Obsah1Ošetřovatelství jako obor - charakteristika, terminologie, základní rysy, koncepce..........................22Historický vývoj ošetřovatelství ve světě..........................................................................................33Historický vývoj ošetřovatelství v ČR...............................................................................................44Systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků..........................................................55Sesterské organizace a jejich význam pro práci NLZP....................................................................56Ošetřovatelský výzkum - základní rozdělení....................................................................................67Ošetřovatelský výzkum - základní metody.......................................................................................78Ošetřovatelský výzkum - základní strategie a postup......................................................................89Ošetřovatelský výzkum - etické zásady a jiná pravidla....................................................................910Ošetřovatelské standardy............................................................................................................1011Ošetřovatelský audit.....................................................................................................................1112Filozofie ošetřovatelství...............................................................................................................1213Nová politika SZO - Zdraví pro všechny do roku 2000.................................................................1314Projekt SZO Ošetřovatelství v akci..............................................................................................1415Profesionální vzdělání.................................................................................................................1516Etický kodex nelékařských zdravotnických pracovníků................................................................1617Práva pacientů.............................................................................................................................1818Management v ošetřovatelství.....................................................................................................1919Edukace pacientů a rodinných příslušníků...................................................................................2020Potřeby nemocných.....................................................................................................................2221Odběry biologického materiálu - moče.........................................................................................2322Odběry biologického materiálu - stolice.......................................................................................2423Odběry biologického materiálu - krev...........................................................................................2524Odběry biologického materiálu - pot, sputum, mozkomíšní mok, zvratky atd...............................2725Profesionální deformace zdravotníka -iatropatogenie, sorrorigenie atd.......................................2826Profesionální chování zdravotníka - sociocentrismus, univerzalismus atd...................................2927Thanatologie................................................................................................................................3028Zákon 96/2004 Sb. a jeho novela 105/2011 Sb. ,Vyhláška 55/2011 a její dřívější verze 424/2004........................................................................................................................................................ 31

1 Ošetřovatelství jako obor - charakteristika, terminologie, základní rysy, koncepce• ošetřovatelství je samostatná vědecká disciplína zaměřená na aktivní vyhledávání a

uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb nemocného a zdravého člověka v péčio jeho zdraví

• zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka• cíle ošetřovatelství - ošetřovatelství je zaměřeno na

◦ udržení a podporu zdraví◦ navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti◦ zmírňování utrpení (nevyléčitelně) nemocného člověka◦ zajištění klidného umírání a důstojné smrti

• ošetřovatelství se podílí na prevenci, diagnostice, terapii i rehabilitaci• ošetřovatelství jako vědní disciplína má

◦ filozofii◦ metaparadigma (předmět zkoumání) - 4 koncepce -

▪ člověk jako příjemce ošetřovatelské péče▪ jeho zdraví, zdravotní stav od stavu úplné pohody po nemoc▪ prostředí, které ovlivňuje člověka, jeho zdraví a zdravotní stav▪ profesionální ošetřovatelskou činnost

◦ paradigma (teorie oboru) - koncepční modely a teorie▪ koncep. model v praxi ukazují cestu, postup co sledovat, na co se zaměřit, jak se na jev dívat▪ teorie - souhrn názorů/myšlenek/předpokladů vysvětlující nějaké jevy, specifičtější než model▪ mezi modelem a teorií je na úrovni abstrakce, teorie je specifičtější, model obecný

◦ metodologii - ošetřovatelský proces▪ fáze ošetřovatelského procesu

• zhodnocení pacienta - ošetřovatelská anamnéza + zhodnocení pacienta• stanovení oše. diagnózy - oše diagnóza = porucha potřeby• plánování oše. péče - stanovení cílů(krátkodobý/dlouhodobý) + vlastní plán péče• provedení navržených opatření• zhodnocení efektu poskytnuté péče

◦ výzkum◦ systém vzdělávání◦ národní a mezinárodní profesní organizace

• ošetřovatelský personál ◦ pomáhá jednotlivci, rodinám i skupinám , aby byli schopni uspokojovat své bio-psycho-socio-

spirito potřeby◦ vede nemocné k sebepéči◦ edukuje jejich blízké v poskytování laické ošetřovatelské péče◦ zajišťuje ošetřovatelskou péči nemocným, kteří o sebe nemohou, nechtějí nebo neumějí pečovat

• charakteristické rysy ošetřovatelství◦ poskytování aktivní ošetřovatelské péče◦ poskytování individualizované ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu◦ poskytování ošetřovatelské péče na základě vědeckých poznatků podložených výzkumem◦ holistický přístup k nemocnému◦ preventivní charakter péče◦ poskytováním vícestupňové ošetřovatelské péče (oše tým složený z různých kvalifikací)

• česká koncepce ošetřovatelství - vystihuje základní myšlenku◦ samostatnost pracovníků◦ ošetřovatelský tým◦ ošetřovatelský proces◦ zdravotnická dokumentace◦ ošetřovatelské standarty - [otázka 10 - Ošetřovatelské standarty]◦ registr pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu

• nejvyšším metodickým článkem oboru je Ministerstvo zdravotnictví◦ vyjadřuje se ke všem zásadním odborným, organizačním, ekonomickým a legislativním opatřením

které se dotýkají ošetřovatelství a ošetřovatelského personálu◦ v jeho kompetenci je zřizovat různé pracovní skupiny a komise plnící funkci poradních orgánů

2 Historický vývoj ošetřovatelství ve světě• etapy vývoje ošetřovatelství

◦ 1. linie - charitativní ošetřovatelství ▪ od starověku do cca 19 století▪ zaměřena na uspokojování základních životních potřeb nemocných▪ převážně kněží/církevní/rytířské řády

• hospice(útulky pro nemajetné)/špitály při klášterech• nemají odborné vzdělání, přejímání zkušeností od předků

▪ laická úroveň ← humánní charakter (protože kněží)◦ 2. linie - sestra - pomocník lékaře

▪ souvisí s rozvojem medicíny → lékař potřebuje ke své práci pomocníka→ potřeba odborného vzdělání → založení prvních ošetřovatelských škol na světě

◦ 3. linie - samostatná práce sester v terénní péči▪ představuje rys vyspělého ošetřovatelství a systému zdravotní péče▪ samostatná kompetence sestry v péči o upevnění, ochranu a návrat zdraví

• osobnosti světového ošetřovatelství◦ sv. Kateřina Sienská (1347 - 1380)

▪ patronka ošetřovatelů, hasičů, umírajících▪ 24 dítě v početné italské rodině, vstoupila mezi terciáře dominikánského řádu▪ 1374 se při ošetřovaní nemocných sama nakazila, ale práci nepřerušila

◦ Florence Nightingalová (1820 - 1910)▪ seznamovala se po Evropě se systémem ošetřovatelství▪ 1854 angl. vládou(ministerstvem války) vyslána s týmem ošetřovatelek na Krymské bojiště

• snížila počet mrtvých vojáků na základě hygienických norem, kvalitní stravy, výcvikem ostatního ošetřovatelského personálu a individuální péčí

• nastolila hygienická pravidla, zavedla stravu 3x denně• po návratu dostává peníze → zakládá první ošetřovatelskou školu na světě při

nemocnici Sv. Tomáše v Londýně - 1860 - roční studium + 3 roky praxe• po celodenní službě procházela nemocnicí a kontrolovala - Lady with lamp

▪ vytvořila první koncepci ošetřovatelství vycházející z charitativního pojetí▪ iniciátor reforem zdravotní ošetřovatelské péče → základ profesionálního ošetřovatelství▪ napsala knihu Poznámky o ošetřovatelství - r. 1874 přeložena do 7 jazyků včetně ČJ▪

◦ Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810 - 1881)▪ ruský chirurg a pedagog▪ zavedl narkózu při polních operacích, zásadně snížil množství amputací▪ na Krym přivedl skupinu ruských sester, které připravil pro ošetřování zraněných

• tyto sestry začaly používat stejnokroj → z něho se vyvinula později sesterská uniforma• dodržování hygieny, předcházení infekcím

◦ Henry Dunant (1828 - 1910)▪ švýcarský kupec▪ první nositel Nobelovy ceny za mír 1901▪ po návštěvě bitvy u Solferina (1859) se setkává s naprosto nedostatečnou péčí o raněné

→ zřizuje zde lazaret a zmobilizoval dobrovolníky z řad místních civilistů▪ z jeho iniciativy vzniká 1864 Mezinárodní organizace Červeného kříže

3 Historický vývoj ošetřovatelství v ČR• sv. Anežka Přemyslovna

◦ založila kláštery, první 1233 u sv. Haštala se špitálem◦ založila řád Křížovníku s červenou hvězdou ← ošetřování chudých a nemocných dle pravidel

vypracovaných sv. Anežkou◦ později pokládána za zakladatelku českého ošetřovatelství

• sv. Zdislava z Lamberka◦ s manželem založili v Jablonném v Podještědí chrám a klášter dominikánů◦ později vstupuje do toho řádu jako laická spolupracovnice◦ navštěvovala chudé, nemocné a potřebné

• 1620 - milosrdní bratří - klášter Na Františku ◦ starali se o potřebné bez rozdílu náboženství a národnosti◦ dle stanov řádu každý novic musel absolvovat průpravu formou ročního zapracování◦ často byli magistry farmacie nebo lékaři

• 1722 řád Sv. Alžběty - klášter Na Slupi s řádovým špitálem • 1848 dostavěna nemocnice Pod Petřínem - Kongregace milosrdných sester Sv. Karla Boromějského• 1874 první ošetřovatelská škola v Praze

◦ založena vlivem založení londýnské školy a rozvojem evropského / zámořského ošetřovatelství◦ její existence ovlivněna spisovatelkami Karolínou Světlou a Eliškou Krásnohorskou

(stály v čele ženského hnutí)◦ několikaměsíční kurz◦ po několika letech škola pravděpodobně z národnostních a finančních důvodu zrušena

• 1882 ošetřovatelská škola ve Vídní; v Čechách si sestry zacvičovala každá klinika sama• 1916 v Praze otevřena česká Státní dvouletá ošetřovatelská škola

◦ první ředitelkou 1923 Sylva Macharová• 1921 - založen Spolek absolventek ošetřovatelské školy

◦ 1928 přejmenován na Spolek diplomovaných sester; pořádal přednášky pokračovací kurzy◦ 1933 přijat do mezinárodní rady sester, od r. 1937 časopis Diplomovaná sestra

• 1918 - v Praze otevřena Vyšší sociální škola - jednoleté studium sociálně orientovaných pracovníků◦ později i diplomované sestry pro samostatnou práci v terénu

• ČSČK po vedením Alice Masarykové založil Masarykovu ligu proti tuberkulóze• 1929 - ČSČK zavádí organizovanou ošetřovatelskou a zdravotní službu v rodinách• 2. sv. válka přerušila vývoj ošetřovatelství, ale výuka na školách pokračovala

◦ vznikla funkce představené (hlavní) sestry◦ po odsunu německých ošetřovatelek nedostatek sester → rozšíření počtu škol na 32

• 1946 v Praze otevřena Vyšší odborná škola ◦ 1. větev - specializované studium poskytujíc í pedagogické vzdělání sestrám - učitelkám ◦ 2. větev - příprava vrchních sester pro řídící práce v ošetřovatelství◦ 3. větev - vzdělává sestry pro teréní péči

• po vzoru SSSR vznikají Střední zdravotní školy (sloučením ošetřovatelských, rodinných a sociálních škol)◦ připravují všechny SZP - sestry, laboranty, fyzioterapeuty

• 1960 - vzniká Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně (NCO NZO)• 1960 - na FF UK dvouoborové(oše/psychologie) 5leté studium pro sestry - odborné učitelky• 1973 - založena Československá společnost sester (obsahuje Českou + Slovenskou společnost)

◦ 1982 přijata do mezinárodní rady sester ◦ 1951 odborný časopis Zdravotnická pracovnice → 1991 nahrazen časopisem Sestra

▪ od 1970 pravidelná vědecko-výzkumná příloha Československé ošetřovatelství• 1992 bakalářské studium na 1. LF UK• 2001 Mgr studium• 2003 NCO NZO

4 Systém vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků• ošetřovatelskou péči podle koncepce českého zdravotnictví zajišťují pracovníci

◦ způsobilí k výkonu povolání bez odborného dohledu▪ kvalifikační vzdělávání na VŠ/VOŠ v souladu se směrnicemi EU▪ celoživotní vzdělávání

◦ způsobilí k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením▪ kvalifikační studium na střední škole▪ kvalifikační akreditovaný kurz (sanitář, ošetřovatel)

◦ zákon 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních).

