Upload
marfthy
View
1.369
Download
21
Embed Size (px)
Citation preview
1
OTÁZKY ZOOLOGIE BEZOBRATLÝCH
1. Čím se živí převážně všenky – deriváty pokožky
2. Mnohoštětinatci (Polychaeta) mají vylučovací soustavu – prvotné protonefridie, v dospělosti metanefridie
3. Rozmnožování u kroužkovců – mnohoštětinatci – gonochoristé
- máloštětinatci + pijavice – hermafrodité
4. Vývoj tasemnic probíhá – ve vodě i na souši, podle toho o jaký druh se jedná
5. Obranný systém drápkovců (Onychophora) – plivou lepkavý sekret,který na vzduchu tuhne (dravci)
6. Plži mají oko – pohárkové (inverzní, stopkaté, plošné)
7. Vypsat řády skupiny Entognata –hmyzenky (protura), štětinovky (campodeina), škvorovky (japygina),
chvostoskoci (collembola)
8. Chelicery u štírků se vyvinuly – z 2.páru tykadel členovců ( z antén )
9. Labium je inervováno – podjícnovou zauzlinou
10. Mastax slouží k – drcení potravy (vířníci)
11. Regenerace u pijavek – je zanedbatelná, nanejvýš slouží k hojení ran
12. Rýhování vajíčka u ploštěnců (štětinatců) – spirální, determinovaný vývoj
13. Parazité u hlístů se vyvinuli z – predátorů a saprofágů
14. Vajíčka škrkavky jsou – lepkavá a přichytí se na potravě
15. Vlasovec oční (Lao lao) se přenáší pomocí – krev sajícího hmyzu (larva mikrofilárie, moucha Chysops)
16. Nervová soustava vířníků - ganglia cerebrální, trupové a pedální
17. Bdelloidea (pijavenky) se rozmnožuje -striktně partenogeneticky (vířníci)
18. Teloblastický coelom se vyskytuje – pogonophora (kroužkovci, pláštěnci, pásnice)
19. Hlemýžď zahradní je – hermafrodit s přímým vývojem
20. Morrenovy žlázy slouží k – neutralizaci (změně pH) vápníkem (kroužkovci)
21. Pijavka koňská parazituje – loví drobné bezobratlé
22. Nervová soustava želvušek ( Tardigrada ) – mozek (2 laterální laloky + podjícnové ganglium), dvojitá
ventrální páska se 4 ganglii
23. Nervová soustava jazyčnatek – 1 ganglium, z něj paprsčité výběžky
24. Ocelus se vyskytuje u – pavoukovci a hmyz (naupliové oko)
25. 3 rozdíly mezi chelicerami a mandibulami – chelicera: pohyb nezávisle na sobě, inervace z nadjícnového
ganglia), rovina pohybu je vertikální – rovnoběžná s podélnou osou těla,přeměněný první pár končetin.
mandibula: synchronní práce, z podjícnového ganglia a horizontální rovina
2
26. Sviluška je – fytofág
27. Co je to procerkoid – stadium u tasemnic, vzniká z onkosféry (v korýši)
28. Která štěrbinovka napadá člověka – Diphyllobothrium latum -škulovec lidský – v syrové rybě
29. Labium hmyzu – spodní pysk (vzniká srůstem dvou párů maxil)
30. Labrum hmyzu – horní pysk (derivát vlastního článku)
31. Malphigiho trubice – aparát VS ( vychlípenina střeva )
32. Maska – lapací orgán vážek – přeměňuje ústní ústrojí z labia ( v klidu u hrudi, při lovu se vymršťuje)
33. Jak se živí rak – není to dravec, ale nekrofág (nic by nechytil)
34. Radula – orgán ústní dutiny u plžů - kolagen ostrouhávání potravy
35. Choanocyty – límečkové buňky, Porifera (houbovci), přihánění potravy
36. Co patří do Paleoptera (starokřídlí) –jepice, vážky (motýlice, + šidélka, + šídla )
37. Kam patří pijavka koňská– kmen Annelida ( kroužkovci ), třída Hirudinidae (pijavky)
38. Charakteristika kmene Annelida – homonomní segmentace těla, TS průchodná, CS uzavřená (dorzální aorta
+ pulzační spojky –hemolymfa),Coelom, DS – celým povrchem těla, VS –metanefridie, SS – podélné a cirkulární
svaly, NS – žebříčkovitá, výrazný trend cefalizace
39. Kdo má obrněný rypáček – rypečky (Kinorhyncha) + vrtejši (Acanthocefala) + hlavatci (Priapuloidea) +
strunovci (Nematomorpha)
40. Jak se živí želvušky ( Tardigrada ) –vysáváním rostlinných i živočišných buněk-svalnatý hltan, ústní dutina se
skylety -bodec k penetrování BS
41. VS želvušek – Malphigiho trubice + dorzální žláza
42. Receptakulum seminis – máloštětinatci – při kopulaci sperma do váčku
43. Rozdíl endoplazma x ektoplazma – tekutá, vyplňuje x – gelovitá, aktivní pohyb,kontrakce
44. Kdo má vícejaderné spory – rybomorky ( Myxozoa )
45. Jak se živí ploutvenky (Chaetognath ) – výhradně mořští planktonní živočiši, živí se dravě korýši, kolem úst
mají lapací háčky a po stranách lemovitě uspořádané ploutvičky -celkovým vzhledem připomínají rybičky ,po
stranách mají cílie – anlogie s postraní čárou ryb
46. Co je u mandibulat ( korýši + vzdušnicovci ) inervováno z :
a) protocerebra – zrakové ogány
b) deuterocerebra – mechano a chemoreceptory – 1. pár tykadel
c) tritocerebra – 2. pár tykadel a chelicery
-vsuvka: 1.pár tykadel – antenuly, 2. pár tykadel -antény
47. Rýhování vajíček u hlavonožců (Cephalopoda)–parciálně, diskoidální – dost netypické
3
48. Kde mají motolice (třída Trematoda) anální otvor – mají neprůchodnou TS – vyvrhují přijímacím otvorem –
nemají ani trávicí žlázu
49. Schránka měkkýšů je:
a) primárně 3 vrstevná,typický znak celého kmene
b) vzniká činností dermálních žláz okraje pláště
c) 1. vrstva – periostracum – ochrana,barva,z látky chonchiolin–složením podobná hedvábí, je pružná
d) 2.vrstva – ostracum – aragonitová vrstva
e) 3.vrstva – hypostracum – kalcit + org.látky – dává charakteristické perleťové zbarvení
50. Osphradia – chemoreceptory detekující kvalitu vody vstupující do žaber (u měkkýšů) -dobře vyvinuto u mlžů
51. Oligomerní coelom - je coelom s omezeným rozsahem jen dutina gonád a obal dutiny perikardu,měkkýši,
sumýšovci, rypohlavci
52. Kmen Mollusca má NS – amphineurní + gangliová
53. Loricifera (korzetky) – mají pohárkovitou schránku – loriku, jsou to mořští a drobní živočichové chapadélka
ve dvou řadách ( u úst )
–přihání potravu a kyslík NS – ortogonální,gonochoristé (vnější oplození) ,Higginsova larva (bez loriky a plave x
dospělci s lorikou a jsou přisedlí)
54. Vrtejši – larva v mezihostiteli – acanthor – ( uchycuje se ve stěně střeva a živí se osmoticky )
a) vrtejš husí – střeva kachen, hus a lysek,mezihostitelem je beruška vodní
b) vrtejš krysí – střeva krysy, potkana a sysla,mezihostitelem je šváb,potemník
55. V cyklu mnohonožek se vyskytuje–anamorfóza=včleňování článku během ontogenetického vývoje
56. Jazyčnatky (třída Linguatula) nemají – DS,CS,VS – silně redukovaný organismus parazitují uvnitř dutiny savců
57. Perloočka ( Daphnia ) -má v dospělosti složené i naupliové oko
58. Jaké je druhé larvální stadium u motolic – redie (vajíčka žlučovody ven-)do vody, miracidium-)do bahnatky,
sporocysta-)redie, uvnitř ní cerkarie-)na zatopené trávě)
59.Jak se dostane krevnička močová ( Schistozoma haematobium ) do hostitele: třída Trematoda, způsobuje
močení krve – hematurii, samec má zespoda těla rýhu,tam uchopí samičku a už tak žijí do konce života, vývoj –
miracidium do vodního plže ( ve vodě aktivně pohyblivá furkocerkarie = cerkarie s větvenou ploutvičkou v
podobě vidličky ),aktivně proniká do hostitele ( chemotaktické přitahování ) – provrtá se do hostitele (
nejčastěji mezi prsty na nohou) – dostává se do CS a tudy do močového měchýře – tady kopulace – vajíčka s
ostnem – protrhnou cévku ( čůrání krve ) – s močí do vody vajíčko.
