Je to asi dva roky, co jsem el hlubokm lesem, kter lemuje msto Tebo na jeho jin stran. Stolet duby a mrtv srny. Soustavy kanl budovan v minulch staletch, rybnky, kter nemaj o ryby nouzi, cesty, kter vedou nkam hluboko, mon a k hranicm Rakouska. Neel jsem vlastn, ale bel. Nkdy musim bet, protoe kdybych nebel, ivot by mi piel tak nenosnej, e by se znova objevila ta star pedstava nabitho revolveru, kter m pravideln v esku pronsleduje.
A tak jsem bel. Slunce zapadalo a obrovsk stromy se tyily podl hrze. Vdycky mm velkou chu na n vylzt a strvit tam noc. Sledovat, co se bhem noci v hvozdu dje. Bhala by mi po zdech hrza, ale byl bych v bezpe. Bel jsem. A pak jsem to uvidl. Znovn dtsk kolo open o strom ke mn odrelo paprsky zapadajcho slunce takovou intenzitou, e se mi zalo chtt na zchod. Odeel jsem do kov a v tom kov m napadlo nco, co mohlo bejt evidentn, ale m to najednou tak nepilo. Napadlo m toti, e pesn vim, pro je prv te a tady open o kmen obrovskho stromu dtsk kolo a taky e vim, kdo je jeho majitelem. V t dob taky ivot postavil mezi m a moje dti docela bytelnou ze. Musel jsem pokat. Ale takhle jsem aspo chvlema moh bejt s nima.

Holika toho mnoho o Svt nevdla. Svt kala hlubokmu lesu za mstem, o kterm ve kole slyela, e v noci jsou nad korunami strom vidt svtla a do kiku nonch ptk se ms jin zvuky o kterch nikdo nechtl mluvit, nejsp proto, e o nich nic nevdl a nebo mon z njakho jinho dvodu, mon ze strachu. kala tomu Svt, protoe ten prav svt, kde ila, nebyl ani zdaleka tak zajmav a pln napt. Rno v sedum vstt, do koly, hodiny matematiky, fyziky, chemie, djepisu...ta nezivnost z tch pedmt jen tak kapala na lino zkladn koly v provinnm mst. Mla rda zpv, pipomnalo ji to zpv ptk, kreslen...to mla rda jen tak... a potom mla moc rda ciz jazyky: anglitinu, panltinu a francouztinu, pipomnalo ji to jin svty, jin, zhadami zahalen msta. Kdy v noci usnala nad mapou panlska, vidla, kde ij vlci, kde se pasou horsk kon, vidla delfny u pobe Francie a obrovsk oputn hrady, pravk kamenn sdla, kter zbyla do dnench as po vldcch Anglie. Dlouho nemohla usnout a pedstavovala si, jak se jako mlad dma jednou do tchto mst podv a uvid vechno na vlastn oi. Probudila se zase v sedum...sndan...ACH NE, zase do ty blb koly. Tlo se viditeln brnilo tomu odejt a znovu zasednout do lavice. Poslouchat smutn vklad uitelky o kter vichni vdli, e se rozvd, e ji opustil manel a ona zstala sama s dvouletm dckem. Holice bylo pan uitelky trochu lto, ale byla ji vcemn pln ukraden. Vichni maj pece svoje problmy. Co kdybych tam nela, napadlo ji najednou. Podvala se smrem k matce. Ta se prv o nem dohadovala s otcem, kter se chystal do prce. Na tv ml svj typick nenvistn vraz jako kad den krom ptku a soboty. "A odnes to smet a kup cestou dom kvtk!" "U zase! Zase ty KOLY, kadej den mi nadl sto kol!!!" "Prosimt, nech toho, to jsou malikosti...a co ti to udl, jen to veme sebou!" Holika smutn sledovala rozhdan rodie. V ruce drela chlb namazan medem. Vyklouznul ji z ruky. Holika vidla jak zpomalen pad a ve vzduchu se ot. Bhem letu, kdy bylo vidt med kapajc z otejcho se krajce, udlala holika asi svoje nejlep rozhodnut. Kdy se med rozplcnul na beton kuchyn, holika u stla vedle stolu. "Ukli to, J, ty se neikovn, to nen mon!" "Nezlob se mami, j to uklidm." "Nojo..." Vzala Rolniku, jak kala svmu stbrnmu kolu, a vyjela ze dvora. Msto doprava smrem k nmst vak tentokrt zatoila doleva smrem k silnici, kter vedla k rakm a dl u vidla vysok stromy. Holika se zastavila. Vzpomnala na vechno, co o Svt slyela, ale nic z toho ji neodradilo od toho, aby selpla pedly a vjela po lesn cest do umcho lesa. Najednou uslyela jednotvrn zvuk, jako kdyby nkdo plcal do vody pdlem. Pibliovalo se to. Pichzelo to smrem od zatky. Holika seskoila z kola, opela ho o strom a schovala se za kov. Spoza zatky se vynoila obrovsk lidsk postava. Holika lapala po dechu. Netuila, e prvn dobrodrustv zaije hned tak brzy! Obr v bovch trenkch supl po cest smrem z lesa ven. Doteky obrovskch podrek o asfalt vyvolvaly dojem plcn pdlem. Ml holou hlavu a po skrni mu stkal pot. Vytetovan hvzda na pravm ltku vyvolala v holice hrzu. Tetovn dosud vidla jen na vraedn vypadajcch existencch z nonho mstskho parku. Tsla se tak, e se ji zalo patn dchat. Obr pebhnul, ale po pr metrech se zastavil a zaal se kolem sebe nenpadn rozhlet. V holice by se krve nedoezal. Najednou zaal poskakovat na patch. Holice se udlal na oblieji otaznk. Obr skkal dl na mst a u toho vykikoval slova, jak pouv tatnek, kdy pijde z prce. Natst holika ta slova znala. Obr pi vskocch zaal zbsile ermovat rukama a plcat se do hlavy. Pomyslela si, e to je Obr lenec...urit ji zabije a sn! "Komi zasran," vykikoval obr a skkal u toho na patch. Najednou se vrhnul smrem kde holika stla. Omdlela. Po chvli se probrala a vidla, e obr trh listy kee, kde byla schovan a za kterm te leela v polomdlobch. "Hur, je to Obr Vegetarin!" Obr zmizel za neustlho plcn kolem sebe na druh stran cesty. Slyela jen tlumen nadvky. Potom ho vidla, jak se vynoil z kov a podval se nahoru na letn oblohu, pohledem zavadil o jej kolo...v holice se udlala mal due. Nevypadalo to ale, e by kolo udlalo na lesnho blzna jakkoliv dojem. Rozbhl se a za chvli bylo slyet jenom jak se vzdaluje plcn pdel. Holika si sedla na kolo, ale potom z nho zase slezla. Nebude lep, kdy pjdu pky, napadlo ji. Opela kolo znovu o strom a vykroila z lesn cesty a kdy se vtve nzkch smrk, co rostou dvacet metr od cesty a tvo pirozen prvn patro, pod obrovskmi korunami starch smrk, borovic a dub, kdy se tedy ty vtve zavely, jedin mal stbrn kolo open o strom pipomnalo to, co se tady ped chvli stalo. A holika mila do Svta. Co ji tam asi ek?