◦ viz otázka [28 zákon….]◦ činnosti jednotlivých kategorií pracovníků stanoveny vyhláškami (424/2004 a a 55/2011)

▪ podrobněji rozpracovány zaměstnavatelem (konkrétním zdravotnickým zařízením)5 Sesterské organizace a jejich význam pro práci NLZP

• české sesterské organizace◦ Česká asociace sester

▪ založena 1991▪ největší profesní organizace sester v ČR, sdružuje i dietní sestry, laboranty…▪ rozdělena na odborné a regionální organizace▪ činnost ČAS

• rozvoj ošetřovatelství jako oboru (koncepce, kvalita, výzkum)• rozvoj ošetřovatelské profese (prestiž, transformace vzdělání, vzděláváací akce)• vydávání odborných publikací (Edice ČAS u Grady….)• spolupráce s institucemi (MZ ČR, MŠMT ČR, VŠ, ČLK, odbory…)• rozvoj mezinárodní spolupráce - ICN, WERN

◦ POUZP - Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků▪ odborná i oborová organizace▪ vlastní časopis profese▪ činnost POUZP

• ochrana a obhajování práv, potřeb a zájmů členů◦ zejména v oblasti ekonomické, mzdové a sociální a pracovně právní

• kolektivní vyjednávání a předkládání návrhů zaměstnavatelů státním orgánům• prosazování a obhajoba práv a zájmů členů s využitím zákonných prostředků včetně

stávky• prosazování náležitého společenského a profesního uplatněný zdrav pracovník

◦ Komora záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky◦ Společnost Urgentní medicíny a medicíny katastrof při ČLS JEP - sekce NLZP

▪ vzdělávání, konference(Dostálovy dny), výzkum...◦ v rámci ČAS existuje pracovní skupina pro vznikající Komoru nelékařů (?)

• mezinárodní sesterské organizace◦ Mezinárodní rada sester - ICN (International Council of Nurses)

▪ založena 1899, Ženeva (Švýcarsko)▪ cíl: reprezentovat ošetřovatelství, podporovat růst profese a celoživotní vzdělávání a

ovlivňovat zdravotnickou politiku▪ zabývá se třemi klíčovými oblastmi - praxí profesionálů, regulací, společenskoekonomickým

zabezpečením◦ pracovní skupina evropských sester pro výzkum - WENR (Workgroups of European Nurses

Researches)▪ založena 1978, sídlo Utrecht (Holandsko)▪ cíl: organizovat spolupráci sester zabývajících se výzkumem, podporovat výzkum a ovlivňovat

národní zdravotnické politiky a tím i tu Evropskou◦ Evropská federace sester - EFN (European Federation of Nurses)

▪ původně stálý výbor sester při EU▪ založena 1971, 2004 transformace na EFN, sídlo Brusel (Belgie)▪ cíl: podpora a ochrana sester a jiných oše profesí v rámci EU lobbováním v institucích EU

• vydávání zásadních doporučení pro ošetřovatelství včetně požadavků na kvalifikační přípravu sester v členských zemích s cílem dosahovat vysoké a vzájemně srovnatelné úrovně jejich vzdělávání, které umožní volný pohyb pracovních sil

6 Ošetřovatelský výzkum - základní rozdělení• vědecký výzkum je systematické, empirické, kontrolované a kritické zkoumání hypotetických

výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy v ošetřovatelství• úkoly a cíle výzkumu v ošetřovatelství

◦ reagovat na potřeby jednotlivců, rodin, komunit, společnosti◦ identifikovat efektivní modely péče◦ zlepšit kvalitu péče◦ podílet se na snižování úmrtnosti◦ podílet se na úspoře nákladů◦ vytvářet znalosti o péči◦ pochopení základních bio mechanismů - genetických, fyziologických, sociálních a behaviorálních◦ zlepšit situace v profesi sestry◦ sledovat etický přístup v péči

• požadavky na výzkum◦ praktické dopady◦ týkat se ošetřovatelského vzdělání či praktického výkonu◦ důvěryhodné, systematické

• druhy výzkumu dle funkce a využití◦ základní - teorie ošetřovatelství, postavení tohoto oboru◦ aplikovaný - řešení praktického problému◦ metodistický - ověřování či hledání metod výzkumu

• druhy výzkumu dle vztahu k realitě a skutečnosti◦ teoretický výzkum - úvahy◦ praktický výzkum - k přímému zlepšení ošetřovatelské péče◦ empirický výzkum - zevšeobecňování jednotlivých témat - např. spokojenost v nemocnicích

• orientace ošetřovatelského výzkumu◦ klinická ošetřovatelská problematika◦ analýza ošetřovatelské profese◦ řízení ošetřovatelské péče◦ nové techniky či prostředky◦ pedagogická činnost

• druhy výzkumu dle účelu◦ historický - sleduje historický vývoj◦ klinický výzkum - předmětem je nemocný a jeho problémy◦ epidemiologický - epidemiologická témata či studium deficitu čehokoliv

• druhy výzkumu dle zaměření◦ individuální X skupinový◦ zkušební◦ experimentální X komparativní (porovnání)

• druhy výzkumu dle postupu ◦ kvalitativní

▪ slova▪ malé množství respondentů ( <10)▪ bez statistiky, jen osobní vyhodnocení▪ výzkumné otázky - požadavky na ně▪ zpracování max do tabulek

◦ kvantitativní▪ velké množství respondentů → čísla → statistické zhodnocení → grafické zpracování▪ zobecnění teorie▪ potvrzení hypotéz

• historie výzkumu v ošetřovatelství◦ F. Nightingale - výzkum v prostředí ošetřovatelské péče◦ polovina 19 století - o vzdělání ošetřovatelek◦ kolem 2. sv. války - o nemocnicích◦ 80. léta 20. století - založení Národního centra pro výzkum ošetřovatelství v USA◦ v ČR výzkum v rozpuku v 90. letech 20. stol s novou koncepcí ošetřovatelství

7 Ošetřovatelský výzkum - základní metody• logická metoda - hledají se kauzální závislosti, např analýza, syntéza, dedukce, komparace• historická metoda - popis v historických souvislostech• pozorování

◦ malé skupiny◦ způsob života, ošetřování, atmosféra, nálada ve skupině◦ nezúčastněné X zúčastněné◦ nepřímé X přímé◦ skryté X zjevné(Hawthornův efekt → ovlivnění vědomím, že jde o experiment)

• rozhovor◦ strukturovaný - připravené přesně formulované otázky, přesné pořadí, formálně blízko dotazníku◦ volný◦ skupinový X individuální◦ druhy a pořadí otázek

• dotazník - soubor otázek, formulář - jasně definovaný◦ hodně respondentů◦ identifikace ale anonymita◦ nezbytný je předvýzkum - „beta testování“ dotazníku◦ nepřítomnost výzkumníka při vyplňování◦ závisle X nezávisle proměnné◦ škály - verbální X číselné X grafické◦ nízká návratnost

• anketa◦ průzkumná šetření, 5-10 uzavřených! otázek◦ poštovní X telefonické X předávané X novinové X internetové

• experiment◦ klasický (in vitro)◦ klinický◦ přirozený (in vivo)◦ experimentální X kontrolní

• studium dokumentů◦ frekvenční analýza◦ valenční analýza◦ analýza intenzity◦ analýza kontingence◦ osobní X neosobní dokumentace◦ oficiální (úřední) X neoficiální◦ primární (rodné listy) X sekundární

• kasuistika◦ dle ošetřovatelského procesu

▪ ošetřovatelská kasuistika▪ medicínský management▪ posuzování▪ diagnostika▪ plánování▪ hodnocení▪ závěry pro ošetřovatelskou praxi

• snímkování - časový snímek◦ náročné na techniku, čas

8 Ošetřovatelský výzkum - základní strategie a postup• fáze ošetřovatelského výzkumu

◦ koncepční fáze▪ formulace a vymezení problému▪ sumarizace dostupné literatury o daném problému▪ vytvoření teoretického rámce pro umístění problému do širšího kontextu▪ formulace cílů, hypotéz, výzkumných otázek

◦ plánování▪ výběr a návrh výzkumného přístupu vhodného pro výzkum - kvalita/kvantita?▪ výběr metod a určení reprezentativního vzorku▪ organizační aspekty výzkumu▪ pilotní studie

◦ empirická fáze▪ sběr dat → jejich příprava na analýzu

◦ analytická fáze - analýza & interpretace údajů▪ výzkum - co se zjistilo▪ diskuze - co z toho vyplývá - neopakuje výsledky, hodnotí jejich význam

• je z vědeckého hlediska nejpřínosnější• analyzujeme, interpretujeme a rozebíráme hlavní výsledky• uvádíme vlastní pohled na problematiku• vyhýbat se nepodloženým tvrzením• doporučení pro další výzkum

◦ diseminační fáze - zveřejnění výsledků k praktickému výzkumu• projekt ošetřovatelského výzkumu

◦ námět a výzkumný problém - formulace problému◦ dosavadní stav poznání - sumarizace dostupné literatury o problému◦ cíl a hodnota výzkumu

▪ používat slovesa zmapovat, zjistit, hodnotit▪ cíle jsou věty, mají podnět a přísudek „Zjistit, zda ufoni přistávají v noci“ ☺▪ nepoužívat míry které nejsou přesně dané a změřitelné - „Zjistit, zda ufoni často unášejí lidi“☺

◦ předmět výzkumu▪ hypotéza - předpoklad/domněnka/tvrzení

• je věta s podmětem a přísudkem - „Ufoni unášející lidi jsou z Alfa Ceti“☺• je jasně zformulovaná - „Ufoni jsou z vesmíru“ - je jasné že ne ze Země ☺

◦ zkoumaný soubor - výběr vzorku: náhodný X záměrný◦ metody a techniky◦ zpracování◦ organizační zabezpečení◦ využití výsledků výzkumu

• statistické třídění◦ jednostupňové X dvoustupňové◦ absolutní četnost, relativní četnost◦ deskriptivní statistika

▪ zásady sestavení grafů, druhy grafů▪ zásady sestavení a popisu tabulek▪ korelační(rozšířená kvantita) a kontingenční(jednoduchá kvalita - více kritérií) tabulka

• statistika ☺◦ relativní ukazatelé - absolutní a relativní četnost◦ ukazatelé polohy - střední hodnoty(průměr, modus(nejčastější), medián(prostřední))◦ ukazatelé míry variability - směrodatná odchylka◦ pravděpodobnost

▪ Gaussova křivka - normální rozdělení, nejvíc kolem průměru▪ teoretické četnosti▪ tabulkové hodnoty▪ nulová a alternativní hypotéza▪ hladina významnosti▪ ověřování hypotéz

9 Ošetřovatelský výzkum - etické zásady a jiná pravidla• etické zásady

◦ všeobecné etické zásady (napříč všemi vědními obory)▪ publikovat jen své poznatky ← částečné nebo plné osvojení cizí práce je hrubé porušení etiky▪ nepřekrucovat poznatky – falzifikace▪ nezamlčet negativní výsledky - i negativní výsledky mají svou vypovídací hodnotu▪ anonymně▪ s poděkování a či jiných ohodnocením k respondentům

