PROGRAM INFORMANÍ A TENÁŘSKÁ VÝCHOVAzskovarov.cz/a_dokument/1316515350_PROGRAM ICV.pdfEmil a detektivové Erich Kastnër Kaţdý titul urþený ke spolené þetbě uþitel zpracovává

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N F O R M A Č N Í A Č T E N Á Ř S K Á V Ý C H O V A N A Z Á K L A D N Í Š K O L E

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

PROGRAM

INFORMAČNÍ A ČTENÁŘSKÁ VÝCHOVA

Základní škola Kovářov, okres Písek

Obsah:

1. Výchova ke čtenářství 1.1 Společná četba

1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni 1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni 1.1.3 Metodika četby

1.2 Čtenářské deníky 1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků 1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků 1.2.3 Práce se čtenářskými deníky

1.3 Aktivity podporující čtenářství 1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven 1.3.2 Propagace knih a autorů 1.3.3 Tvorba ţáků

2. Zpracování informací a jejich prezentace 2.1. Práce s informacemi

2.1.1. Informační zdroje 2.1.2. Metodika práce s informacemi

2.2. Referáty 2.2.1. Systém zadávání referátů 2.2.2. Kritéria pro hodnocení referátů 2.2.3. Vyuţití referátů

2.3. Absolventské práce 2.3.1. Cíle a organizační pokyny 2.3.2. Poţadavky na absolventskou práci 2.3.3. Hodnocení absolventské práce 2.3.4. Vhodná témata

3. Metody práce s textem 3.1. Metody RWCT 3.2. Pokyny k rozvíjení čtenářských dovedností 3.3. Otázky k práci s beletristickým textem 3.4. Tvorba pracovních listů pro práci s informacemi




1. Výchova ke čtenářství

Hlavním cílem výchovy ke čtenářství je pomoci ţákovi stát se čtenářem nejen ve

smyslu dovednosti přečíst text, ale zejména ve významu získání pozitivního vztahu ke

knihám. Kniha se stává v tomto pojetí zdrojem poznání, poučení, zábavy a objevování nových

světů. K tomu je zapotřebí kromě zvládnutí samotné techniky čtení hlavně dovednosti číst

s porozuměním.

K tomuto je vyuţívána práce se společnou četbou, při níţ si ţáci způsob vnímání a

percepce textu pod vedením učitele nacvičují. Velký prostor, který poskytuje motivaci a

individuální moţnosti, je ţákům dáván prostřednictvím vedení čtenářských deníků. Čtenářství

je pak systematicky podporovány mnohými školními aktivitami.

1.1 Společná četba

1.1.1 Soubory knih ke společné četbě a rozboru na 1. stupni

Při výběru knih pro jednotlivé ročníky vycházíme z toho, aby knihu při četbě měli

všichni ţáci. Proto jsou jednotlivé tituly vybírány jako soubory ze školní knihovny nebo jako

knihy, které jsou mezi ţáky velmi rozšířené a moţnost obstarat si knihu je velice snadná.

Společnou četbu začínáme od 2. třídy. Pro 2. a 3. třídu jsme zařadili knihy pohádkové

a příběhy ze ţivota dětí. Pro 4. a 5. třídu jsou to knihy o dětech a knihy dobrodruţné. Knihy je

moţné samozřejmě podle potřeby obměňovat. Záleţí na uváţení učitele, aktuálnosti titulů a

jejich dostupnosti a v neposlední řadě i na čtenářské úrovni třídy.

Tabulka 1. Seznam titulů ke společné četbě na ZŠ Kovářov na 1. stupni

ročník název knihy autor

2. ročník

Malý čtenář Jiří Ţáček

Honzíkova cesta Bohumil Říha

Z deníku kocoura Modroočka Josef Kolář

3. ročník

Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenová

České pohádky K.J.Erben, Boţena Němcová

Čarodějná kniha Zuzana Nováková

4. ročník

Pekelná třída Vojtěch Steklač

Jirka postrach rodiny Richmal Crompotová

Lovci mamutů Eduard Štorch




5. ročník

Robinson Crusoe Daniel Defoe

Osada havranů Eduard Štorch

Emil a detektivové Erich Kastnër

Kaţdý titul určený ke společné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené

osnovy, která dokládá vhodnost četby a moţnosti práce s knihou. Pro vyučující je takto

zpracovaná charakteristika knihy informačním zdrojem pro jeho vlastní výběr.1

Ukončení společné četby konkrétního titulu je provázeno závěrečnou besedou nad

knihou. V případě některých vhodných titulů můţe mít tato závěrečná beseda charakter

projektového nebo tematického dne. V rámci něho se tematika knihy prolíná různými

předměty a činnosti ţáků vychází z motivů, informací a otázek společné četby.

Se společnou četbou v cizím (anglickém) jazyce začínáme ve druhém pololetí pátého

ročníku a pokračujeme ve všech ročnících stupně druhého. Pro společnou četbu vybíráme

knihy britských a amerických autorů pro děti a mládeţ. Zpočátku volíme kratší literární

útvary – povídky, pohádky, případně komiksové příběhy. Pouţíváme knihy se zjednodušenou

slovní zásobou, zpočátku úroveň Starter, ve vyšších ročnících vybíráme úroveň textů podle

znalostí ţáků. Přednost dáváme knihám doplněným bohatými ilustracemi. Pouţíváme také

knihy, ke kterým je vydáván Multi Rom s úkoly na interaktivní tabuli. Knihy čteme ve škole

společně, pouţíváme hlasité i tiché čtení. Část textu čtou děti individuálně doma. Zadáváme

úkoly, které ověřují porozumění textu i různé hádankové úkoly, které motivují děti k další

četbě.

Cílem četby v anglickém jazyce je:

- rozšířit si slovní zásobu

- naučit se odhadovat význam slov z kontextu

- seznámit se s některými díly známých anglických a amerických autorů

- procvičit si práci se slovníkem

- procvičit si slovní zásobu i jazykové jevy na jiném textu neţ je učebnice

- uplatnit znalosti získané při hodinách anglického jazyka

- získat zkušenost, ţe není třeba rozumět kaţdému slovu cizojazyčného textu, důleţité je

porozumět textu jako celku

1 Ukázky zpracovaných charakteristik některých titulů obsahuje Příloha č. 1.




Tabulka 2. Příklad vypracované charakteristiky knihy pro společnou četbu na 1. stupni

Ročník 3.

Název knihy Dášeňka čili ţivot štěněte

Autor Karel Čapek

Téma knihy

- líčení vývoje štěněte od jeho narození

- trampoty člověka s malým nezbedným pejskem

- pohádky o psech, které zdůvodňují některé jejich vlastnosti či rysy

Cíle četby

- představit si, jak náročné můţe být starat se o malého pejska

- porovnat, jaké jsou rozdíly mezi výchovou psa a dítěte

- zjistit, jaké projevy můţe mít štěně

- poznat charakteristiky různých plemen psů (teriér, dobrman, chrt…)

- porovnat fantazijní vysvětlení některých projevů psů se skutečností

Příklady

úkolů k

četbě

Otázky

1. Máte zkušenosti s výchovou malého štěněte? Liší se od zkušeností s Dášeňkou?

2. Co si představujete pod pojmem „hlas přírody“, který se v textu objevuje?

3. Jaké škody Dášeňka udělala? Dalo by se jim nějak zabránit? 4. Které činnosti Dášeňka nejraději a nejčastěji provádí? 5. Kam Dášeňka zmizela a proč? Co potom cítil vypravěč? 6. Co fotograf vymýšlel za nápady, aby Dášeňku vyfotografoval? 7. O kterých plemenech psů se v knize hovoří? Znáš i jiné? 8. Jaké mají psi zvyky? Znáš některé další? Aktivity

1. Najdi v kníţce různá plemena psů, vyber ta, která se ti nejvíce líbí. 2. Nakresli Dášeňku. 3. Prohlédni si fotografie Dášeňky a vyber tu, která tě nejvíce zaujala. Svůj

výběr zdůvodni. (Přines ukázat fotografie svého psa.)

4. Vymysli k fotografiím psů, které ti ukázal učitel, název nebo komentář jako Karel Čapek.

5. Vymysli pohádku, která bude vysvětlovat, proč (mají buldoci splácnutý čenich, psi rádi aportují, mají dalmatinové černé fleky…).

6. Napiš, která jména psů se objevují v kníţce a která znáš další ze skutečnosti (Alík …).

1.1.2 Samostatné zpracování četby na 2. stupni

V 6. a 7. třídě se ţáci seznamují dle ŠVP zejména se základními literárními ţánry

(pohádka, pověst, báje, balada, román atd.). Proto pro samostatnou četbu ţáků vybíráme díla

reprezentující jednotlivé ţánry. V 6. třídě jde o reprezentanty základních literárních ţánrů pro

děti: pohádka, pověst, román pro děti, jejichţ typologii v tomto ročníku poznávají. V 7. třídě

to jsou ţánry: báje, balada, subjektivní lyrika, ţánr fantasy a sci-fi.




V 8. a 9. třídě vycházíme spíše z chronologického vývoje literatury se zaměřením na

19. a 20. století. V 8. třídě se ţáci seznamují s vývojem literatury od nejstarších dob do 2.

poloviny 19. století, kdy je důraz kladen na klíčová díla 19. století. Proto jsme vybrali pro

samostatnou četbu tyto autory: I. Olbracht, M. Cervantes, J. K. Tyl, B. Němcová, J. Neruda,

K. H. Mácha. V 9. třídě ţáci poznávají literaturu 20. století, proto jejich samostatnou četbu

tvoří knihy těchto autorů: V. Dyk, J. Hašek, K. Čapek, O. Pavel, J. Škvorecký.

Tabulka 3. Seznam titulů k povinné četbě na ZŠ Kovářov na 2. stupni

ročník název knihy autor rozsah

6.

ročník

Bajky I.A.Krylov (Ezop) 6 vybraných

bajek (3)

Fimfárum (Devatero pohádek) Jan Werich (Karel Čapek) 4 vybrané

pohádky (2)

Staré pověsti české (Staré pověsti

české a moravské)

Alois Jirásek (Alena

Jeţková)

6 vybraných

pověstí (3)

Bylo nás pět (Dobrodruţství Toma

Sawyera )

Karel Poláček (Mark

Twain) celé (2 kapitoly)

7.

ročník

Staré řecké báje a pověsti Eduard Petiška 5 bájí (2)

Kytice K.J.Erben 6 balad (2)

Maminka Jaroslav Seifert celé (5 básní)

Dva roky prázdnin (Harry Potter a

…)

Jules Verne (Joanne K.

Rowlingová) celé (2 kapitoly)

8.

ročník

Biblické příběhy Ivan Olbracht 3 příběhy (1)

Don Quijote Miguel Cervantes 2 kapitoly (1)

Strakonický dudák Josef Kajetán Tyl celé (1 dějství)

Babička (Povídky) Boţena Němcová celé (1 kapitola)

x 2 povídky (1)

Máj Karel Hynek Mácha celé (úryvek

v Čítance)

Povídky malostranské Jan Neruda 3 povídky (1)

9.

ročník

Krysař Viktor Dyk celé (úryvek

v Čítance)

Osudy dobrého vojáka Švejka… Jaroslav Hašek 3 kapitoly (1)

Povídky z jedné kapsy (z druhé) Karel Čapek 4 povídky (2)




Smrt krásných srnců Ota Pavel celé (2 povídky)

Prima sezóna Josef Škvorecký 4 (1 kapitola)

Uvedený seznam autorů a děl je pro učitele určitým návodem, nikoli předepsaným a

povinným. Kaţdý učitel můţe vybírat z tohoto seznamu dle čtenářské vyspělosti třídy a svých

záměrů, během kaţdého ročníku však musí zadat minimálně tři povinné četby. Zadávání

konkrétních děl je z časového hlediska vedeno shodou s tematickým plánem učitele, aby četba

a její rozbor vţdy podpořily aktuální tematiku výuky.

Rozsah četby je v zásadě pro ţáka volitelný, ovšem ţáci, kteří se sebehodnotí na

klasifikaci z českého jazyka výborně a chvalitebně, mají zvládnout rozsah větší. Ke kaţdé

četbě je uveden rozsah pro vyspělého čtenáře, v závorce pak rozsah pro ty ţáky, jejichţ

čtenářské dovednosti a návyky jsou na průměrné a podprůměrné úrovni.

Kaţdý titul určený k povinné četbě učitel zpracovává prostřednictvím stanovené

osnovy, která dokládá vhodnost četby, její cíle a obsahuje sadu otázek a úkolů, jejichţ cílem

je konkrétní práce s knihou. Na základě této četby učitel organizuje speciální hodinu, jejímţ

hlavním tématem je právě zadaná kniha.2

Tabulka 3. Příklad vypracovaného zadání úkolů pro společnou četbu na 2. stupni

Ročník 9.

Název knihy Smrt krásných srnců

Autor Ota Pavel

Rozsah

četby

3 vybrané povídky (doporučené: Nejdraţší ve střední Evropě, Kapři pro

Wehrmacht, Smrt krásných srnců)

Téma a

zařazení

knihy

- sedm autobiografických povídek

- vzpomínky autora na šťastné dětství před válkou i hořký okupační úděl

smíšené ţidovské rodiny

- příhody svérázného autorova otce Leo Poppera a jeho lásky k přírodě,

k rybám

- próza 2. poloviny 20. století

Cíle četby

- zjistit, jak sloţité bylo postavení ţidovského obyvatelstva za okupace

- představit si, co můţe člověk udělat z lásky k lidem a místům, které má

rád

2 Ukázky zpracovaných zadání úkolů k některým titulům obsahuje Příloha č. 2.




Úkoly k

četbě

Otázky

1. Co mají vybrané povídky společného (hrdina, místo apod.)?

2. V jaké době se jednotlivé povídky odehrávají?

3. Jaké vlastnosti má Leo Popper?

4. Jaké jsou v povídkách humorné situace, uveď příklad?

5. Kde se povídky odehrávají?

6. Jednání jaké postavy hodnotíš jako špatné, nevhodné a proč?

Činnosti

1. Stručně převyprávěj děj jedné povídky. 2. Zjisti a napiš další knihy, které Ota Pavel napsal. 3. Nakresli Davidovu hvězdu, kterou museli nosit za války Ţidé. 4. Najdi ve slovníku, co znamená slovo holocaust. 5. Popiš své oblíbené místo, kde je ti dobře a kam se rád vracíš. 6. Uveď, jaké máš zkušenosti s rybařením či výlovem rybníka.

Podobná

doporučená

četba

O.Pavel: Jak jsem potkal ryby

L.Fuks: Smrt morčete

I. Klíma: Moje první lásky

1.1.3 Metodika četby

Ke čtení a výchově ke čtenářství je třeba vyuţívat kaţdé příleţitosti, nejvíce cíleně se

s četbou samozřejmě pracuje v hodinách českého jazyka, především literatury. Pokud jde o

formy práce s četbou, učitelé pouţívají především následující:

společné hlasité čtení (ţáci čtou po jednotlivcích určitý úsek textu, klíč ke změně

čtenáře určuje učitel, popř. ţák – na základě vlastního rozhodnutí končí a oslovuje

dalšího spoluţáka, popř. sborové čtení při nácviku recitace apod.)

samostatné tiché čtení (ţáci čtou text kaţdý sám pro sebe svým tempem, nejčastěji

s nějakým předem daným cílem, je třeba pamatovat na různé tempo a tím i různé

ukončení času)

skupinové či párové čtení (ţáci čtou text ve dvojici či menší skupince na základě

průběţné interakce, jejíţ pravidla určuje učitel před začátkem četby – nejčastěji

reprodukce části textu spoluţákovi, ztvárnění obrázkem, uspořádání oddělených částí

textu, dramatizace textu)




domácí čtení (ţáci čtou text v libovolném čase, libovolným tempem a způsobem

mimo výuku, často jde o četbu za nějakým účelem, s nějakým cílem – učitel pak při

výuce vychází ze čtenářské zkušenosti ţáků)

čtení jinou osobou – učitel, spoluţák, audio ukázka apod. (ţáci v tomto případě

nečtou přímo, ale aktivně naslouchají, případně „sledují“ zároveň text, je-li

k dispozici, nejčastěji je uţíváno při četbě poezie či při potřebě způsobu čtení, které je

zatím nad čtenářské schopnosti ţáků)

Pokud jde o text (úryvek, kapitola, kniha apod.) četby, v průběhu školní docházky

předkládáme ţákům texty stoupající náročnosti tak, aby se setkali postupně s většinou ţánrů

a stylů. Učitel vychází především z mentální vyspělosti, ţivotních a čtenářských zkušeností

ţáků či konkrétní třídy. Zvyšující se nároky textu na čtenáře spočívají především

v následujících faktorech:

Celkový rozsah textu (od krátkých ukázek po dlouhé texty – potřeba delší

koncentrace)

Formální podoba textu – velikost písma, poměr písma a obrazu, členění textu (od

výrazně členěných textů s velikými písmeny a doprovázenými obrázky k nečleněným

textům bez obrazové ilustrace – potřeba čtenářské zdatnosti)

Celkový obsah textu – ţánr, téma (od jednoduchých příběhů po úvahovou lyriku –

potřeba větší mentální vyspělosti a ţivotních zkušeností)

Stylistika textu - syntax, jazykové prostředky, rozmanitost stylistických prostředků (od

jednoduchých přímočarých vět po stylisticky rozmanitá souvětí – potřeba čtenářské

zkušenosti)

Zvládání samotné základní techniky čtení probíhá především v rámci hodin českého

jazyka na 1. stupni – k tomuto jsou přímo vyčleněné hodiny věnované nácviku. Metodika

tohoto nácviku v jednotlivých ročnících vychází z definovaných žákovských výstupů, které

jsou jasně konkretizovány3. Prioritou není pouze zvládnutí samotné techniky čtení, ale

především zvládnutí čtení s porozuměním:

3 Přehledné zpracování těchto výstupů po ročních obsahuje Příloha č. 3




Tabulka 4. Definované ţákovské výstupy nácviku čtení

Obecný výstup Konkrétní dovednost 1. 2. 3. 4. 5.

zvládá úkoly předčtenářské fáze čtení

pouţívá fonematický sluch x x

provádí analýzu a syntézu slov x x

správně vyslovuje x x

čte jednotlivá písmena, slabiky

otevřené, uzavřené, slova a věty x x x

uţívá správně slovní přízvuk a

intonaci x x

orientuje se v textu

označí začátek, konce textu x x x

identifikuje řádek, sloupec x x x

najde slovo dle číselného pokynu

najde v textu označení, jméno, jasný

údaj x x x x x

najde větu, v níţ se vyskytuje … x x x x x

najde přímou řeč a jiné řečové

(jazykové) prostředky x x x

najde pasáţ, v níţ dochází ke zvratu

apod. x x x

vyjádří své pocity a dojmy z

poslechu čteného textu x x x x x

čte s porozuměním

odpovídá na učitelovy otázky vztahující

se k textu x x x x

řekne vlastními slovy x x x x

označí slova, kterým nerozumí x x x x

najde v textu označení, jméno, jasný

údaj x x x x

najde větu, v níţ se vyskytuje … x x x x

charakterizuje x x x

vysvětlí podstatu x x

vyjádří hlavní myšlenku díla x x

rozlišuje podstatné a méně významné

informace x x

sestaví osnovu x x

reprodukuje text vlastními slovy převypráví x x x x

nakreslí x x x x




recituje x x x x

zahraje pasáţ z textu x x x x

zazpívá písňový text x x x x

zapíše x x x

porozumí přečtenému pokynu pracuje na základě pochopení

písemného pokynu x x

zeptá se, pokud nerozumí písemnému

pokynu x x

zúčastní se záţitkového čtení i

naslouchání x x x x x

rozezná umělecký a běţný text

rozeznává různé ţánry uměleckých

textů x x

identifikuje prvky, které jsou pro různé

ţánry charakteristické x x

odůvodňuje cílené pouţívání

jazykových a stylistických prostředků x x

vyuţívá pro vlastní mimoškolní

četbu knihovny x x

čte naukové texty za účelem studia

vypisuje poznámky x

vybírá podstatné informace do

pracovních listů x

pracuje na základě pochopení

písemného pokynu x

zeptá se, pokud nerozumí písemnému

pokynu x

propojuje, dává do souvislostí x

vyhledává informace ve slovnících,

encyklopediích, předčítá z dětských

časopisů

x x

Nácvik čtení s porozuměním vychází z rozvíjení všech úrovní hladin vzdělávacích

cílů, jak byly definovány v rámci tzv. Bloomovy taxonomie:

znalost ţák najde odpověď doslovně v textu nebo informaci zná

(stačí dekódovat text)

porozumění ţák přijde odpověď na základě přemýšlení a pochopení textu

(nutný „selský rozum“)




aplikace ţák přijde na odpověď pouţitím nějakého modelu v určité situaci

(potřebná vlastní zkušenost)

analýza ţák k odpovědi dochází posuzováním, zkoumáním a rozborem textu

(potřebná analýza textu)

hodnocení ţák odpověď vyvozuje na základě vlastního hodnotícího úsudku

(nutná existence a reflexe hodnotových ţebříčků)

tvoření ţák odpověď vytváří a originálně, tvůrčím způsobem řeší zadání

(potřebná kreativita)4

Základní metody práce ţáků s čteným textem vycházejí z žákových činností, které

četbu doprovází:

ţák ústně odpovídá na otázky k textu (řízený rozhovor, diskuse):

- hledání v textu

- hledání ve vlastní zkušenosti

- hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)

ţák písemně odpovídá na otázky k textu (písemný záznam, pracovní list):

- hledání v textu

- hledání ve vlastní zkušenosti

- hledání v dalších textech, knihách (slovníky, encyklopedie)

ţák manipuluje s textem (úkoly k připravenému textu, pracovní list):

- seřazení částí textu

- označení částí textu (podtrhávání, ukazování, vybarvování)

- komentování, glosování textu

ţák upravuje text (písemný záznam, pracovní list):

- vyškrtávání slov a částí textu

- tvorba osnovy, myšlenkové mapy

- úprava textu dle zadání

ţák tvoří vlastní text (písemný záznam, pracovní list):

- vymýšlení pokračování textu, jeho názvu

- vymýšlení jiných variant textu

- vymýšlení samostatného textu dle příkladu

ţák ztvárňuje text (dramatizace, obrázek, píseň):

- vyjádření textu pantomimou

- ztvárnění přímé řeči textu dramatickou scénkou

4 Dvě ukázky čtení s porozuměním obsahuje Příloha č. 4.




- ztvárnění obsahu textu dramatickou scénkou

- ztvárnění obsahu textu výtvarným projevem

- ztvárnění obsahu textu písní

1.2 Čtenářské deníky

1.2.1 Účel vedení čtenářských deníků

Na 1. stupni naší školy se v rámci výchovy ke čtenářství zavádí od třetí třídy čtenářské

deníky. Formou volných listů s pokyny pro daný ročník si kaţdý ţák bude zakládat své

čtenářské portfolio, kde bude zaznamenán počet přečtených knih dle věkové a čtenářské

vyspělosti. Čtenářský deník poskytne svému uţivateli nejen informace o knize jako takové,

ale bude jej moci vyuţít jako prostředek pro prezentaci svého čtenářství či jako doporučení

zajímavých titulů při společných besedách o knihách s ostatními spoluţáky, učiteli, případně

rodiči. Své čtenářské portfolio mohou ţáci téţ poskytnout k nahlédnutí v rámci třídních

výstav či rozšířit svoje prezentace i v rámci školní druţiny, školního informačního centra,

knihovny atd.

Na 2. stupni si ţáci budou vést čtenářské deníky podobně jako na 1. stupni formou

portfolia, do kterého si budou zakládat jednotlivé listy k zadané knize. Úvodní list bude na

začátku obsahovat otázky a úkoly týkající se povinné četby ţáků. Ty budou ţáci vypracovávat

na zbývající ploše listu. Součástí bude přidaná ilustrace ke knize. Další sloţkou portfolia bude

libovolná četba ţáka, kterou bude tvořit minimálně jedna přečtená kniha za ročník. Pro zápis

o této libovolné četbě bude slouţit speciální formulář.

1.2.2 Systém vedení čtenářských deníků

Pro ţáka třetí třídy, který začíná se zaváděním svého čtenářského portfolia, bude

k dispozici formulář MOJE ČETBA 5 s odkazy:

Název knihy

Autor knihy

Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)

5 viz Příloha č. 5 Formuláře čtenářských deníků




Pro ţáka čtvrté a páté třídy je připraven jiţ obsáhlejší formulář MOJE ČETBA

s odkazy:

Název knihy

Počet stran

Autor

Ilustrátor

Překlad

Druh literatury

Stručná charakteristika (čas, prostředí, děj)

Hlavní myšlenka

Hlavní postavy

Další postavy

Proč jsem si knihu vybral(a)

Obrázek (připomenutí si děje knihy, kapitoly, příběhu vlastní ilustrací)

Pro ţáka šesté aţ deváté třídy je připraven formulář MOJE ČETBA s odkazy:

Název knihy

Počet stran

Autor

Ilustrátor

Překlad

Druh literatury

Prostředí a čas příběhu

Hlavní postavy

Stručný děj

Hlavní myšlenky knihy

Proč bych knihu doporučil(a) ostatním

Pro kaţdý ročník, ve kterém budou ţáci pracovat se čtenářskými deníky, je stanoven i

počet povinných a volitelných titulů:

- ve 3. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou

volitelné

- ve 4. ročníku ţáci povinně zaznačí jednu knihu, další přečtené a zaznačené tituly jsou

volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů




- v 5. ročníku ţáci povinně zaznačí dvě knihy, další přečtené a zaznačené tituly jsou

volitelné a záleţí na vyspělosti čtenářů

- v 6. aţ 9. ročníku ţáci povinně zaznačí knihy k povinné četbě, kromě toho vypracují

zápis o jedné knize dle svého výběru, další tituly jsou volitelné a záleţí na vyspělosti

čtenářů

Pokud jde o četbu v rámci cizího jazyka, ţáci si vedou o kaţdé přečtené knize záznam

formou čtenářského deníku. Zde uvádějí základní informace o knize (název knihy, autor,

hlavní postavy, místo děje). U kaţdé knihy si vyhledávají další informace na internetu. U

kaţdé knihy dáváme dětem moţnost vybrat si, jaké informace si vyhledají a zapíší do svého

čtenářského deníku. Mohou to být informace o autorovi knihy, o historických postavách či

okolnostech, které se v knize objevují, filmová zpracování knihy, informace o místu děje

apod. Do deníku si ţáci zaznamenají vţdy i několik nových anglických slov, která si při četbě

osvojili a která povaţují za důleţitá.

1.2.3 Práce se čtenářskými deníky

Metodika práce se čtenářskými deníky závisí na daném ročníku stejně tak, jako i

způsoby a formy hodnocení. V prvotní fázi seznámí vyučující ţáky se způsobem vedení a

zápisu knih do formulářů příslušného ročníku, se ţáky 3. třídy provede společně první záznam

vyučující. Doporučené metody práce - výstavy, ţákovské prezentace v rámci hodin Českého

jazyka i dalších předmětů (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, …), ţákovské prezentace

rodičům. Další aktivity podporující výchovu ke čtenářství jsou plně v kompetenci

vyučujících.

Pokud jde o ţákovské prezentace před třídou, v 1. a 2. ročníku učitel podněcuje ţáky

k dobrovolným představováním své přečtené knihy. Od 3. ročníku je referování o knize

zpracované ve čtenářském deníku povinné. Ţák při své prezentaci postupuje podle předem

dané osnovy, učitel jej v případě potřeby podněcuje a podporuje návodnými otázkami. Ostatní

ţáci sledují prezentaci, a pokud něčemu nerozumí, pokládají referujícímu ţákovi otázky. Na

závěr proběhne společné hodnocení výkonu ţáka (vyjádří se ţák, posluchači a učitel) a učitel

je na základě předem zveřejněných kritérií klasifikuje.

Kritéria hodnocení čtenářských deníků na 2. stupni: splnění všech otázek a úkolů a

jejich odevzdání v daném termínu, kvalita jejich vypracování (neodbytá práce, estetická

úroveň, zodpovědné zpracování na základě ţákových individuálních schopností).




Jednotlivé listy by měly být zpracovány tak, aby je bylo moţné vystavovat, pouţít

jako referát nebo jako kvalitní podklad pro výklad či besedu.

1.3 Aktivity podporující čtenářství

1.3.1 Vyuţívání sluţeb knihoven

Základní knihovnické sluţby ve škole poskytuje školní informační centrum, jehoţ

součástí je školní knihovna. Centrum je otevřeno kaţdý den minimálně jednu vyučovací

hodinu v čase po dopoledním vyučování, aby ji mohli navštěvovat všichni ţáci školy.

Informační centrum umoţňuje ţákům vyhledávat informace v odborné literatuře, číst a

půjčovat si domů beletristickou literaturu, hledat informace na internetu, číst časopisy určené

dětem a tisknout a kopírovat si potřebné materiály. Veškeré sluţby zajišťuje pověřený

vedoucí informačního centra.

Prostory a vybavení školní knihovny slouţí ţákům nejen mimo výuku, ale také

v rámci běţného vyučování. Učitelé mají moţnost organizovat výuku v informačním centru

dle svých potřeb, a to především v hodinách výuky čtení či literatury. Učitelé dalších

předmětů mohou informační centrum vyuţít v případě cílené práce ţáků s informacemi.

Informační centrum školy je přirozeným místem pro propagaci, prezentaci knih a čtení

obecně. Za tímto účelem pořádá pod vedením učitelů různé akce a aktivity. Příkladem je

Přivítání čtenářů, které je školním vstupním ceremoniálem, oslavujícím dovednost čtení ţáků

1. třídy na konci školního roku. Program Přivítání čtenářů obsahuje ukázku čtení jednotlivých

ţáků, malou soutěţ zaměřenou na znalost knih a nejznámějších kniţních příběhů, slavnostní

podpis přihlášky do knihovny a předání uvítací listiny čtenáře ředitelem školy, které můţe být

spojené s případným dárkem (např. kniha, záloţka vyrobená staršími spoluţáky apod.).6

Návštěva místní (obecní) knihovny se uskuteční ve 2. a 4. ročníku. Ţáci se učí

orientovat v knihovně, vyhledávat knihy. Součástí návštěvy bývá program připravený paní

knihovnicí – vyhledávání knih a časopisů, předčítání, soutěţe a hry, prezentace na PC.

6 viz Příloha č. 6 – Pamětní list pro čtenáře školní knihovny




Ţáci školní druţiny si chodí do místní knihovny půjčovat knihy 1x za čtrnáct dnů.

Kaţdý měsíc pro ně připravuje knihovnice program nazvaný „Chytrá hlava“ (hry, soutěţe…).

Kaţdoročně v knihovně probíhá Noc s Andersenem, které se mohou zúčastnit ţáci 1. – 5.

ročníku. Program připravuje knihovnice za pomoci učitelek ZŠ a zaměstnankyň OÚ Kovářov.

Místní i školní knihovnu ţáci navštěvují také individuálně.

V 7. ročníku se uskuteční společná návštěva knihovny města Milevska. Program

návštěvy bývá připraven paní knihovnicí. Ţáci se seznámí s větší knihovnou, s moţností

většího výběru knih a časopisů. Součástí jejich návštěvy bude písemná práce zaměřená na

porovnání této knihovny s knihovnou v Kovářově, kterou uţ poznali na I. stupni.

V 8. ročníku navštíví kaţdý z ţáků knihovnu v Milevsku (Kovářově) individuálně (do

určitého předem zadaného termínu). K této návštěvě obdrţí formulář7 týkající se systému

knihovny a způsobu a moţnostech půjčování knih. Tento formulář, který si sami při své

návštěvě vyplní, odevzdají s potvrzením (razítkem) knihovny.

1.3.2 Propagace knih a autorů

V kaţdé třídě probíhají výstavky knih, které přinášejí ţáci. Jedná se o beletrii, naučné

knihy nebo tématicky zaměřené knihy k výuce.

Mezi aktivity, které realizuje informační centrum školy na podporu propagace knih,

patří pravidelné hlasování ţáků o nejţádanější knihu, na jehoţ základě pak škola knihy

nakupuje. Dále organizuje různé tematické soutěţe, jejichţ cílem je podporovat četbu a zájem

o určité autory, knihy a ţánry.

Ve škole probíhá jedenkrát měsíčně nabídka knih od různých prodejců. Ţáci si mohou

knihy prohlédnout, případně zakoupit. Prostřednictvím katalogu Klubu čtenářů jsou

seznamováni s novými knihami nakladatelství Albatros a ty si mohou objednat u

vychovatelky školní druţiny. Školní druţina a školní klub odebírají pravidelně časopisy:

Sluníčko, Mateřídouška, ABC a Makovice.

Ţáci se navzájem seznamují prostřednictvím referátů s knihami, které sami přečetli.

V jednotlivých ročnících budou v hodinách literatury probíhat minireferáty s titulem „Kniha,

7 viz Příloha č. 7 – Formulář pro návštěvu knihovny




která mě zaujala“. Při nich si ţáci budou navzájem představovat knihy, které rádi čtou, které

je zajímají, které dostali v nedávné době a zaujali je (můţe jít o beletrii i naučné knihy).

Na nástěnkách budou vystavovány práce ţáků týkající se jejich povinné četby.

1.3.3 Tvorba ţáků

Při hodinách českého jazyka – slohu a literatury se ţáci učí tvořit rozličné texty.

Témata vlastních textových pokusů jednak vycházejí ze zkušeností ţákovského světa a jednak

vytvářejí prostor pro ţákovu fantazii. Ţáci reagují svými texty také na akce školy.

Mohou své slohové a literární práce prezentovat ve školním časopisu Školní listy.

Nejlepší příspěvky jsou spolu s fotografiemi zveřejňovány na internetových stránkách školy,

ve Zpravodaji OÚ Kovářov, případně regionálním tisku (Milevské noviny).

Prostor, který je prvotně určen k prezentaci ţákovských prací, bude nabízet

školní Almanach, který vyjde vţdy na závěr školního roku. Příspěvky do něj budou vybírat

učitelé českého jazyka z prací vytvořených během slohové výuky i z textů, které ţáci sami

nabídnou k uveřejnění.

Tabulka 5. Seznam námětů k tvorbě textů v rámci slohové výuky na 1. stupni ZŠ

Kovářov

Ročník Útvar Téma

3. ročník

vypravování Můj záţitek z prázdnin, výletu či víkendu

popis Co vidím na obrázku

pozvánka Pozvánka na párty nebo oslavu

popis Moje nejmilejší hračka

4. ročník

vypravování Pohádkový příběh

dopis Píšu z pustého ostrova

popis předmětu Bez čeho bych se neobešel/la

popis činnosti Co uţ umím udělat (jídlo, výrobek apod.)

popis osoby Můj kamarád

5. ročník vypravování Příběh v zoo

dopis Co bych napsal své oblíbené postavě z knihy nebo




filmu

popis předmětu Můj pokojíček

popis činnosti Jak jsem si připravoval masku (čerti, karneval,

čarodějnice apod.)

reklama Reklama na můj originální výrobek

zpráva Co stalo v naší škole

6. ročník

dopis Dopis z prázdnin

popis osoby Moje rodina

popis místnosti Můj pokoj

vypravování Má nejoblíbenější kníţka

7. ročník

vypravování Pověst

líčení Kdybych byl/a budovou…

charakteristika Můj kamarád/Moje kamarádka

ţivotopis Slavná osobnost

8. ročník

charakteristika Má nejoblíbenější literární postava

líčení Podzim

vypravování Příběh z budoucnosti, který by se mohl odehrát za sto

let

úvaha Čím je mi … (vzdělání, rodina, přátelství, kniha,

hudba)

9. ročník

vypravování Kdyby věci mohly mluvit… (budík vypravuje,

autobusová zastávka vypravuje, mobil…)

líčení Pohlednice od J. Lady

charakteristika Člověk, kterého obdivuji…

úvaha Jak si představuji svoji budoucnost?




2. Zpracování informací a jejich prezentace

Cílem informační výchovy je systematické vedení ţáků k osvojení dovednosti

informace vyhledat, zpracovat a prezentovat. V dnešní informační společnosti jde o dovednost

velmi důleţitou, a proto je zapotřebí přes čím dál větší mnoţství a dostupnost informací ţáky

konkrétně definované informační gramotnosti naučit.

Škola má povinnost nabízet ţákům široké informační zdroje a cíleně s nimi během

výuky i mimo ni pracovat, tak, aby si základní informační kompetence osvojovali co nejdříve

a mohli je vyuţívat i při mimoškolní práci. V tomto ohledu je důleţitý zejména systém

referátů a zpracování absolventských prací, které je zároveň jakousi zpětnou vazbou

informační výchovy.

2.1 Práce s informacemi

2.1.1 Informační zdroje

Informační zdroje, které lze vyuţít k výuce práce s informacemi, nejsou kromě ohledu

na věkovou vhodnost a přiměřenost pro ţáky nijak omezovány. Záleţí na učiteli, jeho výběru

a záměru, přesto některé z informačních zdrojů škola cíleně preferuje. Mezi ty patří

především:

1) Učebnice a pracovní sešity

2) Odborná literatura, encyklopedie, slovníky

3) Internet

4) Elektronické encyklopedie, naučné výukové programy

5) Audiovizuální dokumenty (DVD, CD, VHS apod.)

6) Časopisy, noviny

7) Letáky, návody, manuály, příručky, sborníky

8) Mapy, obrazy

9) Lidé z ţákova okolí (rodiče, příbuzní, pamětníci apod.)

2.1.2 Metodika práce s informacemi

Výuka práce s informacemi začíná prakticky jiţ v 1. ročníku, cíleně je to zejména od

4. ročníku v rámci předmětů Vlastivěda, Přírodověda a Český jazyk. Mezi výstupy v tomto

období patří konkretizovaná četba za účelem práce s informacemi:




ţák čte naukové texty za účelem studia

- vypisuje poznámky

- vybírá podstatné informace do pracovních listů

- pracuje na základě pochopení písemného pokynu

- zeptá se, pokud nerozumí písemnému pokynu

- propojuje, dává do souvislostí

- vyhledává informace ve slovnících, encyklopediích, předčítá z dětských časopisů

Mezi nejdůleţitější aspekty výuky práce s informacemi patří to, aby tuto prostor pro

tuto činnost vytvářeli všichni učitelé naučných předmětů typu dějepis, zeměpis, přírodopis,

fyzika apod. Zkvalitnění ţákovské práce s informacemi nemůţe být úspěšné, pokud se bude

dávat ţákům příleţitost k rozvíjení čtenářské gramotnosti a písemné i ústní komunikace pouze

v hodinách českého jazyka a informatiky.

Podstatné pro výuku práce s informacemi jsou především učitelovy pokyny ţákům,

které mají rozvíjet maximum ţákových dovedností v této oblasti, přičemţ dovednost najít

poţadovanou informaci v textu je pouze základní kompetencí. Pro konkrétně definované

činnosti ţáků při práci s textem byly vypracovány příklady pokynů z různých předmětů 2.

stupně. Ty slouţí jako návod pro pedagogy jakýchkoli předmětů. 8

Tabulka 6. Příklad konkrétního pokynu pro práci s informacemi na 2. stupni

POKYNY K PRÁCI

S INFORMACEMI

Přečtěte si předloţené informace a rozhodněte (popř. tipněte si), zda

jsou pravdivé – své mínění zaznamenejte. Na základě průzkumu

materiálů pak správnost svého mínění ověřte.

ZDROJ

INFORMACÍ Broţura, obrázky, pracovní list

PŘÍKLAD(Y)

TÉMATU

OBČANSKÁ VÝCHOVA: Státní symboly ČR, Pravidla

společenského chování

PŘÍNOS PRO ŢÁKA

Na základě znalosti, zkušenosti a úsudku zvaţuje pravdivost

informací.

Na základě textu a obrázku ověřuje pravdivost informací.

8 Příklady práce s informacemi obsahuje příloha č. 8.




Pokud jde o informační gramotnost, učíme ţáky všechny její sloţky:

1) Mít přístup k informacím

= ţák je schopen rozlišit a najít potřebný zdroj, a to v tištěné, mluvené i v grafické podobě

(ţák se učí, kam jít, po čem sáhnout, jak zadat heslo do vyhledávače, koho se zeptat, aby

nalezl potřebný zdroj informací)

Ţáci pracují s texty, které vybral učitel.

Ţáci samostatně vyhledávají texty ve zdrojích nabídnutých učitelem (v knihách,

časopisech, encyklopediích, na označených www stránkách).

Ţáci samostatně vyhledávají ne pouze texty z nabídnutých zdrojů, ale i zdroje samé.

2) Získat informace

= ţák porozumí zdroji, analyzuje, syntetizuje a vyhodnocuje informace (ţák se učí s texty

pracovat tak, aby jim porozuměl – vyhledá podstatné informace k úkolu, porovná informace z

různých zdrojů, posoudí jejich hodnotu, hledá mezi nimi souvislosti, zjistí, které informace

chybí, odhalí hlavní myšlenku a podpůrné informace)

Ţáci hledají hlavní myšlenky a podpůrné informace v textu.

Ţáci vyhledávají informace k zadanému úkolu či otázce.

Ţáci porovnávají informace z různých zdrojů.

Ţáci posuzují kvalitu informací, jejich objektivitu, autorský záměr.

Ţáci hledají souvislosti mezi informacemi, vysuzují závěry.

Vhodné je pouţívání pracovních listů, různých grafických organizérů, velice podstatné je

modelovost výuky – učitel kaţdou poţadovanou dovednost nejprve názorně ukáţe (předvede

celý proces). Zde jsou příklady grafických organizérů, které lze vyuţít pro nácvik hledání

důleţitých informací.

Tabulka 7. Příklady grafických organizérů

Hlavní myšlenka Podpůrné informace (detaily)

Shrnutí celého úseku textu, který jsem zpracovával:




3) Přetvářet informace

= ţák umí o informacích psát, mluvit o nich svými slovy a vyjadřovat je v různých grafických

uspořádáních (ţák se učí dosud získaných informací vyuţít, porovnat je mezi sebou, vybrat ty

nejdůleţitější, uspořádat je logickým způsobem a sepsat je)

Ţáci tvoří prezentaci, flip.

Ţáci tvoří na základě informací vlastní text .

Ţáci provádějí srovnání a analýzu v rámci pracovního listu.

Ţáci tvoří pracovní list pro spoluţáky.

Ţáci tvoří referát, ročníkovou či absolventskou práci.

Ţáci tvoří náčrt, schéma, myšlenkovou mapu, protokol.

4) Přenášet informace

= ţák je schopen publikovat nebo jinak šířit nově pojatou znalost (ţák se učí, jakým

způsobem zpracované informace uchovávat nebo je předávat dál, jak a proč je zaznamenat,

jak s nimi seznámit druhé)

Ţáci prezentují svou práci před ostatními (mluvená, písemná, elektronická podoba).

Ţáci zpracovávají informace na PC a manipulují s nimi v rámci digitálních nosičů.

Ţáci předávají ostatním ţákům připravené poznámky.

Důleţité informace

Méně důleţité informace

Nejméně důleţité informace




Ţáci se učí roli učitele a vedou výuku.

Pro učitele je vhodnou pomůckou k rozvoji širší škály ţákovských dovedností práce

s informacemi Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Pomocí ní mohou učitelé formulovat

své pokyny a úkoly tak, aby nezůstávali pouze u základního cíle, totiţ aby ţáci informace

pouze nalezli. Učitelé 1. stupně mají vypracovanou škálu pokynů právě pro ţáky mladšího

věku.

Tabulka 8. Konkrétní pokyny učitele k rozvoji všech hladin vzdělávacích cílů u ţáků na

1. stupni

HLADINY

VZDĚL. CÍLŮ

CHARAKTERISTIKA

ČINNOSTI ŢÁKA POKYNY UČITELE

6.

SYNTÉZA/TVO

ŘENÍ

tvorba něčeho nového, co

předtím (v mysli ţáka)

neexistovalo

sestav, vyrob, nakresli, navrhni, jak to

dopadne/předpověz, co bys udělal,

předveď, napiš text (báseň apod.)

5.

HODNOCENÍ

vyjádření mínění o hodnotě

nějakého jevu, výběr z nabídky

nebo sestavení více poloţek do

hodnotového ţebříčku

rozhodni, pochval, doporuč, proč si to

ne/myslíš, dokaţ svůj názor

4.

ANALÝZA

rozbor sloţek nějakého

sloţitějšího celku –

informačního zdroje

porovnej, rozděl do skupin, vyber,

vysvětli proč, najdi shody a rozdíly

3.

APLIKACE

vybavení informací, kterým

ţáci rozumí a jejich pouţití v

nějaké nové situaci

připrav podle příkladu, seřaď podle

(abecedy…), spočítej podle, uveď

příklad, vyzkoušej si, nakresli

2.

POROZUMĚNÍ

porozumění informacím v té

míře, ţe jsou ţáci schopni je

vyjádřit svými slovy

řekni/jak bys to řekl vlastními slovy,

řekni jinak/slovem stejného či

podobného významu, řekni to hlavní,

oprav, odhadni (počet, barva…), jak

tomu rozumíš, jaký/á je

1.

ZNALOST

nalezení, vybavení a

reprodukce dříve získaných

informací nebo jejich

rozpoznání

jak vypadá, co nejpřesněji vyprávěj, co

je to, vyjmenuj, pojmenuj




2.2 Referáty

2.2.1 Systém zadávání referátů

Systematické zadávání referátů provádějí učitelé především na 2. stupni, přesto se s

vypracováváním referátů setkávají ţáci jiţ ve čtvrté a páté třídě.

Klíčem k rozvoji dovedností pracovat s informacemi prostřednictvím referátů je

zejména kvalitní zadání referátu. Je potřeba vyhýbat se zadání typu „ najdi něco o …“, neboť

v dnešních podmínkách pak ţák prokazuje pouze schopnost informaci vyhledat v nějakém

zdroji (nejčastěji internet), a tím jeho veškerá práce (vyjma dovednosti informace okopírovat

a vytisknout) končí. Mezi hlavní zásady zadávání referátů tak patří:

Konkrétní úkoly, otázky, činnosti

Vyuţití několika hladin vzdělávacích cílů

Stanovení jasných a předem známých kritérií hodnocení

Vyuţitelnost informací z referátu při vyučování

Referáty lze zadávat různým způsobem:

1) Podle toho, zda jej budou vypracovávat všichni ţáci třídy, či jen ti, kteří chtějí,

rozdělujeme referáty na:

Povinné

Dobrovolné

Prvek dobrovolnosti je zajisté vhodným motivačním aspektem, nicméně je nutné v zájmu

cílené nauky práce s informacemi podstatnou část referátů zadávat povinně všem ţákům.

Volitelnost, která je pro ţáky vţdy atraktivní, je moţné uplatnit například při výběru

konkrétního tématu k zadaným úkolům nebo při moţnosti výběru splnění jen některých úkolů.

2) Podle toho, zda bude referát vypracováván v jeden termín, či jej budou ţáci

odevzdávat dle určitého klíče v průběhu většího časového úseku (například školní rok), lze

dělit na:

Odevzdávané v jeden termín

Odevzdávané průběţně dle stanoveného plánu




Rozhodující je v tomto případě rozsáhlost zpracovávaného tématu a záměry učitele na vyuţití

referátu při výuce. Bude-li téma referátu pokrývat látku pololetí či školního roku, budou jej

ţáci nosit průběţně a učitel jej můţe vyuţít při expozici učiva. Naopak týká-li se referát

úzkého okruhu učiva, zřejmě bude vyţadováno odevzdání v jednotném termínu.

3) Podle toho, zda budou ţáci referát vypracovávat pouze doma, nebo také ve škole při

výuce, dělíme referáty na:

Domácí

Školní (případně částečně školní)

Pro správné osvojení samostatného zpracování referátu je velice podstatné, aby si ţáci

všechny potřebné dovednosti nacvičili přímo ve škole pod vedením učitele, který jim postup

zpracování referátu názorně ukáţe a ţáci si jej při výuce s okamţitou zpětnou vazbou

vyzkouší. K tomuto lze vyuţít hodiny informatiky, českého jazyka a v případě nepříliš

rozsáhlých zadání i hodiny naučných předmětů.

Je velmi podstatné, aby učitelé se vzájemně seznámili se zadáváním referátů svých

kolegů, aby nedocházelo k přetěţování ţáků kumulováním referátů v určitém období. Dále je

dobré vědět, který učitel a kdy bude ţáky učit vypracovávat referáty v rámci výuky, aby bylo

moţné na určitých dovednostech stavět. Za tímto účelem je zpracována tabulka:

Tabulka 9. Přehled pravidelně zadávaných referátů na 2. stupni

REFERÁTY 2. STUPEŇ

6. 7. 8. 9.

ČESKÝ JAZYK

ANGLICKÝ

JAZYK Moje město Svátky a oslavy Londýn

MATEMATIKA Starověcí řečtí

matematici

ZEMĚPIS Státy Afriky,

Austrálie

Státy Evropy,

Ameriky, Asie

Kraje a krajská

města ČR Světová města




PŘÍRODOPIS

Houby Hmyz Orgánové

soustavy

Orgány vyšších

rostlin Savci

CHEMIE

FYZIKA Významní

fyzikové a objevy

DĚJEPIS Slavné osobnosti

starověku

Slavné osobnosti

středověku

Slavné osobnosti

novověku

Lidé a dějiny 20.

století

OBČANSKÁ

VÝCHOVA Svátky a tradice Anketa na téma

Úvaha na

společenské téma

Aktualita z politiky

a ekonomie

VÝCHOVA KE

ZDRAVÍ

HUDEBNÍ

VÝCHOVA

Světová

nonartificiální

hudba

Česká

nonartificiální

hudba

VÝTVARNÁ

VÝCHOVA

VOLITELNÝ

PŘEDMĚT

Reálie německy

mluv. zemí

2.2.2 Kritéria pro hodnocení referátu

Konkrétních kritérií pro hodnocení referátu existuje samozřejmě veliké mnoţství. Pro

záměry naší školy byly formulovány příklady nejčastěji uţívaných kritérií v rámci tří

kategorií (obsah, forma, dovednost). Záleţí pak na účelu a cílech konkrétního referátu, jaká

kritéria budou vybrána, zde je nabídka:

1. Obsah, informace

Obsahová kritéria posuzují kvalitu věcné stránky zpracovávaných informací. Velmi

významné je to, zda ţák cíleně zpracoval konkrétní úkoly, přinesl informace vzhledem

k tématu podstatné a zda sám tématu porozuměl:




Kvalita informací

– referát obsahuje informace aktuální

– referát obsahuje informace podstatné (klíčové) vzhledem k zadání

– referát obsahuje informace zajímavé vzhledem k posluchačům

– referát obsahuje informace srozumitelné pro posluchače

– referát odlišuje fakta a postoje, názory

Porozumění tématu

– ţák rozumí informacím, termínům a slovním obratům pouţitým v referátu

– ţák dokáţe vysvětlit dotazy vztahující se k obsahu referátu

– ţák zadá otázky či úkoly, které jsou vhodné a vycházejí z referátu

Úplnost

– referát obsahuje všechny body dle zadání

2. Prezentace, forma

Vedle obsahu definujeme také kritéria pro formální stránku referátu. U ţáků je hodnocena

schopnost přetvářet informace do poţadované formy a prezentovat je adresátům:

Rozsah

– je dodrţen čas ústní prezentace referátu

– je dodrţen rozsah písemného zpracování (počet stránek apod.)

Mluvní projev

– referát je přednesený srozumitelně, můţe být přečten

– referát je prezentován zpaměti, bez podkladů

– referát je přednesen formou komentáře k multimediální prezentaci

– referát je doprovozen doplňujícími materiály (slovíčka, mapa, obrázky, pracovní

list apod.)

– referát je prezentován v souladu se správným vystupováním

Písemný projev

– referát je pravopisně a stylisticky bezchybný

– referát je dobře graficky upravený (typografie, rozvrţení, písmo …)

– referát je doprovozen doplňujícími materiály (obrázek, graf, podklady…)




3. Dovednosti při zpracování obsahu či prezentace

Kromě obsahu a formy referátu lze posuzovat také míru zvládnutí poţadovaných činností a

dovedností při tvorbě referátu:

Míra samostatnosti

– ţák referát při tvorbě konzultuje s učitelem

– ţák zpracuje referát samostatně bez pomoci učitele

Dodrţení tématu

– referát musí být odevzdán či prezentován ve stanoveném termínu

Zdroje

– referát vychází ze stanoveného počtu či druhu zdrojů

– všechny pouţité zdroje jsou správně uvedeny, ocitovány

2.2.3 Vyuţití referátů

Referáty by neměly být samoúčelné, to znamená měly by v nějakém ohledu

podporovat samotnou výuku. Ţáci tak mohou vnímat vlastní přínos procesu vzdělávání,

spoluurčovat jej a přebírat tak za jeho průběh větší díl odpovědnosti. Referáty vyuţíváme

v rámci výuky k:

motivaci ţáků (výuka vychází ze zpracování tématu ţákem, nikoli učitelem)

hlubší diskusi o tématu

úvodu do učiva

celkovému zpracování učiva (naplnění osnov)

získávání a procvičování dovedností (třídění informací, vyhledávání ve slovníku…)

prohloubení znalostí (nové informace, rozšíření slovní zásoby…)

aktivizaci ţáků za určitým účelem (závěrečné opakování učiva…)

V případě písemně vypracovávaných referátů, které jsou odevzdávány učiteli a jinak

se s nimi dále nepracuje, je učitelovým cílem spíše hodnocení ţákových znalostí a dovedností.

U těchto referátů se nabízí moţnost archivace k výukovým účelem do dalších let.




Pro zadávání referátů je zpracována osnova, jejíţ podstatná část je přímo předloţená

ţákovi9:

Tabulka 9. Příklad vypracovaného zadání referátu na 2. stupni

Ročník 6.

Předmět Občanská výchova

Téma Svátky a tradice

Konkrétní

nabídka

Den české státnosti, Den vzniku samostatného československého státu, Den

všech svatých a dušičky, Den boje za svobodu a demokracii, Sv. Barbora, Sv.

Mikuláš, Sv. Lucie, Vánoční svátky, Den obnovy samostatného českého státu,

Tři králové, Hromnice, Sv. Valentýn, Masopust, Postní neděle, Velikonoční

svátky, Filipojakubská noc, Svátek práce, Den vítězství, Svatodušní svátky,

Den sl. věrozvěstů Cyrila a Metoděje, Den upálení Mistra Jana Husa

Úkoly a

otázky

1) Uveď, jaký svátek či tradice se připomíná a kdy (název svátku a datum

nebo období)

2) Vyjádři vlastními slovy, proč svátek slavíme (příčiny a původ svátku).

3) Zařaď svátek mezi svátky starobylé či nové a v případě starobylého svátku

porovnej, jak se svátek slavil dříve a nyní (zvyky a tradice).

4) Uveď nějakou lidovou moudrost k tomuto svátku a vyjádři ji obrázkem či

komiksem (lidová rčení a pranostiky).

5) Uveď, zda slaví tento svátek tvá rodina, a pokud ano, jak (tvé zkušenosti).

6) Posuď, jestli má pro tebe tento svátek nějaký význam a zda by se měl slavit

i nadále (názor na svátek).

7) Uveď přesně, od koho nebo odkud jsi získal uvedené údaje (zdroj

informací ).

Kritéria

hodnocení

1) ÚPLNOST - referát obsahuje všech 7 bodů

2) PODSTATNOST INFORMACÍ – v referátu se objevují ty nejdůleţitější a

nejzajímavější údaje

3) PŘIMĚŘENOST – doba přednesu referátu nesmí být delší neţ 5 minut

4) POROZUMĚNÍ TÉMATU – informacím i slovům pouţitým v referátu

musí ţák rozumět

5) MLUVENÝ PROJEV - referát musí být přednesený jasně a srozumitelně

(můţe být přečten)

6) PŘIPRAVENOST – ţák napíše svátek a datum předem na tabuli, připraví

dvě otázky pro ostatní

Doporučen

é zdroje

1) A.Vondrušková: České zvyky a obyčeje (Albatros 2004)

2) V.Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje (Dona 1991)

3) E.Velebná: Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce (Albra 1996)

4) www.pranostik.cz

Prezentace čtení před třídou a poloţení dvou otázek z referátu ostatním ţákům

Cíle a

vyuţití pro

výuku

- naplnění tématu Cyklus roku v ŠVP

- objasnění důvodů pro tzv. volné dny a slavení svátků

- prohloubení znalostí o historii naší země a úcty k tradicím

9 Zadání referátů obsahuje Příloha č. 9.




2.3 Absolventské práce

2.3.1 Cíle a organizační pokyny

2.3.1.1 Cíle absolventských prací

V deváté třídě jsou ţákům zadávány absolventské práce. Jejich cílem je jednak

zhodnocení ţákovských dovedností v oblasti práce s informacemi a ověření účinnosti

programu informační a čtenářské výchovy v praxi, jednak výuka ţáků dlouhodobé a

systematické práci, jejímţ výsledkem je výstup rozsahu seminární práce. Nezanedbatelným

přínosem je téţ ritualizované zakončení základního vzdělávání ţáků. Ţák by měl zpracováním

absolventské práce prokázat tyto schopnosti a dovednosti:

schopnost dlouhodobější samostatné práce

dovednost vyhledávání a zpracování informací

schopnost integrovat (spojovat) učivo více předmětů a nacházet souvislosti mezi jevy

a poznatky

dovednost napsat vlastní text (úvahu) na dané téma

schopnost grafického, popřípadě výtvarného nebo technického zpracování tématu

dovednost praktické práce na počítači – napsat a upravit text pomocí textového

programu v počítači

dovednost prezentovat svou práci a vystoupit kultivovaně na veřejnosti

2.3.1.2 Průběh zadávání absolventských prací a jejích zpracování

Ţáci obdrţí pokyny pro zpracování a přehled nabízených témat. Téma si ţáci volí ze

seznamu témat připraveného vyučujícími, nebo navrhnou vlastní téma. Podmínkou moţnosti

pracovat na vlastním tématu je jeho rozpracování v osnově a souhlas vyučujícího, na kterého

se ţák obrátí jako na vedoucího práce. Učitel má právo odmítnout ţáka s jeho návrhem. Stejné

téma z nabídky si mohou současně zvolit nejvýše čtyři ţáci z ročníku. V případě, ţe zájem

ţáků o některé z témat bude větší a nedojde ke vzájemné domluvě, vybere ze zájemců učitel,

případně můţe být pouţit los. Kaţdé téma má stanoveno vedoucího práce z řad vyučujících,




na které se budou ţáci obracet průběţně během zpracování absolventské práce s ţádostí o

radu a pomoc, o konzultaci.

Tvorbě absolventské práce se budou ţáci věnovat v rámci výuky v předmětu

Informatika a také v době mimo vyučování. Při zpracovávání mohou vyuţívat počítačovou

učebnu a informační centrum – přístup jim bude přednostně umoţněn v době, kdy v těchto

učebnách neprobíhá výuka. Pro zpracování seminární práce mohou ţáci po dohodě vyuţívat

technické i materiální vybavení školy (počítače, tiskárny, kopírky, papíry apod.).

Přihlašování a časový harmonogram:

Výběr témat absolventské práce: Do konce září

Tvorba absolventské práce pod vedením jejího vedoucího: Říjen aţ květen

Odevzdání absolventské práce třídnímu učiteli: Do konce května

Ústní obhajoby absolventských prací: Červen

Slavnostní vyhlášení výsledků: Červen

2.3.2 Poţadavky na absolventskou práci

2.3.2.1 Poţadavky na obsah absolventské práce

Zpracování absolventské práce je pro ţáky devátého ročníku povinné, rozsah práce se

řídí předchozími studijními výsledky:

Úroveň A (ţáci s průměrem známek 2,00 a méně z konce 8.třídy)

Rozsah práce – 10 - 20 stran

Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje

Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači)

Pouţití alespoň tří zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví,

anketa…)

Úroveň B (ţáci s průměrem známek 2,01 a více z konce 8. třídy)

Rozsah práce – 6 - 10 stran

Členění práce – Titulní strana, Úvod, Vlastní práce, Závěr, Pouţité zdroje

Formát práce – spojené listy A4 (zpracování na počítači)

Pouţití alespoň dvou zdrojů, přesné odkazy (literatura, internet, ústní svědectví,

anketa…)




Získané informace nelze pouze opsat, je nutné je dále zpracovat a kaţdý zdroj

informací musí být co nejpřesněji citován (nestačí např. Internet, ale musí být uveden přesný

odkaz na příslušnou stránku a datum získání informace - jinak se jedná o porušení autorského

zákona). Doporučujeme pouţít webové stránky www.citace.com, zde se citace vytvoří po

zadání potřebných údajů sama:

Citace knižního titulu:

KNIHOMOL, René. Jak napsat absolventskou práci. Kovářov : Deváťákovo

nakladatelství, 2009. 111 s..

Citace časopiseckého článku:

CHYTROLÍNOVÁ, Marie. Jak obhájit absolventskou práci. Kovářovské listy. 2009,

roč. 10, č. 9, s. 2.

Citace titulu s více autory, kolektivu:

MAZÁK, Antonín, et al. Encyklopedie Kovářova. [s.l.] : [s.n.], 2009. 3 sv. (123, 124,

125 s.)..

Citace webové stránky:

Dokaţ, ţe na to máš! [online]. c2006 [cit. 2009-11-05]. Dostupný z WWW:

.

2.3.2.2 Osnova absolventské práce

Titulní strana absolventské práce:

název školy

název práce

jméno autora

třída

školní rok

Obsah

Úvod:

jaké je téma práce (téma a jeho bliţší charakteristika, popis)

proč jsem si téma vybral(a)

kdo mi pomáhal s tvorbou práce (jakého rozsahu byla jeho pomoc)

čeho chci zpracováním tématu dosáhnout

jak budu moci práci vyuţít (v současnosti i v budoucnu)

Teoretická část

1. kapitola …………. n-tá kapitola

Praktická část

http://www.citace.com/




1. kapitola …………. n-tá kapitola

Závěr:

shrnutí nejdůleţitějších informací

krátká úvaha nad zpracovávaným tématem, vlastní názory

vlastní dojmy a komentáře k práci – vlastní hodnocení

Seznam pouţitých zdrojů

Přílohy (jsou-li nějaké)

Absolventská práce můţe obsahovat jako základní součást i samostatně vytvořené

umělecké nebo technické dílo.

2.3.2.3 Poţadavky na zpracování absolventské práce

Je nutné dodrţet předem daná pravidla (pouţití šablon, poţadavky na grafické

zpracování atd.) uvedená v tomto odstavci a v dalším textu.

písmo Times New Roman

barva písma – automatická (černá)

základní text ve velikost písma 12

podnadpisy velikostí písma 14

nadpisy velikostí písma 16

vzhled stránky – okraje: nahoře 2,5 cm, dole 2,5 cm, vlevo 2,5 cm, vpravo 2,5 cm

řádkování textu jeden a půl řádku

tisk jen na jednu stránku listu papíru

2.3.2.4 Tvorba a hodnocení práce

Doporučený postup při zpracování absolventské práce:

výběr tématu

stanovení obsahu práce

shromáţdění literatury, materiálů, informací, podkladů pro přílohy, vytvoření

dotazníků a anket

zpracování konceptu

průběţné konzultace s vedoucím práce

zpracování čistopisu

vytisknutí a svázání práce




2.3.2.5 Průběh obhajoby absolventské práce

Ţák na obhajobu přichází slušně a společensky oblečen. Nejdříve ţák svou seminární

práci představí prostřednictvím připravené prezentace. Poté členové komise kladou

připravené i aktuální dotazy (ţák s nimi není předem seznámen).

2.3.3 Hodnocení absolventské práce

2.3.3.1 Způsob hodnocení

Práce posuzuje komise sloţená z ředitele školy, vedoucího práce a zástupce veřejnosti.

Členové komise provádí hodnocení na základě vlastního seznámení se s absolventskou prací,

doporučení vedoucího práce a učitele informatiky a podle její prezentace předvedené ţákem.

S hodnocením jednotlivých prací jsou ţáci seznámeni dodatečně (po poradě členů

komise). Práce budou hodnoceny pěti stupni:

vynikající

velmi dobrý

dobrý

postačující

nevyhovující

Neodevzdání práce můţe být důvodem k hodnocení stupněm „nedostatečný“

v předmětu Informatika.

2.3.3.2 Kritéria pro hodnocení

Absolventská práce je hodnocena podle následujících kritérií10

:

1) Tvorba práce … hodnotí vedoucí práce

samostatnost (shánění zdrojů, rozvíjení témat, tvorba textu apod.)

spolehlivost a svědomitost (plnění dohodnutých termínů, respektování pokynů a rad

vedoucího práce)

tvořivost (vlastní nápady a návrhy, podněty k vylepšení práce apod.)

2) Kvalita práce … hodnotí komise

téma (věcná správnost, splnění tématu)

vlastní vklad (myšlenky, originalita, praktická část, vlastní výzkum, zkušenost ap.)

splnění poţadavků na podobu práce (poţadavky viz výše)

grafická úprava (přehledný text, zvýraznění, obrazový doprovod apod.)

gramatická a stylistická úroveň (text bez chyb, jasně a logicky formulované věty)

10

Viz list s názvem Hodnocení absolventské práce




3) Obhajoba práce … hodnotí komise

prezentace práce (prezentuje svou práci prostřednictvím PowerPointu)

znalost tématu (odpověďmi na otázky prokáţe, ţe ví, o čem psal)

argumentace (dokáţe svá tvrzení odůvodnit, sdělit vlastní názor)

kvalita ústního projevu (vyjadřuje se spisovně, plynule a srozumitelně)

vystupování ţáka při obhajobě (vystupuje a vypadá kultivovaně)

2.3.3.3 Archivace prací

Všechny absolventské práce budou archivovány v rámci školní knihovny a budou

přístupné dalším ţákům školy. V informačním centru budou slouţit ostatním jako inspirace

pro jejich vlastní práci i jako zdroj informací.

2.3.4 Vhodná témata

Základem přínosné a pro ţáka zajímavé práce je volba vhodného tématu. Téma by

mělo pokud moţno vycházet z následujících charakteristik:

atraktivní, ţákům blízké

rozšiřující rámec učiva, nejlépe přesahující předmět

umoţňující vlastní vklad, náhled ţáka

Kaţdé téma učitel zpracuje do následující osnovy:

Téma

Předmět/y

Náměty k teoretické části

Náměty k praktické části

Příklady doporučených zdrojů

Příklady námětů k praktické části: experiment, záznamy pozorování, anketa, dotazník, vlastní

návrh či plán, výrobek, umělecké dílo, reflexe vlastní četby, srovnání na základě vlastní

zkušenosti, návrh výukové hodiny…

Učitelé své nabízené téma rozpracují do jednoduché osnovy, která nabízí ţákům

moţná podtémata a zaručuje, ţe téma poskytuje prostor pro teoretickou i praktickou část a ţe

pro ni existují vhodné zdroje informací. 11

11

Viz příloha č. 11 – Příklady zadání absolventských prací




Příklad zadání absolventské práce

Téma Odpady - kam s nimi?

Předmět/y Občanská výchova, Přírodopis, Zeměpis

Vedoucí práce Libor Mandovec

Náměty k teoretické části

Druhy odpadů, jejich ţivotnost. Třídění odpadů. Svoz odpadu, jeho

další zpracování a recyklace. Objem odpadu v ČR, ve světě. Dopad

na ţivotní prostředí.

Náměty k praktické části

Anketa na téma třídění odpadu v domácnosti mezi spoluţáky.

Rozhovor s pracovníkem obecního úřadu o odpadovém

hospodářství. Návrh na zlepšení třídění odpadů v domácnosti,

škole, obci.

Příklady doporučených

zdrojů

www.tonda-obal.cz, www.jihoceske-trideni.cz, www.jaktridit.cz

Jarmila Šťastná: Kam s nimi (Vše o třídění a recyklaci odpadu)

Obecní úřad Kovářov

http://www.tonda-obal.cz/http://www.jihoceske-trideni.cz/http://www.jaktridit.cz/




3. Metody práce s textem

Pro získávání čtenářské a informační gramotnosti je podstatná především ţákova práce

s textem, ať uţ tištěné či elektronické podobě. Učitel prostřednictvím konkrétních výukových

metod, způsobem zadávání úkolů či formulací otázek vede ţáka k tomu, aby byl schopen se

v textu orientovat, rozumět mu a dále s ním tvořivě pracovat.

Mezi metody, které učí ţáka výše jmenovaným dovednostem, patří z valné části

metody kritického myšlení, jejichţ přínosem je ţákova konfrontace textu s vlastními

znalostmi, postoji a zkušenostmi. Čtenářské dovednosti je třeba budovat samotným způsobem

zadávání pokynů, které lze uplatnit opět ve všech předmětech. Pro práci s beletristickým

textem slouţí vytvořená baterie otázek, která je strukturovaná nejen dle okruhů témat, ale také

dle Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů. Významným prostředkem rozvoje práce s textem

je také cílená práce s pracovními listy.

3.1 Metody RWCT

INSERT

Hlavní cíl: Ţák třídí informace v textu na základě srovnávání s dosavadními znalostmi

a zkušenostmi, UVĚDOMĚNÍ

Stručný popis: Ţáci označují v textu informace prostřednictvím značek, které vyjadřují

hodnocení informací jako známé, neznámé, rozporné či nedostatečné.

Cílová skupina (např. ročník, předměty): ţáci 2. stupně, v modifikaci lze jiţ na 1.

stupni od 3. ročníku, všechny předměty

Pomůcky: text; papíry na stěny

BINGO

Hlavní cíl: Ţák získává odpovědí na otázky; realizuje funkční strategie ke splnění cíle;

EVOKACE, REFLEXE

Stručný popis: Postup v sobě propojuje souběţnou soutěţ a spolupráci. Ţák oslovuje

spoluţáky a má od nich získat správné odpovědi na otázky v herním plánu.

Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty

Pomůcky: pracovní list

BRAINSTORMING

Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací; EVOKACE,

REFLEXE




Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum

momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu

Cílová skupina: ţáci 1. a 2. stupně, všechny předměty

Pomůcky: papír/sešit, tabule

MYŠLENKOVÁ MAPA

Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k danému tématu co nejvíc informací a vytvořit z grafickou

strukturu; EVOKACE, REFLEXE

Stručný popis: Individuální nebo skupinová aktivita shromaţďující maximum

momentálních nápadů, námětů, otázek, asociací… k zadanému tématu a začleňující je

souběţně do grafické struktury

Cílová skupina: ţáci 1. (od 3. třídy) a 2. stupně, všechny předměty

Pomůcky: papír/sešit, tabule

ŘÍZENÉ ČTENÍ

Hlavní cíl: Ţák pochopí text, hledá alternativ, formuluje vlastních otázek, předvídá;

EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ - REFLEXE

Stručný popis: Postupné skupinové čtení, při němţ učitel podporuje předvídání ţáků i

následné komentáře. Učitel vede ţákovo čtení, stanovuje mu úseky textu, jeţ má

odděleně číst a po přečtení mu pokládá otázky, které mají zvýšit ţákovo pochopení a

vést ho k důkladnější analýze textu.

Cílová skupina: ţáci 1. i 2. stupně, všechny předměty, především však český jazyk

Pomůcky: text

SNĚHOVÁ KOULE

Hlavní cíl: Ţák shromáţdí k zadanému tématu co nejvíc informací, názorů a reakcí

spoluţáků a utřídí je do mluveného výstupu; EVOKACE, REFLEXE

Stručný popis: Aktivita, během níţ postupně skupiny zapisují odpovědi do všech flipů

s jednotlivými otázkami. „Svůj“ flip pak skupina zpracuje (vybere…) a prezentuje.

Cílová skupina: ţáci 1. (od 4. třídy) a 2. stupně

Pomůcky: velké papíry

SKLÁDANKOVÉ UČENÍ




Hlavní cíl: Ţáci se sami kooperací učí novému tématu. EVOKACE – UVĚDOMĚNÍ -

REFLEXE

Stručný popis: Kooperativní postup vyuţívající práci expertních skupin. Kaţdá z nich

zpracovává svoji část tématu. Expertní skupiny se pak přerozdělí do domovských

skupin, kde jednotliví experti mají ostatní naučit sv�

Documents

PROGRAM INFORMANÍ A TENÁŘSKÁ VÝCHOVAzskovarov.cz/a_dokument/1316515350_PROGRAM ICV.pdfEmil a detektivové Erich Kastnër Kaţdý titul urþený ke spolené þetbě uþitel zpracovává