Osoby s drogovou závislostí

Na úvod… Co je to droga: „droga je každá látka, ať již přírodní nebo syntetická, která splňuje dva

základní požadavky: 1. má tzv. psychotropní účinek, což znamená, že ovlivňuje nějakým

způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše vnitřní ladění – zkrátka působí na psychiku.

2. může vyvolat závislost.“

drogy společností tolerované, legální versus drogy společností netolerované, nelegální

společenské pojetí pojmu droga v současnosti:„drogy jsou látky, které splňují výše uvedenou definici, ale jsou naší

společností zákonem zapovězeny, respektive jejich výroba a distribuce.“

od občasného experimentování s drogou ke vzniku závislosti na droze

Kdo je uživatelem drogy: experimentátoři drog – různé druhy a typy drog občasně a

nepravidelně zkouší a nemusí mít přitom žádné problémy

příležitostní a rekreační uživatelé drog – užívání drog je pro ně součást životního stylu, neobjevuje se však častěji než jednou za týden

pravidelní uživatelé – jde již o pravidelné užívání, které je častější než jednou za týden a nese sebou jistý škodlivý účinek

problémoví uživatelé drog – jde o tzv. nitrožilní (injekční aplikace do žíly) užívání drog, a to dlouhodobé, které s sebou přináší mnoho rozmanitých problémů a komplikací, jak pro samotného uživatele, tak pro jeho okolí

Klasifikace drog

legální: alkohol, nikotin,kofein, léky nelegální: OPL (omamné a

psychotropní látky)

dělení podle účinku na CNSLátky tlumící – bolest, celkové vnímání,

srdeční činnostPsycholeptika, opiáty (heroin, morfin, kodein, braun)

Látky stimulující – tělesná i duševní stimulace Kokain, pervitin, efedrin, amfetamin, (kofein, tein)

Látky narušující – měnící způsob vnímáníMarihuana, halucinogeny (LSD, MDMA), alkohol

Motivace k užívání psychoaktivních látek

Potřeba vyřešit problémy, uniknout stresovým situacím a frustraci, uvolnit zábrany

Potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, která není nijak dosažitelná, resp.není běžně dostupná

Potřeba uniknout stereotypu, nudě, získat inspiraci

Potřeba sociální konformity, uchování sociálních vztahů, potřeba být akceptován skupinou nebo subkulturou, v níž užívání drogy patří k standardu chování

Důsledky užívání psychoaktivních látek

Psychologická dimenze

Deformace emočního prožívání – cit.reakce nejsou vždy přiměřené podnětu; uživatel je labilnější, sklony k extrémním citovým prožitkům

Kognitivní oblast – zhoršení schopnosti koncentrace pozornosti, paměťových fcí a může vést až k demenci

Změna aktivační úrovně – uživatel je pod vlivem drogy buď extrémně aktivizován (pervitin), nebo není schopen jakékoliv aktivity (heroin)

Odlišná hierarchie hodnot – uživatel nemá dostatek vůle, není schopen sebeovládání, po určité době přestává cítit vinu za své chování

Změna životního stylu k redukovanému stereotypu. Zaměření pouze na získání drogy a její užití stále dokola

Člověk závislý na droze nemá budoucnost, soustřeďuje se pouze na přítomnost

Postupný úpadek osobnosti uživatele (např. psychopatizace osobnosti)

Poruchy psychotického charakteru (bludy, halucinace, neadekvátní emoce)

Amnestická porucha (zhoršení paměti) a demence (u čichačů organických rozpouštědel)

Biologická dimenze

Látky narušujícíMarihuana: velmi odlišné, závisí

na obsahu THC, od mírné euforie, až po halucinace

- zhoršení koncentrace a postřehu

- prodloužení reakčního času- poruchy nálady- Flashbacky

Halucinogeny (LSD, MDMA): poruchy vnímaní různých smyslů, zejména halucinace, ne vždy příjemné, až děsivé

