učitelské noviny

POTĚMKINOVAVESNICE, NEBOSKUTEČNÝ KONKURZ?Kandidátů na ředitele škol bylo málo, přesto se republikou prohnala lavina výběrových řízení

www.ucitelskenoviny.czcena 39 Kč

8NEJASNÝ OSUDPŘÍPRAVNÝCHTŘÍD

12LEPŠÍ DOBRÁ PRE-VENCE NEŽ ŘEŠE-NÍ NÁSLEDKŮ

15NESTOJÍM ZA NIC,NEBO MÁMSVOU CENU?

16PROPADNUTÍV NEJLEPŠÍMZÁJMU DÍTĚTE

31/2018ročník 121

18. září

založeny

1883

týdeník pro učitele a přátele školy

1-20 UN31.indd 1 14.09.18 16:09

2 Inzerce www.uzs-konference.cz

TOP HOTEL PRAHA & CONGRESS CENTREBLAŽIMSKÁ 1781/4, PRAHA 4

ODBORNÁ KONFERENCE pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy

Ing. Roberta Plagy, Ph.D.

TÉMATA

· Reforma fi nancování regionálního školství

· Růst platů v r. 2019 a v r. 2020

· Inkluzivní vzdělávání – aktuální stav

· Budoucí změny českého školství

· Psychopati kolem nás

PŘEDNÁŠEJÍCÍ

· Mgr. František Dobšík

· MUDr. Radkin Honzák

· Mgr. Václav Klaus ml.

· Mgr. Václav Pícl

· Ing. Robert Plaga, Ph.D., a další

Partneři: Mediální partneři:

15. listopadu 2018

ŠKOLSTVÍ

Konference je spolufi nancována z neinvestiční dotace MPSV ze státního rozpočtu na podporu sociálního dialogu v roce 2018.

Registrace možná www.uzs-konference.cz

2019

1-20 UN31.indd 2 14.09.18 16:09

3Úvodník

OBSAH

Učitelské noviny, týdeník pro učitele a přátele školy

Založeny Josefem Králem v Praze roku 1883Uzávěrka čísla 14. 9. 2018

Kresba: Václav Hradecký

Ředitel jako renesanční osobnost?O tom, že zvláště v současné době bývá práce učitele nevděčnou profesí, panuje všeobecné povědomí. Že to ale ještě ve vr-chovatější míře platí o ředitelích škol, již tak běžně patrné veřejnosti není. Přitom se jen stačí blíže podívat na to, co všechno má ta-kový ředitel na starost a jaké často odlišné zájmy zúčastněných aktérů musí průběžně vyvažovat: státu, zřizovatele, zaměstnanců, rodičů, jejich dětí, v případě středních škol pak i trhu práce. Chce se po něm, aby byl vynikajícím manažerem, ekonomem, práv-níkem, odborníkem na pedagogiku s origi-nálními vizemi, učitelem. To vše za poměrně mrzký peníz, navíc pod kuratelou velké zodpovědnosti. Je pak divu, že v nynějším relativně dobrém ekonomickém stavu naší země se noví kandidáti na tuto funkci nijak nehrnou, když jinde za méně práce dosta-nou podstatně větší odměnu?

V následujícím Tématu týdne se dozvíte, jak v rámci celého regionálního školství v hlav-ních obrysech vypadaly poslední konkurzy na místa ředitelů škol napříč republikou. A přestože z důvodu aktuálně platných pravidel pro tato výběrová řízení všeobecně platí ono okřídlené každý pes jiná ves, je-den společný jmenovatel by se přece jenom našel – dominantní pozici a rozhodující slovo má v celém procesu výběru zřizovatel. Koneckonců proč ne, když je tím, kdo za školu nese správní i politickou zodpověd-nost. Problém je ovšem v tom, že školství je věcí velice mnohavrstevnou a žádnou školu nelze řídit jako běžnou fi rmu. A přestože to byl stát, který před lety zrušil systém správy skrze školské úřady, dal školám právní sub-jektivitu a tak jejich vedení odsoudil k ne-ustálým starostem provozního charakteru, je to tentýž stát, jenž dnes volá po návratu koncepčně pedagogického rozměru v práci ředitelů. Jeho požadavek je správný, je ale také reálný?

Byl by, pokud by kandidátů na ředitele bylo tolik, že by se do konkurzů hrnuli jako

zástupy zájemců o účast v nějaké televizní talentové soutěži. Pak by skutečně bylo možné bez výjimky požadovat, aby v našich školách stály vpravdě renesanční osobnosti, které by byly jak podnětnými vizionáři světa vzdělávání, tak schopnými organizátory. V současné době to však vypadá spíše tak, že zatímco pedagogická erudice je důleži-tou, ale ne nutně nezbytnou součástí pro vedení školy, bez manažerských dovedností se ředitel prostě už nikde neobejde.

Navíc kvůli klíčové pozici zřizovatele a nezá-vaznosti výsledku konkurzu zde neexistuje nikdo, kdo by mohl jakéhokoliv zřizovatele nutit, aby na otázky vzdělávání a výchovy kladl důraz. Tam, kde tak obce nebo kraje přesto činí, dělají to jen z důvodu osvíce-ného postoje nebo díky dostatečnému od-bornému zázemí. (Ono ani sehnat skutečné odborníky alespoň do komise, zvláště při mase konkurzů v jednom období, není vždy jednoduché.) Měla by se proto pravidla změnit?

Někteří politici, včetně ministra školství Roberta Plagy (ANO), s tím počítají. A jak-koliv může někomu ministrova představa (výsledek konkurzu by byl pro zřizovatele závazný, ovšem pokud by se mu přesto pří-čil, může vyhlásit nové výběrové řízení) zdát jako jeden z nápadů chytré horákyně, mys-lím, že v dané situaci jde o nejlepší možnou variantu. Dostanou tak větší prostor stát i odborníci, a tím i pedagogika. Rozumný se mi také jeví návrh předsedy školského výbo-ru Sněmovny Václava Klause ml. (ODS), aby v rozhodovacím procesu byla posílena nejen role státu, ale i zaměstnanců dané školy. Prostě škola skutečně není běžná fi rma.

Lukáš Doubrava

4–7 Téma týdne

POTĚMKINOVA VESNICE, NEBO SKUTEČNÝ KONKURZ?

Kandidátů na ředitele škol bylo málo, přesto se republikou prohnala lavina výběrových řízení

8 Analýza

NEJASNÝ OSUD PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD

9–11 Zeptali jsme se

ŘEDITEL MÁ UČITELŮM OTEVÍRAT PROSTOR PRO PŘEMÝŠLENÍ

V kunratické základce to tak funguje

12–14 Sonda

LEPŠÍ DOBRÁ PREVENCE NEŽ ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮ

Rizika starších školáků – čtyři hodiny denně před počítačem, marihuana spíše zřídka

15 Odborníci radí:

Václav Mertin:

NESTOJÍM ZA NIC,NEBO MÁM SVOU CENU?

16–20 Kauza

PROPADNUTÍ V NEJLEPŠÍM ZÁJMU DÍTĚTE

Ma rný boj ředitelky, která chtěla pomoci žákům navzdory předpisům

21 Sonda

CÍL DOSAŽEN, BA PŘEKROČEN

Absolventi středních škol dobývají terciár

22–25 Kaleidoskop

26–27 Dopisy

1-20 UN31.indd 3 14.09.18 16:09

4TEXT: LUKÁŠ DOUBRAVA

TABULKY: ČŠITéma týdne

POTĚMKINOVA VESNICE,NEBO SKUTEČNÝKONKURZ?Kandidátů na ředitele škol bylo málo, přesto se republikou prohnala lavina výběrových řízení

V minulém školním roce se konalo více než jeden a půl tisíce konkurzů na ředitele škol, což bylo třikrát více oproti roku předcházejícímu. Skutečně byl takto rapidní nárůst nutný a je současná právní úprava podoby výběrových řízení na pozici vedení školy optimální?

Na první otázku se dá odpovědět poměrně jednoduše: Ne, nebyl. To, že v právě uplynuvším školním roce skončilo šestileté funkční ob-

dobí ředitelům mnoha škol, vůbec nezna-menalo, že zřizovatelé museli vypisovat konkurzy nové. Každý zřizovatel, jenž byl se „svým“ ředitelem spokojen, ho mohl nechat plynule ve funkci pokračovat, tře-ba až do důchodu.

Příčiny, proč se tak ale často nestalo, byly podle našeho zjišťování různé. Někteří zřizovatelé se zřejmě stále ještě drží dří-vějšího poměrně rozšířeného mylného právního výkladu, že konkurzy jsou po šesti letech povinností. Dalším důvodem mohlo být politické hledisko. A do třetice někteří zřizovatelé prostě došli k pře-svědčení, že po šesti letech je dobré, aby každý ředitel školy provedl jakousi refl exi a bilancoval, přičemž na jeho funkci má být zároveň vypsána nová soutěž. Ať tak či onak, daný trend se nelíbí Asociaci ředitelů základních škol České republiky (AŘZŠ), která před měsícem k dané věci zveřejnila své prohlášení, v němž doslova vyjadřuje své znepokojení nad plošným vyhlašováním konkurzů před skončením šestiletého funkčního období a také nad způsobem jmenování ředitelů. „Časové hledisko je mnohdy účelově upřednost-ňováno před ukazateli kvality,“ píše se v prohlášení.

„Uvítali bychom, kdyby šestileté období bylo úplně zrušeno, a to i proto, aby zři-zovatel měl možnost při případném po-chybení ředitele ho kdykoliv odvolat. A na druhou stranu, když tuto potřebu nemá, aby si nemyslel, že ho vždy po šesti letech odvolat musí. Vypadá to, že letos k velké-mu množství konkurzů přispěl fakt, že se budou konat komunální volby, a někteří zřizovatelé tak ještě chtěli využít svou po-

litickou moc,“ říká pro UN Hana Stýblová, prezidentka AŘZŠ, a pokračuje: „Víme o případech ředitelů, kteří byli zřizovate-lem vyměněni za jiného kandidáta, jenž ve stejné míře objektivně nesplňoval po-třebné profesní předpoklady. Nemělo by se nikdy stát, aby nějaký osobní nesoulad mezi ředitelem školy a jejím zřizovatelem byl překážkou pro výkon dané funkce. Zřizovatel by měl mít vždy jen odborné důvody k tomu, proč stávajícího ředitele nahradit někým jiným.“

Také předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA a zároveň i předseda Asociace středních průmyslových škol ČR Jiří Zajíček nepovažuje šestileté funkční za adekvátní: „Změnou školského zákona došlo vlast-ně k tomu, že ředitelé bývají prakticky zaměstnáváni na dobu určitou, tedy na šest let. To není podle mého názoru ak-ceptovatelné, protože takováto úprava nemá v našem právním systému obdoby. To všechno navíc v situaci, kdy je zájemců o práci ředitele školy nedostatek.“

Za hodně muziky málo penězA to skutečně nad veškerou pochybnost je. Jednoznačně to totiž vyplývá z nedáv-no zveřejněné tematické zprávy České školní inspekce (Konkurzy na ředitele škol a školských zařízení v období od 1. 3. 2018 do 31. 7. 2018), v níž se uvádí, že ve 48 % případů se přihlásil jen jeden zájemce, při-čemž v dalších 2 % se zřizovatelé mateř-ských a základních škol potýkali se situací, kdy se nepřihlásil dokonce žádný uchazeč. Sečteno a podtrženo, v polovině konkur-zů tak de facto nebylo z koho vybírat! Jak je to možné? To je práce ředitele školy tak málo atraktivní nebo natolik obtížná, že ji chce dělat jen málokdo?

Stejnou otázku si očividně položila i ČŠI, která v závěru dané zprávy uvádí hlavní bariéry nízkého zájmu o práci ředitele školy: nadměrná administrativní zátěž, komplikovaná legislativa, časová nároč-nost povolání, vysoká míra zodpovědnosti a s ní spojená psychická zátěž, značná autonomie škol, nedostatek času na řízení pedagogického procesu.

„Autonomie našich škol je ve vztahu k míře zodpovědnosti jejich ředitelů něčím, co nemá ve světě příliš obdobu. Škola je u nás na jednu stranu samostatný právní subjekt se vším všudy, na druhou stranu její ředitel je osobou, která zodpo-

Důvod vyhlášení konkurzu* PočetPodíl (v %)

Konec řádného funkčního období ředitele školy 1 004 68,5

Ukončení pracovního poměru na straně ředitele školy, rezignace 325 22,2

Jiný důvod (zřizování nových škol, úmrtí ředitele, sloučení škol apod.) 62 4,2

Opakovaný konkurz (v předešlém konkurzu na ředitele téže školy nebyl vybrán žádný uchazeč)

31 2,1

Odvolání ředitele školy z funkce z jiného důvodu 15 1,0

Návrh na vyhlášení konkurzu podaný Českou školní inspekcí 14 1,0

Odvolání ředitele školy z funkce na návrh České školní inspekce 5 0,3

Opakovaný konkurz (žádného z vybraných uchazečů zřizovatel nejmenoval ředitelem školy)

5 0,3

Odvolání ředitele školy na návrh školské rady 4 0,3

* Informace se vztahují k celkovému počtu 1465 vyhlášených konkurzů.

1-20 UN31.indd 4 14.09.18 16:09

5Téma týdne

vídá prakticky za všechno, tedy i za věci, jež nedokáže nijak přímo ovlivnit! To je základ většiny komplikací spojených s vý-konem funkce ředitele. Navíc jde o ma-nažera subjektu o velikosti často středně velkého podniku, do jehož řízení se mimo jiné promítají školská problematika, eko-nomika nebo pracovní právo,“ míní Ond-řej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

H. Stýblová za jednu z hlavních komplikací v práci ředitelů škol považuje přílišnou by-rokracii: „Administrativa je pro nás stále větší zátěží, zvláště pokud jde o projekty. Stát se sice snaží vytvářet lepší podmínky pro jejich zpracovávání, nicméně samotný problém to stejně neřeší.“

„Právní zodpovědnost ředitele školy je obrovská. A přestože školy jsou v režimu právní subjektivity, ředitelé mají ze strany zřizovatelů pravomoci omezené, napří-klad v tom, že nemohou volně manipu-lovat s fondy organizace,“ zmiňuje další problém J. Zajíček.

A neměli bychom také zapomenout na výši odměny, již ředitelé za tuto svoji pestrou pracovní náplň dostávají. Ta se v současné době pohybuje (od mateřských škol až po školy vyšší odborné) na úrovni kolem 45 tisíc korun měsíčně.

„Poměr odměňování vůči zodpovědnosti je naprosto neadekvátní. Ředitelé škol jsou stále placeni jako učitelé, jediné co mají navíc, je příplatek za vedení a osobní příplatek. A to vše při srovnání s platy ředitelů obdobně velkých fi rem, v nichž mají jejich šéfové daleko větší pravomoci. Přitom se zřizovatelé, hlavně u menších základních škol v obcích, snaží často zasa-

hovat do práce ředitelů, přestože k tomu nemají žádné oprávnění,“ komentuje předseda Zajíček.

Oblast samotného vzdělávání na okraji zájmuČŠI se ve své zajímavé zprávě však zaměři-la především na průběh daných konkurzů. Ostatně sama své inspektory na základě příslušné legislativy vysílá do konkurzních řízení, v nichž pak fi gurují jako odborně erudovaní členové zastupující stát.

„Komise se dnes dají sestavit různým způ-sobem. Velká část zřizovatelů se skutečně snaží vybrat dobrého kandidáta (ovšem za předpokladu, že se vybírá alespoň ze dvou), a proto se zodpovědně pokoušejí sestavit i komisi. Existují ale i zřizovatelé, kteří komisi složí tak, že v ní dominantně převažují lidé, již odborné hledisko ve vztahu ke vzdělávání nezastupují,“ sdělu-je O. Andrys.

Z vyhlášky ministerstva školství (54/2005 Sb.) o konkurzních řízeních plyne, kdo všechno by měl být podle typu zřizovate-le dané školy členem konkurzní komise. Avšak ve všech variantách ať už přímo, nebo nepřímo dominuje zřizovatel. A ten, popřípadě komise s jeho souhlasem, může v případě potřeby k jejímu jednání přizvat ještě další odborníky s hlasem poradním, kteří ovšem nejsou členy této komise. Tato možnost byla využita v pětině zmi-ňovaných konkurzů. A jen pět procent těchto odborníků, většinou členů zastupi-telstev, mělo mimo svůj politický mandát nějakou odbornost vztahující se ke vzdě-lávání. ČŠI vyhodnotila přítomnost těchto odborníků jako přínosnou jen v polovině případů, přičemž se téměř vždy jednalo o psychology, personalisty nebo ředitele

jiných škol. A všechny případy, ve kterých inspektoři účast odborníka považovali za negativní (5 %), se týkaly komunálních politiků! Čím se toto nežádoucí působení vyznačovalo?

„Například snahou výrazně upřednost-ňovat jednoho kandidáta bez ohledu na to, jak se při konkurzu projevoval. Anebo směřováním diskuze hlavně k administ-rativním, organizačním nebo jen formál-ním otázkám. Jinak řečeno, prověřování znalostí příslušných vyhlášek, zákona o veřejných zakázkách nebo rozpočtování příspěvkové organizace jsou sice důleži-tými tématy, ale konkurz by měl v prvé řadě prověřovat to, jestli je daný kandi-dát opravdu pedagogickým lídrem, jenž má potenciál k tomu školu kvalitativně rozvíjet,“ informuje náměstek Andrys a dodává: „Z našeho pohledu by konkurz-ním řízením na ředitele školy jistě prospěl vyšší podíl odborníků, kteří mají nějakou odbornost ve vztahu k oblasti vzdělávání. Odborníci se sice na konečném rozhodo-vání komise nepodílejí, nicméně z praxe víme, že právě jejich odborný vklad může danou komisi zásadně ovlivnit. Za úvahu by proto stálo, jestli by i oni neměli mít právo hlasovat.“

Přesto je situace podle inspekce lepší, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. „Ze-jména v první velké vlně konkurzů byly pedagogické aspekty naprosto okrajovou záležitostí. Rozdíl v podobě konkurzů byl nyní často na straně jedné zejména mezi většími městy a případy, kdy zřizovatelem byl kraj, a obcemi na straně druhé. Ty to-tiž, protože nedisponují žádným velkým odborným aparátem, měly někdy problém příslušné odborníky sehnat,“ vysvětluje O. Andrys.

Phot

og

rap

hee

.eu

/ Shu

tter

sto

ck

1-20 UN31.indd 5 14.09.18 16:09

6

I H. Stýblová se jako ředitelka školy sama účastnila několika konkurzů: „Přestože prioritou školy je výchova a vzdělávání, lze průběžně pozorovat, jak se v konkur-zech na ředitele tato oblast neustále upo-zaďuje. Chápu, že zřizovatele tato oblast většinou příliš nezajímá. Z toho ale plyne, že jí pak ani nemůže rozumět. Zřizovatele naopak nejvíce zajímají ekonomické otáz-ky, případně práce se zaměstnanci.“

Poněkud širší pohled má pak J. Zajíček. „Už ze složení většiny komisí je jasné, že jejich členové o pedagogice nevědí prakticky nic. Na druhou stranu peda-gogika tvoří dnes jen malý zlomek toho, čím se musí ředitel školy běžně zabývat. Neříkám, že je to správné, nebo špatné, ale realita je taková, že jde především o manažera, který musí zvládat namátkou ekonomiku, bezpečnost práce, GDPR. Lo-gickým důsledkem pak je, že i podle toho vypadá obsahová náplň většiny konkurzů. Nejlepším řešením v současné době proto zřejmě je, když ředitel problematiku pe-dagogiky deleguje na svého zástupce.“

Prosadíme ho za každou cenu!Základem každého konkurzního řízení na funkci ředitele školy byly takzvaně řízené rozhovory (15 až 60 minut) s kandidáty. Jak již víme, do poloviny konkurzů se přihlásil, respektive se k danému říze-ní dostavil nakonec jen jeden uchazeč. A přibližně v padesáti procentech těchto případů byl podle ČŠI rozhovor veden pouze formálně, kdy bylo předem jasné, koho komise vybere. Dokonce se objevily také situace, v nichž zřizovatel vehement-ně podporoval uchazeče i tehdy, když ostatními členy komise nebyl považován za vhodného! Takže konkurz jako Potěm-kinova vesnice?

„Legislativa nedokáže Potěmkinovu ves-nici odlišit od objektivního konkurzu. I když jsou tedy dodržena všechna stano-vená pravidla, dochází k nestandardním konkurzům. A přestože se nikdy nemůže podařit všem možným rizikům zamezit, nepochybně lze přijmout určitá opatření, která by mohla k obecnému zlepšení pro-spět,“ podotýká náměstek Andrys.

Tam, kde byli přítomni dva uchazeči, byl formální rozhovor naopak jen velmi řídkým jevem, ovšem v osmi procentech těchto případů byla patrná snaha části členů komise za každou cenu prosadit svého favorita a zbylé členy tak přesvěd-čit, aby hlasovali s nimi.

Přestože legislativa jasně stanovuje, že ředitelem se smí stát jen ten, kdo splňuje požadované profesní podmínky, nabízí se otázka, jestli se přesto někde ředitelem nestal někdo, kdo tato kritéria zcela ne-splňoval.

„Nevím o případu, že by se zájemce neod-povídající zákonem stanoveným kritériím stal ředitelem školy. Občas sice dojde k tomu, že kandiduje i někdo, kdo pře-

depsané požadavky nesplňuje, to by ale mělo být vždy odhaleno už ve chvíli, kdy se posuzují přihlášky uchazečů,“ odpovídá O. Andrys.

Jedním z profesních předpokladů pro místo ředitele školy je i absolvování stu-dia školského managementu. Je to však opravdu nutné, zvláště v době, kdy je o danou pozici nedostatek zájemců?

„Kandidát, který se hlásí na funkci ředite-le, by na ni měl být už částečně připraven a příslušné vzdělání je toho nedílnou sou-částí. Navíc mám tu zkušenost, že mnohé nabízené kurzy jsou kvalitní. Záleží ale samozřejmě vždy na konkrétních lekto-rech,“ poznamenává H. Stýblová.

