Published on Eurydice (https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice)

Vzdělávací systém

Péče o děti raného věku je zajišťována dětskými skupinami a zařízeními pro péči o děti do tří let,která spadají do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu.

Vzdělávání od předškolního až po vysokoškolské spadá do resortu Ministerstva školství, mládeže atělovýchovy. Organizace a správa na nižších vzdělávacích úrovních a na úrovni vysokoškolské je všakodlišná, je také ošetřena dvěma různými zákony:

Školský zákon se vztahuje na tyto druhy škol: mateřské školy, základní školy, střední školy,konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právemstátní jazykové zkoušky. Školy poskytují definovaný stupeň vzdělání, a to s výjimkou mateřských,základních uměleckých a jazykových škol. Školský zákon dále vymezuje působení školských zařízení,která poskytují služby a vzdělávání podporující nebo doplňující vzdělávání poskytované školami, popř.zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně ochrannou péči. Školská zařízení se člení na:školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školníhostravován, školská účelová zařízení, školská poradenská zařízení, zařízení pro další vzdělávánípedagogických pracovníků, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a propreventivně výchovnou péči.

Zákon o vysokých školách se vztahuje na vysoké školy, a to jak na jejich studijní programy, tak naceloživotní vzdělávání na vysokých školách.

Další vzdělávání a odborná příprava dospělých se uskutečňuje v oblasti všeobecného,odborného i občanského a zájmového vzdělávání. Poskytují ho různé subjekty včetně škol.

Péče o děti raného věku – dětská skupina a zařízení pro péči o děti do 3 let

Jedním z typů zařízení pro malé děti je dětská skupina, která se řídí samostatným zákonem.Poskytuje péči a výchovu dětem od 1 roku do zahájení povinné školní docházky (tedy do 6/7let), děti starší 5 let ji však navštěvují jen výjimečně, neboť pro ně platí povinné předškolní vzdělávání.Služba je poskytována na nekomerčním základě, zřizovat je mohou buď firmy pro své zaměstnance,anebo veřejné a neziskové subjekty.

Další zařízení fungují na základě živnosti Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu podleživnostenského zákona. Péči lze poskytovat dětem již od narození, a to individuálně, anebo vzařízeních (dále "zařízení pro péči o děti do 3 let"). Poskytovatelem služeb jsou předevšímsoukromé subjekty, mohou jimi však být i veřejné subjekty, jako např. různá centra sociálních služebzřizovaná městskými částmi či obcemi.

Děti od dvou let mohou také navštěvovat mateřské školy, které poskytují předškolní vzdělávání(viz níže).

Podrobnosti o péči o děti raného věku – viz kapitola 4 Vzdělávání a péče v raném dětství [1].

Předškolní vzdělávání – mateřská škola

Předškolní vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání (řadí se na úroveň ISCED 020), ale vytváří základnípředpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí předvstupem do základního vzdělávání.

Uskutečňuje se především v mateřské škole, která je určena dětem ve věku od 2 do 6 let. Odškolního roku následujícího po dovršení 3 let musí obec dětem v mateřské škole zajistit místo.

Od školního roku následujícího po dovršení 5 let věku dítěte je předškolní vzdělávání povinné abezplatné. Kromě mateřské školy lze povinné vzdělávání plnit i v níže uvedených třídách, příp.individuálně či v zahraniční škole.

Předškolní vzdělávání probíhá také v přípravných třídách základních škol a ve třídách přípravnéhostupně základní školy speciální. První jsou určené dětem v posledním předškolním roce (od 5 let), ukterých je předpoklad, že vyrovnají jejich vývoj, přednostně pak dětem s odkladem povinné školnídocházky (6leté). Druhé jsou určené dětem s těžšími stupni mentálního postižení (od 4 let).

Podrobnosti o péči o děti raného věku – viz kapitola 4 Vzdělávání a péče v raném dětství [1].

Základní vzdělávání – základní škola

Délka základního vzdělávání činí 9 let a je totožná s délkou povinné školní docházky. Poskytují jepředevším základní školy, které se člení se na pětiletý první stupeň (primární vzdělávání, ISCED100) a čtyřletý druhý stupeň (nižší sekundární vzdělávání, ISCED 244). Žáci na prvním stupni jsouobvykle ve věku od 6 do 11 let a na druhém stupni ve věku od 11 do 15 let.

Po absolvování prvního stupně žáci automaticky vstupují na stupeň druhý. Po úspěšném ukončení 5.ročníku mohou také být přijati na osmileté gymnázium či do osmileté konzervatoře, poúspěšném ukončení 7. ročníku na šestileté gymnázium, kde pokračují v základním vzdělávání, resp.plnění povinné školní docházky. Ze všech žáků, kteří úspěšně ukončili základní vzdělání roce 2019/20,bylo 12,2 % na víceletých gymnáziích a pouze 0,1 % na osmileté konzervatoři.

Absolvováním základního vzdělávání žák dosáhne stupně "základní vzdělání" (ISCED 244). Pouzepokud žák absolvuje základní školu speciální, určenou žákům se středně těžkým či těžkým mentálnímpostižením (viz Oddělené speciální vzdělávání [2] v kapitole 12), či obdobný program na běžnézákladní škole, dosahuje stupně "základy vzdělání" (rovněž ISCED 244).

Podrobnosti o základním vzdělávání viz v kapitole 5 Základní vzdělávání (Integrované primární a nižšísekundární vzdělávání [3]) [3].

Většina žáků po splnění 9 let povinné školní docházky (příp. po získání základního vzdělání v kratšídobě) vstupuje na střední školu, příp. konzervatoř, jen přibližně 2,5 % ve vzdělávání nepokračuje.(Data za 2019/20, zdroj: infoabsolvent.cz [4].)

Vzdělávání ve středních školách

Střední školy poskytují vyšší sekundární vzdělávání (ISCED 3), některé školy mohou poskytovat i nižšísekundární vzdělávání (ISCED 253 či 244).

Dosažené vzdělání může mít – v závislosti na příslušném vzdělávacím programu – tři stupně:

Střední vzdělání, dosahované po 1–2 letech vzdělávání v oborech, které neposkytují výučnía.list (ISCED 353), včetně oborů praktická škola pro žáky s těžším mentálním postižením (ISCED253). Tohoto vzdělání se dosahuje jen v omezeném počtu oborů.

