Petrohrad je druhé největší město a  zároveň kulturní i  obchodní centrum Ruska. Město širokých bulvárů a rozsáhlých parků, rozkládající se na čtyřiceti ostrovech, jež jsou vzájemně propojeny více než 300 mosty, bývá také velmi často nazýváno Benátkami severu. I přes ztrátu statusu hlavního města si Petrohrad dodnes zachoval svou hrdost a ojedinělost a mnohými je stále považován za prototyp skutečného evropského velkoměsta.

Ve spolupráci s  naším distributorem fi rmou CHIMSVET z Petrohradu jsme přijali účast na výstavě INTERSTROY-EXPO 2014, která se konala v  termínu 9. až 12. dubna. Co si pod názvem této výstavy představit, to říká následující statistika: cca 600 fi rem z 12 zemí na ploše 19 000 m2 a také obdi-vuhodných 16 000 návštěvníků. Můžete se zde potkat s majoritními fi rmami sta-vebního průmyslu, průmyslu nátěrových hmot a stavební chemie ze zemí jako je

Rusko, Rakousko, ČR, Belgie, Německo, Itálie, Litva, Turecko, Finsko, Estonsko atd. Petrohrad také přináší neopakovatelnou atmosféru pro setkání lidí z businessu na pozadí nádherných památek z ruské his-torie, které na vás dýchají při cestě měs-tem do komplexu Lenexpo. Je to zážitek projíždět kolem Petropavlovské pevnosti, jenž byla postavena na pokyn cara Petra I. Velikého, která je obklopena na ostrově mohutnou řekou Něvou. Nebo kolem Zimního paláce - Ermitráže a historické-ho válečného plavidla Aurory, jejíž dva výstřely v roce 1917 zahájily svržení carské moci v Rusku. Rusové však dnes říkají, že tytéž výstřely zařídily posun Ruska proti západnímu světu o mnoho let dozadu.Naše účast směřovala k podpoře prodeje našeho distributora v tomto teritoriu, kde se díky přístavu v Petrohradu dostává na ruský trh daleko více zboží od konkuren-ce, hlavně z Číny. I přesto se ukazuje, že pozice našich že-lezitých pigmentů je stále na tomto trhu velmi dobrá a jejich prodej má po velmi mírné zimě zvyšující se tendenci pro dob-rou konkurenční cenu. V rámci výstavy i mimo ní proběhlo ně-kolik jednání jak s pracovníky samotné-

ho distributora s f. CHIMSVET, ale také i s jejich klienty, kteří se zajímali o novinky v našem sortimentu. Všechny požadavky jsme pečlivě zaregistrovali a samozřejmě budou zodpovězeny.Potěšením byla i účast našeho doposud největšího distributora z Moskvy fi rmy Kolormarket vedená samotným majitelem a generálním ředitelem panem Permino-vem. Probrali jsme dále některé otázky týkající se logistiky dodávek do Ruské

federace, za účasti české fi rmy CS Cargo Russia s paní ředitelkou Hlavsovou. Na závěr této krátké informace lze konsta-tovat, že již pravidelné účasti na výstavách v našem klíčovém teritoriu Rusku, které představuje odběr víc než 50 % výroby našich železitých pigmentů jsou vždy přínosem pro obě strany, objevují nové možnosti spolupráce na pozadí otevře-ných a vřelých vztahů.

Zdeněk Dostál, Jitka Koppová

PRECHEZA na mezinárodním stavebním veletrhu ve městě, které je označováno za „okno do Evropy“

prechezanovinyNoviny zaměstnanců společnosti PRECHEZA a.s., ČLEN KONCERNU AGROFERT

duben 2014 | číslo 4 | www.precheza.cz

Foto

: SH

UTT

ERST

OCK

Aktuality z ochrany životního prostředí, řízení kvality a bezpečnosti práce: březen–duben 2014

V březnu 2014 byl zahájen další cyklus interních auditů zaměře-ných na dílčí procesy společnosti v rámci systémů řízení kvality dle normy ISO 9001, řízení život-ního prostředí dle normy ISO 14001 a řízení bezpečnosti práce dle normy OHSAS 18001.Zaškolení pracovníci PRECHEZY projdou v průběhu kalendářního roku postupně všechny útvary společnosti a prověří funkčnost a efektivitu prováděných činností dle měřítek stanovených výše zmíněnými mezinárodními normami. Dne 25. března 2014 proběhla v PRECHEZE návštěva zástupců Krajské hygienické stanice, z oddělení hygieny práce. Návštěva se zajímala především o problematiku výroby nanoma-teriálů v PRECHEZE, o podmínky při jejich výrobě a o další užívání těchto speciálních výrobků u odběratelů, kde jsou využívány zejména jejich vlastnosti v oblasti UV absorbce a fotokatalýzy. Při této příležitosti byla provedena prohlídka poloprovozu Techno-logického centra, který je dnes klíčovým pracovištěm pro přípra-vu nepigmentového ultrajemného oxidu titaničitého v PRECHEZE, s detailním výkladem ze strany vedoucího výzkumu Dr. Pikala. Návštěva byla dále doplněna prohlídkou výrobny pigmentového oxidu titaničitého. Dne 8. dubna 2014 odevzdala PRECHEZA 75 482 povolenek ze svého účtu v rejstříku povolenek v rámci evropského systému obchodování s povolenkami na emise oxidu uhličitého. Toto množství odpovídá emisím oxidu uhličitého PRECHEZOU za rok 2013. Celkově skončilo hospodaření s povolenkami za rok 2013 v přebytku volných povolenek, které budou uplatněny v systému v dalším období.

 

Aktuality z odborůVe čtvrtek 27. března se konala v salonku jídelny odborová konference. Delegáti byli seznámeni s činností základní organizace, se zprávou o jejím hospodaření, s fi nanč-ním rozpočtem sociálního fondu a fi nančním rozpočtem Základní organizace. Výrobní ředitel ing. Pavel Valášek hovořil o aktuální ekonomické situaci Prechezy. Hlavním tématem konference byla příprava voleb do Základní organizace, které proběhnou v červnu. Předseda pan Michal Mlčoch přednesl návrh Stanov, Volebního a Jednacího řádu. Po krátké diskusi následovalo schvá-lení všech bodů konference.

Jaro již nesměle klepe na dveře a ti dříve narození si jistě vybaví to klukovské nadšení, když v rukách svírali hrst různobarevných hliněných kuliček. Mnozí se i ve zralém věku z nostalgie tomuto „sportu“ věnují dodnes. Ale v pracovní době?!? Naprosto vyloučeno! ...ale vše je relativní. Stačí jen hliněnky, jejich pytlík stával korunu, zaměnit za zirkon-oxidové, kde by ovšem stejný pytlík vyšel přibližně na 1 300 Kč – a hned lze vše vnímat jinak.

Ano, řeč je o nově zrealizované investiční akci s pracovním názvem „Mokré mle-tí“, která byla v  měsíci únoru uvedena do komplexních zkoušek a následně do zkušebního provozu. Mokré, pískové či perlové mletí ve svých názvech nese kus historie vývoje tohoto výrobně-technolo-gického procesu. Voda jako intenzifi kátor mletí byla známa již dávno a písek jako součást tohoto procesu se přímo nabízel. Pamětníci výroby titanové běloby si jis-tě vzpomenou na mokré mlýny Herding

před povrchovou úpravou o  průměru 2,4 m a objemu několika metrů krychlo-vých, kde mlecí náplní byly pazourkové nebo porcelánové koule o  průměru až 60 mm. Jak šel vývoj technologie kupředu, výrobci těchto zařízení přistoupili k jeho miniaturizaci a k zlepšení jeho výkonu i kvality pomletí produktu. Mlecí náplň se zjemnila: z valounů na křemičitý písek (který je s úspěchem používán dodnes), na skleněné či ocelové kuličky o průměru několika milimetrů. V současné době je

výroba mlecích kuliček velmi specializo-vaná a lukrativní záležitost. Paleta tohoto sortimentu je velmi široká a pestrá a od již zmíněného křemičitého písku přechází až k velmi speciálním typům vyráběným například z oxidů zirkonu již z přírod-ních zdrojů doprovázeného oxidy hafnia, řízeně dopovaného takovými specialitami jako je ytrium nebo dokonce cer. Hlavní vlastností těchto prvků je vysoká specifi cká hmotnost a tvrdost. Tyto ku-ličky pak mohou mít velikost jen několik

stovek mikronů a přesto nebo právě pro-to dosáhnou kýženého (lepšího) výsledku procesu mletí. Tím je pomletí například titanové běloby na defi novanou velikost částic s co nejužší distribuční křivkou.Právě takovou aplikací se zabývají techno-logové, aby dosáhli lepší kvality a konku-renceschopnosti našich výrobků na světo-vých trzích. A k tomu účelu bude přispívat i nově instalovaný mokrý mlýn německé fi rmy Netzsch.

