Praktická teologie pro sociální pracovníky

Praktická teologie pro sociální pracovníky

Jabok 2011

Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok, ETF, 2011. Michael Martinek

2

Při násilnostech v centru Káhiry zahynulo nejméně 19 lidí a více než 150 bylo zraněno. Nepokoje vypukly poté, co skupina Egypťanů začala házet kamením na koptské křesťany. Ti ve městě protestovali proti nedávnému vypálení kostela a proti vládnoucí armádě, která podle nich podobné incidenty nepostihuje dost tvrdě. Koptští

křesťané tvoří asi deset procent egyptské populace. Obávají se, že po pádu Mubarakova režimu by se mohli dostat k moci ultrakonzervativní muslimové, kteří by usilovali o potlačení křesťanství v Egyptě.

6


3

Pronásledování křesťanů v dnešním světě Situaci křesťanů ve 20. století (zvláště jeho druhé polovině)

i v prvních deseti letech století nového charakterizuje dvojí trend: nárůst počtu křesťanů a jejich sílící pronásledování.

Křesťanů je dnes něco přes dvě miliardy, z toho něco přes polovinu tvoří katolíci. Počet systematicky pronásledovaných křesťanů se odhaduje asi na sto milionů, i když formy perzekuce jsou různé.

Také původci pronásledování jsou různí: někde jde o stát, který vydává protikřesťanské zákony, jinde jde o militantní skupiny, a ty vláda někde skutečně stíhá, jinde je postih laxní, někde žádný. Oblasti pronásledování lze rozdělit do tří kategorií: Zbytek komunistického světa Země jižní Asie Islámský svět

6


4

Omezování náboženské svobodyBránění svobodnému vyznávání vírySvoboda náboženství zahrnuje:

ochranu před individuální a kolektivní náboženskou diskriminací

provádění náboženských úkonů (modlitba, bohoslužby, průvody) v soukromí a na veřejnosti, individuálně či ve společenství

možnost náboženských společenství svobodně organizovat svoji činnost (například vzdělávat a zaměstnávat duchovní a laiky, stanovovat kritéria pro členství v náboženských společenstvích, určovat jejich právní postavení)

Bránění misijní činnostiSvoboda misijní činnosti zahrnuje:

svobodné šíření náboženských informací (svobodná volba médií)

vydávání a prodej náboženské literaturyprávo změnit svou víruprávo rodičů poskytnout svým dětem náboženské vzdělánínáboženskou činnost mezi mládeží a dospělýmizakládání a provoz středisek náboženského života

Zabraňování charitativní činnosti a sociální práciSvoboda charitativní činnosti a sociální práce zahrnuje:pomoc pro chudé a utlačovanénenásilné obhajování lidských práv v soukromí i veřejně

zakládání a provoz veřejně prospěšných institucí (nemocnice, domovy pro postižené či přestárlé)

příjem darů ze zahraničí

6


5

Vysvětlivky k Mapě světa CSI (http://www.csi-cr.cz/ - Christian Solidarity International)

Žádné nebo ojedinělé porušování základních náboženských svobod

Občasné porušování základních náboženských svobod

Různé, někdy vážné porušování základních náboženských svobod

Porušování základních náboženských svobod

Časté, někdy vážné porušování základních náboženských svobod

Časté a vážné porušování základních náboženských svobod

Soustavné a velmi vážné porušování základních náboženských svobod

6

http://www.csi-cr.cz/






66


76

Přinuceni k hinduismu

Pratab nám působivě líčil, jak v srpnu 2008 při násilnostech hinduistů na křesťanech museli křesťané z vesnice uprchnout. Tři dny se skrývali v hluboké dažungli. Když se pomalu opět vraceli ze svých úkrytů, uslyšeli jak jim hinduisté slibují, že se mohou do vesnice vrátit a že s nimi budou dobře zacházet. Když se konečně vrátili, byli pozavíráni. Ostříhali jim vlasy a donutili je pít kravskou moč a ihned žít jako hinduisté. Byli dovlečeni do hinduistického chrámu, aby se museli božstvům poklonit. Donutili je spálit všechny bible a posvátné předměty a pořídit si hindské spisy. To byla pro křesťany velmi zlá doba.

Po nějakém čase se jim podařilo prchnout do nejbližšího většího města Nayagarh, kde se nacházel uprchlický tábor pro křesťany. Tam žili celý dlouhý rok ve velmi skromných podmínkách, vlastně to bylo spíše přežívání. Mezitím se situace přeci jen trochu uklidnila. Ojediněle sáhli hinduisté sice k vyrovnání, ale podstatné bylo, že získali převahu hindu, kteří byli odhodláni k pokojnému soužití s křesťany. A tak se mohl Pratab a jeho souvěrci osmělit k návratu do vesnice.

6Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2011 8



Obsah A Obecná část

1. Sociální práce a teologie – uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti 2. Biblické kořeny sociální práce 3. Nárys dějin charitní služby chudým a trpícím

B Speciální část

4. Mládež 5. Senioři

6. Osoby se zdravotním postižením

7. Osoby bez přístřeší 8. Uživatelé drog 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu 11. Etnické menšiny 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce


Terminologie V roce 1980 schválila Mezinárodní organizace WHO

mezinárodní klasifikaci vad, postižení a znevýhodnění: impairment (vada, porucha), disabilita (postižení, změněná schopnost), handicap (znevýhodnění).

V některých zemích (např. v USA) se objevují kritické hlasy, které odmítají jakékoli třídění či označování osob se zdravotním postižením, protože je považují apriori za diskriminaci. V současnosti se užívá pojmu osoby se specifickými potřebami (persons with special needs). Postižení tak přestává být posuzováno podle norem majority, ale je definováno na základě potřeb – jejich saturace je právem každého jedince.


Problém minoritNaše společnost se nachází v tzv. etapě preventivně-integračních postojů. Pro toto období jsou základními a podstatnými hodnotami svoboda, nezávislost, nevylučování. Důraz je kladen na aplikaci Listiny lidských práv, dosažení plné nezávislosti a v péči o osoby se zdravotním znevýhodněním je prosazován postoj partnerství.

Kde je jádro problému intaktní majority a zmiňované minority, když společnost dospěla k takovým hodnotám, jako jsou svoboda, nezávislost a lidská práva? Obecným problémem postmoderní společnosti je neakceptace existenciálních daností lidské existence, kterými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Zde leží i současný základní problém vztahu intaktní majority a minority osob se zdravotním postižením. Se znevýhodněním, postižením či nemocí se v našem vědomí úzce pojí ztráta moci, jsme uvedenými skutečnostmi vrženi v bezmoc, čili závislost. Závislost chápeme jako nesvobodu, neslučitelnou s naší představou „moderního“ nezávislého, výkonného jedince.

Práva osob s postiženímAsi 10 % světové populace (= 700 mil. lidí) má nějaké postižení; z nich asi 80 % žije v rozvojových zemích.

V 70. letech se pojmu lidská práva pro osoby s postižením začalo dostávat širšího mezinárodního uznání. Deklarací práv mentálně postižených osob (1971) a Deklarací práv tělesně postižených osob (1975) zavedlo Valné shromáždění normy pro rovnocennou péči o tyto osoby a jejich rovnocenný přístup ke službám. Díky tomu došlo k urychlení integrace postižených do společnosti.

V průběhu Mezinárodního roku osob s postižením (1981) přijalo Valné shromáždění Světový akční program pro osoby s postižením, který představuje základní strategickou koncepci na podporu práv postižených osob. Program vytyčil dva hlavní cíle: rovné možnosti a plné zapojení postižených osob do společenského života a rozvoje.

Velkým úspěchem Dekády OSN pro osoby s postižením (1983-1992) bylo přijetí Standardních pravidel pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Tento dokument slouží jako nástroj pro tvorbu strategií a jako základ technické a ekonomické spolupráce v této oblasti.

V roce 1991 Valné shromáždění přijalo nový soubor pravidel na ochranu mentálně postižených osob – Zásady ochrany a zlepšování zdraví osob s mentálním postižením.


Úmluva o právech osob se zdravotním postiženímRoku 2003 rozhodlo Valné shromáždění zahájit práce na Komplexní a

úplné mezinárodní úmluvě o ochraně a podpoře práv a důstojnosti osob s postižením, která má přispět k plné účasti osob s postižením na

společenském životě a rozvoji a jejich rovnosti.

•Přijata 13. prosince 2006 v New Yorku

•Jménem ČR podepsána v New Yorku dne 30. března 2007.

•Po ratifikaci Parlamentem a podpisu prezidenta ČR vstoupila v platnost dne 28. října 2009.

•Vyhlášena 12. února 2010 byla ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 10/2010.

Úmluva o právech osob se zdravotním

postižením:

•zrušení speciálních škol pro děti s postižením,

•zrušení institutu zbavování způsobilosti k právním úkonům

•zrušení překážky výkonu volebního práva pro lidi, kteří jsou způsobilosti zbaveni.