Střední vzdělání s výučním listem, dosahované po 2–3 letech vzdělávání v odbornýchb.oborech (ISCED 353). Pestrá nabídka oborů zahrnuje kromě běžných obory také oborypřizpůsobené žákům s nedokončeným základním vzděláním či s lehkým mentálním postižením.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou, dosahované po 4 letech, příp. po 6 či 8 letechc.vzdělávání. Většina oborů je odborně zaměřená (ISCED 354), v některých z nich probíhá iodborný výcvik. Obory považované v rámci mezinárodní klasifikace za všeobecné (ISCED 344)zahrnují především obory čtyřletých, šestiletých a osmiletých gymnázií a dále obory lyceí, kterémají i odbornou složku. Víceletá gymnázia poskytují i nižší sekundární úroveň – ISCED 244.Vysvědčení o maturitní zkoušce opravňuje ucházet se o přijetí k terciárnímu (vyššímuodbornému nebo vysokoškolskému) vzdělávání. V některých oborech středního vzdělání smaturitní zkouškou mají žáci možnost získat souběžně i střední vzdělání s výučním listem.

Školy mohou nabízet kromě denního také další formy vzdělávání – večerní, dálkovou, distanční čikombinovanou. Vzdělávání ve všech formách je rovnocenné.

Nařízení vlády stanovuje přibližně 290 oborů různého stupně středoškolského vzdělání, členěných do31 skupin dle zaměření (podrobněji viz Tvorba soustavy oborů a vzdělávacích dokumentů [5]).Struktura typů studia umožňuje buď změnu, nebo rozšíření původně zvolené vzdělávací cesty. Nejvícežáků je přijato do odborných oborů s maturitní zkouškou (43,2 %), následují žáci s výučním listem(30,0 %), žáci gymnázií (22,1 %), žáci lyceí (3,81 %) a žáci oborů středního vzdělání (0,9 %). (Jde ožáky nově přijaté do denní formy vzdělávání v roce 2019/20. Data za 2019/20. Zdroj:infoabsolvent.cz.)

Všechny střední školy mohou poskytovat vzdělání na kterémkoli z uvedených stupňů, pokud majíobory vzdělání příslušné úrovně registrovány ve školském rejstříku [6]. Školský zákon zmiňuje tři typystředních škol, které však nejsou definovány. Vycházejí z dřívější jasně vymezené vzdělávacístruktury: gymnázia, poskytující všeobecné obory, střední odborné školy, poskytující odbornématuritní obory, střední odborná učiliště, poskytující obory s výučním listem a maturitní obory sodborným výcvikem. Řada škol však realizuje obory více stupňů nebo směrů zároveň, a nelze u nichtedy toto členění uplatnit.

Pro žáky, kteří již dosáhli středního vzdělání s výučním listem či s maturitní zkouškou a chtějí získatdalší kvalifikaci, organizují střední školy následující tři typy studia:

Nástavbové studium (ISCED 354) je určeno uchazečům, kteří jsou absolventy tříletých oborůa.s výučním listem (ISCED 353) a chtějí si doplnit střední vzdělání s maturitní zkouškou. Studiumje dvouleté a je ukončeno maturitní zkouškou. Obvykle do něj nastupují žáci bezprostředně poukončení předchozího vzdělávání. Jejich vzdělávací dráha na střední škole je tak de factopětiletá (tříletý učební obor a dvouletý nástavbový obor) a na jejím konci mají žáci střednívzdělání s výučním listem i s maturitní zkouškou.

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 353)b.poskytuje vzdělání absolventům oborů s maturitní zkouškou (ISCED 344 či 354) i oborů svýučním listem (ISCED 353), kteří chtějí získat další kvalifikaci. Studium trvá jeden až dva roky aje ukončeno závěrečnou zkouškou.

Zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 354) sec.pořádá pro absolventy oborů s maturitní zkouškou (ISCED 344 či 354), kteří chtějí získat dalšíkvalifikaci. Studium je jedno- až dvouleté a je ukončeno maturitní zkouškou.

Pro nástavbové studium existují samostatné obory. Zkrácené studium mohou realizovat školy, kterémají v rejstříku zapsán daný obor v běžné délce (toto studium není zobrazeno výše v diagramu).Studium se realizuje v různých formách vzdělávání (viz výše).

Podrobnosti o vzdělávání ve středních školách viz v kapitole 6 Vyšší sekundární vzdělávání apostsekundární neterciární vzdělávání [7].

Vzdělávání v konzervatoři

Konzervatoře poskytují v šestiletém nebo osmiletém programu všeobecné a odborné vzdělávání voborech hudba, tanec, zpěv a hudebně dramatické umění a připravují pro výkon uměleckých aumělecko-pedagogických činností. Obor tanec je osmiletý a žáci do něj vstupují po 5. ročníkuzákladní školy (zahrnuje čtyři roky nižšího sekundárního, dva roky vyššího sekundárního a dva rokyterciárního vzdělávání). Ostatní obory jsou šestileté, žáci do nich vstupují po ukončení povinné školnídocházky, resp. po dosažení základního vzdělání (zahrnují čtyři roky vyššího sekundárního a dva rokyterciárního vzdělávání). Studium je zpravidla ukončeno absolutoriem v konzervatoři, žáci získávajívyšší odborné vzdělání v konzervatoři (ISCED 554). Mohou vzdělávání ukončit i maturitní zkouškou(ISCED 354), která je předpokladem pro studium ve všech oborech terciárního vzdělávání. Absolventis vyšším odborným vzdělání bez maturitní zkoušky mohou být přijati jen do uměleckých programůvysokých škol (viz dále).

Podrobnosti o vzdělávání v konzervatoři – vizOrganizace vzdělávání v konzervatoři (Uměleckévzdělávání) [8] v kapitole 6.

Přestože vyšší sekundární vzdělávání (na střední škole, resp. konzervatoři) není povinné, dosahujevzdělání této úrovně většina populace. (Podle údajů OECD mělo v roce 2018 93 % populace ve věku25 až 34 let alespoň vyšší sekundární vzdělání – ISCED 3.) Vzhledem k výrazné převaze odbornýchškol nad školami všeobecně zaměřenými získává významná většina žáků již na této úrovni odbornoukvalifikaci uznávanou trhem práce. Absolventi oborů s maturitní zkouškou mohou pokračovat vestudiu na terciární úrovni – na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. Činí tak většina z nich (vroce 2017/18 pokračovalo ve vzdělávání na terciární úrovni 73,4 % absolventů – 66,8 % na vysokýchškolách, 6,6 % na vyšších odborných školách).