Zdeněk Babiánek

Výrobní úsek

Lze se v pracovní době věnovat kuličkám?

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

2 události precheza duben 2014www.precheza.cz

Personalistika

Technologické centrum & Technický servis

Veletrh IN-COSMETICS: start pro naše UV absorbéryKdo je severní německou kráskou, známou především díky svému přístavu? No přece Hamburk, město považované za jedno z nejzelenějších v Evropě a není divu – blízkost moře a častý déšť podporují bujný růst vegetace. Láme evropské rekordy i v počtu mostů. Turistický průvodce jich uvádí 2 302 – což je víc, než mají Benátky nebo Amsterodam.Našince ale upoutají všudypřítomní cyk-listé. Město je totiž protkáno cyklostezka-mi s „kolisty“, kteří jezdí na chodnících po barevně odlišených trasách. Je pravda, že majitelé kol většinou netolerují pěší kon-kurenci - rychle a tiše si to sviští a když jim do cesty vstoupí neznalý nebo nepo-zorný chodec, prudce mu za zády zazvoní a jen o vlásek ho výstražně minou. Někteří z místních tuto cyklistickou suverenitu na-zývají hanlivě „ekoterorem“. Nutno však ocenit, že Hamburčané nejezdí na kole jen pro zábavu, ale i do práce a na nákupy a šetří tak životní prostředí.Organizátoři výstav často využívají roz-sáhlý komplex hamburského výstaviště „Hamburg Messe und Congress“ k  or-

ganizaci mezinárodních výstav, kterou ve dnech 1.-3. dubna byla i v Hamburgu poprvé uskutečněná výstava In-cosme-tics. Akce je jednou z největších v oblasti surovin pro kosmetiku. Tu letošní „ob-sadilo“ přes 650 vystavovatelů, zejména z  řad výrobců základních organických materiálů používaných v kosmetice, kon-centrátů přírodních substancí ale i pig-mentů. A protože záměrem Prechezy je vstoupit na trh UV absorbérů na bázi oxidu titaničitého, bylo by nemyslitelné této akce intenzivně nevyužít k získání co nejvíce informací a kontaktů. Na jednání jsme měli pouze jeden den a tak jsme se neměli šanci zastavit pořádně ani na ně-jaké jídlo. Dohodli jsme odeslání našich

vzorků několika fi rmám, z nichž některé hrají v oboru kosmetiky první ligu. Oslo-vili jsme ale i fi rmy relativně malé. O tom, jestli budeme úspěšní, rozhodne jak kvali-ta našeho materiálu, tak podmínky které budeme schopni nabídnout. Současně jsme si potvrdili naše odhady v potenciálu uvedeného trhu zejména ve vztahu k nám jako malému výrobci. Také očekávaný 6% nárůst tohoto segmentu trhu je pro vstup s novým výrobkem příznivý.

Veletržní prostory byly rozděleny na zónu „voňavých ingrediencí do kosmetiky“, zónu testování a analytické kontroly a na brazilskou a francouzskou sekci. Velmi zajímavý byl i doprovodný program - odborné i reklamní semináře probíhaly ve třech sálech. Jedna z přednášek, které jsme se zúčastnili: „Suncare Innovation Trends“ od fi rmy Datamonitor zveřejnila statistiky a předpoklady vývoje v oblasti krémů a prostředků proti slunci. Velikost

trhu je odhadována na 8,7 miliard USD, což hraje do karet vstupu nových hráčů na trh. Trh lze přitom rozdělit na tři části. 16 % zabírají samoopalovací krémy, které ale mohou obsahovat také nějaký UV ab-sorbér, asi 20 % jsou prostředky po opalo-vání (ty vesměs UV ochranné prostředky neobsahují) a 64 % jsou prostředky proti slunečnímu záření. Zajímavé bylo i rozdělení zemí podle toho, jak jsou lidé citliví na nebezpečí ze sluneč-ního záření. Přes 40 % Brazilců a Indů, 31 % Australanů, 28 % Američanů a 18 % obča-nů Velké Británie uvedlo, že mají extrémní obavy ze slunečního záření. Hlavními trendy současnosti jsou přitom multifunkční krémy. UV ochrana se do-stává nejen do specializovaných prostřed-ků ale i do běžných krémů a prostředků na vlasy. Spotřebitelům přitom nejde vý-hradně o cenu, ale hlavně o cenu ve vzta-hu k účinku („value for money“). Celkově řečeno – jde o to nabídnout spotřebiteli produkt, který splňuje tři v jednom: ma-ximální funkčnost produktu, osobitost a jeho snadnou aplikací.

Petr Pikal, Lada Kovaříková, Eva Jehlářová

Pátek 21. března proběhl ve znamení soutěže mladých talentů. V laboratořích a v učebnách Gymnázia Jakuba Škody v Přerově se opět po roce sešli mladí chemici, kteří si přišli změřit své teoretické znalosti a praktické dovednosti v okresním kole již jubilejního padesátého ročníku chemické olympiády.

Jako každým rokem, tak i letos se na spolu-práci podílely tři subjekty přerovského re-gionu a to: Středisko volného času ATLAS a BIOS, které je organizátorem této soutěže, Gymnázium Jakuba Škody, které poskytlo prostory a  odborného garanta soutěže a přerovská fi rma PRECHEZA, a.s., která je výhradním sponzorem této olympiády a má pro soutěžící připravené vždy atrak-tivní ceny. Tato soutěž je určena pro žáky 9. tříd a od-povídající ročníky osmiletých gymnázií. Garantem této soutěže je Mgr. Lada Ma-chačová, profesorka chemie na Gymnáziu Jakuba Škody. Úkoly okresního kola se připravují centrálně na ústředí olympiá-dy, proto jsou vždy pro hodnotící komise

jednotlivých okresů či krajů překvapením. Vítězové pak budou náš region reprezen-tovat v krajském kole, které se bude konat 10. dubna na Slovanském gymnáziu v Olo-mouci. Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 22 soutěžících ze sedmi škol pře-rovského okresu - z pěti gymnázií a dvou základních škol. Nejlepším chemikem letošního roční-ku okresního kola se stal Martin Klvaňa z Gymnázia Hranice, druhý pak skončil Vojtěch Frais z Gymnázia Jakuba Škody,

na třetím místě se umístila Klára Šimíčková z Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pe-dagogické školy Přerov. Všem vítězům bla-hopřejeme a věříme, že svůj zájem o chemii budou rozvíjet i v budoucnu.

J. Odložilíková, Středisko volného času ATLAS a BIOS, Přerov

Děkujeme společnosti PRECHEZA, a.s., Přerov za výraznou fi nanční a organizační podporu

při zabezpečení chemické olympiády.STŘEDISKO VOLNÉHO ČASU

ATLAS a BIOS, PŘEROV

Chemická olympiáda slaví 50 let

Systémy řízení

Tlaková zkouška polostabilního hasicího zařízení na novém transformátoru T10.1Ve středu 9. dubna 2014 byla Jednotkou dobrovolných hasičů v Precheze a.s. provedena na hlavní trafostanici tlaková zkouška polostabilního hasicího zařízení, určeného k likvidaci požáru nově vybudovaného transformátoru 22/6kV T 10.1.