◦ specifické etické zásady pro výzkum v ošetřovatelství▪ souhlas respondentů / pokusných osob▪ předem seznámit s postupem▪ při odmítnutí nezatracovat respondenta v péči▪ připravenou a etickou komisí schválenou koncepci předem před zahájením výzkumu

• sleduje dodržování etických principů během výzkumu• složení EK = odborníci (lékaři, sestry, právníci) a laici prezentující morální a kulturní

hodnoty dané komunity▪ Norimberský kodex

• reakce na nehumánnost a neetičnost experimentů v nacistickém Německu• ustanovil následující pravidla pro pokusy

◦ souhlas pokusných osob - dobrovolný, nezískání podvodem, lstí, předstíráním◦ pokusné osoby musí porozumět účelu, průběhu a rizikům pokusu◦ pokus jen účelný ← musí predstavovat zisk pro společnost◦ při nebezpečí předem pokus na zvířatech◦ neohrožovat je na zdraví či životě → vyloučena všechna rizika◦ v případě rostoucího rizika lze přerušit pokus◦ osoby provádějící pokus musí mít dostatečnou kvalifikaci

▪ Helsinská deklarace• 1064, modernizovaná 2000• uvádí zásady medicínského výzkumu v pojetí lékařské etiky

• všeobecné principy vědecké práce - zásady výzkumu◦ objektivita ◦ validita / pravdivost◦ reliabilita◦ senzitivita◦ originalita - každá práce má přinášet nějaký nový, dosud nepublikovaný poznatek◦ principiálnost a nekompromisnost - obhajovat svoje poznané pravdy, i když se neshodují s obecně

přijímanými názory◦ sebekritičnost a názorová tolerance - přijetí názor druhých, schopnost akceptovat a respektovat

opodstatněnou kritiku• specifické aspekty vědecké práce v ošetřovatelství

◦ princip prospěšnosti - nutno během výzkumu ubezpečit lidi o nezneužitelnosti◦ princip respektování lidské důstojnosti - právo každého se rozhodnout zdali se zúčastní

výzkumu bez rizika sankcí při odmítnutí◦ princip spravedlivosti - výběr účastníku spravedlivě, nediskriminovaně◦ princip ochrany zranitelných osob - ochrana osob, které nejsou kompetentní právoplatně

rozhodnout▪ děti - souhlas od zákonných zástupců nebo právních zástupců▪ osoby s mentálním postižením - nejsou schopny zvážit rizika účasti ← souhlas od právních

zástupců▪ osoby s tělesným handicapem - při určitých postiženích nutno získat souhlas speciálním

postupem▪ hospitalizovaní lidé - nemocní by neměli pociťovat nátlak▪ senioři

10 Ošetřovatelské standardy• ISO - mezinárodní organizace pro standarty

◦ mezinárodní standarty přijaty 1987 mezinárodní normalizační společností◦ 1994 a 2000 postupně novelizovány◦ programem ISO je zkoumat procesy z hlediska kvality◦ prověřuje dokumentaci a efektivitu procesů kvality◦ zajišťuje základní předpoklady a podmínky pro kvalitu procesů v organizaci◦ kontinuální zlepšení spočívá v plánování, provedení, kontrole a případné zlepšující akci◦ ISO 9001:2000 znamená, že organizace byla prošetřena → má systém managementu který

zajišťuje důslednost a spolehlivost → všichni mohou očekávat stejné služby• základem byla již kniha Florence Nightingalové Poznámky o ošetřovatelství• historicky nejstarší standarty vypracovány 1973 Americkou asociací sester - pro neodkladnou péči

→ základ pro akreditace• US profesor Avedis Donabeidán - stanovil rámec(model) pro zlepšení

◦ schéma modelu se skládá ze 3 částí: struktury, procesu a výsledku• standart má přesně vymezovat požadovanou normu → standart = odborrníky popsaná norma• kvalitní ošetřovatelská péče ← základní cíl současného ošetřovatelství

◦ tuto kvalitu určují ošetřovatelské standarty◦ stanovují její měřitelná kritéria

• ošetřovatelský standart - dohodnutá profesní norma kvality• standarty mohou být vydány jako

◦ právní předpisy (zákony/vyhlášky), ◦ metodická opatření MZ ◦ vypracovány zdravotnickým zařízením nebo profesní organizací

• vedoucí pracovníci v ošetřovatelství jsou povinni průběžně hodnotit na svém pracovišti kvalitu poskytované ošetřovatelské péče …. → používají objektivní metody hodnocení

• význam ošetřovatelských standartů◦ určují závaznou normu pro kvalitní ošetřovatelskou péči◦ umožňují hodnocení této péče ← standart musí obsahovat měřitelné / hodnotitelné parametry◦ poskytují pocit bezpečí a jistoty nemocným → zajišťují nejméně minimální standart kvalitní péče◦ chrání ošetřovatelský personál před neoprávněným postihem ← může dokázat dodržení standartů

• typy standartů◦ strukturální - optimální:

▪ personální - kvalifikace, kompetence, cžv, počty pracovníků, etické kodexy▪ technické, hygienické a organizační prostředky/vybavení

◦ procesuální - popisují proces poskytování ošetřovatelské péče - pro výkony a záznamy v praxi▪ standarty postupů při výkonech - vycházejí z učebnic, specializované výkony jsou

vypracovány přímo pracovištěm▪ standarty oše činností v rámci oše procesu -

◦ standarty oše dokumentace - určují základní typy dokumentace, kterou je třeba vést▪ oše záznam, plán oše péče, další záznamy - Nortonové škála dekubitů, stupně soběstačnosti

◦ standarty hodnocení výsledků - obsahují metody hodnocení kvality ošetřovatelské péče◦ rámcové standarty

▪ vydává zpravidla MZ jako zákonné/podzákonné normy▪ mohou být vydány jako doporučené podklady pro tvorbu lokálních standartů

◦ lokální standarty▪ zpracované a přijaté v konkrétním zdravotnickém zařízení/pracovišti▪ vycházejí z rámcových standartů, nesmějí být v rozporu s centrálními standarty▪ každý pracovník by s nimi měl být seznámen a písemně se zavázat k jejich dodržování

• závaznost ošetřovatelských standartů◦ ze zákona

▪ zákonné normy - např. přesné podmínky kvalifikace pro výkon povolání▪ podzákonné normy - určení základního vybavení pracoviště

◦ vydány profesní (sesterskou) organizací - povinni se jím řídit členové organizace• komise vydávající standarty

◦ SAK - spojená akreditační komise ČR◦ ISO - International Standart Organisation◦ JCAHO - Joint Commision on Acrediatio of Healthcare

11 Ošetřovatelský audit• obsahuje metodu monitorování jednotlivých kriterií struktury, procesu, výsledku auditem• audit = revize, kontrola, prověřování, vyhodnocení, průzkum• = systematický, nezávislý a dokumentovaný proces pro získání důkazů o provádění správných

činností správným způsobem• musí zaručovat nezávislost a objektivitu auditorů• probíhá podle předem stanovených pravidel na základě plánů auditu

◦ pravidla musí výt stanovena → zabrání střetu zájmů, je zajištěna nestrannost, ošetřeny případné antipatie a úmysly prokázat neshodu za každou cenu→ audit není policejní/disciplinární akce, ale partnerský přístup o provádění správných činností..(viz výše)

• je součástí standartu a systematicky hodnotí ošetřovatelskou péči• zjišťuje rozdíl mezi skutečností a standartem• posuzuje, zda je standart platný a aktuální, nebo jestli není potřeba provést změny• audit provádějí alespoň dva auditoři s odbornou způsobilostí k provádění auditů

◦ zároveň musí mít dostatečné vzdělání, školení a výcvik v problematice auditů• dělení dle průběhu v čase

◦ retrospektivní (po propuštění)◦ souběžný (v sobě ošetřování)

• dělení dle auditorů:◦ interní - prováděný zaměstnanci organizace, výsledky pouze k internímu použití◦ externí - provádějí externí akreditované firmy, výsledky auditu mohou vyžít i jiné organizaces

• dělení dle způsobu plánování:◦ plánované - provádějí vyškolení auditoři dle plánu auditů◦ akutní - na podkladě stížnosti nebo při mimořádné události

• akreditace◦ formální proces, jehož cílem je poskytování bezpečné zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni

kvality◦ vychází ze standartů a procesů

12 Filozofie ošetřovatelství• filozofie - věda o zákonitostech bytí, myšlení, žití, poznávání světa, společnosti, smysl života

◦ z řeckého filein - mít rád a sofia - moudrost → filozofie = láska k moudrosti◦ cílem je objasnit lidskou existenci a orientaci v životě a ve světě◦ nejznámější filozofické směry

▪ idealismus • vyzdvihuje vliv myšlení a poznání, přednost duchovního před tělesným• zdůraznění citu, poznání je závislé na subjektu• Platon, Schopenhauer

▪ materialismus• protiklad idealismu, počátky spjaty s rozvojem matematiky, astronomie + dalších věd• jediná věc, která existuje, je hmota → každý fenomén(jev) je výsledkem interakce hmoty

▪ humanismus• hodnota lidského života je nejvyšší hodnota• univerzální lidství, solidarita od všech → staví se proti kulturním, rasovým dílčím zájmům• soustředí se na řešení obyčejných lidských problémů• náboženský humanismus X sekulární vycházející z globalizace (společná kultura)

▪ naturalismus• hodnota/měřítko je nepolidštěná(přirozená) příroda, v níž platí živočišné potřeby a právo

silnějšího▪ racionalismus - pravdivé poznání je možné jen rozumem a analýzou▪ empirismus

• veškeré poznání odvíjí od smyslů(materialistický) / pocitů(idealistický)• vychází z něj většina přírodních oborů - empirie = opakovatelný pokus s měřitelnými

výsledky▪ determinismus

• vychází z příčinné podmíněnosti, uznává předurčenost všeho dění →popírá svobodu vůle• vše včetně lidského rozhodnutí je důsledkem předchozích událostí a stavů• jedinec je určená biologicky, geneticky a sociálně

▪ holismus• zaměření na celek, vlastnost celku nelze vysvětlit zkoumání části• každá část má význam pouze ve vztahu k ostatním částem nebo celku

▪ skepticismus - zdůrazňuje význam pochybností, všechno současně kriticky posuzují• nihilismus - absolutní - pouze popírá a odmítá, neuznává nic kladného• agnosticismus - částečný, týká se zejména existence/neexistence jakéhokoliv boha

• historie filozofie ošetřovatelství◦ do 15 století idealismus◦ 15 - 16. století - reformace, temno v ošetřovatelství, částečně humanismus◦ 18. století - osvícenectví - materialismus, humanismus - (Nightingalová)◦ 20. století - materialismus, dehumanizace, počátky holismu◦ 21. století - materialismus, humanizace, holismus

▪ pacienti tendence zpět k idealismu - léčitelé ← plyne ze skepticismu (lékař i přes techniku nedokáže….)

• filozofické názory na ošetřovatelství◦ mechanistický - organismus funguje jednoduše a lze jej opravovat◦ organistický - vzájemné působení jednotlivých částí nelze vždy plně řídit◦ dynamický . založený na změně - organismus se neustále mění a vyvíjí◦ založený na persistenci - organismus je stále stejný, stejné složení◦ integrovaný - organismus je složitý a je schopný adaptace na prostředí

• princip holismu ◦ integrovaný přístup - jedinec je soubor(jednota) bio-psycho-socio-spirituálních částí◦ zohledňovat fyzické, duchovní, emocionální, kognitivní a sociální potřeby zdravých a nemocných ◦ zaměřovat se na člověka jako na celek a ne na nemoc nebo nemocnou část těla◦ zohledňovat vztah mezi částmi člověka (fyzickou, myslí….)