Setkn s orlemOdhrnula vtve a ped ni se objevily kmeny strom, mezi ktermi prokukovalo slunce. Vklouzla dovnit a vtve se za ni vrtily na sv pvodn msto, co vypadalo, e se za holikou zavely dvee.
Ohldla se a skrz vtve uvidla modr nebe nad loukou a odrazy svtla, kter vrhala Rolnika zaparkovan u stromu.
Zamyslela se.
Nepichzm o nco?Neme se mi nco stt? Ovem, byla odhodlan. Odhodlanost a mylenka na plnn slib, i kdyby to byly sliby dan jenom sob, ji vrtily zpt do reality. Vykroila do hvozdu, peskoila potek a byla tam.Byla tam, kde chtla. V lese, o kterm se k, e tam lidsk moc nem valnou slu a kde se v noci objevuj svtla a pes den zn z korun strom hlasit smch. "Kdo se me v lese smt na strom?" pemlela nahlas, kdy se noila hloubji do era lesa. "e by to byl ten obr?" "Spadnul ze stromu...asi...a bel do nemocnice!" To, e vyeila odkud pochz obr, ji dodalo slu a odvahu. Obi pece ijou na stromech! Vechno doku, napadlo ji. Pestala vnmat as. Krela rychlm krokem po lesn pin tak, aby ji slunce , kter probleskvalo skrz velk koruny strom, pod svtilo do oblieje. Najednou uslyela vkik. Spi vskek. Leknutm se j sevela hru. Vkik se ozval znova a po nm siln lmn vtv. Holika si zavela oi. NEEE! Dal obr, pad ze stromu. Kdyby te tady mla Rolniku, ujela by mu! Takhle vnmala situaci jenom sluchem. Velk tlo se prodralo z koruny strom smrem dol na mtinu, ped kterou se holika tsla. Uslyela u posledn prasknut a potom dopad neho velikho na zem. Ozval se znova dlouh vkik, pi kterm se holice zala toit hlava. Ale k emu je strach, kdy nechceme vidt jeho pinu? Pomalu otevela ob oi. Ta podvan ji pinutila chytit se za nos, aby zjistila, e nesp. Na mtin, pmo tv v tv dtti stl obrovsk orel. Kdla ml jet roztaen a ze zahnutho zobku mu vyel dal vkik. Orel byl nkolikrt vt a kosem, tak jako vtina ptk, si holiku prohlel. Stli tam chvli proti sob. Orel se ohlel, jakoby hledal nco k sndku, ale pod ji sledoval bonm pohledem. Nastala klasick trapn chvle ticha. "Mm kol!" "J mm taky domc koly" ekla potichu. "Ale neeeee, jako e mm DLEITEJ kol! "Aha, a co....jak..." "Musm njakejm lidem ukzat, kde zaloit msto, ale nevim podn, jak na to!" "No...hm..." "Nev dt, jak se to dl?" Holika si neuvdomovala, e by se ve kole uili, jak se zakldaj msta. Pomalu zakroutila hlavou. Orel se k n piblil. Vypadalo to, e jeliko holika nev, jak se zakldaj msta, skon jej cesta dv, ne podn zaala. "Tak po aspo se mnou, nen to daleko!" ekl orel a podal dtti pat. "J nemusm chodit s nkm za...pat, pjdu sama!" Orel se znova na dt kosem podval a potom se beze slova zaal kolbat smrem za svm poslnm a holika za nm. Vimla si, e stromy se zmnily a zaalo bejt vt teplo. Postupn se stromy zmenovaly a slunce u plilo pmo do tve. "Et, e tady nen maminka, urit by chtla abych si natela obliej pchnoucm krmem."

Vznik mstaOrel se najednou vznesl do ve.Kdy holika zvedla hlavu, aby zjistila kam jej nov spolenk let, uvidla v dlce sopku. Z vrcholu hory stoupal kou.Orel krouil ve velkch obloucch a pomalu posunoval cl cesty smrem k sopce.Zaala se potit, ale nevadilo ji to. Bavilo ji to rozhodn vc, ne hodina chemie nebo etiny. Najednou uslyela hlasy.V nesrozumitelnm jazyce na sebe pokikovali dva mui a jedna ena, kter nesla dt. Oba mui ukazovali smrem k sopce, clonili si obliej proti slunci a li pomalu tam, kam mila i nae dvojice. "Sem ti ikal, e to je u t sopky!" "Ne, ne, ne...me to bejt kdekoliv...povst prav, e..." "Cha! Ty tvoje povsti, cha..." "Nehdejte se, a tam dojdem, ne se setm!" "Ale jak tam chce dojt, kdy nev kam!" "Podvejte, star povst prav, e jednoho dne lid odvren od vlastnho kmene pijdou na msto, kde bude veho dostatek, jdlo, pit..." "Hlavn to pit, e jo" uklbnul se jeden z Indin. "Ha, a e to k zrovna ty, tebe taky vyrazili kvli chlastu!" "Nehdejte se." "Ty ml, v pro vyrazili tebe!" Dt zaalo plakat, ale hned ztichlo, kdy mu vt Indin pohrozil. Chvli bylo ticho, ne se to bojovnkm a amance rozleelo v hlav. Nahoe se orlovi zaalo dlat patn z hladu. Zaostil a uvidl svoji malou ptelkyni, jak se probojovv vysokou trvou. Pi dal otce si vimnul t postav, kter kloptaly zhruba stejnm smrem; kadopdn ale bylo z vky vidt, e se jejich cesty za chvli zk. Najednou mu zaalo bt hrozn pjemn. Znovu se zhluboka nadechl a podval se odkud vn pichz. Oblak sry, kter se posouval od kuele sopky, byl vidt i ze zem a holika pemlela, jak me orel v tom smogu dchat. Orel se chtl znovu podvat na situaci pod sebou, ale u nebyl schopen zaostit. "Kr,kr,kr!" vykiknul a ztil se ve vvrtce k zemi. Spadnul pr krok od dtte. Piskoila a zaala orla hladit po hlav. Nevdla, jak jinak by mu pomohla. Trvalo to snad dvacet minut. Kdy orel otevel oi, uvidl dt, jak sed u nj a dr mu hlavu. "Bleh,bleh...kde to jsem!?" ekl. "Nevm, ale kal jsi, e m zakldat msto, nebo tak nco...," pitla. Orel pemlel. Pamatoval si, jak se nad malm mstem nadchal koue, ze kterho se mu dlalo dsn dobe a spadnul do lesa. Tam potkal dt....AHAAA, nojo, KOL! Mikem se postavil. Holiku to odhodilo asi deset metr smrem do trvy. Omdlela. Kdy pila k sob, mlem omdlela znova. Pmo na n sedl had. Nesedl na n ale cel. Jen hlava hada spovala na malm lidskm tle a to, jak se probralo z mdlob, hada vyruilo. Zvedl hlavu a otevel hubu. Vidla na koncch zub mal kapiky jedu. Tohle jsem chtla? Pro tohle jsem nechala svoje nejmilej kolo v lese? Had zvednul pedn st tla a naklonil se pmo nad svoj ob. Vidla v jeho och nco hodn starho, starho ne si dokzala pedstavit. Co tam ale vidla stoprocentn, to byly obsidiny. Najednou se zatmlo a had zmizel. Vidla, jak jeho tlo let vzduchem. "Fuj, ten je tkej" dumal orel, kterej s hadem neuletl ani pr sekund a musel zptky na zem. Drel ho ale pevn za krkem a had se mu kubal v zobku. Do scny vstoupila trojice Indin vyraenejch z kmene. Orel se na n kosem dval. "Te si vzpomnm...tam, kde orel usmrt hada, tam je to msto!" "Zas ty tv bje!" "Myslim, e jsem to taky slyela." "Et ty zanej, ulovme orla, m krsn pera!" "NE!!!" vykikla holika. Indini se otoili. Orel sebral vechny sly a poodltnul. Nemoh ale zase dl a tak pistl na kaktusu. "AAAAAA" vykiknul, jak se mu trny zabodly do nohou." Zvednul teda jednu nohu a zobkem chytnul pevn tlo hada. Had se pestal hbat. V dlce bylo vidt, jak se Indini hdaj. Nakonec to vypadalo, e se shodli. Jeden el pro dv, druhej nadval, pak ale vzal luk a py a ena zaala pomalu skldat kameny do tvaru ohnit. Holika na vechno zrala s otevenou pusou. Prv toti uvidla, jak vzniklo Mexico city.