- rozšířené zornice- rychlý puls- zrudnutí v obličeji- poruchy sebeovládání

Látky stimulující (amfetamin, efedrin, kokain): tělesná i duševní stimulace

- zvýšení bdělosti, snížení únavy a chuti k jídlu

- vztahovačnost, agresivita- po odeznění drogy vyčerpání,

spánek, deprese- pocení a sucho v ústech- u velkých dávek hrozí riziko

srdečního selhání- vznik výrazné psych. závislosti

(nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je užívána častěji)

Látky tlumící (barbituráty, hypnotika, sedativa, opiáty): celkový duševní i tělesný útlum

- zpomalené myšlení, řeč- ospalost, otupělost, náladovost- zpomalené reakce, zúžené zornice- ztráta zájmu, kriminalita- poruchy potence a menstruace- hubenost, bledá kůže- rychlý vznik psychické i fyzické

závislosti s těžkými abstinenčními příznaky

- poškození orgánů (mozek, játra, záněty žil)

Sociální dimenze

V důsledku svého životního stylu spojeného s užíváním drog

rozbíjení rodiny narušení sociálních vztahů s okolím nižší vzdělání nižší příjmy, jejichž následkem se člověk ocitá

ve špatné ekonomické a bytové situaci, což může vést až k bezdomovectví trestná činnost

Závislost na legálních drogáchNikotinová a alkoholová závislost

Nikotinová závislost Nikotin je vysoce návyková

psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes částečnéznalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o

nedostatek vůle neboo poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivujícíonemocnění (diagnóza F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká

na nikotin i fyzická závislost.

Nejvážnější rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především plic.

Děti a cigarety

Po celém světě začne každý den kouřit 82 000 až 99 000 mladých lidí (80% z nich je ze zemí, kde je průměrný roční příjem na obyvatele nižší než 760 dolarů)

90% kuřáku začíná s kouřením před dovršením plnoletosti Fyzická závislost u dětí vzniká rychleji než u dospělých. Mozek

dospívajících se ještě vyvíjí a je ke vzniku závislosti náchylnější (dívky jsou ke vzniku závislosti náchylnější než chlapci). Děti se stávají závislými na nikotinu ještě dříve, než se stanou pravidelnými kuřáky, přičemž abstinenční příznaky jsou stejné jako u dospělých

Děti, které začnou kouřit v časném věku, mají zvýšené riziko vzniku závislosti na jiných psychoaktivních látkách. Kouření dětí je dále asociováno s vyšším výskytem jiného rizikového chování

Děti vystavené pasivnímu kouření bývají častěji postiženy zhoubným nádorem a to jak v dětství, tak i v dospělosti

Děti vystavené pasivnímu kouření mívají oslabený imunitní systém, což vede k častějším zánětům dýchacích cest, zánětům středního ucha, kašli a astmatu

Alkoholová závislost

Alkoholismus je nemoc alkoholik je takový člověk, jehož

závislost na alkoholu dosáhla takového stupně, že mu to působí zřetelné poruchy a újmu ve společenských vztazích, ve společenské činnosti a na tělesném i duševním zdraví.

Počátek alkoholismu se dá analogizovat se situací, kdy člověk hledá v alkoholu zdroj euforie - tj. příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, odstranění potíží a duševního napětí, zapomnění, snaha o to si dodat odvahu ap. Počátkem uvolnění v alkoholu mohou vést problémy ve vztahu, velmi často také finanční problémy, pocit nezvládání svých denních povinností, pocit nespolehlivosti. Alkohol v těchto chvílích ulevuje a stává se berličkou.