60. Co se stane při hematurii – vajíčka protrhnou močový měchýř
61. Čím se přenáší Loa loa – krví
62. Jak se živí rypečky – mikrofágové
4
63. Jak se rýhují vajíčka u měkkýšů – spirální, terčkovité = diskoidální
64. Jak žijí hadice – částeční dravci – loví v noci
65. Zařadit mery – Praneoptera
66. Kdo nemá tykadla (u hmyzu) – hmyzenky
67. Odkud jsou inervovány maxilipedy – somatické ganglium
68. Jaké oči mají štírci – oči mají ( jeden až dva páry ) –zřejmě ocelli (malá očka)
69. Jak žijí pancířníci – saprofágové
70. Co žerou chroustnatky – okusují řasy na skalách
71. K čemu slouží volventy – k omotání, znemožňují pohyb,nejsou lepivé,omotávají se kolem živočichů –u
žaludovců
72. Vyjmenuj hormony u hmyzu – juvenilní hormon, ekdyson, feromony
73. Mixocoel – druhotná tělní dutina splývá s prvotní za vzniku mixocoelu (u členovců)
74. Mezi Polyneoptera patří =mnohožilní (škvoři, cvrčkovci, rovnokřídlí, strašilky, strašilkovci, drobnělky)
75. Nezmar hnědý – gonochorista
76. Co je to tagmatizace –členění těla
77. Krevnička močová žije – ve vrátnicové žíle – oplozené vajíčko do kapilár močového měchýře
78. Pohyb ostnokožců zajištěn především – vodními cévami – ambulakrální systém
79. Ostnokožci mají kostru – jen vápenitou či vápenitou + org.složky
80. Exkreční soustava ostnokožců – není
81. Nezmar obecný je – hermafrodit
82. Čím se živí nohatky – polypy a korály
83. Jak se živí ploštěnky – dravě
84. Proč jsou přílipkovci živé fosílie – amfineurní NS, metamerické, nemá ulitu ve spirále
85. Co patří mezi předožábré – přílipka, ušeň, zavinutec, homolice, bahenka, ostranka, křídlatec
86. Kroužkovci jsou: Polychaeta – gonochoristé, Oligochaeta + Hirudinea – hermafroditi
87. Larva u Polychaeta – trochofora
88. Microsporidia – jádro s cytoplaznou a stočené vlákno
89. Ephira – juvenilní medůzka ( Sciphozoa )
90. Argonaut – schránka na vajíčka,mají ji pouze samice
91. Archeocyty – totipotentní buňky hub – základy gemulí
5
92. Srdce plicnatých plžů –1 předsíň a 1 komora
93. Cévní soustava členovců – otevřená
94. Odkud bere cévní soustava tekutinu – ze zadečku, z coelomu
95. Kam patří zákožkovití – roztoči ( Chelicerata )
96. Čím se živí pisivky – detritem
97. Co způsobuje měchovec lidský – cihlářskou nemoc – smrt
98. Rozmnožování pijavek – hermafroditi
99. Čím se živí sumýš – mikrofág – detritem
100. Kdo klade efipie a k čemu slouží – zimní vajíčko – perloočky
101. Ganglia u měkkýšů – cerebrální, pedální, pleurální, perietální a viscerální
102. Jaký typ vajíček najdem u motolic – ektolecitální
103. Který plž je jedovatý – homolice
104. Anální otvor motolice – není
105. Štěrbinovky – ontogenetické stadium: koracidium, procerkoid, plerocerkoid
106. Vlastnosti ježovek – ambulakrální soustava, Aristotelova lucerna
107. Nervová soustava hub – není
108. Podmínky k přechodu na souš:
a) změna dýchání
b) zábrana proti vyschnutí
c) ochrana vajíček proti vysychání – sliz, kutikula
d) zdokonalení opěrné soustavy–svaly
e) vnitřní oplození
109. Co je to gnathochilárium – drtící destička mnohonožek – přeměněné čelisti
110. Který živočich většinu života přisedá – vířníci
111. Myzostomida patří mezi =lilijovci (prvoústí), parazitují na ostnokožcích
112. Jakou nemoc přenáší sametky – borelióza, letní návratná horečka, exémy
113. U koho najdeme enterocoel – mechovky,ostnokožci, chapadlovci, strunatci
114. Která pijavka napadá člověka – Hirudo medicinalis – pijavka lékařská
115. Vývoj tasemnic – ve vodě i na souši
6
116. Sladové nákazy způsobuje –roztoč moučný-rod Tyroglyphus, řád Acarida, podtřída Acaridida
117. Nejdokonalejší vývojový znak ploutvenek ( Chaetognata ) -2 vrstevná pokožka, rybovité tělo s ploutvičkou,
což je epidermální výrůstek
118. Co tvoří pozůstatek coelomu u měkkýšů - oligomerní coelom – 2 coelomové váčky, perikard a okolí gonád
119. Kdo má metagamii – rypohlavci ( Echicerida )
120. Kde jsou produkovány trávicí enzymy hmyzu – střední střevo
121. Kdo má polymerní coelom – mnoho i maloštětinatci (Annelida)
122. Cévní soustava u Tracheat – otevřená, běžný typ
123. Řády našich ploštěnek: velkoústky, mnohovětevné,rovnostřevné,trojvětevné
124. Co mají společného mnoho a maloštětinatci: homonomní segmentaci, polymerní coelom, cévní soustava
uzavřená, vylučovací soustava – metanefridie
125. Co způsobuje?
a) veš – skvrnitý tyfus
b) blecha – mor ( krysí skvrnivka ??? )
126. Jak dýchají?
a) štíři ( Scorpionida ) – jen plicní vaky (4 páry)
b) sekáči ( Opiliones )
c) štírci ( Pseudoscorpionida ) – trachejemi
d) solifugy
e) pavouci ( Arachnida ) – 2 páry plicních vaků + tracheje
127. Kam patří červci – stejnokřídlí, hmyz s proměnou nedokonalou
128. Který parazit způsobuje smrtelné onemocnění?
a) Měchovec lidský – cihlářská nemoc, průjmy, anemie
b) Měchožil zhoubný – echinokokóza (v játrech)
129. Co je mytilotoxin – jed, který vzniká rozkladem těl mlžů (smrad ) – slávek a ústřic
130. Kdo je Warroa Jacobsoni – karanténní parazit včel,roztoči(Acarina)
131. Rozdíly málo x mnohoštětinatci:
-mnohoštětinatci: Polychaeta, gonochoristé, vývoj nepřímý ( trochofora ), krev. barvivo chlorocruonin,
konverzní oko
-máloštětinatci: Oligochaeta, hermafrodité, vývoj přímý ( clitellum ), krev. barvivo –hemoglobin, plošné oko
7
132. Kdo dýchá jen plicními vaky – štíři
133. Kteří Lofofora žijí u nás – mechovky ( Bryozoa )
134. kdo má teloblastický coelom a jak vzniká – mají ho kroužkovci, ploštěnci, pásnice, vznik rozestoupením
buněk s touto schopností -vznik dutiny
135.Anabióza ( = kryptobióza ) – stav strnulosti u Tardigarda , Rotatoria
136. Který z našich plžů má veliger – slávička, skulař, sášeň, zéva, srdcovka
137. Rozmnožování u Bdelloidea – parthenogeneze – samci neexistují ( pijavenky)
138. Pohlavní orgány u mlžů – gonochoristé,někteří druhotně hermafrodičtí
139. Kterou nemoc způsobuje Microspora ( hmyzomorka ) – pebrina (napadá včely, bource)
140. Výživa podkmene Vestimentifera – difúzí ( Pogonofera -vláknonošci )
141. Kdo je diovec jedlý – homolice
142. Vrtejši ( Acanthocefala ) – nemají trávicí soustavu, gonochoristé, živí se osmoticky nepřímý vývoj – larva
acanthor
143. Rozmnožování hlavonožců – gonochoristé, přímý vývoj bez larvy – vajíčko
144. Rozmnožovací stádia našich plžů – slávička mnohotvárná – veliger
145. Jak se plži rozmnožují:předožábří – gonochoristé, plicnatí + zadožábří – hermafroditi
146. Funkce volventů,glutinantů a penetrantů:
a) volventy – omotají kořist, buňka s obtáčivým vláknem
b) glutinanty – lepkavé duté vlákno
c) penetranty – vymrštitelná dutá vlákna s hrotem ( hypnotoxin )
147. Kdo má metagamii – rypohlavci (rod Bonnelia , kmen Echiurida ) –postzygotické určení pohlaví
148. Rozdíl mezi sarančetem a kobylkou: saranče – podřád Caelifera ( krátká tykadla,femurální stridulace –tře
stehnem o zesílenou žilku stehna, fytofág ), kobylka – podřád Eusifera ( dlouhá tykadla, stridulace křídly o sebe
– sluchové ústrojí na nohou, predátoři, samice má kladélko )
149. Co je typické pro Monogenea (žábrohlísti) – mají jednoho hostitele, přechod od ektoparazitizmu k
endoparazitizmu
150. Štírci ( Pseudoscorpionida ) – redukované oči, tracheje, jedová žláza ústí do klepítek žijí v kompostu, ve
starých knihách – žerou pisivky klepítka jsou zvětšená,makadla = pedipalpy
151. Vaječníky u hmyzu :
a) anoistický –„ pytel na vajíčka‘‘ výživa folikul. buněk , směs výživných a vaječných buňek
b) meroistický – polytrofní – vaj.buňky vrstva nutriční ( střídají se )
8
c) telotrofní – vaječné buňky na živných provazcích,které vycházejí z živných buněk -vaječníky trsovité, z
trubiček
152. Jak se živí sviluška – fytofágně
153. Determinovaný vývoj mají – hlísti – hlístice,pisivky
154. Co patří do řádu Monotocardia=jednožábří– zavinutec
155. Gemule u Porifer -shlukují se archeocyty, které jsou obaleny sklerity – tvar geoidu jeden uzavřený otvor,
nesmírně odolná tvorba vázaná na podmínky prostředí ( např. před zamrznutím ) jsou přenosné – „ chytlavé ‘‘
156. Kdo z našich mlžů má glochidium – škeble, velevrub, hrachovka, perlorodka říční
157. Rozmnožování u hlavonožců – pouze gonochoristé, přímý vývoj
158. Výživa ploutvenek ( Chaetognata ) – draví a planktoničtí ( jedovatí a přímý vývoj)
159. Kam ústí metanefridie drápkovců – na bázi končetin
160. Třída Nematomorpha – strunovci
a) larva má rypák, mezihostitel larvy je hmyz
b) VS a CS chybí, TS zaniká
c) žíhaná svalovina, NS – ventrální provazec
d) nepřímý vývoj
161.Třída Nematoda – srunice ( rod hlístic )
a) larvičky mají bodec
b) žebříčkovitá NS – 5 ganglií
162. Který rod pijavky pochází z Ruska – Acanthobdellida – Štětinovka sibiřská
163. Co je to osculum – otvor do těla hub
164. Jakou nemocí je lamblia – střevní
165. Kde se vyskytují Ephydatia – houba – mírně tekoucí vody – i u nás
166. Jakou mají kostru ostnokožci – mezodermální
167. Čím dýchají žaludovci – žaberní štěrbiny
168. Kam patří sametka – roztoči,pavoukovci, klepítkatci,členovci
169. Svrchní pysk (labrum) – nevznikl z končetin
170. Kusadla = svrchní čelist
171. Telom – 4 páry končetin – hmyz
9
172. Bdelloidea se rozmnožuje – parthenogeneticky (vířníci)
173. U rypohlavců se objevuje – metagamie
174. Deuterocoelom – sumýšovci, rypohlavci
175. Kde žijí mřížovci – pelagiál
176. Kam patří červci – Sternorrhyncha (mšicosaví - mery, molice, mšice, červci)
177. Jednorodé tasemnice – endo / ektoparazité
178. Jak se živí ploutvenky – dravci
179. Která štěrbinovka napadá člověka – škulovec
180. Co charakterizuje procerkoid – cerkomer
181. Co se vyskytuje v rozmnožovacím cyklu mnohonožek – anamorfóza – dorůstání tělních článků
182. Který živočich většinu života přisedá – svijonožka
183. Složené i naupliové oko má v dospělosti – perloočka
184. Otrněný rypák má – larva Nematomorpha – strunovci
185. Nejdůležitější ekologické přizpůsobení ploutvenek – 2 vrstevná pokožka
186. VS u drápkovců - metanefridie
187. Čím se živí většina hlístic – parazité
188. Řemenatky – napadají rybožravé ptáky
189. Vývoj štěrbinovek – vajíčko – coracidium – hostitel ( buchanka ) – procerkoid – ryba –
plerocerkoid – šelmy – dospívají
190. Jak žijí pancířníci – saprofágové – v půdě a opadu
191. Co způsobuje oddálení lastur – ligament
192. Co je typické pro Mongenea – přechod od endo k ektoparazitismu
193. Z čeho vznikají redie – parthenogeneticky ze sporocysty
194. Charakteristika hub – nemají tělní symetrii, trvale přisedlí, ekto a endodermální vrstva
regenerační schopnost, tvorba gemulí, teplé volné moře, choulostivé na hnilobné bakterie, diblastika
195. NS jazyčnatek – soustředná ( podjícnová zauzlina, hlavová zauzlina, objícnové komisury )
196. Depozičním exkretem u pavouků je – guanin
197. Cladocera (perloočka) je – filtrátor
198. Rozmnožování u Cladocer – heterogonie (partenogeneze + pohlavní)
10
199. Kde jsou buňky produkující trávicí enzymy u vířníků – slinné žlázy +hepatopankreas (za hltanem)