13 Nová politika SZO - Zdraví pro všechny do roku 2000• dlouhodobě pojatý programový proces založený na validním informačním a výzkumném základě• Zdraví pro všechny do r 2000

◦ celosvětově přijat 1981 - v Evropě přijat 1984◦ součástí je program „ošetřovatelství v akci“◦ cíle

▪ snížit nerovnosti ve zdraví ▪ prevence ▪ participace komunity-zdraví není otázka ▪ spolupráce mezi zdravotnickými odborníky ▪ důraz na primární zdravotní péči

• zdraví pro všechny do 21. století - Zdraví 21◦ přijat 1998◦ komplexní způsob, jak vylepšit zdraví lidu v evropských státech◦ 3 zásady

▪ zdraví jako základní lidské právo▪ rovnost a solidarita▪ aktivní podíl jednotlivce i skupiny

◦ program členěn do 5 okruhů a 38 cílů▪ zlepšení zdraví - spravedlnost ve zdraví, kvalita života, omezení chronický nemocí,omezení

přenosných nemocí, zdravé staří, zdraví žen, zdraví dětí a mládeže, omezení kardiovaskulárních nemocí, omezení duševních poruch a sebevražd

▪ životní styl - politika a zdraví, rozvoj zdraví v místních podmínkách, zdravotní kompetence, zdravý život, tabák, alkohol, psychotropní látky

▪ životní prostředí - politika a životní prostředí., kvalita vody, kvalita ovzduší, kvalita a bezpečnost potravin, skládky a znečišťování půdy, zdraví lidí v práci

▪ vhodná péče o zdraví - zaměření zdravotnických služeb, zdroje zdravotnictví a řízení, základní zdravotní péče, nemocniční péče, kvalita péče a přiměřená technologie

▪ rozvoj zdraví pro všechny - IS ve zdravotnictví, výchova lidí ke zdraví, partnerství pro zdraví, zdraví a etika

• národní program zdraví◦ vychází z Akčního plánu zdraví a životního prostředí ČR◦ rozpracovává program Zdraví 21, ◦ cíle

▪ vytváření podmínek pro zlepšení zdraví občanů ČR▪ ovlivňovat životní podmínky▪ výchova ke zdravému způsobu života

◦ priority národního programu zdraví▪ změna životního stylu▪ snižování kuřáctví▪ omezení zvládání nadměrného stres▪ zlepšení reprodukčního zdraví▪ snížení spotřeby alkoholu▪ optimalizace pohybové aktivity▪ prevence drogových závislostí▪ prevenci nemocí▪ projekty-Zdravé město,region, škola, nemocnice..

14 Projekt SZO Ošetřovatelství v akci• vydáno regionální pobočkou WHO pro Evropu v roce 1993 jako Nursing in action• podpora ošetřovatelství a porodní asistence v rámci programu „Zdraví pro všechny“

= nová koncepce moderního ošetřovatelství dle WHO• autor Jane Salvage• zabývá se budoucností ošetřovatelství v Evropě• 1988 Vídeň - 1. Evropská konference o ošetřovatelství

→ závěry této konference stanovily představu o sestře budoucnosti• definuje 4 hlavní funkce sestry

◦ poskytování a řízení ošetřovatelské péče - ošetřovatelský proces◦ výuka/výchova pacientů a zdravotnického personálu - edukace◦ aktivní začlenění do zdravotnického týmu◦ rozvoj ošetřovatelské praxe, klinického myšlení a výzkumu

• prosazuje změny v ošetřovatelské praxi, sestra je součástí těchto změn◦ definuje postupy při zavádění těchto změn

▪ mocensko-nátlakový (donucovací) - „shora dolů - moc → příkaz → změna▪ racionálně-empirický „shora dolů“ - zájem → prospěch▪ normativně převýchovný - „odspoda nahoru“

◦ reakce na změny▪ tvůrci změn▪ realizátoři změn▪ příjemci změn

◦ realizace změn▪ společný souhlas s cíli změn▪ dg změn▪ plán postupu▪ průprava▪ vlastní realizace, pravidelné revize▪ upevnění nových norem▪ odezva▪ např. změna kvality stravy

◦ úlohu manažerů a pedagogů▪ spolupráce, přísun zdrojů, organizace▪ ale i sestry na každé úrovni mohou být propagátory změn

• rozvoj regulačního systému◦ regulace = řízení / usměrňování◦ regulovaná povolání → taková, jejichž výkon stanoví stát podmínky(právními předpisy)

▪ např. přijímací normy, kompetence, normy o vzdělávání◦ účely regulace

▪ ochrana veřejnosti před nespolehlivými pracovníky▪ zajištění přijatelné ošetřovatelské péče▪ podpora rozvoje profese▪ dosažení odpovědností, identity, statutu sestry

◦ mechanismy regulace▪ registrace - zápis do veřejného seznamu▪ licence - povolení k určité činnosti; mocnější než registrace▪ akreditace - určitá forma udílení licence

◦ nástroje▪ kategorie personálu - rozdíly ve znalostech, dovednostech, rolích míře odpovědnosti

• sestra je osoba která je zákonem oprávněná provádět oše péči v celém rozsahu▪ zákony - nejvyšší autorita▪ normy, kodexy, směrnice

• nová orientace ošetřovatelského vzdělávání◦ vstupní kvalifikace - sestry 21. století by měly mít VŠ vzdělání◦ odměňování - akademický titul, možnost dle studovat (v rámci celé EU)◦ délka studia - min 3 roky◦ pracovní zařazení - praxe během studia v týmu nadpočetní, nesmí nahradit stálý personál◦ systematický přístup - model ošetřovatelský model a proces◦ základem výuky je praxe - logbook, hodnocení průběžně spolu se studentem

• příprava na řízení◦ výrazné vůdčí osobnosti - podpora sester na nižších úrovních◦ schopnosti vedoucí osoby

▪ odborník - odborné znalosti a dovednosti▪ vůdce - vůdčí schopnosti▪ komunikační schopnosti - s veřejností, jinými profesními skupinami▪ technické dovednosti

◦ příprava učitelek ošetřovatelství▪ dříve - technické dovednosti, profesionální praxe▪ dnes - technické dovednosti, profesionální praxe, pedagogické schopnosti, dovednosti řízení

a výzkumu◦ příprava manažerek

▪ předpoklady - kvalifikace v klinické péči, schopnosti, profesionální svoboda◦ vyšší ošetřovatelské vzdělání

15 Profesionální vzdělání• celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků v souladu s vyhláškou 423/2004

Sb. ve smyslu novely 321/2008 Sb. a novely 4/2010 Sb. • k vydání prodloužení/nového je potřeba 40 kreditů (nevztahuje se na čerstvé absolventy)

akce pasivní účast aktivní účast

inovační kurz 4/den (max 12/akce) 2/vyučovací hodina(max 20 za registrační období)

seminář 1 2/ vyučovací hodina(max 20 za registrační období)

e-learningový kurz 2/15 stran3/30 stran

autor 25spoluautor 20

odborná stáž 3/den (max 15/akce) 2/vyučovací hod(max 20 za registrační období)

školící akce 4/den (max 12/akce) 2/vyučovací hodina(max 20 za registrační období)

kongres, odborná konference, sjezs/sympozium

4/den (max 12/akce) 10/přednesení vlastní přednášky, autorství posteru nebo aktivní účast na soutěžích5/ spoluautorství na přednášce nebo přednesení cizí4/ spoluautorství poster

mezinárodní kongres 5/den (max 15/akce) 15/přednesení vlastní přednášky, autorství posteru nebo aktivní účast na soutěžích10/spoluautorství na přednášce / přednesenícizí5/ spoluautorství posteru

vědecko-výzkumná činnost

25

vypracování metodiky 20

odborný článek autor 15spoluautor 10pokud publikace v časopise s impact faktorem tak 100% navýšení

• za další studium (VOŠ/VŠ) zdravotnického zaměření po získání odborné způsobilosti 25/semestr• pokud vzdělávací akce v zahraničí, tak 30% navýšení kreditů (zaokrouhleno na celá čísla nahoru)

16 Etický kodex nelékařských zdravotnických pracovníků• vydán MZ7/2004, závazný na národní úrovni• Etické zásady zdravotnického pracovníka nelékařských oborů

◦ Zdravotnický pracovník nelékařských oborů (dále jen „zdravotnický pracovník“) při své práci zachovává úctu k životu, respektuje lidská práva a důstojnost každého jednotlivce bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické přesvědčení a sociální postavení.

◦ Zdravotnický pracovník dbá na dodržování Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, na dodržování práv pacientů, tak jak jsou vyjádřena v Chartě práv pacientů a v Chartě práv hospitalizovaných dětí.

◦ Zdravotnický pracovník je povinen přistupovat ke své práci s veškerou odbornou schopností, kterou má, s vědomím profesionální odpovědnosti za podporu zdraví, prevenci nemocí, za obnovuzdraví a zmírňování utrpení, za přispění ke klidnému umírání a důstojné smrti.

◦ Zdravotnický pracovník poskytuje zdravotní péči jednotlivcům, rodinám, skupinám a spolupracuje s odborníky jiných oborů. Při poskytování zdravotní péče vždy nadřazuje zájmy těch, kterým poskytuje péči, nad zájmy své.

◦ Zdravotnický pracovník je povinen chránit informace o těch, kterým poskytuje své služby, bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto informace získávány, shromažďovány a uchovávány. Povinnou zdravotnickou dokumentaci vede pečlivě a pravdivě, chrání ji před zneužitím a znehodnocením.

◦ Zdravotnický pracovník aktivně prohlubuje znalosti o právních předpisech platných pro jeho profesi a dodržuje je.

◦ Zdravotnický pracovník nesmí podřizovat poskytování zdravotní péče komerčním zájmům subjektů, působících v oblasti zdravotnictví.

• Zdravotnický pracovník a spoluobčané◦ Zdravotnický pracovník při poskytování zdravotní péče respektuje životní hodnoty občanů, jejich

životní zvyky, duchovní potřeby a náboženské přesvědčení a snaží se vytvářet podmínky zohledňující individuální potřeby jednotlivců.

◦ Zdravotnický pracovník v rozsahu své odbornosti a pravomocí poskytuje občanům informace, které jim pomáhají převzít spoluzodpovědnost za jejich zdravotní stav a případnou léčbu.

◦ Zdravotnický pracovník považuje informace o pacientech za důvěrné a je si vědom povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého povolání.

◦ Zdravotnický pracovník při poskytování zdravotní péče dbá v maximální možné míře o zajištění intimity.

◦ Zdravotnický pracovník nesmí zneužít ve vztahu k nemocnému jeho důvěru a závislost jakýmkolivzpůsobem (PRO).

◦ Zdravotnický pracovník se snaží při poskytování zdravotní péče docílit vztahu založeného na důvěře, který ctí práva pacienta, reaguje na aktuální rozpoložení pacienta, současně jsou respektována práva a povinnosti zdravotnického pracovníka jako poskytovatele zdravotní péče.

• Zdravotnický pracovník a praxe◦ Zdravotnický pracovník poskytuje zdravotní péči v rozsahu své odbornosti a pravomocí, s

potřebnou mírou autoregulace a empatie.◦ Zdravotnický pracovník aktivně usiluje o vlastní odborný, osobní a intelektuální růst po celou dobu

svého profesionálního života a své nové znalosti a dovednosti se snaží využít v praxi.◦ Zdravotnický pracovník usiluje o co nejvyšší kvalitu a úroveň poskytované zdravotní péče.◦ Zdravotnický pracovník poskytne nezbytně nutnou zdravotní péči i nad rámec svých pravomocí,

pokud ji nemůže poskytnout způsobilý zdravotnický pracovník a pokud nebezpečí, které plyne z prodlení, je větší než možné nebezpečí plynoucí z nedostatečných znalostí a dovedností zdravotnického pracovníka.

◦ Zdravotnický pracovník jedná a vystupuje tak, aby jeho chování přispělo k udržení prestiže a zvyšování společenského uznání zdravotnických povolání.