Ti kon"B dl sama," ekl orel. Jeho socha je kousek vedle hlavnho nmst Mexika city. "Ale jak mm jt dl, sama!?" Orel u dl nic neekl. la lesn pinkou, kter se pomalu mnila v kamenitou step. Sedla si a pemlela. Co te? Krtk zkuenost ji ale u nauila, e se vdycky nco stane, aby mohl pbh pokraovat dl. Byla u tma a noc pomalu ukrajovala hodiny ze ivota. Asi trochu spala. Na Vchod se najednou objevila slab ze, kter sllila, a se najednou svtlo rozlilo pes celou krajinu a tak si ji holika mohla dobe prohldnout.Kam se podvala, nic nevidla. Jenom step. Otoila se a uvidla hory. Z toho svtla se ji toila hlava. Jak se ji otoila do pvodnho smru, zamlenm zrakem uvidla ti kon. "Ufff, to je dlka!" "Hhhh" Tet k ani nemuknul. Na zdech nesl svtlo. "Ahooj, co to dlte!?" vykikla. "A jee, zase problmy, zvdav dt chce zase vechno vysvtlit!" zarl prvn k. "To je fakt..., a tohle chozen dokola, furt dokola, DOKOLA..., " lamentoval druhej. Tet furt nic nekal. Thnul se trochu z poslednch sil a na zdech pod to svtlo. Holika se rozbhla za divnou trojkou. "Tak co to dlte!?" Prvn k se zastavil. "NECH ns, stejn bys to nepochopila!" "Pochopim!" Shla tetmu kon na hlavu a pohladila ho po nose. Ctila, e je hodn zpocenej. "OK," ekl vedouc skupiny. Holika nathla zvdav krk. "Nosme Slunce z Vchodu na Zpad, dsn prce..." Holika koukala na tetho kon, kterej doteka vbec nic neek. Te ale zaeptal. "A je pkn tk, to Slunce!" "To nos pod TY?" "Nee, stdme se, ale...no, na m vtinou vyjde tady ten pechod hor." "Vy dete pes ty hory?" "No, musme...prce, chpe!" "J pjdu chvli s vma, prosiiim." "Nech ns!" Tet k se ozval. "Hele, nech ji Charlie, a de s nma... tam kam sta." "Ty se takovej lidumil...to je hrza, tak jo." Pemejslela, e by ji mohli kon svzt, ale bylo jasn, e jedinej k, kterej by ji vzal, m takovej nklad, e se neodvila ani zeptat. Kon pomalu li a posledn thnul svoji prci. "Hele, Jane, nedme si nkde TRVU?" "No, mem," ekla Jane a zala se ohlet kolem. "Pokejte, STOP, dnou trvu te, musim to Slunce vodnst a k ocenu!" "Prosimt, to ns nezdr, dme jen jednu dvku a bude to v pohod, nakonec i ty se bude cejtit lip a Slunce se ti lp ponese. "Tak jo!" ekl tet k a zastavil se. "Pokej, j nic nemm." "Jak nem, si kal, e dme trvu a te ekne, e nic nem!?" K a klisna se zaali ped Tekem hdat. Bylo to hlavn blb pro nj, protoe nevdl, jestli me Slunce hodit na zem, nebo ne. Najednou mu pilo Slunce o moc t, ne ped tm. Ty dva se hdali, jakto, e nen TRVA. "To snad nen mon!" vykiknul. Dva v tom, se na nj otoili. "Co tady ki!" Jeee, tak et dostanu vynadno, pomyslel si. Typick! Hodil Slunce na zem. Zlato se rozlilo po zem a ozilo zespodu tty hor. Hory v tom svtle vypadaly, e nemaj dobrou nladu. Je to stejn jako vtina lid si mysl, e veee u svek je vrchol romantismu.Pitom maj lidi. kter dostali za kol se do sebe zamilovat, vytvoen dky stnm obrovsk kruhy pod voima a vraz voskov, mihotav figurky. Vylez do prudkho svahu a nael, co hledal. Kdy se vracel, podlomila se mu pedn noha a po hub dojel dol, kde se dvojice et pod nedokzala dohodnout. "CHA!" vykiknul. Dva se na nj otoili. "Vypadte jak dv kosk vycpaniny, co se hejbou za provzky, CHA!" "Vypadte jak Spejbl s Hurvajzem!" Holika na tu spou koukala. K, co ze zatku vypadal nejspolehlivj a nejpracovitj, se najednou vlel na zem a smchy mu kapala z huby pna. V jednu chvli se vztyil a vzpt upadl zptky na zem. Prvn k to nevydrel. Vyplhal se taky nahoru a za pr chvil u jel po hub z kopce dol. Klisna na tu spou koukala. Kmoi se vleli pes sebe a snaili se obejmout kopytama, ale to jim nelo. "Jasneee, prceee..., tu dme koovi, huhly, huhly, hrk." "Jasneee, a kde to smee..., vlastneeee!" Klisna to nevydrela. Zaala plhat nahoru. Kluci si dole zaali hrt na Rumcajse s Cipskem. Nala trvu a dala si mon vc, ne bylo poteba. Najednou se zdlo, e m msto nohou kdla. Vyskoila a zamvala nohama v domn, e bude lett. Spadla na bicho a pilo j to dsn vtipn. Chlapci dole zaali eit zkony gravitace a teorii tvrtho rozmru. Sjela k nim taky hlavou naped, ale po zdech. Cestou si prohlela svoje kopyta porostl pem. "Hele, jede sem kamin" vykiknul ten, co prvn nesl Slunce. "To nen kamin, to je snad celej vlak" vykiknul druhej k a oba se dali do zajkavho keovitho smchu. Jane dojela dol a zstala leet, nohy vytren nahoru. "Cha, vona nm ti kmo..., ZCEPENLA" vykiknul jeden. "CHAAAAAA , hlavn, aby nedorazila s CEPNEM!" "CHAAAAAAAAA!" Kom se smchy podlomila kolena a zaali se vlet kolem klisny. Ta furt leela a prohlela si svoje krsn kopyta porostl pem. Holika se na to koukala. Pedzvst problm ji zaala trpit. Co se stane, jestli kon zstanou leet v pkopu? Slunce zejtra nevyjde a to vnese do podku svta velkou nejistotu! Dola k okraji pkopu a jej nejhor pedtucha se naplnila. Kon leeli s propletenejma nohama a nejvc chrpal nosi Slunce. "Jeee!" "Vstvejte!" "HOP!" "HURAA!!" "Pisk!" Kon si je odfrkli a spali dl. Nee, co te. Rozhldla se okolo. CO TE! Pedstavila si den bez Slunce! "Vstvejte, ZVATA!" "Co,co,coo,co se dje....kde to jsem!" "Dlej, zvedni se, dlej" tahala kon za ucho. Po chvli se prvnmu koni podailo udret na nohou. "Jekovy zuby, mme MLO ASU." Trojice se po chvli dala dohromady, Jane si ocasem rovnala ofinu. "Kde je Slunce?!" "Jekovy VOI, kde je?" "Sho ztratil, sme v pr.....!" "Tys ho nkam dal, kamsho dal?l! JEEEEE, kams ho dala?!!" Kon zaali panikait. Ale ona vidla, e se Slunce zakutlelo pod malej pevis a kon ho ze svoj vejky nemou vidt. Vidla ho a oi ji od t krsy petejkaly. Nemohla se ho dotknout. "Po, uku ti, kde je!" Vzala tetho kon a zklonila mu hlavu. Vidla, e se usml. "Dky...vezmu t na zda jestli chce, u to nen daleko." "Tak jo." vyjekla a objala kon kolem krku. Protoe je tlail as, museli cvlat. Holice vlly vlasy a do zad ji hlo Slunce. Mla ten nejrsnj pocit v ivot.Vrcholky hor se tpytily, kon obas zaehtali a hnali se prsmykem smrem k ocenu. Vdla, e to bude na posledn chvli, ale ty nejlep vci jsou pece vdycky na posledn chvli! Dorazili k ocenu. Hladina byla klidn a nebe bez mrak. Ti se seadili vedle sebe a otoili k holice hlavy. "Hele, dky, moc si nm pomohla!" "To nestoj za e...a..." dala si prst do pusy. "Co?" "A, uvidme se et nkdy?" Z jejch o bylo vidt, jak moc o to stoj. "To v e jo, kadej den rno pece!" zarl ten tet a rozbh se za dvojici, kter u vila vodu ocenu. Holika zamvala a uvidla Slunce, kter pomalu mizelo mezi modrou hladinou ocenu a modrm poklopem nebe. Dvala se na to dost dlouho, aby si to zapamatovala. Take u nikdy nebude na pochybch, jak vypad vlajka Argentiny. Chvli pemlela o tom, co bude dlat. Potom zvedla oi. Zpad zrudnul, jak se Slunce ponoilo do ocenu a kdy se otoila k vchodu, uvidla, e na obloze u z prvn hvzdy. A tak si urit vdycky vybav, jak vypad vlajka Chile.

HvzdiOtoila se.Zaala ji bejt zima. Co kdybych se vypravila nkam do tepla. Ach, kdybych tu mla orla, nebo aspo kon! Tma padla na krajinu rychle. Najednou se vude okolo zaaly ozvat skeky, ukn, ustn kdel... Popadnul ji strach.Ohldla se okolo.

I ve tm uvidla obrysy stromu, kter se vtvemi opral o kolmou sklu.
Nemu pece penocovat jen tak na zemi, kdo v, co tady ije.
Vyskoila na nejni vtev a povedlo se ji zachytit se nohama. Visela te jako lenochod.
Vzpomnla si na pana uitele tlocviku. Jak ten je trpil! Te se ji ale mon vcvik hodil.
vihla tlem jako na hrazd a podailo se ji zachytit dal vtve.
Pomalu tak vystoupala do vych pater stromu a tam si nala msto, kde se kmen rozioval do nkolika mohutnch vtv.
Dalo se tam docela dobe sedoleet.
Dvala se na hvzdy.
Pipadaly ji nejkrsnj.
Usmvala se. Mon chvli spala.