Zkouška se provádí jedenkrát za pět let dle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů a dále v sou-ladu s vyhláškou č. 246/2001 Sb. o stano-vení podmínek požární bezpečnosti a vý-konu státního požárního dozoru a zároveň podle ČSN 73 08 73 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou. Co to vlastně polostabilní hasicí zařízení je? Je to rozvod potrubí, které je umístěné na stěnách okolo trafa T10.1. V potrubí jsou namontované trysky, které jsou na trafo nasměrovány. Provozní tlak potrubí

je stanoven na 0,7MPa. Tlaková zkouš-ka se provádí vyšším než provozním tlakem,   konkrétně jeho 1,5násobkem (1,05 MPa). Natlakované potrubí musí udržet výše uvedený tlak po dobu nejmé-ně 20 minut. Zkouška je úspěšná, pokud po dobu mini-málně 20 minut tlak neklesne. Je to vlast-ně i vidět – voda neteče odnikud, odkud téct nemá... Při provedené tlakové zkoušce bylo zjištěno, že testované hasicí zařízení je provozuschopné!

Petr Kopecký, Jaroslav Pazdera

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Foto

: Stř

edis

ko v

olné

ho č

asu

ATLA

S a 

BIO

S, P

řero

v

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Den otevřených dveří v sobotu 17. května 2014 od 9 do 13 hodin

Máme pro Vás připravený zajímavý program:

• prohlídky provozů• prezentace společnosti a jejích výrobků• atrakce a soutěže pro děti• živá a reprodukovaná hudba

Občerstvení je pro všechny návštěvníky zajištěno ZDARMA

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Akce je pro zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a širokou veřejnost.

Přijměte naše pozvání, přijďte s námi oslavit

120. výročí založení společnosti a strávit příjemnou sobotu v areálu PRECHEZA

První slovo, které mne při psaní tohoto článku napadlo, nebylo čínské, ale francouzské. Píše se „cliché“ a čte se „klišé“, na rozdíl od češtiny s přízvukem na poslední slabice. První, co kteréhokoliv uživatele jakéhokoliv čínského zboží napadne, je totiž cliché (čti „klišé“) „je to sice untrhund, ale poměr cena/výkon je více než příznivý“ a hned potom přijde barvotisková představa rolníka sedícího na prahu chatrče, který mezi sázením rýže a krmením buvolů letuje nastřídačku dětská letadélka a počítače pro NASA, zatímco se jeho žena a početné potomstvo hrbí uvnitř chatrče nad šitím neidentifi kovatelných plyšových kříženců zajíce s chobotnicí, určených pro mekdonalda do pytlíku s hepimílem, a kdeže je jakože ta jakost...

Člověk by měl pečlivěji vážit sliby, říkám si už čtrnáct dní při čekání na múzu, zatím-co hlavou se honí myšlenky různé a textu nepřibývá. Z mladické nerozvážnosti jsem slíbil krásné paní šéfredaktorce článek o řízení jakosti v Číně. V Číně jsem byl, dokonce víckrát. Mám za sebou přes dvacet let praxe v oboru. Ale co o řízení jakosti v současné Číně napsat…?Kdybych to chtěl vzít z jedné vody načisto, dalo by se to odbýt parafrází „…v jednoho

ízoboha věřiti budeš a jeho jméno nadar-mo nevezmeš…“. Čínský SAC (Standar-dization Administration of China) je totiž členem ISO stejně jako náš ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), ízo devěttisícjedna je stejná tady jako tam, certifi kační byz-nys kvete stejně tady jako tam, různoba-revné certifi káty visí po ředitelnách stejně tady jako tam a certifi kovaná a skutečná jakost jsou si na hony vzdáleny stejně

tady jako tam, rozdíl v tom vážně žádný není.Pamětníci by mohli vzpomenout, že když v Číně před nějakými těmi pětadvace-ti lety titankový průmysl začal vzkvétat z domácích pártunových manufaktur do dnešní průmyslové podoby, vyznačoval se interesantní přezaměstnaností. Vzpomí-náte, jak v laboratoři místo našich dvou laborantek postávalo dvacet Číňanů, každý držel jednu kádinku nebo pipetu,

a všichni si navzájem krásně zavazeli? Jó, bejvávalo. Pravda, když se zorganizuje zákaznický audit systému managementu kvality, je na jednom velíně namísto tří lidí najednou deset, ale to bývá ve fi l-movém ateliéru při natáčení erotických scén také (jak říká klasik, nic nepřiláká lidi lépe než cedule Vstup zakázán).Měřeno optikou Arbesa a Nerudy, jsem velebný kmet. Ale ani ve svém veleb-někmetském věku si nemohu pamatovat

první čínský automobil Východní vítr, který při prvním předvedení zaujal di-váctvo hlavně tím, že měl karoserii ručně vykovanou kladivem. Co si ale pamatuji, je pasáž z bestselleru z prostředí amerického autoprůmyslu, kde jeden úspěšný manažer popisuje druhému úspěšnému manažerovi východoasijskou konkurenci slovy „mizer-ná motorka na čtyřech kolech, co drží po-hromadě dráty a izolepou“. No, kde jsou páni manažeři dnes, když východoasijská konkurence nedrží pohromadě ani dráty ani izolepou a  úspěšně válcuje Evropu? A jako na potvoru, už i v Číně se ví, co je to ISO/TS16949, PPAP, APQP a podobné fajnovosti, ke kterým uctivě vzhlíží nejen starý kontinent, ale i záloužáci. A my v Pře-rově, mimochodem, také.No, a když si k tomu ještě přidáme globali-zační „…odpusť, matičko, že jsi nám Země malá…“, nadnárodní fi rmy, korporejtkalčr, prousesperfórmens, vižnmišnstretiži a šé-rdveljúz, pak už vážně není rozdíl v tom, jestli se jedná o řízení jakosti v Číně, Zambii nebo Patagonii, protože tam jako tam se to všechno motá kolem neustálého zlepšování jako nikdy nekončícího procesu, protože jakost je, jak známo, věcí všech. A to nejen v Číně.

Pavel Mollin

precheza duben 2014www.precheza.cz 3události

Technologické centrum

120 let s vámi

Vzpomínky Františka Pruska

Řízení jakosti v Číně

Do podniku jsem nastoupil v roce 1969 a to zcela náhodou. Po návratu z vojny, když jsem byl již několik dní doma, mi připadalo hloupé nechat se živit a vydal jsem se do Rožnova za svým přítelem Vavřincem, který na tom byl stejně. Našel jsem ho u jeho strýce pod Radhoštěm na střeše, kde opravoval došky. Řekl jsem mu, slez a pojď si hledat práci nebo nás zavřou. Tenkrát práce ještě nebyla poslední zoufalý pokus jak si vydělat peníze. Při dohadování kam pojedeme, jsme zjistili, že jediný podnik o které víme, že by mohl mít zájem o chemiky je Fatra Napajedla. Ve Fatře nám sdělili, že nás vezmou, ale jen jednoho, což jsme hrdě odmítli a jeli domů. Při přesedání v Přerově jsme si všimli komínů, které neomylně charakterizují chemičku a řekli si, že to půjdeme zkusit. Dál jsme již nepokračovali a domů již nedojeli. Paní Klorová nás hned uvedla. Mne na titanovou bělobu a Vavřince na červeně.