◦ Zdravotnický pracovník při přebírání úkolu i při pověřování úkolem zodpovědně zvažuje kvalifikacisvou i ostatních zdravotnických pracovníků.

• Zdravotnický pracovník a společnost◦ Zdravotnický pracovník působí na zdravotní uvědomění jednotlivců při poskytování zdravotní

péče. Podle svých odborných schopností se podílí na podporování a šíření zásad zdravého života, zásad ochrany životního prostředí, objasňování problémů spojených s péčí o poškozené zdraví lidí.

◦ Zdravotnický pracovník spolupracuje při těch aktivitách, které směřují ke zlepšení zdravotního a sociálního prostředí v životě lidí.

• Zdravotnický pracovník a spolupracovníci◦ Zdravotnický pracovník spolupracuje v rámci mezioborového týmu s ostatními odborníky tak, aby

byly splněny všechny cíle plánu komplexní zdravotní péče o pacienta.◦ Zdravotnický pracovník respektuje znalosti a zkušenosti svých kolegů i spolupracovníků jiných

odborností.◦ Zdravotničtí pracovníci se navzájem podporují ve svých odborných rolích a aktivně rozvíjejí úctu

k sobě i druhým.◦ Zdravotnický pracovník vystupuje, podle aktuální situace, jako ochránce pacienta, zejména pokud

je péče o něho ohrožena nevhodným chováním nebo jednáním jiného zdravotníka či osoby.• Zdravotnický pracovník a profese

◦ Zdravotnický pracovník je odpovědný za kvalitu jím poskytované zdravotní péče a za co nejvyšší odbornou úroveň svého vzdělávání.

◦ Zdravotnický pracovník dbá na udržování a zvyšování prestiže své profese.◦ Zdravotnický pracovník se neustále snaží o rozvoj své profese, o rozvoj svého profesního

zaměření a zvýšení své odborné úrovně.

17 Práva pacientů• etický kodex „práva pacientů“ - navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala

a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky. (25. února 1992)1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním

kvalifikovanými pracovníky. 2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má

právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.

3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.

4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.

5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, abybyly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.

6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.

7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-lito nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.

8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědětpředem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.

9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.

10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jehopřání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.

11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

• další práva pacientů◦ zdravotní služby lze pacientovi poskytnou pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem,

nestanoví lí zákon jinak◦ právo přijímat duchovní péči a duchovní podporu od církví reistrovaných v ČR◦ pacient se smyslovým postižením má právo při komunikaci související s poskytováním

zdravotních služeb dorozumívat se pro něj srozumitelným způsobem◦ mít vodícího/asistenčního psa u sebe dle domácího řádu tak, aby nebyla poškozována práva

ostatních pacientů◦ pacient může zakázat přítomnost osob připravujících se na výkon povolání (studentů na praxi)

▪ zároveň může zakázat nahlížení těchto osob do dokumentace◦ dříve vyslovené přání - Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního

stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit

• další dokumenty◦ charta práv dětí v nemocnici - stálý kontakt s rodiči (vhodné být v nemocnici), vlastní oblečení◦ charta práv tělesně poškozených osob◦ deklarace práv duševně postižených lidí - stejná práva jako ostatní

18 Management v ošetřovatelství• role sestry manažerky

◦ leader s jasným cílem◦ řízení a vedení personálu

▪ vedení a organizování práce▪ udržet efektivní vztahy s ošetřovatelským personálem a v týmu

◦ práce s personálem a pacienty◦ zajištění kvality péče → kontrola práce◦ efektivní využívání zdrojů → poskytování hospodárných ošetřovatelských služeb

• začlenění sestry manažerky do organizační struktury zdravotnického zařízení◦ top management - náměstkyně pro ošetřovatelskou péči (hlavní sestra) - strategická úroveň

▪ dlouhodobé záměry, strategické cíle▪ požadavky na hlavní sestru: zodpovědnost, charisma

◦ střední management - vrchní sestra - technická úroveň▪ koordinace nižších článků poskytujících služby▪ taktické vedení▪ střednědobé plánování▪ požadavky na orientaci v mezilidských vztazích

◦ management první linie - staniční sestra - operační úroveň▪ komunikace, jednání s lidmi▪ organizace ošetřovatelské péče▪ operativní řízení▪ požadavky na staniční sestru: emocionální schopnosti, smysl pro spravedlnost

• požadavky na sestru manažerku◦ vzdělání, odborná způsobilost……◦ výkonná

▪ pro vedoucí sestru je klíčovou otázkou úkol, cíle, výsledek, efektivita, náklady a zisk▪ Diagnostika - „Co řešit?“▪ Metodika - „Jak na to?“▪ Tvořivost - „jak lépe?“

◦ efektivní◦ schopná

• co potřebuje sestra manažerka◦ pochopit poslání a cíle organizace (oddělení)

▪ vztah mezi sestrou manažerkou a organizací▪ podstatné organizační a sociální faktory ovlivňující situaci

◦ analyzovat situaci a používat manažerské nástroje◦ dělat dobrá rozhodnutí na základě řídícího procesu a využití funkcí managementu◦ hard skills - „odborné“ - matematické/analytické dovednosti/statistika, jazyky, práce na PC◦ soft skills - jednání s lidmi, prezentační dovednosti, vedení/řízení lidí → personalistika, asertivita

• 4 důležité cíle◦ organizovat a koordinovat práci a ošetřovatelskou péči při respektování hodnot profese, platných

předpisů a procedur◦ předvídat a řídit lidské zdroje, optimalizovat a rozvíje kompetence◦ předvídat a zajistit nezbytné prostředky pro zdravotnické zařízení / kliniku / oddělení◦ angažovat se profesionálně a institucionálně

• autorita sestry manažerky:◦ formální autorita - vyplývá ze statutu vedoucí sestry (postavení v organizaci, název funkce)◦ přirozená autorita - vychází z osobnosit sestry

▪ charisma, sociální dovednosti, pracovní morálka (příkladem podřízeným), důslednost, morálka▪ odborná kvalifikace sestry, manažerské vzdělání

• styly řízení - demokratický, autoritativní, byrokratický, liberální• typy sestry manažerky

◦ sousedský - orientuje se na sestry, atmosféra „čajového dýchánku“◦ týmový - zajímá se o sestry i splnění úkolů, respektuje potřeby sester ale vyžaduje plnění úkolů◦ úkolový - nebere ohled na sestry, důležité je splnění úkolu◦ lhostejný - nezáleží ani na úkolech, ani na sestrách, řeší věci mimo◦ kompromisní - zajímá se průměrně o sestry i úkoly, tradiční manažerský typ

19 Edukace pacientů a rodinných příslušníků• proces předání znalostí a/nebo dovedností• v ČR není definována speciální náplň činností pro sestru edukátorku• edukace zahrnuje 3 oblasti: (cíle edukace)

◦ kognitivní - úroveň chápání a vyjadřování s ohledem na věk jedince◦ psychomotorická - dovednosti◦ afektivní - postoje/emoce

• funkce sestry edukátorky - v oblasti edukace se od sester očekává, že:◦ bude poskytovat potřebné informace pacientovi◦ bude pomáhat udržovat optimální úroveň zdraví pacienti◦ bude působit na pacienta / rodinu tak, aby prováděli prevenci chorob◦ bude pomáhat pacientovi pečovat o sebe samotného v období choroby◦ bude u pacienta rozvíjet dovednosti zaměřené na péči o rodinu

• role sestry edukátorky◦ zjištění individuálních znalostí a dovedností vztahujících se k udržení a obnovení zdraví◦ předávání informací pacientovi, rodině, ale i kolegyním a studentům na vhodné úrovni◦ vytváření prostředí motivujícího učícího se pro osvojení si nových znalostí / dovedností◦ organizování a účast na osvětových kampaních a hodnocení jejich výsledků◦ aplikace přijatelných a vhodných kulturních, etických a profesionálních norem

• konkrétní činnosti edukátora◦ zjišťuje problém pacienta, rodiny (P/R)◦ poskytuje přiměřené informace a ukazuje různé způsoby (s ohledem na schopnosti P/R), jak

dosáhnout cíle◦ měří pokroky P/R◦ vyžaduje zpětnou vazbu od P/R◦ zlepšuje znalosti a dovednosti P/R◦ hodnotí schopnosti P/R

• účel a užitek edukace pacienta/rodiny◦ edukační programy by měly být integrální součástí poskytování péče veřejnosti◦ edukace pacienta přispívá k :

▪ spokojenosti pacienta a jeho rodiny, zvýšení kvality života▪ kontinuální péči▪ snížení komplikací choroby, výkonu; snižuje úzkost a strach pacienta▪ maximalizuje jeho nezávislost v aktivitách denního života▪ pomáhá aktivně zapojovat pacienta a jeho rodinu do péče

• užitek edukace pro sestry◦ přináší spokojenosti s prací◦ zlepšuje a udržuje optimální vztahy s pacientem a jeho rodinou◦ přispívá k autonomii sester

• edukační proces◦ obsahuje dva nezávislé hráče - učitele a učícího se◦ cílené systematické činnosti dvou nezávislých oblastí - vyučování s učením se

→ výsledkem jejich vzájemné spolupráce je požadované chování/jednání pacienta◦ edukační proces je přirovnáván k ošetřovatelskému procesu, má také svoje fáze

▪ zhodnocení učebních potřeb▪ stanovení priorit▪ posouzení připravenosti učit se▪ zvolit vhodný učební styl

• bariéry edukace - ze strany systému◦ absence humánního přístupu, roztříštěnost péče, absence komunity◦ podceňování edukace systémem zdravotní péče/managementem nemocnice◦ nevhodná dokumentace pacienta◦ negativní působení prostředí, málo času na edukaci (nebo žádný), rychlé propuštění◦ chybějící trénink v edukaci ve studijním programu pro sestry◦ osobnost lékaře a sestry, neschopnost pracovat v týmu

• bariéry edukace strany učícího se - pacienta / rodiny◦ stres v akutním i chronickém stádiu nemoci◦ osobnost pacienta/rodiny (nízká motivace, kompliance(dodržování pokynů), nevhodný učební styl)◦ popření potřeby edukace, neschopnost nést zodpovědnost

• co poskytuje sestra při edukaci:◦ informace o nemoci dle svých kompetencí, o postupu vyšetření, režimových opatřeních, rizikových

faktorech, správné životosprávě◦ zkušenosti jiných pacientů (jak zvládají nemoc)◦ své zkušenosti◦ naučné materiály - texty, brožury◦ dovednosti, naučení správné techniky (např. aplikace inzulínu)◦ rady, návody

• do edukace by se měl zapojit celý tým - lékař specialista(urolog, gynekolog), sestra specialistka(stomická sestra, hojení ran), fyzioterapeut, nutriční terapeut

• učební potřeby - „co se učící potřebuje naučit“◦ podstata edukace - mezera informací, které jedinec má, a informací, které jsou pro něj pořebné◦ stanovení kdo je příjemce - jednotlivec/skupina (stejné/rozdílné učební potřeby?)◦ shromáždění dat o problému - edukátor zjišťuje charakteristické potřeby populace s určitým

zdravotním problémem◦ priority v učebních potřebách

▪ seznam potřeb může být nekonečný → je třeba důsledně stanovit potřeby pacienta▪ Maslowova pyramida potřeb umožňuje edukátorovi stanovit priority pacienta▪ nevyhnutelné potřeby- vztahují se k denním aktivitám

• nutné pro přežití pacienta, důležitá pro léčbu, bezpečnost pacienta• pacient po záchvatu hypoglykemie potřebuje znát příčinu, příznaky, první pomoc

▪ požadované potřeby - vztahují se k denním aktivitám• neohrožují život pacienta, ale potřeba je důležitá pro udržení optimálního stavu pacienta• pacient s diabetem potřebuje znát vhodnou stravu, aplikace inzulínu, hodnoty glykémie