Pesto, koutkem oka zaregistrovala svtlo. Podvala se tm smrem. Na temnm stnu hory se objevilo svtlko. A hned za nim dal, a dal.
Zdlo se, e svtlka si na hoe hrajou. Tanily a poskakovaly jako svatojnsk muky.
Uvdomila si, e zvuky noci pomalu ustaly. Vude bylo najednou ticho. Jakoby vechno iv pestalo informovat o svm ivot.Strach byl najednou vude.

Pitiskla se ke stromu.

Svtlka pod tancovaly po vrcholu hory. Dokonce se zdlo, e i vtr pestal foukat. e by se i vtr tch svtlek bl?! Jako u ponkolikt, musela znova hodnotit, jestli to byl dobrej krok, do toho svta.
Svtlka se nahoe na hoe zastavily.
Vypadalo to, jako by se radily.
Potom zaaly pomalu sestupovat dol. Pitiskla se jet vc. Srdce ji builo pln nahlas. Svtla pistla za siln zvukov kulisy asi padest metr od stromu, na kterm sedla. Kdyz se kou rozptlil, uvidla ti mue obleen do dlouhch hndch roztrhanch pl, sedc na zemi.

Jeden z nich drel v ruce ohe, kter bez okolk poloil na zem.
Beze slova si zaplili dmky a chvli bylo ticho. Ohe nebylo vbec slyet, vypadalo to jako ohe, co maj Ameriani v krbu "jako." "Koukm, e Orion m trochu nakivo vopasek, nemls to nhodou dneska srovnat Jorge?" ekl najednou jeden z mu.
"No jo, ml jsem to v plnu, ale hnula se Cassiopea, a tak jsem musel ty plny zmnit.
"A spravils to?"
"Jo, nakonec jo, ale musel jsem zavolat pomoc z technickho supportu, Cassiopeou se prohnala kometa, bylo to cel rozhzen."
"To si dovedu pedstavit, to muselo bejt peklo."
"Et e mme na starost tuhle st vesmru...slyeli jste, co se vera stalo na Severn klenb?"
"Nco jsem slyel, ale nevnoval jsem tomu pozornost."
"Pedstav si, e by ti ve stejnym okamiku kleknul Velkej vz a do korby by se ti nasypaly Kutka. Pedstav si to, vyndavat jedno po druhym a dvat je zptky!"
"Peklo, chudci kolegov ze Severn klenby."
"Dlali na tom CELEJ DEN!"
Zatimco se dva mui iv bavili, tet mu mlel a upen zral do ohn, obas pothnul z fajfky.

"Jacku, nebu smutnej!"

"Ja nejsem smutnej, pemejlim."

"A vo em?"

"Jen tak, vo niem...ta prce u m nebav."

"Koho by bavila, ale nco mus dlat, pece nechce krst!"

"To nechci, ale teba bych se moh ivit jinak."

"Dyk nic jinho, ne se starat vo hvzdy neum! Mysl, e bys dostal takhle dobe placenou prci nkde jinde? Pedstav si svj ivotopis!"

Jack jenom pokejval hlavou.

Chtlo se ji na zchod. U del dobu. Mohla se v klidu vyrat, ne se Hvzdi objevili.

Te ale tiskla nohy k sob stejn, jako tlo ke stromu.

"Bude snad dlat kho manaera za pr stovek tisc msn!?"

"No, ja vim, prachy nebudou..., ale vodpadne ten stres."

Nevydrela to. Musela to pustit.

"A navc, penze..."

"Slyte to!"

Mui vyskoili od ohn jako na povel.

"Nikdy tady netekla voda, co to je!?"

Jack zvednul ruku a z prstu mu vytrysknul proud irho bilho svtla.

Vichni ti se dvali na holiku, jak se tiskne ke kmeni stromu.

"J se zblznim, kde se tady vzal lovk!?"

"V jak jsou smrnice. Neni mon lidi nechat zjistit, e to s tma hvzdama je domluven!"

"Musme ji zabt"

Ctila jak ji svtlo zvedlo do nrue a za chvli stla uprosted kruhu, kter vymezovali mui v dlouhch roztrhanch pltch.

Bla se jim podvat do o. Jejich oi svtili jako hvzdy.

"Je nm to lito, mme smrnice."

Schoulila se na bobek. Jej cesta teda kon. Vzpomnla si na maminku. Na tatnka. Zuby ji zaaly samy drkotat.

Mui nathli pravice a ukazovkem zamili na dt ve svm stedu.

SmrniceTet mu to ale neudlal.
"Dlej Jacku, a to mme za sebou!"
"Nevim, nechce se mi..."
"Dlej Jacku, musme bejt ti, aby to lo rychle. A zn smrnice..."Jack pomalu zvednul ruku.

Projelo ji hlavou, jak opela svoje kolo o strom. Mohla TOHLE tuit?!

Jack dal ruku dolu.

"Nepipad vm to divn? Tahle smrnice?!"

"Nemysli Jacku, plnme pece jenom svoje povinnosti."

"Jo, a napadlo vs nkdy, e ten Vesmr o kterej se starme, neni zaloenej na smrti, ale na ivot?

"Hm...to jo," ek Juan a dal ruku dolu.

"Vy ste se zblznili, vy se chcete bouit proti firemnm smrnicm!?"

"Jorge, ty si nepamatuje na ten krsnej pocit, kdy jsme se naposled vykalali na prci?"

"Hm" ek Jorge a dal ruku dolu.

Podvala se nahoru.

Vidla jenom svtlo, kter lo trojici z o. Mui stli proti sob a jemnej vtk, kterej jakoby poznal, e se situace mn k lepmu, jim echral vlasy a fousy.

"Co te?"

"lovece, nedlej, e bez smrnic nejse schopnej existovat... co tady del holiko, a kam m nameno?" ek Jack a kleknul si k dtti na zem a poloil ji ruku na ruku. Ctila tu velkou slu v t ruce. Jakoby ji z t ruky do tla tekla k dobr vc... teba Coca-Cola. Odvila se zvednout zrak a podvat se klecmu mui do tve.

Vidla zase to svtlo z o, hlubok vrsky a dlouh ediv vlasy.

Utela si nos a ekla.

"Chtla bych k moi, ale k teplmu..."

Jorge zakroutil hlavou a sed si zptky k ohni.

Dva dal mui si sedli k nmu a zrali do ohn. Zaala mt strach, e zpsobila mezi skupinou hdku.

Prila zezadu k mui, kter ji byl jasn nejvc naklonn.

"Ale nevim, jak se tam dostanu," zaeptala.

Muzi sedli a ediv vlasy jim padaly do ela. Kolem bylo ticho. Strom, kde holicka ped chvl sedla, uml svoj obrovskou korunou, ale jinak bylo ticho.

Zdlo se, e vechno v, e ptomnost hvzd je smrtc. Jakto, e se najednou mal holika z Tebon v esku doke mezi nima pohybovat?

Protoe mus.

Prost nkdy to jinak nejde, ne e se mus.

Sedla si na bobek vedle nejvtho z mu. Vypadal, e je otesen skutenost, e m jeho skupina novho lena.

"Vezmete m k tomu moi?" pitla.

"To snad...!" vykiknul Jorge, vyskoil a vzdorn zaal odchzet.

"Zbvajc dva mui sedeli a hledli do ohn.

Sedla si na misto Jorge, kter mezitm zmizel nkde ve tm a sledovala mue. Jejich hlubok vrsky ji pipominaly rozoran pole za Tebon.

"Tak, co...

"Um jezdit na psu?

"To nevim, nikdy jsem to nezkouela..., ale na kole jo!

Ani to nepostehla.

Svtili jim oi.

Kdy po dob, kterou nedokzala pesn urit, uctila na ki paprsky Slunce, probudila se.

Leela na pli a psi se koukali do blba.

Kde to jsme? zeptala se.

To nevid, je tady dungle, moe a Slunce, kde bychom tak asi mohli bejt, " odpovdl nerudn Jorge.

Vlezla do vody. Byla krsn tepl a mal rybky ji imraly do nohou. Byla vBrazlii.