200. Kde jsou buňky produkující trávicí enzymy u hmyzu –epitel středního střeva
201. NS u hub – není
202. Co je to sterkorální přenos choroby – přenos trusem
203. Jak žijí Loricifera – přisedle (korzetky)
11
204. Charakteristika tasemnic – parazité, nemají kutikulu, mikroklky ( mikrofyly )
205. Jak se množí pijavenky – striktní parthenogeneze (vířníci)
206. Determinovaný vývoj – hlístice
207. Schránka u Nautilus – vnější, symetrická, přepážky a dírky
208. Vývoj vrtejšů – gonochoristé -larva acanthor -vývoj nepřímý – vajíčka pohlcena
mezihostitelem(= larvy brouků, korýši)–larva napadne mezihostitele -dospělci parazitují na prasatech
209. Ploštěnky jsou – dravci
210. Přílipkovci – mají amfineurní NS, metamerické, ulita není ve spirále (měkkýši)
211. Klepítkatci – na hlavě jen chelicery a makadla
212. Pisivky se živí – detritem, papírem, hyfy hub
213. Vířníci – druhotné protonefridie (chybí u sladkovodních)
214. Heterogonie – střídání parthenogenetického a sexuálního rozmnožování -mají ji snad mšice,motolice (
Trematoda ), vířníci ( Rotatoria ) a perloočky ( Cladocera )
215. Anabióza – strnulost metabolismu – Rotatoria ( vířníci ) + Tardigrada ( želvušky )
216. Anamorfóza – dorůstání tělních článků u mnohonožek ( Diplopoda )
217. Osphradia – chemoreceptory na kontrolu kvality vody u plžů
218. Malphigické trubice – odvádí sekret z coelomu pavoukovců a hmyzu -VS u želvušek, pavoukovců a hmyzu –
vychlípenina zadní části střeva
219. Metagamie –postzygotické určení pohlaví u rypohlavců
220. Myxocoel – polymerní coelom ,který ztratí mesenteria – 1 dutina – korýši
221. Choanocysty – mají Mastigophora, Choanoflagellida a Porifera
222. Spodní čelist + svrchní pysk (Labrum) – z kráčivých nohou
223. Spodní pysk ( Labium )– srůstem dvou párů maxil
224. Svijonožka – přisedlá ( na skalách,kůži velryb,lasturách plžů a mlžů )
225. Plži předožábří – gonochoristé, chiasma, plži zadožábří a plicnatí – hermafroditi
226. Mlži –gonochoristé, párové pohlavní žlázy, larva parazitická – glochidium
227. Dlouhorozí ( Diplera neboli Nematocera ) – tiplice, komáři, pakomáři, muchničky, mochnice, anopheles,
bedlobytky
228. Brouci:
a) masožraví – svižníkovití, střevlíkovití, potápníkovití
12
b) všežraví – vodomilovití, mrchožroutovití, krascovití, kožojedi, slunéčkovití, potemníkovití, páteřníčkovití,
kůrovcovití, tesaříkovití, nosatcovití ,mandelinkovití, majkovití, vrubounovití, chrobákovití, mršníkovití,
drabčíkovití, roháčovití, kovaříkovití, světluškovití, červotočovití, lesknáčkovití
229. Motolice – vyvíjejí se v játrech přežvýkavců a hlodavců ( motolice kopinatá – parazit ovcí, mezihostitel
plovatka )
230. Ploštice – přenášejí Chagasovu nemoc = barbero – vypadávání vlasů, pro děti smrtelná, dospělí – latentní –
infarkt
231. Nematomorpha – parazité hmyzu a pijavek (strunovci)
232. Vši – přenáší skvrnitý tyfus
233. Myxozoa způsobují – boule ( Myxobolus ) a neosofikovanou lebku ( Lentospora )
234. Rýhování u hlavonožců – diskoidalně parciálně
235. Kdo přenáší mor u hlodavců – blechy ( Siphoneptera )
236. CS ploštěnek – pouze oběhová
237. Výhradně trachejemi dýchají – štírci
238. V komárovi je – sporozoit apicomplexa
239. Složené oči – korýši, vzdušnicovci
240. Klepítka štírků z pedipalp ( makadel )
241. Z čeho se vyvinul kinetolast – z mitochondrie
242. Larvocysta tasemnice bezbranné – cysticercus
243. Nervová soustava:
a) Jazyčnatky ( Pentastomida ) – soustředná ( podjícnová a hlavová zauzlina + objícnové komisury
b) Želvušky ( Tardigrada ) – metamerní ( 5 ganglií)
c) Vířníci ( Rotatoria ) – ganglia + nervové pruhy
d) Houby ( Porifera ) – není
e) Plži (Gastropoda ) – ( 5 ganglií – cerebrální, pedální, pleurální, parietální,viscerální )
244. Rozmnožování štírů –většina má vyvinutou péči o potomstvo a jsou živorodí
245. Kde žijí štíři – v teplých oblastech
246. Který štír u nás – Euscorpius
247. Co mají společného štíři a štírci – klepítka z pedipalpů (makadel)
248. Čím se liší štírci od štírů – nemají článkovaný zadeček ani jedový trn, jedové žlázy ústí do klepítek, rozdíly v
dýchání
13
249. Kde ústní snovací žlázy štírků – v chelicerách
250. Jaké oči mají pseudoscorpionida – redukované díky způsobu života
251. NS štírků – kaudokraniální fúze
252. Kde žijí štírci – opadanka, hlína, domácnost
253. Čím se živí štírci – loví pisivky
254. Žijí štírci u nás – ano
255. Jaké chelicery mají sekáči – tříčlánkované,s jedním prstem pohyblivým a druhým nepohyblivým
256. Čím se živí sekáči – predátoři, jsou schopni oloupat plže
257. Kde žijí sekáči – pod kůrou, pod kameny, v odpadu
258. Jaký abdomen mají sekáči–článkovaný, široce přisedlý na podosoma
259. DS sekáčů – tracheje
260. NS sekáčů – fúze
261. Rozmnožování sekáčů – samice má dlouhé kladélko, klade vajíčka do děr
262. Jaké pedipalpy mají solifugy – uchopovací a drtící-použití při lovu
263. Jak se solifugy živí – dravci
264. DS solifug – mohutná tracheální soustava
265. Smysly solifug – dlouhé chlupy na končetinách (mechanoreceptory), hlasitě pískají
266. Kde žijí solifugy – v Malé Asii
267. Charakteristický znak pavoukovců -abdomen nasazen na podostoma přes petiolus -stopka
268. Mohou být snovací bradavky pavouků článkované – ano
269. TS pavouků – rozvětvená, přijímají výhradně tekutou potravu, výběžky ve střevě funkce hepatopankreatu
270. DS pavouků – buď dva páry plicních vaků, nebo 1 pár a tracheje, nebo jenom tracheje
271. Rozmnožování pavouků – samec má poslední článek pedipalpu zduřelý, nasává tam spermie z gonoporu a
zasunuje je samici do otvoru na abdomenu, samice ho přitom někdy sežere, péče o potomky
272. Čeledi pavouků –křižáci, snovačky,slíďáci, pokoutníci, běžníci, skákavky, vodouši
273. Jsou roztoči fragmatizování – nezřetelně
274. NS roztočů – úplná fúze
275. DS roztočů – tracheje, někdy celým povrchem
276. Juvenilní stádia roztočů – a)larva – 3 páry končetin b)nymfa – vmezeřeně vrostlý 4. pár končetin
277. Podřády roztočů-čmelíkovci, klíšťata, sametkovci, zákožkovci
14
278. Z čeho se skládá ústní ústrojí klíšťat – epistom + 2 chelicery (jako harpuny)
279. Co je to scutum – štítek na zádech klíšťat
280. Jaké nemoci přenáší klíšťata – encefalitidu ( virové onemocnění ) a boreliózu–bakteriální
281. Průběh boreliózy – ze začátku vypadá jako chřipka, po roce napadne NS – ztráta rovnováhy,oslabení
vegetativního nervstva
282. K čemu slouží tzv. Hallerův orgán na 1. páru končetin klíšťat – umožňuje detekci CO2
283. Rozmnožování klíšťat – gonochoristi, vývoj nepřímý
284. Jak se projevuje pohlavní dimorfismus klíšťat-samice mají scutum do poloviny těla, zbytek je membanozní,
aby se mohla zvětšit -samci mají scutum přes celé tělo + ještě břišní bradavky
285. Jaká juvenilní stádia mají klíšťat - larva se třemi páry končetin, nymfa se 4 páry končetin, ale ještě
nevyvinuté pohl. orgány
286. Která stádia klíšťat parazitují – všechna
287. Zástupci klíšťat – Ixodes ricinus – klíště obecné, Argas reflexus – klíšťák
288. Kde žije klíšťák – na holubech, když mláďata vylétnou, stěhují se na lidi a způsobují opuchliny
289. Jak se živí čmelíkovci – predátoři až paraziti
290. Zástupci čmelíků – Varroa – čmelík včelí, Dermanyssus – čmelík kuří
291. Mohou čmelíci pokousat člověka – ano, čmelík kuří
292. Odkud pochází Varroa – zavlečen z Indie – tam včelám neškodí
293. Jak se jmenuje protilátka na včelí čmelíky – gabun
294. Zástupci actinedida (sametkovci) – sametky a svilušky
295. Čím se živí larvy sametek – parazitují na savcích
296. Obrana proti sviluškám – draví čmelíci
297. DS pancířníků – tracheje, jeden pár stigmat
298. Čím se živí pancířníci – saprofágové, likvidují mikroorganismy
299. Jak vypadají zákožkovci – málo sklerotizovaní, dlouhé chlupy
300. Co způsobují – alergie, svrab
301. Zástupci zákožkovců – sladokazi(roztoč zhoubný), zákožky(zákožka svrabová)
302. Čím se živí prachoví roztoči – keratinem
303. Co způsobuje alergii na roztoče – lámavé chlupy, exkrety, exkrementy
304. Co způsobuje Sarcoptes scabei – svrab – v pokožce, ta více rohovatí a svědí
15
305. Charakteristika Merostomata (hrotnatci)–chelicery, 5 párů končetin ( 1 pár pedipalp ) abdomenální
končetiny vybaveny žábrami
306. Zástupce třídy Merostomata – ostrorep
307. Jak vypadá ostrorep – silný karapax se 2 složenýma očima, dlouhý trn na posledním článku
308 Jak vypadá larva ostrorepa – jako trilobit
309. Kde žije ostrorep – v tropických oblastech
310. K čemu se využívá ostrorep – jeho hemolymfa – sérum při akutních otravách
311. Jak vypadají sumýšovci – červovitý tvar těla, chapadélka na hlavě
312. SS sumýšovců – peristaltika, retraxtory + cirkulární svaly
313. DS kelnatek – nemají žábry, jen dutinu
314. Rozmnožování kelnatek – gonochoristé, nepárová gonáda, larva veliger
315. Charakteristika mlžů – dvouchlopňová schránka, na hřbetní části systém lišt a rýh – zámek, 2 plášťové řasy
srostlé po okraji, noha radlicovitá
316. Které otvory mají mlži v plášťové řase – 3 otvory – vyvrhovací, ústní a na nohu
317. Čím se živí mlži – nemají hlavu, nemohou kousat – filtrují
318. TS mlžů – nemají radulu, okolo ústního otvoru dvě chlopně – regulují přívod vody, velký hepatopankreas ,
TS prochází srdcem
319. DS mlžů – 4 typy žaber – ktenidiální, nitkovité, lamelární, septální
320. CS mlžů –2předsíně a jedna komora
321. VS mlžů – Bojanové žlázy=metanefridie, nálevky do perikardu, keberův orgán–derivát perikardu
322. NS mlžů – gangliová, fúze tělních a hlavových ganglií, samostatné pedální ganglium
323. Smysly mlžů – osphradia, párová statocysta, hmatové buňky rozložené po celém těle
324. Rozdělení mlžů:
a) Protobranchia ( perožábří ) – ktenidiální žábry
b) Filibranchia – nitkovité žábry
c) Eulamallibranchia – mřížkové žábry
d) Septibranchia – septum
325. Zástupce řádu protobranchia – Nutula (ořechovka) na konci nohy má chodidlo
326. Zástupce řádu filibranchia – Ostrea (ústřice), Pecten (hřebenatka), Pinna (kyjovka), Mytilus (slávka jedlá),
Lithophaga (kamenožrout), Pinctada ( perlorodka mořská )
327. Vývoj ústřice – veliger přisedá, vrůstá do podkladu lasturou, lastura asymetrická
16
328. Jak žije slávka jedlá Mytilus) – přirůstá k podkladu Brysovými vlákny
329. Jak vypadá hřebenatka – nesymetrická schránka, druhotné zrakové orgány na lastuře
330. Jak žije kyjovka – částečně zahrabaná do dna
331. Jak žije kamenožrout – zavrtává se do kamene
332. Kde u nás žijí perlorodky – na Otavě a v Blanici
333. Jakou larvu má srdcovka – glochidium
334. Jakou larvu má slávička – veliger
335. Kde žije slávička – v braktických vodách, lodní dopravou se šíří do řek
336. Jak se pohybuje srdcovka – kotrmelci
337. Jak žije skulař – zdrsnalá lastura na jednom konci ,zavrtává se do skal, může ničit mola
338. Čím se živí sášeň – zavrtává se do dřeva a žere ho
339. Charakteristika Cephalopoda (hlavonožců ) – nejdokonalejší měkkýš, noha přeměněná na chapadla,