▪ možné potřeby - nevztahují se k denním aktivitám• doplňující, užitečné informace, které však nejsou momentálně potřebné• skladování inzulínu při cestování

◦ metody zjišťování učebních potřeb - rozhovor, neformální konverzace, skupinové sezení, testy, pozorování

• připravenost učit se - kdy bude učící se nejlépe vnímat informace◦ odpovědnost edukátora - zjistit připravenost pacienta přijímat nové informace◦ PEEK - 4 determinanty připravenosti učit se

▪ P(hysical readiness) - pohlaví, zdravotní stav▪ E(motional readiness) - úroveň strachu, podpora blízkých, motivace, vývoj. stadium osobnosti▪ E(experiental readiness) - touha po získání nových informací, schopnost adaptace, kultura▪ K(nowledge readiness) - momentální úroveň znalostí, kognitivní schopnosti, nezpůsobilost se

učit, učební styl (jakým způsobem se pacient učí novým věcem)• učební styl - „Jak se to učící nejlépe naučí“

◦ principy učebního stylu▪ musí být předem určeno jaký styl preferuje vyučující a jaký pacient▪ edukátor musí svůj styl přizpůsobit pacientovi▪ edukátor je nejvíce nápomocný, když pomáhá pacientovi učit se prostřednictvím jeho stylu▪ pacient by měl mít možnost učit se jemu vyhovujícím stylem

◦ motivační faktory - osobnost sestry(edukátora), prostředí, podpora blízkých i zdravotníků◦ organizační formy výuky/edukace - individualizovaná výuka X hromadná výuka◦ klasifikace metod výuky

▪ informačně receptivní - podstata spočívá v předávání hotových informací• vysvětlení, popis, ilustrace, učební pomůcky(schémata), instruktáž, sledování videa

▪ reproduktivní - podstata spočívá v opakování již získaných informací • ústním sdělením či praktickým předvedením na základě otázek edukátora (jako školní

zkoušení)◦ podmínky ovlivňující edukaci

▪ vhodný prostor / čas - nerušení edukátora jinými osobami, telefonáty (ale i edukovaného ...)▪ kvalita prezentace informací a praktické činnosti - jednoduchost/srozumitelnost informací,

uvádění konkrétních příkladů, časté opakování důležitých principů, zpětná vazba▪ přiměřenost vyučování - přizpůsobit pacientově individualitě - věku, pohlaví, dosavadním

znalostem▪ motivace - ovlivněna předchozími zkušenostmi pacienta s chorobou, jejím dopadem na

psychicky/ekonomický/sociální stav, s chováním ošetřovatelského personálu

20 Potřeby nemocných• potřeba je projevem nedostatku nebo nadbytku něčeho zcela konkrétního a pro člověka důležitého• neuspokojená potřeba se projevuje nespokojeností, napětím

→ nutí jedince k účelovému chování, jehož cílem je uspokojit potřebu• potřeby primární

◦ vývojově nižší, slouží k přežití, vyvinuty u lidí u i zvířat◦ biologické potřeby, potřeba bezpečí

• potřeby vyšší◦ vývojově vyšší, charakteristické pouze pro člověka ← souvisí s vývojem CNS◦ slouží člověku, aby se mohl začlenit do společnosti◦ psychosociální potřeby

• Maslowova pyramida potřeb◦ Maslow uspořádal potřeby podle jejich vývoje a důležitosti pro člověka◦ slouží zdravotníkovi jako pomůcka pro stanovení priorit ošetřovatelské péče (běžně v USA, UK)

• ovlivnění potřeb◦ základní všeobecné faktory - věk, pohlaví, psychické vlastnosti, zdravotní stav◦ individuální osobnostní faktory - vzdělání, výchova, rodinný stav◦ společenské faktory - celkový životní standart

• uspokojování potřeb probíhá vzestupnou cestou → vyšší potřeby se objevují teprve tehdy, když jsou uspokojeny potřeby základní

• v nemoci mohou potřeby měnit své pořadí, mohou vznikat potřeby nové• hiearchie potřeb je individuální• složky základní ošetřovatelské péče

◦ dýchání▪ sledovat/hodnotit dýchání▪ vhodné lůžko, poloha▪ teplota a vlhkost okolí, případně inhalační kyslíková terapie, zajištění DC, UPV….

◦ příjem potravy▪ diety, individuální návyky(náboženství, kultura) a preference▪ prostředí(pokoj, jídelna), estetický dojem z jídla▪ krmení nemocného (zapojit rodinu)▪ bilance tekutin

◦ vyměšování▪ sledovat a hodnotit výměšky (bilance tekutin, laboratoř)▪ zajistit soukromí, zachovat intimitu▪ péče o inkontinentní + udržovat čistou pokožku

◦ udržení žádoucí polohy při chůzi, vleže, vsedě, pomoc při změnách polohy▪ správné lůžko, držení těla, polohování▪ vozíky, zvedáky, pomůcky umožňující pohyb - berle, chodítka

◦ odpočinek a spánek▪ hledat příčiny nespavosti a řešit je - prostředí (hluk, zápach), stres, bolest▪ usínací rituál nemocného, respektovat spánek nemocného(zbytečně/násilně nebudit)▪ naučit nemocného relaxaci

◦ používání vhodného oděvu, pomoc při svlékání a oblékání▪ oděv vyjadřuje osobnost▪ dlouhodobě nemocní - přes den denní oděv

◦ udržování tělesné teploty v normálním rozmezí▪ vhodný oděv, větrání, péče o nemocného s horečkou - techniky zahřívacích/studených zábalů

◦ udržování tělesné čistoty, upravenosti, ochrana pokožky▪ hygienická péče - včetně vlasů, holení, nehtů, dutiny ústní▪ pacient je udržován v čistotě bez ohledu na jeho tělesný, psychický a emocionální stav

◦ ochrana nemocného před nebezpečím – nákazy, úrazy, násilí▪ nebezpečí: nozokomiálky, pády z lůžka/uklouznutí, napadení jiným pacientem

◦ komunikace nemocného při vyjádření jeho pocitů a potřeb◦ vyznávání víry, akceptování jeho pojetí dobra a zla

▪ umožnit nemocnému zachovávat náboženské požadavky (znalost multikulturního oše)◦ produktivní pracovní činnost nemocného - aktivizace, rehabilitace◦ odpočinková – zájmová činnost nemocného - relaxace nemocného - knihy, radio, TV, PC◦ učení - edukace

21 Odběry biologického materiálu - moče• odběr moči

◦ správně provedený odběr je důležitý pro validní výsledky◦ vzorek moči se získává spontánní mikcí, méně často cévkovaná/suprapubickou punkcí◦ první ranní moč - mělo by předcházet alespoň 8 hodin v horizont poloze - pro většinu vyšetření◦ druhá ranní moč

▪ za 2-4 hodiny po prvním močení, složení ovlivněno již pohybem/tekutinami▪ především pro kvantitativní zhodnocení kreatininu či jiných metabolitů

◦ k chemickému vyšetření do suché, čistě vymyté uzavíratelné nádoby▪ nesmí být zbytky původního obsahu / činidel (mýdlo/sapon) → ovlivnili by laboratorní výsledky

◦ k vyšetření sedimentu / mikrobiologii(kultivaci) do sterilní zkumavky◦ u žen nevyšetřujeme moč v období menses (a den před/po) → jinak by byly erytrocyty v moči

▪ pokud je potřeba v tomto období vyšetření moči → cévkovaná moč◦ moč na mikrobiologii zásadně před nasazením ATB◦ moč lze uchovávat max 24 hodin ve sterilní zkumavce v lednici při teplotě 4C◦ střední proud po omytí zevního genitálu vodou

• vyšetření moči◦ fyzikální vyšetření

▪ objem▪ barva

• čerstvá moč jantarově žlutá, intenzita barvy záleží na příjmu tekutin a extrarenálnímu výdeji

• růžová až červená se zákalem → hematurie → onemocnění ledvin, močových cest▪ zápach

• amoniak - bakterie produkující ureázu → infekce močových cest, choroby s retencí moči• aceton(přezrálá jablka) - diabetes mellitus, hladovění ← ketoacidóza• sirovodík až hniloba - infekce močových cest← bakteriální rozklad bílkovin ← proteinurie

▪ pěna - fyziologicky bez pěny(bílá, rychle mizí), hojnější bezbarvá pěna při proteinurii ▪ zákal - fyziologicky bez zákalu, ten může být vyvolán přítomností bakterií, leukocytů, lipidů…

→ rozlišit druh chemicky / mikroskopicky▪ hustota = specifická hmotnost

◦ kvalitativní vyšetření▪ přítomnost/nepřítomnost určitých látek (cukr, bílkoviny, hlen)▪ při pozitivním vyšetření následuje vyšetření množství těchto látek▪ moč se získává jednorázově▪ orientačně proužky(mono/poly funkční)

• přítomnost krevních barviv, ketolátek, žlučových barviv, bílkovin, dusitany▪ mikroskopicky - hodnotíme orgánové a krystalické součásti moči - ery, leuko, epitelie, soli▪ pH moči -. závisí nejvíce na typu stravy, stavu acidobazické rovnováhy

• vždy v čerstvé moči, fyziologicky: 5 - 6.5, mezní hodnoty 4.5 - 8• ovlivněno i infekcí močových cest - bakterie rozkládají močovinu → stoupá pH

◦ mikrobiologie - patologické množství bakterií > 105 u spontánní mikce, 104 u cévkované◦ kvantitativní vyšetření

▪ vyšetření množství patologických látek▪ moč se získává sběrem za určitou časovou jednotku - 3 /6 / 24(nejčastější)

• sběr je zahájen kdykoliv v průběh dne vymočením◦ nejvhodnější však ráno mezi 6-7 hodinou

• sběr je ukončen přesně po uplynutí dané doby vymočením veškerého obsahu močového měchýře

• moč se sbírá do dobře vyčištěných nádob uložených na chladném temném místě◦ případně s přídavkem konzervačního činidla

• důležité je poučit pacienta,aby se vymočil do sběrné nádoby než jde na stolici• po časovém sběru se zaznamená celkový objem, moč se důkladně promíchá a do

laboratoře se obvykle dopraví 5-10 ml moči s údaji o začátku, konci sběru a celk. objemu▪ močový sediment dle Hamburgera

• sleduje se rychlost, s jakou jsou do moči vylučovány erytrocyty, leukocyty a válce• pacient sbírá moč 3 hodiny, v krajním případě v rozmezí 2.5 - 3.5 hodiny, nutno vzít v

úvahu při stanovování výsledků• po skončení odběru dopravit do laboratoře do jedné hodiny

22 Odběry biologického materiálu - stolice• z medicínského hlediska je důležitá kromě samotného odběru i anamnéza

◦ četnost stolic, jejich vzhled a konzistence• potenciální problém v preanalytické části ← odebírá většinou pacient, takže špatně provedený odběr• vyšetření stolice na okultní krvácení po dietě

◦ 3 dny před vyšetřením dieta (pokud nedodržena → falešně pozitivní nález)▪ bez masa, salámů▪ bez zeleniny s vysokým obsahem železa▪ bez minerálek s obsahem železa▪ bez vitamínu C včetně ovoce s vitamínem C, bez rajčat, banánů, mrkve▪ bez salicylátů, barbiturátů, léků s obsahem železa

◦ pacient nesmí krvácet z nosu, úst, u žen nesmí být v době menstruace◦ stolici odebíráme z různých míst◦ stejnou technikou a při dodržování diety ještě dva následující dny◦ testovací soupravy Haemocult, Hemocare

• vyšetření stolice na okultní krvácení bez diety◦ screeningové vyšetření, bez diety, testovací soupravy Haemocult, Hemocare

• vyšetření stolice na zbytky◦ mikroskopické vyšetření, hodnotí se účinnost trávícího procesu ◦ při podezření na poruchy trávení a vstřebávání v GIT

