Produkce mléka v low input systému chovu dojnic - vuchs.cz · Chovatelský a pastviná. ř. ský den; Rapotín 5. 6. 2007 . Závisí na dostupnosti zdrojů a jedná se rovněž

Chovatelský a pastvinářský den; Rapotín 5. 6. 2007

Produkce mléka v low input systému chovu dojnic

Hanuš, O.-

Genčurová, V.-

Macek, A.-

Kopecký, J.-

Jedelská, R.

Projekt MŠMT-ČR, MSM 2678846201, Uplatnění

evropského modelu multifunkčního zemědělství

v

LFA oblastech České

republiky

Projekt MZe-ČR, NAZV, 1G58063




Low input

produkční

systémy, jako nízkonákladové, souvisí

rovněž převážně

s

hospodařením v

LFA. V

rámci

mlékařství

jsou to převážně

chovy ekologické

(E).Low input

z

konvenčních (K) je pak zpravidla část

z chovů

s nižší mléčnou užitkovostí

(obvykle pod 5000 kg za laktaci).

Účinnost zemědělské

výroby:- definice účinnosti zemědělství, resp. živočišné

výroby,

stejně

tak jako mlékařství, dnes může znamenatkonvenční

a alternativní

(ekologický) způsob

hospodaření. Tyto se odehrávají

v

oblastech úživnýchstejně

jako LFA;

- přesto konvenční

hospodaření

je typičtější

pro oblastiúživné, ekologické

pak pro LFA (zejména podhorské).


Závisí

na dostupnosti zdrojů

a jedná

se rovněž

o otázku preferencí.Preferujeme-li výkonnost a intenzitu výroby, jedná

se

zpravidla o užití

systému současně

označovaného za konvenční.Preferujeme-li šetrný přístup k

prostředí, jedná

se

zpravidla o užití

ekologického systému hospodaření.V

obou případech jde o docílení

kvalitní

a zdravé

potravinové

suroviny a její

výroba je v

obou systémech samozřejmě

možná.

Neexistuje obecná

odpověď

pro větší

výhodnost, resp. efektivitu

některého ze zmíněných systémů.


K

této otázce preferencí

konstatoval např. Prof. Haiger (2006) z

Bodenkultur University Vídeň

na semináři o

chovu skotu v

alpském zemědělství

v Gumpensteinu:„Dlouhodobě

je ekonomické

jen to, co je ekologické”.

Mlékařství

je však jednou z

nejkomplikovanějších součástí

zemědělské

výroby.

Proto zřejmě

např. počet mlékařících ekofarem, který ani tak není

vysoký, klesl v

ČR z

85 na 58 tedy o 33 %

jenom během roku 2006.Proto prvovýroba mléka není

v

low input systémech a

segmentu ekologického zemědělství

tak významná

jako např. pastva masných plemen skotu v

systému chovu

krav bez tržní

produkce mléka.Se stále klesajícím počtem dojnic v

konvenčním

mlékařství

to nejsou pro mlékařství

povzbudivé výsledky.


Snižování

rozměru, vstupů

a nákladů

v

našem zemědělství, obecný jev od roku 1989, zatím stále kontinuální

v

řadě

odvětví

zemědělství.FAO (1996) spotřeba K

hnojiv činila v

ČR 12 % a v

USA 98 %

spotřeby z

roku 1990.Pro zkrmování

pícnin: (Hlásný, 2000) změněný režim hnojení

půdy

za nedávné

období

-

snížení

dotace živin prostřednictvím minerálních hnojiv -

vedl v

ČR k

jisté

plošné

ekologizaci produkce,

zejména mléka.Změna minerálních poměrů

v půdě

může ovlivnit minerální

skladbu

zelených částí

rostlin a následně

i mléka. Pokles přívodu K

pícninám může zvýšit Mg (typický deficitní

prvek v

systému a významný pro

nervovou činnost, tedy obecně

ve výživě) a Ca v

krmivech a v mléce.Např. dřívější

hodnoty Mg bývaly vyšší

až

o 30 % i více (pokles

z

16 mg/100g na 10 –

chemizace zemědělství). Mg byl navržen jako případný ukazatel „plošné

ekologizace výroby mléka”

v

ČR.

Některé

naše poslední

výsledky určitý nárůst Mg v

mléce potvrzují.


