle Vanzettiho teorie v tu dobu tak roztl i snh, co by umonilo vstup a uloen tla vysoko v horch. Dnes je vak patrn, e jeho teorie m jist trhliny. Bylo toti zjitno, e mrtvola ped tm, ne byla mumifikovna, musela leet nkolik dn, mon i tdn ve vod! Teprve pozdji zamrzla v ledovci. A k tomu by pi clenm mumifikanm procesu asi sotva dolo. Navc je dnes v podstat prokzno, e mumie skuten vznikla pirozenou cestou, bez cizho zsahu a to v mst nlezu, tedy na ledovci.

( Nlez vyvolv pozdvin ve vdeckm svt a na mnoho let se stv vzcnm pedmtem nejrznjch vdeckch zkoumn )


___________________________________________________________________________


Nslednm zkoumnm bylo dle zjitno, e Otzi zemel piblin ve vku 46 a 47 let. Mil zhruba 165cm a vil nco pes 50kg. Velikost nohou ml 38. Mumie nyn v 15 kg. Analza kost a zub odhalila, e il nejspe v Jinm Tyrolsku, asi 65km od msta nlezu. Obsahovaly toti minerly typick pro pitnou vodu z tto oblasti - shoduj se vzorky pdy a vody z dol Valle Isarco (Eisacktal), kde zejm proil dtstv.

Jeho holenn kosti a klouby svd o dlouhch pochodech ve patnm ternu. Na tle bylo tak nalezeno tm 60 tetovn. Vpichy se nachzely hlavn podl ptee a v oblasti kloub a tak na hlav. Do drobnch ez v ki byl veten prach z devnho uhl. Dky tomuto tetovn je tak nktermi odbornky povaovn za amana nebo venho staeinu. Tetovn se nachzej jen nkolik milimetr od mst, kter dnes vyuv tradin nsk lebn metoda akupunktura. Nebylo vak prokzno, e se jedn pmo o tuto metodu len. Jinak by tato metoda byla asi o dva tisce let star, ne se veobecn povauje! Faktem vak je, e mu by tuto metodu lby nutn poteboval. Trpl toti pomrn silnou artrzou ( opoteben chrupavek a tuhnut kloub ). V t dob je toti vk 46 47 let povaovn za ctyhodn st .

( Tetovn tvoily ti a tyi rovnobn ry, na nkterch mstech byly kky )


___________________________________________________________________________


Hlavnm kolem lka bylo zjitn piny smrti Otziho. Podle pvodnch verz ml toti zemt v horch vyerpnm nebo umrznutm. Bylo vak zjitno, e zemel nsilnou smrt a to v boji proti pesile. Svj ivot vak nedal zadarmo! Na jeho tle byla nalezena rzn zrann. Bodn a ezn zrann, podlitiny, zlomeniny eber. Na zdech je velk podlitina zpsoben derem kyje nebo kamene. Pomrn vn bylo tak zrann na prav ruce. Nejspe se brnil toku dkou; ta mu rozzla zprst prav ruky. Peznutm lach dolo k poruen hybnosti nejmn dvou prst. Toto zrann utrpl nkolik dn ped svou smrt. Na svm odvu ml krev svch protivnk. Rozbor DNA uril, e krevn vzorky byly od ty rznch lid. Pozoruhodn vak je, e prokazateln vichni patili do stejnho kmene! Bojoval tak Otzi proti svm lidem? Teprve po mnoha letech (v roce 2007) dky pelivmu rentgenologickmu vyeten mumie nalzaj Dr. Egarter Vigl a Dr.Gostner zrann, kter se zd bt bezprostedn pinou smrti. Jedn se o pazourkov hrot pu. Byl objeven v levm rameni pod lopatkou. p peal tepnu u kln kosti. Lev pae je po tomto zrann v podstat neovladateln. Dochz k velk ztrt krve a po nkolika minutch k selhn srdce. (Otzi tedy elil nejmn dvma tokm. Ml vn porannou pravou ruku, nejspe od dky a ji zmnn zrann zpsoben pem).