• mikrobiologické vyšetření◦ odběr se provádí sterilním tamponem, ten se pošle i se vzorkem stolice◦ výsledek „negativní“ znamená špatnou techniku odběru ← byla by min. „běžná bakteriální flóra“◦ kultivace na bakterie◦ imunochromatografie, ELISA apod na viry

• parazitologické vyšetření - mikroskopicky na parazity z nativního vzorku (doručený za pokoj. teploty)• chemické vyšetření - koncentrace různých enzymů, Helicobacter pylori (ELISA), protilátek(celiakie)

23 Odběry biologického materiálu - krev• odběr z kapilární krve

◦ z bříška prstů, u kojenců z paty◦ zajistit dobré prokrvení místa vpichu → desinfekce → vpich(kopíčko, lanceta, vystřelovací

klobouček) z boku do bříška → otření první kapky → ošetření místa vpichu (chvilku si pomačkejte čtvereček :) )

◦ odběr do kapilár (bez vzduchových bublin), eventuálně nasátí papírkem ( v glukometru apod)◦ glykémie, CRP, Quick

• odběr z žilní krve◦ vakuový systém, .. před vytažením jehly uvolnit škrtidlo, před odběrem necvičit paží, ale jen

zatínat pěst - u starších dětí může při použití vakua žíla zkolabovat◦ referenční rozmezí se drobně může lišit, dle laboratoře / literatury◦ krevní obraz

▪ běžné screeningové vyšetření, při vstupu do nemocnice, při infekcích….

krevní elementy označení referenční mez

leukocyty WBC 3,9 - 11 x 109 /l

erytrocyty RBC M:5±0.7, Ž:4.6±0.7 x1012 /l

hemoglobin HGB, Hb M150±20 Ž140 ±20g/l

hematokrit HCT, Ht M 46±6 Ž43±6 %

trombocyty PLT 120 - 400 x 109/l

▪ KO + diff - rozlišení jednotlivých bílých elementů◦ biochemie - jednotlivé látky organického i anorganického původu

▪ různé bedside analyzátory - Nova apod▪ ionty

sodík, natrium Na+ udržování ABR, snižuje nervovou dráždivost 133 - 150 μmol/l

draslík, kalium K+ nezbytný pro funkcí nervů a svalů 3.8 - 5.2 μmol/l

chloridy Cl- udržování ABR 96 - 108 μmol/l

vápník, kalcium Ca++ ovlivňuje svalovou dráždivost 2.25 - 2.75μmol/l

železo, ferrum Fe pro přenos kyslíku

hořčík, magnesium Mg++ ovlivňuje činnost srdce, snižuje nervosval. dráždivost 0.7 - 1.2 μmol/l

▪ metabolity, dusíkaté látky• urea(močovina) - konečný produkt metabolismu proteinů, vylučuje se ledvinami• kreatinin - produkt metabolismu svalového kreatininu, hladina závislá na fci ledvin• kyselina močová - konečný produkt metabolismu purinů• bilirubin, žlučové barvivo - odpadový produkt metabolismu hemu, vzniká v játrech při

destrukci erytrocytů▪ bílkoviny

• CR - celková bílkovina - celkové posouzení výživy• CRP - zvýšený při (bakteriálních) zánětech• Ig - imunoglobuliny (GMAED)• myoglobin - kardiomarker (ale i v některých výkonných kosterních svalech)• troponin - kardiomarker - nejvyšší hladiny 4. den po IM

▪ enzymy• ALT (alaninotransferáza) - jaterní enzym• AST (aspartátaminotransferáza) - váže s ena srdeční sval. buňku → kardiomarker, ale i

onemocnění svalů, jater• GMT (gamaglutamyltransferáza) - onemocnění jater, pankreatu• CK (kreatinkináza) - onemocnění svalů, stoupá 2-3 hod po nekróze

◦ CK-MB - srdeční frakce → kardiomarker• AMS (pankreatická amyláza) - v moči (U), v séru (S)• ALP (alkalická fosfatáza) - obstrukce žluč. cest, onemocnění kostí a střev

▪ lipidy• před odběrem lačnění 12 - 14 hod, 24hod vynechat tučná jídla, alkohol• HDL - užitečný cholesterol, pomáhá odbourávat LDL• LDL - zlý cholesterol

▪ glukóza • rozmezí 3.3 - 5.5, 3.3 - 6.1, 3.9 - 5.9 dle učebnice, guidelines, laboratoře..• glykemický profil - odráží aktuální kompenzaci DM - venózní či kapilární krev

◦ malý - 3-4 oběry, velký 7-9 odběrů /24 hod• oGTT - 300ml čaje s 75g glukózy, odběr před(s močí),pak po 1 a po 2 hod• glykovaný hemoglobin - glukóza vázaná na hemoglobin - 4-6 týdnů zpětně

◦ ukazuje prohřešky diabetiků :)• glykovaný protein - jako glykovaný hemoglobin, ale jen 1é-14 dnů

▪ hormony• hormony štítné žlázy T3, T4, TSH• FSH, HCG (lidský choriogonadotropin) - prukaz těhotenství

▪ rakovinové markery▪ léky, drogy, toxiny - u odběrů na alkohol nepoužívat alkoholou desinfekci!▪ krevní plyny - ASTRUP, ABR - acidobazická rovnováha

• pH krve - 7.36 - 7.44• parciálním tlaku O2 - pO2

• parciálním tlaku CO2 - pCO2

• saturaci• používá se arteriální, kapilární nebo centrální venózní krev (ale viděl jsem i z periferky)• vzorek odebrat anaerobně

◦ hematologie - krevní skupina + Rh faktor, KO+diff, srážlivost (quick - INR(=poměr pacienta k referenci), aPTT), srážlivost/krvácivost, fibrinogen

◦ sérologie ▪ BWR (Bordet-Wasermanova reakce) - průkaz protilátek proti syfilis▪ PBL (Paul - Bunnelova reakce) - průkaz protilátek proti infekční mononukleóze▪ WR (Widalova reakce) - průkaz protilátek proti břišnímu tyfu▪ EBV (virus Epstein-Barové) - infekční mononukleóza▪ anti HIV▪ HbsAg - australský antigen - Hep B▪ revmatické testy

• ASLO - průkaz protilátek proti streptokokům• ASTAL - průkaz protilátek proti streptokokům

◦ mikrobiologie▪ hemokultura - před podáním ATB při horečkách, ideálně + stery z místa vpichu (před

vpichem) k vyloučení kontaminace kožní flórou

24 Odběry biologického materiálu - pot, sputum, mozkomíšní mok, zvratky atd.• potní test

◦ pro stanovení iontů K a Na v případě cystické fibrózy◦ stimulace pocení iontoforézou → pak pot nasáknut speciálním stěračem potu s kapilárou

→ pak do eppendorfky◦ neprovádět po cvičení, při zvýšené teplotě

• sputum◦ vyšetřuje se mikroskopicky a mikrobiologicky◦ posílá se první ranní sputum, ještě než se nemocný napije či si vyčistí zuby/vypláchne ústa

▪ některé návody uvádějí !po! vypláchnutí úst - takže asi dodržovat návod té které laboratoře◦ je důležité vykašlat opravdu sputum, a neodevzdat pouze sliny◦ používá se sterilní širokohrdlá nádoba - sputovka◦ u pacientů neschopných spontánního dýchání se sputum získává odsáním z dýchacích cest

• výtěry z HCD◦ provádějí se ráno, nalačno, nebo alespoň 2-3 hodiny po jídle◦ sterilní vatová tampony na špejli◦ tampon vyndat ze zkumavky těsně před výtěrem, pak zasunout zpět, nedotknout se okraje zkum.◦ výtěr z mandlí - lopatkou stlačit kořen jazyka, setřeme napřed jednu, pak druhou mandli◦ výtěr z nosních průduchů - zavádět šroubovitým pohybem cca 1-2cm hluboko

• mozkomíšní mok (likvor)- lumbální punkce - provádí lékař◦ diagnostika neuroinfekcí, potvrzení/vyvrácení krvácení do CNS◦ kontraindikace: vysoký nitrolební tlak, infekce v místě vpichu, sepse, krvácivé choroby, deformace

obratlů◦ vzhledem k tomu, že se jedná o invazivnější výkon → pacient podepsat informovaný souhlas

▪ jinak žádná speciální příprava není nutná◦ pacient leží na boku s flektovanými koleny u hrudníku - podobné prenatální poloze◦ určení místa vpichu - lékař vyhmatá L3/L4, případně L4/L5 a barevně označí◦ desinfekce místa vpichu, případně zarouškování◦ (někdy) s.c. lokální anestezie kolem místa vpichu◦ po zavedení se vytáhne mandrén a manometrem změří počáteční tlak moku v páteřním kanálu◦ mozkomíšní mok se nechá odkapat, neaspiruje se!◦ po provedení punkce několik hodin až 24hod ležet na lůžku, hodně tekutin jinak postpunkční

syndrom → takže většinou hospitalizace◦ komplikace

▪ běžné - postpunkční syndrom - bolesti hlavy, nauzea, krvácení z místa vpichu▪ vzácnější - narušení některého nervu v páteřním kanálu jehlou → bolest vystřelující do nohy▪ velmi vzácně poškození míchy ← ale v oblasti L3/L4 není už mícha, takže fakt vzácné

• v takovém případě ochrnutí, inkontinence◦ odebraný mok se posílá na mikroskopii, mikrobiologii(výsl. až týd), cytologii, biochemii(výsl 1-2d)

▪ už při odběru dle barvy a hustoty lez odhad - fyziologicky čirý, zakalený → infekce• odběr zvratků - do emitních misek, posílá se v nádobě se širokým hrdlem a uzávěrem

◦ většinou na toxikologii při otravách• odběr žaludečního obsahu - při otravách jednorázové odsátí pomocí NGS před výplachem žaludku• odpad z rány - sterilním tamponem přísně asepticky → mikrobiologie, citlivost na ATB• stěry z okolí katétrů při převazech - CŽK, arteriální katétr

25 Profesionální deformace zdravotníka -iatropatogenie, sorrorigenie atd.• profesionální adaptace

◦ zdravotník si zvykne na pohled na nemocné, raněné, umírající…◦ nezbytné pro vykonávání práce zdravotníka a zachování duševního zdraví◦ ale!! nikdy nesmí vyhasnout potřeba chápat nemocného jako trpící bytost

• profesionální deformace◦ vyvine se z adaptace, kdy otrlost dosahuje takové míry, že na laika působí jako cynismus

▪ např. personál se hlučně a vtipně baví v přítomnosti těžce nemocného◦ není to snaha vědomě ublížit, ale projev dlouhodobého neuvědomělého návyku◦ hrozí riziko iatropatogenie

• iatropatogenie◦ = preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup lékaře, který má za následek poškození

zdraví nemocného◦ působící faktory

▪ situační vlivy• etiologická iatropatogenie - vázaná na přeceňování vlivů dědičných faktorů• diagnostická - vyslovení unáhlené diagnózy bez dostatku důkazů• laboratorní - spojená s nevhodným vysvětlením získaných vyšetření• prognostická - spojená s příliš pesimistickou prognózou• terapeutická - směřuje k hanlivým výrokům o předcházející léčbě• administrativní - vychází z podrobné dokumentace kterou má pacient k dispozici• pedagogická - váže se na nevhodný výrok zdravotníka

▪ osobnost zdravotníka• autoritativní přístup• profesionální deformace

▪ osobnost nemocného - úzkostlivý jedinci, přecitlivělí, se sklonem k hypochondr reakcím◦ druhy iatropatogenie

▪ somatická - fyzické poškození - pacient poškozen léky, léčbou, špatně provedeným odborným výkonem , nesprávným postupem v léčbě…

▪ psychická - negativní působení slova → pacient je poškozen:• nevhodným sdělením• nesprávnou informací• nepodloženými a neověřenými závěry o chorobě