Dříve byla sledována koncentrace dusičnanů

v

mléce (téměř

vždy korektní), ale zejména ve vodních zdrojích (s obavami).Dnešní

koncentrace dusičnanů

v

napájecí

vodě

v

prvovýrobě

mléka

v

závislosti na nadmořské

výšce

(r = -0,39; P pod 0,05) –

doklad poklesu vstupů

s nadmořskou výškou (LFA) a bezpečnosti všech zdrojů

(plošně

pod s. limity pitné

vody 50 a často i 15 (kojenecké) mg/l): y = -3,5353x + 454,8

R2 = 0,1554

0100200300400

500600700800

0 10 20 30 40 50

dusičnany (mg/l)

nadm

ořsk

á vý

ška


Některé

mlékařské

výsledky ekologických (E) a konvenčních (K) farem:

- mléčná

užitkovost (E) byla 14,2±3,4 kg mléka na krávu a den (4331 kg za laktaci; K

6893 kg

v

KU (2005));-

u E stád je vysoký výskyt konvových doj. zař. (46,4 %); 21,4 % potrubních doj. zař. a 26,8 %dojíren; u konvenčních (K)

chovů

je 70 % dojíren;

- průměrná

velikost stáda E je 60±91 ks;-

plemennou strukt. E tvoří

59,8 % Českého

strakatého, 18,8 % Holštýna, 12,5 % Jerseye;


- průměrný podíl vyřazeného mléka v

E chovech je 3,0 % a v

K je 4,6 %;

- průměrná

servis perioda je v

K

stádech 124,3 dnea v

E stádech 98,7±46,1 dne;

-

existuje lepší

dlouhověkost u E stád v

porovnáníke K

(6,02 : 2,50 laktace);

-

CPM a PSB přibližně

srovnatelné, stejně

tak T a L;-

výskyt reziduí

inhibičních látek (RIL) nebyl

u E stád zaznamenán;-

výsledky ukazují

na vyšší

energetický deficit

výživy E stád.


Délka mezidobí

v

ekologických a konvenčních chovech.

381412

0 50

100150

200250

300350

400450

E K

Mez

idob

í, dn

y


Průměrný celkový počet mezofilních mikroorganismů

na farmách E a K.

36,0 37,8

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

E K

CPM

, tis.

CFU

/ml


Koncentrace acetonu v

mléce na ekologických (E) a konvenčních (K) farmách v

ČR (geometrické

průměry; mg/l).

5,34

2,56

0,00

1,00

2,00

3,00

4,00

5,00

6,00

E K

Ace

ton,

mg/

l


Obsah bílkovin v

mléce ekologických a konvenčních chovů.

3,35

3,40

3,32

3,33

3,34

3,35

3,36

3,37

3,38

3,39

3,40

3,41

E K

Bílk

ovin

y %


Frekvence výskytu reziduí

inhibičních látek (RIL) v

mléce chovů

E a K.

0,00

0,16

0,00

0,02

0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

E K

RIL

%


V

ekologických chovech:-

nižší

nasazení

antibiotik –

důsledkem je 0 % výskyt RIL v E;

často se aplikují

homeopatické

principy léčby, zejména Německo a Rakousko, některé

farmy např. již

10 roků

nepoužívají

antibiotické

zasušovací

preparáty;-

na homeopatickou léčbu mastitid několik výzkumných

projektů

v N a R.

V

konvenčních chovech:-

v

konvenčních chovech u nás použití

již

téměř

100 %

antibiotických zasušovačů;-

ve Skandinávii zavádění

pouze selektivního antibiotického

ošetření

při zaprahování

dojnic proti mastitidám, zbytek jen se strukovou dezinfekcí;-

opatření

kvůli vzniku bakteriální

rezistence patogenů

vůči

antibiotikům, tím snížení

účinnosti léčby a nákladovosti při plošném ošetřování.


Kvalita vody na E farmách:-

hladina dusičnanů

kolísala v

oboru od 1,63 do 28 mg/l

s průměrem 10,5 mg/l;-

mikrobiologické

ukazatele jsou citlivější, limity byly

překročeny 7×

u koliformních baktérií, 3×

u streptokokůa Escherichia coli byla potvrzena 3×

(12 zdrojů).

Je nezbytné

pečovat o případnou sanitaci vodních zdrojů;-

dusičnanové

hladiny byly mírně

vyšší

u studen

11,7 > 8,2 mg/l.


Koncentrace NO3-

v pitné vodě

na ekologických (E)

a konvenčních (K) farmách v

ČR (mg/l).

10,52

19,02

0,00 2,00 4,00 6,00 8,00

10,00 12,00 14,00 16,00 18,00 20,00

E K

Dus

ična

ny, m

g/l


„Děkuji za pozornost”

Documents

Produkce mléka v low input systému chovu dojnic - vuchs.cz · Chovatelský a pastviná. ř. ský den; Rapotín 5. 6. 2007 . Závisí na dostupnosti zdrojů a jedná se rovněž