V  té době musel každý nový technik v rámci zaškolovacího plánu projít všech-na pracoviště provozu.Já jsem začínal na rozkladu. Zpracovával se fi nský ilmenit a jako obsluha rozkladu jsem v té době vydělával podstatně více peněz, než mojí kolegové pracující jako technici. Pak se přešlo na norský ilmenit. Vzhledem k jeho charakteru se musel po-stavit otočný zásobník a sušárna ilmeni-tu. Dnes již málokdo ví, co to byl pás 004 a zásobník litinových třísek 039. Na povrchové úpravě jsem se poprvé se-tkal s prací výzkumu. Vždy, když přišli, výroba se zastavila. Vyráběl se povrchově upravený anatas AD 40. Do povrchové úpravy přidávali nějakou organiku, která tak pěnila a vytvářela tak houževnatou pěnu, že když vylézala z kádí zachováva-la čtvercový tvar otvoru a zcela zaplnila průchod mezi těmito káděmi. Aby se dalo projít, museli jsme si v pěně udělat tunel.Na výrobně titanové běloby jsem skončil jako vedoucí směny. Jednoho dne mi můj vedoucí oznámil, že půjdu na výrobnu ky-seliny sírové. Dvakrát jsem se ptal, kudy se tam jde. Po krátké rozmluvě s vedoucím cechu, mi sdělil, že tam budu dělat vedou-cího. O výrobě kyseliny sírové jsem toho věděl asi tolik jako studenti po exkurzi v  našem podniku. Musím konstatovat, že do nuancí technologie mne nejvíce zasvětili pracovníci údržby. Emil Jedel-ský byl odborník a byl zván jako poradce

k problémům s výrobou kyseliny sírové v celé republice.V  té době (r. 1972) byly v  podniku tři výrobny kyseliny sírové. Stará výrobna A  systém vyrábějící kyselinu z  pyritu. Výrobna S  systém, která v  tomto roce byla v první rekonstrukci. Instaloval se výměník č. 1 (dnes 406) a K systém. Kaž-dá výrobna měla jinou technologii a také jiný pracovní kolektiv. Nevím, zda to bylo pracovními podmínkami nebo výběrem lidí, ale na výrobně A systém byl pracovní kolektiv semknutý, neměl daleko k nějaké taškařici a dovedl odvést dobrou práci. Všichni dobře znali svou profesi a věděli jak si poradit s řešením provozních pro-blémů. Musím vzpomenout chovatele holubů Otyna, Kočíře, který neměl nikdy daleko k nějakému šprýmu, nebo party-zána Kufčáka. Každá z těchto postav by se vyjímala v dnešních televizních seriálech.Na výrobně S pracovali velínové typy. Měli relativně dosti času. Četli zápisy z různých schůzí a stále se dožadovali svých práv. Bylo to období, kdy v  Československu bylo 17 výroben kyseliny sírové, a přes-to bylo kyseliny stále málo. Mnohdy o prodeji 20 t kyseliny rozhodoval ředitel podniku. Termíny odstávek jednotlivých výroben koordinovalo ministerstvo.Koncem 70. let se v podniku začalo s vý-stavbou výrobny S2. Kyselina byla určena především pro výrobu hnojiv a pro těžbu uranu. Výrobnu měli obsluhovat pracov-

níci z A systému, který se před nájezdem výrobny měl odstavit. Byly vypracovány plány na sanaci staré výrobny a zaškolení obsluh na nové pracoviště a požadovali jsme odstavení výrobny aspoň v měsíč-ním předstihu. Narazili jsme ale na zcela jiné představy ministerstva. Přijela mini-sterská komise zkontrolovat v  jakém je výrobna stavu. Když se pracovníci A sys-tému dověděli, že přijede komise, ukli-dili tak vzorně, že komise se divila, proč chceme tak pěknou výrobnu odstavit a chtěli dokonce, abychom ji provozovali dál. Naštěstí docházel i pyrit. Naskytla se tak naděje, že po dlouhé odstávce dojde k takovému ochlazení kontaktních apará-tů, že výrobnu se nepodaří znovu rozjet. Po jedné více než 24hodinové odstávce jsme jednotlivé kontakty oživovali, tak šikovně, že večer byly v jednom aparátu všechny teploty pod zápalnou teplotou. Nahlásil jsem dispečerovi, že jeden kon-

takt se nepodařilo najet a šel jsem domů. Ráno přiběhl kontaktář, který měl noční směnu a vítězoslavně mi hlásil, že se mu podařilo vyhaslý kontakt najet. Co jsem měl dělat. Uznale jsem mu poklepal na rameno.Výrobna S2 najela v plánovaném termínu, i když o defi nici nájezd výrobny se vedly spory. Provoz výrobny byl zpočátku po-znamenán problémy kolem parního kot-le. Parní kotel neměl dostatečný výkon. Úpravou vestavby musel být zintenzivněn přestup tepla v kotli. Garanční testy muse-ly být předčasně ukončeny, protože došla síra. Pak praskla trubka ve spodní sekci. Reklamační řízení probíhalo v Praze na Technoexportu. Z Varšavy mělo přiletět 12 expertů. V  Praze byla mlha, letiště nepřijímalo, tak je vyložili v Budapešti. Druhý den přijeli z Budapešti vlakem. Pří-sedící pracovník Technoexportu mi stále říkal „Hlavně nechtěj peníze. Neuvidí je

ani váš podnik ani GŘ.“ Měli jsme tak zásobu náhradních dílů.Proti výrobně S1 a K systému byla výrobna vybavena spirálními chladiči kyseliny síro-vé. Měly výhodu, protože se z nich nic neod-pařovalo, ale daly se jen velice těžce opravit. Každá porucha znamenala výměnu chladi-če a ten stál v té době více jako milion. Když se údržba dotázala jaká je asi jejich životnost a na kdy mají objednat náhradní, sdělil nám polský dodavatel: „No pět let vám vydrží.“ To údržbu dost vyděsilo a začali jsme hledat náhradní řešení. Přes nadstandardní styky s podnikovým korozním technikem Mir-kem Kusákem jsme se spojili s katedrou korozního inženýrství na VŠCHT Praha a Chemoprojektem Praha. Ve spolupráci s nimi se začaly vyvíjet chladiče s anodickou ochranou. S panem profesorem Novákem jsme konzultovali problematiku anodické ochrany a konstrukci chladiče. pokračování na str. 6 →

PRECHEZA120 LET S VÁMI

Laikovi by se mohlo zdát, že 11 lidí na jednom velíně je trochu moc. V rámci auditu systému managementu kvality však každý z nich má svou přesně určenou úlohu, autora článku a fotografi e z toho nevyjímaje.

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Foto

: Pav

el M

ollin

4 události precheza duben 2014www.precheza.cz

Vydejme se na cesty s našimi distributory a objevujme svět

BOZP

Vzdělávání a výchova k BOZPPerspektivní a úspěšná kariéra zaměstnanců organizace je jednoznačně založena na jejich osobním rozvoji, získávání znalostí, dovedností, schopností a zkušeností. Cesta k tomuto cíli je možná jen permanentním a celoživotním vzděláváním. Svým významem, obsahem a posláním zde právem patří profesní vzdělávání, tedy vzdělávání v oblasti BOZP.

O významu a nutnosti vzdělávání v této oblasti už dnes nikdo nepochybuje. V ny-nější společnosti se kladou zcela nové po-žadavky na pracovní sílu. Zaměstnanci na všech pozicích si nemohou dovolit stag-novat ve své kvalifi kaci na stejném bodě nebo pozici.Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci nemůže být záležitostí jedné osoby – osoby odborně způsobilé v oblasti BOZP, ale musí proniknout do náplně činnosti vedoucích zaměstnanců na všech úrov-ních řízení.Ochrana zdraví a bezpečnosti při práci se týkají každého člověka ve fi rmě a je klí-čovou součástí prevence. Zvláštní důraz je třeba klást na vypěstování bezpečných pracovních návyků zaměstnanců, bez-pečnosti při práci a manipulaci s nástroji, stroji a zařízeními, na kvalitu pracovního prostředí a používání osobních ochran-ných pracovních prostředků. Takto re-alizovaný proces firemního vzdělávání

usnadní zaměstnancům adaptovat se na pracovní a sociální podmínky.Cílem výchovy a  vzdělávání BOZP je zvyšovat znalosti o bezpečnosti a ochra-ně zdraví při práci a zajistit transfer těchto znalostí do praxe.Vzdělávací proces Systematické vzdělávání je rozděleno do 4 fází:1. Identifi kace potřeby vzdělávání pracov-

níků2. Plánování vzdělávání3. Realizace vzdělávacího procesu4. Vyhodnocení výsledků vzdělávání