nálevka – vybíhá z plášťové dutiny a reguluje přívod vody
340. TS hlavonožců – radula, jedové žlázy s proteinovým jedem, hepatopankreas – protézy ktenidiální žlázy
napojeny na CS
341. CS hlavonožců – otevřená, v okolí perikardu,velkých ganglí a TS jsou lakuny
342. NS hlavonožců – velké cerebrální ganglion kryté chrupavkou – ganglion stellatum – párové ganglium – ze
všech stran vystupují nervy,nejen instinkt,ale i asociace
343. Smysly hlavonožců – dokonalé komorové oko, schopnost zaostřování pohybem čočky
344. Rozmnožování hlavonožců – gonochoristé, pohlavní dimorfismus, přímý vývoj, péče o
potomstvo, samci hektokotylové rameno – přenáší spermatofor, pohybuje se chemotakticky
345. Jaký typ vajíček mají hlavonožci – polylecitální, diskodiální rýhování
346. Jaké jsou podtřídy hlavonožců – Tetrabranchia ( čtyřžábří ) a Dibranchia ( dvojžábří)
347. Zástupce čtyřžábrých – loděnka (Nautilus)
348. Které řády patří do podtřídy Dibranchia – Decabrachia (desetiramenní-sépie, oliheň, krakatice) a
Octobrachia (osmiramenní-chobotnice, argonaut)
349. Co je sépiová kost – rudiment schránky s náznaky přepážek
350. K čemu slouží inkoustová žláza – ochrana sépie – mlží vodu při útěku
351. Má chobotnice schránku – ne, ani žádný zbytek
352. Jak žijí chobotnice – chodí po dně, rychle a přesně mění barvu podle prostředí, žijí v jeskyních – staví si zeď
z kamení a hlídají tam mláďata
17
353. Které kmeny patří do skupiny Tentaculata(tykadlovky):
a) Bryozoa – mechovky
b) Brachiopoda – ramenonožci
c) Phoronida –chapadlovky
354. Jak vypadají mechovky – mají dutá chapadla, lophophor – nosič chapadel
355. Jak žijí mechovky – přisedle
356. TS mechovek – trávicí trubice do U, řitní otvor mimo chapadla
357. VS mechovek – chybí, vylučování přes chapadla ve formě amoniaku
358. Rozmnožování mechovek – spíš hermafrodičtí, pelargické larvy, i nepohlavní rozmn. pučení kolonií
359. Zástupce mechovek – Vibracularia
340. Jak žije Vibracularia – na detritu, v koloniích, jedinci s různou funkcí, rozmnožování statoblasty (jako
gemule u hub)
341. Jak vypadají ramenonožci – dorsoventrálně kryjí tělo dvojvrstevné schránky, koncentrovaná NS, TS ve
tvaru U
342. Jak vypadají chapadlovky – spojují znaky deuterostomií a protostomií, lophophor do tvaru kohoutu
343. Jak žijí chapadlovky – dělají shluky jedinců
344. Jaký vývoj mají chapadlovky – nepřímý – pelargická larva
345. Základní charakteristika ostnokožců – deuterostomia, enterocoelom, mesodermální kostra z osikulů,
radiální souměrnost, 5 četné končetiny
346. Co jsou osikuly – vápenaté destičky s organickou hmotou
347. SS ostnokožců – mohutná
348. CS ostnokožců – coelomová dutina komunikuje s ambulakrálním systémem při výměně iontů
349. VS ostnokožců – chybí, nahrazuje ambulakrální soustava
350. Co je to ambulakrální soustava – systém vodních cév, ústí na povrch madreporovou destičkou, postupuje k
prstenci okolo TS, odvětvuje se 5 chodeb, na nich 5 ampulí, zprostředkovává dýchání, pohyb a sekreci
351. NS ostnokožci – difúzní ve formě tří obručí (orální, ekvatoriální a aborální) z nich nervy bez ganglií
352. TS sumýšovců – delší než tělo, spirálovitě stočená
353. VS sumýšovců – metanefridie
354. Krevní barvivo sumýšovců – buněčně vázaný hemorytrin
355. Jaký vývoj mají sumýšovci – nepřímý, larva
18
356. Charakteristika kmene Echiurida (rypohlavci)–zvláštně dělený coelom, silné trnové štětiny – nekloužou, TS
do spirály CS uzavřená
357. Čím se vyznačuje rod Bonellia (rypohlavci) – metagamií, tj. postzygotické určení pohlaví, žije ve štěrbinách
skal, z larvy se stane samec právě tehdy, když potká samici
358. Jak je členěno tělo měkkýšů – na hlavu, nohu a útrobní vak
359. Kde je u měkkýšů pozůstatek coelomu – perikard, gonády
360. SS měkkýšů – velmi silná, specializovaná, retraktory hlavy a těla do schránky
361. TS měkkýšů – mohutný hepatopankreas
361. VS měkkýšů – metanefridie, redukční trend, dobře vyvinutý odvodní kanálek
362. DS měkkýšů-různé typy, primárně žábry
363. CS měkkýšů – otevřená, dobře vyvinuté srdce ( komory + předsíně )
364. Jaká je tělní tekutina měkkýšů – modrá hemolymfa s rozpuštěným barvivem hemo – cyaninem (obsahuje
Cu)
365. Jaké typy NS mohou mít měkkýši – amfineurní nebo gangliovou
366. Má amfineurní NS tělní ganglia – ne
367. Co inervuje pleurální ganglium – pláš´tovou dutinu
368. Co inervuje parietální ganglium – dýchací orgány a chemoreceptory v plášťové dutině
369. Co inervuje viscerální ganglium – vnitřní orgány
370. Smysly měkkýšů – konverzní, pohárkové až komorové oko, chemoreceptory, osphradia
371. Jaký orgán u měkkýšů ověřuje kvalitu vody – osphradia
372. Vývoj měkkýšů –většinou nepřímý vývoj, larva veliger, glochidium
373. Jak vzniká veliger – odvozený od trochofory, má ploutvičky
374. Přechod na souš – opěrná soustava ( ulita ), pokožka, dýchání, vnitřní oplození, vajíčka chráněná před
vyschnutím
375. Třídy měkkýšů – Aplacophora – červovci, Polypiacophora – chroustnatky, Monoplacophora – přílipkovci,
Gastropoda – plži, Scaphopoda – kelnatky, Bivaria – mlži, Cephalopoda – hlavonožci
376. Pokryv těla červovců – nemají schránku, protáhlé tělo kryto chitinózní kutikulou
377. Jak se živí červovci – jsou to dravci a saprofágové, někteří vyžírají koráli ze schránek
378. DS červovců – redukovaná, druhotné dýchací orgány
379. CS červovců – jednoduchá, může obsahovat hemoglobin jako zásobárnu kyslíku
380. NS červovců – amfineurní
19
381. Rozmnožování červovců – gonochoristé i hermafroditi
382. Základní charakteristika Polyplacophora (chroustnatky) – hřbet tvořen 8 destičkami, můžou se pod ně celé
stáhnout, redukovaná hlava
383. DS chroustnatek – párové žábry
384. CS chroustnatek – 4 sběrné předsíně
385. NS chroustnatek – amfineurní
386. Smysly chroustnatek – Aesthety – hřbetní destičkou prorůstající nervová zakončení zahrnují všechny
smysly
387. Rozmnožování chroustnatek – většinou hermafroditi, larva veliger
388. Charakteristika přílipkovců – sploštělá asymetrická schránka, ochroustávají nárust na skalách
389. VS,DS,NS přílipkovců – VS,DS – metamerická, NS – amfineurní
390. Čím se živí plži – většinou saprofágové a fytofágové
391. TS plžů – produkují celulázy, nepotřebují symbiotické bakterie
392. VS plžů – ledvina
393. NS plžů – gangliová, předožábří mají chiasma,zadožábří a plicnatí–chiasma se druhotně rozplete
394. Smysly plžů – zrak – od mističkových až k pohárkovým očím, chemoreceptory a osphradia
395. Vývoj plžů – ve vodě přes veligera, na souši přímý
396. Jaké jsou podtřídy plžů - Streptoneura – předožábří, Eutineura – zadožábří a plicnatí
397. Čím se liší ústní ústrojí Streptoneura a Eutineura – Streptoneura mají ústrojí na rypáčku, Eutineura mají
laloky
398. Charakteristika podtřídy Streptoneura – žábry před srdcem, mají chiasma, gonochoristi, 1 pár
nezatažitelných tykadel, oči na bázi
399. Řády patřící do Streptoneura – Diotocarida(dvoupředsíňoví) a Monotocarida(jednopředsíňoví)
400. Charakteristika řádu Diotocardia – 2 předsíně a někdy i druhá žábra
401. Zástupci řádu Diotocardia – Patella (Přílipka) – druhotné žábry na okraji pláště Heliotis (Ušeň ) –
proděravělá schránka, nepravé žábry
402. Charakteristika řádu Monotocardia – jedna žábra, jedna předsíň
403. Zástupci řádu Monotocardia – Ostranka, křídlatec, zavinutka, bahenka, homolice
404. Jak se živí ostranky – dravě, mají ostruhy
405. Jaké tělní barvivo obsahují ostranky – antický purpur
406. Jaké vinutí schránky má zavinutec – involutní – poslední závit vždy překryje předchozí
20
407. Co obsahují slinné žlázy rodu Dollium – kyselinu sírovou
408. Charakteristika podtřídy Eutineura – žábry za srdcem nebo plícema, nemají chiasma, hermafroditi
409. Které řády patří do Eutineura – Opistobranchia (zadožábří) a Pulmonata (plicnatí)
410. Charakteristika řádu Opistobranchia – redukce žaber, náhradní dýchací orgány, výhradně mořští
411. Zástupci řádu Opistobranchia – Aplysia (zej obrovský) a Cloine (valovak), Tethys
412. Jak vypadá Tethys – nemá schránku, planktonní, ale je veliký
413. Kdo se živí valovkami – kytovci
414. Charakteristika řádu Pulmonata – žábry zanikly, prokrvená stěna plášťové dutiny, druhotný návrat do
vody, ale nadechují se na hladině
415. Zástupci Pulmonata – Achatina (oblovka)
416. Schránka kelnatek – kompaktní, nevinutá
417. Jak se živí kelnatky – vychytávají potravu coptoculy
418. Co to jsou captacula – chapadélka na začátku těla kelnatek
419. Jak se pohybují kelnatky – zaryjí nohu do podkladu a přitahují se
420. Který kmen spojuje znaky deuteronomii(druhoústí) a protostomii(prvoústí) – Phoronida (chapadlovky)
421. Kdo má koloblasty(rozvětvená tykadla s lepivými buňkami) – Tentaculata ( žabernatky ) z kmene
Ctenophora
422. Který řád hmyzu se svléká i v dospělosti – Thysanura (šupinušky)
423. Kdo se živí přes chemolitotrofní bakterie v těle – Pogonophora (vláknonošci, mnohoštětinatci) neboli
bradatice
424. Kdo ze třídy Myriapoda má snovací žlázy – třída Symphyla (stonoženky)
425. Které kmeny bezobratlých patří mezi deuterostomia – ostnokožci + ploutvenky
426. Který dírkonožec je planktonní – globigerina
427. Která pijavka je suchozemská – Haemadipsa
428. Co jsou pinnao – větvičky lilijic
429. Čím se živí blešivec – dekompozitor organického odpadu – detritivor
430. Kdo z kmenů: Acanthocephala, Kinorhyncha, Loricifera, Cycliophora a Priapulida má přímý vývoj –
Kinorhyncha
431. Co je Keberův orgán – derivát perikardu u mlžů
432. Kteří roztoči napadají chmel – svinušky
21
433. Kam patří Warroa – čmelíkovci (Gamosida), roztoči (Acari),pavoukovci (Arachnida), klepítkatci
(Chelicerata), členovci (Artropoda)
434. Které pijavky mají štětinky – štetinovky ( Acanthobdellida )
435. Který korýš může žít v estuáriích – Artemia salina, ř. Anostaraca – žábronožky, Branchoipoda – listonožky
436. Co je to anulace – nepravé článkování (kroužkování), pijavky
437. Kdo má Müllerovu larvu – ploštěnky mnohovětevné (Polycladida)
438. Které kmeny mají TS delší než tělo a proto stočenou do spirály – sumýšovci ( Spinunculida), rypohlavci (
Echiurida )
439. Mohou Pentastomida (jazyčnatky) napadnout člověka – ano
440. Kteří kroužkovci mají otevřenou CS – čelisťovky ( Gnathobdellida )
441. Co je to anální pyramida – dýchací orgán na zadečku šídel – podřád Anizoptera z řádu Odonata
442. Co je to marsupium – košík na vajíčka u podtřídy Peracarida, tř. Malacostraca (rakovci)
443. Co je to eviscerace – sumýš (Holothuroidea) odtrhne kus střeva a nechá ho predátorovi potom mu to
doroste
445. Co jsou Cuvierovy orgány – žlázy na obranu sumýšů (plivou na predátora)
446. Kdo má clitellum(slouží k reprodukci) – máloštětinatci – Oligocheta + Hirudinea
447. Nejjednoduší diblastika – vločkovci (Placozoa)
448. Co je to prostomium – derivát acronu + dalších dvou článků u máloštětinatců (Oligocheta)
449. Co jsou tracheoly – vzdušničky – ztenčené vzdušnice bez taenidia