( Tudy vnikl p do levho ramene Otziho ) ( Replika hrotu pu, kter byl v levm rameni. Nkolik let bylo toto zrann povaovno za hlavn pinu smrti ) Nkolik let plat tato verze Otziho smrti. Ale pak je nalezena dal mon pina! Pi podrobnm zkoumn hlavy tomografem se objevuje zlomenina leben kosti v oblasti levho spnku. Je natolik zvan, e je nyn s konenou platnost urena jako bezprostedn pina smrti Otziho. Zemel tedy na der tupm pedmtem do hlavy. S nejvt pravdpodobnost lo o kmen, ale mohl to bt i kyj. (Navc nejnovj metody prokzaly, e rna pem krvcela oproti pvodnmu konstatovn, jen krtce. K silnmu krvcen a nslednmu selhn srdce zejm tedy nedolo).

___________________________________


___________________________________________________________________________


Soubn se zjiovnm piny Otziho smrti se vdci tak zajmaj o dal detaily. Zkoumaj jeho celkov zdravotn stav, zjiuj mon choroby a tak m se ivil. Postupn vychz najevo, e prodlal v nedvn dob ti zvan choroby, trpl plavic a ml blechy. Tak byl nalezen stevn cizopasnk tenkohlavec bikov, kter musel zpsobovat velmi nepjemn bolesti. V dob nlezu neml pedn zuby a i celkov byly siln opotebovan. Pi rozboru aludku bylo vdci identifikovno na ticet druh pylu rznch rostlin. Pyl se do tla dostal s potravou. Pevldaly stromy ze smench les. Psmo lesa podle odbornk v tehdej dob dosahovalo asi o 500 metr ve ne dnes.

( Dnes se takov lesy vyskytuj v kraji Vinschgau a hlavn v dol Schnal )

Posledn Otziho potravou byla, podle rozbor, polvka z obilovin a maso z jelena a kozoroce. Dr. Rollo objevil tak zbytky nestrvenho jemene. Mohl to bt zkvaen npoj nebo lk. Je zde tak dal zhada, pro n se obtn hled vysvtlen. Vdci z univerzity ve skotskm Glasgow nalezli ve stevech sms esti druh mech! Musely bt toti sbrny zmrn, nebo rostou na rznch mstech. Hypotza, e Otzi byl vegetarin padla, kdy bylo objeveno tak maso jelena a kozoroce. Jeden z mech mohl slouit jako izolan materil, v nm uchovval jdlo. (Kousky tohoto mechu pak pozel s potravou). Jin druh mechu mohl vypt s vodou a dal druh mechu pouil na sv zrann, jak ukzaly pedchoz vzkumy. Zhadou tedy zstv, pro pozel jet dal ti druhy mech. Nejsou toti ani dobe straviteln, ani chutn. Tak nen znmo, e by mechy slouily jako livo. V minulosti se mechy pouvaly jako obalov materil, k izolaci a na oeten krvcejcch ran.

_____________________________ Vdci se tak velmi intenzivn snaili zrekonstruovat podobu Otziho. Jeho vzhled se v prbhu let nkolikrt zmnil. Vdy se uzpsobil novm zjitnm.

( Jedna z prvnch podobizen Otziho )


___________________________________________________________________________


( Zde jsou asi nejznmj vypodobnn Otziho. Vechny maj jeden spolen znak. Otzi je na nich v podstatn mladm vku, ne ve skutenosti byl. Napklad barva vlas se mn od uhlov ern, pes hndou a po edou )


___________________________________________________________________________


A potom pilo jaro roku 2011. Brati Adrie a Alfons Kennisovi jsou umlci z nizozemskho Arnhemu. Pomoc nejmodernjch kriminalistickch metod ( napklad CT lebky ), se jim podailo vytvoit novou, realistickou podobu Otziho. Pracovali na ni od kvtna roku 2010. Jednou z vraznch zmn na podobizn bude barva o. Doposud se toti vdci domnvali, e byly modr. Nyn se vak po novch rozborech fragment DNA klon k nzoru, e byl hndook. Jak se obma umlcm dlo zdailo? Erwin Brunner, fredaktor nmeck verze asopisu National Geographic, o podobizn ekl: Te se konen meme tzimu podvat do o a ke svmu divu pochopit, e byl skuten jeden z ns.

( Brati Alfons a Adrie Kennisovi se svm dlem )

( Otzi byl thl a lachovit; pohled do jeho vrsit tve. Hnd oi mu dodvaj dobrck vraz. Byl to dobrk i ve skutenosti? )


___________________________________________________________________________


Samostatnou kapitolou vzkumu byly zbytky odvu, kter se na tle naly. Mraven restaurtorsk prce nakonec pinesla sv plody.