Carlos Sedla na psku a radostn sledovala monotnn drum&base pboje. Psi spali. Sledovala ryby. Obrovsk hejna tresek se pohupovala ve vlnch. Vypadalo to, e si ryby to houpn i koupn uvaj. Najednou v dlce uvidla ernou postavu.Psi se zvedli. "U musme jt... stejn u nememe dl zasahovat do toho, co se mezi vma lidma dje..." ek Jorge. "A..." hledala to slovo. "Co?" otoil Jorge hlavu. Ostatn dva psi u mizeli v dungli. "No..." pipadalo j to trapn, ptt se furt na to sam. "Tak co?" vytknul nervzn Jorge. "No... a uvidme se et nkdy?" Jorge se vrtil a podval se upen do lidskch o. Holiku to posadilo zptky na psek. To svtlo... "Tak co..." vyhrkla. Uvdomila, e se j njak divn zlomil hlas. Pes pistoupil jet bl. "A uvid padat hvzdu, me si nco pt. Ale jedin, co to ve skutenosti znamen je to, e se nm nco pokazilo," ekl trochu nesmysln. Sklopil hlavu, otoil se a pomalu zmizel v dungli. Otoila se. Pichzejc mu byl ernoch. V podpa nesl surfov prkno. Na sob ml jenom star trenky. Rozthnul tv do irokho smvu. "Ahoj." "Dobr den." "Jak se m." "Hezky." "Hezky?" "No jo." "To se tak neekne, sp se ekn, e dobe." "Aha, tak dobe." Dvala se na nj nahoru proti slunci. Vidla jenom bl smv zarmovan do tmavho oblieje. Sedl si vedle n a chvli nic nekal. "Ty jsi odsud?" osmlila se. "Jo, iju tady celej ivot...neni to nic ne boj, ale ten surf mi vdycky vyist hlavu." "A proti emu bojuje?" "No... hlavn proti...to nem cenu, stejn bys to nepochopila." "Hm..." "Ale celej ivot si ikm, e toho jednou nechm, pojedu na Sever a tam si zadim bar na pli. Budu prodvat pivo a kouit doutnky..." Vimla si, e se zasnil. "A pro to neudl." "Nevim, nemu se k tomu podn odhodlat." Napadlo ji, e by mon mohla poslouit pkladem. Pro furt vichni ikaj, e nco chtj, ale nedokou sebrat tu odvahu nebo sp se sebrat a udlat to! A nebo aspo o tom pestat mluvit. "To v, iju tady ve vesnici a ivot je tkej!" "Hm... to jo." Chvli bylo ticho. Dvala se na oblzky na pli. Najednou poctila zvan zimy. Ohldla se. Nikde nic zvltnho nebylo a slunce dl hlo a psek se pevaloval ve vlnch. "A jak se menuje?" "Carlos." "J sem... to ti nemu ict." "Pro?" "Protoe mi et nikdo dn jmno nedal." "To nechpu." Vzal prkno, hodil ho do vody. Vidla ho jak se bl k mstu, kde se lmou vlny, nkolikrt se potopil, vlny se zlomily nad nim a za chvli u byl za bodem zlomu. Chytil vlnu a jel. Vidla to zdlky a zaradovala se. Tohle pece nikdy nevidla. Bylo to tak jin ne vechno co za tu dobu co je na svt vidla! Zamval na ni z vody. Zamvala zpt. Poctila nco u srdce. Co to bylo?! To nikdy nezaila. Nco j malinko sevelo srdce. Podvala se znovu na ernou postavu ve vod. Carlos dal ruce za zda, srandovn se zaklonil a jel podl pelamujc se vlny. Smla se a se zajkala. Bylo to dsn legran. Dal vlnu vzal Carlos tak, e se postavil na hlavu. Byl to neuvitelnej pohled. Sml se tak, e bylo i na tu dlku vidt bl zuby. Smla se taky. Byla astn. Zapomnla co se s n dje a vruen na sucho polykala vzduch, kdy vidla ob vlny, kter musel Carlos zdolvat. Nezdlo se, e by ml strach. Byl pln ve svm ivlu. Bylo to velkolep pedstaven prody a lovka v n. Otsla. Znovu ta zima. A te mla dokonce pocit, e na pl padl stn. Podvala se nahoru, ale nic ne slunce neuvidla. Potsla hlavou. Uvidla jak Carlos vzal vlnu, lehnul si a nechal se vlnou pivzt a ke behu. Oistil prkno a vydal se k n. "Tak co, lbilo se ti to?" "asn!" Carlos si setel kapky mosk vody z ela. "Kdybys chtla, pi za mnou tmhle do bufe, me si tam dt kolu nebo aa." "Tak jo." vyhrkla. Carlos sevel ruku v pst, uvolnil palec a malek a zamval rukou. Zkusila to po nm napodobit. pln to nevylo. Znova se usml. Usmla se taky. A uctila znova tu divnou vc u srdce. Carlos se otoil a odchzel po pli pry. Podvala se na moe. Zdlo se j, e pohyb vln se zpomalil. Uctila chlad. A potom uvidla nco, co j zastavilo krev v ilch. Z moe se nco vynoovalo. Bla se, e j vypadnou oi z hlavy, tak moc je mla oteven. Voda zmnila skupenstv. U to nebyla kapalina. Ale nebylo to ani nic pevnho. Ani plyn. Bylo to nco mezi plazmou, kapalinou a asfaltem. Jak se ta stran vc vynoovala, hmota se tvarovala podle jejch obrys. Pozadu se nohama odstrkala k nejblimu kameni. Vylezlo to na pl. Moe se sthlo zptky. Stvoen mlo obliej kryt kp. Hmota, kterou bylo tvoeno, se thla vude okolo. Podvala se na Carlose. Nezdlo se, e by si neho vmal. U byl skoro u dve bufetu. Stvoen otoilo hlavu tm smrem a po chvli se to vydalo po Carlosovch stopch v psku smrem k bufetu.

Smrt ped bufetemChtla zakiet, ale z hrdla ji nevyel hlas...ani zajknut. Jen zaskpn, jakoby se psek zadral do oceli. Sledovala, jak dmon m k bufetu.Zanechvalo to za sebou sliz; na psku, na drobnch kech a nakonec i na zbradl u cesty.Sliz se choval jako rtu, ale pot, co se kapky spojily ve vt, se ta znovu rozpadla na velk mnostv mench.

Za postavou tak zstvalo ve v pohybu, co siln kontrastovalo s okolnm, v kontextu situace velmi statickm svtem.

Vdla, e se bl nco ohavnho, e se nachomtla nkam, odkud se d vrtit jen zt, a navc, e pokud se vrt, u nikdy nebude to, co predtm.

Vimla si, e kee se pod dotekem slizu ohbaly jako hnty mrtvoly, ale neodumraly, zstvaly iv, ale u to nebyly ty vesel keky jako dv.

Carlos vyel ped hospodu.

!Carlosi," vykikla," pozor!"

Nezdlo se, e by j Carlos vnoval pozornost; a nezdlo se ani, e by vidl dsn stvoen, kter se k nmu pomalu blilo.

V ruce drel telefon.

Zvedl ho k uchu a zaal mluvit.

Dmon se u dostal a k nmu.

Uslyela zvuk motoru. Ohldla se.

Uvidla dvojici mu na motocyklu.

Jeli po cest podl bufetu. Najednou prudce pidali plyn.

Carlos mluvil do telefonu a divoce gestikuloval. Zdlo se, e je cele oddn konverzaci a co se dje kolem nj za hrzu, toho si vbec nevmal.

Motocykl byl najednou blzko.

Jeden z mu se nahnul a vytrhnul Carlosovi z ruky telefon. Druh u v ruce drel pistoli.

Z pistole vyla rna a Carlos zavrvoral.

U to vypadalo, e spadne po zdech na zem, ale nestalo se to.

Mui na motocyklu ujdli po plov cest se svoj koist.

Carlose podepral dmon, kter jakoby znejistl. Rozmrzele pokril rameny, co vypadalo jako lidsk lamentace toho, e mu nkdo vyfouknul jeho prci.

Vzpt ale nael ztracenou jistotu.

Slizkou konetinou vzal Carlose za jednu nohu a vyzdvihnul jeho tlo do ve.

Carlos se hlavou dolu kval jako ve vtru. Vude kolem vila ta divn hmota.

Dmon shl pod pl.

V ptim okamiku u v ruce drel me. Z mee nic nekapalo.

Pohybem jako pes stroboskop se me mihnul vzduchem.

I na tu dlku uvidla, e se v Carlosov tvi objevilo pekvapen.

Jeho tlo bylo od rozkroku dol a k hrudnmu koi rozseknuto napl.

Carlos vypadal, e chce nco ct.

Dmon se dval Carlosovi do tve, jakoby se snail zjistit, co si lovk v takovhle situaci mysl.

Vypadalo to taky, e tu chvli prodluuje a dr krev sv obti v hlav a dalch ivotn dleitch orgnech co nejdle.

Carlos pod otvral pusu.

Trvalo to dlouho? Asi jak pro koho...

Nakonec se dmon nad svou obt slitoval.

Pomalm tlakem na Carlosovu hru se nakonec dostal k jeho srdci, kter pod jet slab tlouklo, vythl to srdce z tla a petrhl arterii.

Chvli se na ten sval dval. Potom to vypadalo, e zakroutil hlavou, rozmchl se a srdce letlo vzduchem.

Kolem nj vila hmota, ale jak se dostvalo vzduchem dl, hmoty ubvalo a pibvalo krve.

Dmon si srdce vc nevmal, znovu zvedl me a stroboskopickm sekem oddlil Carlosovi hlavu od rozseknutho tla.

Hlava spadla na zem.

Dmon zahodil tlo, vzal hlavu a zasunul si ji pod pl.

Potom se zastavil.

Vr divn hmoty, kter se toil kolem scny, se zastavil tak. Jenom mal kapky se trochu pohybovaly, zastaven v pohybu a pitom chtjc pokraovat.

Dvala se na svoje zvratky na kolenou.

Potom zvedla hlavu.

Jej oi se setkaly s temnotou. A dmon zastril me a vydal se pomalu k n.

Tv peklalo to k ni. Mla pocit, e se kolem toho to vechny hrzy a tragdie svta od jeho uplnho zatku.
Podailo se ji postavit na nohy.
Nemohla se na to dvat, ten pohled byl pln starosvtsky odpornej. Podvala se dolu. Jeji nohy se zaaly pomalu mnit a pomalu dostvaly strukturu hmoty, kter vila vude kolem.Dmon stl a se zjmem sledoval, jak se holcice rozpoutj konetiny a jak se mal tlo pomalu dostav do stejnho vru, jako ve ostatn.

Tlo se ji rozloilo a spojilo s okolm.

Zstaly jenom mylenky, kter ale podivn zskaly na intenzit.

Ve se rozmazalo a pohyb pomalu ustal.

Vnmala prosted kolem sebe. Nakonec uvidla svtlo. Vydala se za nim.

Kolem sebe sledovala vjevy, ze kterch by se ji mon v pvodnm fyzickm stavu obracel aludek.

Ale takhle u nemla emoce.

Byla bez emoc a chladn pokraovala smrem ke svtlu.

Byla u blzko a tak mohla rozeznat, e svtlo vydv lampa stojc na starm psacm stole.

V mstnosti nikdo nebyl, ale bylo zejm, e mstnost nen neobydlen.

Pes idli visely pouit ponoky, selapan polobotky byly bez ladu a skladu pohzen kolem dve a na stole leel oteven asopis.

Pekonala ostych a nahldla do nj.

lo o jeden z tch levnch seit pro dospvajc dvky, ve kterm se jaksi hereka chlubila mnostvm plastickch operac, druh mnostvm penz a tet mnostvm orgasm.

Zvedla hlavu a jej zrak padl na sk v rohu mstnosti.

Byteln dubov sk stla osamocen, ale z njakho dvodu opticky vyplovala skoro celou jednu stranu pokoje.

Piblila se k ni.

Shla na dvee.

Najednou poctila mrazen v ztylku. Svoji ruku ani zbytek tla nevidla, ale tenhle pocit s n otsl.

Byl to nhl pocit bezprostednho ohroen a nebezpe. Nco nkde bylo. Sthla ruku ze skn.

Otoila se.

Dvee ktermi pece neprola, byly te zaven.

Musela se tedy otoit ke skni.

Vzala za dradlo dve a prudce je otevela.

Ve skni nebylo nic.

Najednou poctila znovu a prudce to, e j nco ohrouje. A e to je blzko.

Podvala se kolem sebe.

Nic.

Dvala se do skn.

Star obleky, knihy na kterejch leel prach, koile, kravaty, opasek...otoila se prudce do mstnosti.

Za stolem nkdo sedl.

Byl to mu. V lev ruce drel tuku a nco si do asopisu dopisoval. Prodl vlasy na pinku a jemn knrek pipomnaly leton rodu jablek, kter u skoro sndly vosy.
Chp se mu pi kadm tahu tukou zachvlo.
Pravou ruku vidt nebylo.
Bledhnd koile kontrastovala s vytahanmi ernmi slipy, celkov konstituce tla byla slab, jenom na jeho ltkch bylo vidt, e je pouv kadodenn.

Na stole stla lhev minerlky.

Mu se dval do asopisu. Na skrnchsemu chvly drobn krpje potu. Nevypadalo to, e by dt v rohu mstnosti vnmal.

Vimla si, e dvee jsou nyn pooteven.

Pomalu se k nim sunula a k jejmu zden sledovala, jak se muova hlava, pestoe stle sklonn, ot za n.

Podailo se j proklouznout a naposledy se otoila do pokoje.

Mu se te dval na ni. Na oblieji neml dn vraz, jenom bl pna v koutku st nenechvala holiku na pochybch, e ije. Bla se, e vstane.

Otoila se auhnla pry. Slyela za sebou, jak se pevrhla idle.

Hnala se tam odkud pila.

Najednou si vimla, e se j zan tvoit tlo a svt se znovu to v lenym swingu huriknu.

Byla hlavou dolu a zespoda se dvala do temnoty dmonovy tve, kter ji drel za jednu nohu.

Otevela pusu. Nebe"Chtla si poznat peklo? Jak se ti lbilo?" ctila slova dmona. "Nechtla a nelbilo!!!" "Chtla bys snad poznat nebe?" Nic jinho ji vlastn nezbvalo.Byla znovu ve stejnm stavu klidu. Vjevy na stnch byly tentokrt hejiv a lskypln. Po strop se flkali opil andl a Bakchus na sedtku mluvil jako dladi. Kolem Bakcha tanily neznm eny. Star mu nahoe v dlce vypadal, e si vechno nat na kameru. Nechvalo j to klidnou. Chlad ctila vude kolem svho vdom. dn emoce, stejn jako prve, nepociovala. Jenom to svtlo v dlce, to svtlo prost nebylo vidt. Pokraovala ale dl a kolem n plynulo tst. Mohla si na to tst shnout, mohla si dokonce kus toho tst vzt, ale neudlala to. Nezajmalo j to. Ctila jen to divn puzen, pijt vcem na kloub. Pet a..., vrtit se. A poprv j to napadlo. Pevalila to slovo v hlav. "Vrtit se." Skoro by to vyslovila nahlas, jak ji to pilo zajmav. Slovo najednou stlo ve vzduchu ped n. Mohla se toho slova dotknout, mohla ho sloit a dt do kapsy nebo ho vzt a podat kolemletcmu andlovi. la dl. Koho by zajmalo njak slovo. Vidla zstupy panen nkam jt. Vechny mly smutn vrazy. A pak uvidla svtlo. Mohl to bt jenom plamen svky, kter pomalu pohasn, ale bylo to aspo njak svtlo. Blila se k tomu a kdy zjistila, e svtlo vychz z mal dry ve zdi, poprv poctila nznak emoce. Nebylo vidt, kde ze kon, ani kde zan. A napadlo ji: jakto e m dmon pstup do obou st svta? A bylo to, co pedtm vidla, skuten peklo? A co je vlastn to msto, kde se prv te nachz? D se vbec dmonovi vit? Co kdy je to jen njak habara? Dvala se na zdroj svtla. Hned poctila chu se podvat, co je za zd. Chvli pemlela. Ne o tom, jestli se podvat nebo nepodvat. Ale sp o tom, jestli tam nhodou nen to prav nebe, kter ji pohlt natolik, e u se nevrt. A vrtit se, to u te vdla jist, vrtit se chtla. Nakonec se rozhodla. Uvidla mstnost. Mstnost byla ziv bl a svtlo vychzelo ze zivky na strop. Jedinm kusem nbytku v mstnosti byly devn dvee. Vidla pln jasn jednotliv prkna. Zkoumav projela mstnost zezhora dol a kem krem. Nic ne prkna v rohu mstnosti neobjevila. A v t chvli uslyela zvuk. Bylo to jako krbn malch tlapek o devnou desku. A vzpt zaregistrovala pohyb. Jedna devn deska dve se pohnula. Slyela lomoz, jako by se nkdo pehraboval ve starejch hadrech. Potom zvuky utichly. U se chtla pozorovn vzdt, ale ekla si, e jet chvli pok. Prkenn deska se znovu pohla. A k jejmu rostoucmu zden se ve kve mezi deskami objevil lidsk prst, kter se podivne hbal...a vzpt cel ruka! Vzrstajc emoce ji zaskoily. Bylo j to nepjemn. Ve kve se objevila druh lidsk ruka. Znovu se podivn kroutila, ob ruce te vypadali, jako dva mal svazky had. kvra u byla dostaten velk na to, aby mohlo projt i nco vtho ne ruce. A to nakonec taky pilo. Na skrnch se mui tpytily kapky potu a v ruce drel asopis. Prothl se nemotorn kvrou a postavil se v rohu mstnosti. Na nic dl neekala. Pdila zpt. Vjevy k n obracely sv astn tve. Bakchus mumlal nco o sprosrnch a dda to pod vechno toil. A najednou byla zase hlavou dol. Nco ale bylo jinak. Njakm zpsobem poznala, e se nco zmnilo. Dmon u neml hlavu otoenou k n. Ctila e pad. Podvala se dol a uvidla svoje pozvracen nohy. Pomalu se sunula k nejblimu kameni a opela se o nj. Otoila hlavu k moi. Vydouvalo se, jako kdyby bylo z gumy. Vude okolo se ozvaly rny vody o vodu a moe te vypadalo jako jeden obrovsk ivoich, kter se kadou chvli bude zabvat n smrt. Z vody vystoupila na beh ena. Mchla dkou a probodla dmonovi trup tsn pod krkem.Potom n vythla a vihem proala zpst. Ruka s meem se odkutlela stranou a ven hmoty pomalu ustalo. Dmon chytil enu za krk a pahl druh ruky ji piloil k bichu. ena skrila hlavu mezi ramena a vysmekla se ze seven. Kulisu obstarvalo skuen moe a tlumen, basov rny vody. Dmon se otoil a pomalu mizel v moi. ena se na to dvala tzav. Nakonec se vydala za nim. Na travnatm pahorku, tam kde kon psek ple, stla star ena. Z st j vychzel monotnn zpv a v rukou drela bl kvty. Holice se podailo oistit zvratky z nohou. Zvedla se a dola ke star en. Ve vrsitm oblieji svtily ern oi. Zlat nunice oste kontrastovaly s ernmi vlasy a rhy vrsek s hladkost blho obleen. "Ty jsi andl?" "Ale di ty..., ne..., j nejsem andl," ekla ena a hodila jeden kvt do moe. Z st j pi tom vychzel monotnn, skoro neslyiteln zpv.

Cesta do mstala pky
Pl zstala za n a kolem cesty se zaaly zvedat kopce porostl trvou a poset balvany-vypadaly jakoby je tam rozhzel spruzenej obr v zchvatu vzteku.
Palmm na kopcch se ve vtru kymcely dredy.
Prola prsmykem mezi kopci a pod sebou uvidla pobe, v kostela a stechy dom.
Kdy dola k prvnm domm, zastavila se.
Nikde nikoho nevidla.Vtr se pohrval s prachem na klenutm most, pes kter vedla cesta do srdce vesnice. V starodvnho kostela vrhala stn skoro a k ece.

Pela ten most a dvala se okolo.

Ped kostelem stlo pr stnk, kde se asi nkdy prodvaly cetky. Pltno povvalo ve vtru a oputn cetky se houpaly na tenkch kovovch drtcch.

Stnek s alkoholem byl nakivo, protoe mu upadla jedna devn noha. Napadlo j, e je to asi opilej stnek.

Nikde nikdo nebyl.

Prola kolem stnk a snaila se dvat skrz hadry, jestli nhodou neuvid nkoho nkde probhnout.

Nevidla nikoho.

Dola k bufetu na nmst. Ped bufetem stly stoly a idle a uvnit se po stolech honily mouchy.
Jejich bzuen byl jedin zvuk, kter proezval ticho ohranien obasnm zvanem vtru.

Podvala se na hory nad vesnic. Vidla zelen vrcholy, na kter se u pomalu ukldaly bl apky odpolednch mrak.

Otoila se k moi.

Kamenitou ulic la ena. Byla to stejn ena, kter toila na dmona.

Dvka oste vnmala jej dokonalost dokreslenou tetovnm nad kotnkem.

"Co TADY dl?" pronesla ena s drazem na slovo TADY.

"J..., j...nevm."

"To mi neikej, e nev. Mus vdt, co se s tebou dje, jinak nem cenu abys vbec nkam pokraovala."

"Hm."

ena j prudce vzala za ruku. "Musme jt!"

"A pro, a kam?!"

"Neptej se, musme rychle pry!"

"A co se bude dt?"

ena u na posledn otzku nereagovala. Prudce vykroila smrem k mostu a dvka ji rychle nsledovala.
Vimla si, e vtr se mn, prudk poryvy vtru bylo slyet tu z jedn, tu z druh strany a z rznch mst.

Kdy doly na silnici nad vesnic, ohldla se.

Zdlo se j, e se z moe do vesnice plaz bl mlha, ale to mohl bt stejn dobe soln dech odpolednho plivu.

Po silnici se smrem k dvojici blila bl oprejskan dodvka. Pomalu pijela k dvojici a zastavila. Dvee se otevely.

Dvala se do tve eny, kter hzela do moe kvty.

"Nastupte si, hodim vs do msta," ekla.

Nastoupily a dodvka se dala do pohybu. Cesta se vinula zsekem v horch podl pobe a dvka si vychutnvala nhl pocit bezpe a zrove krsy okoln prody.
Ostrovy v ocenu svtily do svta kamennou blobou a jejich zelen epice z dunglovho porostu kontrastovaly s tvrdmodrou barvou moe.

Jej zrak padl na enu. Dlouh ern vlasy j voln padaly na zda, korlky kolem krku a zpst obas zazvonily, matn hnd ke se dobe hodila k blm pltnm atm.
Tetovn na pedlokt a na krku a nad kotnkem dodvalo subtiln en potebnou estetickou krutost.

Otoila k n hlavu.

Dvka sledovala bez dechu krsnou tv mlad eny.

"Jedeme do msta."

"A jak se to msto jmenuje?"

"Jmenuje se Lednov eka(Rio de Janeiro). Prvn lod tam nmonci zakotvili v lednu. Mysleli si, e se jedn o st eky, kter umon cestu do hloubi kontinentu, za bohatstvm a koist."

Vimla si, e se en pi tch slovech zablsklo v och.

U se radi na nic neptala.

Cesta pomalu ubhala a okol se zaalo mnit. Vidla u lidi, zvata, domy a nakonec se proti nim objevila auta.

Usnula.

Kdy se probrala, projdly u mstem.

Vimla si, e se ena sedc vedle troku zmenila. Dotkla se jejho ramene.

ena k n otoila hlavu a dvka vykikla hrzou.

Dvala se do vyhaslch o staeny a zjizvenho vrsitho oblieje. Vimla si ale tetovn i korlk.

"Co ki, vichni se cestou do msta tak trochu mnme ve smrt, nemysl?"

Staena otoila hlavu a kikla na idiku.

Dodvka zastavila a staena vystoupila ven.

Chtla j podkovat, nebo aspo podat ruku, ale staena evidentn nebyla stavn na sentimentln projevy louen a dk a pomalu se bez rozlouen belhala pry.

Padnul na n smutek. Beznadj a trpen.

Vystoupila z auta. Dodvka se rozjela a za chvli zmizela v proudu tisc jinch aut.

Kam mm jt? Co dlat. Dvala se na obrovsk hory a mumraj pi zemi.

Pomalu dola k bufetu.

Sedla si ke mn.

Pil jsem tam pivo jako kadej den pedtim a jako kadej den potom. Vdl jsem, e kolem ta staena obchz a sm jsem se s n nkolikrt setkal, take jsem tomu len dvky, kter si ke m evidentn vystresovan zniehonic pisedla rozumnl.

Dopil jsem pivo a objednal si dal. Zaplil jsem si doutnk a zkoumav se na ni dval.

"Tak ty se chce vrtit?"

"Ano, chtla bych se u vrtit, u jsem vyerpan."

"Ale, vrtit se, to neni jen tak. Mus pochopit, e ti nikdo nebude rozumnt. Bude lidem vyprvt svoje pbhy, ale ty nebudou nikoho zajmat. Bude t kadou chvli, kadej moment tvho ivota trpit to, e si se mon vracet nemla.
To co si proila bude muset zavt hluboko do svoj due, protoe to nikdo nepochop.
Ani to nikdo nebude chtt pochopit."

"Tomu nevim, pece to co jsem proila je tak obrovsk, jakto, e to nikoho nezajm?"