450. Kdo má duožlázy – břichobrvky (Gastrotricha), vířníci (Rotatoria), rypečky (Kinorhyncha)
451. Kdo má bothridie – šterbinovky – dospělci a larvární stádia
451. Kdo má Higgisovu larvu – Loricifera(korzetky)
452. Kdo má lemnisky, k čemu slouží – vrtejši (Acanthocephala) – vysunují rypák
453. Co je to typhlosolis – spirální řasa ve střevě máloštětinatců (Oligochaeta) – zvětšení povrchu
454. Který řád hmyzu má sluchové ústrojí na 1. abdominálním článku – sarančata (Caelifera)
455. Kdo žije jako komenzál na příústních nožkách humra – Cycliophora(vířníkovci)
456. Kterým živočichům nevadí přítomnost sirovodíku – berušce vodní (Asellus aquaticus)
457. U kterých řádů hmyzu je vyvinuta péče o potomstvo – škvoři (Dermaptera) a blanokřídlí (Hymenoptera)
458. Kam patří jazyčnatky – jazyčnatky (Pentastomida), jsou to silně modifikovaní korýši, na povrchu vypadají
jako kroužkovci, někdy se uvádějí jako samostatný kmen
459. Co je taenidium – spirální výztuž trachejí
22
460. Co je to Aristotelova lucerna – ústní ústrojí ježovek (Echinoidea)
461. Co jsou diplosomity – dvojité články mnohonožek
462. Co je to endokapsula – organická perforovaná schránka, obaluje endoplazmu kořenonožců
463. Kdo má nematogenní larvu – Rhombozoa(sépiovky)
464. Co jsou aesthety – univerzální smyslový orgán chroustnatek (Polyplacophora)
465. Který řád Chelicera je nejodvozenější – roztoči (Acari)
466. Který řád hmyzu je primárně bezkřídlý – šupinušky (Thysanura), podtřída Apterygota (bezkřídlí)
467. Co jsou gemule – disperzní stádium Porifera
468. Co je spermalisom – schránka se spermiemi (u tř. Myzostomida-lilijovci), proleptá se do těla proroste
dovnitř, spermie putují po těle
469. Která skupina má první náznak análního otvoru – kmen Gnathostomulida (čelisťovky) odvod drobných
částic ze střeva
470. Co jsou pedicelarie – čistící útvary obírající nečistoty z ježovek (Echinoidea)
471. Kdo má cyddiploidní larvu – žabernatky (Ctenophora)
472. Kteří vzdušnicovci mají větvená tykadla – třída drobnušky (Pauropoda), nadtřída Myriapoda (patří sem
dále stonožky a mnohonožky)
473. Kdo má larvu pllidium – pásnice (Nemertini) – odvozena od trochofory
474. Co jsou koxální žlázy – přeměněné metanefridie pavoukovců
475. Co je to rhopallium – smyslový orgán medůzovců (Scyphozoa)
476. Kam patří bruslařka a vodoměrka – řád ploštice (Heteroptera), pododdělení (Paraneoptera)
477. Co jsou amfidisky – pevné částice na povrchu gemulí (disperzní stádium Porifera)
478. Který řád hmyzu striduluje nohama o křídlo – sarančata (Caelifera)
479. Co je rhynchocoel – dutina na rypák pásnic (Nemertini neboli Nemerthea)
480. Co jsou epipodie – drobné panožky, kterými se rod Arcella (Rhizopoda) drží ve schránce
481. Kdo má infutoriovou larvu – Rhombozoa(sépiovky)
482. Který hmyz vysává lipové oříšky – ploštice ruměnice
483. Které Porifera žijí u nás – houba říční ( Ephydatia fluviatilis ) + houba jezerní ( Spongila lacustris )
484. Který žahavec může ohrozit člověka – mořská vosa (rod Chivonex, třída Cudozoa)
485. Co je epistom – část ústního ústrojí klíšťat
486. Co jsou phasmidy – smyslové váčky na konci těla hlístic
23
487. Co je scyphistoma – polypové stádium medůzovců (Scyphozoa)
488. Co je tapetum lucidum – odrazová plocha na zrakovém orgánu pavoukovců
489. Kam patří sladokazi – zákožkovití (Acaridida), roztoči (Acarida), pavoukovci (Arachnida), klepítkatci (
Chelicerata), členovci (Artropoda)
490. Co jsou amphidy – smyslové orgány okolo ústního otvoru hlístic
491. Co je vestibulum – dutina,na jejímž dně jsou buněčná ústa – řád Vestibulifera
492. Kdo má larvy housenice – podřád širopasí z řádu Hymenoptera
493. Kteří měkkýši mají amfineurní NS – červovci (Aplacophora), chroustnatky (Polyplacophora) a přílipkovci
(Monoplacophora)
494. Co jsou spiculi – háčky na konci těla samců hlístic (Nematoda) – slouží k uchycení k samici
495. Co je coenenbym – TS korálnatců pospojovaná do labyrintu
496. Co je lophophor – nosič chapadel u kmenů mechovky (Bryozoa), ramenonožci (Brachiopoda) a
chapadlovek (Phoronida)
497. Který korál žije soliterně – Fungia fungites – houbovník z řádu Madreporaria
498. Kdo z nadtřídy mnohonohých je přizpůsoben podzemnímu životu – zemnivky (Geophilomorpha, třída
Chilopoda) a stonoženky (třída Symphyla)
499. Kteří plži mají na schránce víčko – Bahenka živorodá
500. Co je omatidium – základní jednotka složeného oka – skládá se z kutikulární čočky, křišťálového kuželku,
retinulárních buněk, zrakové tyčinky a nervová vlákna
501. Charakteristika leuconního typu hub – vytvořeny alveoly, vyplněné choanocyty,velké zvětšení objemu
houby, 1mm3 – 10 000 komůrek každá asi 50 choanocytů
502. SS Porifera – myocyty
503. TS Porifera – intracelulární trávení
504. CS a DS Porifera – není, stačí difúze
505. VS Porifera – nemají vylučovací orgány, jen amébocyty
506. NS Porifera – žádná
507. Jak se houby rozmnožují – nepohlavně (pučením) a pohlavně (archeocyty zastupují gamety)
508. ŽC Porifera–zygota–blastula(rýhování rovnoměrné nebo nerovnoměrné)–gastrula dospělý jedinec
509. Co jsou gemule – disperzní stádium hub, jsou schopny přežít zamrznutí ve vodě
510. Jak vypadá gemule – shluk archeocytů obalený pevnými částicemi (amfidisky)
511. Které třídy patří do Porifera: Calcarea – houby vápenaté, Hexactinelida = Silicispongia, Dernospongiae –
houby rohovité
24
512. Charakteristika třídy Calcarea – ozdobná kostra z CaCO3, starobylé houby (prvohory) zahrnují všechny tři
stavební prvky, většinou drobné houby
513. Kde žijí Calcarea – výhradně při pobřeží teplých moří
514. Charakteristika třídy Hexactinelida – kostra z SiO2, pouze lueconní forma, větší houba
515. Zástupce Hexactinelida – Venušin pohár (Euplecta)
516. Charakteristika třída Dernospongiae – kostra převážně sponginová, houby pružné, bochníkovité
517. Zástupci třídy Dernospongiae:
a) Euspongia officialis – houba mycí
b) Hippospongia – houba koňská
c) Suberites dornuncula – houba domečková
d) Ephydatia fluviatillis – houba říční
e) Spongila lacustris – houba jezerní
f) Poterion Neptuni – Neptunův pohár
518. Jak se Euspongia brání predátorům – vylučuje mnoho látek
519. Jak se Euspongia průmyslově využívá – dříve na mytí, nyní sekrety ve farmacii a kosmetice
520. S kým žije v symbióze Suberites dornuncula(houba domečková) – s rakem poustevníčkem
521. S kým žije Ephydatia v symbióze – se zoochlorelami
522. Kde žije Spongila lacustris – ve stojatých vodách
523. Jak žije Poterion Neptuni – v koloniích v moři
524. Charakteristika skupiny Eumetezoa – tvorba specializovaných tkání
525. Charakteristika skupiny Radialia – radiálně souměrní živočichové převažovali v prvohorách
526. Zástupci skupiny Radialia – v současnosti dva kmeny: žahavci a žabernatky
527. Charakteristika kmene Cnidaria (žahavci) – diblastika,mají láčku, mezi ekto a endo dermem může být
nanejvýš nebuněčná vrstva, mají žahavé buňky
528. Co jsou knidoblasty – ektodermální buňky, vznikají z nich žahavé buňky – knidy
529. Jaká je funkce penetrantů – penetranty obsahují jádro a stočené vlákno, vlákno se vymršťuje obrácením
naruby, je zakončeno harpunovou hlavicí,ta se přichytí na kořist nebo na predátora, produkuje hypnotoxin
(velmi účinný nervový jed) uspí kořist či predátora
530. Jaká je funkce glutinantů – vymršťují duté vlákno bez hrotu, to přilepí, co je v okolí
531. Jaká je funkce volventů – vymrští vlákno a obtočí kořist (predátora)
532. Co je to knidocil – brva na žahavé buňce, při zavadění vymrští vlákno
25
533. Co mají Cnidaria na povrchu těla – epidermis se žahavými buňkami – nemají kutikulu maximálně schránku
534. SS Cnidaria – myoepitel
535. TS Cnidaria – láčka vystlaná sekrečními a absorpčními buňkami – kombinované trávení
536. CS, DS Cnidaria – není, dýchají povrchem těla
537. Jaké jsou podmínky dýchání tělem – průchodný integument
538. VS Cnidaria – nemají, vylučují buď ven nebo do láčky difúzí
539. NS Cnidaria – difúzní – síť nervů bez výraznějších ganglií, výjimka medúzy – smyslové orgány – kumulace
NS
540. ŽC žahavců – střídání fáze přisedlé (polyp) a pohyblivé (medúza)
541. Kde žijí žahavci – všichni ve vodě, většinou v mořské
542. Které třídy patří do kmene Cnidaria: Hydrozoa – polypovci,Scyphozoa – medúzovci, Cudozoa – čtyřhranky,
Anthozoa – korálnatci
543. Charakteristika třídy Hydrozoa – ektodermální gonády, trend potlačení medúzového stádia, nemají
přepážkovanou láčku
544. Které řády patří do Hydrozoa:
a) Hydrida – nezmaři
b) Trachylida – hydromedůzky
c) Leptolida – keřovky
d) Siphonophora – trubýši
545. Charakteristika řádu Hydrida – zcela retardované stádium medúzky, většinou hermafroditi s oddělenými
pohl. žlázami
546. Kde nezmaři žijí – v našich vodách – citliví na znečištění
547. Zástupci řádu Hydrida: Clorohydra hydrissima – nezmar zelený, Pelmatohydra oligarchtis – hezmar hnědý,
Hydra vulgáris – nezmar obecný
548. Rozmnožování nezmara obecného – hermafrodit s oddělenými pohlavními žlázami (ostatní dva druhy –
gonochoristé)
549. Jak přežívají nezmaři zimu – ve stádiu vajíček, dospělci na zimu hynou
550. Zástupce řádu Trachylida – medúzka sladkovodní (Craspedacusta)
551. Kde žije medúzka sladkovodní – v čistých stojatých vodách
552. Jak se medúzka pohybuje–pomocí umbrelly, má plachetku, při pohybu zúží otvor–rychlejší pohyb
553. Životní cyklus medúzky sladkovodní – medúza – gamety – zygota – larva (obrvená, dvojvrstevná) – polyp
(krátká chapadla) odškrcování medúzek – pučení v další polypy -odštěpek – další typ larvy (aktinula) -polyp
26
554. TS a CS Leptolida – gastrovaskulární soustava, ústní otvor roztažitelný, manubnum podává kořist
555. NS Leptolida – ganglia v okolí smyslových orgánů
556. Rozmnožování Leptolida – medúza – pohlavní stádium – gonády se otevírají do gastrovaskulární soustavy
557. ŽC Leptolida – zygota – planula – polyp – medúza
558. Zástupce řádu Leptolida – Obelia geniculata
559. Jaká je diferenciace jedinců v rámci jedné generace u O. geniculata – hydrozoidi, gonozoidi, proboscis a
pensarx
560. Jakou funkci mají hydrozoidi – živí celou kolonii
561. Jakou funkci mají gonozoidi – odškrcují medúzky
562. Co je pensarx – láčka prostupující celou kolonií – zástupce TS a CS
563. CS korýšů – otevřená, dorzální céva, lakuny, bezbarvá hemolymfa
564. VS korýšů – metanefridie – antenální,maxilární – před vyústěním reservoár
565. NS korýšů – 3 nadjícnová ganglia (protocerebrum – inervuje zrak, deutherocerebrum – antenuly,
tritocerebrum antény), konektivy, podjícnová ganglia (inervují ústní ústrojí), tělní ganglium, kaudokraniální fúze
– splývání ganglií odzadu dopředu.
566. Smysly korýšů – statokinetický systém, zrak – složené oko
567. Jaká je struktura složeného oka – pigmentové buňky od sebe oddělují omatidia – zostření obrazu. Druhy s
noční aktivitou – horní část omatidia neodstíněná. Živočichové žijící na přelomu dne a noci -pigment se stěhuje.