( Peliv ruce restaurtor upravuj Otziho odv )

Spodn prdlo bedern rouka Otziho, byla z jemn kozinky. Na nohou ml koen nohavice leginy.

( Koen leginy ) ( Dal st odvu byl koen pl )


___________________________________________________________________________


( Vrchn odv tvoil kabt, seit z pestrch kousk koz ke; sahal mu a ke kolenm )

( Dalm vraznm kusem odvu byla pokrvka hlavy z ke medvda. Jevila znmky znanho opoteben )

( Velmi dleitou vbavou do hor byly zimn boty. Zhotoven jsou z ke jelena, podrky potom z ke medvd. Vycpny byly suchou travou )


___________________________________________________________________________


( Do neltostnch vysokohorskch podmnek ml Otzi jet jednu dleitou vbavu. Byl j dlouh pl, v podstat prun roho, upleten z rostlinnch vlken. Slouila jako ochrana proti vtru a snhu )

Vechny sti odvu byly seity pelivmi stehy pomoc zvecch lach. Odv byl naprosto funkn a pln dostaujc. Od odvu dnen doby se v podstat li pouze pouitm materilem.

______________________________

Velkm lkadlem pro vdce byly samozejm zbran, kter ml Otzi u sebe.

( Nejnpadnj zbran je mdn sekyra. V tehdej dob byla velmi drahou a cennou zleitost )

( Vzkumnky zaujalo, e na tehdej dobu byl zpsob zpracovn mdi ji na velmi vysok rovni )


___________________________________________________________________________


( Dal vznamnou zbran byl luk. Je dlouh 1,8 m, vyroben z tisovho deva. Stelba z nho byla velmi pesn a inn )

( Toul na py byl vyroben z jelenice. Obsahoval celkem 14 p ze deva kaliny. Pouze dva vak byly funkn; dalch 12 bylo nedokonench nemaj hroty ani stabilizan pera. Nesly ale stopy krve a to jak zvec, tak i lidsk. Musely bt opakovan pouvny ) O tom, e luk byl velmi kvalitn zbran svd krev, nalezen na pech. Dosahovala a 30 centimetr daleko od hrotu p. Musely tedy pronikat velmi hluboko do tla. Posledn Otziho zbran byla pazourkov dka.

( Vyhotovena byla velmi kvalitn. Stenka byla devn, mla i pochvu z rostlinnch vlken )


___________________________________________________________________________


Dal vbavu Otziho tvoily tyto pedmty:

( Opasek s pouzdrem, kter obsahovalo velmi zrun vyroben nstroje z pazourku. Bylo jich pomrn velk mnostv, co vedlo nkter vdce k domnnce, e s nimi mohl Otzi i obchodovat. U mumie byl nalezen i vek, kter obsahoval kousek pyritu a hubku pro rozdln ohn ) ( Rydlo. Pouval jej nejspe ke zhotovovn nstroj z pazourku )


___________________________________________________________________________


( Devn konstrukce, kter slouila jako vztuha Otziho batohu. Ten byl rovn vyroben z ke )

( S na chytn zajc )

( Ndobky z bezov kry. Nejspe byly pouvny k uchovn pokrm a vody )


___________________________________________________________________________


( Na krku ml Otzi kamenn amulet. Jist to bylo mocn kouzlo, kter jej mlo ochraovat ped zlmi duchy )

( Toto je velice zajmav st nlezu. Jedn se o plodnici choroe, kter roste na bzch bezovnk obecn. M antiseptick a antibiotick inky. Tak vyluuje toxick, halucinogenn olej. Ten je velmi inn proti stevnm parazitm. Jak vme, Otzi parazita prokazateln ml )

Zstv velkou otzkou, zda ml Otzi u sebe tuto houbu pouze nhodou nebo zda ji v t dob znali innost tto houby a pouvali ji zmrn.