Zásadní změny:


Národní rada osob se zdravotním postižením ČR

NRZP ČR vznikla na ustavujícím shromáždění zástupců organizací zdravotně postižených dne 27. 6. 2000. Důvodem vzniku byla snaha o nalezení co nejefektivnějšího způsobu spolupráce organizací zdravotně postižených v rámci ČR. NRZP ČR je dnes uznávaným iniciativním a koordinačním orgánem pro obhajobu, prosazování a naplňování práv a zájmů zdravotně postižených.

NRZP ČR je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany a zastupuje občany se zdravotním postižením v dalších významných organizacích, jako je např. Svaz měst a obcí ČR. Je rovněž členem mezinárodních organizací Disabled Peoples´ International, Rehabilitation International a European Disability Forum. NRZP ČR má celostátní působnost s organizačními jednotkami s krajskou působností. Pro řešení společných otázek života osob se zdravotním postižením jsou ustaveny odborné komise sociální, legislativní, pro zaměstnávání, pro životní prostředí, pro problematiku zdravotně postižených dětí.

K 1. 11. 2009 měla NRZP ČR celkem 114 kolektivních členů, ve kterých bylo sdruženo přes 250 tis. fyzických osob.

NÁRODNÍ PLÁN VYTVÁŘENÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA OBDOBÍ 2010 – 2014



Zdravotní postižení a spiritualita

•1. bazální důvěra

•2. schopnost komunikace

•3. schopnost dodržovat mravní normy

Spiritualita v úzkém slova smyslu a v souvislosti s problematikou uvedené minority je jedním z nástrojů realizace

společenské integrace. Pro proces začleňování do společnosti jsou nezbytné

tři předpoklady:

•1. Fáze šoku a popření

•2. Fáze postupné akceptace a vyrovnávání s problémem

•3. Fáze realismu

Předpokladem procesu integrace, a dá se říci, že úplným východiskem a počátkem tohoto procesu je akceptace postižení.

Proces vyrovnávání se se získaným postižením má charakteristický průběh:

V souladu s psychologií osob v procesu akceptace zdravotního postižení můžeme v oblasti spirituální předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu. Tedy vztah

plné důvěry k Bohu a na straně druhé absolutní odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Tyto jevy je opět nutné označit za vývojové, procesuální, které úzce souvisí

s procesem akceptace získaného postižení.

Zdravotní postižení v Bibli – SZ

•Ex 4,11: Hospodin mu však řekl: „Kdo dal člověku ústa? Kdo působí, že je člověk němý nebo hluchý, vidící nebo slepý? Zdali ne já, Hospodin?

Samozřejmá součást Božího stvoření

•Dt 28: 15 Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení: 22 Hospodin tě bude bít úbytěmi a zimnicí, palčivou horečkou, mečem, obilnou rzí a snětí; ty tě budou pronásledovat, dokud nezanikneš. 27 Hospodin tě raní egyptskými vředy a boulemi, svrabem a prašivinou, které nebudeš moci vyléčit. 28 Hospodin tě raní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli. 35 Hospodin tě raní na kolenou i na stehnech, od chodidla až po temeno zlými vředy, které nebudeš moci vyléčit.

Trest za hřích

•Iz 53, 3-6: Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Zástupné utrpení Božího

vyvoleného


Zdravotní postižení v Bibli - SZ

•Job 10, 2-7: Řeknu Bohu: Za svévolníka mě nepokládej, dej mi vědět, proč vedeš spor se mnou. K čemu je ti dobré, že mě týráš? Zprotivil se ti výtvor tvých rukou, že dáváš zářit záměrům svévolníků? Cožpak máš tělesné oči, což se díváš stejně jako člověk? Jsou tvoje dny jako dny člověka, léta tvá jako dny muže, že vyhledáváš můj přečin a že pátráš po mém hříchu? Vždyť víš, že svévolník nejsem a že nikdo nevysvobodí z tvé ruky.

Zpochybnění konceptu

trestu za hřích

•Iz 35, 4-6: Řekněte nerozhodným srdcím: „Buďte rozhodní, nebojte se! Hle, váš Bůh přichází s pomstou, Bůh, který odplácí, vás přijde spasit.“ Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině.