To J. Zajíček by až tak striktní nebyl: „Mně osobně, i když už jsem byl čtyři roky ředitelem školy, studium školského ma-nagementu pomohlo. Na druhou stranu bych to nedával jako nutnou podmínku pro účast v konkurzu. Studium teorie sice může být obohacující, ale bez praktické zkušenosti stejně nemůže na danou funk-ci připravit. Myslím si, že dobrým řešením je i jmenování kandidáta bez absolvování příslušného studia s tím, že jím bude mu-set projít ve stanovené lhůtě.“

Mocenská triádaTo Václav Klaus ml. (ODS), který je předse-dou školského výboru Poslanecké sněmov-

ny, je striktním odpůrcem povinného stu-dia školského managementu. Naposledy to před čtrnácti dny veřejně formuloval na schůzi daného výboru, který se problema-tikou konkurzu na ředitele také zabýval: „Podle mě je řada lidí znechucena ze dvou věcí: Jsou nuceni studovat pochybný ‚vědecký‘ obor školský management, čili spoustu schopných pedagogů vytlačujeme ze systému, protože nechtějí dva tři roky někam dojíždět, studovat něco, co nemá jakoukoliv vědní podstatu. To je stejné, jako by na svoji funkci musel speciálně studovat třeba vedoucí pošty. Dále je výrazným způsobem posunuta mocenská struktura u konkurzů ve prospěch obcí a krajů. Chápu, že jde sice o zřizovatele, což je klíčové, ale na druhou stranu dochá-zí k případům, že zastupitelé obcí nebo ně-kdy i krajů se chovají dle svých politických a jiných zájmů bez ohledu na zájem státu.“

A jak by V. Klaus danou situaci řešil?

Jednak by roli státu, tedy váhu ČŠI v kon-kurzních komisích posílil, jednak by zdůraznil i roli zaměstnanců dané školy. Mělo by tak jít spolu se zřizovatelem o tři vzájemně se vyvažující složky.

Nicméně ani onen jeden zástupce státu se konkurzu úplně vždy neúčastní, což je opět patrné z probírané tematické zprávy. „V některých případech jsme se konkurzů z různých důvodů opravdu nezúčastnili. Například proto, že byl původně stano-vený termín konkurzu přeložen a náš zá-stupce měl v novém čase již naplánovánu nějakou jinou neodkladnou povinnost,“ objasňuje náměstek Andrys a doplňuje: „Pokud se školní inspektor z účasti v kon-kurzní komisi včas omluví a jestliže se da-ného konkurzu i tak zúčastní dostatečný počet jejích členů (minimálně pět včetně předsedy), konkurz je legitimní. V každém případě však musí být ČŠI pokaždé vyzvá-na k nominaci svého zástupce a ta je námi pak vždy provedena.“

To zástupci zřizovatelů přítomni na jednání poslanců s návrhem V. Klause podle očeká-vání svůj souhlas nevyslovili. Jednoznačně

Téma týdne

Počet uchazečů, kteří se v rámci konkurzního řízení zúčastnili řízeného rozhovoru*

Podíl z celkového

počtu obsazovaných

míst (v %)

Žádný uchazeč 3,5

1 uchazeč 48,2

2 uchazeči 24,8

3 uchazeči 12,6

4 uchazeči 6,1

5 a více uchazečů 4,9

* Informace se vztahují k počtu 1325 konkurz-ních řízení, kterých se účastnil školní inspektor.

fi zk

es /

Shu

tter

sto

ck

1-20 UN31.indd 6 14.09.18 16:09

7Téma týdne

to vyjádřil například člen daného výboru a radní Zlínského kraje pro školství a vý-chovu Petr Gazdík (STAN): „Žádným způ-sobem bych neposiloval roli zaměstnanců, protože zaměstnanec je na řediteli závislý. Většina ředitelů má zaměstnance obšláplé. Já jsem dokonce jako radní musel okři-kovat zaměstnance, kteří sice slibovali na začátku a podepisovali, že budou objek-tivní, ale byli zaměstnanci, kteří přišli, aby jednoho kandidáta velebili do nebe a ptali se ho, jak to děláte, že to děláte tak skvěle, a další tři totálním způsobem zdehones-tovali. Jestli tedy posílíme v komisích roli zaměstnanců, tak se přesně do této situace dostaneme, kdy ředitelé si je začnou kupo-vat, protože jsou na nich závislí.“

H. Stýblová váhá: „Nemám na to zatím jednoznačný názor, protože je potřeba si uvědomit, že většina učitelů si vůbec nedokáže představit, čím vším se musí ředitel školy zabývat a jaké všechny fak-tory je nucen při své práci zohledňovat. A je přirozené, že zpravidla každý učitel hodnotí svého ředitele především pod op-tikou naplňování vlastních potřeb, ať už jde o vlastní fi nanční ohodnocení, nebo o podmínky, které má pro svou výuku.“

To předseda Zajíček možnou silnější pozici učitelů akceptuje: „Přestože se mohou v jedné škole objevit třeba dvě mocenské

kliky, z nichž každá podporuje jiného kandidáta na ředitele, osobně bych ve vý-raznější roli zaměstnanců při rozhodování v konkurzních komisích žádný podstatný problém neviděl.“

Rozhodnutí, které by mělo být závazné?Z dané zprávy ČŠI také plyne, že 94 % rozhodnutí konkurzních komisí příslušní zřizovatelé akceptovali, přestože není nijak závazné. To je pro zastánce současné legis-lativní úpravy dostatečný argument, aby se toto pravidlo nijak neměnilo. Musíme si ale v tomto kontextu hned připomenout výše řečené, tedy že dominantní vliv zástupců zřizovatele je v komisi zcela jednoznačný.

Zároveň se ve zprávě píše také o tom, že v jedenácti procentech případů se příse-dící inspektor s rozhodnutím konkurzní komise neztotožnil. „Důvodem mohl být jednak odborný pohled na věc, kdy oproti většině ostatních členů dané komise nebyl školní inspektor přesvědčen o pedagogic-kých nebo i manažerských kvalitách jimi preferovaného uchazeče, jednak to, když bylo zjevné, že jde o předem dohodnutý scénář, nikoliv o objektivní posuzování,“ upřesňuje O. Andrys.

Na schůzi školského výboru se posléze objevil i návrh na to, aby výsledky konkur-

zů byly pro zřizovatele závazné. S vlastní představou na daném jednání pak přišel ministr školství Robert Plaga (ANO): „Umím si představit, že bude povinnost vybrat prv-ního, ale nemůžeme zřizovatele v té chvíli nechat, aby už neměl jinou možnost. Po-kud tedy zřizovatel nechce jmenovat toho prvního, musí vyhlásit nový konkurz.“

A reakce ze školského terénu?

„Výsledky konkurzů by měly být závazné. Varianta, kterou zvažuje ministerstvo, se mi jeví jako přijatelné řešení, navíc pro obě strany, tedy jak pro ředitele, tak pro zřizovatele,“ míní H. Stýblová.

„Co když ale konkurz neproběhne dosta-tečně objektivně a zjevně nejvhodnější kandidát, třeba velice úspěšný stávající ředitel, skončí na druhém místě? To má pak zřizovatel akceptovat to, že onen sku-tečně chtěný ředitel nebude moci pokra-čovat jen kvůli diskutabilně určenému po-řadí? Pokud by se však měly stát konkurzy závazné, mělo by být stanoveno, jak mají vypadat a kdo přesně bude ředitele hod-notit,“ analyzuje J. Zajíček.

S tím ostatně MŠMT také počítá. Kromě toho, že chce přijít s pozměněnou vy-hláškou o konkurzech, zvažuje totiž také vypracování příslušné metodiky.

„Kvalitní metodika, byť raději nezávazná by ke zvýšení kvality konkurzních řízení jistě mohla přispět. Myslím si, že zřizova-telé mnohdy ani nevědí, na co by se měli ptát a proč,“ souhlasí H. Stýblová.

Stejně to vidí i J. Zajíček: „Doporučující pravidla by měla být rozhodně vypracová-na, nikoliv však závazná, a to jednak proto, že všechna specifi ka škol nelze nikdy obec-ně zohlednit, jednak z toho důvodu, že zájemců o práci ředitele je žalostně málo.“

●

Uchazeči konkurzu doporučení komisíke jmenování ředitelem školy a uchazeči jmenovanído funkce ředitele školy zřizovatelem*

Uchazeči Doporučení (v %) Jmenovaní (v %)

Dosavadní ředitel školy 37,8 36

Jiný uchazeč z dané školy 31,9 31,6

Jiný uchazeč bez dřívější praxe ředitele školy 18,5 17,9

Jiný uchazeč s dřívější praxí ředitele školy 6,9 6,7

Žádný uchazeč 4,9 7,8

* Informace se vztahují k počtu 1325 konkurzních řízení, kterých se účastnil školní inspektor.

Pros

tock

-stu

dio

/ Sh

utt

erst

ock

1-20 UN31.indd 7 14.09.18 16:10

Vznikají proto, aby usnadnily dětem, které to potřebují, začátek jejich vzdělávací cesty. Co by si člověk přál víc?! A přece je to důvod sporu mezi dospělými už několik let. O čem je řeč? Přece o přípravných třídách.

Svého času se vedly dlouhé debaty, jestli je pro děti, které potřebují větší podporu, vhodnější přípravná třída při zá-kladní škole, nebo opakovaný poslední rok ve škole mateř-ské. Učitelky mateřských škol zdůrazňovaly, že přirozené

učení hrou v režimu předškolního vzdělávání mentalitě dětí vyhovuje lépe. Elementaris-tky upozorňovaly na to, že děti s odkladem školní docházky po-třebují dostat do povědomí řád, naučit se plnit pokyny dospělé-ho, i když jim zrovna nejsou po chuti. Argumentovaly také tím, že je lepší, když si děti zvyknou na školní režim, i když v mírnější podobě, dřív než pro ně nasta-nou skutečné školní povinnosti.

Zdá se, že s přelévajícím se po-pulačním boomem tyto spory vyzněly do ztracena. Mateřské a základní školy si často navzájem vycházely vstříc podle toho, co jim umožňovala jejich kapacita. Dlužno říci, že přitom v naprosté většině případů braly ohled na děti. Proč se tedy téma objevilo znovu? A proč je tak výbušné?

Spor se přesunul do SněmovnyNa začátku to vypadalo velmi nevinně. Skupina poslanců napříč politickými stranami (což nebývá příliš často zvy-kem) podala poslanecký návrh na další novelu školského zákona. Do paragrafu 47, odstavec 1 přibyla pouze dvě slova – a problém byl na světě. Přitom zákon podle této dikce neříká nic jiného, než že do přípravné třídy jsou přednostně zařazovány děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Zdá se to logické, že. De facto tím však současně říká, že do přípravné třídy mohou být zařazovány i děti, které odklad povolený nemají, nicméně jim ho poradenské zařízení doporučuje. Jde zejména o děti, které se narodily sice v příslušném roce, ale na podzim. Mají tudíž podle současného znění zákona možnost buď zůstat ještě rok v mateř-ské škole, nebo do základní školy nastoupit předčasně.

Tady je třeba připomenout, že stejná pravidla, která dnes poslan-ci navrhují, platila už dříve, dokud je vládní návrh novely v roce 2016 nezměnil. Dalo by se proto předpokládat, že důvodem pro dnes navrhovanou změnu jsou zkušenosti posledních dvou let.

Fakt, že jsou pod návrhem podepsáni poslanci zleva i zprava, umožňoval tipovat, že hlas terénu je jednoznačný. Důsledkem by pak měl být hladký průchod novely Sněmovnou. Zvlášť když

navrhovatelé už v prvním čtení žádali o zrychlené projednání zákona. Leč narazili. Vláda vyslovila nesouhlas, kolegové ve sně-movních lavicích zrychlené projednání ještě před prázdninami odmítli. Novela si musela odbýt tradiční kolečko.

Na řadě je školský výborTaké tady předkladatelé v čele s poslancem Janem Čižinským (KDU -ČSL) očekávali, když ne jednoznačnou, tedy aspoň převa-

žující podporu. „V prvním čtení náš návrh neprošel o pouhé tři hlasy,“ připomínal J. Čižinský. „Nedůvěřuje snad ministerstvo školství pedagogicko -psychologickým poradnám, že by postupo-valy při udělování doporučení odpovědně, když náš návrh vláda

nepodpořila?“ zesílil svoji argumentaci. Náměstkyně ministra školství Dana Prudíková nedů-

věru ministerstva vůči poradnám rezolutně odmítla. Naopak operovala posledním povinným rokem v mateřské škole, který by měl být zárukou, že děti budou na vstup do základní školy při-praveny dobře.

Pak ale padl argument, který přidal závaží na misku vah navrho-vatelů. Zejména v menších obcích se stává, že počet dětí s odkladem na minimálních deset žáčků nedo-sáhne, a tudíž nedovolí přípravnou třídu vůbec otevřít. Potom kvůli tomu, že do ní základní škola ne-může přijmout dvě nebo tři děti na doporučení poradenského zařízení, nedostane sedm osm devět dětí

žádoucí podporu. To už by stálo za zamyšlení.

Pravda, normativ na žáka v přípravné třídě je vyšší než na dítě v mateřské škole. Ale je možné všechno přepočítávat na peníze? „Druhá možnost by byla snížit minimální počet dětí, který zákon pro otevření přípravné třídy stanoví,“ dodal ještě J. Čižinský.

Ačkoli se žádný z přítomných poslanců nahlas proti návrhu ne-vyjádřil, pro něj se zvedlo příliš málo rukou. Školský výbor k to-muto bodu jednání tedy žádné usnesení nepřijal. Ani garanční výbor tak garanci nepřinesl.

Co bude dál?Do druhého čtení by se měla poslanecká novela dostat na jedná-ní schůze Sněmovny, které začalo 11. září, pravděpodobně někdy v těchto dnech. Být to tak ale nemusí. S čím ji poslanci nakonec pošlou do třetího čtení, je otázka. Jistě, vyšší normativ může být důvodem pro obavy z možné spekulace některých ředitelů. Naopak přeplněné třídy mateřských škol nemusejí být vždy zá-rukou, že zejména ve věkově smíšených třídách se dostane všem dětem pozornosti, kterou potřebují. I když pro to učitelky dělají maximum. Copak už nemůžeme spoléhat na zdravý rozum a pro-fesionalitu?

●

8 TEXT: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁAnalýza

NEJASNÝ OSUDPŘÍPRAVNÝCH TŘÍD

mm no

seje

mov yvinně. Skupina

strv

pvsnsátřtomdoneádyšl

Pravda, normativ na žáka vdítě v mateřské škole. Ale je mo

o

e e tak

movny

minis

tmdn

žázamy

Pravda, normativ na žáka

Shutterstock

1-20 UN31.indd 8 14.09.18 16:10

9TEXT A FOTO: JAROSLAVA ŠTEFFLOVÁ Zeptali jsme se

ŘEDITEL MÁ UČITELŮMOTEVÍRAT PROSTORPRO PŘEMÝŠLENÍV kunratické základce to tak funguje

Když před dvanácti lety odešel ze ZŠ Táborská v Praze 4, ve škole na kraji hlavního města jako by na pozici ředitele začínal znovu od začátku. Mnozí byli zvědaví, jak si povede. Kdo ho znal, nemohl být překvapen. Z původních 330 žáků je dnes 715, pečuje o ně 110 zaměstnanců. „Jsme vlastně velký podnik,“ říká VÍT BERAN, ředitel Základní školy v Praze-Kunraticích.

Vaše škola má široko daleko dobrý zvuk. Nejen že využíváte při vyučo-vání zajímavé a hlavně efektivní metody a formy práce, ale navíc ještě pravidelně pořádáte pro učitele z růz-ných koutů republiky semináře a kon-ference. Co vás k tomu vede?To je víc než dvacetiletá historie. Její ko-řeny jsou v PAU – Přátelích angažovaného učení, v tom, co jsme dělali ještě v Tábor-ské. Je mi příjemné setkávat se s učiteli, kteří jsou motivovaní, nabití, chtějí něco měnit a nebojí se ukázat to, co umějí, dru-hým. Tento duch přetrvává i v tom, co se snažíme ve škole organizovat. Už hodně dlouho.

Co všechno pořádáte?Jsou to tři typy akcí. První jsou aktivity vycházející z projektu Pomáháme školám k úspěchu, do kterého jsme se před devíti lety zapojili. Spojuje síť podobně laděných škol a učitelů, podporuje je v tom, aby dokázali rozvíjet každého žáka v pod-mínkách, které mu vyhovují. Naší vizí je, aby se všichni žáci učili naplno a s radostí. V rámci sítě se učitelé navzájem obohacují a tím rostou. Na své oborové sdílení si mo-hou pozvat i lektora, který je odborně na-směruje, ale hlavně sdílejí své zkušenosti. To, že mají společnou vizi, vědí, kam míří, kde jsou, a hledají cesty, kudy se do cíle dostanou, je hodně důležité.

Druhý typ akcí vychází z naší akreditace. Tím, jak naši učitelé odborně rostou, jsou pro kolegy z jiných škol zajímaví. Chtějí si k nám přijet pro zkušenosti. Zájem je opravdu velký, až musím naše učitele chránit. Učitelé nám dovolili, že během školního roku můžeme přijmout maximálně pět takových velkých návštěv. Dodržujeme to, protože chceme, aby se cítili komfortně a bezpečně. I tak míváme ve škole návštěv víc než dost. Nejen že

jsme v úzkém napojení na Pedagogickou a Přírodovědeckou fakultu UK i na DAMU, takže k nám chodí studenti na náslechy a na praxi, ale naši kantoři si navíc sami navzájem otevírají dveře tříd. Navštěvují se ve vyučování, spolupracují při přípravě hodin, na vyhodnocování dopadu své-ho učení, scházejí se nad důkazy učení žáků… To všechno je pro ně nesmírně důležité. Přijmout někoho do hodiny není snadné. Učitel se chce dobře připravit,

chce ukázat, že děti, které učí, vše dobře zvládají. Každá taková návštěva posouvá i naše učitele. Jestliže se zvlášť pozorně a cíleněji připravují, s plánováním se mohou obrátit na symetrické úrovni na mentory, na kolegy, tak se dostávají dál, odborně rostou. Jsou to spojené nádoby.

Mimochodem v souvislosti s naší akredita-cí pořádáme a nabízíme kurzy zaměřené na aktivní učení, metody kritického myšle-ní, například i v propojení na matematiku s využitím konstruktivistické cesty profe-sora Hejného. Také tělocvikáři si nechali akreditovat svůj kurz, kurz má i vedení školy. Nejčastěji se k nám učitelé hlásí na téma Metody aktivního učení. Jde o ce-lodenní osmihodinovou návštěvu školy, která začíná představením našeho ŠVP, vize školy a propojení s projektem Pomá-háme školám k úspěchu. Následně se jdou návštěvníci podívat do vyučovacích hodin, většinou do dvou. Po obědě v naší školní jídelně se setkají na sdílení s učiteli, které ve vyučování navštívili. Návštěva končívá miniseminářem na objednávku, který se týká toho, co v hodinách viděli, nebo ku-rikula školy.

A třetí typ akcí?To jsou konference, na nichž spolupracu-jeme s dalšími partnery, jako například s nakladatelstvím Fraus. Letos tu bude také konference škol, které se věnují dětem s talentem a nadáním. V rámci pro-gramu Úspěch pro každého žáka budeme mít ve škole dvoudenní veletrh, na který přijede asi 200 lidí. Státní zdravotní ústav pro síť Zdravých škol a Zdravých školních jídelen bude pořádat konferenci Učíme se navzájem. V těchto případech si u nás někdo objedná prostory a v nich uspořádá akci spojenou se vzděláváním. Pokud naši učitelé chtějí, mohou se jí zúčastnit, mo-hou třeba organizátorovi akce nabídnout nějakou dílnu, která by účastníky zauja-la. Jindy nás pořadatel požádá, jestli by účastníci nemohli nahlédnout do vyučo-vání. To už ale musíme s učiteli projednat, aby to nebylo na úkor jejich pedagogické-ho komfortu.

Říkáte, že zájem o vzdělávací akce je u vás velký. Přitom slýchám, že učite-lé jsou v posledních letech převzdělá-váváni…Neřekl bych, že se učitelé nechtějí vzdělá-vat. Ale snižuje se potřeba účastnit se kur-zů typu: „Jak rychle při vaření krupicové kaše naučit vyjmenovaná slova.“ Když si naši učitelé pro sebe vybírají další vzdě-lávání, hledají spíš dlouhodobější kurzy s výcvikem. Takové, které jim rozšíří obzo-ry, přinesou nové zkušenosti, něco je na-učí. Kde naučené zkouší ve své praxi a na výcviku to zaváděné sdílí s frekventanty. Učící moment však nastane jen tehdy, když vědí, co je cílem vzdělávání a jak to, co se učí, mohou ve škole využít. To vše má vazbu na plány osobního pedagogic-kého rozvoje, které už u nás mají tradici.

Programová ředitelka programu Pomáhá-me školám k úspěchu Hana Košťálová nás seznámila se strategií publikovanou paní profesorkou Helen Timperley, která nás vede k práci s Badatelským cyklem pro-fesního učení. Jde o to, abychom při sle-dování dopadu našeho učení také rozpo-znávali nejen dětské, ale i naše vzdělávací potřeby. Najednou se před námi otevírá velký prostor k přemýšlení o tom, co jako učitel potřebuji. Kladu si otázky: „Kam mířím? Kde jsem? Kudy dál?“ To mi pomá-

Jak chcete v neučící se sborovně vychovatučící se děti?

1-20 UN31.indd 9 14.09.18 16:10

10 Zeptali jsme se

há k tomu, abych si našel optimální cestu. Někdy vede přes výcviky, ale prakticky vždy ke spolupráci s kolegy, ke společné-mu plánování, vyhodnocování dopadu našeho učení na žáky, sdílení zkušeností. Jak už jsem říkal, tím, že naši učitelé těsně spolupracují, že plánují společné hodiny a poskytují si zpětnou vazbu, profesně rostou. A to není fráze.

Máte na mysli párovou výuku?Ano, ale stejně tak to mohou být triády nebo jiné méně početné skupiny, v nichž se setkávají pedagogové, kteří buď spolu aktivně spolupracují na výuce, nebo spolu chtějí spolupracovat, protože se v určitém týmu cítí bezpečněji a zvládají díky tomu pro ně zajímavější výzvy. V takových spo-lupracujících týmech se všichni zúčastnění naučí mnohem víc než v leckterém kurzu. Jsem rád, že to často platí i u našich ná-vštěvníků. Kolegové z jiných škol, kteří k nám jezdí, většinou nečekají, že jim tu bude někdo chytrý něco povídat. Chtějí zažít živou školní praxi a oceňují to, že se svými kolegy – našimi pedagogy mohou sdílet i své zkušenosti, myšlenky… Tato setkání kantory lákají. Nic není jedno-stranné, jednobarevné. Pestrost inspiruje i naše učitele.