a účinnosti vzdělávacích programůV  organizaci je školení a  přezkušování v  oblasti BOZP řešeno Směrnicí č. 42 „Organizace profesní přípravy“.Školení v oblasti BOZPÚtvar personalistiky a vedoucí zaměst-nanci jsou povinni zajistit pravidelné se-znamování a školení zaměstnanců s no-vými právními předpisy, technickými

normami, pokyny, příkazy a směrnicemi v oblasti BOZP. Tato obeznámení je třeba provádět vždy prokazatelným způsobem – písemným záznamem, včetně podpisu školeného. Nestačí tedy zaznamenat ško-lení a přezkoušení jen do PC! Jedna ze základních povinností dle Záko-níku práce (zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů) je zajistit zaměst-nancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Povinnost seznamovat s právními a ostatními před-pisy k zajištění BOZP má zaměstnavatel též vůči zaměstnancům, s nimiž uzavírá dohody o pracích konaných mimo pra-covní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti). Základní druhy školení v oblasti BOZP v organizaci:• vstupní instruktáž všech nově přijatých

zaměstnanců bez rozdílu profese,• školení nově přijatých zaměstnanců

na pracovišti k příslušné profesi, ško-lení zaměstnanců speciálních profesí – zvláštní odborná způsobilost, školení vedoucích zaměstnanců po nástupu do funkce,

• školení fyzických osob jiných zaměstna-vatelů pracujících na pracovišti, škole-ní odborové organizace a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci umožňující jim řádný výkon jejich funkce (odst. 6, § 108, zákoníku práce),

• periodické školení zaměstnanců a ve-doucích zaměstnanců podle příslušné profese,

• mimořádná školeníDokumentace o školení Formální ani obsahové náležitosti doku-mentace nejsou v Zákoníku práce specifi -kovány. Nicméně z jednotlivých ustanovení vztahujících se k předmětné problematice nepřímo vyplývá, jaké má být uspořádání a rozsah této dokumentace.V právních předpisech v oblasti BOZP je součástí plnění řady povinností zaměst-navatele také povinnost mít průkaznou dokumentaci či evidenci. Tuto povinnost musí plnit vedoucí zaměstnanci v rozsahu působnosti svých funkcí. K tomu, aby moh-li zodpovědně plnit požadované úkoly při zajišťování péče o BOZP, musí vést přísluš-nou dokumentaci o školení zaměstnanců včetně ověřování znalostí, která je podkla-dem a průkazným materiálem pro kont-rolní orgány, interní i externí audit nebo pro případ vyšetřování pracovního úrazu.Dokumentaci o školení zaměstnanců tvoří osnovy školení, prezenční listina s hodno-cením znalostí, vyhodnocovací tabulka a zkušební test. Písemné doklady o školení tedy obsahují informaci o druhu školení, jeho časovém rozsahu a náplni, dále jsou doplněny o informace a pokyny zaměstna-vatele. Tato sdělení musí být srozumitelná pro všechny zaměstnance.

Školení provádí vedoucí zaměstnanec, který absolvoval školení vedoucích za-městnanců nebo osoba odborně způ-sobilá v  BOZP dle požadavku zákona č. 309/2006 Sb.Osnovy školení Osnova v  organizaci obsahuje právní a ostatní předpisy BOZP, které se vztahují k dané práci, pracoviště i profesi. Součás-tí osnovy jsou i všeobecné požadavky na BOZP a interní předpisy z oblasti BOZP. Záznam o školení Po  každém uskutečněném školení je pořizován záznam na předepsaném tis-kopise – prezenční listina. Při neplnění předepsaných právních požadavků do-chází tím nejen k porušování předpisů, ale i k podceňování rizik, ke lhostejnému přístupu k ochraně svého zdraví a také mnohdy k hazardnímu jednání. Vědo-mým porušováním právních předpisů BOZP, jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců, mohou vzniknout znač-né škody nejen na majetku organizace, ale může dojít ke vzniku nežádoucí udá-losti – skoronehodám, havárii, nemoci z povolání, pracovního úrazu mnohdy i s trvalými následky, popř. ztrátou živo-ta zaměstnance, což je nenahraditelné. K těmto problémům nemusí v žádném případě docházet za předpokladu do-držování právních požadavků v oblasti BOZP. Jaroslav Pazdera

V dnešním vydání novin vám nabídneme krátký rozhovor s naší distribuční fi rmou na Ukrajině. Průvodcem naší cesty v tomto vydání je Mgr. Eva Jehlářová.

UKRAJINA:

Počet obyvavatel: 44 573 205 (29. na světě, odhad 2013)

Státní uspořádání: poloprezidentská republika

Měna: Ukrajinská hřivna (UAH)

Redakce požádala o krátký rozhovor vý-konného ředitele společnosti ADASUKR s.r.o. pana Jiřího Kováře

Kdy byla založena společnost a jakým zbožím obchodujete? Čím se zabývá vaše společnost?Naše společnost Adasukr s.r.o. byla za-ložena v roce 1998 v Opavě, za účelem samostatného zahraničního obchodu výhradně s Ukrajinou, kde jsme již od roku 1994 úspěšně obchodovali (pod jiným názvem firmy) v oblasti staveb-nictví, dovozu do ČR stavebních ocelí, dřeva, atd. Později jsme začali vyvážet na Ukrajinu montované haly pro různé účely a hlavně polygrafické stroje a za-řízení. Po roce 1997, kdy po povodních v Pře-rově došlo k  deficitu anorganických pigmentů na Ukrajině jsme s úspěchem vyexportovali z Prechezy první kamion Feprenu a založili jsme tam spolu s naši-mi obchodními partnery fi rmu Morava--Grup, která importuje zboží a proclívá na území Ukrajiny a zabývá se zde za naší účasti jeho distribucí.

Jaký je počet pracovníků ve vaší společ-nosti a uveďte nám prosím celkový ob-jem vašeho prodeje v roce 2013 v USD.V naši společnosti je zaměstnáno devět pracovníků a  celkový objem prodeje v oblasti pigmentů v roce 2013 dosáhl 2,5 mil. USD.

Jací klienti od vás nakupují? Platí včas? Plní smlouvy?Největším odběratelem titanové běloby je firma Sintra, výrobce tapet, které vy-váží z hlavně na východní trhy (Rusko,

Bělorusko, Kazachstán, atd.). V oblas-ti železitých pigmentů máme v  každé oblasti Ukrajiny svého zástupce, kteří dodávají barviva výrobcům především zámkové dlažby a  jiných betonářských výrobků. S  dlouhodobými odběrateli nemáme s platbami potíže, otázka plnění smluv je zde velmi specifická, neboť ekonomická a politická situace na Ukrajině je již delší dobu velmi nestabilní.

Jak hodnotíte postavení Prechezy na ukrajinském trhu, je už značka Preche-zy známá na ukrajinském trhu a v ja-kém zboží je možno u vás najít náš oxid titaničitý PRETIOX?Precheza je na ukrajinském trhu v pod-vědomí místních spotřebitelů již z de-vadesátých let, kdy zde byli výrobky do-váženy pod obchodní značkou Precolor různými dovozci ze Slovenska a Polska. Po roce 1997, kdy jsme začali s obchod-ní politikou pronikat na ukrajinský trh sami a  začali konkurovat především německým výrobkům, jsme značku Precheza zviditelnili a odběratelé dnes výrobkům se značkou Precheza věří. Námi dodávaný PRETIOX je možno na-jít nejen Ukrajině v potravinářství (krabí tyčinky), papírenství (tapety), drogerii a farmacii (zubní pasty, tabletky), plas-tech (výroba plastových oken, folií, atd.), protože tito výrobci své zboží vyvážejí i do jiných východní zemí. FEPREN se pak objevuje především ve výrobcích betonářských.