568. Co je naupliové oko – u larev korýšů (nauplius), vypadá jako cívka na nitě,primárně párové, dnes nepárové,
slouží k rozlišení světlo tma
569. Rozmnožování korýšů – gonochoristi, pohlavní dimorfismus, primárně nepřímý vývoj spermie buď bičíkaté,
améboidní nebo různé tvary (explozivní kuličky)
570. Jaké larvy mají korýši – nauplius a zoea
571. Jaký je rozdlí mezi naupliem a zoeou – nauplius není článkovaný, má pouze 3 páry končetin (antény,
antenuly a mandibuly), naupliové oko, růst podobný jako u trochofory
572. Které třídy patří do podkmene Crustacea (korýši): Remipedia, Brachiopoda-listonožky =žábronožci,
Ostracoda – lasturnatky, Copepoda – buchanky, Branchiura – kapřivci, Pentastomida – jazyčnatky, Cirripedia –
svijonožci, Malacostraca – rakovci, Notostraca – listonozi,Conchostraca – škeblovky, Cladocera –
hrotnatky=perloočky
573. Charakteristika třídy Remipedia – vypadají jako stonožky, ale mají větvené končetiny samostatná hlavová
kapsule + trup, obývají podmořské jeskyně
574. Charakteristika třídy Cephalacarida – volná hlava, malá diferenciace končetin
575. Zástupce třídy Cephalacarida – Hutchinsoniella
27
576. Jak žije Hutchinsoniella – v bažinách, vajíčka klade do vody
577. Které řády patří do třídy Brachiopoda: Anostraca – žábronožky
578. Charakteristika řádu Anostraca (žábronožky) – nemají karapax, hlava částečně srostlá s dalšími články, žijí v
chladné vodě
579. Zástupce řádu Anostraca (žábronožky) – Žábronožka letní/sněžní/divorohá/solná
580. Kde žije Artemia salina – v estuáriích – mělké zálivy, voda jenom při přílivu,vysoká salinita, mohou tam žít
jen osmotolerantní živočichové
581. Charakteristika řádu Notostraca (listonozi) – horizontální karapax, nízké teploty, vypadají jako ostrorepi
582. Zástupci řádu Notostraca – Lepidurus (listonoh jarní) – dravec,v teplotách okolo 12 °C
Triops – (listonoh letní)
583. Charakteristika řádu Conchostraca – mají karapax na hřbetě „ zlomený “,kryje je z boku
homonomní končetiny, žijí u dna, všežravci
584. Jak vypadají perloočky – laterálně kryté schránkou (helmice, rypáček a trn), mohutně větvená zpeřená
tykadla, na zadečku furka
585. Končetiny perlooček – 1. pár tykadel – antenullae, 2. pár tykadel – antennae (protopodit,
exopodit a endopodit), 1. pár kusadel – mandibuly, 5 párů hrudních nožeks žaberním epipoditem
586. TS perlooček – ústní otvor, jícen, zelené střevo, jaterní kličky a anální otvor
587. CS perlooček – otevřená, jenom srdce – 1 pár ostií – rychlý tep
588. NS perlooček – mozková zauzlina, břišní nervová zauzlina
589. Smysly perlooček – složené a naupliové oko
590. Pohlavní orgány perlooček – ovária, ovidukty, plodová komůrka, testes, chámovody
591. Charakteristika třídy Ostracoda (lasturnatky) – malí živočichové, karapax kolem celého těla, vystrkují
tykadla a končetiny, mikrofágové
592. Tělní stavba Copepoda (buchanek) – cephalothorax, thorax, abdomen, furka, setae furcales – nemají
karapax
593. Jaké končetiny mají buchanky – 2 páry tykadel, 1 pár kusadel – mandibul, 2 páry čelistí – maxily, 4 páry
plovacích nožek 1 pár kopulačních nožek
594. TS buchanek – nevětvená
595. DS a CS buchanek – celým povrchem těla, CS nemají
596. Smysly buchanek – jedno naupliové oko
597. Rozmnožování buchanek – gonochoristi
28
598. Pohlavní orgány buchanek – samci – pětičlánkovaný abdomen, chámová pouzdra, první pár tykadel
zahnutý a rozšířený, samice – čtyřčlánkovaný abdomen, receptekulum seminis, 2 vaječné váčky
599. Vývoj buchanek – nepřímý – larvy – nauplius, metanauplius a copepodit
600. Jak se liší vznášivky od buchanek – 1. pár tykadel delší než tělo, stejně dlouhé setae furcales, filtrátoři,
samec má pravé tykadlo zesílené, pravá kopulační nožka zakončená dlouhým drápem
601. Tělní organizace kapřivců – cephalothorax, thorax, abdomen, ploutvička
602. K čemu slouží koncová ploutvička kapřivců – k dýchání
603. Končetiny kapřivců – 2 páry tykadel, 1 pár kusadel – bodec, 2 páry čelistí – přísavky, článkovaný přívěsek (
nožky ), 4 páry plovacích nožek
604. TS kapřivců – ústní otvor, jícen, žaludek, rozvětvené střevo, řitní otvor
605. DS kapřivců – koncová ploutvička,dýchací políčka
606. CS kapřivců – srdce (jeden pár ostii), aorta
607. Smysly kapřivců – 2 složené oči
608. Pohlavní orgány kapřivců – ovarium v thoraxu, receptakulum seminis v ploutvičce, testes v ploutvičce,
semenné váčky v thoraxu
609. Vývoj kapřivců – nepřímý
610. Jak se živí kapřivci – ektoparazité ryb
611. Jak vypadají jazyčnatky (Pentastomida) – na povrchu vypadají jako kroužkovci kromě ústního otvoru dva
drápky k uchycení v hostiteli
612. TS, DS, VS, NS a CS jazyčnatek – VS, DS, CS a TS nejsou – celým tělem NS -1 ganglion + paprsčité nervy
613. Rozmnožování + životní cyklus Pentastomida – gonochoristi, nepřímý vývoj hostitel – šelma - vykašle
vajíčko na trávu, sežere je králík, putují CS, když králíka sežere šelma larvička dospívá a kopuluje
614. Jak žijí svijonožci – mají pohyblivou larvu, v dospělosti jsou přisedlí, končetinami si přihánějí potravu,
mohou zatáhnout nohy do schránky, někdy přisedají na velké korýše, velryby a lodě
615. TS a NS svijonožců – TS má tvar písmene U, NS – synganglion
616. Rozmnožování svijonožců – hermafroditi,samčí pohl. orgán dlouhý,aby dosáhli na partnera
617. Zástupci svijonožců: svijonožec – přisedá větší plochou, vilejš – přisedá stopkou, kořenohlavec krabi –
ektoparazit, ubírá korýšům potravu, samcům ničí pohlavní orgány,ale jinak jim neškodí.Po rozmnožování
dospělec uhyne a vajíčka vypadnou
618. Jaké jsou podtřídy třídy Malacostraca (rakovci) – Hoplocarida(malokrunýřovci), Syncarida(bezkrunýřovci),
Decapoda(desetinožci), Peracarida(váčkovníci)
619. Charakteristika podtřídy Hoplocarida – jediný řád Stomatopoda, výrazné žábry na zadečku, končetiny
podobné kudlankám, draví
620. Zástupce řádu Stomatopoda – strašek kudlankový (Squilla mantus)
29
621. Zástupce podtřídy Sincarida (bezkrunýřky) – bezkrunýřka slepá ( Bathynella ) 2 mm velká, v
podzemních pramenech dá se vyčerpat ze studny
622. Charakteristika Decapoda (desetinožců ) – hlavohruď a zadeček, 5 párů hrudních končetin, krunýř
623. Z čeho se skládá krunýř Decapoda – kutikula + CaCO3 + Ca2PO4
624. Z kolika článků se skládá hlavohruď a zadeček –hlavohruď – 5 hlavových a 8 hrudních, zadeček – 6 článků +
telson
625. VS Decapoda – ústí na bazálním článků antén
626. Zástupci podtřídy Decapoda: rak (Astacus, Cambarus), garnát (Crangon), kreveta (Palameon), humři
(Humarus),langusta (Palinurus), velekrab (Kaempteria)
627. Odkud pochází rod Cambarus =pruhovaný, zavlečen ze Severní Ameriky, nevadí mu znečištění a vytlačuje
Astraca
628. Charakteristika podtřídy Peracarida(váčkovníci) -hrudní nožky přetvořeny v marsupium (košík), samička
tam nosí vajíčka
629. Jaké jsou podtřídy Peracarida – Amphipoda (různonožci) a Isopoda (stejnonožci)
630. Jaké typy končetin se vyskytují u podtřídy Různonožci – uchopovací, kráčivé, plovací a skákavé
631. Zástupci Amphipoda: blešivec – plavou na boku, detritivirové (dekompozitorové org.odpadu), Niphragus –
nemá oči, je celý bílý, žije v podzemních pramenech
632. Kde žijí stejnonožci – ve vodě, někteří sekundárně suchozemští
633. Zástupci řádu stejnonožci (Isopoda) – beruška vodní, svinka, stínka
634. Kde žije beruška vodní – u dna – nevadí ji nedostatek kyslíku a přítomnost sirovodíku nemá tam
konkurenci
635. Charakteristika rodu svinka (Armadillidium) – inkustrovaný integument CaCO3, schopnost se svinout,
obyvatel stepí
636. DS rodu Armadillidium – druhotně vyvinutá jakoby stigmata, labyrint s tenkostěnnými váčky – teorie –
ponořené žábry do těla
637. Čím se živí stínka ( Porcelio ) – nahnilé kousky brambor, omítkou
638. Základní charakteristika Tracheat – jeden pár tykadel, primární přítomnost trachejí, stigmata, mandibuly
639. Odkud jsou inervovány mandibuly Tracheat – z podjícnové zauzliny
640. CS Tracheat – otevřená + lakuny
641. Nadtřídy Tracheat –Myriapoda – mnohonozí, Hexapoda – šestinozí
642. Charakteristika Myriapoda – tělo se dělí jen na hlavu a trup, končetiny po celém těle
643. Které třídy patří do Myriapoda – stonožky, mnohonožky, stonoženky, drobnušky
30
644. Jak vypadají stonožky – zploštělé, nohy vkloubené laterálně
645. Končetiny stonožek – 1 pár tykadel, 1 pár kusadel, 2 páry čelistí, maxilipedy – přeměněny v kleště, 14 párů
kráčivých končetin, 1 pár vlečných nohou s hmatovou funkcí, 1 pár kopulačních nožek
646. Kam ústí jedové žlázy stonožek – ústí do maxillipedů (čelisťových panožek) –zakončeny dutým drápkem
647. K čemu slouží vlečné nožky stonožek – jako tykadla při couvání
648. Čím se živí stonožky – ortodoxní dravci, přiživují se jako saprofágové, samice v době
rozmnožování se přiživujou rostlinami
649. Jaké jsou řády stonožek: různočlenky, stejnočlenky, zemnivky, strašníci
650. Charakteristika různočlenek – střídání delšího a kratšího článku, nejsou nebezpečné pro člověka
651. Charakteristika stejnočlenek – tropické až subtropické, kousnutí nebezpečné
652. Charakteristika zemnivek – tenké, dlouhé až 5 cm, nemají oči, depigmentované, málo sklerotizované
653. Kde žijí zemnivky – v půdě
654. Čím se živí zemnivky – saprofágové
655. Charakteristika strašníků – druhotně epigeický způsob života
656. Čím se strašníci živí – dravci, pronásledují kořist
657. Charakteristika mnohonožek (Diplopoda) – diplosomity, kruhový průřez, nohy vespod, gnathochilarium –
drtící destička, mandibuly o ní drtí potravu
658. Co jsou diplosomity – články po dvou splynulé, na každém 2 páry končetin
659. Končetiny mnohonožek – 1 pár tykadel, 1 pár kusadel, 1 pár čelistí – srostlý, gnathochilarium, 2. pár čelistí
zakrnělý, za hlavou článek bez končetin – krček , 3 články mají po 1 páru končetin, potom mnoho diplosomitů
660. Čím se mnohonožky živí – striktní saprofágové, dekompozitoři rostlinného odpadu obsahují bakterie ve
střevech – mineralizace odpadu
661. Zástupce mnohonožek – mnohonožka (Julus) – silně inkrustovaná kutikula CaCO3
662. Charakteristika třídy Symphyta (stonoženky) – půdní živočichové, stepi,
663. Končetiny třídy Symphyta – 12 párů končetin, 2 přívěsky na konci těla, ústí tam snovací žlázy – hedvábí
664. K čemu slouží hedvábí produkované stonoženkami – ochrana potomstva, komunikace mezi pohlavími
665. Charakteristika drobnušek (Pauropoda) – jediní vzdušnicovci s větvenými tykadly půdní, 9 párů
končetin, také tkají vlákna
666. Čím se drobnušky živí – saprofágové
667. VS hlavatců – protonefridie
668. NS hlavatců – orchogonální, jeden ventrální provazec
31
669. Jaké buňky mají hlavatci v pseudocoelu – pohyblivé améboidní buňky a hemocyty
670. Jakou funkci mají améboidní buňky – zacelují poškozený integument,pohlcují chorobné částice
671. Jaké krevní barvivo mají hlavatci – hemoerytrin
672. Rozmnožování hlavatců – gonochoristé, nepřímý vývoj, larva v bahně
673. Jak se živí hlavatci – mikrofágové nebo dravci
674. Co jsou disepimenty – přepážky oddělující články mesodermu u článkovaných živočichů
675. CS Ceolomata – zakládá se jako dorzální a ventrální céva
676. Definice článku Annelida – alespoň v embryogenezi má přívěsky tělní, obsahuje pár coelomových váčků a
pár nervových ganglií výjimky – 1. článek -acron a poslední článek-telson
677. Co je polymerní coelom – skládá se z pravidelně se opakujících coelomových váčků
678. VS Annelida – dospělci metanefridie, larva (trochofora) – protonefridie
679. Které třídy patří do kmene Annelida: Polycheta – mnohoštětinatci, Oligocheta – máloštětinatci, Hirudinea
– pijavky, Myzostomida
680. Popiš parapodie mnohoštětinatců – nečleněné, ale několika větvené končetiny,slouží k pohybu
681. Jaký integument mají mnohoštětinatci – kutikulu, někteří hřbetní štítky
682. SS mnohoštětinatců – kožně svalový vak, podélná cirkulární svalovina
683. TS mnohoštětinatců – ústní otvor často vybaven čelistmi, přímá trubice, svalnatý hltan nemají žlázy