Prožitkové učení se vlastně překlápí do vzdělávání učitelů.Ano, učící se školy, učící se sborovny. To je přesně ono.

Teď to vypadá jednoduše, ale realita bude mnohem složitější. Čím se vám podařilo před 12 lety namotivovat pedagogický sbor?Z Táborské se mnou přišlo docela dost lidí – celý management, několik učitelů, dokonce i školník. Ti všichni mi pomohli proměňovat kulturu školy, její klima. Nové prostředí nám umožnilo vyhnout se ně-kterým slepým uličkám.

Takže další pedagogická zásada v pra-xi – učíme se chybou?Jistě, chyby jsou přece od toho, abychom se z nich poučili.

Ale vy jste přišel do sboru, který byl jinak laděný.Byl laděný zejména na obsah učení. Nastartovat lidi k jinému způsobu uva-žování o výuce se nám dařilo hlavně díky tomu, že jsme začali jezdit do jiných škol. Používali jsme i videotrénink jako nástroj přemýšlení nad tím, co se v hodině děje. Hodiny jsme rozebírali, ale nekritizovali jsme, to jsme si zakázali. Ovšem doporu-čovali jsme, oceňovali, hledali jiná řešení. Díky projektu Pomáháme školám k úspě-chu si stále víc uvědomuji, jak je důležité budovat takovou kulturu školy, kde se na vedení lidí podílí celý management. Ano, ředitel musí také někdy řídit, ale kdy řídí? Když udílí pokyny, příkazy: „Hoří, utíkejte!“ Samozřejmě vydávám určitá řídicí rozhodnutí, ale jestliže chci lidi rozvíjet, musím jim dát prostor. Uvědo-mit si, že ředitel je vždy v asymetrickém vztahu ke svým kolegům. Proto podpo-ruji rozvoj symetrické podpory. Musím se spolehnout na to, že motivaci ovlivňuje dobrovolnost. Podporuji pozitivní kroky, které učitele posouvají. Nesmím zároveň ty, kteří se posouvají, zapomenout oce-ňovat.

Do toho se ale každému řediteli ne-chce. Radši dá všem stejné odměny, aby neměl ve škole revoluci.To chápu. Aby si to mohl dovolit, musí být ve škole jasně pojmenovaná kvalita. Jestliže jsme si v Kunraticích řekli, že na-ším cílem je kvalita učení, kterou budeme podporovat, pak si musíme také říci, co to znamená.

Našli jste to?Stále hledáme, a myslím, že postupně nacházíme. Podle nás je kvalita například v partnerství nebo v tom, že učitel ví, jak plánovat vyučování. Že rozumí tomu, jaký má jeho vyučování dopad na učení dětí. Nebo že díky pochopení zákonitos-tí typologie osobnosti a znalosti svého osobnostní typu nebude děti válcovat tím, co vyhovuje jemu. Že bude myslet na to, že každý žák má jiné potřeby, že se učí jinak.

Hodně nám pomáhá, že díky podpoře rodičovského spolku PATRON, projektu Pomáháme školám k úspěchu, projektů EU a inkluze jsou ve velkém počtu vyučo-vacích hodin ve třídě dva dospělí (učitel + párový učitel nebo asistent). I asistent, když je alespoň dílem pedagog, může s učitelem úzce spolupracovat – na pláno-vání učení, na zpětné vazbě. Spolu mohou hledat, co jejich učení způsobilo, jaký má dopad na žáky a podobně. V tom jsme nějaký kus cesty urazili. Aspoň si to idea-listicky myslím. Jsem přesvědčený, že naše učitele baví to, že jejich žáci jsou fajn, že se učí, že neškodí, že jsou spokojení.

Jak chcete v neučící se sborovně vychovat učící se děti? Jako kantor i jako ředitel musím být motivovaný i pro své učení. Te-prve pak to, co ve škole děláme, ovlivňuje proměnu školní kultury, má vliv na rozvoj učící komunity, na profesní dovednosti pedagogů… Má dopad na změnu, která je vidět na motivaci žáků k učení.

Čím dnes může ředitel učitele moti-vovat?Prostředím? Spoluprací, ve které vidí užitek? Možností odborně růst? Dělat to, co je baví, co dělají rádi? Pokud jde o pe-níze, jsme na tom podobně jako v jiných školách. Snažíme se ale také využívat benefi tů různých projektů. Nevím, jestli si učitelé uvědomují, že benefi tem je i to, když jim ředitel umožní dlouhodobé vzdělávání. Za kantora škola zaplatí kurz, za nepřítomného kolegové suplují, učitel má vlastně placené studijní volno. To vše je dnes hodně drahá záležitost. Je ale tře-ba, aby sborovna vnímala, že je to potřeb-né, ale že to není samo sebou.

Hodně se dnes mluví obecně o kultu-ře organizace, ale školství je pořád na chvostě. Nejsme sice výrobní podnik, ale potřebujeme, aby lidé, kteří se ve škole potkávají, do ní chodili rádi. Aby se rádi setkávali, aby podporovali vedení školy, které musí někdy dělat věci, které jim tak úplně nesedí. Aby vnímali, že je dělají pro ně, pro jejich podporu. Ještě jedno musím připomenut. Našim učitelům se dobře učí také díky podpoře radnice a její péči o školu.

Velice důležitou roli zastávají ve škole mentoři – ať už interní, nebo externí. Po-máhají zlepšovat kulturu školy, zvyšovat její kvalitu. Dá se říci, že jsou na úrovni učitelských lídrů. Jako učitel potřebuji někoho, komu věřím natolik, abych se mu mohl svěřit i se svým neúspěchem. Chci si třeba pozvat do hodiny vedení školy, ale zároveň se na návštěvu chci připravit. Kdo mi pomůže? Naučí mne dívat se na sebe jinýma očima? Máme ve škole mentory, ale jako ředitel nevím, a vlastně nesmím vědět, o čem s učiteli hovoří, jakou pod-poru jim dávají.

Opravdu to zůstává jen mezi nimi?Samozřejmě, to musím ctít. Jinak by se učitel svému mentorovi neotevřel. Pod-

● VÍT BERAN svou profesní peda-gogickou dráhu zahájil v roce 1982 v ZŠ Libčická v Praze 8.

● Od února 1992 byl ředitelem Fakult-ní základní školy PedF UK v Praze v Táborské ulici.

● V 80. letech vedl kabinet biologie při OPS v Praze 8.

● V letech 1990–1992 zastával funkci předsedy Oblastní rady ČMOS v Praze 8.

● Od roku 1990 byl členem profesních asociací (Přátelé angažovaného uče-ní, Asociace základního školství ČR a Asociace profese učitelství České republiky).

● Je autorem textů a publikací pedago-gického čtení. Aktivně působí v oblas-

ti DVPP, při tvorbě, ověřování a dotvá-ření projektů pro základní školství.

● Od roku 2008 pracuje v expertní radě projektu Pomáháme školám k úspěchu.

● V letech 2015 až 2017 byl jmenován členem poradního týmu ministryně školství.

● Osobní rozvoj koučovacích doved-ností získává od roku 2016 v Akade-mii v Libchavách.

● Od roku 2015 spolupracuje s pro-jektem Učitel naživo. V únoru 2017 byl přizván do Expertní rady tohoto projektu.

● Je rád v přírodě a dlouhou dobu organizoval prázdninové lyžařské a vodácké tábory.

1-20 UN31.indd 10 14.09.18 16:10

11Zeptali jsme se

pora mentora stejně jako kouče funguje jedině tehdy, když není zneužita.

Prapůvodním vzděláním jste inženýr, ale mluví z vás přesvědčený pedagog.Po vysoké škole zemědělské jsem si musel doplnit pedagogické vzdělání, na pří-rodovědecké fakultě OŽP a Biologii, na pedagogické fakultě následně s funkcí ředitele bakalářské studium Školního managementu a svá vysokoškolská stu-dia jsem zakončil magisterským studiem Mana gementu vzdělávání. Vysokých škol mám pořádný sloupec. Mrzí mne, že vy-soká škola, která by měla ideálně mode-lovat, co by jak mělo ve školách fungovat, jak by se mělo učit, se tím sama neřídí. Bohužel se stále soustředí především na přenos informací formou přednášek místo toho, aby především probouzela myšlení studentů.

Škoda, že na pedagogické fakultě neprošla klinická škola, která se sna-žila přivést studenty do praxe dříve a častěji.Škoda, ale naštěstí tu je její přesah. Například spolupracujeme s projektem Učitel naživo, který v sobě některé záko-nitosti nese. Pracuje s cílenou podporou budoucích učitelů. Studenty motivují mo-tivovaní lektoři, ve školách s nimi pracují motivovaní učitelé. Ti všichni jim dávají dopomoc, pomáhají jim stavět lešeníčko budoucí profese. V současné době se rodí nový projekt Ředitel naživo. Dává naději, že vznikne tolik důležitá podpora vedou-cích pracovníků. Je nesmírná škoda, že školství nemá kádrové rezervy. Kdyby je začalo cíleně budovat, kvalita škol by šla nahoru.

A přece leckde existuje přesvědčení, že ředitel další vzdělávání nepotře-buje.Nesmysl, ale je otázka, jaké vzdělávání. Znovu opakuji: musím si uvědomit, kam mířím, kde jsem a kudy se dostanu k cíli. To jsou jednoduché kroky. Musím také vnímat, co už jako ředitel zvládám, a kde mám ještě rezervy. Pravda je, že funkční školení pro vedoucí pracovníky je často bububu a tytyty, ale příprava lidí na ve-dení to není. Jihomoravské hejtmanství oslovilo na jaře minulého roku Břetislava Svozila, aby připravil kurz pro lidi, kteří se hlásí do konkurzu na ředitele. Přizval celou řadu odborníků a mezi nimi i mne a kolegu ředitele Pavla Škramlíka, aby-chom společně připravili takový program, který by dal frekventantům vhled do vedení lidí, do školní kultury. Aby věděli, proč a jak vytvářet vizi školy. Byla to ob-jednávka na míru a myslím, že se narodil hezký produkt, který má hlavu a patu. Něco z toho by mohlo najít uplatnění v Řediteli naživo.

Debatuje se také o tom, jestli součás-tí funkčního školení mají být zákony.Ředitel by je znát měl, ale ve škole by měl mít odborníky na ekonomiku, persona-listiku… Všechno ředitel umět nemůže. Musí si udržet nadhled a rozvíjet se. V posledních letech mne hodně oslovil koučink. Už čtvrtým rokem procházím koučovacím výcvikem, koučovací praxí a najednou zjišťuji, jak moc mi to pomáhá ve vedení lidí. To je to, co nyní potřebuji.

Je to pro mne důležité, protože vedu lidi a také učím děti. Koučovací přístup v učení, to je ideální dovednost učitele.

Uvědomuji si, jak je potřeba získat praxi v kladení otevřených otázek. Jak je důle-žité dávat lidem prostor, aby měli čas na přemýšlení. Je to pro mne velká výzva. Zjišťuji, že i na stará kolena se mám co učit. Baví mne to a pomáhá mi to. Samo-zřejmě že ředitel, který je ve funkci krát-ce, bude mít asi jiné starosti a jiné problé-my. Ale i ten se bude pohybovat v rámci svého profesního rozvoje. Vyhodnotí si, co teď potřebuje zvládnout, co je v zóně jeho nejbližšího rozvoje s cílem být lepším ředitelem. Vzdělávání nesmí být z musu, ale proto, abych byl „in“.

Z některých krajů se ozývají signály, že když je stále méně zájemců o post ředitele školy, proč by jím musel být za každou cenu pedagog? Třeba by stačil manažer.Můj tatínek byl mikrobiolog, špičkový vědec. V roce 1969 byl z vedení ústavu, kde pracoval, z politických důvodů odvo-lán světově uznávaný profesor a do čela vědeckého pracoviště přišel nový ředitel bez odborného renomé. Ne, že by neměl vhled do řízení, jenže ta doba byla velmi mírně řečeno „specifi cká“. Málokterý obor dnes zaměstná ve vedoucí funkci člověka, který není v jeho problematice „in“. Třeba psycholog by mohl být dobrý ředitel školy, protože rozumí lidské duši. Možná by stačilo doplnit si pedagogiku. Když budu ředitel strojní průmyslové školy a budu inženýr strojař, bude to asi v pořádku. Rozumím oboru, ovšem musím mít vedle sebe někoho, kdo je výborný pedagog. V některých typech škol to je zřejmě možné obejít, ale u základní školy nebo gymnázií, zejména u těch menších, si nedovedu představit, že by je neřídil pedagog. Na druhou stranu pedagogika je řemeslo, které se mohu naučit. Taky jsem původně nepedagog. I když jsem znal práci s dětmi v oblasti volného času, musel jsem si doplnit vzdělání. Jsem přesvědčen, že je velká chyba v tom, že současné pedagogické fakulty připravují budoucí učitele, ale v základním studiu je nepřipravují také jako potenciální vedou-cí pracovníky. Nestačí jedna přednáška o řízení školy. Koneckonců i učitel je lídr, mentor, kouč svých žáků. Budoucí učitel by měl víc rozumět práci ředitele školy. Možná bychom pak měli víc aspirantů.

Co vás dodnes navzdory nesnadné po-zici ředitele školy na vaší práci těší?Někdo si rád lepí letadélka nebo chodí na ryby a já mám školu, to mne baví. Moje profese je mým koníčkem.

Můžete dát za své kantory ruku do ohně?Jasně, ale každý z nás je na cestě. Záro-veň však vím, že každého ve škole musím nějak podpořit. Jeho snahu, jeho rozvoj. A je jedno, jestli je to pedagog, nebo ne-pedagog. Vím, že když nebudou v poho-dě a nebudou chodit rádi do práce, je to špatně. Obzvlášť při dnešních mzdových podmínkách to je špatně.

●

1-20 UN31.indd 11 14.09.18 16:10

12 Sonda

LEPŠÍ DOBRÁ PREVENCENEŽ ŘEŠENÍ NÁSLEDKŮRizika starších školáků – čtyři hodiny denně před počítačem, marihuana spíše zřídka

Dítě s poruchami chování určitě není vysněným žákem většiny kantorů. Pokud ho ve své třídě mají, nemohou si být jisti, co ho kdy napadne, co kdy udělá. Pootočit se zády ke třídě může být vysoce rizikovým krokem. Najít v takovém případě někoho, kdo umí a může pomoci, bude patřit ke stěžejním myšlenkám.

Ondřej Počarovský vystudoval eto-pedii, pracuje jako psychotera-peut a rodinný terapeut a vede taky pražské Prev -Centrum. Je

i radním v Praze 10, kde má na starosti školství. „Naše školy v souvislosti s řeše-ním poruch chování standardně spolu-pracují s pedagogicko -psychologickou poradnou, problém je však v tom, že její pracovníci jsou zahlceni prací a stává se, že termín objednání dostávají klienti čas-to až za několik měsíců,“ poznamenává.

V případě, že se v některé třídě objeví po-čátky šikany nebo třeba obtížné postavení některého žáka ve skupině, objednávají školy většinou selektivní primární prevenci. „Jde o intervenční programy určené právě třídním kolektivům, které jsou ve vyšší míře ohroženy rizikovým chováním, pří-padně se v nich rizikové chování již objevu-je. Tyto programy školám proplácí městská část,“ říká O. Počarovský. V rozpočtu jeho městské části je na tyto aktivity vyčleněno na 130 000 korun, školy ale za rok vyčerpají zhruba polovinu této částky. Podle toho se může zdát, že s rizikovým chováním právě v Praze 10 velké problémy nejsou (anebo nejsou řešeny touto cestou). Přesto si Prev--Centrum, sídlící v Praze 6 a pokrývající svou nabídkou celou Prahu (a nejen ji), na nedostatek zájmu rozhodně nestěžuje. Mimochodem, se svými projekty se kvůli možnému střetu zájmu na školy v Praze 10 neobrací, upozorňuje O. Počarovský.

Agrese většinou pouze verbálníCituje výsledky nedávného sociologického průzkumu, jejž v rámci Prahy 10 zorgani-zovali a který byl zaměřen zejména na vý-skyt rizikového chování. Z něho vyplývá, že nejčastějším problémem žáků osmých a devátých tříd je množství času trávené-ho u počítače – chlapci hrají hry a děvčata komunikují prostřednictvím sociálních sítí. „Více než dvacet procent dětí, tedy nejméně každý pátý uváděl, že u počítače tráví více než čtyři hodiny denně,“ varuje O. Počarovský. Výjimečná není agrese mezi žáky ve třídách, i když většinou

zůstává pouze v úrovni verbální. „Prostě jsou na sebe děti ošklivé,“ glosuje. V po-rovnání s těmito problémy je zneužívání marihuany méně častým jevem, vyskytuje se podle odpovědí dotázaných žáků v jed-notkách procent, abúzus tvrdých drog pak jen velmi výjimečně v jednotlivých případech. „Alkohol a cigarety se objevují od osmé třídy poněkud častěji,“ připouští. Ředitelé mají detailní informace o třídách ve své škole, mohou tak pro ně ve spolu-

práci s pracovníky odboru školství organi-zovat specifi cky směrovanou prevenci.

Na organizování preventivních aktivit se podílejí školní metodici prevence, kteří se několikrát ročně setkávají, jednou ročně je pro ně organizovaný výjezd s přednáš-kami a semináři se zaměřením na právě aktuální problémy, které řeší. A městská část každému navyšuje jeho odměnu mě-síčně o tisíc korun.

Posilovat to dobréVraťme se ale k Prev -Centru. Jde o ne-ziskovku, jejímž základním posláním je prevence rizikového chování u dětí a po-skytování psychosociální pomoci osobám ohroženým závislostmi, dalšími formami rizikového chování a duševních onemoc-nění. Ve svém programovém prohlášení

říká: Chceme svou prací nejen předcházet rizikovému chování dětí, pomáhat a léčit lidi postižené závislostmi, ale také posi-lovat to, co považujeme za dobré – život, svobodu, spravedlnost, prosperitu, zdraví a pocit bezpečí.

Prev -Centrum nabízí programy pro žáky třetích až pátých tříd a pak pro žáky dru-hostupňové a starší. Pro první stupeň mají školy největší zájem o programy zaměře-né na bezpečný pohyb na internetu, na vztahy ve třídě a na šikanu a také na zvlá-dání agrese a řešení konfl iktů. „Kromě toho existuje připravených dalších šest te-matických okruhů, ze kterých mohou ško-ly vybírat, ovšem dva programy pro dvě různé školy či třídy nebudou zcela stejné. Jsou šité na míru, proto zjišťujeme, jaká

je ve třídě situace, mluvíme s výchovným poradcem, metodikem prevence, s třídní učitelkou… Vyžadujeme také, aby se tříd-ní učitel programu účastnil. Zkoušeli jsme také model bez učitele, ale ukázalo se, že výsledky nejsou tak dobré. Ideální je, když se kantor do samotného programu kreativně zapojí,“ říká O. Počarovský. Pro druhý stupeň Prev -Centrum nabízí dokon-ce čtrnáct témat prevence rizikového cho-vání. „Tam školy chtějí nejčastěji prevenci závislostí, téma šikany a kyberšikany, pro starší žáky pak i prevenci rizikového se-xuálního chování a otázky partnerských vztahů,“ vyjmenovává.

Účinná, selektivní, primárníO. Počarovský přikyvuje, že organiza-ce spolupracuje s Klinikou adiktologie a prof. Michalem Miovským. Na počátku

TEXT A FOTO: RADMIL ŠVANCAR

Přibývá selhávajících dětíEtoped Jiří Pilař z pražského SVP Klíčov opakovaně tvrdí, že kvůli inkluzi přibývá selhávajících dětí, které chodí častěji za školu, a dostávají se proto do péče spe-ciálních pedagogů. „Bylo zbytečné otevřít takto stavidla, zejména když i v před-chozí době bylo možné zařazovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol,“ souhlasí s ním O. Počarovský z Prev -Centra, podle kterého usta-novení vyhlášky o tom, že se toto dítě přednostně vzdělává v běžné škole, svým způsobem nonsens, který nebere v úvahu skutečně nejlepší zájem dítěte, přesto-že se na něj odvolává.

Řešení je v posilování fi nančních prostředků pro školní psy-chology, pro školní speciální pedagogy, pro výchovné porad-ce, pro metodiky prevence.

1-20 UN31.indd 12 14.09.18 16:10

13Sonda

století se ještě spolu s Akademií věd a s holandskou ambasádou účastnili i studie, v rámci které porovnávali skupi-nu 1200 žáků ze škol v Praze 6, kteří se programů Prev -centra účastnili, a stejně velkou skupinu žáků ze škol z okolních pražských obvodů, kterým se nevěnovali. „Data ukázala, že účinnost selektivní pri-mární prevence je jednoznačná, výrazně vyšší než účinnost prevence všeobecné. Jistě, to se dá očekávat, ale je dobré si tento předpoklad ověřit v praxi, což se nám podařilo,“ poznamenává ředitel Prev -Centra.

M. Miovský pro UN (viz č. 27/2018) prohlá-sil, že marasmus, v němž prevence v ČR přežívá, nedává naději skoro na nic. „Přes-to vznikly a rozvíjejí se modely spoluprá-ce, jaké je skutečně možné považovat za příkladné a promyšlené. Je to o lidech, ne o papírech. Jsou instituce, které školám dokáží být partnerem a vytvářejí rámec spolupráce a jeho obsah tak, jak by to mělo být… Tam, kde to funguje, vidíte, že lidé jsou kreativní, zdravě neposední a bu-dují a rozvíjejí spolupráci navzdory systé-mu a podmínkám. Obdivuji to, co doká-zali za 20 let, kdy se tu dá vůbec o nějaké prevenci mluvit. Problém je, že to je pou-ze o pár příkladech a několika lidech s ob-rovským nasazením a vůlí. Školy v těchto případech mohou vidět, co vše mohou metodické aktivity přinést, tím roste jejich motivace. Ale ví se o tom bohužel málo, málo se o tom mluví, málo se to zkoumá a zoufalá je praktická implementace tam, kam tyto aktivity ještě nedorazily. Což je

většina naší země,“ upozorňuje profesor Miovský.