▪ sociální• přenesení rozhodovací povinnosti na profesionálního odborníka, aniž by se pacient snažil

cokoliv zabezpečit pro udržení a zlepšení svého zdravotního stavu• sororigenie - poškození sestrou • aegrotogenie - poškození jiným pacientem ←spolupac vystraší, šokují, podají nepřesné informace• iatraliptagenie - poškození léčitelem• malpractice - chyby v práci zdravotníka

◦ striktně právnický význam - zanedbání povinné péče při výkonu povolání◦ volnejší význam - málo pečlivé až lajdácké vykonávání určité činnosti vedoucí k poškození pac

• nedbalost◦ porušení náležité opatrnosti při výkonu určité činnosti◦ riskování, nedodržení postupu lege artis, volba jiného postupu než obvykle◦ volba postupů nespadajících do kompetence daného zdravotníka◦ nedbalost vědomá - zdravotník ví, že svým jednáním může způsobit pacientovi následky, ale

spoléhá na to, že tato možnost je málo pravděpodobná ( a tak se nejspíš nic nestane)◦ nedbalost nevědomá - zdravotník ani neví, že jeho jednáním může dojít k poškozená pacienta

▪ ale zdravotník by vzhledem k svému vzdělání měl o rizicích vědět• poškození pacienta

◦ dle charakteru - somatické X psychické X kombinované◦ podle míry zavinění - s nepřímou X nepřímou odpovědností zdravotníka◦ dle rozsahu - poškození jednotlivce X menších skupin X velkých skupin pacientů

• nejčastější důsledky◦ neurózy, nozofobie, ,nespokojenost, nedůvěra k personálu vzácně sucidální úmysly a pokusy

• poškození nemocného je velmi úzce spojeno s etickým nerespektováním jeho důstojnosti• předcházení všeho výše☺: vysoký morální kredit zdravotníka, stálá kultivace jeho osobnosti

26 Profesionální chování zdravotníka - sociocentrismus, univerzalismus atd.• je takové chování(formy), které je typické pro zdravotníka• chování

◦ adaptivní - zvládnuté/upravené - přizpůsobení okolnostem, nepřenáší své problémy do práce◦ expresivní - bezprostřední, spontánní

• zdravotník by měl splňovat vždy chování adaptivní, a to nejen před pacientem, ale i před týmem• expresivní chování by se mělo objevit jen ve vztahu s kladnými emocemi a v omezené míře• sociologické aspekty profese

◦ sociocentrismus - kolektivní orientace▪ je hlavní hodnotou role zdravotníka

→ orientace na druhého člověka by měla být pro zdravotníka samozřejmosti▪ jeho zájmy nevycházejí z jeho potřeb

◦ universalismus▪ předpokládá, že zdravotník je schopen zaujmout svoji roli ke všem klientům a

spolupracovníkům bez ohledu na svůj vlastní postoj k nim▪ chovají se stejně dobře k sympatickým i nesympatickým jedincům

◦ emocionální neutralita▪ vyjadřuje očekávání, že zdravotníci jsou schopni svoje emoce vždy podřídit kontrole rozumem▪ umožňuje výkon profese s menším množstvím vypjatých konfliktů a s jejich dobrým zvládáním

• zásady profesionálního chování◦ chování zdravotníka by mělo být adaptivní, měl by respektovat práva pacientů◦ zdravotník by měl preferovat zájmy a potřeby nemocného a stavět je nad své vlastní◦ zdravotník by se měl chovat ke všem pacientům stejně◦ zdravotník by měl mít své chování v přítomnosti pacienta pod kontrolou

• faktory ovlivňující profesionální chování zdravotníka◦ vnitřní

▪ osobnost a temperament zdravotníka - charakterové vlastnosti, vztah k práci, cílevědomost▪ sociální zralost

• schopnost člověka nést zodpovědnost za sebe i za druhé• schopnost týmové práce• asertivita, schopnost prosadit svoje oprávněné požadavky

◦ vnější▪ historie profese▪ výchova vzdělání▪ etika a morálka - etický kodex zdravotníka▪ působení pracoviště - zkušenosti ze školy se liší od praxe, požadavky pracoviště na chování

• produktivní chování◦ uvedení nemocného do prostředí léčebného zařízení, vysvětlení neznámých věcí, poučení◦ úsilí o redukci záporných emocí -. strachu, úzkosti, obav, beznaděje◦ zainteresovaný vztah k nemocnému, projevy zájmu, náklonnosti◦ podpora a pomoc jako zdroj jistoty, že nemocný nestojí proti svým obtížím osamocen◦ aktivní úsilí o spolupráci, výzvy ke spolupráci, dodávání odvahy, aktivizace nemocného◦ průběžné udržování oboustranného kontaktu, vzájemná výměna informací mezi zdrav a pac◦ trpělivost a zájem vyslechnout pacientův monolog◦ ocenění a pochvala pacientovy snahy a úsilí

• evalvující přístup◦ bývá označován jako přátelský, laskavý, spravedlivý, zdvořilý◦ nevede ke snižování hodnot druhých lidí, ale naopak k podpoře jejich sebehodnocení◦ naslouchat, vyslechnout◦ pochválit, kladně zhodnotit projev/výkon, odměnit◦ vyjít vstříc, velkoryse přehlédnout drobné nedostatky

27 Thanatologie• multidisciplinární obor zabývající se umíráním a smrtí

◦ biologie, medicína, ošetřovatelství, psychologie, ale i filozofie, teologie• dle Thanata, řeckého boha smrti (a bratra Hypnose, boha spánku)• zakladatelem franzouský antropolog Robert Hertz, zakladatel moderní thanatologie dr Kubler-Ross• témata thanatologie

◦ fenomén smrti◦ proces umírání◦ kvalita života umírajících◦ eutanázie X dystanázie◦ zármutek a žal

• fáze umírání◦ pre finem

▪ měsíce, ale i roky▪ od okamžiku sdělení nemoci se špatnou prognózou, končí nástupem terminálního stádia

◦ in finem - terminální stav, selhávání vitálních funkcí „vlastní umírání“ ← paliativní medicína◦ post finem - péče o mrtvé tělo, péče o pozůstalé, nastupuje zármutek a žal

• fáze umírání dle dr. Kubler-Ross◦ fáze nemají přesně daný průběh či pořadí, mohou se různě střídat/opakovat/prolínat◦ těmito fázemi prochází nejen umírající, ale i jeho příbuzní, fáze u umírajícího a okolí se mohou lišit

1. šok, popření• není na smrt připraven, dočasné obranné mechanismy• větší intenzita u nevhodně/nedostatečně informovaných pacientů

2. hněv• frustrace z umírání → vztek na okolí

◦ cílem často oše personál - špatně naklepaný polštář, málo/hodně pozornosti• dělá vše pro to, aby nebyl zapomenut

3. smlouvání• pouze krátký čas, nejčastěji s bohem nebo zdravotníky• často hledání alternativních metod/zázraku (léčitelé?!)

4. deprese• čím dál víc si uvědomuje jistotu blížící se smrti• důležité období smutku → musí proběhnout• nerozveselovat, ale poskytnout podporu

5. smíření• klidné, tiché očekávání konce• nesmí být chápáno jako šťastné období, ale spíš jako odpočinek před dlouhou cestou• převaha neverbální komunikace, nutnost ujišťovat naší blízkostí

• potřeby umírajícího◦ biologické

▪ vše co potřebuje nemocný organismus - potrava(někdy speciálně upravená), kyslík, hygiena▪ umírání znamená postupné zhoršování celkového stavu → nesoběstačnost▪ bolest - největší obava umírajících je bolest → analgetika, opiáty

◦ psychické▪ umírání je spojeno se strachem, bezmoc, beznaděj→ potřeba pocitu bezpečí a jistoty▪ někdy nutní intervence psychiatra / lékaře paliativní péče▪ musíme dodržovat důstojnost umírajícího, důležitá je i komunikace s pacientem v agónii

◦ sociální▪ potřeba někoho, kdo pomůže překonat strach a samotu, vyjádřit se a být vyslechnut▪ v nemocnici návštěvy rodiny, ale pacient by si je měl korigovat sám

◦ spirituální - potřeba důstojnosti, odpustit a být odpuštěno, duchovní podpora umírajícího i rodiny• profesionálové / zdravotníci a smrt

◦ i profesionál je pozůstalý → má právo na smutek a truchlení◦ profesionál musí najít správnou míru angažovanosti a odstupu

→ nesmí nás ochromit, ale můžeme truchlit

28 Zákon 96/2004 Sb. a jeho novela 105/2011 Sb. ,Vyhláška 55/2011 a její dřívější verze 424/2004

• Zákon 96/2004 Sb.◦ Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských

zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)

◦ řeší zdravotnický personál kromě lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (mají vastní právní předpis)◦ definuje způsobilost k výkonu povolání

▪ odbornou (viz další části zákona)▪ zdravotní - zjišťuje se před zahájením povolání nebo při přerušení delším než 3 roky▪ bezúhonnost - kdo nebyl nepodmíněně odsouzen odnětím svobody pro úmyslný trestný čin v

souvislosti s poskytováním zdravotních služeb◦ definuje získání odborné způsobilosti

▪ viz [otázka 4 - Systém vzdělávání nelékařských zdravotnickch pracovníků]▪ + výjimky jako

• odborná způsobilost ošetřovatele také po absolvování 3 semestrů všeobecné sestry, nebo4 sem zdravotnického záchranáře nebo 4 sem medicíny (+zkouška z předmětu oše)

• odborná způsobilost sanitáře také po absolvování 2 sem. zz, vs nebo 3 medicíny◦ definuje akreditace a akreditované zařízení k uskutečňování vzdělávacích programů◦ definuje osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu

▪ osvědčení vyřizuje ministerstvo, na odpověď 30 dnů, osvědčení vydává na 10 let(viz novela)▪ lze požádat do 18ti měsíců od nabytí odborné způsobilosti - pak není potřeba dokládat praxi

• později nutno doložit praxi(doklady o výkonu povolání) + 40 kreditů • nebo teoretická/praktická zkouška, pokud nesplněn předchozí bod

▪ o prodloužení lze zažádat nejpozději 60 dnů před skončením jeho platnosti, prodloužení na 10roky (viz novela)

◦ definuje registr zdravotnických pracovníků k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

• zákon 105/2011◦ novelizuje 96/2004 Sb

▪ osvědčení/prodloužení na 10 let▪ odbornou způsobilost zdravotnického záchranáře má ARIP sestra s úvazkem alespoň 0.5 v

rámci výjezdové skupiny ZZS▪ sjednocení sanitářů (pro operační sály, pro lázeňskou péči, pro laboratoře) do jednoho

akreditovaného kurzu▪ změna poplatku za přijetí žádosti o registraci/prodloužení z 500Kč na 100Kč

• vyhláška 424/2011◦ definuje kompetence jednotlivým typům zdravotnických povolání (všeobecná sestra,

záchranář, fyzioterapeut, sanitář…)◦ definuje činnosti jako

▪ bez odborného dohledu a bez indikace lékaře• ZZ např. monitorace, resuscitace včetně defibrilace, iv krystaloidy+ glukóza u ověřené

hypoglykémie, zajišťovat/provádět vyproštění, přejímat/kontrolovat/kládat léčivé přípravky▪ bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

• ZZ např. zajišťovat dýchací cesty + kyslík, podávat léky včetně krevních derivátů, provádět katetrizaci dospělých a dívek > 10 let, intraoseál

▪ pod odborným dohledem lékaře• sestra např asistovat při zahájení transfuze

• vyhláška 55/2011◦ pouze novelizuje 424/2004

▪ definuje činnosti novým zdravotnickým povoláním -adiktolog, zrakový terapeut, oftalmoped…▪ definuje činnosti nových specializačních oborů

• všeobecná sestra - ARIP, periop péče, oše v pediatrii, oše v interně, oše v chi, oše v psy• zdravotnický záchranář - zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu