Projekt informatika 2

Webova aplikace pro analyzu viditelnosti bodu podrobnehopolohoveho bodoveho pole

Dokumentace projektu

Studijnı program: Geodezie a kartografie

Obor: Geoinformatika

2012− 2013

Anna Subrtova

Alzbeta Gardonova

1

Obsah

1 Zadanı 31.1 Idea projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31.2 Volba technologie pro zpracovanı projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31.3 Zamyslena funkcionalita aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

2 Zpracovanı podkladovych dat 42.1 Zpracovanı vyskoveho rastru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42.2 Zpracovanı bodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

3 Tvorba vypocetnıch modelu 53.1 Vypocet viditelnosti mezi body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53.2 Vypocet uzemı viditelneho z daneho bodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

4 Publikace sluzeb na ArcGIS server 104.1 Jak publikovat na ArcGIS server . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114.2 Vlastnı zkusenosti s publikacı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

4.2.1 Analyza viditelnosti mezi body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144.2.2 Analyza viditelne plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

5 Tvorba webove aplikace 155.1 Silverlight . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

5.1.1 Vytvorenı webove mapove aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165.1.2 Editace webove mapove aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165.1.3 Nahranı vlastnıch vrstev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165.1.4 Nahranı geoprocessingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195.1.5 Moznost pridanı vlastnıch funkcı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195.1.6 Popis a editace kodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195.1.7 Popis vytvorene webove mapove aplikace pro analyzu viditelnosti . . . 21

5.2 Flex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235.2.1 Editace webove mapove aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245.2.2 Popis a editace kodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245.2.3 Popis vytvorene webove mapove aplikace pro analyzu viditelnosti . . . 26

6 Zhodnocenı projektu 27

7 Zaver 28

2

1 Zadanı

Cılem projektu je tvorba webove aplikace. Funkce bude analyzovat viditelnost bodu geode-tickeho polohoveho zakladu ze zvoleneho stanoviska na zaklade digitalnıho modelu povrchuprvnı generace (DMP 1G). Podkladova data DMP 1G budou poskytnuta z CUZK formoutextoveho souboru se seznamem souradnic bodu (X, Y, Z) v nepravidelne sıti. SouradnicePPBP jsou dostupne na internetu. Vstupem do vytvarene aplikace bude poloha stanovistepro merenı. Vystupem bude mnozina bodu geodetickeho zakladu viditelna ze zadaneho sta-noviska.

1.1 Idea projektu

Duvodem pro vyber tohoto tematu byla prakticka zkusenost z geodezie v terenu.Pro planovanı merenı v terenu je velkou prekazkou neznalost bodoveho pole v kombinaci sterenem, ve kterem bude merenı probıhat. Nutnostı pro aplikaci, ktera by resila tento problem,je znalost terenu vcetne vegetace, budov a podobne. Jelikoz je nynı k dispozici nove vytvarenydigitalnı model povrchu v dostacujıcım rozlisenı a presnosti, tato podmınka je splnena. Tytodata byla poskytnuta od CUZK. Format a nasledujıcı zpracovanı bude popsano pozdeji.Dalsı nutnou soucastı jsou body bodoveho pole, ktere budou testovany na viditelnost. Ty jsouverejne prıstupne na internetu.Idealnı funkcionalita byla konzultovana i s pracovnıkem ZU v Pardubicıch Ing. Karel Brazdilem,CSc.

1.2 Volba technologie pro zpracovanı projektu

Pri volbe technologie jsme se rozhodovaly, zda zvolıme volne dostupne aplikace a nebo vyuzijemeskolnı licence na program ArcGIS. Po rychlem seznamenı s MapFish http://www.mapfish.

org/ a GeoMoose http://www.geomoose.org/, kdy se hned na zacatku objevily problemy sinstalacı, jsme zvolily technologie Esri Arcgis Server. S tımto programem mame vıce zkusenostıa program je na prvnı pohled prıstupnejsı.Prvnı krokem je vytvorenı vypocetnıho modelu v programu ArcMap 10.1, nasledne jeho pu-blikace na server jakozto geoprocessingovou sluzbu. Takto vypublikovana sluzba mela bytzprıstupnena ve webove aplikaci. Pro tvorbu samotne webove aplikace byla vybrana techno-logie ArcGIS Viewer for Silverlight, pozdeji jsme pridaly jeste ArcGIS Viewer for Flex.