Schází smysluplná strukturaPrev -Centrum působí v oblasti prevence rizikového chování už přes dvacet let, posledních sedmnáct pak v rámci Prahy 6, i když jeho působiště je podstatně širší, se svými programy předstupují jeho lektoři před žáky řady škol po celé Praze. „Napří-klad v Praze 14 ve velkých sídlištních ško-lách je specifi cká populace se specifi ckými problémy, to je nutné brát při našich ak-cích v úvahu. Téměř v každé městské části je několik škol, se kterými dlouhodobě spolupracujeme. Podobně je to s některý-mi školami Středočeského kraje, pokud se ozvou školy odjinud, není problém, mů-žeme se domluvit na některém z našich preventivních programů,“ konstatuje.

Prev -Centrum ovšem nenabízí pouze pre-ventivní programy pro děti, poskytují ve spolupracujících školách i vzdělávání pro metodiky prevence i pro další pedagogy. „V řadě škol, většinou středních, využili i naší nabídky indikované prevence, která je poskytována konkrétně, jednotlivcům, kteří mají určité problémy s rizikovým chováním. V těchto případech je ale nut-né, aby se sezení účastnili i rodiče,“ po-znamenává O. Počarovský.

V těchto případech jde o podobnou po-moc, kterou nabízejí například střediska výchovné péče, i v nich je účast dětí zcela dobrovolná. „Nevidím v tom problém, není přece nutné, aby určité služby po-

Cíle Prev -Centra ● Realizovat programy všeobecné, selektivní a indikované primár-ní prevence rizikového chování v souladu se standardy RV KPP a MŠMT.

● Provozovat informační, pora-denské, terapeutické služby, adiktologické a sociální služby v souladu se standardy odborné způsobilosti.

● Provozovat nízkoprahové služby pro děti a mládež v souladu se standardy odborné způsobilosti.

● Realizovat vzdělávací aktivity pro odbornou veřejnost v oblasti adiktologie a sociálních služeb.

● Podílet se na výzkumné činnosti v souladu s posláním sdružení.

● Podílet se na tvorbě koncepcí a standardů odborné způsobilosti v souladu s posláním sdružení.

● Podporovat vytváření efektivního systému adiktologických a sociál-ních služeb v souladu s posláním ústavu.

● Spolupracovat s institucemi a or-ganizacemi návazné péče státní-ho i nestátního sektoru.

www.prevcentrum.cz

Ondřej Počarovský, psychoterapeut a rodinný terapeut, ředitel Prev -Centra a radní v Praze 10

1-20 UN31.indd 13 14.09.18 16:10

14 Sonda

skytoval jen jeden typ instituce. U nás není systém prevence rizikového chování a poradenských služeb špatný, ale podle mého není dotažený. Aktivity nestátních a státních organizací se prostě prolínají a doplňují, pokud by se dobře zkombino-valy a zasíťovaly, bylo by možné vytvořit smysluplnou strukturu. Problém ale je, že právě systém zasíťování schází,“ konsta-tuje O. Počarovský s tím, že sice existuje Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky, ale z pohledu primární prevence a včasné intervence spíše nefunguje než funguje.

Ministrovo témaMinistr školství Robert Plaga si pravdě-podobně nedostatečné zajištění péče o děti s rizikovým chováním uvědomuje, opakovaně označil právě řešení této ob-lasti ve školství jako jednu ze svých priorit. V souvislosti s připravovanou novelizací vyhlášky o speciálním vzdělávání se po-zastavil i nad masovým zařazováním dětí s těžkými poruchami chování do běžných tříd. „Pokud pro jejich zařazení ale škola nemá dostatečné podmínky (a jsme zpát-ky u asistentů pedagoga a jejich kompe-tencí), pak je třeba vidět i zájem ostatních žáků ve třídě. Zvlášť když není zaručena jejich bezpečnost, neměl by proinkluzivní zájem na zařazení takového dítěte do běžné školy převážit,“ řekl v jedné své odpovědi v rozhovoru pro UN (viz UN 17/2018).

O. Počarovský ovšem poznamenává, že ja-kýkoliv náznak segregace dětí s porucha-mi chování (bez ohledu na jejich závaž-nost) nedává smysl. „Řešení je v posilování fi nančních prostředků pro školní psycho-logy, pro školní speciální pedagogy, pro výchovné poradce, pro metodiky preven-ce. Ve vytvoření systému vzdělávání pro učitele v této oblasti, podobně jako mají lékaři atestační systém. Učitelé by měli rozpoznat už začínající příznaky poruch

chování, ve škole by měli být odborníci, s nimiž by mohli problém konzultovat. Je málo, pokud má škola smlouvu s psycho-logem nebo speciálním pedagogem na půl úvazku a méně, měli by být standard-ní součástí odborného obsazení školy, aby byli k dispozici kdykoliv, ne jen ve středu od 10 do 12 hodin,“ glosuje.

Umět mluvit s rodičiŠkola by taky měla vědět, na koho se v takovém případě obrátit, podstatně sil-nější obsazení by měly mít pedagogicko--psychologické poradny, které jsou dnes podle ředitele Prev -Centra výrazně poddi-menzované fi nančně i personálně.

I samotní učitelé by měli mít v oblasti řešení rizikového chování více znalostí. O. Počarovský ovšem poznamenává, že by to znamenalo změnit pohled na jejich vzdělávání, mířit k reformě pedagogic-kého vzdělávání, vysokoškolského i toho dalšího. „Není to tak, že by žádný učitel neuměl diferenciální diagnostiku riziko-vého chování, někteří jsou velmi aktivní, vzdělávají se, jsou mimořádně dobří. Není jich ale mnoho, nevidím systém, který by k takovému stavu vedl obecně. Řada učitelů se taky příliš nesnaží, odučí si svoje a nic jiného je moc nezajímá. Podle mého schází nejen výrazně lepší platy, ale i ka-riérní řád, který by jim ukázal zajímavou perspektivu,“ myslí si O. Počarovský.

A ještě zdůrazňuje, že by učitelé měli umět mluvit s rodiči, vysvětlit jim situa-ci – srozumitelně, přiměřeně, klidně. „Pokud se jim to nepodaří, mohou rodiče zpanikařit, mohou se urazit, nic z toho nepomůže řešení problému,“ upozorňuje O. Počarovský. K tomu ale musí učitel této situaci sám rozumět. Musí odhadnout, jak dlouho počkat, aby si byl jist, že se nejed-ná jen o nějaký nevýznamný, krátkodobý exces. „Příčin, které problém mohou nastartovat, je mnoho, krátkodobý výkyv

nemusí znamenat poruchy chování. Od-halit důvody může učitel, pokud je citlivý, trpělivý, pokud se může na konkrétního žáka dostatečně soustředit a všímat si ho. Což je ale ve třídě s pětadvaceti třiceti žáky velmi obtížné, i kdyby měl k dispozici asistenta,“ upozorňuje O. Počarovský.

Student asistentem?Právě asistenti pedagoga jsou dalším z velkých témat školství. Ředitel Prev--Centra poukazuje na jejich naprosto nedostatečné a nemotivační odměňování, na velmi často nedostatečnou kvalifi kaci. Leckdy jsou to učitelé v důchodu nebo i rodiče dětí se speciálními potřebami, které se v té třídě učí, což není vůbec ide-ální. Bylo by lepší, kdyby se jimi například stávali studenti pedagogiky v posledních ročnících – jednak by tak získali scházející praxi, mohli by odkoukat ledacos od zku-šených učitelů, jednak by se tak dostalo do škol dost téměř „hotových“ pedagogů, díky čemuž by mohli být asistenti v každé (nebo aspoň skoro v každé) třídě, ve které jsou potřeba.

„Většina učitelů přesto problémové situa-ce obvykle nějakým způsobem zvládne, není třeba vytvářet paniku. Ale prostě je pravda, že pokud by se jim dostalo potřeb-ného vzdělání v oblasti řešení rizikového chování, měli by to jednodušší. Bohužel, k horšímu se mění pohled rodičů na školu, je často nespravedlivý. Narůstá názor, že škola dělá všechno špatně, že škola musí zajistit úplně všechno, rodiče zdůrazňují pouze svoje nároky a vůči učitelům mají striktní požadavky a neuvědomují si svoji zodpovědnost. Což výrazně komplikuje postavení pedagogů, navíc tak rodiče vy-tvářejí z dětí málo sociálně otužilé jedin-ce,“ upozorňuje O. Počarovský.

Kořeny problémů mohou být ve vztazích domaPokud děti vykazují symptomy poruch chování, může jít i o vývojovou fázi ro-dinného systému, k vyřešení problému je třeba rozlišit, kde je příčina jejich vzniku. Pomáhá, když jsou rodiče s dětmi ochotni spolupracovat, pokud jsou připraveni ro-dinný systém pozměnit. Většinou je mož-né řadu problémů vyřešit pomocí rodinné terapie. Ta je dostupná v různých institu-cích, ve zdravotnictví, v SVP, i v některých neziskovkách, i v Prev -Centru. Účast je dobrovolná a už samotná skutečnost, že rodiče s dítětem přijdou, dává informaci, že se snaží situaci napravit. Komplikace nastanou, když se rodina k terapeutovi z jakéhokoliv důvodu nedostane. „Tako-vého dítěte by si měl všimnout OSPOD. V těchto případech ale rodiče ani děti nejsou dostatečně motivované ke změně, pokud dojde k nějaké spolupráci, schází jí dobrovolnost,“ shrnuje O. Počarovský. Je prostě lepší, když k takovým situacím vů-bec nedojde. A k tomu může často pomo-ci prevence, kterou mimo jiné poskytuje například Prev -Centrum.

●

Tři úrovně primární prevenceVšeobecná primární prevence je zamě-řena na běžnou populaci dětí a mlá-deže bez rozdělování na méně či více rizikové skupiny. Zohledňuje se pouze věkové složení, případně specifi ka daná např. sociálními nebo jinými faktory. Patří sem programy pro větší počet osob (třída či menší sociální skupina).

Selektivní primární prevence se zamě-řuje na skupiny osob, u kterých jsou ve zvýšené míře přítomny rizikové faktory pro vznik a vývoj různých forem rizi-kového chování, tj. jsou více ohrožené (např. zvýšeně vystavené působení rizikových faktorů) než jiné skupiny po-pulace. Většinou se pracuje s menšími skupinami či jednotlivci. Není posuzo-vána aktuální situace jednotlivce, hod-notí se pouze na základě příslušnosti

k popisované skupině a na základě této příslušnosti je navržen selektivní program. Patří sem i různé intenzívní nespecifi cké sociálně -psychologické skupinové programy posilující např. so-ciální dovednosti, komunikaci, vztahy.

Indikovaná primární prevence se zamě-řuje na jedince či skupinu, kteří jsou vy-staveni působení výrazně rizikových fak-torů, případně u kterých se již vyskytly projevy rizikového chování. Snahou je podchytit problém co nejdříve, správně posoudit a vyhodnotit potřebnost speci-fi ckých intervencí a neprodleně tyto in-tervence zahájit. Podstatou indikované prevence je, že jedinec byl do vybrané skupiny indikován – tedy vybrán podle posouzení své individuální situace.

www.nuv.cz

1-20 UN31.indd 14 14.09.18 16:10

15Odborníci radí

NESTOJÍM ZA NIC,NEBO MÁM SVOU CENU?

Čas od času se objeví v psychologii nový koncept a s ním spojený neobvyklý pojem. Tak tomu bylo v sedmdesátých letech minulého století, kdy známý kanadský psycholog Albert Bandura (*1925) přišel s myšlenkou vnímané osobní účinnosti (self -effi cacy).

O co jde? Zjednodušeně řečeno o přesvědčení člověka ve vlast-ní schopnost naučit se činnost či sumu znalostí a dokončit

úkol. Všichni odhadujeme, jaké jsou naše šance zvládnout činnost, která je před námi, jestli se do ní vůbec pustíme, zda si dokážeme osvojit dovednost, kterou potřebujeme nebo o kterou máme zájem. Zatímco některé odborné myšlenky časem ztratí na významu, jsou integrovány do vhodnějších konceptů, pojem self -effi cacy v odborné literatuře stále velmi prospívá.

U dětí jde významnou měrou o to, jak jsou přesvědčené, že zvládnou školní učení. Mluví se o tzv. vnímané akade-mické účinnosti. Vnímání vlastní efek-tivity se může týkat specifi cké oblasti (dítě je přesvědčeno, že nezvládne ma-tematiku, naopak nejmenší obavy nemá z jazyků), nebo dokonce všech oblastí života (nestojím za nic, jsem hlupák). Pro řadu dětí mají stejný nebo ještě větší význam obavy, jak bude přijato kolektivem, jestli si ve škole najde ka-maráda, jestli se mu nebudou spolužáci posmívat.

Výhoda žáka -expertaPár let předtím se objevily výzkumy týkající se dodnes stále velmi populární sebenaplňující se předpovědi (Pygma-lion efekt, autor Robert Rosenthal), které zkoumají, nakolik se naše očeká-vání ohledně druhého člověka promítne do jeho faktické výkonnosti, chování, prožívání apod. Jde o podobný způsob zaměření zkoumání jako self -effi cacy. Jen v případě sebenaplňující předpově-di jsme prvotně zaměřeni na působení na dítě zvenku, zatímco v případě self -effi cacy zevnitř. Podstatné v obou případech je zjištění, že záměrné i nezá-měrné psychologické působení (očeká-vání) má sílu ovlivnit druhého člověka i sebe samého a někdy i víc než vrozené charakteristiky.

Když se zkoumají rozdíly ve školní vý-konnosti mezi žáky, je nasnadě, že se nejdříve zaměřujeme na „tvrdé“ údaje, např. na působení věku, úrovně inte-

ligence, osobnostních charakteristik, vzdělání rodičů. Jenže dnes už víme, že podstatnou roli při ovlivnění vzdělá-vacích výsledků dítěte hrají i mnohem „jemnější“ mechanismy. Třeba vztahy žáka s učitelem, se spolužáky, klima ve třídě. Podobně se zjistilo, že tzv. žáci ex-perti si mnohem více věří, že předložený úkol zvládnou, než ti, kterým se tolik nedaří. Žáci, kteří nevěří, že úkol zvlád-nou, ho ve skutečnosti často mentálně vzdají ještě dřív, než se do něho pustí, takže pak ho skutečně nezvládnou. Jed-ná se o charakteristiku podstatným způ-sobem ovlivnitelnou prostředím a důle-žitými osobami, se kterými se dítě stýká. Na prvním místě jde o rodiče, v případě školních výsledků hrají významnou roli učitelé.

Se vzrůstajícím věkem do této skupiny patří stále víc i vrstevníci. Jestliže dítě dostává převážně kladnou odezvu a ta je současně spojována s jeho dosavadní snahou a úsilím, zvyšuje se pravdě-podobnost pozitivního očekávání od budoucnosti. Ono se ukazuje, že i sub-jektivní pozitivní hodnocení současnosti (byť vždy ne zcela opodstatněné) se promítne do lepší výkonnosti v bu-doucnosti. A naopak méně příznivé sebehodnocení aktuální výkonnosti souvisí s pozdějším faktickým zhorše-ním. Jistě nemůžeme předpokládat, že víra „odstraní“ např. výraznou mentální retardaci, ale v řadě případů přináší ne-očekávané výsledky.

Víra v budoucnostZ toho bychom jednoznačně měli vy-vodit, že je žádoucí děti oceňovat, podporovat, povzbuzovat, vyjadřovat víru v budoucnost, posilovat jejich se-bevědomí, pomáhat jim, aby potřebné dovednosti zvládly. Negativní zpětnou vazbou (tedy např. špatnými známkami) bychom měli hodně šetřit. Na první pohled sice vypadá kritický přístup jako objektivní, realistický, odrážející skuteč-ný život dospělých, leč z hlediska učení je jeho přínos minimální a může kom-plikovat přístup dítěte k učení aktuálně i v budoucnosti. Jestliže jsou to rodiče, kteří dítě neustále peskují, srážejí, zne-

važují cokoli, co dosáhne, poukazují vý-lučně na jeho nedokonalosti, pak je na učitelích, aby se jim pokusili vysvětlit, že jde o cestu do vzdělávacích pekel. Když však podobným způsobem jedná učitel (a jsou i mezi nimi tací, kteří jsou schop-ni říct třetí den školy prvňákům, že z nich nic nebude), tak se snažím rodiče přesvědčit, aby vyjádřili i před dítětem zásadní osobní nesouhlas s takovým přístupem a podpořili je v pozitivním pohledu.

Není však riziko v tom, když budeme v dítěti posilovat pocit, že zvládne všechno, do čeho se pustí? Víme sice, že pozitivní očekávání působí pozitivně, jenže nemáme se obávat, že si bude o sobě moc myslet, usne na vavřínech a že mu pozdější střetnutí s reálným životem způsobí vážné komplikace? Ne-mám nejmenší obavy. Žádné dítě nežije ve skleníku, takže reálný život mu od nejútlejšího věku dennodenně přináší zcela přirozeně i zklamání, nezdary, méně příznivá odezva přichází někdy od vrstevníků i ze sebehodnocení. Dítě zcela přirozeně vnímá, že druzí už něco zvládají, že jim to jde rychleji. Podstatné je, aby mu zůstala uchovaná víra, že ono to zvládne. Za důležité v této sou-vislosti rovněž pokládám přesvědčení dítěte, že je nikdy nenecháme padnout. Optimismus nebo pozitivní ladění zvy-šuje self -effi cacy, naproti tomu deprese, pocit bezmoci, sklíčenost, zoufalství ji snižuje.

Význam zvyšování výdržeDítě se v průběhu vývoje rovněž učí od-dalovat uspokojení. Získává zkušenost, že například nácvik některých doved-ností nějakou chvíli trvá a vyžaduje určité úsilí.

Ne vždy však je toto přesvědčení dosta-tečně silné, takže dítě opustí činnost po prvním nebo druhém nezdaru. U malé-ho dítěte nejsme zaskočeni, u staršího jde o závažnou komplikaci. Jestliže po-silujeme pozitivní očekávání a současně dovedeme dítě k výsledkům, zvyšuje se pravděpodobnost, že dítě bude mít vět-ší sílu a výdrž při jakékoli nové činnosti.

Václav Mertin,dětský psycholog

1-20 UN31.indd 15 14.09.18 16:10

16 Kauza TEXT: RADMIL ŠVANCAR

PROPADNUTÍ V NEJLEPŠÍMZÁJMU DÍTĚTEMarný boj ředitelky, která chtěla pomoci žákům navzdory předpisům

Chebská základní škola byla donedávna označována jako praktická. Její ředitelka Miloslava Hartmannová hned na začátku svého vyprávění přiznává: „Porušila jsem pravidla.“Přijala totiž do své školy několik romských dětí z jedné rodiny bez poradenského doporučení. V dobré víře, že bude poradnou potvrzeno stanovisko klinického psychologa o tom, že mají lehkou mentální retardaci. A hlavně v přesvědčení, že prostě potřebují pomoci.

Chebská škola na Kostelním náměstí vznikla v osma-čtyřicátém roce a už teh-dy byla určena pro děti

s mentálním postižením a v běžné škole selhávající. Letos tedy slaví sedmdesát let, v průběhu kterých se měnilo označení školy, zaměření na pomoc dětem zejména s mentálním postižením ale zůstávalo. Dnes jsou základní školou zřizovanou podle § 16 odstavce 9 školského zákona pro děti se speciálními vzdělávacími po-třebami, s kombinovanými vadami a s au-tismem. Nabízí svým žákům pět vzděláva-cích programů – tedy vzdělávací program pro přípravné třídy, další postavený ještě

na příloze RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením, který ovšem v sou-časnosti pomalu končí, žáci se učí i podle programu základní školy, ale využívají mi-nimální výstupy, kromě toho tu před osmi lety vytvořili vzdělávací program pro ško-lu speciální a ve stacionáři Mája v detašo-vaném pracovišti mají třídu rehabilitační pro žáky s těžkým a hlubokým mentálním postižením. Ředitelka říká, že jsou první školou v kraji, která zřídila samostatnou třídu pro žáky s autismem.

Podíl rosteNejvyšší povolený počet žáků ve škole byl od ledna 2010 zvýšen ze 180 na 200 žáků

a ve speciální škole byla od listopadu 2011 navýšena kapacita z 50 žáků na 70 žáků. Přede dvěma roky školu navštěvovalo 166 žáků, dalších osm jich bylo v přípravné třídě a čtyři žáci pak v přípravném stupni základní školy speciální. Letos jich je zhru-ba o dvacet méně, což je pořád velmi sluš-né naplnění školy. Horší je to s podílem žáků ve škole speciální a ve škole základní. Necelá polovina z nich je totiž zařazena právě do základní školy speciální, tedy pro žáky s těžším mentálním postižením. A je-jich poměr postupně roste. Ještě nedávno tvořili třetinu žáků školy.

„Je to mimo jiné i důsledkem současné politiky vůči školám našeho typu, která vede k tomu, že do speciálního vzdělávání nejsou žáci s lehkým mentálním postiže-ním doporučováni, zůstávají v běžných školách s podpůrnými opatřeními, které ovšem nedostačují, tyto děti kvůli ne-přiměřeným nárokům a nepřiměřenému tempu často selhávají,“ poznamenává ředitelka školy M. Hartmannová.

Odráží se to mimo jiné na věkovém slože-ní žáků školy. V letošním roce jim v pod-statě scházejí žáci prvního stupně, prostě z poradenských zařízení děti nedostanou doporučení na zařazení do školy tohoto typu, ačkoliv mají třeba diagnostikováno lehké mentální postižení. Systém je na-staven tak, že tento problém mají vyřešit učitelé v běžných školách, bez speciálně-pedagogických kompetencí, za pomoci podpůrných opatření a někdy asistentů pedagoga, kteří leckdy nemají ani mini-mální pedagogické vzdělání.

„Kolegyně ze základní školy mi nedávno říkala, že jen ze své třídy by nám ráda po-slala tři žáky, že by jim pomohl jiný režim školy, jiná rychlost probírání učiva a sníže-né nároky, doporučení ale nedostanou,“ říká ředitelka. Nejhorší podle ní je, že děti mají diagnostikované LMP, rodiče chtějí, aby je přijala škola tohoto typu, ale po-radenské zařízení často nedá doporučení s tím, že chtějí dát dětem „šanci“. Musely by mít kromě mentálního ještě nějaké další postižení, aby se o takovém řešení alespoň uvažovalo. „Tragédií je situace dětí hranič-ních, které kromě toho trpí třeba nějakou specifi ckou vývojovou poruchou nebo jiným postižením, třeba poruchou chování, se kterými si učitelé běžných škol pocho-pitelně jen velmi obtížně poradí, často

Nový učební plánI když se překlopily výstupy z přílohy LMP do školou vytvořeného nového ŠVP podle RVP ZV, rozhodně nemů-žeme říci, že se pro žáky s LMP nic nezměnilo. Výrazně se upravila časová dotace v učebním plánu, která je v RVP zavazující.