684. DS mnohoštětinatců - břišní a hřbetní cirry(tenkostěnné výběžky) – slouží jako vnější žábry
685. CS mnohoštětinatců – uzavřená, hustá síť cév, dorzální céva žene krev
686. Krevní barvivo mnohoštětinatců – chlorocruonin – v okysličeném stavu zelený
687. VS mnohoštětinatců – metanefridie, většinou jeden pár v každém článku, larva trochofora má
protonefridie
688. NS mnohoštětinatců – obhltanová páska, redukovaná žebříčková
689. Smysly mnohoštětinatců – jednoduchá konverzní očka
690. Rozmnožování mnohoštětinatců – gonochoristi, vnější oplození, nepřímý vývoj
691. Podtřídy mnohoštětinatců: bloudivci ( Errantia ), sedivci ( Sedentaria )
692. Charakteristika podtřídy Errantia – pohybliví mnohoštětinatci
693. Zástupci Errantia – Tomopteris, Nereis (nereidky), Aphrodite (afroditky), Trogichaetus
beranech(máločlenka sladkovodní)
694. Jak vypadá Tomopteris – má velké parapodie (slouží mu jako ploutve) a dlouhá tykadla
695. Jaký je výrazný znak nereidek – čelisti vychlípitelné i s hltanem
32
696. Jak se živí nereidky – pohybliví dravci
697. Jak se živí Aphrodite – dravec
698. Jak se množí Paolo – kromě pohlavního rozmnožování se může dělit a dorůstat, oplození každý měsíc, v
části samice dozrají vajíčka, ulomí se a plave u hladiny
699. Kde žije Troglochaetus beranecki – v podzemních dutinách v moravském krasu (troglobiont)
700. Charakteristika Sedenteria – přisedlí mnohoštětinatci
701. Zástupci podtřídy Sedenteria – Arenicola – pískovník, Spirographis, Spirorbis
702. Jak žije pískovník – není trvale přisedlý, ryje chodbičky v přílivové zóně
703. Jak žijí ostatní druhy Sedenteria – trvale přisedlí, mají přiháněcí aparát a schránku (někdy pružná)
704. K čemu slouží clitellum – k uskladnění vajíček máloštětinatců a pijavek
705. Mají Oligochaeta parapodia-ne, jenom jejich zbytky – štětinky – 2 páry na každém článku
706. Co je prostomium –přední část hlavy před ústy (červi+měkkýši) derivát acronu + dalších dvou článků
707. Mají máloštětinatci kutikulu – ano – pružnou a dvojvrstevnou
708. Co usnadňuje maloštětinatcům pohyb – sliz (mucus) vylučovaný buňkami epidermis
709. SS maloštětinatců – silná, dobrá peristaltika
710. TS máloštětinatců – svalnatý hltan, roztažitelný jícen, vole, Morrenovy žlázy, svalnatý žaludek,
tenkostěnné střevo, typhlosolis
711. Co je typhlosolis – spirální řasa ve střevě, zvětšuje povrch
712. VS máloštětinatců – metanefridie, depoziční exkrece – ukládání toxických látek v nerozpustném stavu
713. CS máloštětinatců – uzavřená, ventrální a dorzální céva – přední část těla – objícnové spojky se silnými
stěnami – pulsují
714. Jaké krevní barvivo mají máloštětinatci – rozpuštěný hemoglobin, zásoba kyslíku
715. Rozmnožování máloštětinatců – hermafroditi s oddělenými žlázami, přímý vývoj mukoproteinový opasek
se posunuje k hlavě, naplní se spermatem a vajíčky, svlékne se přes hlavu, po čase se líhnou žížalky, mohou se
množit i nepohlavně (velká regenerační schopnost)
716. Zástupci třídy Oligochaeta: Lumbricus – žížala
717. Které rody patří do čeledi roupice – Tubifex a naids (nítěnky a naidky)
718. Charakteristika čeledi roupice – žijí v nelesnatých oblastech, nejsou schopny rýt, krmivo pro akvarijní ryby
719. Čím jsou žížaly užitečné – provzdušňují půdu, agregují ji slizem, exkrementy bohaté na minerály, distribuce
mikroorganismů, neutralizace půdy vápenatýma žlázama, zatahují organickou hmotu do půdy
720. Kde žije Megascolex a jak vypadá – v Australii, modrý a až 3 metry dlouhý
721. Čím se živí nítěnky a jaké to má následky – žerou všechno a proto mohou být jedovaté
33
722. K čemu slouží nítěnkám hemoglobin – jako zásobárna kyslíku, jinak dýchají difúzí
723. Kde žijí naidky – ve vodě – benticky
724. Charakteristika třídy Hirudinea – anulace, dvě přísavky, malá schopnost regenerace
725. Co je anulace – kroužkování – nepravé článkování
726. Mají pijavky tělní štětinky – většinou ne
727. Jak je to s coelomem pijavek – původní coelomová dutina zarůstá mezenchymem
728. SS pijavek – mohutná, někdy tři vrstvy
729. TS pijavek – větvená, slepé výběžky
730. DS a VS pijavek – DS – povrchem těla a VS – metanefridie
731. CS pijavek – uzavřená, u čelisťovek zvrat ve vývoji – CS se druhotně otevítá a spojuje s mesenchymem –
lakuny
732. Smysly pijavek – konverzní očka
733. Rozmnožování pijavek – gonochoristé, přímý vývoj
734. Kde žijí pijavky – primárně ve vodě
735. Které řády patří do Hirudinea: štětinovky (Acanthobdellida), chobotnatky (Rhynchobdellida), hltanovky
(Pharyngobdellida), čelisťovky (Gnathobdellida)
736. ŽC měchovce lidského – do těla z vlhké půdy invazní larvičky se provrtávájí kůži mezi prsty na nohou),
putují krví do střev, samec se přisaje na samici – kopulace – vajíčka s výkaly ven
737. Čím je měchovec lidský nebezpečný – má zuby ze stěny ústního atria – protrhne stěnu střeva, saje krev,
nechává za sebou krvácející rány, při velkém napadení letální
738. Kde žije a koho napadá strunice – ve vlhké půdě, napadá hmyz u vody
739. Kde parazituje rostlice – na kachnách a slepicích, ucpává dýchací cesty
740. Čím se liší strunovci (Nematomorpha) od hlístic (Nematoda): nemají pseudocoelom – druhotně zarůstá
mesenchymem, nepřímý vývoj, zvláštní kutikula – velká pevnost, kolagenová vlákna křížem pletená, normální
inervace svalů (žíhané, velmi výkonné), během ontogeneze zarůstá TS, nemají VS, NS – z objícnového prstence
pouze ventrální provazce, Metamerické pohlavní orgány, předpokládaná fylogeneze – redukovaní kroužkovci
741. Rozmnožování strunovců – gonochoristi, pohlavní dimorfismus, metamerická ovária nepřímý vývoj
742. Jakou larvu mají strunovci – má na apikálním konci výběžek, napadá hmyz
743. Jak jsou velké břichobrvky – několik mm
744. Co to jsou tzv. duožlazy – žlázy sloužící k tomu, aby se živočich mohl podle potřeby přilepit k podkladu a
zase odlepit
745. Žijí břichobrvky v našich zeměpisných šířkách – ano
34
746. Jakou kutikulu mají břichobrvky – dvojvrstevnou – vnější je šupinkatá, přikrývá i brvy
747. SS břichobrvek – má svalově inervační výběžky, ale k pohybu slouží spíš brvy
748. VS břichobrvek – protonefridie
749. NS břichobrvek – ortogonální – mohutnější masa v hlavové části
750. Rozmnožování břichobrvek – proteandričtí, hermafroditi
751. Jak se nazývají specializované skupiny brv vířníků: Trochus – přihání potravu, Cingulum – pohyb živočicha
ve vodě
751. Mají vířníci kutikulu – ano, tenkou
752. SS vířníků – poměrně diferencovaná – retraktory hlavy, retraktory nohy
753. TS vířníků – ústní otvor, hltan, mastax, do něj ústí hepatopankreas
754. VS vířníků – protonefrídie + močový měchýř
755. CS vířníků – žádná
756. NS vířníků – mohutné hlavové ganglium, trupové ganglium a nožní ganglium
757. Smyslové orgány vířníků – jednoduchá očka, mechanoreceptory
758. Rozmnožování vířníků – gonochorismus, některé druhy mají jen samice heterogonie – střídání
bisexuálního a partenogenetického rozmnožování, vajíčka vzniklá po kopulaci vydrží víc než partenogenetická
759. Které třídy patří do Rotatoria – pijavenky (Bdelloidea), točivky (Monogononta)
760. Charakteristika Bdelloidea – netvoří schránky, nemají samce, množí se pouze partenogeneticky
761. Charakteristika Monogononta – mají samce, heterogonii, tvoří různé schránky, když si vytvoří schránku z
cizorodých materiálů, jsou pak už trvale přisedlí
762. Charakteristika kmene vrtejši (Acantocephala) – červovitý tvar, apikálně vysunutelný výrůstek – rypák –
mohutné svaly, pseudocoel
763. Mají vrtejši kutikulu – ne, jen epidermis
764. Jak se živí vrtejši – čistě parazitický kmen(široké spektrum hostitelů včetně člověka)
765. K čemu slouží lemnisky – vysunují rypák vrtejšů, zatahují ho retraktory
766. Jaký vývoj mají vrtejši – vývoj nepřímý, larva acanthor
767. TS, VS, CS, DS a NS vrtejšů – TS – není, živí se povrchem těla, VS – jeden pár protonefrídií, CS a DS – není,
NS – ortogonální typ
768. Rozmnožování vrtejšů – gonochoristi, pohlavní rozmnožování, samec menší
769. ŽC vrtejšů – vajíčko spolkne mezihostitel (hmyz), larva roste, mezihostitel pozřen vepřem, larva dospívá
770. Zástupce vrtejšů – Macracathorhynchus hirundinaceus
35
771. Kde parazituje Macracathorhynchus – napadá prasata, není smrtelně nebezpečný
772. Charakteristika rypeček (Kynorhyncha) – několik mm velké, na povrchu článkované trup pokryt 11
chitinózními destičkami mohou zatáhnout hlavu a destičky se za nimi zavřou, na hlavě kutikulární trny, dobře
vyvinutá svalovina, 2 výběžky na konci těla duožlázy
773. Kde žijí rypečky – výhradně mořské dno, žijí v intersticiálu – v písku
774. Čím se živí Kynorhyncha – mikrofágové
775. VS rypeček – pár protonefrídií
776. CS a DS rypeček – není
777. NS rypeček – jednoduchý orthogon, někdy náznak tělních ganglií
778. Rozmnožování Kynorhyncha – převažuje gonochorismus, vnitřní oplození, přímý vývoj
779. Jak vypadají Loricifera – otrněný rypákový výběžek, zatažitelný, pokrytý ostny a chapadélky
780. Jak žijí Loricifera – Higginsova larva má ploutvičky a plave, dospělci přisedají a tvoří si loriku
781. VS a NS Loricifera – Vs – protonefrídie, NS – jeden ganglion + paprsčité nervy
782. Rozmnožování Loricifera – gonochoristi, vnější oplození
783. Jak žijí Cycliophora(vířníkovci) – komenzálové na příústních nožkách kraba
784. Výrazný znak Cycliophora – vířivý aparát
785. Rozmnožování Cycliophora – gonochoristi, nepřímý vývoj, mohou se množit pučením
786. Životní cyklus Cycliophora – zygota, první larva, putuje, přisedá, vyrůstá v potravní stádium, tvoří vnitřní
pupeny, Pandořina larva, plave, přisedá, pučí , pohlavní stádia – buď se stane samcem nebo uvnitř tvoří samici,
samec na ní čeká
787. Členění těla hlavatců (Priapulida) – otrněný introvert (zatažitelná hlava), trup , přívěsky na konci těla
788. Mají hlavatci kutikulu – ano
789. SS hlavatců – mohutné svalstvo, schopnost peristaltiky
790. TS hlavatců – jednoduchá
791. Charakteristika Entognatha – hlavová kapsule protažená do pouzdra, na jeho konci ústní orgány, tykadla
obsahují svalstvo v každém článku jsou aktivně pohyblivá, mohou svlékat kutikulu i v dospělosti
792. Jaké řády patří do Entognatha: hmyzenky (Protura), vidličnatky (Diplura), chvostoskoci (Collembola)
793. Charakteristika hmyzenek (Protura) – nemají tykadla, funkci nahrazuje první pár končetin, 12 zadečkových
článků, na zadečku rudimenty končetin, v půdě blízko myko –rhytických hub
794. Charakteristika vidličnatek (Diplura) – 2 přívěsky na konci těla, mohou být článkovány, rod Campodea –
článkované přívěsky, rod Japyx – nečlánkované přívěsky
795. Charakteristika chvostoskoků (Collembola) – zadeček maximálně 6 článků, furka – skákací vidlička
36
796. Kde žijí chvostoskoci – primárně půdní, mohou žít v květináčích
797. Čím se živí chvostoskoci – saprofágové, mikrofágové
798. Podřády chvostoskoků – volnočlenky a srostločlenky
799. Kde škodí srostločlenky – na žampiónových kulturách
800. Jaký je základní znak třídy Ectognatha – ústní ústrojí viditelné zvenku
801. Jaká tykadla mají Ectognatha – svalstvo pouze v 1. článku, v ostatních článcích šlachy
802. Svléká hmyz v dospělosti kutikulu – ne, s výjimkou řádu Thysanura – šupinušky
803. Z kterých článků vyrůstají křídla hmyzu – z druhého a třetího článku hrudního
804. Z čeho se skládá ústní ústrojí hmyzu – mandibuly, maxily, labium a labrum
805. Jmenuj žilky na křídle hmyzu – costa, subcosta, radius, modia, cubitus, anální pole
806. Co je archediciton – starobylá hustá žilnatina křídel
807. Jaký je rozdíl mezi krytkami, polokrovkami a krovkami hmyzu – krytky (tegminae) jsou žilkované,
polokrovky – přední část sklerotizovaná, zadní žilkovaná, krovky – bez žilek
808. Jaké jsou typy letu hmyzu – pomocí přímých křídelních svalů, nervový impuls pro každé mávnutí, pomocí
dorsoventrálních a longitudiálních svalů, nervový impuls na začátku a na konci letu, mezi tím autoregulační