1.3 Zamyslena funkcionalita aplikace

Zakladnı funkcionalitou je analyza viditelnosti mezi stanoviskem a mnozinou testovanychbodu PPBP a moznostı nastavenı vysky stroje (vyska stanoviska nad terenem) a vysky sig-nalizace (vyska cıle nad terenem). Tato sluzba byla uspesne zpracovana a je soucastı vysledneaplikace.Dalsı sluzbou, ktera mela byt soucastı aplikace, byl vypocet viditelnych ploch ze zadavanehostanoviska.

3

2 Zpracovanı podkladovych dat

2.1 Zpracovanı vyskoveho rastru

Klıcovy material pro tuto praci jsou data z laseroveho skenovanı povrchu poskytnuta CUZK.Jak je uvedeno na strankach http://geoportal.cuzk.cz/(S(cjxiya55jyv0sq55k04p1xfx)

)/Default.aspx?mode=TextMeta&side=vyskopis&metadataID=CZ-CUZK-DMP1G-V&menu=303

”Digitalnı model povrchu Ceske republiky 1. generace (DMP 1G) predstavuje zobrazenı uzemıvcetne staveb a rostlinneho pokryvu ve forme nepravidelne sıte vyskovych bodu (TIN) suplnou strednı chybou vysky 0,4 m pro presne vymezene objekty (budovy) a 0,7 m pro ob-jekty presne neohranicene (lesy a dalsı prvky rostlinneho pokryvu).”Tyto data jsou ve forme textovych souboru. Kazdy mapovy list o rozloze 2 x 2.5 km jeslozen ze 4 samostatnych souboru. Ty obsahujı tematicky rozdelene body povrchu v techtokategoriıch:

• vegetace (oznacenı: cıslo listu v)

• strechy budov (oznacenı: cıslo listu b)

• dodatecne body pro plaste budov (oznacenı: cıslo listu p)

• holy povrch (oznacenı: cıslo listu g)

Tyto soubory obsahovaly jednotlive body ve formatu -y, -x, z (S-JTSK). Do kazdeho souborubyla pripsana hlavicka popisujıcı tuto strukturu.Pro dalsı zpracovanı bylo vybrano testovacı uzemı v rozmezı X 1 052 000 - 1 060 000 a Y705 000 - 720 000.Podkladove soubory z teto oblasti byly nacteny do programu ArcMap 10.1 a nasledne pomocınastroje Create TIN zpracovany do digitalnıho modelu terenu.Pro nase ucely vsak musel byt vytvoren rastr s vyskami. Pro testovanı byly vytvoreny rastrys rozlisenım 1m, 3m, 5m a 10m. Pro nasi aplikaci se ukazal jako vhodny rastr s nejvetsımrozlisenım i kdyz je objemem vetsı. Prace s nım je dostatecne rychla a je zachovano vetsımnozstvı detailu.Vyslednı rastr je publikovan take jako vrstva na servru a je pouzit ve webove aplikaci vy-tvorene v platforme ArcGIS Viewer for Silverlight. Zvolene uzemı ma vyskovy rozsah od 232do 533 m.n.m. Pro zobrazenı byla zvolena barevna skala v odstınech sedi, ktera se ukazalajako nejvhodnejsı.

2.2 Zpracovanı bodu

Souradnice bodu bylo nutne stahnout z internetove stranky http://dataz.cuzk.cz/ provo-zovane CUZK. Aplikace umoznuje zobrazit nalezene body v textovem formatu. Pred nahranımdat do programu ArcMap, bylo nutne souradnice upravit do souradnicoveho systemu S-JTSKKrovak EastNorth, tedy prohodit souradnice X a Y a prenasobit je -1. Posleze byla datanahrana jako bodova vrstva do programu ArcMap.Ve webove aplikaci jsou tedy zobrazovany body se souradnicemi v souradnicovem systemuS-JTSK Krovak EastNorth.U nekterych bodu PPBP nebyla uvedena vyska bodu. Po hlubsım promyslenı se ukazalo, zek vyskam by se dalo pristupovat mnoha zpusoby a byla by to semstralnı prace sama o sobe,

4

Obrazek 1: Vyskovy rastr pro zvolene uzemı s legendou

coz nebyl cıl toho projektu, proto jsme pristoupily k danym bodu nejjednodussım moznymzpusobem a to dopoctenı vysky z nami vytvoreneho modelu povrchu terenu.