● Místo hodin Matematiky a Českého jazyka je výrazně posíleno vzdělávání v naukových předmětech (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis, Dějepis).

● Došlo k výraznému snížení hodin Tě-lesné výchovy a zejména Pracovního vyučování.

● Přibyly hodiny cizího jazyka, který je ke všemu již na prvním stupni od 3. ročníku (paradox je, že žáci s LMP ve třetím ročníku ještě neumí ani po-řádně všechna písmena abecedy).

● Na druhém stupni přibyl žákům s LMP další cizí jazyk (žáci s LMP

mají obrovské potíže s porozuměním textu).

Jen pro přehled:

● Cizí jazyky – nárůst o 23 hodin, ● naukové předměty – nárůst o 11 ho-din,

● pracovní vyučování a výchovy – úby-tek 34 hodin.

Z pohledu speciálních pedagogů je to nadměrné přetěžování těchto žáků. Na naší škole máme přes 100 žáků s LMP a doporučením ke vzdělávání školské-ho poradenského zařízení ošetřit tyto náležitosti v IVP; aby to bylo vyhovující pro potřeby žáka, je velká administra-tivní a také organizační zátěž pro ško-lu. Stále se z tohoto vzdělávání ztrácí zájem dítěte a potřeby dětí s LMP.

Libuše Hladká,zástupkyně ředitelky základní školy

na Kostelním náměstí v Chebu

1-20 UN31.indd 16 14.09.18 16:10

17

nevědí, jak by jim pomohli, nejsou na to připraveni,“ vysvětluje M. Hartmannová.

Příloha? Minimální výstupy?Žáci obvykle přicházejí do školy pro děti s LMP nejdříve ve třetí třídě, dva roky se tedy většinou zkouší, jestli by přece jen nároky běžné školy nezvládli, jestli třeba nebude jejich vývoj akcelerovat apod. Někdy se to podaří, někdy ne, pak je vstup dítěte do světa školního vzdělávání poznamenán neúspěchy, což není motivu-jící. Problém ovšem je, že za současného nastavení systému není výjimečné, že se k rozhodnutí o doporučení dítěte do školy zřízené podle paragrafu 16 odstavce 9 školského zákona sahá až v době, kdy žák přichází na druhý stupeň a nezvládá ani vyšší vzdělávací nároky, ani střídání učite-lů – a dá se to vzít i opačně – různí učitelé nezvládají speciální vzdělávací nároky žáka. Ovšem žáci, kteří přicházejí do školy pro děti s LMP v šesté, sedmé třídě, nebo dokonce někdy i později, už mají malou šanci, že se svými znalostmi a návyky do-stanou na úroveň svých spolužáků, kteří výhody speciálněpedagogického přístupu, speciálních pomůcek a menšího kolektivu s intenzivnějším individuálním přístupem mohli využívat už od nižších ročníků.

„Podle nás není takový problém, že byla zrušena příloha RVP ZV pro žáky s LMP, minimální výstupy ji v podstatě nahradily, velkou komplikaci ale přinášejí učební plány, které nerespektují potřeby těchto dětí. Mají výrazně méně hodin pracovního vyučování, což je kontraproduktivní. Navíc se nevydrží učit čtyři hodiny za sebou na-ukové předměty. Dřív jsme kromě pracov-ního vyučování, výtvarné a hudební vý-chovy měli i tělesnou výchovu posílenou o jednu hodinu. A všechny tyto hodiny fungovaly jako čas pro relaxaci dětí, tak také byly do rozvrhu zařazovány. V sou-časnosti je jich ale velmi málo, nesmyslně se posílily hodiny pro cizí jazyk.

Situace, kdy byl sice vytvořen systém mi-nimálních výstupů, ale pro naše děti byl zachován učební plán běžné školy, je pro-stě špatná. Nejde jen o to, že jsme kvůli novému učebnímu plánu přišli o tu jednu hodinu tělocviku navíc, děti se musí na druhém stupni učit šest hodin cizí jazyk, to je přece nesmysl. Přitom učební plán je závazný. A disponibilních hodin je málo, abychom si sestavili svůj učební plán tak, jak by ho naši žáci potřebovali.“

Po letech zpátky z AnglieV létě 2016 přišli do školy rodiče se čtyřmi žáky a žádali o jejich přijetí. Vrátili se po pěti či šesti letech z Anglie a chtěli v pod-statě s dětmi navázat tam, kde skončili, když se pokusili o emigraci. V ruce měli ak-tuální výsledky vyšetření od klinického psy-chologa, který potvrzoval, že mají lehké mentální postižení, jedno děvče trpělo zá-

roveň sluchovou vadou. Ředitelka děti při-jala. Podobně jako v jednom z předchozích let, kdy bez problémů podobný problém vyřešila následným vyšetřením dětí, hned požádala rodiče, aby se s dětmi objednali na vyšetření v pedagogicko -psychologické poradně a přinesli odtud doporučení na zařazení dětí do školy zřizované podle § 16 odstavce 9 školského zákona.

K jejímu překvapení poradna ovšem tentokrát toto doporučení nevystavila. „Podle jejich vyšetření děti neměly lehké

mentální postižení, respektive kvůli ja-zykové bariéře posílené pobytem v cizo-jazyčném prostředí je prý nebylo možné zjistit. Nicméně bylo potvrzeno, že ačkoliv by jedno dítě mělo nastoupit třeba do osmé třídy, jeho znalosti jsou na úrov-ni pololetí třídy třetí. Podobné to bylo i u dalších dětí. U nás měly šanci ukončit základní vzdělání. Tu ale nedostaly,“ vy-světluje ředitelka M. Hartmannová.

Obrátila se tedy na Revizní pracoviště NÚV. „V žádosti o revizi jsem požadova-la vysvětlení, proč poradenské zařízení neakceptovalo zprávu klinického psycho-loga, a aniž v dané době mělo jakýkoliv důkaz o tom, že žáci nemají LMP a při vyšetření zjistilo závažné vzdělávací nedo-statky, doporučení s odkazem na vyhlášku o speciálním vzdělávání nedalo. Co se mentální úrovně žáků týká, tak se jenom ‚domnívali‘… Jak je možné, že já nemohu předpokládat, ale oni se mohou rozhodo-vat (vlastně doporučovat) na základě do-mněnky? Jediné, co se snažila revize do-kázat, bylo, že žáci už LMP nemají a tudíž neměli. Důvod, proč jsem se obrátila na revizní pracoviště, vlastně vůbec neřešila,“ zlobí se ředitelka.

Děti byly zhruba po čtvrt roce přešetřeny s tím, že skutečně nemají LMP. „Proti Re-vizní komisi NÚV se není možné odvolat – jsme skutečně právní stát,“ ironizuje M. Hartmannová. Revizní pracoviště dalo podnět České školní inspekci, která mu-sela konstatovat, že škola neoprávněně čerpala zvýšené fi nanční prostředky na tyto děti. Škola je musela vracet a ředitel-ka byla potrestaná odebráním osobního ohodnocení za porušení rozpočtové kázně. Obrátila se i na ombudsmana, nej-dříve mailem na předepsaném webovém formuláři, pak i prostřednictvím datové schránky. „Odpověď jsem od něj nedosta-la,“ říká s tím, že za něj stručně reagovala ministerská úřednice.

Kauza

Není takový problém, že byla zrušena příloha RVP ZV pro žáky s LMP, velkou komplikaci ale přinášejí učební plány, které nere-spektují potřeby těchto dětí.

tdem

irb

og

a / S

hutt

erst

ock

1-20 UN31.indd 17 14.09.18 16:10

18

„Upozorňovala jsem, kde jsem jen mohla, že děti budou mít v běžné škole obrovské problémy, poradna i lidi z míst, kde jsem si stěžovala, ale argumentovali vyhláškou o speciálním vzdělávání a paragrafem 19 odstavcem prvním,“ krčí bezmocně ra-meny M. Hartmannová. Je to ustanovení, které říká, že vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona se přednostně usku-tečňuje ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona. Jinými slovy v na-šem případě, i kdyby nakrásně děti měly lehkou mentální retardaci, stejně patří do běžné školy, která je bude vzdělávat za pomoci podpůrných opatření třetího stupně. Teprve pokud by snad měly ještě nějaké další postižení, je možné je do „speciální školy“ zařadit.

„Chtěla jsem, aby vzali v úvahu i druhý odstavec tohoto paragrafu, podle které-ho se má přihlížet i k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Proboha, jestli má v osmičce znalosti třeťáka, pokud se vrátil z cizojazyčného prostředí, pokud je důvodný předpoklad, že v běžné škole selže, co jiného potřebují než zařazení do školy s pomalejším tempem, s menším ko-lektivem, kde jsou speciálněpedagogicky vzdělaní učitelé, kteří mu mohou efek-tivně pomoci?“ klade řečnickou otázku ředitelka.

Připomeňme si, že podle příslušného odstavce, shledá -li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speci-álních vzdělávacích potřeb žáka nebo k průběhu a výsledkům dosavadního

poskytování podpůrných opatření by sa-motná podpůrná opatření ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, nepostačovala k naplňování vzdělávacích možností žáka a k uplatnění jeho práva na vzdělávání, doporučí školské poraden-ské zařízení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Poradenské ani revizní pracoviště ale nic takového prostě neshledalo.

Dobrý rok proti předpisůmTrochu paradoxní je, že v současné době se připravuje revize vyhlášky o speciálním vzdělávání a uvažuje se o tom, že právě zmiňovaný odstavec jedna paragrafu 19, kde se mluví o přednostním vzdělávání žáků s postižením v běžných školách, bude vyškrtnut. A pochopitelně, zastánci současného pojetí inkluze s touto změnou důrazně nesouhlasí a dělají všechno pro to, aby se neuskutečnila.

Ministr školství Robert Plaga v této sou-vislosti v rozhovoru pro UN č. 29/2018 řekl: „Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuze vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul. Udělali to ve fázi přípravy vyhlášky, při které jsme záměry zcela otevřeně poskytli veřejnosti a přizvali k jednání širokou škálu odborníků a zainteresova-ných organizací, dali jsme prostor i věcné kritice.“

„Myslím, že zásadní problém byl v tom, že se věc udála v rozjitřené situaci startu striktního pojetí společného vzdělávání, kdy bylo nutné ukázat tvrdou ruku. Navíc šlo o romské děti a (ačkoliv to nebylo vy-sloveno) zařadit romské děti do speciální školy bylo a pořád je tabu. Nechtěla jsem to tak nechat, mluvila jsem s vedením poradny, i to ale bylo pod tlakem, s ve-dením revizního pracoviště, obracela jsem se na ministerstvo školství. Všechno marně,“ konstatuje M. Hartmannová. Říká, že kdyby nebyla přesvědčena o tom, že se tím dětem děje bezpráví, nikdy by do takového sporu „se všemi“ nešla. Než se vše vyřešilo, strávili totiž žáci ve zdejší škole celý rok a podle jejích slov doslova rozkvetli. Děvče s přidruženým sluchovým

Kauza

Text pokračuje na str. 20

Jak funguje revizní pracoviště

Revize vyšetření dětí v Chebu z hlediska ředitelky školy M. Hartmannové nepomohla, potvrdila předchozí poradenské stanovisko. O praxi revizního pracoviště hovořila v odpovědích na otázky UN náměstkyně NÚV Jana Zapletalová.

Jaká jsou pravidla pro sestavování týmů, které mají provést revizi?Tým se skládá podle požadavků na re-vizní šetření. Prakticky vždy je tříčlen-ný. Obvykle ve složení psycholog/spe-ciální pedagog a další z této kategorie odborníků. Je složen z kmenových pracovníků revizního pracoviště a z re-gionálních revizorů, vždy podle cha-rakteru problému. Revizní pracoviště má odborný panel složený ze zástupců VŠ v oboru psychologie a speciální pedagogiky nebo klinické praxe, dále kmenový tým a externí tým, který má kolem 50 spolupracujících odborníků, kteří ale pracují pouze na konkrétní revizi.

Je stanoveno, zda revize proběhne kontrolou dokumentace, nebo je nutné udělat rediagnostiku?Situace, kdy proběhne revize pouhým posouzením dokumentace, je výjimeč-ná, muselo by se jednat o formální pochybení.

Kolik revizí proběhlo od vzniku re-vizního pracoviště?Ukončených revizních šetření bylo zatím 75 plus 30 revizí, které nakonec skončily v podání stížnosti anebo pře-sunem na ČŠI. Hlavní příčinou je důvod pro revizní šetření, který je striktně svázán s § 16 b) školského zákona, takže žadatelé žádali o něco, co není v kompetenci revizního pracoviště.

Je možné vyčíslit, kolik žádostí šlo ze strany žáků a rodičů, škol, OSPO-Dů, eventuálně jiných institucí?Nejvyšší počet žádostí je ze strany zá-konných zástupců – 46 případů, dále ze

škol a z řad dospělých klientů, v něko-lika případech přišly žádosti současně od školy i zákonného zástupce. Ve 2 případech podala žádost o revizi ČŠI.

V kolika se řešilo, zda zařadit žáka do školy či třídy podle § 16, či do běžné školy?Jedna z prvních žádostí o revizi řešila pochybení ředitelky školy dle § 16 odst. 9, která přijala žáky do školy bez vyjá-dření ŠPZ a následně ŠPZ konstatovalo, že žáci nemají LMP. Tady se jednalo o porušení povinnosti správního orgá-nu. (pozn. red. Dá se předpokládat, že se v tomto případě jedná právě o cheb-skou školu.) Správní orgán je vázán zásadou zákonnosti vymezenou v § 2 odst. 1 správního řádu. Přechod ze základní školy na ZŠ zřízenou dle § 16 odst. 9 nebo naopak jsme řešili v 6 pří-padech (bez toho již zmiňovaného), v pěti případech jsme potvrdili přechod nebo setrvání ve škole zřízené dle § 16 odst. 9 a v jednom případě odešel žák do běžné ZŠ, kde velmi dobře prospívá. Ve dvou případech jsme řešili rozpor v podpoře při vzdělávání žáků ve stup-ni lehké mentální postižení a středně těžké mentální postižení.

Jaké jiné důvody vedly k žádostem o revizi?Nejčastěji se jedná o posouzení pod-půrných opatření, jejich vhodnosti a dostatečnosti. Spektrum je široké od předškolního vzdělávání až po uzpů-sobení podmínek pro maturující. Často se objevují žádosti ve spojitosti s žáky s PAS, ale také se řeší míra podpory nadaných žáků a schopnost škol uzpů-sobit podmínky pro jejich vzdělávání.

Med

iap

arts

/ Sh

utt

erst

ock

1-20 UN31.indd 18 14.09.18 16:10

19Inzerce

I  když jsou učitelé často velmi výkonní odborníci, dlouhodobého

úspěchu mohou dosáhnout pouze tehdy, budou-li schopni efektivně vést sami sebe, zaujmout a ovlivňovat druhé, spolupracovat, pečo-

vat o svou spokojenost, učit s radostí a také rozvíjet svou chuť se učit.

Tyto složky jsou základním kamenem osobní, týmové a školní efektivity.

Program 7 návyků skutečně efektivních lidí je ověřeným „operačním

systémem“ osobního leadershipu. Efektivitu rozvíjí na třech úrovních:

Návyk 5NEJDŘÍVE SE SNAŽTE

POCHOPIT, POTOM BÝT POCHOPENI

Návyk 6VYTVÁŘEJTE

SYNERGII

Návyk 4MYSLETE ZPŮSOBEM

VÝHRA – VÝHRA

Návyk 3TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DÁVEJTE NA PRVNÍ MÍSTO

Návyk 1 Návyk 2ZAČÍNEJTE

S MYŠLENKOU NA KONEC

OSOBNÍ VÍTĚZSTVÍ

SPOLEČNÉ VÍTĚZSTVÍ

NEZÁVISLOST

Návyk 7 OSTŘETE PILU

Akreditovaný vzdělávací program pro pedagogické pracovníky

skutečně efektivních lidí®NÁVYKŮ

1. OSOBNÍ• Posiluje osobní zralost, produktivitu a schopnost vést

sebe sama.

• Díky důkladnému plánování a soustředění na přesně

stanovené cíle vede ke zvládání rozhodujících priorit.

2. TÝMOVÉ• Zvyšuje aktivní zapojení týmu, smysl pro odpovědnost

a vzájemnou spolupráci.

• Zlepšuje komunikační dovednosti a posiluje tak vztahy

na všech úrovních.

3. ŠKOLNÍ• Vytváří prostor pro ujasnění klíčových hodnot, formulaci

i naplňování společné vize a cílů ve vzdělávání.

• Umožňuje vědomé vytváření výjimečné školní kultury.

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRO ÚČASTNÍKY• Účastnický manuál• Osobní závazek

na 7× 7 dní• Karty 7 návyků

• Karty pro rozvoj komunikačních dovedností

• Kartička pro týdenní plánování

• Mluvicí hůl• Mobilní aplikace

Living the 7 Habits

Akreditovaný seminář 7 návyků skutečně efektivních lidí pro pedagogické pracovníky pořádáme jako otevřený kurz několikrát

ročně. Seminář lze dodat i na objednávku. V případě zapojení školy do procesu I ve mně je lídr absolvuje 7 návyků celý tým.

Standardní délka semináře je 2 + 2 dny, poslední část je věnována leadershipu ve školní praxi a využití 7 návyků v práci se žáky.

Pro informace a přihlášení pište na education@franklincovey.cz

Termín 18.-19.10. a 15.-16.11.2018 18.-19.4. a 9.-10.5.2019 12.-14.8.2019

Místo Hotel Týnec, Týnec nad Sázavou Hotel Týnec, Týnec nad Sázavou Hotel Týnec, Týnec nad Sázavou

Délka trvání 2+2 dny 2+2 dny 3 dny

Lektor Ondřej Bárta Ondřej Bárta Ondřej Bárta

Cena 9 800 Kč bez DPH (2 450 Kč bez DPH za den) V ceně semináře je zahrnuto vstupní i výstupní hodnocení

- Profi l 360°. Zahrnuje veškeré materiály k semináři. Nezahrnuje náklady na stravu a ubytování.

OSOBNÍ ZÁVAZEK NA 7x7 DNÍ

1

2

3

4

5

6

7

PRIVATE VICTORY

PUBLIC VICTORY

INDEPENDENCE

DEPENDENCE

INTERDEPENDENCE

Habit 7 SHARPEN THE SAW

The 7 Habits of Highly Effective People®

KARTY 7 NÁVYKŮKOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI

skutečně efektivních lidí®NÁVYKŮ skutečně efektivních lidí®

NÁVYKŮ

skutečně efektivních lidí®NÁVYKŮ

skutečně efektivních lidí®NÁVYKŮ

Velké kameny

na tento týden: ________________ (datum)ROLE

Ostřete pilu

SEMINÁŘE VE ŠKOLNÍM ROCE 2018/2019

1-20 UN31.indd 19 14.09.18 16:10

20 Kauza

postižením ve škole nakonec zůstat mohlo „a je v pohodě“.

„Zpočátku jsme s nimi pracovali podle přílohy pro žáky s LMP, pak jsme přešli na běžný školní vzdělávací program posta-vený na RVP ZV s tím, že jsme upravovali nároky podle jejich schopností a znalostí, podle minimálním výstupů. Zařadili jsme je tedy do třídy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami bez mentálního postižení, kterou tu také máme. Protože po šesti letech v Británii mluvili i anglicky (jen mluvili, nepsali), poskytovali jsme jim i hodiny angličtiny, aby si cizí jazyk udrželi. Zajistili jsme jim díky doporučení dvě hodiny speciálněpedagogické péče a jednu hodinu pedagogické intervence (ovšem bez normované fi nanční nároč-nosti, tedy bez dotace, protože jsme škola podle § 16 odstavce 9). Na konci školní-

ho roku ale tři děti u nás prostě musely skončit, protože krajský úřad na základě revizní zprávy zrušil mé rozhodnutí o při-jetí. A tak ač nechtěli ani žáci, ani rodiče, nakonec do běžné školy museli přejít, protože doporučení vzdělávat se ve škole zřízené podle § 16 odstavce 9 nezískali,“ shrnuje ředitelka školy.

Pětky podle paragrafůDalo by se říci, že tak tedy příběh skončil. Dívka a chlapec nastoupili do deváté třídy (sic!) běžné školy, druhá dívka do sedmé, ředitelka byla potrestána. „Už bych se tak nerozhodla, nemá smysl bojovat proti před-pisům, i když nejsou dobré,“ říká. Z hlediska znění legislativy je to asi konec pochopitel-ný. Z hlediska žáků, o které M. Hartman-nová bojovala, ale dobrý není. Ukazuje se to nyní, po roce. Chlapec skončil ve výchov-ném ústavu, obě děvčata propadla.

„Jedna dívka byla v 9. třídě, a tudíž nemá dokončené základní vzdělání. Byla sice pro velký nedostatek uchazečů přijata na uči-liště – obor kuchařské práce, ale je otázka, jestli do učebního oboru vůbec nastoupí. Druhá dívka propadla ze tří předmětů, takže nemůže dělat opravné zkoušky a zopakuje 7. ročník. Obě děvčata měla velkou absenci většinou omlouvanou rodiči (nevolnost, bolest hlavy apod.), na hodiny speciálněpedagogické péče (jinak doučo-vání) chodit odmítla. Když byla u nás, cho-dila do školy pravidelně a ráda. Opravdu je tohle vyústění v duchu požadavku, aby všechna rozhodnutí směrovala k nejlepší-mu zájmu dítěte?“ klade na závěr ředitelka M. Hartmannová zřejmě zásadní otázku. Bylo by dobré se nad tímto „pochybením“ ředitelky zamyslet při novelizaci vyhlášky o speciálním vzdělávání.

●

Co může a co zmůže školský ombudsman

UN se v souvislosti s touto kauzou obrátily s několika dotazy na školské-ho ombudsmana Ladislava Hrzala, od kterého ředitelka chebské školy M. Hartmannová taky očekávala pomoc.

Existuje předepsaná forma podá-ní žádosti o pomoc nebo stížnosti (mailem, prostřednictvím datové schránky, formulářem z webu MŠMT)?Možnosti, jak podat podnět školskému ombudsmanovi, jsou popsány na webo-vých stránkách MŠMT (www.msmt.cz/ministerstvo/skolsky -ombudsman-1). Na webu je i formulář, který je možné vypl-nit a poslat mailem. Osobně doporučuji formulář využít. Často se totiž stává, že stěžovatelé nenapíšou vše potřebné, neuvedou kontakty, nevědí, čeho chtějí dosáhnout atd. Podnět je možné poslat i klasickou poštou. Často se na mě ob-čané obracejí i telefonem. To je ale nej-horší způsob. V kanceláři nejsem často k zastižení, pracuji na poloviční úvazek a hodně jezdím po školách. A jak se říká „co je psáno, to je dáno“. Také dostávám řadu žádostí o osobní schůzku. Opět ne-doporučuji. Nikomu nemohu poradit ani pomoci hned. Musím si sehnat podkla-dy, promluvit si i s tím, na koho je podá-na stížnost, poradit se s odborníky.

Kolik podnětů přišlo za loňský škol-ní rok?Zprávu za loňský školní rok budu po-dávat k 15. září 2018. Údaje mám za rok 2016/2017 (zpráva je zveřejněna na webu MŠMT, odkaz ombudsman). Bylo doručeno celkem 2 055 dotazů a stížnos-tí. Vyřízeno jich k dnešnímu dni je 2012. Mailem přišlo 1857 podání. Klasickou poštou přišlo 44 podnětů. Telefonem si žádalo radu nebo si stěžovalo 132 obča-nů. Osobně jsem přijal 22 stěžovatelů. Navštívil jsem 22 škol, z toho některé opakovaně. Zúčastnil jsem se 23 akcí (besedy, konference, semináře, ukon-

čení a zahájení školního roku apod.). Přímo ombudsmanovi (nad rámec výše uvedených statistik) bylo adresováno s konkrétní žádostí 217 mailů – např. prosby o vystoupení na seminářích, kon-ferencích, žádosti o besedy se žáky či pedagogy, poskytnutí rozhovoru do mé-dií včetně odborných časopisů, žádosti o osobní setkání a řešení konkrétních problémů ve školním prostředí apod.

Reagujete na každý podnět? Ve kte-rých případech necháváte zprávu bez odpovědi?Snažím se reagovat na každý podnět, i když to je třeba jen dotaz, na který by si tazatel mohl najít odpověď sám, třeba na internetu. Bez odpovědi nechávám ano-nymy (není komu odpovědět). Stává se, že dostávám dlouhé maily, ale není z nich jasné, na co si vlastně pisatelé stěžují. I na takové maily odpovídám a prosím stěžo-vatele o vyplnění webového formuláře.

Jaké jsou možnosti řešení z pozice ombudsmana?Často se setkávám s očekáváním, že školský ombudsman vyřeší podnět rych-le a ke spokojenosti stěžovatele. Tak to však není. Nejsem chodící encyklopedie, nejsem vyšetřovatel ani soudce, nemo-hu měnit zákony, zasahovat do práv zři-zovatelů škol atd. Za pomoci odborníků z jednotlivých odborů a oddělení MŠMT poměrně rychle odpovídám na dotazy. V mnoha případech dostanou stěžova-telé rady, jak dál postupovat v řešení sporu, na koho se obrátit. V rámci šetření složitějších a komplikovaněj-ších stížností se obracím na všechny účastníky sporu se žádostí o součinnost a poskytnutí potřebných informací, na

odborné poradce, na ČŠI se žádostí o in-formaci, zda na uvedené škole proběhlo v poslední době šetření. Se svými závěry a doporučeními pak seznámím všechny účastníky sporu. Samozřejmě se stává, že podle mého zjištění je stížnost nedů-vodná nebo určitou část viny na sporech má stěžovatel. Snažím se pak o to, aby spor byl řešen vzájemnými ústupky a dohodami. To se však povede jen málokdy. Rozpory už jsou obvykle tak veliké, že žádná ze zúčastněných stran sporu není k ústupkům a dohodám ochotná. Jednou za čtvrt roku předklá-dám zprávu vedení MŠMT. V obecných závěrech doporučuji, jaká opatření by bylo podle mého názoru dobré udělat. Tak se například podařilo do školského zákona zakotvit práva pedagogů.

Čeho se stížnosti a podněty týkaly? Existuje statistika podle námětů a podle „vyřešení“, nebo je k dispo-zici pouze výběr kazuistik v rámci Tematické zprávy?Statistika podle námětů neexistuje. Obecně lze říci, že nejvíce stížností je na vztahy mezi dospělými na školách nebo mezi školami a zřizovateli. Obvykle se jedná o pracovněprávní vztahy, které jsou v kompetenci inspektorátů práce. Témata stížností odpovídají tomu, co se právě ve školách děje. V období maturit nebo přijímacích zkoušek dostávám pod-něty na přezkoumání výsledků, v době konkurzů na ředitele škol přicházejí stížnosti na výsledky a průběh konkurzů apod. V poslední době mírně vzrostly stížnosti na šikanu mezi žáky ve školách.

(S ohledem na zaměření kauzy jsme se také ptali, v kolika případech se otáz-ky, podněty, stížnosti týkaly zařazení, eventuálně naopak nezařazení do škol a tříd zřizovaných podle § 16 ŠZ, kolik jich bylo opodstatněných a kolik bylo vyhodnoceno jako neopodstatněné. Tuto statistiku ale ombudsman nemá.)

1-20 UN31.indd 20 14.09.18 16:10

21Sonda

CÍL DOSAŽEN,BA PŘEKROČENAbsolventi středních škol dobývají terciár

Už loni z evropských statistik plynulo, že již více než 34 procent české populace ve věku 30 až 34 let získalo terciární vzdělání, což je o zhruba dva procentní body více, než činí unijní průměr. S mírnou nadsázkou se dá říct, že za chvíli u nás bude mít diplom každý. Podívejme se proto na aktuální čísla popisující fázi přechodu mezi střední a vysokou (či vyšší odbornou) školou, která právě vydal Národní ústav pro vzdělávání.

A podívejme se na ně pěkně od začátku. Uchazeči, kteří se do terciáru hlásili v minulém škol-ním, respektive akademickém

roce, hned po maturitě, tvořili 45 procent ze všech přihlášených. Tedy o pět procent více než předloni. Co to znamená? Demo-grafi cký sešup, který právě kulminuje na přechodu mezi sekundárním a terciárním sektorem vzdělávání, v uplynulých letech do značné míry „vysál“ takzvanou odlože-nou poptávku dříve ke studiu nepřijatých uchazečů. Tento fakt je ostatně jedním z důkazů, jak kvalitní výběr na vstupu asi provádějí mnohé vysoké školy. Bezpochy-by víme, že v řadě případů zcela žádný.

Přecenění síly?NÚV tento faktor ve své zveřejněné analý-ze dále rozebírá, když říká, že převážnou část zájemců s odloženou poptávkou stále tvoří studenti opakující, kteří se po neúspěchu ve studiu znovu, a často i ně-kolikrát, hlásí do jiného oboru či na jinou fakultu.

A upozorňuje i na to, že přijetí ještě nut-ně neznamená úspěšně završené studium. Vzhledem ke kapacitám vysokých a vyš-ších odborných škol se ke studiu často hlásí i zájemci, kteří své síly přeceňují, případně v průběhu studia zjistí, že si zvo-lili nevhodný obor, a studium předčasně ukončí. Proto na tuto publikaci bude na-vazovat analýza zabývající se úspěšností absolventů středních škol ve vysokoškol-ském a vyšším odborném studiu, avizuje zveřejněná analýza NÚV.

Trochu překvapivý poklesV úvodu zmiňovaný růst podílu mladých vysokoškoláků s diplomem, který jde i nad evropské průměry, však může být zanedlouho mírně přibrzděn. Nyní totiž dochází k poklesu, kde by ho možná má-lokdo čekal.

Počet absolventů středních škol s matu-ritou se kvůli zápornému populačnímu vývoji snižuje, což ovlivňuje i počet bu-doucích vysokoškoláků. To se dá vcelku

automaticky očekávat. Překvapující je však další faktor podílející se na poklesu počtu absolventů hlásících se do terciáru (v roce 2017/18 meziroční pokles podí-lu z 80,4 % na 78,8 % u vysokých škol a z 8,6 % na 7,2 % u vošek). Citujme NÚV: „Dalším faktorem… byl i menší zájem žáků o maturitní obory s odborným výcvi-kem (obory L0) a zejména o obory nástav-bového studia (L5) způsobený jejich nižší úspěšností u maturitní zkoušky a dále i určitý podíl žáků, kteří bezprostředně po ukončení posledního ročníku studium neukončili z důvodu neúspěšnosti u matu-ritní zkoušky.“

Gymnázia úspěšnáDodejme, že speciálně u gymnazistů to v podstatě neplatí, protože ti se do terciáru hlásí prakticky všichni. Pouze 8 % absolventů gymnázií není přijato ke studiu, říká analýza. Neznamená to však, že všichni z nich odcházejí na trh práce. Podle NÚV někteří odcházejí studovat do zahraničí. Asi nepřekvapí, že roste úspěš-nost absolventů gymnázia při přijímacím řízení. V posledních čtyřech letech mírně, ale přece, když konkrétně ve školním roce 2017/18 činila 91 %.

Podle statistik však opadá zájem gym-nazistů o studium na vyšších odborných školách. Jdou raději na vysokou školu. Statistika říká, že tito uchazeči podávají v průměru 3,2 přihlášky ke studiu na vy-soké škole. Jednu přihlášku podá pouze 18 % z nich, dvě přihlášky 24 %, tři při-hlášky 23 % z nich, čtyři přihlášky 16 % a pět přihlášek 10 % absolventů gymnázií. Vzhledem k vysoké úspěšnosti uchazečů při přijímacím řízení (91% úspěšnost) je jeden přijatý absolvent gymnázií přijat v průměru k 1,9 studií na vysoké škole.

Zajímavá jsou také čísla týkající se oborů lycea (všeobecně zaměřené studium s ur-čitým podílem obecně odborného učiva), která v uplynulých letech mnohé kraje ve velkém „zavíraly“. Absolventi těchto obo-rů podobně jako absolventi odborných škol jsou totiž poměrně věrni profesnímu zaměření, které je přitom velmi „mělké“. Nejčastěji se totiž hlásí ke studiu ekono-mie, pedagogiky, učitelství a sociální péče a zdravotnictví, tedy právě do své vystu-dované „profese“, neboť právě do těchto odvětví jsou lycea orientována – ještě ved-le lycea technického.

●

TEXT: PETR HUSNÍK

Elnu

r / S

hutt

erst

ock

21-29 UN31.indd 21 14.09.18 16:03

22 Kaleidoskop

ŠKOLY DOSTANOU NA PODPORU POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ456 MILIONŮ KORUNMinisterstvo pro místní rozvoj (MMR) má na vybavení škol a školských zařízení pro zdravotně postižené žáky připraveno 456 milionů korun z ev-ropských fondů. Maximální dotace na projekt je 99 milionů korun, lze o ni žádat od 27. září 2018 do 27. září 2019, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Výzva je zaměřena na podporu rozvoje infrastruktury škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením. Dále se jedná o školská poradenská zařízení, tedy pedagogicko -psychologické po-radny a speciálněpedagogická centra. „Cílem je zlepšit podmínky ve výchově a vzdělávání a přispět tak k přechodu žáků a studentů do škol hlavního vzdě-lávacího proudu a k samostatnému způsobu života,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Příkladem projektu je vybudování tré-ninkového bytu, který musí být upraven k nácviku sebeobslužných činností pro jednotlivé věkové skupiny žáků. Dalšími

typy projektů jsou například tréninková pracoviště a dílny pro ergoterapii.

Školské poradenské zařízení může po-žádat o podporu na rozšíření kapacit a zajištění bezbariérovosti. Součástí takového projektu může být i nákup osobního automobilu pro zajištění slu-žeb pro žáky, kteří se podle individuál-ního vzdělávacího plánu učí doma.

IROP navazuje na sedm regionálních operačních programů a částečně na Integrovaný operační program z období 2007–2013. V současném programovém období z něj mohou příjemci čerpat 4,6 miliardy eur (118 miliard korun)

z evropských fondů a dalších zhruba 19 miliard korun prostřednictvím národ-ního spolufi nancování. Spolu s dalšími devíti operačními programy může Česko čerpat celkem 23,9 miliardy eur (615 mi-liard korun).

čtk

UNIVERZITA PARDUBICE ZÍSKALAINSTITUCIONÁLNÍ AKREDITACIUniverzita Pardubice jako čtvrtá vysoká škola v České republice získala institucionální akreditaci. Uděluje ji Národní akreditační úřad pro vysoké školství, platí deset let a poskytuje vysoké škole pravomoc akreditovat si ve vybraných oblastech vzdělávání studijní programy sama. Pardubická univerzita má toto oprávnění pro dopravu, ekonomické obory, historic-ké vědy, chemii, informatiku a zdravotnické obory, uvedla mluvčí školy Valerie Wágnerová.

„Nabízené studijní programy v baka-lářských, magisterských a ve vybraných případech i doktorských studijních programech projdou pouze takzvanou interní akreditací v rámci samotné uni-verzity. Univerzita je nemusí již posílat ke schvalování Národnímu akreditační-mu úřadu,“ uvedla Wágnerová.

Programy s jednodušší akreditací nabí-zí šest fakult ze sedmi, všechny kromě fakulty restaurování. Studijní programy nyní podstoupí vnitřní akreditací. Pro-vede ji nový univerzitní orgán, Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Par-dubice, která dohlíží na kvalitu všech vzdělávacích procesů i jejich přípravu a schvaluje studijní programy a jejich zaměření. Rada má devět členů – in-terních odborníků, svého zástupce v ní mají i studenti.

„Je to silný nástroj, který nám dává vysokou míru autonomie a pravomoc si schvalovat studijní programy, které mají dlouhodobě zaručenou a potvrze-

nou kvalitu. Umožní nám být v nabídce studijních programů našim studentům mnohem pružnější,“ uvedl rektor Jiří Málek.

Pro získání institucionální akreditace musela univerzita mimo jiné připravit systém vzdělávacích a tvůrčích procesů a mechanismus jejich vnitřního hodno-cení nebo zdokonalit proces hodnocení vlastní výuky až na úroveň jednotlivých předmětů. Bylo nutné výuku zajistit personálně a materiálně včetně infor-mační infrastruktury. Škola zavedla také systém hodnocení akademických pracovníků.

Podle nových studijních programů by se mělo vyučovat na Univerzitě Pardu-bice již v akademickém roce 2019/2020.

Již dříve získaly institucionální akredi-taci Masarykova univerzita, Univerzita Karlova a Univerzita Palackého.

čtk

Shu

tter

sto

ck

BRNO ZAHÁJÍREKONSTRUKCIŠKOLYZA 225 MILIONŮBrno za 225 milionů korun zrekon-struuje Základní a Mateřskou školu Horníkova. Stavební práce začnou podle předpokladů letos na podzim, uvedla Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Trvat by měly zhruba rok a půl. Část nákladů pokryje dotace z Evropské unie.

Radní města vybrali zhotovitele staveb-ních prací. Stala se jím Společnost pro školu Horníkova, kterou tvoří Syner a Uni-stav Construction. „Součástí prací bude obnova střechy, zateplení budovy, výmě-na oken a dveří, rekonstrukce ústředního topení a vzduchotechniky a také stavební úpravy v jednotlivých třídách,“ uvedl pri-mátorův náměstek Richard Mrázek, který má na starosti investice.

Podle něj by se měla snížit energetická náročnost objektu. Dělníci budou ve škole pracovat za jejího chodu, je však připrave-ný program pro koordinaci prací s výukou.

V Brně je kolem 140 mateřských škol, kte-ré navštěvuje asi 12 000 dětí, a 70 základ-ních škol, kam chodí skoro 30 000 žáků.

čtk

21-29 UN31.indd 22 14.09.18 16:03

23Kaleidoskop

TVORBA-TVOŘIVOST-HRA 2018Prachatice 11.–14. října 2018

Už podvacáté pořádají NIPOS–ARTAMA a Sdružení pro tvořivou dramatiku 20. celostátní dílnu komplexní estetické výchovy, tentokrát ve spolupráci s Národním muzeem – Muzeem české loutky a cirkusu v Prachaticích.

Netradiční tvůrčí dílna je akreditová-na MŠMT a je otevřená pedagogům různých typů škol – mateřských, zá-kladních a středních, učitelům ZUŠ, vy-chovatelům, pracovníkům DDM či SVČ, a také pedagogům a studentům vyso-kých škol pedagogického i uměleckého směru, dále také vedoucím souborů a skupin všech typů – dramatických, literárních, recitačních, výtvarných, hudebních (včetně dětských pěveckých sborů), pohybových a tanečních – a všem ostatním, kteří pracují s dětmi a mladými lidmi a hledají inspiraci a nové podněty.

Smyslem celostátní dílny, která se koná už od roku 1993, je společně hledat při praktických činnostech styčné body

mezi různými oblastmi tvořivé hry s dětmi a mládeží a možnosti jejich propojování i doplňování, ale současně i hledat specifi ka jednotlivých oborů. Dílna tak může být inspirací také pro ty učitele, kteří promýšlejí vazby mezi předměty, respektive obory vzdělávací oblasti Umění a kultura v RVP pro základní vzdělávání a RVP pro gymnázia.

Jednotlivé třídy na celostátní dílně povedou v tomto roce opět zkušení od-borníci z celé republiky. Každá skupina bude vedena vždy dvěma lektory – lek-torem dramatické výchovy a lektorem dalšího oboru (letos jsou mezi nimi např. taneční pedagožka a choreogra-fka Mirka Eliášová, spisovatelka Jana

Šrámková či hudební skladatel Slavomír Hořínka).

Specifi kem této celostátní dílny je, že se každý rok koná v jiném místě Čech nebo Moravy. Místo konání se pak stává tematickým východiskem pro dílnu a její námět. Při jeho volbě bývá důležitá lokalita sama – roli často hrají vzhled, dispozice, atmosféra objektů a míst nebo okolní krajina (středověké opev-nění města Polička, hrad Sloup vytesaný do skály, románsko -gotická bazilika v Třebíči, detaily uprostřed historické Olomouce, tvar Jevíčka na leteckých snímcích…).

Informace a přihlášky:www.drama.cz (sekce Přehlídky a dílny)

Kontakt: Gabriela Zelená Sittová, sittova@nipos.cz, tel. 774 166 041, 221 507 967.

zel

STRAVOVÁNÍ ZDARMA NABÍDNE 46 STŘEDOČESKÝCH ŠKOLDo programu bezplatného stravování pro žáky z chudých rodin ze střed-ních Čech se dosud zapojilo 46 škol. Ve druhém pololetí zajistí stravování zdarma pro 780 dětí. Celkem to vyjde na 2,2 milionu korun, uvedla Helena Frintová z krajského úřadu.

Projekt je fi nancován z Operačního pro-gramu potravinové a materiální pomoci. Cílem je zabezpečit stravování dětem z mateřských a základních škol a případ-ně i žákům víceletých gymnázií ve věku od tří do 15 let, jejichž rodiny se ocitly v hmotné nouzi. Mezi 46 přihlášenými školami jsou tři gymnázia, 17 základních a osm mateřských škol a v 18 případech jde o základní a mateřskou školu spoje-nou dohromady.

„Peníze za obědy nebude kraj platit ze svého rozpočtu, hrazeny budou z pro-středků Evropské unie na základě žá-dosti, kterou kraj podá do již vyhlášené výzvy ministerstva školství zaměřené na bezplatné stravování,“ uvedl hejt-mančin náměstek pro fi nance Gabriel Kovács.

Děti z mateřských škol dostanou jedno hlavní jídlo a dvě doplňková včetně pitného režimu po celou dobu pobytu v zařízení. U žáků základních škol půjde o oběd, kterým se rozumí polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj, případně salát, dezert či ovoce.

čtk

Inzerce

Shu

tter

sto

ck

21-29 UN31.indd 23 14.09.18 16:03

24 Kaleidoskop

NA NĚKTERÝCH VŠ VZROSTLZÁJEM O STUDIUM NAVZDORYSLABÝM ROČNÍKŮMAčkoli na většině vysokých škol letos zřejmě opět ubude studentů, některé školy hlásí nárůst počtu přihlášek, nebo zájem srovnatelný s loňským rokem. Asi nejvíc přibylo zájemců o České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), kam se proti loňsku přihlásil zhruba dvojnásobek lidí. Celkový počet ucha-zečů o studium přitom již několik let klesá v souvislosti s vývojem populace, kdy ze středních škol vycházejí slabé ročníky lidí narozených v 90. letech.

Počty přijatých studentů zatím nejsou defi nitivní, protože někde ještě pokraču-jí dodatečné přijímací zkoušky. Konečné statistiky by měly být k dispozici na pře-lomu října a listopadu.

Do agenturní sondy se dostalo 16 z cel-kem 26 veřejných vysokých škol v regio-nech po celé ČR. Největší rozdíly v počtu zájemců, přijatých i nově zapsaných pro-ti loňsku nahlásilo ČVUT. Zatímco loni se na školu do bakalářského či magisterské-ho studia hlásilo 13 460 lidí, letos to bylo přibližně 26 260. Větší zájem se odrazil i v nárůstu v počtu přijatých a nově za-psaných.

Naproti tomu na Vysokém učení tech-nickém v Brně se počet přihlášek snížil o téměř čtyři procenta. Letos škola obdr-žela 16 275 přihlášek, loni to bylo 16 920, uvedla mluvčí Radana Kolčavová. Pokles očekává i v počtu přijatých.

Největší a nejstarší vysoká škola v Česku, Univerzita Karlova, evidovala k 7. září 61 675 přihlášek, což je v meziročním srovnání asi o 948 míň. Loni bylo při-hlášek o přibližně 3200 méně než v předcházejícím roce. Přijato bylo letos zatím 16 356 uchazečů, což je zhruba o 2600 míň než minulý rok. Počet ale není defi nitivní, protože na některých oborech ještě neskončily přijímací zkoušky.

Naopak Univerzita Palackého v Olomou-ci zaznamenala již nyní mírný nárůst přihlášek ve srovnání s minulým rokem. Loni se o studium ucházelo 25 045 lidí, letos je to zatím 25 271. I zde přitom na některých oborech přijímací zkoušky pokračují. Největší nárůst zájmu byl letos u pedagogické fakulty, kam přišlo asi o 310 přihlášek více než loni.

Počet uchazečů narostl rovněž na Zápa-dočeské univerzitě v Plzni, kam se letos hlásilo 11 651 lidí, což je o 635 více než v loňském roce. Větší zájem než loni zaznamenala také Ostravská univerzita. „Nejvýraznější nárůst je zde u přírodově-decké fakulty – téměř 20 procent, což je v rámci republiky unikátní,“ uvedl mluvčí školy Adam Soustružník.