( Troudnatec kopytovit Fomes fomentarius roste na kmenech listnatch strom, hlavn buk a bz. Jeho vlknit stedn st se dve pouvala jako hubka pro rozdln ohn. Otzi to nepochybn dokzal tak. Dnes se z jeho duniny v nkterch krajch vyrb stylov klobouky a kabelky, kter jsou velmi pevn a lehk. Svou strukturou pipomnaj semi )


___________________________________________________________________________


( Kvalitn pazourky, kter ml Otzi u sebe, byly podrobeny chemickmu rozboru.Ukzalo se, e pochzej nedalekho lomu v Jinm Tyrolsku ) Staly se tak jednm z dkaz, kter poslouil soudu k vyen rozhodnut, e se Otzi stv majetkem Itlie. Tsn po nlezu mumie se vdci tak zajmaj o Otziho pohlavn orgny. Ty se vak nenaly. Objevily se spekulace, e mohl bt vykastrovn. Jako pravdpodobnj se vak jev monost, e se vysuen pohlavn orgny ztratily pi komplikovanm dobvn tla z ledu. Italsk antropolog Franc Roll provd se svm tmem vzkum tziho mitochondriln DNA. Ukzalo se, e tzi patil k lidem s pomrn vzcnou variantou tto DNA. Je oznaovna jako haplotyp K . Ta se v Erop vyskytuje jen dce, ale v oblasti tztalskch Alp je hojnj. Nelze z toho vak mnoho usuzovat, protoe zastoupen rznch typ mitochondriln DNA se od tziho dob jist zmnilo. Zjitn abnormalita mitochondriln DNA se vak poj se siln zvenou pravdpodobnost naruen plodnosti u mu. Je toti pinou zpomalenho pohybu spermi. Nelze ale s jistotou tvrdit, e tzi nemohl mt dti, i kdy je to dost pravdpodobn. Ppadn neplodnost by pak mohla mt nepzniv vliv na jeho spoleensk postaven.

( Vzkum prokzal, e mitochondrie na biku Otziho spermi nepracovaly jak mly spermie byly ln. Zejm byl tedy neplodn.)

Mu z ledovce pat do genetick skupiny, kter je v Evrop pomrn bn. Genetici v n vak rozliuj ti podskupiny, kter se mezi sebou v detailech li. Ukzalo se, e tziho mitochondriln DNA se neshoduje ani s jednou z nich. Reprezentuje tvrtou, dosud nepopsanou podskupinu. Jeho mitochondriln DNA je tedy v dnen populaci bu extrmn vzcn, nebo u zcela vymizela. Na tom nen nic zvltnho, podobnch slepch vtv musela bt v djinch lidstva cel ada. "Alespo prozatm to znamen, e nikdo o sob neme tvrdit, e je tziho potomkem," k Franco Rollo.

____________________________

Otzi je dnes vystaven v zemskm muzeu archeologie v italskm Bolzanu. V ptm vstavnho slu lze spatit za sklennm oknkem 40 x 30 cm mumii lec v t poloze, v n byla nalezena. ( Jasn osvtlen by toti expontm nedlalo dobe ).


___________________________________________________________________________


Mumie je ve speciln chladc mstnosti, kde potae udruj konstantn teplotu 6C a vlhkost 98 %. To, co nvtvnk bn neuvid, je dispeink, kontrolujc vechny mon hodnoty tlak, teplotu, vlhkost nebo hmotnost mumie. Jakmile by se cokoli odchlilo od normlu spust se automaticky alarm. Pro vdeck ely je v zzem tak mal laborato. Psn opaten kvli uchovn mumie neumouj, aby ji mohla zblzka vidt ir veejnost. Ze stejnho dvodu nen mon ani to, aby tziho tlo neustle zkoumali odbornci. "Tmto projektem jsme chtli pomoci vdcm pi jejich bdn," uvedl Marco Samadelli, kter projekt inicioval. Dky strnkm vak pstup k obrzkm zskaj i ostatn zjemci. Zjemci o archeologii si mohou zblzka prohldnout mumii mue z ledovce tak na internetu. Lze zde shldnout fotografie celho tla a to do nemench detail. Tyto fotografie jsou vsledkem rozshlho projektu zamenho na kompletn dokumentaci tto uniktn mumie. Snmky jsou nov k vidn na adrese www.icemanphotoscan.eu. .Informace na webu jsou v anglitin, nmin a italtin. ( Podle agentury APA snmn trvalo 48 hodin, bhem nich vzniklo celkem 150 tisc snmk ).