systém
809. TS hmyzu – různé modifikace, většinou slepé výběžky na střevě
810. VS hmyzu – malphigiho trubice – vychlípeniny střeva, osmoticky přijímají metabolity z tělní dutiny, ústní do
střeva
811. DS hmyzu – tracheje
812. CS hmyzu – otevřená, dorzální céva doplněna křídlovými svaly – lepší pulsování
813. Jaké krevní barvivo má hmyz – žádné
814. NS hmyzu – nadjícnová zauzlina, objícnové spojky, 3 podjícnová ganglia, fúzní trend k abdominální části
815. Smysly hmyzu – složené oči, ocellus (většinou 3, pouze u letců, orientace pro směr světla),
mechanoreceptor – seta (štětinka) – jednobuněčný chlupovitý orgán, chemoreceptory – desklerotizase
štětinky, chemické látky pronikají k nervovému zakončení
816. Jmenuj endokrynní žlázy hmyzu – protocerebrální centrum, porthorakální žláza corpora cardiaca, corpora
allata
817. Co řídí hormony protocerebrálního centra – řídí činnost ostatních endokrynních žláz
818. Co řídí hormony prothorakální žlázy – produkují svlékací hormon ekdyson, vchlípenina epidermis v oblasti
labia
819. Co řídí hormony corpora cardiaca – ovlivňují metabolismus a barvozměnu
37
820. Co řídí hormony corpora allata -produkují juvenilní hormony (izoprenoidová povaha), ovlivňuje ontogenezi
hmyzu, udržuje juvenilní znaky, v dospělosti ovlivňuje ukládání žloutku do vajíček
821. Typy vaječníků u hmyzu – kanoistický, meroistický (polytrofní a telotrofní)
822. Podtřídy hmyzu – Apterygota(bezkřídlí) a Pterygota(křídlatí)
823. Charakteristika Apterygota – primárně bezkřídlí
824. Který řád patří do Apterygota – šupinušky (Thysanura)
825. Charakteristika řádu Thysanura – 3 nebo více štětů na zadečku, adultní svlékání
826. Zástupce řádu Thysura – rybenka – původně půdní, opadové, přešly do lidských obydlí, neškodí, žijí všude,
kde je vlhko
827. Charakteristika Pterygota – všechny řády křídla nebo je měly
828. Jaká jsou oddělení Pterygota – Paleoptera a neoptera
829. Charakteristika Paleoptera – křídelní svalovina přímého typu, bohatá žilnatina
830. Které řády tvoří Paleoptera – Ephemeroptera – jepice, Odonata – vážky a šídla
831. Jakou larvu mají jepice – vodní larva nymfa (5 typů), má žábry na zadečku a 3 zadečkové přívěsky
832. Charakteristika Odonata – velké zorné pole (280 – 300)
833. Jaké jsou podřády Odonata – zygoptera – šidélka a motýlice, anizoptera – šídla
834. Charakteristika Zygoptera – štíhlý zadeček, oba páry křídel stejné
835. Charakteristika Anizoptera – silný zadeček, nestejná křídla
836. Společný znak larev Zygoptera a Anizoptera – lapací orgán, maska ze spodního pysku
837. Čím se larvy Zygoptera a Anizoptera liší – zygoptera – ploutvičky na zadečku (pohybový orgán), anizoptera
– mohutné larvy, na zadečku anální pyramida (dýchací orgán)
838. Charakteristika oddělení Neoptera – dorsoventrální a longitudiální létací svaly
839. Jaká jsou pododdělení Neoptera – Polyneoptera, Paraneoptera, Oligoneoptera
840. Které řády patří do pododdělení Polyneoptera – pošvatky, švábi, termiti, kudlanky, strašilky, pakobylky,
škvoři, kobylky, cvrčci, sarančata
841. Charakteristika Plecoptera(pošvatky) – 2 koncové štěty na zadečku, složitá žilnatina, volné hrudní články
842. Jakou larvu mají pošvatky – vodní a dravou
843. Charakteristika Blattoptera(švábi) – krytky (togminae) z 1. páru křídel, 2. pár křídel – velký anál,samičky
nosí vajíčka v oothéce
844. Charakteristika Isoptera(termiti) – řízení feromony a hormony
845. Charakterisitka Mantodea (kudlanky) – loupeživé končetiny, velké oči, pohyblivá hlava
38
846. Rozmnožování Mantodea – samička ukousne samci hlavu, kopulují a potom ho dojí
847. Charakteristika Plasmatodea (strašilky) – subtropické, fytofágní, partenogenetické druhy, škůdci na
eukalyptu
848. Které řády patří do třídy Cestoda (tasemnice) – štěrbinovky (Pseudophyllidae), kruhovky (Cyclophyllidae)
849. Rozmnožování tasemnic – hermafroditi, nepřímý vývoj, larvy vodní a suchozemské
850. Co je to bothridie – příchytný štěrbinový orgán na hlavě štěrbinovek
851. ŽC štěrbinovek (Pseudophyllidea) – vajíčka do vody – obrvená larvička koracidium aktivně napadá
buchanku – přes onkosféru se mění v procerkoid (oba mají cerkomer,ale ne bothridie) – do ryby – plerocerkoid
(má bothridie,ale ne cerkomer) – do dalšího hostitele -šelma, člověk
852. Zástupci řádu Pseudophyllidea – škulovec (Diphytiobothridium latum), řemenatka rybí (Ligula intestinalis)
853. Co se stane při přemnožení řemenatky v rybě – ryba se roztrhne
854. Charakteristika řádu Cyclophyllidae – kruhové přísavky, v jednom článku několik set varlat a produktivní
vaječníky
855. ŽC kruhovek (Cyclophyllidae) – nepotřebují k vývoji vodu, první stádium larev –onkosféra – neobrvená,
pohlcena hostitelem (prasetem, dobytkem) – larvocysty (cysticerkus, cysticerkoid – měchýřek se solexem) –
osmoticky se živí – další hostitel (dravec, člověk) – střevo –osmotická výživa – rozmnožování
856. Zástupci řádu Cyclophyllidae – tasemnice dlouhočlenná (Taenta solium), tasemnice bezbranná (Taenta
saginatus), tasemnice vrtohlavá (Taenta multiceps), měchožil zhoubný (Echinococus granulosus)
857. Jakou larvu má tasemnice dlouhočlenná – larvocysta – cysticerkus – boubel ve svalovině
858. Hostitelé tasemnice dlouhočlenné – vepř, člověk
859. Čím se vyznačuje tasemnice bezbranná – nemá rostellum
860. Hostitelé tasemnice bezbranné – hovězí dobytek, člověk
861. Kolik tasemnic najednou může mít člověk – nejvýše dvě, feromonálně zabraňují usazení dalších jedinců
862. Jak vypadá měchožil zhoubný – za scolexem má maximálně 4 články
863. Jakou larvu má měchožil – larvocysta -echinokok (vchlípené scolexy)
864. Hostitelé měchožila zhoubného – liška a člověk
865. ŽC měchožila zhoubného – onkosféra – hostitel – larvocysta echinokok – vchlípené scolexy až 4. řádu –
velké množství jedinců – ruptula boubele (jako švestka) – lokální intoxikace (játra, mozek) -úmrtí jedince –
otrava metabolity
866. Jakou larvu má tasemnice vrtohlavá – velká larvocysta coenurus, systém jednoduchých scolexů
867. Co způsobuje tasemnice vrtohlavá – vrtohlavost ovcí a skotu – pořád kroutí hlavou nebo ji mají otočenou
na jednu stranu -většinou majitele utrápí
868. Charakteristika třídy Monogenea (žábrohlísti) – pouze 1 hostitel, na zadní části těla cerkomer
39
869. Zástupci třídy Monogenea – Polystromum, Diplozoon
870. Jak žije Polystomum – parazituje na obojživelnících
871. ŽC Polystomum -larvička se usadí pulci na žábrech, cucá tam krev, potom se stěhuje do kloaky, tady taky
saje krev, dospívá a dochází k oplození, čeká,až žába vleze do vody, produkuje do vody vajíčka a ta jsou
pohlcena pulci
872. Jak žije Diplozoon – překříží se dva jedinci a prorostou jim pohlavní systémy
873. Charakteristika kmene Gnathostomullida(čelisťovky) – příbuzní ploštěnců, ale obrvené tělo (starobylý
znak)
874. SS Gnathostomullida – příčně pruhovaná svalovina (pokročilý znak)
875. TS Gnathostomullida – dvoje chitinizované čelisti + zvláštní destička na drcení potravy, náznak análního
otvoru – odvod drobných částic ze střeva
876. DS Gnathostomullida – není
877. VS Gnathostomullida – malé množství protonefridií
878. NS Gnathostomullida – orthogon
879. Rozmnožování Gnathostomullida – hermafroditi, traumatická inseminace, přímý vývoj
880. Kde žijí Gnathostomullida – písečné litorální sedimenty – tzv. černé písky, O2 deficitní prostředí –
převažuje H2S
881. Jak vypadají Rhombozoa (sépiovky) – axiální buňka obalena 20 – 30 obalovými buňkami s brvami
882. Kde parazitují Rhombozoa – napadají nefridie hlavonožců
883. ŽC Rhombozoa – nematogenní stádium -axiliární buňka, nematogenní larva putuje tělem hostitele, vzniká
mombogen rozpadá se, gamety, kopulace zygota, infutonová larva, bloudí v moři a napadá hostitele, parazituje
884. Charakteristika Orthonectida (plazmodiovky) – jednodušší stavba těla než Rhombozoa, tenké obalové
buňky, pod nimi tenké svaly, neslouží k pohybu, jen ke změně tvaru těla
885. ŽC Orthonectida – tenké obalové buňky tvoří gamety – kopulace – obrvené invazivní stadium napadá
hostitele – ztrácí brvy – plasmodium: rozpadne se na shluky buněk a škodí hostiteli, odděluje buňky, ty se množí
(nekopulují) a napadají další hostitele
886. Kde parazitují Orthonectida – na korýších, kroužkovcích
887. Charakteristika mechovnatců (Entoprocta)–primárně schizocoel, přisedlí, věnec chapadel (až 40)
888. Jaká chapadla mají mechovnatci – tuhá, kompaktní, ale ohebná, na vnitřní straně dvě řady brv, mezi sebou
posunují potravu k ústnímu ústrojí
889. Jaký integument mají mechovnatci – mají kutikulu – proteinovou nebuněčnou vrstvu vylučovanou
epidermem
890. Tělní organizace vločkovců (Placozoa) – 3 vrstvy: navrchu krycí epitel s roztroušenými buňkami s bičíkem,
kulovité buňky s lipidními látkami, uprostřed améboidní buňky, dochází zde k trávení, endoplasmatické cistreny
se symbiotickými bakteriemi, spodní cylindrický epitel se žláznatými buňkami + mikrovilli (výčnělky)
40
891. Zástupce Placozoa – Trichoplax adhaerens – jediný zástupce kmene, nejjednodušíí vícebuněčný druh
892. Charakteristika Porifera – nemají tělní souměrnost, bez rozlišení na tkáně, výhradně vodní a přisedlí,
diblastičtí
893. Jaké jsou ektodermální tkáně Porifera – Epitely – pinakocyty (krycí dláždicový epitel), Porocyty –
(intracelulární a intercelulární), Myocyty – umožňují zavření porocytů
894. Jaké jsou endodermální tkáně Porifera – choanocyty, kolencyty, lofocyty, skleroblasty, amébocyty a
archeocyty
895. Jaká je funkce choanocytů – buňky s límečkem, uprostřed bičík, přihání vodu s potravou
896. Jaká je funkce kolencytů a lofocytů – kontraktilní buňky
897. Jaká je funkce amébocytů – transportují částice, živiny a metabolity
898. Jaká je funkce archeoctyů – embryonální buňky, schopné přetvořit se na jakýkoliv typ buňky (pružná
redunance) – zastupují gamety při pohlavním rozmnožování
899. Jaké jsou stavební typy hub – asconní (nejprimitivnější), sycení, leukonní (nejsložitější)
900. Charakteristika asconního typu hub – jako proděravěný pohárek, malými otvory se nasává voda, větším
otvorem (osculum) odchází ven spongocoel – vychytává potravu malé houbičky ze třídy Calchion
901. Charakteristika syconního typu hub – tvořené komůrkami, zvětšení povrchu – může být větší
902. Coelom: teloblastický (kroužkovci, pláštěnci,pásnice), oligomerní (měkkýši, sumýšovci, rypohlavci),
enterocoel (mechovky, ostnokožci, chapadlovci, strunatci), polymerní (mnoho/máloštětinatci, kroužkovci),
deuterocoelom (sumýšovci,rypohlavci)
903. Nematomorpha (strunovci) - bodec má pouze larva
904. Hlavonožci – přímý vývoj
905. Naupliové oko v dospělosti – pouze buchanka
906. Hlavatci žijí – benticky v mořích
907. Chrostík – proměna dokonalá, kousací ústní ústrojí
908. Polostrunatci (Hemichordata) – jícen má 2 řady dýchacích žaberních štěrbin, notochord (vychlípenina
hltanu) zpevňuje hlavovou část těla, odpovídá funkčně i histologicky struně hřbetní, vyvinut hřbetní nervový
pruh, zást. Žaludovci
910. Hvězdice – živí se měkkýši a korály
911. Rýhování plžů – spirální, totální
912. Saranče – kousací ú.ú., nedokonalá přeměna
913. Vrtejši (Acanthocepala) – gonochoristé, vývoj nepřímý
914. Inervace: nadjícnový g. (chelicery), podjícnový g. (mandibuly, labium hmyzu), somatický = podhltanový g.
(maxilipedy), plenární (plášťová dutina), parietální (DS, chemoreceptory v pl. dutině), viscerální (vnitřní orgány),
41
protocerebrum (zrak), deuterocerebrum (1. pár tykadel, mechanoreceptory), trticerebrum (2. pár tykadel,
chelicery)
Nakreslit:
a) nauplium
b) plaménkové buňky
c) proto a metanefridie
d) ocelus
e) askonní typ tělní dutiny
f) inverzní oko
g)NS plžů
h)křídlo hmyzu
i) Končetiny u raka ( antenuly, antény, mandibuly, maxilly 1. a 2. páru, 5 párů hrudních kráčivých nohou, 5 páru
zadečkových nohou, poslední pár v ploutvičku )
j)NS Crustacea