Vyšší odborné vzdělávání – vyšší odborné školy

Vyšší odborné školy připravují absolventy středního vzdělávání s maturitní zkouškou (ISCED 344 nebo354) pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností. Poskytují vyšší odborné vzdělání v délce3 až 3,5 roku (ISCED 655), které se řadí se na terciární úroveň vzdělávání. Vzdělávání se ukončujeabsolutoriem, absolventi získávají stupeň vyšší odborné vzdělání. Při přijímání do vysokoškolskéhostudijního programu mohou vysoké školy absolventům či studentům vyšších odborných škol stanovitodlišné podmínky pro přijetí, mohou jim také uznat některé části studia.

Podrobnosti viz Vyšší odborné vzdělávání [9] v kapitole 7.

Vysokoškolské studium – vysoké školy

Vysoké školy poskytují vzdělávání ve třech typech studijních programů: bakalářském (ISCED 645),magisterském (ISCED 746 nebo 747) a doktorském (ISCED 844). Umožňují také získávat, rozšiřovat,prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury v rámci programůceloživotního vzdělávání.

Bakalářský studijní program je zaměřen k přípravě na výkon povolání a k magisterskému1.studiu. Standardní doba studia je nejméně 3 a nejvýše 4 roky. Minimálním vstupnímpožadavkem je střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344 nebo 354). (Ke studiu v oblastiumění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři (ISCED554). Dále také uchazeči, kteří nedosáhli ani jednoho z těchto stupňů, podmínkou pro udělenívysokoškolského titulu však je, že si vzdělání doplní.)

Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických a praktických poznatků2.založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejichaplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. V oblasti umění je zaměřen na náročnouuměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský;standardní doba studia je nejméně 1 a nejvýše 3 roky. Minimální vstupní požadavky jsoustejné jako v bakalářském studijním programu. Nezbytným vstupním předpokladem je dáleukončení studia v kterémkoliv typu vysokoškolského studijního programu. Vysoká škola můžestanovit též požadavek na příbuznost přechozího studijního programu či počet kreditů získanýchve vybraných typech předmětů. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu,nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský (tzv. dlouhé či nestrukturovanémagisterské studijní programy). V tomto případě je minimálním vstupním požadavkemstřední vzdělání s maturitní zkouškou a standardní doba studia je nejméně 4 a nejvýše 6 roků(standardní doba je v převážné většině 5 let, v případě studijních programů všeobecnélékařství, veterinární lékařství, stomatologie, farmakologie, výtvarného umění a architekturyobvykle 6 let).

Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v3.oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.Navazuje na program magisterský, standardní doba studia je nejméně 3 a nejvýše 4 roky.

Studium všech tří typů lze absolvovat formou prezenčního studia nebo studia distančního či vjejich kombinaci. Dosažené vzdělání je ve všech třech formách rovnocenné.

Pro vysoké školy vysokoškolský zákon stavuje 37 oblastí vzdělávání, které jsou blíže vymezenynařízením vlády. Školy pak buď získávají akreditaci k uskutečňování jimi vytvořeného studijníhoprogramu v rámci určité oblasti (oblastí), anebo získávají tzv. institucionální akreditaci pro celouoblast(i) a vytvořené studijní programy pak již nepodléhají samostatné akreditaci.

Podrobnosti o studijních programech vysokých škol viz v kapitole 7 Terciární vzdělávání [10].

Kromě studijních programů může vysoká škola poskytovat také programy celoživotní vzdělávání –viz níže Další vzdělávání a odborná příprava dospělých.

Umělecké a jazykové vzdělávání

Následující dva druhy škol poskytují vzdělávání jen v oblasti označené názvem školy, a to ve volnémčase žáků, zpravidla paralelně se vzděláváním nabývaným v jiných druzích škol. Mohou organizovat ivzdělávání dospělých.

Základní umělecké školy poskytují základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravujípro vzdělávání ve středních školách, v konzervatořích, popř. na vysokých školách uměleckého nebopedagogického zaměření; jejich absolvování však není podmínkou pro přijetí. Organizují strukturovanéstudium převážně pro žáky základních, popř. středních škol (přípravné, základní dvoustupňové arozšířené), ale mohou organizovat i studium pro dospělé. (Podrobnosti viz Organizační varianty,alternativní struktury [11] v kapitole 5.)

Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky poskytují vzdělávání v cizích jazycích podleškolského zákona. Nabízejí kurzy různé úrovně a zaměření, vzdělávání může být ukončeno státníjazykovou zkouškou. (Podrobnosti – viz Jazykové vzdělávání [12] v kapitole 8.) Tyto školy mohouposkytovat také tzv. pomaturitní studium (viz níže).

Další vzdělávání a odborná příprava dospělých

Další vzdělávání a odbornou přípravu dospělých nabízejí školy, školská zařízení, zaměstnavatelé,orgány veřejné správy a samosprávy a jejich vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace ikomerční subjekty.

Osoby, které nezískaly základní vzdělání (ISCED 244) během povinné školní docházky, mají možnost sije doplnit v kurzech pro získání základního vzdělání, organizovaných základními a střednímiškolami.

Dospělí, kteří nezískali některý ze středoškolských stupňů vzdělání (ISCED 3), se mohou vzdělávat vběžných programech středních škol, ať již v denní nebo v jiné formě vzdělávání.

Úspěšní absolventi středních škol si mohou zvýšit nebo rozšířit kvalifikaci nástavbovým (ISCED 353)nebo zkráceným studiem (ISCED 353 či 354), organizovaným středními školami, v denní nebo v jinéformě vzdělávání – viz výše.

Dospělí zájemci se mohou vzdělávat také v základních uměleckých a jazykových školách – vizvýše.

Pro absolventy středních škol je dále organizováno i pomaturitní studium v jednoletých kurzechcizích jazyků s denní výukou (tzv. pomaturitní studium), uskutečňovaných právnickými a fyzickýmiosobami uvedenými v příloze k vyhlášce o dalším studiu. Studium má charakter postsekundárníhovzdělávání (ISCED 454). Při splnění daných podmínek je účastníkům přiznán status studenta.