Je obchodování na Ukrajině nějakým způsobem specifi cké a jaké vidíte pro-gnózy prodeje pro rok 2014?Ukrajinský trh je specifi cký hned z několi-ka důvodů. Je zde veliká konkurence míst-ních výrobců, (Summychimprom město Summy a Crimea Titan, město Armjansk, Krym), kteří zásobují především barví-renský průmysl, samozřejmě, že kvalitě odpovídá cena jejich produkce, import železitých pigmentů od polských dodava-telů, který se v posledních letech naštěstí snižuje, velikou konkurenci od roku 2008, kdy byl celkový nedostatek pigmentů zde vytvořily čínské produkty, které v té době získali větší část trhu, nehledě na jejich platební podmínky (dlouhé doby splat-nosti za dodané zboží), specifi ka jsou také

v poctivosti místních obchodníků a jejich platebních možnostech. Největší problém na ukrajinském trhu však již delší dobu způsobuje nestabilní ekonomická a poli-tická situace, která v dnešní době vrcholí, a nejsme schopni určit, kdy bude kulmi-novat. S tím souvisí celá řada nejasností ve všech směrech a odvětvích. Z těchto důvodů proto nemáme v prognózách na rok 2014 vůbec jasno. Výrobky našich od-běratelů se přestaly na východní odbytiš-tě vyvážet, na Krym budou brzo dovážet pigmenty vaši ruští zástupci, východní Ukrajina je zatím velikým otazníkem, jak dopadne. Pokud se udržíme na ukazate-lích odebraného množství roku 2013, tak budeme velice rádi. Děkujeme za rozhovor.

SPOTŘEBA dle aplikací Ukrajina 2012 (v %)Rozděleno do segmentů:

Nátěrové hmoty 60%

Plasty 15%Papír 15%

Ostatní 10%

Ukrajina vizitka

Společnost Adasukr s.r.o.Firma Adasukr s.r.o. byla založena začátkem roku 1998 v Opavě. Hlavním obchodním směrem fi rmy v současné době je prodej produkce závodu Precheza Přerov na Ukrajinu, kde dodáváme pigmenty do papírenského průmyslu, stavebnictví, potravinářství, farmacie.

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

precheza duben 2014www.precheza.cz 5po práci

Moravský ornitologický spolek

AK PRETIOX

Pochoutka, naštěstí již jen pro oko

Žije ještě Autoklub v chemičce?

Naše nejznámější kuchařka, Magdalena Dobromila Rettigová, měla zajímavé recepty. V její kuchařce nalezneme i recepty na pečené kvíčaly. Kvíčala, správně drozd kvíčala, byla vyhledávanou zvěřinou. Pečeně prý měla nahořklou, kořením pikantně zvýrazněnou chuť. Hodovalo se tak mnoho desetiletí. Dokonce i náš myslivecký zákon z roku 1965 řadil drozda kvíčalu mezi druhy zvěře užitkové. Naštěstí pro něj, již s celoroční dobou hájení. Snad i proto dnes můžeme potkat drozda kvíčalu na mnoha místech, dokonce i v Precheze.

Nebylo tomu tak vždy. Kvíčaly u nás žijí poměrně krátce. Je to původem sibiřský pták. Střední Evropu osídlil od severu v několika vlnách teprve v 19. Století. Právě tehdy si získal svou oblibu jako pochoutka. Naštěstí naši předkové nedokázali sníst ná-val „Sibiřanů“, kteří se objevovali v dalších a dalších vlnách. Poslední velká vlna jeho šíření proběhla v druhé polovině 20. století a drozd kvíčala v ní obsadil nejprve zby-tek neosídlených Čech a vzápětí doosídlil i Moravu. Nyní se s ním setkáváme zcela běžně. Velikostí se kvíčaly příliš neliší od našich běžných hnědých drozdů. Z blízka však vynikne jeho barevnost. Hlava a horní

část zad a kostřec jsou šedé, zbytek zad re-zavě hnědý. Břicho je narezavělé s celou řa-dou výrazných čárkovitých hnědých skvrn. Zbarvení samečků a samiček se neliší.K  hnízdění si kvíčaly vybírají nejraději stromové porosty u vlhčích luk s krátkým travním porostem. Obvykle hnízdí v ko-loniích společně desítky párů. Není však vzácností najít jejich hnízda i ve městech a jednotlivě. Hnízdění v koloniích má vel-kou výhodu a tou je společná obrana před vetřelci. Ta je zvlášť účinná proti dravcům a krkavcovitým ptákům. Kvíčaly na vetřelce pořádají skupinové nálety a snaží se ho co nejvíce znečistit svým trusem. Ten velmi

účinně slepí peří a vetřelci hrozí, že nebu-de schopen letu. Velmi rychle proto raději uteče. Ani drobné šelmy nemají zájem si čistit srst od podobného nánosu. Obvyklá snůška bývá 5 - 6 modrozelených skvrnitých vajec, na kterých samice sedí asi 14 dní. Sameček se s ní v tomto období obvykle nestřídá. Mláďata však již krmí oba společně. Hlavní potravou dospělých i mláďat jsou dužnaté plody, měkkýši, hmyz a červi. Odhaduje se, že u nás hnízdí asi 140 000 párů. Naši ptáci obvykle v říjnu a listopadu od-létají do Itálie a Francie, odkud se vracívají v březnu. Paradoxně je však na našem úze-mí v této době nejvíce kvíčal. To k nám při-létají a protahují a částečně i zimují severští ptáci. Těch bývá odhadem až tři milióny. Pohybují se v hejnech až kolem tří tisíc ptá-ků. Jejich hlavní potravou jsou nesklizená nebo spadaná jablka, bobule jeřábů a další plody. Adolf Goebel

Ač se to možná na první pohled nezdá, dá se hrdě říct, že ano, Autoklub Pretiox stále žije! Navzdory nepřízni médií všeho druhu (smrťáky na „velkých“ soutěžích) a z toho plynoucím potížím se zajištěním prakticky všeho (brykule dělají úřady

i sponzoři), ještě jsme to nezabalili a při-pravujeme se s plným nasazením na další sezónu. Ta vlastně pro některé z nás začala už loni, následovala v lednu a únoru všeli-jaká školení, nějaký čas zabrala i „domá-cí“ příprava na pořádání soutěží a závodů. Masovou klubovou činnost zahájíme „Jíz-dou do neznáma“. Doufám, že se u této akce pojaté jako setkání přátel motorismu významně neprojeví emoce a zvítězí po-hoda a spokojenost, přestože pravidelným bodem je schůze, kde se rozdělují... no, úkoly přece! Hned za týden bude násle-dovat XIX. Pretiox slalom na ještě stále stojícím a  fungujícím letišti v  Přerově.

Na podzim, ve „svém“ termínu bude při-pravena automobilová orientační soutěž Pretiox. Ano, říkali jsme už několikrát, že to bude naposledy. Jenomže, když bychom to zabalili my, moc dalších pořadatelů na Moravě by už nezůstalo. A tak to ještě letos zkusíme... Snad i proto, aby se motorističtí nadšenci z Moravy nemusili za každým závodem kodrcat do okolí Prahy případ-ně Mostu nebo jiných českých center ori-entačních soutěží, což je kromě únavné nutnosti překonávání velkých vzdáleností cestou tam i zpět poněkud dražší zábava (nejvyšší kilometrická darda byla zazna-menána loni při mistrovské soutěži v okolí

Mostu, kde délka soutěže byla sice stan-dardních 200km, ale přesun posádky na místo znamenal dalších 582 tam a 582 zpět Pokud někomu ty vzdálenosti nesedí, ne-šlo to tehdy časově zkoordinovat jinak, než vyzvednout navigátorku v práci a po soutěži ji zase dopravit domů – a bydlí za Ostravou...). Některé místní posádky již do kolotoče těch mála orientačních soutěží, které ještě v kalendáři zůstaly, naskočily. Sportovní rok v  této disciplíně byl zahájen „krát-kým“ dvouetapovým pohárovým kolem 29. března v Hlučíně. Postupně se bude rozbíhat i  seriál Mistrovství republiky

v AOS – to ale až později. Autoklub Pre-tiox ve všech kategoriích má své zastou-pení, samozřejmě se budeme snažit repre-zentovat tak dobře a tak často, jak jen to půjde! Zejména s ohledem na koordinaci časových možností...  Věřím, že i tuto sezonu, která je pro Auto-klub Pretiox čtyřicátou první, absolvujeme v pohodě, s úsměvem, bez nepříjemností. Svou činností rádi oslavíme „120. výročí založení Chemičky v Přerově“. Snad bude na podzim co hodnotit s tím, že má cenu ještě pokračovat v této snad již tradiční přerovské aktivitě.