Pro ucely samotne analyzy viditelnosti byly vytvoreny 3 trıdy:

• trigonometricke body, zhust’ovacı body a body CZEPOS

• body PPBP

• prvky predchozıch trıd dohromady

Tyto trıdy majı vsechy stejne atributy a to: cele cıslo bodu cb, souradnice X, souradnice Y,vyska Z, typ bodu.

3 Tvorba vypocetnıch modelu

Dulezitou castı teto prace, bylo vytvorenı vypocetnıch modelu, ktere byly nasledne publi-kovany jako geprocessingove sluzby na server. Samotne modely byly upravovany a testovanyv ArcMap 10.1. Vypocet byl vytvoren formou skriptu v jazyce Python. Pro pozdejsı problemypri tvorbe rastru viditelnosti byl pouzit i Model Builder.

3.1 Vypocet viditelnosti mezi body

Vytvorenı funkce, ktera analyzuje viditelnost mezi zadanym stanoviskem a mnozinou bodu,je pro tuto aplikaci klıcova. Strucne popsano, jedna se o vytvorenı spojnic mezi stanovistema testovanymi body. Tyto spojnice jsou pak testovany na viditelnost.

5

Pro priblızenı se realnemu pouzitı bylo nutno do vypocetnıho skriptu zahrnout vıcero pa-rametru, ktere je mozno nastavit uzivatelem. Kazdy parametr ma prednastavenou hodnotu,nebo shapefile, ktery definuje, o jaky typ parametru s jakymi atributy se bude jednat (napr.v prıpade nezadanı).

Obrazek 2: Spojnice observacnıho bodu a testovanych bodu. Svetle fialove jsou viditelne body.

Parametry modelu (vsechny parametry krome poslednıho jsou vstupnımi parametry) :

• stanovisko – interaktivne zadavana poloha observacnıho boduTento parametr je nastaven jako Feature Set. Toto nastavenı umoznuje interaktivnızadavanı bodu.

• testovane body – moznost vyberu mnoziny bodu, ktere budou testovanyTento parametr je nastaven jako Feature Class.

• okolie – maximılnı vzdalenost testovanych bodu (omezenı vypoctu na body do tetovzdalenosti od observacnıho bodu) .Tento parametr je typu Linear unit s prednastavenou hodnotou ”2000 meters”

• offset stanoviska – hodnota odsazenı observacnıho bodu od povrchu zeme (standardnenapr. vyska stroje).Typ tohoto parametru je SQL Expression prednastaven na hodnotu ”1.5 ” metru. Stejnetak nasledujıcı parametr.

• offset bodov – hodnota odsazenı bodu (standardne napr. vyska signalizace)

• vid body – vystupnı mnozina viditelnych boduJediny vystupnı parametr. Je nastaven jako typ Feature Class.

Schema modelu:

6

• interaktivne zadavany observacnı bod

• vypocet vysky stanoviste pomocı Add Surface Informationarcpy.AddSurfaceInformation 3d(stanovisko, teren, ”Z”, ”BILINEAR”, ””, ”1”, ”0”,”NO FILTER”)

• vytvorenı okolı stanoviste s polomerem, ktery je definovan parametrem okolie pomocıfunkce Bufferarcpy.Buffer analysis(stanovisko s vyskou, okolie stanoviska, okolie, ”FULL”, ”ROUND”,”NO

• vyber bodu, ktere budou testovany (body v okoli) - nachazejı se v okolı observacnıhoobdu definovanem parametrem okoliearcpy.Clip analysis(testovane body, okolie stanoviska, body v okoli, ””)

• vytvorenı trıdy spojnice mezi zadanym observacnım bodem a body vybranymi k testo-vanı (body v pozadovane vzdalenosti od observacnıho bodu)arcpy.ConstructSightLines 3d(stanovisko, body v okoli, spojnice, ”Z”, ”Shape.Z”, ”None”,”1”)