Vysoké školy mohou v rámci své vzdělávací činnosti poskytovat programy celoživotníhovzdělávání, orientované na výkon povolání nebo zájmově. Studium v programech celoživotníhovzdělávání má charakter postsekundárního vzdělávání (ISCED 444), účastníci však nemají statusstudenta.

Některé vysoké školy, fakulty přijímají v rámci programů celoživotního vzdělávání uchazeče, kteříprospěli u přijímací zkoušky, avšak z kapacitních důvodů nebyli přijati do běžného studia (tzv. "nultéročníky"). Tito uchazeči tak mohou absolvovat předměty podle studijního plánu pro první ročníkřádného studia v akreditovaném programu, a pokud splní všechny předepsané studijní povinnosti, jejim v rámci přijímacího řízení pro následující akademický rok prominuta přijímací zkouška a stávají se

tak studenty řádného studia.

Některé vysoké školy i komerční vzdělávací agentury nabízejí uchazečům, kteří nebyli přijati kvysokoškolskému studiu, též přípravné kurzy k přijímacím zkouškám z mnoha oborů a v různémrozsahu

Pro absolventy všech typů škol, kteří nenalezli uplatnění na trhu práce, jsou určeny rekvalifikace vrůzných oblastech pro konkrétní povolání nebo tzv. nespecifické rekvalifikace, zaměřené na přípravuuchazeče o zaměstnání tak, aby se zvýšila jeho zaměstnatelnost na trhu práce. Kurzy bývajízaměřeny na počítačovou uživatelskou gramotnost, management, marketing, účetnictví,bankovnictví, systém práce s lidmi a přípravu na soukromé podnikání v kombinaci s intenzivníjazykovou přípravou.

Viz také kapitola 8 Vzdělávání a odborná příprava dospělých [13].

Školská zařízení

Školská zařízení poskytují služby a vzdělávání podporující nebo doplňující vzdělávání poskytovanéškolami, popř. zajišťují ústavní a ochrannou výchovu nebo preventivně ochrannou péči.

Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků kromě tohoto vzdělávání poskytujíškolám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení adále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinacipodpůrných činností pro školy a školská zařízení, koordinaci rozvojových programů a dalších akcí.(Blíže viz Další vzdělávání pedagogických pracovníků pro předškolní a školní vzdělávání [14] v kapitole9.)

Školská poradenská zařízení zajišťují pro děti, žáky a studenty a jejich zákonné zástupce, pro školya školská zařízení informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, poskytují odbornéspeciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči anapomáhají při volbě vhodného vzdělávání dětí, žáků nebo studentů a přípravy na budoucí povolání.Školská poradenská zařízení spolupracují s orgány sociálně-právní ochrany dětí a s orgány péče omládež a rodinu, s poskytovateli zdravotních služeb, popřípadě s dalšími orgány a institucemi. Členíse na pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra a střediskavýchovné péče. (Blíže viz Poradenství v předškolním a školním vzdělávání [15] v kapitole 12.)

Mezi školská výchovná a ubytovací zařízení patří domovy mládeže (pro žáky středních škol astudenty vyšších odborných škol) a internáty (pro děti a žáky škol samostatně zřízených pro osobyse zdravotním postižením). Obě tyto instituce zajišťují celodenní výchovu, ubytování a stravování,popřípadě vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování. Třetí institucí jsou školyv přírodě, které zajišťují krátkodobé zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředíbez přerušení vzdělávání.

Školská zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťují podle účelu, k němuž byla zřízena, výchovné,vzdělávací, zájmové, popřípadě tematické rekreační akce, zajišťují osvětovou činnost pro žáky,studenty a pedagogické pracovníky, popřípadě i další osoby. Patří k nim školní družina, určenážákům ve věku prvního stupně základní školy, školní klub, určený žákům ve věku druhého stupnězákladní školy, (obě zařízení působí při základních školách) a střediska volného času (jsouorganizována zpravidla mimo školy). Středisko volného času může existovat jednak jako dům dětía mládeže, kdy uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání, jednak jako tzv. stanicezájmových činností, která je zaměřena pouze na jednu oblast zájmového vzdělávání.

Zařízení školního stravování (školní jídelna) poskytuje stravování dětí, žáků a studentů v dobějejich pobytu ve škole nebo ve školském zařízení. Pro děti v mateřské škole a žáky základní školy (anezletilé žáky středních škol) mají zřizovatelé povinnost školní stravování zajistit (přednostně vzařízení školního stravování, případně smluvně i u jiné osoby poskytující stravovací služby), v případězletilých žáků a studentů je tato služba poskytována fakultativně.

Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školskýmzařízením při jejich činnosti. Existuje pět typů zařízení. Střediska služeb školám zajišťují materiálnětechnické služby (zásobování učebnicemi, servis didaktické techniky apod.), poradenské, informačnínebo ekonomicko-administrativní služby. Školní hospodářství zajišťují praktické vyučování žákůstředních škol v oblasti zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství, střediska praktickéhovyučování v ostatních oborech (pokud je nezajišťuje škola sama). Školní knihovny poskytujíodborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadězaměstnance. Plavecké školy poskytují výuku plavání žákům základních škol v rámci povinnétělesné výchovy

Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivněvýchovnou péči zahrnují dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy a diagnostickéústavy. (Podrobněji jsou popsána v kapitole 12 Podpora a poradenství ve vzdělávání [16].)

Legislativa a bibliografie:

Školský zákon [17]

Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditace vzdělávacího programu, organizacevzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení [18]

Vyhláška o jazykových školách [19]

Vyhláška o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních [20]

Vyhláška o předškolním vzdělávání [21]

Vyhláška o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců[22]

Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři [23]

Vyhláška o školním stravování [24]

Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních [25]

Vyhláška o vyšším odborném vzdělávání [26]

Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků astudentů mimořádně nadaných [27]

Vyhláška o zájmovém vzdělávání [28]

Vyhláška o základním vzdělávání [29]

Vyhláška o základním uměleckém vzdělávání [30]

Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině [31]

Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivněvýchovné péči ve školských zařízeních [32]

Zákon o vysokých školách [33]

Zákon o zaměstnanosti [34]

Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování [35]

Zákon o živnostenském podnikání [36]

Zařazení českých vzdělávacích programů do Klasifikace vzdělání (CZ-ISCED 2011) [37]

Povinné vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání trvá 1 rok, v případě dětí s odkladem povinné školní docházky 2 roky.Povinnost platí pro děti od počátku školního roku (září), který následuje po dni, kdy dosáhnou 5 let, aždo zahájení povinné školní docházky.

Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky a na občany členskýchstátů Evropské unie, v obou případech za předpokladu, že na území ČR pobývají déle než 90 dnů.Dále také na jiné cizince, kteří jsou oprávněni na území ČR pobývat trvale nebo přechodně po dobudelší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Povinnost se nevztahuje naděti s hlubokým mentálním postižením.

Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání. Zápis kpředškolnímu vzdělávání na následující školní rok se koná v období od 2. května do 16. května.Podrobněji viz Požadavky na přijetí a volba zařízení [38] v kapitole 4.

Povinnost zabezpečit předškolní vzdělávání mají obce (tato povinnost se vztahuje i na všechnyděti, které dosáhly před zahájením školního roku 3 let věku, nejen na děti, pro které je předškolnívzdělávání povinné). Obec musí zajistit dostatečný počet míst v mateřských školách, které samazřídila, nebo musí zajistit předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkemobcí. (Viz též Místní správa a řízení v předškolním a školním vzdělávání [39].)

Dítě, pro které je vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcíse sídlem ve školském obvodu, v němž má místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu(„spádová mateřská škola“). Zákonný zástupce však může zvolit pro dítě i jinou než spádovoumateřskou školu. V tom případě oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu

řediteli spádové mateřské školy. Stejně jako u základních škol je kraj povinen zajistit dopravu, pokudvzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu dítěte přesáhne 4 km.

Vzdělávání se uskutečňuje formou pravidelné denní docházky do mateřské školy v pracovníchdnech. Každý den jsou na ně vyhrazeny 4 hodiny (děti se však mohou vzdělávat po celou dobuprovozu mateřské školy). Viz též Organizace roku, týdne a dne [40] v kapitole 4.

Jiná forma vzdělávání

Rodiče mohou pro své děti zvolit také jinou formu vzdělávání:

individuální vzdělávání, tj. bez pravidelné docházky do mateřské školy – při splněnízákonných podmínek (viz Plnění povinného předškolního vzdělávání formou individuálníhovzdělávání)

vzdělávání v přípravné třídě základní školy – děti ve školním roce předcházejícím povinnéškolní docházce, přednostně děti s odkladem povinné školní docházky (viz Přípravné třídy [41] vkapitole 12)

vzdělávání ve třídě přípravného stupně základní školy speciální – děti se středně těžkýma těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem (vizVěkové úrovně a vytváření skupin žáků [42] v kapitole 12)

vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky, ve které Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy [43] povolilo plnění povinné školní docházky

Práva a povinnosti rodičů

Zákonní zástupci dětí mají krom jiných právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítětea právo vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání. Dále majíprávo na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení vzáležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.

Zákonní zástupci dítěte mají povinnost přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání (viz výše)a povinnost péče o povinné předškolní vzdělávání. Zanedbání těchto povinností je přestupkem podleškolského zákona, který může být sankcionován pokutou do výše 5000 Kč. Dále jsou mj. povinnizajistit, aby dítě docházelo řádně do školy (pokud pro něj nezvolili individuální vzdělávání) a navyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávánídítěte.

Úplný seznam práv a povinností zákonných zástupců stejně jako možnost podílet se na životě, příp.řízení školy je uveden v oddíle Zapojení žáků a rodičů [44].

Legislativa a bibliografie:

Školský zákon [17]

Vyhláška o předškolním vzdělávání [21]

Povinná školní docházka

Délka povinné školní docházky je stanovena školským zákonem. Činí 9 let a začíná počátkemškolního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší 6. rok věku. Realizuje se na základní škole (vč.základní školy speciální a ostatních základních škol určených žákům se zdravotním postižením). Žáci,kteří jsou v průběhu plnění povinné školní docházky přijati na víceleté gymnázium nebo na víceletoukonzervatoř, plní zbývající povinnou školní docházku na těchto školách.

Povinná školní docházka se vztahuje na všechny státní občany České republiky, a dále na občanyčlenských států Evropské unie, kteří na území ČR pobývají déle než 90 dní, na jiné cizince, kteří jsouoprávněni na území ČR pobývat trvale nebo přechodně déle než 90 dní, a na účastníky řízení oudělení mezinárodní ochrany.

Povinnost zabezpečit povinnou školní docházku mají obce. (Viz též Místní správa a řízení vpředškolním a školním vzdělávání [39].) V rámci základní dopravní obslužnosti území kraje je krajpovinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy odmísta trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.

Vůči soukromým a církevním školám vykonává působnost ve věcech povinné školní docházkyMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy [45]. V praxi to znamená, že stát garantuje vzdělávání ina těchto školách za podmínky, že jsou zařazeny do školského rejstříku [46], uznává vzdělání v těchtoškolách dosažené a zaručuje, že v případě obtíží příslušné školy budou žáci moci dokončit povinnouškolní docházku ve veřejné základní škole.

Zahájení povinné školní docházky

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce v době od 1. dubnado 30. dubna kalendářního roku, v němž má dítě povinnou školní docházku zahájit. (Viz takéPožadavky na přijetí a volba školy [47] v kapitole 5.)

Povinnou školní docházku plní žák buď v tzv. "spádové škole" (základní škole se sídlem ve školskémobvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu), nebo – pokud se zákonní zástupci dítěte rozhodnoujinak – v jiné škole. Seznam dětí, pro které je daná škola spádová, poskytuje škole obecní úřad obce,na jejímž území je školský obvod základní školy, a to s dostatečným předstihem před termínemzápisu. Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu vpříslušném školském obvodu, a to do výše povoleného počtu žáků uvedené ve školském rejstříku. Je-lidítě přijato na jinou než spádovou školu, měl by podle zákona ředitel této školy tuto skutečnostoznámit řediteli školy spádové, a to nejpozději do konce května kalendářního roku, v němž má dítězahájit povinnou školní docházku.

Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku,může být k plnění povinné školní docházky přijato předčasně na žádost svého zákonného zástupce,je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé. Podmínkou přijetí je doporučující vyjádření školskéhoporadenského zařízení a u dětí narozených od ledna do konce června navíc doporučující vyjádřeníodborného lékaře (např. neurologa, pediatra).