Jiří ProcházkaFo

to: A

dolf

Goe

bel

Užijte si slunečných dní v přírodě a vybavte se na to!

Jarní soutěž

Videa na internetu: Drozd kvíčala ze zimního období na: http://youtu.be/nTlam1TYGCk Dospělý pták dokrmující mládě mimo hnízdo na: http://youtu.be/ktdcwqf3K_w

na nákup

VyhrajteVýhercem soutěže z minuléhočísla novin o voucher na nákupsportovní vybavení SPORTISIMO,se stal Roman Havelka.Cenu vylosoval vedoucí plánovánía prodeje ECE Zdeněk Dostál.

Výherci blahopřejeme a přejeme bohaté sportovní zážitky. ZO OS ECHO a redakce NOVIN PRECHEZA.

sportovního vybavení

v hodnotě

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

Foto

: Shu

tter

stoc

k

voucher

3000 Kč

SPORTISIMO Společnost PRECHEZA plánovitě podporuje zdravý životní styl a dobrou fyzickou kondici. Proto jsme jako partnera soutěže vybrali prodejce sportovního vybavení společnost Sportisimo. Vyhrajte poukáz-ku na odběr zboží v hodnotě 3 000 Kč v prodejně Sportisimo v areálu OC Kaufl and v Přerově!

Jedinou podmínkou je správně odpovědět na tři uvedené otázky. Odpovědi zašlete, prosím, na již známou emailovou adresu noviny@precheza.cz do 13. 5. 2014. Vylosování proběhne ihned po tomto termínu a vy-hlášení vzápětí tak, aby si sportumilovní zájemci své vybavení užili už na případné dovolené.

1.

Co je to biatlon?

a) běh + skokb) běh + střelbac) běh + skok + střelbad) skok + střelba

2.

Kdo je mistrem světa v biatlonu (2005)?

a) Šlesingrb) Dostálc) Vítekd) Moravece) Holubec

3.

Kdo z Čechů jako první vyhrál Tour de Ski?

a) Neumannováb) Bauerc) Koukald) Rajdlováe) nikdo

Foto

: SH

UTT

ERST

OCK

Trasa dlouhá 21,0975 km, 12 500 běžců, kolem 80 různých národností. To vše je Sportisimo 1/2Maraton Praha. Start byl v sobotu 5. dubna z náměstí Jana Palacha a zavítal do ulic Prahy 7.

Dav běžců v čele s elitními atlety vyrazil na půlmaratonskou trať přesně v pravé pole-dne za zvuků Smetanovy Vltavy. Vytrvalci z celého světa se první dubnový víkend sjeli do Prahy, aby se zúčastnili největší-ho běžeckého závodu v České republice. O oblibě a kvalitě závodu svědčí ocenění zlatou známkou kvality od Mezinárodní

asociace atletických federací IAAF a také fakt, že kapacita byla naplněna celé čtyři měsíce před startem.V pořadí 16. ročník zdobili velké hvězdy silničního běhu. Nechyběl mezi nimi At-sedu Tsegay, který zde v roce 2012 zaběhl fantastický čas 58:47. Byl nejrychlejším časem na půlmaraton roku 2012 a od té doby jej nikdo nepřekonal. Letošní Praž-ský půlmaraton ovládl Keňan Peter Kirui výkonem 59:22. Poprvé se tohoto gigantického závodu zúčastnil také náš borec Jarda Zdráhal. Nejrychlejší běžce sice nepřekonal, ale se svým výkonem a hlavně nezapome-nutelným zážitkem je naprosto spokoje-ný. Z dvanácti a půl tisíce zúčastněných skončil na 2 370. místě s časem 1:45:55. Ve své kategorii byl na krásném 121. místě.

„Půlmaraton však není jen o  závodě-ní a o nejrychlejších časech v cíli. Je to v první řadě běžecký svátek a oslava to-hoto krásného sportu. Podporu diváků si zaslouží každý. Ten, co doběhne do cíle první i ten poslední. V našich očích je ví-těz každý,“ říká Carlo Capalbo, prezident organizačního výboru závodu. Půlmaratonský peleton vbíhá na území Prahy 7 na nábřeží Edvarda Beneše. Po-kračuje se po nábřeží Kapitána Jaroše, Bubenském nábřeží, ulicemi Komunar-dů, Jateční a Jankovcovou. Poté už běžci zahýbají na Libeňský most a pokračují po druhé straně Vltavy do cíle. Gratulujeme Jardovi k  další dosažené metě. Sportisimo 1/2Maraton Praha byl pro něj zároveň i přípravou na Volkswagen Maraton Praha. Takže v neděli 11. května budeme držet našemu borcovi palce.

→ pokračování ze str. 3 „Vzpomínky Františka Pruska“ Když jsme se rozhodovali, kde bude zku-šební chladič umístěn, řekl Karel Hrazdíra: „Dáme ho na K systém. Co vydrží tam, vy-drží všude“. Proti takovému tvrzení se ne-dalo nic namítat. Dopad instalace zkušeb-ního chladiče všechny překvapil. Projevil se tam, kde to nikdo nečekal. Dmychadlo, které odtahovalo celou výrobnu, byl značně poruchový stroj. Jeho oběžné kolo bylo tak namáháno úletem kyseliny sírové z věže, že se korozí kola rozvážilo a pro vysoké vibra-ce muselo být odstaveno. Životnost oběž-ného kola byla tak 14 dní. Po uvedení chla-diče kyseliny sírové s anodickou ochranou do provozu, bylo dmychadlo provozováno měsíc a nevykazovalo zhoršení technického stavu. Chodili jsme a uznale klepali údržbě na rameno s tím, jak dobře tentokráte to dmychadlo poskládali. Když ale dmychadlo jelo bez opravy již druhý měsíc, znejistěla i údržba. Nakonec nás donutili výrobnu odstavit, aby se podívali, jestli tam nějaké oběžné kolo vůbec je. Příčinou výrazného snížení koroze bylo snížení teploty kyseliny. Chladiče s anodickou ochranou brzy na-hradili baterii poruchových fersilitových chladičů na K systému a byly instalovány i na výrobně S1. Použití chladičů s anodi-ckou ochranou bylo rozšířeno na všechny

výrobny kyseliny sírové v  republice. Za jejich vývoj jsme dokonce dostali státní vyznamenání.Ironií osudu se tyto chladiče na výrobnu S2, která byla důvodem jejich vývoje, ne-dostaly. Za celé období existence výrobny S2 (19 let) došlo na této výrobně ke třem poruchám na těchto chladičích, z nichž dvě se podařilo opravit a jeden chladič musel být vyměněn. Po likvidaci výrobny byly ještě prodány.Osud výrobny jako by byl naznačen hned od samého počátku. Výrobna dosahovala výkonu až o 20 % vyššího než byl projekto-ván (720 místo 600). Přesto za celou dobu své existence nedosáhla roční projektované kapacity (200 000 t/rok). Příčiny byly různé, buď nebyla síra, nebo nebyl odbyt na kyse-linu. Po roce 1989 byla z mírových důvodů zastavena těžba uranu a přestalo se hnojit, abychom měli BIO potraviny. Zastavila se výroba superfosfátu i kyseliny sírové. Výrob-na S2 měla smůlu. Rok před jejím odstave-ním proběhla další z rekonstrukcí výrobny S1. Na výrobně S2 měla obnova a oprava některých aparátů proběhnout příští rok. Výroba kyseliny sírové nebyl již samostatný cech, ale byla sloučena s výrobou superfos-fátu do provozu 1. Součástí provozu 1 ale nebyla jen výroba kyseliny a hnojiv. K vý-robnám kyseliny sírové patřila i odloučena