Uzdravení jako znamení

spásy


Zdravotní postižení v Bibli – NZ

•Mt 11, 3-5: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.“

Naplnění proroctví o

spáse

•Jan 9, 2-3: Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo se prohřešil, že se ten člověk narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče; je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží.“

Odmítnutí teorie trestu za

hřích

•2 Kor 12, 7-9: A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“

I s postižením lze smysluplně

žít


Teologické interpretace

Působení protibožské moci Výzva a úkol (pedagogický aspekt) Výraz ohraničenosti a pomíjivosti lidského

bytí Součást dobrého stvoření, dar, charisma



Zaměření sociální a pastorační práce Oblasti, do kterých má být zaměřeno úsilí sociální či pastorační péče, pokud má přinést osobnostní rozvoj jedince se zdravotním postižením a následně vyšší kvalitu života: 1. Pozitivní ladění osobnosti, s optimistickými myšlenkovými

paradigmaty náhledu situací 2. Postoj důvěry k životu a vztahům 3. Široká frustrační tolerance se schopností odolnosti vůči diktátu

okamžiku 4. Emoční kázeň, projevující se ve všech třech rovinách lidské

osobnosti 5. Komunikační dovednosti obsahující trpělivost, toleranci a vlídnost. 6. Osobnost projevující se postoji zralé religiozity, umožňující situační

odstup a nadhled 7. Schopnost otevřenosti a přejícnosti ve vztazích 8. Schopnost odvrácení od svého vlastního prožívání a ochota sdílet

radosti a strasti druhých. 9. Schopnost přirozených a pravdivých postojů k sobě i druhým 10.Schopnost být svobodný od hodnocení a mínění okolí o své vlastní

osobě.


Typy sociální a pastorační práce Sociální a pastorační práce s osobami se zdravotním postižením:

1. Poskytování technických (kompenzačních) pomůcek včetně souvisejících služeb

2. Služby osobní asistence 3. Služby řešící dopravu žáků a osob se zdravotním postižením 4. Pečovatelské služby 5. Chráněné bydlení 6. Respitní (odlehčovací) péče (podpora rodin s dětmi se zdravotním

postižením) 7. Ústavy a domovy sociální péče pro občany se zdravotním postižením 8. Penziony a domovy pro seniory a občany se zdravotním postižením 9. Poradenské služby 10. Raná péče 11. Centra denních služeb

Křesťanské církve v ČR realizují svůj diakonický rozměr v této oblasti tím, že zřizují charitativní organizace, které nabízejí většinu uvedených služeb. Jde především o Charitu Česká republika (katolická církev), Diakonii Českobratrské církve evangelické a Diakonii a misii Církve československé husitské.


Souhrn

1. Pro současnou společnost, zaměřenou na autonomii individua, je náročné přijmout existenciální danosti lidské existence, jakými jsou zranitelnost, závislost, křehkost a smrtelnost. Jakékoliv označování osob se zdravotním postižením je považováno za stigmatizaci a diskriminaci. Zdravotní postižení se proto nově definuje na základě potřeb, neboť jejich saturace je právem každého jedince. Pro osoby s postižením se zavádí označení „osoby se specifickými potřebami“.

2. V procesu akceptace zdravotního postižení lze předpokládat krajní polohy ve vztahu k transcendentnu: vztah plné důvěry k Bohu nebo odmítnutí, ignoraci či vědomé popření Boha. Zralá religiozita se může stát významnou pomocí v procesu akceptace zdravotního postižení, při společenské integraci osob se zdravotním postižením i v jejich úsilí o harmonický rozvoj a dosažení optimální kvality života.


Použitá literatura GROM, B., Religionspädagogische Psychologie, Düsseldorf-Göttingen:

Familie Lernort des Glaubens. Im: Kat Bl 108 (1983), s. 100-112 HENRIKSEN, J. O., VETLESEN, A. J., Blízké a vzdálené. Etické teorie a

principy práce s lidmi, Albert, Brno-Boskovice 2000, s. 24-64, 78-89. JANKOVSKÝ, J., Ucelená rehabilitace dětí s tělesným a kombinovaným

postižením, Triton, Praha 2001, s. 45-46. MATOUŠEK O. a kol., Sociální práce v praxi, Portál, Praha 2005, s. 89-108. MICHALÍK, J., Postižení, společnost, právo. in Speciální pedagogika,

Univerzita Palackého, Olomouc 2003, s. 69. NOVOSAD, L., Základy speciálního poradenství, Portál, Praha 2000, s. 57. ŘÍČAN. P., Psychologie náboženství, Portál, Praha 2002, s. 158-166. VÁGNEROVÁ. M., Psychologie handicapu, Karolinum, Praha 2001, s. 57-

62. VÁGNEROVÁ. M., Psychopatologie pro pomáhající profese, kap. 6, 8,

10.Portál, Praha 1999. VOTAVA, J.,Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením,

Karolinum, Praha 2005, s.9-13.

Documents

Praktická teologie pro sociální pracovníky