( Nejslavnj mumie Evropy spov ve svm ledovm pbytku )

( Nvtvnkm muzea se naskytne na mumii pohled tmto oknkem )


___________________________________________________________________________


Vdci si dodnes lmou hlavu nad otzkou, kdo vlastn Otzi byl? Postupn byl povaovn za amana, tulka, psance, pastevce, hledae mdn rudy i jedince obtovanho bohm. Podle vzcn mdn sekyrky mohl bt tak nelnkem.

( Otziho pomnk v horskm dol jakmu ledovmu mui tedy vlastn pat ? )

_________________________________

ZAJMAVOSTI

po objevu mumie se hlsily eny, kter byly ochotn nechat se oplodnit Otziho spermiemi a donosit jeho dt. ( Natst se jeho pohlavn orgny nenaly ).

o tom, odkud ledov mu piel, se vyprv spousta anekdot. Jedna z nich k:

Ital to bt neme ml bronzovou sekerku, take pracoval. Nen to ani Rakuan vzkumy lebky ukzaly, e v n ml mozek. Ale el na ledovec v sandlech mus to tedy bt Nmec.


___________________________________________________________________________


tzi m i sv vno. V restauraci hotelu Oberraindlhof ve vesnice Raindl v dol Schnalstal mete dostat vno odrdy Pinot Noir ( takzvan tziho vno ), kter bylo uloeno opravdu ve vce, kde spoval.

Vina a majitel hotelu Franz Pratzner k, e vno zraje v otevench sudech

15 msc, ve sklep na horn stanici lanovky ( 3 212 m. n. m. ). Zraje tu toti nejrychleji, jeliko je zde nejni vlhkost vzduchu. Proto je hutn a siln.

tzi, v jeho dob se lid ivili obilninami, trnkami, planmi jablky a houbami, ale tak zvinou, toto vno nemohl znt. Rozhodn by se za to, e nese jeho jmno, stydt nemusel

( Je libo lahvinku Otziho vneka? )

Pro svou krsu mete tak pout kosmetiku z ledovce Minerly zskan z ledovce Val Senales v italskch Alpch, kde byla v roce 1991

objevena slavn mumie tziho, slou jako zklad pro novou adu kosmetickch vrobk nazvanou Glacisse

Kosmetick ada devti produkt, mezi nimi je tonizujc tlov mlko a minerln voda ve spreji, posiluje imunitn systm pleti a hydratuje ji

Kosmetiku vyrb firma Cluster Alpine Wellbeing

"Pi vletu na ledovec jsem si poviml velmi jemnho psku," ekl agentue AFP Paul Guner, jen kosmetiku vyvinul. Psek dal na rozbor, kter ukzal, e obsahuje svor, nerost nalzajc se pod ledovcem Val Senales. ( Ji v roce 1864, kdy jet psek nebyl analyzovn, popsal lka z Merana Goerg Goetsch terapeutick inky ledovce pi lb jinak nevylitelnch nemoc ).


___________________________________________________________________________


Znm hollywoodsk herec Brad Pitt si nechal na pedlokt vytetovat stejn

obrazce, jak ml jihotyrolsk Iceman. Meme jen spekulovat o tom, zda m tetovn slouit tak k lebnm elm a potlaovat artritick bolesti, nebo tm jen chtl okouzlit svou partnerku Angelinu Jolie, filmovou archeoloku Laru Croft.

Vyzkouejte Otziho obuv

Doktor Petr Hlavek a jeho kolega Vdav Grek, z technologick laboratoe na

Univerzit Tome Bati ve Zln vyrobili repliku bot, kter nosil Otzi

pi vrob pouili vaen jtra a prase mozky. Boty jsou z teletiny, medvd ke, jelenice,sena a zvecho tuku.

na vrobku pracovali nkolik let. Pot je nabdli k vyzkouen nkolika pikovm

km horolezcm, aby je vyzkoueli v ternu.

boty byly vysoce ocenny. Jeden esk podnik, zabvajc se vrobou obuvi dokonce podal Dr. Hlavka o povolen k jejich vrob.

Dr. Hlavek sm k: Mt obut tyto boty je jako chodit bos, a dokonce lep. Jsou velmi pohodln... jejich vzhled nen pli atraktivn, ale z technickho hlediska jsou velmi pevn a chrn chodidla uivatele ped hrubm povrchem zem, ped extrmnmi teplotami a vlhkost, neklouou a vydr dobe i nrazy. Budeme ovem musit najt nhradu za medvd ki, kter se tko seene, jinak nevidm dn problmy s vrobou ve velkm.

Poznmka ( V textu byly pouity informace z voln pstupnch webovch strnek ) POSLEDN NOVINKY: Mlad Fronta Dnes ( 28.2.2012): Pravk mu tzi nesnesl mln cukr a ml problmy s krevnm obhem. Vdci konen peetli jeho genetickou vbavu a mimo choroby odhalili i jeho souasn pbuzn.

Dal z ady zvr podrobnho zkoumn tziho organismu vdci zveejnili pot, co poprv kompletn peetli, a sten i rozlutili, genetickou vbavu mumie z doby ledov. Mimo jin tak zjistili, e ledovcov mu ml "pbuzn" na Korsice a Sardinii.

Vdci v tziho DNA narazili na dkazy chorob, kter bychom dnes zaadili mezi civilizan, a u se to tk alergie na mln cukr nebo problm s krevnm obhem. "Pi snaze usadit se, obdlvat pdu a chovat dobytek pro nj asi muselo bt tk, e nesnesl mlko," politoval mue ijcho ped 5 300 lety Carsten Pusch, jeho tm provdl vlastn genetickou analzu na univerzit v nmeckm Tbingenu.


___________________________________________________________________________


Zatm by ale bylo pedasn init obecn zvry o genetick podmnnosti tchto nemoc, zdraznil vdeck tm v ele s Albertem Zinkem ze severoitalskho Bolzana. Vsledky vzkumu byly zveejnny v asopise Nature Communications.

Prvn vsledky analzy DNA tziho vdci zveejnili u loni na podzim. Tehdy zjistili, e tzi ml hnd oi i vlasy. Dal analzy u nj odhalily celou adu nemoc.

Tun strava, kouen a nedostatek pohybu?

Krom jinho se nyn vdcm podailo urit pinu tziho kornatn tepen, o nm vdli u dve. Dnes tuto nemoc zpsobuje pedevm tun strava, kouen a nedostatek pohybu. Nic z toho ale v mlad dob kamenn nepichzelo v vahu. tzi vykazuje genetick predispozice ke kornatn. "Ukazuje to, e onemocnn kardiovaskulrnho systmu rozhodn nejsou civilizan chorobou," konstatoval nyn Zink.

Rovn pi hledn tziho pbuznch byl tyicetilenn vdeck tm spn. Nael je a na italsk Sardinii a francouzsk Korsice, akoli samotn tzi podle dvjch zkoumn nikdy neopustil alpsk region. "Pravdpodobn maj obyvatel tchto ostrov a tzi spolen pedky," konstatoval Pusch.

asopis 21.stolet .1. Leden 2012 . V lnku o Otzim se uvd, e utrpl zrann levho oka. Mohlo bt zpsobeno ostrm pedmtem nebo pdem!


___________________________________________________________________________


CO CI ZV REM? Podle mho nzoru je v celm Otziho pbhu pli mnoho nhod najednou :

1. nhodou Otzi umr vysoko v horch na ledovci 2. nhodou je to v ternn prohlubni 3. nhodou nen jeho tlo odneseno a pohbeno jinde 4. nhodou tlo nezetl 5. nhodou jej ani neseerou mrchorouti 6. nhodou se z tla stane pirozen mumie 7. nhodou tlo ledovec neroztrh 8. nhodou tlo ledovec zakonzervuje na cel tiscilet 9. nhodou ledovec zan odtvat 10. nhodou jdou v tu pravou chvli manel Simonovi na vysokohorskou tru 11. nhodou sejdou z vytyen trasy 12. nhodou nalzaj mumifikovan tlo

NETO SE VM Z TCH NHOD HLAVA . ?

MAGICK SLA

1991991 1/212011 1/212012

( Nlez Otziho tla, zatek mch proitk, pedpokldan datum usmen Otziho ducha ) Podrobnosti se dozvte v dalm textu


___________________________________________________________________________


Fotografie a ilustrace jsou v majetku bolzanskho muzea. Na jejich pouit v tto publikaci bylo vystaveno piloen povolen.

Documents

ÖTZI-MUŽ Z LEDOVCE Fakta-a-hypotézy