Závislostí na alkoholu trpí přibližně 6 –10% obyvatelstva (v r.2003 ČR na 2.místě v EU v konzumaci alkoholu)

Osoby pijící alkohol můžeme rozdělit do čtyř skupin dle toho, co od alkoholu žádají:

1) Abstinent - odmítá z jakéhokoliv důvodu alkohol, žízeň hasí např. minerálkou. Občas nejsou společností správně pochopeni

2) Konzument - většina lidí pijících "příležitostně“. Pijí pro tekutinu a chuť

3) Piják - žádá účinky alkoholu - tj. především euforii 4) Alkoholik - pije vše co mu přijde pod ruku, pije denně, je to

droga. Vznik alkoholismu není jednorázová záležitost. Z pijáka se stává alkoholik dle jeho věku za různou dobu. U 15letého člověka je to cca. půl roku a více. U dospělého trvá vznik závislosti většinou roky (až pět let). Čím je tedy člověk mladší, tím vzniká závislost dříve.

Čtyři období pijácké kariéry

I. počáteční - piják poznal účinek alkoholu jako drogy. Má potřebu zvyšovat dávky alkoholu, aby se dostavily pocity dobré nálady. Alkohol mu „dává, ale nebere“.

II. varovné stadium - častá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpečnost častého pití. Opakovaně a častěji si navozuje stav opilosti. Přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo) k lihovinám. Spíše nemá okénka. Hledá společníky, které v budoucnu označí jako "špatnou společnost," která ho k pití přivedla.

III. rozhodné stadium - roste tolerance, jsou zde typická okénka (tím se odlišuje od předchozího stadia). Alkohol se dostává do centra pozornosti.Člověk ztrácí kontrolu nad svým pitím.Je však přesvědčen, že může přestat pít. Když pak po delší dobu abstinuje, získá dojem, že ovládá pití. Může to trvat týdny nebo měsíce. Pokud začne v této chvíli pít, jeho hranice se ztratí a už nepřestane. Vyskytují se také další problémy – konflikty v rodině nebo práci. Vlivem alkoholu dochází ke změnám osobnostních vlastností.

IV. terminální stadium - výrazně snížená tolerance na alkohol - závislý se tedy opije častěji (ne z menšího množství alkoholu!). Opíjí se i při nevhodné příležitosti. Pije i několik dní - tzv. tahy. Pije již od rána. Dostavuje se termín DEBAKLU: BEZ ALKOHOLU TO NEJDE A S ALKOHOLEM TAKÉ NE. Tím se uzavírá kruh a může zde pomoci jen psychiatr v protialkoholní léčebně nebo ambulantní středisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT středisko).

Čtyřicet nejčastějších znaků alkoholismu podle Dr. Jellineka:

I. Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí

II. Tajné pití III. Trvalé myšlenky na alkoholIV. Vyhýbání se narážkám na

alkoholV. Vysvětlování důvodů k pití

(tzv. racionalizace)VI. Nápadné agresivní chování VII. Období abstinence vynucené

tlakem okolí VIII. Změny způsobu pití (k

předcházení nepříjemnostem)IX. Ztráta dosavadních přátel

nebo rozchod s nimiX. Nápadné sebelitování

XI. Ztráta zájmu o vnější světXII. Změny v rodinném

prostředí – odcizeníXIII. Vytváření tajných zásob

alkoholu v domově, práci apod.

XIV. Pokles sexuálního pudu XV. Alkoholická žárlivost XVI. Pravidelné ranní douškyXVII. Postižení mentálních

schopnostíXVIII. Alkoholické psychózy XIX. Třesy XX. Lhaní, eventuelně i

kriminální činy, krádeže

Děti, mládež a alkohol

Alkohol, obdobně jako ostatní drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému. Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy. Současně platí, že čím dříve mladý člověk začne pít často alkohol, tím je vyšší rychlost nástupu eventuelní závislosti

Riziko ohrožení alkoholismem se dále také zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu Společnost děti a mladistvé před alkoholem chrání zákonem. (Zákon ČNR č.37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, §1 odst. 2). Věková hranice pro podávání alkoholických nápojů je v Čechách 18 let, tzn.že podání alkoholu jakýmkoliv způsobem před 18. rokem věku je trestným činem, za který může být potrestán kdokoliv včetně rodičů.

Při náhodném zátahu policistů v Praze v pátek 19. 6. 2006 byla zjištěna jedné 14leté dívce hladina 2,6 promile v krvi.

Spirituální dimenze„… „… užívání drog je často spojeno užívání drog je často spojeno s hledáním smyslu, identity a s hledáním smyslu, identity a něčeho „za tím“, což většinou něčeho „za tím“, což většinou nazýváme spiritualitou.“nazýváme spiritualitou.“

K. LeechK. Leech

Na úvod… Užívání alkoholu a drog má samozřejmě vliv na

duchovní život člověka; následkem nadměrného užívání se objevují pocity vnitřního utrpení, prázdnoty, odcizení a ztráty smyslu

X duchovní závislost jako nemoc vztahovosti, kdy

člověk ztrácí schopnost zachovat si svobodu, odstup a vnitřní rovnováhu; uživatel drog projektuje do drogy svá lidská a náboženská očekávání a jejich uspokojení váže na její aplikaci

Spirituální potenciál drog

Účinky jednotlivých drog odpovídají na různé lidské potřeby jak v oblasti fyzické, duševní tak i duchovní. V této souvislosti můžeme hovořit o třech skupinách duchovních potřeb a třech skupinách drog, které s nimi korespondují:

1) Potřeba uzdravení a osvobození od utrpení, bolesti a zoufalství – opiáty

2) Potřeba energie, zbavení se vnitřních zábran a dosažení euforie – stimulancia

3) Potřeba transcendence, jednoty s Bohem, se sebou i druhými - psychedelika

Vnitřní svět a spirituální obraz uživatele drog směřujícího k závislosti

Únik od reality a ztráta naděje – ten, kdo drogu užívá, tak se bojí vyrovnat se světem skutečností a hledá tak nějaký lepší svět

Droga se stává náhražkou duchovního vzestupu a naplnění a pseudonáboženskou zkratkou – magická moc drogy nahrazuje cestu mravnosti a náboženství

Dezorientace při naplňování smyslu života Převrácená hierarchie hodnot a morální zmatek – uživatel se

neřídí ani tak rozumem jako citem a vášní Destruktivní postoj k sobě i druhých v reakci na hluboký

nedostatek prožitku bezpodmínečné lásky – uživatel, který nepoznal lásku, je sám pro sebe nepochopitelnou bytostí a jeho životu tak chybí smysl. Proto má negativní obraz o sobě a společnosti; není tedy schopen aktivně předávat lásku druhým

Strach z bolesti, neúplnosti, ztráty a napětí, které provází život a růst – pokud uživatel nerozumí své neúplnosti a jejím následkům, je náchylný řešit bolest neúplnosti závislostním jednáním

Neodolatelná touha po okamžitém a silném prožitku

Drogy a Bible

V Bibli nalezneme zmínky pouze o alkoholu, ale přesto lze najít v posuzování mravního jednání jistou analogii s dnešním zneužíváním nealkoholických látek

- v pozitivním slova smyslu je alkohol zmiňován:prostředek k obveselení člověka Žalm 104,15jako lék 1Tim 5,23

- v negativním smyslu varuje před:ztrátou vlastní hodnoty Gen 9,20zapomenutím na Boha i vlastní zodpovědnost vůči druhým Iz 5,11opilství, které škodí duchovnímu životu Ef 5,18

Dokumenty církve

Katechizmus katolické církve:- klasifikuje užívání drog jako „těžký přestupek,

ponecháme-li stranou přísně léčebné použití, který působí těžké škody na zdraví a na lidském životě“

- odsuzuje výrobu drog i obchod s nimi

Dokument Catholic Reflection:- shledává jako nejškodlivější na užívání drog

ztrátu kontroly a svobodné vůle- lidé, kteří zneužívají návykové látky často

nakonec ztrácejí jakoukoli důstojnost

Co je specifického u „věřících“ uživatelů??

Věřící člověk není samotným faktem víry uchráněn před vznikem závislosti. Naopak věřící, vědom si nároků vyplývajících z víry, může mít díky tomu hlubší konflikt ve svém svědomí než nevěřící = rizikový faktor vzniku závislosti

Drogová závislost může sloužit jako únik od konfrontace se sebou samým v pravdě/před pravdou svého hříchu

Prostředí církevního společenství může pozitivně motivovat, ale také svou necitlivostí a morálním odsudkem uživatele poškodit

Problém hledání vztahu k autoritě – víra výhodou, když zprostředkovává nejvyšší autoritu jako „vtělenou lásku“, ale také nevýhodou, když je bůh vnímán jako totalitní neosobní vládce (+ negativní zkušenost v církvi)

Pastorační péče o uživatele drog

Pastorační péče…

…je doplněním a určitým nadstandartem běžných sociálních služeb…základním principem je vědomí potřebnosti multidisciplinárního

přístupu k drogovému problému…Kristovo evangelium je ve svém celku i v jednotlivých příbězích a

podobenstvích silnou výzvou k pastorační péči o uživatele drog; dále dokumenty církve aktualizující evangelia ve své době

„ …co jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří pro mne jste udělali.“ (Mt 25, 31 – 46)

…klienti očekávají např.více pochopení než od jiných lidí; racionální přístup a šíření optimismu; očekávají, že se jim bude věřit a doufají v to, že je nikdo neodvrhne apod.

Nejdůležitější pastorační důrazy v kontaktu s uživatelem drog

1) Naslouchání a empatie – pastorační a duchovní doprovázení uživatele; nepřicházet s doktrýnami formulacemi víry

2) Respekt a bezpodmínečné přijetí – to je projevem lásky (1Kor 13, Jan 10)3) Znovuocenění v aktu milosrdné Boží lásky – milosrdenství je obsaženo v

Kristově mesiášském poselství a základní silou jeho poslání4) Povzbuzení a naděje – Kristovo evangelium jako „mocný“ terapeutický

prostředek, který zasahuje člověka v jádru jeho osoby; např. prostřednictvím příběhu o obracení Matouše (Mt 9,9-13), vzkříšení Lazara (Jan 11) apod.

5) Trpělivost a důvěra – uživatel drog nevěří sobě, ani ostatním, to znamená, že cesta zpět k důvěře je náročná a zdlouhavá

individuální pastorace a nezastupitelnost osobního kontaktu s člověkem posilují význam tradičního „duchovního doprovázení“ a je třeba směřovat k začlenění do společenství v kontextu církve

Práce pastoračního pracovníka vychází z Božího slova a z jeho profesionální kompetence

Nabídka služeb pastorační péče

- Je určena uživatelům drog, jejich rodinám a blízkým, a také bývalým uživatelům drog, kteří již abstinují a mají dál zájem o doprovázení

- Zvláštní pozornost věnovaná chronickým uživatelům drog, „neúspěšným“ v procesu léčby a vyloučeným z terepeutických programů

- Nabízena v drogových centrech (terénní programy, poradny atd.), ve vlastních prostorách (fara, poradna) a také v jiných institucích (věznice, psychiatrické léčebny)

• Duchovní doprovázení v rámci svátosti smíření nebo jen v duchovním rozhovoru, příprava ke svátostem a udělování svátostí

• Duch.pomoc v problémech ve svědomí, při překonávání vleklých pocitů viny, vedení k odpuštění a smíření

• Rozhovory a diskuse na témata náboženství, křesťanství, víry, církve• Osobní doprovázení abstinujících klientů• Podpůrné svépomocné společenství a dny duchovní obnovy spojené s

psychol.poradenstvím• V ojedinělých případech zprostředkování služby exorcismu• Organizování nejrůznějších rituálů a svátků (Vánoce) či zádušních

bohoslužeb za zemřelé klienty

Služby drogově závislým

primární prevence streetwork K-centra substituční léčba detoxifikace léčebné programy doléčování

Terapeutická komuna:- Sananim – Němčice u Volyně a Karlov- Magdaléna – Mníšek p. Brdy- Advaitaos - Liberec