výroba fenolformaldehydové pryskyřice Juralit v Lipníku, Argolit, výroba perleťo-vých pigmentů a katalyzátoru na výrobu polypropylénu TiCl.V polovině 80. let jsem přešel do výzku-mu. Byla to rovněž zcela nová funkce. Nevím, zda to bylo za odměnu nebo za trest. Znovu jsem sbíral zkušenosti. K ruce jsem měl ale zdatné spolupracov-níky, ing. Tomáška, Hejla, Nedorosta, Ka-dlase, Mráze atd. V té době se předpoklá-dalo, že výrobní sortiment podniku se rozšíří. Připravovala se výroba železitých žlutí, gama oxidů, antikorozních pigmen-tů, lístkových pigmentů a další. V té době již byl dokončen vývoj železitého koagu-lantu ze zelené skalice. Z tohoto sortimentu mimo železitý koagu-lant dosáhla významnějšího úspěchu jen výroba perleťových pigmentů Dr. Nedo-rosta. Všem se líbily i když nedosahovaly kvality pigmentů fi rmy Merck, se kterou jsme se dlouho soudili o patentovou čis-totu. Asi v roce 1986 sem přijela skupina sovětských odborníků na výrobu titanové běloby. Měli nám poradit jak zlepšit kvalitu titanové běloby. Víc času než na výrobně titanové běloby ale strávili na výrobně perleťových pigmentů. Když jsme potom přijeli na reciproční návštěvu do Institutu titanu v Čeljabinsku jako druhá zahranič-

ní delegace (první byli Američané, kteří se přijeli podívat na výrobu tanků), chlu-bili se nám pracovníci institutu výrobou perleťových pigmentů, dokonce černých a magnetických. Výroba byla zajímavá, poskytla jiný po-hled na výrobu pigmentů, zvýraznila pro-blematiku kalcinace a vliv velmi malých částic v pigmentu na jeho zpracovatelské vlastnosti.Po roce 1989 výrobu odkoupil španělský výrobce pigmentu. Obchod proběhl na In-chebě v Bratislavě, kde byly pigmenty vy-staveny. Snažil se udělat hodně pro zlepšení jejich kvality, ale zásadního obratu se ne-podařilo dosáhnout. Zastavil jejich výrobu a nahradil ji výrobou hliníkových pigmentů pro potravinářské účely. Vypracovali jsme návrh výrobního zařízení a vylepšili jsme technologický postup. Úprava zařízení se mu tak líbila, že na výrobnu vodil své partnery a chlubil se jí. Nakonec prodal výrobnu Angličanům, kteří ji přestěhovali do Anglie.Tím se okruh uzavírá. Do bývalé výrobny perleťových pigmentů byl v rámci ČTCAP instalován poloprovoz titanové běloby, který zde byl již v začátcích výroby titanové běloby. Začala tak nová historie, na kterou mohou navázat již další generace pamětníků.

František Prusek

6 po práci precheza duben 2014www.precheza.cz

ZO OS ECHO

Koníček

120 let s vámi

Kniha, přítel člověka

Sportisimo 1/2Maraton Praha s účastí našeho zaměstnance Jardy Zdráhala

Minulý měsíc, zaslíbený knize, jsem byla požádána, abych vám napsala pár slov o naší odborové knihovně v Precheze. Jmenuji se Lenka Čulíková, již třetím rokem jsem její knihovnicí.

Knihovna se nachází v budově zdravotní-ho střediska v přízemí. Odborová je proto, že za ni přebírají záštitu odbory, které také fi nancují nové knihy. V její databázi je jich celkem asi 4000 kusů, Marxe a Engelse byste tu ovšem jen stěží hledali. Většinou se jedná o romány, detektivky, kuchařky, světovou literaturu a knihy pro děti.

Podmínky vypůjčení také nejsou složité. Stačí být zaměstnancem jakékoliv fi rmy v areálu Precheza. Čtenář nemusí být čle-nem odborů. Seznam knih naleznete na intranetu, na stránkách odborů a v tiště-

né podobě ještě u mne v laboratoři výzku-mu TB. Půjčování je bezplatné. Domluvit se můžeme kdykoliv v pracovní době na tel. 2346.Každoročně za přidělené peníze nakou-pím nové knihy, v minulých letech to byla hlavně povinná četba k  maturitě, letos jsem dokoupila druhý a třetí díl k Padesáti odstínům šedi, povídky od Zdeňka Svě-ráka, básničky Jiřího Žáčka a  databáze knihovny se také rozrostla o sponzorské dary, za které všem moc děkuji. Pokud budete mít nějaký dotaz nebo požada-vek, co by se mohlo do knihovny dokou-pit, budu ráda, když se mi ozvete, usnadní

mi to výběr nákupu dalších nových knih. Sponzorské dary v podobě knih a časopi-sů přijímám stále. Jako knihovnice také pořádám pod záštitou odborů v salonku jídelny Kytarové koncerty kytarového dua Petr Vařák a Bohdan Svárovský, kteří na svých kytarách hrají skladby starých mis-trů. Vstupné je dobrovolné a každý tento koncert je velkým kulturním zážitkem.Pravidelně vás o nových knihách a chys-taných koncertech budu informovat na nástěnce u hlavní vrátnice. S přáním krás-ného jara se s vámi, doufám, že ne nadlou-ho, loučí vaše knihovnice.

Lenka Čulíková

Pozvánka na orientační závod O pohár PRECHEZYTJ Opava, oddíl orientačního běhu, ve spolupráci s Alfa handicap Pře-rov pořádá v neděli 4. května 2014 Orientační závod zdravotně postiže-ných a Veřejný závod v orientačním běhu – závod dvoučlenných štafet.

V  rámci veřejného závodu dvou-členných štafet „O pohár Prechezy“ je stanovena zvláštní kategorie pro zaměstnance firmy PRECHEZA. Závod startuje v 11.00 hodin v areá-lu Střední zemědělské školy Přerov, kde je i od 8.00 do 10.30 prezentace závodníků. Přihlásit do závodu se může každý zaměstnanec Prechezy do neděle 27. 4. 2014 na www.oris.orientacnis-porty.cz nebo emailem na adrese: milan.bincik@gmail.com, kde jsou k dispozici podrobnější informace. Závodit se bude v rovinatém, parko-vém terénu a ulicemi města. Počet štafet je omezený, proto se přihlaste co nejdříve. Akce je podpořena společnostmi HANDI JOBS, o.s. v rámci meziná-rodního projektu INSPORT, Statu-tárním městem Přerov a společností PRECHEZA a. s.

www.oris.orientacnisporty.cz

DUBEN

25 letPetrželová Martavedoucí útvaru controllingu

30 letMalíková Alenarozborář statistiky

35 letSýkora Petrchemik-Pregips 2

Šatný Zdeněkprovozní zámečník

Odchod do důchoduTalla Pavelstrojník-úpravář vod

DUBEN

60 letWinkler Josefprovozní zámečník

Životníjubileum

Jubileav zaměstnání

Foto

: Le

nka

Čul

íkov

á

Foto

: arc

hiv

Prec

heza

TIRÁŽ

NOVINY PRECHEZA | Noviny zaměstnanců PRECHEZA a.s. Přerov | Vydavatel: PRECHEZA a.s. Přerov | Evidenční číslo: MK ČR E 12616 | NEPRODEJNÉ | Redakční rada: Adolf Goebel, Marek Konečný, Dana Lehnertová, Tomáš Navrátil, Alena Okáčová, Ludvík Prášil, Tomáš Příkopa, Jan Přikryl, Pavel Šnejdrla, Jiří Valenta | Šéfredaktorka: Jitka Koppová | Adresa redakce: NOVINY PRECHEZA, nábřeží Dr. E. Beneše 1170/24, 750 02 Přerov | Telefon: +420 581 253 848 | E-mail: redakce@precheza.cz