Není-li dítě po dovršení šestého roku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jehozákonný zástupce do 31. května, odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden rok,pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení a odbornéholékaře nebo klinického psychologa. Odklad povinné školní docházky může být povolen nejdéle dozahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku. Pokud ředitel školy rozhodne o odkladupovinné školní docházky, informuje zákonného zástupce o povinnosti předškolního vzdělávání dítěte amožných způsobech jejího plnění.

Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná neboduševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonnéhozástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinnéškolní docházky na následující školní rok (to se týká dětí, které do 1. ročníku nastoupily po odkladupovinné školní docházky).

Splnění povinné školní docházky

Žák splní povinnou školní docházku ukončením období školního vyučování v 9. roce své školnídocházky, nejpozději pak dovršením 17. roku věku.

Platí to i v případě, že žák nepostoupil do devátého ročníku základní školy a nedosáhl tedy stupně"základní vzdělání". V takovém případě si žák může základní vzdělání doplnit buď pokračovánímdocházky do základní školy s povolením ředitele na základě žádosti zákonného zástupce, a to nejdéledo konce školního roku, v němž dosáhne 18 let, anebo v pozdějším věku absolvováním kurzu prozískání základního vzdělání (podrobněji viz Kurzy základního vzdělávání [48] v kapitole 8).

Žákovi se zdravotním postižením (dle § 16, odst. 9 školského zákona) může ředitel školy vevýjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, vněmž žák dosáhne 20. roku věku. U žáka ve vzdělávacím programu základní školy speciální můžeředitel pokračování povolit se souhlasem zřizovatele až do konce školního roku, v němž dosáhne 26let.

Část povinné školní docházky mohou žáci, pokud vyhoví daným podmínkám, plnit na středníškole. Po úspěšném ukončení 5., resp. 7. ročníku mohou být přijati na víceleté gymnázium či doosmileté konzervatoře. Pokud získají základní vzdělání dříve než po 9 letech (v případech mimořádněnadaných žáků, kteří „přeskočí“ některý ročník), mohou být přijati do jakékoliv střední školy čikonzervatoře.

Zvláštní způsoby plnění povinné školní docházky

Rodiče dětí na základní škole mají možnost požádat ředitele školy o povolení plnění povinné školnídocházky formou individuálního (domácího) vzdělávání, které se uskutečňuje bez pravidelnéúčasti ve vyučování ve škole. Více viz Plnění povinné školní docházky formou individuálníhovzdělávání.

Dítěti s hlubokým mentálním postižením, které není schopno absolvovat školní docházku ani vzákladní škole speciální, stanoví školský odbor krajského úřadu se souhlasem zákonného zástupcetakový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základědoporučení lékaře a poradenského zařízení.

Plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole v České republice

Školský zákon připouští i zvláštní způsoby plnění školní docházky vynucené pobytem žáka v cizině –ve škole v zahraničí, ve škole při diplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR, v evropské školeanebo formou individuální výuky. Žáci také mohou plnit docházku v zahraniční škole na území ČR.

Žáci zahraniční školy na území ČR jsou vždy současně žáky kmenové školy (spádová či jiná vybranáškola zapsaná ve školském rejstříku), kde také konají zkoušky z vybraných předmětů. Pro ostatní žákyje zápis do kmenové školy dobrovolný. Pokud jsou do kmenové školy zapsáni žáci škol v zahraničí ažáci s individuální výukou, pak v ní mohou konat zkoušky. Žáci škol evropských škol a žáci škol přidiplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR zkoušky nekonají vůbec (ani když jsou v kmenové školezapsáni).

Zkoušky se konají nejméně za období jednoho pololetí a nejdéle za období dvou let. V případěindividuální výuky ze všech předmětů kromě volitelných, v případě školy v zahraničí a zahraničníškoly na území ČR z těchto vybraných předmětů: Ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahuvzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, ve 4. a 5. ročníku navíc ze vzdělávacího obsahuvlastivědné povahy vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a v 6.–9. ročníku navícze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k ČR vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis. Výsledky zkoušeklze nahradit doložením výsledků vzdělávání (osvědčením) u „poskytovatele vzdělávání v zahraničí“,který má uzavřenu smlouvou s ministerstvem školství (dle § 38, odst. 5 a 6 školského zákona, viz téžweb ministerstva školství [49]), příp. s Českou republikou.

Ve stanovených případech (viz níže) je třeba doložit plnění povinné školní docházky, a to buďřediteli kmenové školy, anebo pokud žák kmenovou školu nemá, ministerstvu školství. Předkládá sevysvědčení ze školy mimo ČR (včetně překladu do češtiny), resp. čestné prohlášení zákonnéhozástupce o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí. Obojí nejvýše za období dvou školních roků.Pokud žák nekoná zkoušky, pak ve většině případů nezískává (české) vysvědčení a stupeň základníhovzdělání (viz dále). Jestliže však má doklad o dosažení zahraničního vzdělání odpovídajícíhozákladnímu, může požádat o jeho nostrifikaci.

Podrobnější podmínky plnění povinné školní docházky:

Docházka do školy v zahraničí (mimo území ČR): Žák nemusí být zapsán v kmenové škole.Pokud je zapsán, může konat zkoušky ze stanovených předmětů, a získat tak české vysvědčení,resp. stupeň základního vzdělání. Pokud má škola v zahraničí smlouvu s ministerstvem školstvíči s ČR, vydá kmenová škola vysvědčení, i když zkoušky nekonal. V ostatních případech, kdy žákkmenové školy zkoušky nekonal nebo kdy kmenovou školu nemá, nezískává vysvědčení anistupeň základního vzdělání a musí doložit kmenové škole anebo ministerstvu školství plněnípovinné školní docházky (hodnocením ze školy v zahraničí, příp. čestným prohlášením). Pokudvšak má doklad o absolvování vzdělání odpovídajícího základnímu, může požádat o jehonostrifikaci.

Docházka do školy zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadě ČR: Žák

nemusí být zapsán v kmenové škole. Zkoušky nekoná, ale škola při diplomatické misi čikonzulárním úřadu ČR mu vydává české vysvědčení a žák také získá stupeň základníhovzdělání. Je-li zapsán v kmenové škole, eviduje jeho docházku škola při diplomatické misi čikonzulárním úřadu ČR. V opačném případě žák dokládá (vysvědčením) plnění povinné školnídocházky ministerstvu školství.