Pozitivní trend nahlásila i Univerzita Hra-dec Králové, kde se podle mluvčího Jaku-ba Nováka zastavil pokles počtu zájemců o studium i počtu přijatých. „U dvou fakult (fakulta informatiky a manage-mentu a přírodovědecká fakulta) došlo meziročně ke zvýšení počtu přihlášek i předpokládaného počtu zapsaných,“ uvedl.

Obdobný počet uchazečů, přijatých i zapsaných studentů jako loni očekávají na Univerzitě Pardubice či Mendelově univerzitě v Brně. Na Technické uni-verzitě v Liberci byl téměř stejný počet uchazečů, ale podmínky přijetí jich podle mluvčí školy Barbory Jónové splnilo letos přibližně o 500 méně.

Ostatní vysoké školy, které odpověděly na dotaz tiskové agentury, evidují nyní v porovnání s minulým rokem pokles zájmu. Například Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích má meziroční úbytek uchazečů o deset procent a Uni-verzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) asi o dvě až tři procenta. Pokles zájmu na UTB se týká hlavně společenskovědních oborů, zatímco zájem o studium tech-nických oborů vzrostl. Méně studentů se letos přihlásilo také na Vysokou školu ekonomickou v Praze.

čtk

STÁŽEV POSLANECKÉSNĚMOVNĚPoslanecká sněmovna Parlamentu České republiky organizuje pro studentky a studenty vysokých škol stáže zaměřené na spolupráci s jednotlivými poslankyněmi a po-slanci. Cílem programu je poskyt-nout studentům možnost skloubit teoretické vědomosti získané studiem s praktickými zkušenost-mi na základě přímé spolupráce se členy Poslanecké sněmovny.

Studenti získají možnost seznámit se s prací poslanců také mimo plenární zasedání či jednání výborů a pochopit všechny aspekty výkonu poslaneckého mandátu. Stážisté spolupracují přímo s poslanci, případně s jejich asistenty. Podílejí se zejména na přípravě mate-riálů vztahujících se k práci členů Po-slanecké sněmovny. Vyhledávají, třídí a analyzují podkladové materiály, sa-mostatně zpracovávají rešerše a drob-né studie týkající se návrhů zákonů i dalších sněmovních tisků.

Podmínky pro účast v programu:

● studium oborů politologie, ekono-mie, práva, sociologie nebo příbuz-ných oborů;

● absolvování minimálně bakalářské-ho stupně studia nebo jeho ekviva-lentu;

● dobrá znalost anglického, francouz-ského nebo německého jazyka, zna-lost dalších cizích jazyků je výhodou;

● zájem o politické a veřejné dění;

● úspěšné absolvování vstupního po-hovoru.

Stáž není nároková a student/ka ji může v průběhu studia absolvovat pouze jednou. Stážisté pracují bez ná-roku na odměnu.

Pětiměsíční stáž bude probíhat od lis-topadu 2018 do března 2019. Úspěšní absolventi obdrží hodnotící dopis a cer-tifi kát o absolvování stáže.

Zájemci mohou do 5. října 2018 zasílat strukturovaný životopis a motivační dopis e -mailem nebo písemně na ad-resu: pi@psp.cz, Parlamentní institut, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1.Předmět e -mailu nebo obálku je třeba označit slovem STÁŽ.

Tiskový odbor Kanceláře Poslanecké sněmovny

light

po

et /

Shu

tter

sto

ck

21-29 UN31.indd 24 14.09.18 16:03

25Kaleidoskop

Inzerce

CZKDO OPRAVOVANÉ ŠKOLKYV LIBERCI SE PO ROCEVRÁTILY DĚTIV Liberci je opět v provozu modernizovaná mateřská škola Beruška pro 130 dětí. Kompletní rekonstrukce za 45,6 milionu korun bez daně zásadně změnila vnitřní dispozice školky, která má nyní o 30 míst větší kapacitu a je bezbariérová. Práce na budově ale ještě neskončily, hotové jsou zatím jen vzdělávací pavilony.

„Provozy kuchyně a prádelny budou předány později a jejich pokrytí v září zajistíme externě, jak bylo plánováno,“ řekl náměstek primátora pro školství Ivan Langr. Předpokládá, že kuchyňský a hospodářský pavilon budou hotové nejpozději do konce září.

Rekonstrukci školky pod obytným domem Hokejka v Ruprech-ticích město připravovalo od roku 2004. Původní prostory byly už podle Langra ostudné. Zároveň šlo o školku, v níž město v posledních letech nejčastěji řešilo havárie. „V MŠ Beruška získáváme nejmodernější mateřskou školu v Liberci uzpůso-benou k přijímání i dvouletých dětí,“ uvedl náměstek. Školka má pět oddělení, z toho pro děti mladší tří let je jedno s ka-pacitou 25 dětí. Děti mají k dispozici větší prostory a všechny místnosti jsou vybaveny novým nábytkem.

Otevření jedné z největších školek v Liberci město několikrát odložilo. Podle původního plánu měla rekonstrukce skončit už ke konci minulého roku, v té době ale práce ještě ani neza-čaly. Školka se opravuje od letošního února. Město zpoždění rekonstrukce obhajovalo nutností přepracovat projektovou dokumentaci a problémy při administraci zakázky. Než re-konstrukce začala, byla školka pavilonového typu více než půl roku prázdná. Děti docházely celý uplynulý školní rok jinam.

Na rekonstrukci školky získalo město evropskou dotaci, 41,2 milionu korun bez daně stála rekonstrukce a dalších 4,4 milionu vybavení budovy.

čtk

PARDUBICKÝ KRAJZÍSKAL NA STŘEDNÍ ŠKOLY76 MILIONŮPardubický kraj získal z programu integrovaných územních investic Hradecko -pardubické aglomerace (ITI) na modernizaci a vybavení středních škol celkem 75,6 milionu korun. Uspěl s osmi projekty, některé byly v letošním roce zahájeny, jiné se již dokončují nebo jsou hotové. Podobně úspěšný byl i Královéhradecký kraj.

S pomocí evropských peněz se modernizují odborné učebny středních škol v Pardubicích, Chrudimi a Holicích. Například Střední škola automobilní v Holicích má díky 21 milionům z do-tace tři nové učebny a sedm dílen. Rekonstruované haly původ-ně využíval jako specializované dílny autoservis, ale protože kapacita školy nestačila, kraj budovy od autoservisu odkoupil. Prostory škola vybavuje pomůckami a stroji, všechny budou přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.

Na Střední průmyslové škole elektrotechnické a VOŠ v Pardubi-cích se modernizují čtyři odborné učebny, na gymnáziu v Ho-licích další prostory pro výuku a laboratoře, součástí je i mo-derní technické vybavení. Kraj uspěl i s projektem na stavební průmyslovku v Pardubicích, Obchodní akademii v Chrudimi, pardubické Gymnázium Mozartova, SOŠ a SOU obchodu a slu-žeb v Chrudimi a strojní průmyslovky v témže městě.

V programu ITI bylo na modernizaci středního školství vyčle-něno 90 milionů. Podle manažera ITI Miroslava Janovského kolem 15 milionů získala ještě soukromá střední škola Delta Pardubice. Stejná alokace byla stanovena pro Královéhradecký kraj, i ta je již vyčerpána.

Kromě projektů fi nancovaných z ITI dokončuje Pardubický kraj 13 dalších investic zaměřených na modernizaci a vybavení střed-ních škol a učilišť. „Tyto projekty s celkovými náklady asi 340 mi-lionů korun a výší dotace téměř 300 milionů korun uspěly v ce-lostátních výzvách programu IROP,“ uvedla krajská radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace Hana Štěpánová.

čtk

Senátní volební obvod 17 (Praha 12)

21-29 UN31.indd 25 14.09.18 16:03

26 Dopisy

POZNÁVEJ SVĚTPilotáž projektu „Poznávej svět, poznej povolání“ byla před prázdninami úspěšně ukončena. Tento projekt Střední školy že-lezniční, technické a služeb Šumperk, realizovaný ve spolupráci s MAS Šumperský venkov a MAS Horní Pomoraví, bude pokra-čovat další čtyři roky pod záštitou projektu „Místní akční plány vzdělávání“ na území ORP Šumperk a Zábřeh.

Za myšlenkou projektu stojí Dagmar Evjáková, která společně s několika kolegy připravila dvouhodinový program pro děti z mateřských škol v prostorách Střední školy železniční, technické a služeb Šumperk. Jeho cílem je umožnit dětem poznat kreativní formou vybraná řemesla, která se ve škole vyučují, a vyzkoušet si je zábavnou formou, pomocí her.

Předškolní děti tím nahlédnou do světa techniky a polytechnic-kého vzdělávání, poznají svět dospělých vzhledem k jednotlivým profesím, jež mohou v dospělosti vykonávat. V minulém školním roce se projektu zúčastnilo 498 dětí z 19 mateřských škol ze Šum-perska a Zábřežska.

Odezvy byly víc než pozitivní. „Účast na tomto projektu byla pro nás velmi přínosná. Tolik ukázek povolání na jednom místě jsme neměli možnost s našimi dětmi ještě vidět a děti neměly možnost si je takto vyzkoušet. Přitom právě praktické ukázky jsou to, čím se naše děti rychle a snadno učí.

Na jednotlivých stanovištích byly připraveny zajímavého ukázky a všechny aktivity byly přizpůsobeny věku našich dětí. Pedago-gové i studenti střední školy nám věnovali veškerou pozornost a rádi bychom ocenili příjemné chování i profesionalitu. My do-spělí jsme také rádi poznali prostory školy, do kterých se běžný návštěvník nedostane,“ uvádí jedna paní ředitelka ze zapojených mateřských škol.

Michaela Kó sová, SŠŽTS Šumperk

CESTA K SEBEPOZNÁNÍ I JAKO PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍArtefi letika je charakterizována jako zážitkové, tvořivé a hlavně refl ektivní pojetí vzdělávání a výchovy. K zážitku, tvorbě a refl exi volíme expresivní meto-dy vyjádření, například malování, tanec nebo tvůrčí psaní. Ve Střední zdravot-nické škole a Vyšší odborné škole zdra-votnické v Kladně při výuce používáme především kresbu. Snažíme se u studentů podporovat tvůrčí potenciál, protože artefi letika využívá uměleckých výra-zových prostředků k niternému rozvoji osobnosti. Díky jejímu použití docílíme pozitivních aspektů k prevenci negativ-ních psychosociálních poruch, kterými bývá u pomáhajících profesí především syndrom vyhoření.

Cílem artefi letiky ve výuce je poskyt-nout studentům příležitost k odhalení vlastních psychických možností a hranic, jejichž překročení by jednou v profesním životě mohlo vést k syndromu vyhoření. Dalším cílem této vzdělávací metody je ve studentech prohlubovat a podporovat empatii, citlivost k pocitům druhých lidí. V neposlední řadě je to pak pozitivní roz-voj komunikativních dovedností.

Artefi letika klade důraz především na emocionální zážitek při výtvarném pro-jevu, při kterém může docházet k hlubo-kému sebepoznání a pochopení vnitřních i vnějších vztahů. Ve vzdělávacím procesu má tak artefi letika s expresivním projevem

u pubescentů své velmi důležité místo. V současné zrychlené době stoupá tlak na výkon žáků a studentů a artefi letika tak pomáhá ke zklidnění, zpomalení, sebevy-jádření a hlubší seberefl exi. Žáci mají větší prostor k vyjádření svých emocí, přání či cílů, které jsou mnohdy slovy nesdělitelné.

Zážitek nás spojuje s emocí a naše city nás motivují ke zvládání určitých činností. Základem úspěchu artefi letické hodiny je emocionální objevování a následné učení se emocionálnímu sebechápání a sebeovlá-dání. Nedílnou součástí artefi letiky je také podpora komunikace, kdy žáci přes výtvarný artefakt komunikují s učiteli a také se spo-lužáky. Závěrečným refl ektivním dialogem s žákem nebo také celou skupinou žáků hle-dáme a popisujeme si proběhlé zážitky, ve kterých se snažíme nacházet poznání.

V artefi letických hodinách se snažíme o vědomé i nevědomé promítání vlastních emocí do výtvarného aktu a následné ob-jevování emocí při jeho popisu. Obrázky nikdo nehodnotí, pouze si povídáme, jak na nás působí. Artefi letika se výborně osvědčila při hodinách psychologie, este-tiky, etiky, fi lozofi e, pedagogiky, odbor-ných předmětů či občanské nauky.

Martina Kusáková, Kladno

MISTR SVÉHO OBORUV průběhu druhého pololetí minulého školního roku byla jako každoročně po-řádána v naší škole, Střední průmyslové škole stavební a Střední odborné škole stavební a technické v Ústí nad Labem, soutěž Mistr svého oboru. Na konci května byli za své úspěchy odměněni ti nejlepší.

Kromě výborné klasifi kace obdrželi také diplomy a peněžní poukázku na nákup sportovního vybavení. Přejeme všem,

kteří byli za své úspěchy odměněni, aby i nadále dosahovali co nejlepší studijní vý-sledky a stali se vzorem i pro ostatní žáky školy. Ti nejlepší samozřejmě mají velikou šanci najít po absolvování naší školy od-povídající a dobře fi nančně ohodnocené profesní uplatnění. Celou soutěž fi nančně podporuje Asociace středoškolských klu-bů ČR a Ústecká komunitní nadace.

Vítězslav Štefl , Ústí nad Labem

Nejrozšířenější webovýinformační systém pro základní a střední školy, pro počítače, mobily a tablety.

∞ Nová rozšířená mobilní aplikace∞ ŠKOLA ONLINE a dm Software se sloučily∞ Nový moderní design a navíc intuitivní ovládání pomocí životních situací!∞ Naše školy oceňují podporu uživatelů

VAŠE ŠKOLA

V KAPSE

Inzerce

21-29 UN31.indd 26 14.09.18 16:03

27Dopisy

INTERAKTIVNÍ VÝUKA NA MALTĚZákladní škola Mládežnická Havířov realizuje v rámci programu Erasmus+ projekt pod názvem Languages – Gateway to the World. Cílem projektu je zvýšit jazykové a komunikační kom-petence učitelů, vyzkoušet různé ICT technologie, získat nové výukové materiály a zavést moderní metody a postupy do výuky, zejména metodu CLIL.

Díky tomuto programu jsme během prázdnin vyrazily do jazyko-vé školy ETI v St. Julian’s na Maltě, kde jsme se zúčastnily dvou-týdenních metodických kurzů CLIL – Methodology & ICT Tools for teachers a The Playground Classroom. Výuka probíhala v mo-derně vybavené škole za účasti kolegů z Polska, Litvy, Španělska a Slovenska. Kurzy vedly zkušené lektorky s odbornými znalostmi a skvělým přístupem k nám učitelům. Výuka byla interaktivní, s praktickými aktivitami a spojovala teorii s praxí. Ve volném čase pro nás škola připravila výlety s průvodcem, při kterých jsme se seznámily s historií a nádhernou přírodou Malty.

Účastí na těchto kurzech jsme si zlepšily jazykové dovednosti, poznaly a naučily se používat různé ICT nástroje, získaly nové pedagogické zkušenosti a podněty, které bychom rády uplatnily při běžné výuce ve svých třídách. A samozřejmě navázaly nová mezinárodní přátelství.

Lenka Kroutilíková, Irma Strýčková, ZŠ Mládežnická, Havířov

KROMĚŘÍŽSKÉ DÍVKY STRÁVILY TÝDEN VE FRANCIIPřed letními prázdninami prožila třicítka členek Dívčího pěveckého sboru SPgŠ Kro-měříž několik dnů ve Francii. 1.–3. 6. 2018 se sbor zúčastnil 47. ročníku prestižní mezinárodní soutěže Florilège Vocal de Tours. Mezi smíšenými tělesy z celého svě-ta se sice náš sbor nestal laureátem žádné z udělených cen, ale do obou soutěžních vystoupení daly dívky maximum. Všichni jsme zažili dostatečnou dávku inspirace, spontánních setkání i společného muzicí-rování. Naše cesta pokračovala prohlídkou nádherných zámků a zahrad na Loiře (Villandry, Ambois, Chambord), nevyne-chali jsme ani druhou nejstarší gotickou katedrálu Notre-Damme v Chartres.

Po zbytek pobytu jsme měli zázemí u ro-din v partnerském městě Kroměříže – Châteaudun, kde se naší výpravy ujali členové spolku Přátelé Evropy. Po přijetí na radnici spolu s delegací v čele s kromě-řížským starostou jsme se soustředili na koncert v kostele St. Valerian, kterým za-počaly oslavy 50. výročí partnerství těchto

měst. Náš pobyt jsme zakončili krátkou exkurzí do Paříže s plavbou po Seině.

Naše účast na soutěži se konala pod zá-štitou hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, koncert v partnerském městě Châ-

teaudun pak zaštítil starosta Kroměříže Jaroslav Němec. Akce byla podpořena dotacemi města Kroměříže a Zlínského kraje, neobešla se ani bez výrazné fi nanč-ní pomoci sponzorů.

Jiří Jablunka, Kroměříž

NA DNI SOCIÁLNÍCH SLUŽEBPátého září proběhl ve Znojmě již devátý ročník akce „Den sociálních služeb aneb jeden svět pro všechny“. Místem pre-zentace bylo opět Horní náměstí. Letos se zde představilo čtrnáct poskytovatelů sociálních služeb města Znojma a jeho okolí.

Této akce se zúčastnilo i třicet čtyři studentů prvního a dru-hého ročníku oboru Sociální činnost ze střední školy na Pří-mětické. Žáci navštívili všechny stánky sociálních zařízení, aby si zjistili veškeré informace o jejich činnosti a vyzkoušeli různé aktivizační metody pro klienty sociálních zařízení. Tyto po-znatky později využijí ve výuce odborných předmětů. Studen-ti se také aktivně podíleli na přípravě stánků pro prezentace poskytovatelů sociálních služeb.

Během celé akce bylo možné zhlédnout spoustu vystoupení, která prezentovali klienti sociálních zařízení i s jejich pracov-níky. Naši žáci prvního ročníku se dobrovolně zapojili zpěvem i tancem do některých z nich. Za to sklidili velký potlesk a po-chvalu pracovníků sociálních zařízení.

Markéta Kselíková, Znojmo

21-29 UN31.indd 27 14.09.18 16:03

28 Inzerce

JEDNODUŠŠÍ CESTOVÁNÍ S ISICOd září se pro žáky a studenty do 26 let zásadně mění podmínky ve vlakové a autobusové dopravě napříč celou ČR (mimo MHD). Začíná pro ně platit sleva 75 % z plného jízdného a cestovat mohou celoročně bez časového omezení. Nemalým přínosem pro studenty je i fakt, že k prokázání nároku na slevu stačí platný průkaz ISIC, který nabízí mimo cestování širokou škálu dalších benefi tů.

Průkaz ISIC je již řadu let každodenním po-mocníkem žáků a studentů po celém světě. V České republice od 1. 9. 2018 pomáhá stu-dentům také při nárokování zvýhodněného jízdného (dle vládního nařízení – Výměr Ministerstva fi nancí ČR č. 02/2018). Zatímco

děti od 6 do 15 let nárok na slevu nemusí prokazovat nijak, mládež ve v ěku 15–18 let již musí prokázat svůj věk a studenti od 18 do 26 let zase musí doložit, že studují prezenční formu studia. K oběma účelům postačí předložit platný průkaz ISIC.

Platnost ISIC je vždy uvedena na přední straně karty, přičemž v případě univer-zitních/školních průkazů ISIC si studenti platnost každoročně prodlužují formou holografi ckých revalidačních známek. I pro dopravce je tato jednoznačná vizuál-ní kontrola výrazným zjednodušením.

V ČR průkaz ISIC ročně využívá okolo 250 000 studentů. Ve více než 700 základ-ních, středních i vysokých školách slouží jako školní průkaz a čipová karta pro školní systémy, navíc umožňuje držiteli čerpat řadu slev v obchodech, e -shopech, restauracích, na vstupném či při cestování (v ČR čeká přes 2200 výhod, ve světě pak více než 130 000). Přičemž slevy v dopravě s ISIC jsou dlouhodobě jedním z nejžáda-nějších benefi tů.

„Zvýšení slevy, zrušení dosavadních velmi omezujících pravidel (cestování jen mezi školou a bydlištěm a jen v defi novaných obdobích) a konečně i možnost nároko-vat slevu průkazem studenta ISIC, to jsou samé skvělé zprávy pro všechny studenty! To jsou změny, po kterých volali. Nyní pro ně bude cestování veřejnou dopravou zase o něco snazší, logičtější a atraktiv-nější. Jsme rádi, že i za přispění ISIC,“ říká Tomáš Vyskočil, General Manager spo-lečnosti GTS ALIVE, s. r. o., která je v ČR ofi ciálním vydavatelem průkazů.

21-29 UN31.indd 28 14.09.18 16:03

29Inzerce

Vyhrajte cestu do Štrasburku!Zúčastněte se soutěže Euroscola pro středoškoláky

Vyzkoušejte si s celou třídou roli poslance Evropského parlamentu a navštivte budovu Evropského Parlamentu ve Štrasburku.

Začínáme 17. 9. 2018na www.euroscola.cz

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM JA STUDENTSKÁ FIRMA POMŮŽE NASTARTOVAT KARIÉRU VAŠICH STUDENTŮ UŽ NA STŘEDNÍ ŠKOLESvým studentům pomáhají startovat úspěšnou kariéru. Díky jejich podpoře začínají žáci úspěšně podnikat už na střední škole a do života si odnášejí nezapomenutelné zkušenosti, zážitky a poznatky z oblasti byznysnu a fi nanční gramotnosti. Učí je pod-nikavosti, kreativitě a odvědnosti za svůj život. Řeč je o učitelích, kteří se se svými stu-denty každoročně zapojují do unikátního vzdělávacího programu JA Studentská Firma neziskové organizace Junior Achievement Czech.

Tento praktický vzdělávací program pro střední školy běží v České republice již od roku 1992. Je určený pro studenty gym-názií, středních a vyšších odborných škol a odborných učilišť, zaměřený na reálné podnikání v rámci školní výuky. Žáci založí vlastní obchodní společnost, která fun-guje pod vedením učitele a konzultanta. Naučí se tak nejen všechny nutné admi-

nistrativní postupy při zakládání fi rmy, ale i přijímat rozhodnutí nebo zapojit společenskou odpovědnost do svého pod-nikání.