"Lidi maj svoje ivoty, svoje starosti a problmy a kdy bude mluvit, uvid, e se najednou budou dvat skrz tebe."

"Ne, to ne, kamardky ze koly nebo maminka s tatnkem by nco takovho neudlali."

"Cha!" Musel jsem se usmt. Ta holka proti m nebude u nikdy nic ikat svmu tatnkovi, nato matce. Napadlo m, e by j sluelo tetovn.

Dal jsem si dal pivo.

"A jak se teda dostanu domu?"

Dval jsem se mlad en do o. V tmavch hndch och bylo vidt nhl odhodln a obliej u nevyzaoval ani minimum neho dtskho.

"Hele, v co, napij se a j to njak zkusim zadit," ek jsem a vypadnul na zchod.

Vrtit seVrtil jsem se ze zchodu. Sedla tam jak hromdka netst a upjela moje pivo. U to nebyla dn holika. Byla to mlad ena. Jak se asi jmenuje, napadlo m.V esku se stejn kadej jmenuje Tereza, nebo Martina, ppadn Agatha nebo Dafne, tahle se urit bude jmenovat Jana nebo Vclava. Mon Lenka, Michaela, Dana, Gbina, Marta, Lucie, Madla, Vlaka nebo Evelina?e by tpnka? A co teba Steda? dnej jinej pracovn den se stejn en dt ned...ale zase ty dva voln dny, ty jo. Genderov je to snad teda dobe. "Jak se jmenuje, zeptal jsem se pmo." "Jmenuju se Nicol, nevim pro mi rodie dali tak blb jmno. Asi chtli mt nco fakt uniktnho." "Nicol? Hm," to u jsem nkde slyel... "Tak co, pome mi vrtit se?" "Sakra, makm na tom!" Dvala se na m najednou pekvapen. Vimnul jsem si, e se objevilo ticho a oblieje se otoily ke mn. Vzpt zavldnul zase normln mumraj. Jak to udlm. Mm ji snad koupit lstek na prvn boeing co let do Evropy? Nebo lod, to je ale dra a trv to dva tejdny. To ne. Ach jo, to je zase peklo, to je zase problm. Zaal jsem lamentovat. "Grandi(big man), co tady zase smrd s tma doutnkama, to je zase Macumba." Dudu u je zase voralej, sakra...a co to m s tou Macumbou?? "No, Macumba jsou levn doutnky, ten smrad z tch tvejch cigr, to je Macumba. To je bostvo, ped kterm se tese i bel... hehehe." Dudu strvil v thle hospod ticet pt let a protuhnul v n do ruda. Te jsem si vzpomnl na svky u cesty, bl kvty r na pli a lhve koaku u silnice. Lidi ikaj, e do druhho dne tam nic nen... "No jo." Otoil jsem se. Nicol se bavila se skupinou mladejch lid. Asi studenti z mstn university. Tak jo, tak ji teda polu dom. Je to pece tak lehk... "To si nemysli, nikdy odsu nepustme jen tak novou dui." Trhnul jsem hlavou. Na druh stran, hned u obrovskho mnostv bas s pivem sedl starej ernoch v ntlnku, trenkch a plovejch keckch. "Coe?!" "Nezvyuj hlas a poslouchej starho, kdy ti chce nco ct, emu nerozum." Sklopil jsem hlavu, sednul si a poslouchal. "Tohle msto..., ty sis myslel, e to je normln msto, ale to nen. Nekm, e tu stra, ale vci jsou tady trochu...eh, relativnj, ne tam u vs v Gringov." Zvednul jsem hlavu. Zaplil si cigro a pokraoval. "Tebe u dvno mm. Jse chycenej. Obchod s tvym tebou u se uzavel a kontrakt je dvno podepsanej. Pro m jse u vystej. Nezajm m." "Ale ona...,"ohldnul se pes rameno..."ona je novej byznys, chpe to. To je to, co se pot nejvc." Nechpal jsem ho. Nechpal jsem, vo em mluv. Co to tady k za nesmysly! "Chci, aby se mohla vrtit," ek jsem se sklopenejma oima. Zakroutil hlavou a napil se. "Nesmysl." "Pust ji dom. J to chci! Tady se nedok moj krve, jestli ji nepust!" "Cha, ty u v sob stejn dnou krev nem!" "Tak dlej, chci aby se mohla vrtit!" Zanal jsem se ervenat. Dval se na m. "OK, ale to bude znamenat, e ty u nikdy dnou novou krev nedostane." "Co to je za blbost?" "Stane se mstnm stnem, postavou z plakt, tlem bez due. Bude chodit a lidi si ped tebou budou plivat na zem. Vichni t budou nenvidt." Premejlel jsem na tim. Neznlo to moc dobe. Kouknul jsem na Nicol. Krsn se smla, vypadala, e se dobe bav. Pece bych ji tady nenechal, kdy chce domu k rodim! Zvednul jsem se "Dobe, tak plat!" Usml se. "Pokej, neni to tak jednoduch. Mus mi slbit, e to bude v kadm ppad vmna. Jeden za jednoho." To jsem nechpal. Chtl jsem ale rychle vyeit problm a dostat Nicol dom. "Jasn, jasn..." Chytnul mi ruku za pedlokt. "Take to plat?" "Jasn..." Zase se usml. "Tak jo, me ji to jt ct." Vstal jsem ze idle a doel ke skupince mladejch lid. "Dohodnul jsem to, me jt." "Pokej...,"lehce m odstrila a pokraovala v debat s mladkem, kterej ml na krku povenou kytaru. Podval jsem se na nj s neskrvanou nenvist. "Dlej, po. Je to domluven!" "NECH M!" Pekvapen jsem se zaklonil. "Co dl za vlny, gringo. Nech ji bejt!" "Di do hje carioco pitomej, nic nechpe." Skupinka mladk vstala. "Nechte ho, j to vydm," ekla Nicol najednou. Ucejtil jsem jej ruku na rameni. "V, j u se nechci vrtit." "COE?!" "No, slyel si dobe, u tam nechci. Chtla jsem, ale te si km, e u by m tam nikdo nepochopil.Sm si to kal." To jsem musel uznat. "ALE, sakra! Te jsem to dohod!" "Se ikovnej," ekla a pohladila m po tv. "Njak se vymluv." A dala mi pusu. Zstal jsem sedt v pedklonu. Nicol se vrtila do spolenosti. Vimnul jsem si, e ten nejm sympatickej ji vzal kolem ramen. Vbec ji to NEVADILO. Chvli jsem jen tak dchal. Potom jsem se otoil a vrtil se k ddovi. "Tak co?" "No, tak nic, tak prej tady zstane." "Pokej, zstane tady?" "No jo." "Take, TY SEMUS VRTIT! "COE!" "Ty si nepamatuje tu vmnu? Dohodli jsme se...,"ek, usml se a napil se piva. Pekvapenm mi spadla brada. Uil na m boudu! Neskuten! "Hele, nelo by to k...?" "Ne, fakt sorry. Ted u ti to mu ct. Zabr tady msto. U mi k niemu nejsi. Ty u si mi vlastn vechno dal, ale ona ne... Ji to teprve ek." "A co kdy nebudu souhlasit!!!" "Tak ji b ct, a se vrt dom." Ohldnul jsem se. Vidl jsem, e je astn. Bylo to nad slunce jasnj, e jej tv vyzauje tst.Pilo mi pln blb, te jt za n a zat ji pemlouvat, aby udlala to, na em jsme se pvodn dohodli. pln stejn blb mi pilo zkouet nco na starho. Dval jsem se kolem, jako bych ekal od znmejch z bufe pomoc. Ale vdl jsem najednou zeteln, e se nieho nedokm. Oblieje se kutlely po zdi bufetu a ze zivek lo pln blb bl svtlo. Zvednul jsem se, e ji pjdu pemluvit....a sednul si zptky. Bylo hrozn tk si to pipustit. Bylo to to nejhor, co jsem v ivot zatim zail. Dval jsem se okolo a snail se neho chytit, ale nikde nic nebylo. Musel jsem to pijmout, jinak bych to nedokzal vyslovit. Vrtit se. Vrtit se dom. Podval jsem se et jednou na Nicol. Stlo to za to? Potkm ji snad jet nkdy? A poznm ji? Asi ne.U te jsem ml dojem, e ji nepoznvm. Mnila se mi pln ped oima. A tak jsem je zavel a..., a vrtil jsem se. Co se dl stalo s Nicol? Jak vypad po letech. A nen mon, e je ji nebezpe dl v patch? Urit by to lo ict, ale to u je pece jin kniha.