Docházka do evropské školy: Žák navštěvuje evropskou školu působící na základě Úmluvy ostatutu Evropských škol, určené především dětem zaměstnanců Evropských společenství(institucí Evropské unie). Žák nemusí být zapsán v kmenové škole. Zkoušky nekoná, ať je v nízapsán, nebo ne. Nezískává tedy sice české vysvědčení, ale vysvědčení z evropské školy jepovažováno za rovnocenné českému. Na absolventa čtvrtého ročníku sekundárního cykluevropské školy se pohlíží jako na osobu, která získala stupeň základního vzdělání. Pokud má žákkmenovou školu, eviduje jeho povinnou školní docházku evropská škola, pokud nemá, dokládáplnění docházky ministerstvu školství (vysvědčením z evropské školy).

Individuální výuka: Žák plní povinnou školní docházku formou individuální výuky, pokud jinemůže plnit žádným z výše uvedených způsobů. Nemusí být zapsán v kmenové škole. Je-lizapsán, má možnost konat zkoušky (ze všech předmětů vyjma volitelných), a získat tak (české)vysvědčení, resp. stupeň základního vzdělání. Pokud žák zkoušky nekoná, vysvědčení anizákladní vzdělání nezíská. Musí však (čestným prohlášením) kmenové škole nebo ministerstvuškolství doložit plnění povinné školní docházky.

Docházka do zahraniční školy na území ČR: Žák dochází do zahraniční školy uskutečňující naúzemí ČR vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, která není zapsána veškolském rejstříku a která je zřízena cizím státem, právnickou osobou nebo státním občanem,pokud v ní ministerstvo školství plnění povinné školní docházky v příslušném školním rocepovolilo. Žák musí být vždy současně zapsán v kmenové škole, kde také musí konat zkoušky zestanovených předmětů. Pouze pokud má zahraniční škola smlouvu s ČR, zkoušky nekoná.Kmenová škola mu vydává české vysvědčení a doložku o získání stupně základního vzdělání.Eviduje také jeho povinnou školní docházku.

Práva a povinnosti rodičů

Právo na vzdělání a povinnost školní docházky jsou dány Listinou základních práv a svobod.Podrobnosti upravuje školský zákon. Ten mj. stanoví, že žáci mají právo na vzdělání a školské služby(např. stravování) vymezené zákonem a žáci i zákonní zástupci pak na informace o průběhu avýsledcích vzdělávání.

V souvislosti s povinnou školní docházkou jsou důležité především tyto povinnosti: Zákonní zástupcidítěte mají povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce a zajistit, aby žák docházelřádně do školy (pokud mu nebylo povoleno individuální vzdělávání, příp. neabsolvuje individuálnívýuku při pobytu v zahraničí). Zanedbání těchto povinností je přestupkem podle školského zákona,který může být sankcionován pokutou do výše 5000 Kč. Zanedbání výchovy většího rozsahu může býtklasifikováno jako trestný čin ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže. Zákonní zástupci jsou dálepovinni na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících sevzdělávání žáka.

Úplný seznam práv a povinností žáků a zákonných zástupců stejně jako možnost podílet se na životě,příp. řízení školy je uveden v oddíle Zapojení žáků a rodičů [44].

Legislativa a bibliografie:

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [50]

Školský zákon [17]

Úmluva o statutu evropských škol [51]

Vyhláška o základním vzdělávání [29]

Výroční zpráva České školní inspekce (2011/2012) [52]

Domácí vzdělávání

Plnění povinného předškolního vzdělávání formou individuálního vzdělávání

Povinné předškolní vzdělávání trvá 1 rok, v případě dětí s odkladem povinné školní docházky 2 roky.Povinnost platí pro děti od počátku školního roku (září), který následuje po dni, kdy dosáhnou 5 let, aždo zahájení povinné školní docházky (vice viz Povinné předškolní vzdělávání).

Zvolí-li rodič v odůvodněných případech pro dítě individuální vzdělávání, učiní oznámení ředitelimateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání. Zákonný zástupce dítěte, které budeplnit povinnost předškolního vzdělávání ostatními způsoby (v přípravné třídě základní školy, napřípravném stupni základní školy speciální nebo v zahraniční škola na území ČR, viz Povinnépředškolní vzdělávání), je povinen oznámit tuto skutečnost řediteli spádové mateřské školy.

Má-li být dítě individuálně vzděláváno, je zákonný zástupce povinen, stejně jako v ostatníchpřípadech, přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání. Poté musí řediteli mateřské školy, kambylo dítě přijato, oznámit, že bude dítě individuálně vzděláváno. Bude-li individuální vzdělávání trvatpřevážnou část školního roku, musí oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku.V průběhu školního roku lze plnit povinnost individuálního předškolního vzdělávání nejdříve ode dne,kdy bylo oznámení o individuálním vzdělávání dítěte doručeno řediteli.

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat:

jméno (popřípadě jména) a příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu dítěte (v případěcizince místo pobytu dítěte)

období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno

důvody pro individuální vzdělávání dítěte

Ředitel mateřské školy doporučí zákonnému zástupci oblasti, v nichž má být dítě vzděláváno. Tytooblasti vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Mateřská školaověří úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech a případně doporučízákonnému zástupci další postup při vzdělávání. Způsob a termíny ověření (včetně náhradníchtermínů) stanoví školní řád mateřské školy tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíceod začátku školního roku. Zákonný zástupce je povinen zajistit účast dítěte u ověření.

Ředitel mateřské školy ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce nezajistilúčast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Poté již nelze dítě opětovně individuálněvzdělávat. Odvolání proti rozhodnutí o ukončení individuálního vzdělávání nemá odkladný účinek.

Minimální úroveň vzdělání osoby, která dítě vzdělává, není stanovena.

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním dítěte hradí zákonný zástupce dítěte, s výjimkouspeciálních kompenzačních pomůcek podle školského zákona a výdajů na činnost mateřské školy, doníž bylo dítě přijato.

Ve školním roce 2019/20 se individuálně vzdělávalo 2169 dětí.

Legislativa a bibliografie:

Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele. [53]

Školský zákon [17]

Plnění povinné školní docházky formou individuálního vzdělávání

Délka povinné školní docházky je stanovena školským zákonem. Činí 9 let a začíná počátkemškolního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší 6. rok věku. Realizuje se na základní škole,případně od po 5., resp. 7. ročníku na víceletém gymnáziu nebo v osmileté konzervatoři. Více vizPovinná školní docházka. Rodiče dětí na základní škole mají možnost požádat ředitele školy o povoleníplnění povinné školní docházky formou individuálního (domácího) vzdělávání (pro druhý stupeň bylatato možnost zavedena od roku 2016/17). byla tato možnost zavedena od roku 2016/17).

Individuální (domácí) vzdělávání se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Opovolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinnéškolní docházky, na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.

Žádost zákonného zástupce o individuální vzdělávání musí obsahovat:

jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo trvalého pobytu žákanebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu,

uvedení období, ročníku, popřípadě pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván,

důvody pro individuální vzdělávání žáka,

popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělávání a podmínek ochranyzdraví individuálně vzdělávaného žáka,

doklady osvědčující splnění vzdělání osoby, která bude žáka individuálně vzdělávat,

seznam učebnic a učebních textů, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o učebniceuvedené v § 27 odst. 1,

další skutečnosti, které mají vliv na průběh vzdělávání žáka,

vyjádření školského poradenského zařízení.

Ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky, koná individuálně vzdělávaný žák každépololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka na konci příslušnéhopololetí hodnotit, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení byloprovedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí.

Pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl nebo nelze-li individuálněvzdělávaného žáka hodnotit, ředitel školy individuální vzdělávání ukončí.

Osoba, která vzdělává žáka prvního stupně (ISCED 100) základní školy, musí mít ukončenénejméně střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 344/354). Předpokladem pro individuálnívzdělávání žáka na druhém stupni (ISCED 244) je povolení ředitele školy a vysokoškolské vzdělání(nejméně na úrovni ISCED 645) osoby, která žáka vzdělává.

Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou učebnic azákladních školních potřeb, speciálních učebnic a speciálních kompenzačních a učebních pomůcekspecifikovaných školským zákonem a výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinnéškolní docházky.

V roce 2019/20 plnilo povinnou školní docházku formou individuálního vzdělávání 2823 žákůprvního stupně a 1051 žáků druhého stupně základní školy.

Legislativa a bibliografie:

Statistická ročenka školství. Výkonové ukazatele. [53]

Školský zákon [17]

DID YOU FIND WHAT YOU WERE LOOKING FOR?YESNO

Contact *

Message *

Leave this field blank

Source URL:https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/organisation-education-system-and-its-structure-21_cs

Links[1] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/early-childhood-education-and-care-21_cs[2]https://eacea.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1-republika:Odd%C4%9Blen%C3%A9_speci%C3%A1ln%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD[3]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/single-structure-education-integrated-primary-and-lower-secondary-education-7_cs[4] http://infoabsolvent.cz[5]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/administration-and-governance-central-andor-regional-level-21_cs#2_6_1_1_2_Tvorba_soustavy_oboru_a_kurikularnich_dokumentu[6]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/administration-and-governance-central-andor-regional-level-21_cs#2_6_1_1_3_Sprava_skolskeho_rejstriku[7]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/upper-secondary-and-post-secondary-non-tertiary-education-7_cs[8] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/organisation-conservatoires-arts-education-4_cs[9]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/programmes-outside-bachelor-and-master-structure-21_cs#7_4_2_Vyssi_odborne_vzdelavani[10] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/higher-education-21_cs[11]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/organisational-variations-and-alternative-structures-single-structure-education-7_cs[12]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/main-types-provision-20_cs#8_4_1_2_Jazykove_vzdelavani[13] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/adult-education-and-training-21_cs[14]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/continuing-professional-development-teachers-working-early-childhood-and-school-education-19_cs[15]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/guidance-and-counselling-early-childhood-and-school-education-17_cs[16] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/educational-support-and-guidance-17_cs

[17] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Skolsky_zakon[18]http://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_akreditace_rekvalifikacniho_zarizeni[19] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_jazykove_vzdelavani[20] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_poradenske_sluzby[21] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_predskolni_vzdelavani[22] http://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_rekvalifikace[23] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_stredni_vzdelavani[24] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_skolni_stravovani[25] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_skolske_zarizeni[26]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_vyssi_odborne_vzdelavani[27]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_specialni_vzdelavaci_potreby[28] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_zajmove_vzdelavani[29] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_zakladni_vzdelavani[30]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Vyhlaska_zakladni_umelecke_vzdelavani[31] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zakon_detska_skupina[32] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zakon_ustavni_vychova[33] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zakon_VS[34] http://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zakon_zamestnanost[35] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zakon_zdravotni_sluzby[36] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Zivnostensky_zakon[37] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#ISCED[38]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/%C4%8Desk%C3%A1-republika/organisation-pre-primary-education_cs#4_3_1_Pozadavky_na_prijeti_a_volba_zarizeni[39]http://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/administration-and-governance-local-andor-institutional-level-21_cs#2_7_1_1_Mistni_sprava_a_rizeni_v_predskolnim_a_skolnim_vzdelavani[40]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/%C4%8Desk%C3%A1-republika/organisation-pre-primary-education_cs#4_3_3_Organizace_roku_tydne_a_dne[41]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/special-education-needs-provision-within-mainstream-education-17_cs#Pripravne_tridy[42]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/separate-special-education-needs-provision-early-childhood-and-school-education-17_cs#12_2_3_Vekove_urovne_a_vytvareni_skupin_zaku[43] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/institutions-7_cs#MSMT[44]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/administration-and-governance-local-andor-institutional-level-21_cs#2_7_2_1_3_Zapojeni_zaku_a_rodicu[45] https://https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/institutions-7_cs#MSMT[46]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/administration-and-governance-central-andor-regional-level-21_cs#2_7_1_1_3_Sprava_skolskeho_rejstriku[47]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/organisation-single-structure-education-7_cs#5_12_Pozadavky_na_prijeti_a_volba_skoly[48]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/main-types-provision-20_cs#8_4_1_1_Kurzy_zakladniho_vzdelavani[49] https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/plneni-povinne-skolni-dochazky-v-zahranici-od-1-9-2017[50] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#RVP_ZV[51]

https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/legislation-17_cs#Sdeleni_MZV_Umluva_o_statutu_EVropskych_skol[52] https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/bibliography-7_cs#Vyrocni_zprava_CSI_2011_2012[53]https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/eurydice/content/bibliography-7_cs#Statisticka_rocenka_skolstvi_vykonove_ukazatele