„Pedagogům mohu tento vzdělávací pro-gram vřele doporučit. Na naší škole má již dlouhou historii a je prestižní záležitostí. Z obyčejných studentů se během jednoho

školního roku stanou výjimeční,“ prozra-dila pedagožka z Gymnázia Ostrava-Hra-bůvka Taťana Szlaurová, které se podařilo již 10 týmů přivést až na stupně vítězů.

I vy můžete být u zrodu úspěšné kariéry svých studentů a naučit je podnikavos-ti. Přihlaste se na akreditované školení učitelů MŠMT, kde se dozvíte všechny důležité informace o možnostech zapoje-ní vaší školy do unikátního vzdělávacího programu JA Studentská Firma. Komplet-ní nabídku školení najdete na www.jacr.cz (sekce Akreditované školení učitelů). Při vyplňování přihlašovacího formuláře za-dejte kód SVP0901 a získáte slevu 100 Kč.

21-29 UN31.indd 29 14.09.18 16:03

30

KONKURZYNA ŘEDITELE…

l Rada Města Rychnov nad Kněžnou prodlužuje termín podání přihlášek do konkurzního řízení na obsazení pracovního místa ředitele/ředitelkyMateřské školy Láň, Rych-nov nad Kněžnou, Českých bratří 1387s  nástupem od 1.  11.  2018, nebo dle dohody. Více na www.rychnov -city.cz.

Zn.: 990/18/Ř. l Rada Jihomoravského

kraje podle § 166 odst. 2 zá-kona č. 561/2004 Sb., o před-školním, základním, středním, vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,vyhlašuje konkurz na pra-covní místo ředitele/ředi-telkyStřední průmyslové školy stavební Brno, příspěvko-vé organizace.Požadavky:1. předpoklady včetně odbor-

né kvalifikace pro pracovní místo ředitele/ředitelky školy/školského zařízení podle zákona č. 563/2004 Sb., o  pedagogických pra-covnících a o změně někte-rých zákonů, ve znění poz-dějších předpisů, uvedené v § 3 a 5;

2. znalost školské problemati-ky a souvisejících právních předpisů,

3. osobnostní předpoklady pro pracovní místo ředite-le/ředitelky školy/školské-ho zařízení (zejména řídící a organizační schopnosti).

K  přihlášce přiložte násle-dující písemnosti:1. úředně ověřené kopie

dokladů o  dosaženém vzdělání (diplom včetně vysvědčení o  státní závě-rečné zkoušce a  případně doklady o dalším vzdělání),

2. originály nebo ověřené kopie dokladu případně dokladů o  průběhu za-městnání a  délce pedago-gické praxe včetně uvedení funkčního zařazení (možno nahradit ověřenými kopie-mi nebo originály pracov-ních smluv apod.),

3. strukturovaný profesní ži-votopis,

4. koncepci vedení školy/školského zařízení v návaz-nosti na aktuální dlouho-dobé záměry kraje a České

republiky v  rozsahu max. 5 stran formátu A4,

5. výpis z  evidence Rejstříku trestů (ne starší 2 měsíců),

6. originál lékařského potvr-zení o  zdravotní způsobi-losti pro pracovní místo ředitele/ředitelky (ne starší 2 měsíců).

Předpokládaný termín ná-stupu na pracovní místo ředitele/ředitelky příspěv-kové organizace: od 1.  11. 2018.Přihlášku s  uvedenými doklady doručte do 5.  10. 2018 na adresu: Jihomo-ravský kraj, Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor školství, Žerotíno-vo náměstí 3, 601 82 Brno. Nepostačuje podat ve stano-vené lhůtě přihlášku včetně příloh k  poštovní přepravě. Přihláška doručená po sta-noveném termínu bude uchazeči vrácena bez dalšího projednání.Obálku označte slovy: „Kon-kurz – neotvírat“.

Zn.: 991/18/Ř. l Rada hlavního města

Prahy vyhlašuje v  soula-du s  § 166 odst. 2 zákona č.  561/2004 Sb., o  předškol-ním, základním, středním, a  vyšším odborném a  jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpi-sů, a § 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurz-ního řízení a  konkurzních komisích, konkurzní řízení na funkci ředitele/ředitelky pří-spěvkové organizacePedagogicko-psychologic-ká poradna pro Prahu 3 a 9, se sídlem Praha 3, Lucem-burská 1856/40.Předpoklady pro výkon činnosti ředitele dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogic-kých pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pra-covnících“):– odborná kvalifikace dle

zákona o  pedagogických pracovnících,

– příslušná praxe dle zákona o  pedagogických pracov-nících,

– plná způsobilost k právním úkonům,

– bezúhonnost,– zdravotní způsobilost,– znalost českého jazyka.Požadavky pro výkon čin-nosti ředitele/ředitelky:– znalost školských právních

předpisů a  školské proble-matiky,

– znalost zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a dal-ších pracovně právních předpisů,

– základní ekonomické zna-losti,

– organizační a  řídící schop-nosti.

Obsahové náležitosti při-hlášky:– jméno, příjmení a  titul

uchazeče,– pozice, na kterou se ucha-

zeč hlásí,– datum a podpis uchazeče.K přihlášce přiložte:– ověřené kopie dokladů

o dosaženém vzdělání,– doklad o průběhu zaměst-

nání a  délce praxe podle § 5 odst. 1 zákona o peda-gogických pracovnících,

– strukturovaný životopis,– koncepci dalšího rozvoje

pedagogicko-psychologic-ké poradny (v rozsahu max. 5 stran strojopisu), včetně souhlasu se zveřejněním předložené koncepce, v  případě, že se uchazeč stane vítězem,

– výpis z  evidence Rejstříku trestů (ne starší 3 měsíců),

– čestné prohlášení ve smy-slu § 4 odst. 3 zákona č.  451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon ně-kterých funkcí ve státních orgánech a  organizacích České a  Slovenské Fede-rativní Republiky, České republiky a  Slovenské re-publiky (příslušný formu-lář lze najít na stránkách http://skoly.praha.eu/Pro--verejnost/Konkursy),

– lékařské potvrzení o  zdra-votní způsobilosti k  výko-nu funkce pedagogického pracovníka (ne starší než 2 měsíce),

– souhlas se zpracováním osobních údajů podle naří-zení Evropského parlamen-tu a  Rady (EU) 2016/679 ze dne 27.  dubna  2016

o  ochraně fyzických osob v  souvislosti se zpraco-váním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – příslušný formulář lze na-jít na stránkách http://sko-ly.praha.eu/Pro-verejnost/Konkursy.

Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit konkursní ří-zení kdykoliv v jeho průbě-hu bez udání důvodu.Přihlášky s  uvedenými do-klady včetně příloh v  uza-vřené obálce s  přesným označením „Konkurz – PPP pro Prahu 3 a 9“ a „neotví-rat“ musí být doručeny do 1. 10. 2018 do 18 hodin do podatelny:Magistrát hlavního města Prahy, Odbor školství a mlá-deže, Jungmannova 35/29,111 21 Praha 1. Zn.: 992/18/Ř.

lMěsto Černošice vy-hlašuje konkurzní řízení na pracovní místo ředitele/ře-ditelky Mateřské školy Hu-sova ulice, příspěvkové or-ganizace, Černošice, nově otevírané ve školním roce 2019/2020. Předpokládaný nástup 1. 2. 2019, nebo poz-ději dle dohody.Lhůta pro podání přihláš-ky je do 17.  10.  2018 do 15:00 hod.Více informací nawww.mestocernosice.cz.

Zn.: 973/18/Ř.

VOLNÁMÍSTA…

l Konzervatoř a  Vyšší odborná škola Jaroslava Ježka, Roškotova 4, 140  00 Praha 4, hledá kvalifi ko-vaného vychovatele do Domova mládeže. Plný úva-zek, pracovní smlouva na dobu určitou. Nástup od 1.  10. 2018. Kontaktní oso-

ba: Alena Vojtíšková; e -mail: vojtiskova.alena@kjj.cz; tel.: 241 046 906. Zn.: 993/18/Ř.

l Dětský diagnostický ústav, Praha 4 – Krč, přijme odborného vychovatele ke skupině. Požadavek VŠ, spe-ciální pedagogika. Platové podmínky dle 11. platové třídy, plus proměnlivé složky platu, což činí cca 30–35 tis. Kč, v  závislosti na délce pra-xe. Nástup ihned. Kontakt: P.Hokr@seznam.cz.

Zn.: 994/18/Ř. l ZŠ a MŠ Jaroslava Seifer-

ta, Praha 3, přijme kvalifi ko-vaného pedagoga do MŠ na plný úvazek. Nástup možný od listopadu 2018. V případě zájmu zasílejte CV na kon-taktní e -mail: haklova@skola-seiferta.cz. Zn.: 995/18/Ř.

l ZŠ a MŠ Jaroslava Seifer-ta, Praha 3, přijme kvalifi ko-vaného asistenta/asistentku pedagoga do MŠ na plný úvazek. Nástup možný od listopadu 2018. V případě zá-jmu zasílejte CV na kontaktní e -mail: haklova@skolaseifer-ta.cz. Zn.: 996/18/Ř.

l ZŠ a  MŠ Jaroslava Sei-ferta, Praha 3, přijme uklí-zečku na poloviční úvazek. Pracovní doba od 10:00 do 14:30. Nástup možný ihned. V  případě zájmu volejte 777 362 946 nebo pište na kontaktní e -mail haklova@skolaseiferta.cz. Zn.: 997/18/Ř.

l ZŠ Novoborská (Pra-ha  9) přijme ihned kvalifi -kovaného učitele pro 1. stu-peň a  od prosince  2018 učitele s  aprobací Př–Z. CV prosíme na e -mail skola@novoborska.cz.

Zn.: 998/18/Ř.

l ŠMVV Praha, SOŠ, přijme kvalifi kovaného učitele ma-tematiky na celý nebo čás-tečný úvazek. Info u ŘŠ na tel. 241 482 427, michalikova@smvvpraha.cz. Zn.: 999/18/Ř.

l ZŠ Úvaly hledá do svého týmu nové kolegy na pozice:

Školy v přírodě Hotelklik a. s. www.hotelklik.czsales@hotelklik.cz | +420 734 445 183

Nabízíme pro školy a školky jedinečnou mož-nost prožít školu v přírodě v srdci Krkonošské-ho národního parku s ubytováním na jednom z  našich tříhvězdičkových hotelů. Všechny hotely se nachází do  deseti minut od  centra Špindlerova Mlýna a  nabízí kromě kvalitního pravidelného stravování i personál s obsluhou a doslova kousek k většině stezek, které jsou ve Špindlerově Mlýně k dispozici.

Díky své poloze v blízkosti lanovek jsou hotely vhodné pro lyžařské kurzy.

Hotel Venuše*** Hotel Venuše může poskytnout až 70 míst k přespání.

Hotel Tři růže***+Hotel Tři růže se nachází v centru města a má kapacitu na ubytování až pro 60 osob. To vše a více od 360 Kč za dítě/noc

(stravování 5x denně)! Na každých 20 dětí pak 1 dospělá osoba zdarma!

30-32 UN31.indd 30 14.09.18 14:55

31

– učitel/učitelka 1. stupeň (zástup za mateřskou do-volenou do února  2019, dále zástupy za učitele, vychovatele, asistenty pe-dagoga),

– uklízeč/uklízečka,– pomocný kuchař/kuchař-

ka.Nabízíme příjemné prostředí a vstřícné jednání.Kontakt: zsuvaly@zsuvaly.cz, tel. 777 844 720.

Zn.: 1003/18/Ř. l EDUCAnet  – gymnázi-

um, SOŠ a ZŠ Praha, s. r. o., přijme učitele/učitelku na předmět: počítačové sítě na částečný úvazek. CV zasílejte na e -mail: jakub.pour@edu-canet.cz. Zn.: 1004/18/Ř.

l ZŠ a  MŠ gen. F. Fajtla DFC, Praha 9  – Letňa-ny, přijme pro školní rok 2018/2019 kvalifi kovaného učitele/učitelku 1. stupně, učitelku MŠ a  asist. peda-goga.CV zasílejte na e -mail: reditelna@zsfajtla.cz. Tel.: 774 445 994. Zn.: 1005/18/Ř.

l ZŠ nám. Jiřího z  Po-děbrad, Praha 3, přijme od 1.  října učitele/ku ma-tematiky jako zástup za MD. Úvazek 19  hodin týd-ně. Dále přijmeme ihned asistenta/ku pedagoga s  úvazkem 0,75. Kontakt: sommerp@skola -jirak.cz, tel.: 602 541 238.

Zn.: 1006/18/Ř.

l ZŠ a  MŠ Poříčí nad Sá-zavou, okres Benešov, pří-spěvková organizace, přijme kvalifi kovaného kuchaře / kvalifi kovanou kuchařku do školní jídelny. Nástup dle do-hody. Nabídky vč. životopisu zasílejte na e -mail: skolapo-rici@quick.cz, příp. na tel. 721 414 616. Mgr. Radim Na-vrátil, ředitel ZŠ.

Zn.: 914/18/Ř.

l SŠ v  Praze 2, Resslova ul., přijme učitele/učitelku zeměpisu. Nástup možný ihned. E -mail: cao8@cao8.cz. Zn.: 961/18/Ř.

l ZŠ a  MŠ Praha 5  – Smí-chov, U  Santošky 1/1007, přijme od září  2018 učitele, učitelku VV na zkrácený pra-covní úvazek, eventuelně i k doplnění výuky AJ.Kontakt: rihova@santoska.cz, tel. 777 788 272. Zn.: 931/18/Ř.

l ZŠ a  MŠ Praha 5  – Smí-chov, U  Santošky 1/1007, přijme od září  2018 speciál-ního pedagoga na poloviční úvazek.Kontakt: rihova@santoska.cz, tel. 777 788 272. Zn.: 932/18/Ř.

l Obchodní akademie, odborná škola a  prak-tická škola Olgy Havlo-vé, Janské Lázně, přijme k  okamžitému nástupu vyučeného kuchaře/ku-chařku a  pomocnou sílu do školní jídelny (vhodné např. pro manželskou dvo-jici) na plný úvazek. Na-bízíme služební byt 2 + 1, příjemné pracoviště a  pla-tové podmínky dle plat-ných předpisů s  výhledem na osobní hodnocení dle výkonu a kvality práce.Kontakt: info@oajl.cz, tel. 499 862 111 nebo 778 419 101, web. stránky: www.oajl.cz. Zn.: 944/18/Ř.

l První jazyková základ-ní škola v Praze 4, Horáč-kova 1100, přijme učitele/ku M, 2. st. a  vychovatele/ku ŠD na poloviční úvazek. Nástup možný ihned. Kon-takt: libichova@horackova.cz. Zn.: 957/18/Ř.

l Základní a mateřská ško-la Praha 5 – Smíchov, Grafi c-ká 13, přijme ihned asistenta pedagoga. Do provozu MŠ Holečkova 38, Praha 5, při-

jme kuchařku a  uklízečku. Nabízíme příjemné prostředí malé školy rodinného typu, benefi ty FKSP – příspěvek na důchodové pojištění, zdarma karta ITIC, příspěvek na kartu Multisport. Životopisy zasí-lejte na romana.franceova@zsgrafi cka.cz. Zn.: 967/18/Ř.

l Střední škola obchodní, Praha 2, Belgická 250/29, přijme:učitele/učitelku českého jazykaa finanční účetní.Nástup ihned.Nabídky zasílejte na e -mail: sekretariat@ssob.cz. Infor-mace na tel.: 224 257 859.

Zn.: 965/18/Ř. lMŠ Pastelka, Praha 6  –

Řepy, přijme kvalifi kova-nou učitelku. Nástup možný ihned. Nabídky zasílejte na e -mail: pastelka.ms@volny.cz, tel.: 606 115 023.

Zn.: 975/18/Ř.

l Hledáme spec. peda-goga  – logopeda pro SPC v Praze 4 na plný úva-zek, nástup ihned nebo dle dohody. Požadujeme odpovídající VŠ vzdělání, bezúhonnost, fl exibilitu. Ví-tána praxe v oboru, ŘP. Fin. ohodnocení v  12. platové třídě.Informace na tel. čísle 241 726 334 – M. Brožová, ži-votopisy zasílejte na brozo-va@aklar.cz. Zn.: 976/18/Ř.

l ZŠ v Praze 10 – Strašni-cích přijme ihned učitele angličtiny (plný úvazek) a  učitele zeměpisu a  TV (1 úvazek). Kontakty: bri-gadniku@seznam.cz, tel.: 274 820 795, 274 820 796.

Zn.: 978/18/Ř.

l ZŠ Praha 9  – Čakovice hledá kvalifi kované učite-le/ky na 1. stupeň na plný úvazek, nástup od led-na  2019, dále na 2. stupeň

Mat + Fy, a  AJ, nástup do-hodou. Svůj životopis zasílej-te prosím na e -mail: zscakovi-ce@zscakovice.cz.ŠD hledá vychovatele/ku na 3/4 úvazek. Nástup ihned. Váš životopis zasílejte prosím na e -mail: ty.matejickova@gmail.com. Zn.: 979/18/Ř.

l Střední škola v  Pra-ze 8 hledá učitele TV na částečný úvazek. Nabídky s  profesním životopisem zasílejte na sekretariat@ssnahorni.cz. Nástup mož-ný ihned. Zn.: 980/18/Ř.

l ZŠ v Praze 4 – Krč (u IKEM) přijme vychovatele/vychova-telku ŠD.Nástup možný ihned. Nabízí-me možnost získání bytu.Kontakt: e -mail: kancelar@zsukrcskeholesa.cz a  tel.: 241 713 229. Zn.: 981/18/Ř.

l Českoslovanská aka-demie obchodní, SOŠ, Praha 2, Resslova 5, přijme učitele anglický – český ja-zyk od poloviny listopadu na celý úvazek. Nabídky za-sílejte na blazkova@cao.cz.

Zn.: 983/18/Ř.

l ZŠ pro žáky se spec. vzdělávacími potřebami v Praze 6 hledá spec. peda-goga a asistenta pedagoga. Zájemci, pište na info@zsvo-kovice.cz! Zn.: 989/18/Ř.

PRÁCIHLEDAJÍ…

l Hledám místo sekretář-ky, administrativní síly ve ško-le, mohu pomoci i se suplová-ním (ped. fakulta), zkrácený/

plný úvazek, Praha 8, 9, 14, 18, 19, sever.Jsem spolehlivá. E -mail: sko-la18@centrum.cz.

Zn.: 985/18/Ř.

NABÍDKAPRO ŠKOLY…

l UčebniceMapy  – speci-alizovaný obchod s  učeb-nicemi pro ZŠ a  SŠ. Rychlé dodání. Výhodné podmín-ky pro školy. www.Ucebni-ceMapy.cz. Zn.: 613/18/Ř.

VZDĚLÁVÁNÍA KURZY…

lMBA, MSc, BBA on -line. Bližší informace nawww.edukomplex.cz.

Zn.: 1000/18/Ř.

l Studium pedagogiky podle 317/2005 Sb. – učitel, spec. pedagog, asistent pe-dagoga. Bližší informace na www.edukomplex.cz.

Zn.: 1001/18/Ř.

CESTOVÁNÍ… l Areál v  Orl. h., lyžáky od

290 Kč, vl. skibus zdarma, „dotace“ pro učitele. www.chataradost.cz, 774 624 679.

Zn.: 1002/18/Ř.

l AZ hostel  – levné ubytování pro studenty v  centru Prahy. Speciální slevy pro skupiny. E-mail: info@hostel -az.cz, tel.: 224 241 664. Zn.: 969/18/Ř.

Firma J. Jína s. r. o. vyrábí špičkovégrafické – hlubotiskové lisy

za nejnižší ceny v Evropě.J. Jína s. r. o., Bavlnářská 107, 513 01 Semily, tel. 481 622 876

www.jina.cz

UČITELSKÉ NOVINY, týdeník pro učitele a přátele školy, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1. www.ucitelskenoviny.cz Šéfredaktor: Petr Husník. Zástupce šéfredaktora: Lukáš Doubrava. Redaktoři: Jaroslava Štefflová (externistka), Radmil Švancar, tel./fax: 224 931 450. Sekretariát: Eva Cenklová, tel./fax: 224 932 222. E-mail: redakce@ucitelskenoviny.cz, spojení na členy redakce – prijmeni@ucitelskenoviny.cz. Inzerce: Petra Čepeláková, tel./fax: 224 932 233. E-mail: cepelakova@ucitelskenoviny.cz.Korektorky: Milana Čechurová, Šárka Hribová.Grafická úprava a zlom: Michal Špatz. Foto na obálce: Shutterstock.Vydavatel: GNOSIS, spol. s r. o., zastoupená jednatelem JUDr. Františkem Taliánem. Distribuce pro předplatitele: Česká pošta s. p. – oddělení periodického tisku, Olšanská 38/9, 225 99 Praha 3, bezplatná telefonní linka: 800 300 302, fax: 267 196 287, e-mail: postabo.prstc@cpost.cz. ADISERVIS, s. r. o., Na Nivách 18, 141 00 Praha 4, tel.: 241 484 521, fax: 241 483 924, e-mail: adiservis@seznam.cz (ADISERVIS, s. r. o., zajišt‘uje předplatné i telefonickou objednávkou a dosílá starší výtisky). Distribuce pro volný prodej: PNS, a. s., Paceřická 1/2773, 193 00 Praha 9 – Horní Počernice. Tisk: Tisk Horák, a. s., Drážďanská 814/83A, 400  07 Ústí nad Labem. Nevyžádané rukopisy a  fotografie se nevracejí. Příspěvky zveřejněné v  rubrice Dopisy, Zrcadlo praxe a  Ohlasy se nehonorují. Společnost GNOSIS, s. r. o., využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.ISSN 0139-5718. Číslo registrace MK ČR 2967.

Inzerce UN – Ostrovní 30, 110 00 Praha 1,tel./fax: 224 932 233, inzerce@ucitelskenoviny.cz

30-32 UN31.indd 31 14.09.18 14:55

32

V nakladatelství Fortuna právě vyšla trilogie Františka Taliána

Kniha veršů, Kniha epigramů, Kniha povídek, Kniha úvah, Kniha soudniček

Kniha povídek, Kniha úvah, Kniha soudniček, Kniha šansonů

Kniha veršů

To jsem já Jsem den a Ty jsi noc

OPOŽD NÁ INVENTURA

www.naseucebnice.cz

30-32 UN31.indd 32 14.09.18 14:55