• pridanı atributu OffsetA do trıdy spojnicearcpy.AddField management(spojnice, ”OffsetA”, ”DOUBLE”, ””, ””, ””, ””, ”NULLA-BLE”, ”NON REQUIRED”, ””)

• vyplnenı atributu OffsetA trıdy spojnice na hodnotu parametru offset stanoviskaarcpy.CalculateField management(spojnice, ”OffsetA”, offset stanoviska, ”PYTHON”,””)

• pridanı atributu OffsetB do trıdy spojnicearcpy.AddField management(spojnice, ”OffsetA”, ”DOUBLE”, ””, ””, ””, ””, ”NULLA-BLE”, ”NON REQUIRED”, ””)

• vyplnenı atributu OffsetB trıdy spojnice na hodnotu parametru offset bodovarcpy.CalculateField management(spojnice, ”OffsetA”, offset stanoviska, ”PYTHON”,””)Dle popisu funkce Line Of Sight (http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/index.html#//00q90000005s000000) je v prıpade existence atributu OffsetA a Off-setB jsou tyto hodnoty pridany k dosavadnım vyskam.

• vypocet viditelnosti na pro trıdu spojnice, na zaklade zadaneho terenuarcpy.LineOfSight 3d(teren, spojnice, aplikovana viditelnost, ””, ”NO CURVATURE”,”NO REFRACTION”, ”0,13”, ”0”, ””)Vysledkem teto funkce je opet trıda spojnic. Tato trıda ma pridane 2 atributy a tojeden VisCode, ktery hovorı o tom, ktere casti liniı jsou viditelne a ktere ne. Druhymatributem je TarIsVis. Tento nabyva hodnotu 1, pokud bod na konci spojnice je zdaneho observacnıho bodu viditelny. V opacnem prıpade je zde hodnota 0. Prave tentoatribut je dal vyuzıvan.

• vyber prvku z trıd spojnice, kde hodnota atributu TarIsVis je rovna 1arcpy.Select analysis(aplikovana viditelnost, len viditelne, ”\ ”TarIsVis\ -1 ”)

7

• urcenı pruniku trıdy body v okoli s vyberem z predesleho krokuarcpy.Intersect analysis(”len viditelne.shp #; body v okoli.shp #”, vid body, ”NO FID”,””, ”POINT”) Vysledkem poslednı funkce je trıda vid body, ktera je definovana jakovystupnı parametr.

Vysledny model byl otestovan a pak publikovan jako geoprocessingova sluzba. Samotna pu-blikace bude popsana v samostatne kapitole.

3.2 Vypocet uzemı viditelneho z daneho bodu

Dalsı zamyslenou analyzou pro aplikaci byla funkce, ktera urcı celou viditelnou plochu zezadaneho stanoviste (volba dalsıho bodu polygonoveho poradu a jine). Opet bylo zamyslenoprizpusobit funkci realnym situacım v mericke praxi. Z tohoto duvodu je volena opet vyskastanoviska.Zakladem je funkce Viewshed. Jejım vystupem je rastr, kde jsou 2 typy hodnot, a to pro vi-ditelne a neviditelne bunky. Dalsım krokem by byl vyber pouze viditelneho uzemı a prıpadnakonverze rastru do polygonove vrstvy (starsı verze ArcGis servru ne uplne podporovaly rastrjako vystupnı format).V teto myslence je vsak zasadnı problem a to ten, ze tato analyza by mohla mıt ruznyvysledek z predchozı analyzou. V te je totizto testovana viditelnost pro bod, ktereho sig-nalizace je v zadavane vysce nad terenem. Proto by se mohlo stat, ze signalizace bodu vevysce h nad terenem by byla viditelna, ale samotny teren nikoliv. Dle nası uvahy by tedypodmınky ”vysky signalizace” testovanı pro obe analyzy mely byt stejne. Na nasledujıcımobrazku je znazornen tento problem. Jde tedy presne o situaci, kdy signalizace v urcite vysceje viditelna, ale samotyny teren nenı mozne ze zadaneho stanoviska videt. Kdybychom tedypouzily jenom funkci Viewshed, s jejım povinym vystupem, mohlo by se stat, ze v porovnanıs body viditelnymi podle prvnı analyzy by tyto lezely mimo plochy, ktera by byla urcena jakoviditelna ze stejneho stanoviste. Predpokladem je vsak, ze mısto, ktere je prımo viditelne zobservacnıho bodu nebude ve vysce signalizace h omezeno ve viditelnosti (musela by to bytvelmi specificka situace).

Resenım tohoto problemu je pouzitı nepovinneho vystupu jiz uzıvane funkce Viewshed. Dlepopisu vlastnostı teto funkce (http://resources.arcgis.com/en/help/main/10.1/index.html#//009z000000v3000000) je spocten i rastr, kde kazda bunka ma hodnotu vysky, kteraby byla potrebna, aby toto mısto bylo viditelne (above ground level).

Parametry modelu (vsechny parametry krome poslednıho jsou vstupnımi parametry) :

• stanovisko – interaktivne zadavana poloha observacnıho boduTento parametr je nastaven jako Feature Set. Toto nastavenı umoznuje interaktivnızadavanı bodu.

• okolie – maximılnı vzdalenost testovanych bodu (omezenı vypoctu na body do tetovzdalenosti od observacnıho bodu) .Tento parametr je typu Linear unit s prednastavenou hodnotou ”2000 meters”

• offset stanoviska – hodnota odsazenı observacnıho bodu od povrchu zeme (standardnenapr. vyska stroje).

8

Obrazek 3: Rozdıl analyzy s pouzitım vysky stanoviska a bez

Typ tohoto parametru je SQL Expression prednastaven na hodnotu ”1.5 ” metru.Stejnou hodnotu ma nasledujıcı parametr.

• offset bodov – hodnota odsazenı bodu (standardne napr. vyska signalizace)

• viditelna plocha – vystupnı polygon viditelnych plochJediny vystupnı parametr. Je nastaven jako typ Feature Class.

Schema modelu:

• interaktivne zadavany observacnı bod

• vypocet vysky stanoviste pomocı Add Surface Informationarcpy.AddSurfaceInformation 3d(stanovisko, teren, ”Z”, ”BILINEAR”, ””, ”1”, ”0”,”NO FILTER”)

• konverze trıdy stanovisko na bodovou trıdu stanovisko featarcpy.FeatureToPoint management(stanovisko s vyskou, stanovisko feat, ”CENTROID”)

• pridanı atributu OFFSETA do trıdy stanovisko featarcpy.AddField management(stanovisko feat, ”OFFSETA”, ”DOUBLE”, ””, ””, ””, ””,”NULLABLE”, ”NON REQUIRED”, ”1.5”)

• vyplnenı atributu OFFSETA trıdy stanovisko feat na hodnotu parametru offset stano-viskaarcpy.CalculateField management(stanovisko feat, ”OFFSETA”, offset stanoviska, ”PY-THON 9.3”, ””)

• vytvorenı okolı stanoviste s polomerem, ktery je definovan parametrem okolie pomocıfunkce Bufferarcpy.Buffer analysis(stanovisko s vyskou, Buffer, okolie, ”FULL”, ”ROUND”, ”NONE”,

9

””)Tato trıda se v dalsım kroku pouzije pro nastavenı vypocetnıho rozsahu pro vypocetviditelnosti. Testovanım bylo zjisteno, ze vytvorenı takovehoto okolı a jeho naslednenastavenı jako parametru rozsahu je znacne rychlejsı, nez orıznutı rastru. Pri tom by semusel vytvaret novy rastr, co by bylo casove znacne narocnejsı.

• vypocet viditelnosti ze zadaneho observacnıho bodu, vystupnım parametry jsou jednakrastr prımo viditelnych mıst, ale i tzv. above ground levelarcpy.Viewshed 3d(cb1, stanovisko feat, priamo viditelne, ”1”, ”FLAT EARTH”, ”0,13”,viditelne vysky)

• reklasifikacı rastru, je vytvoren novy rastr, kde jsou jako viditelna uzemı oznacenavsechna, ktera mela hodnotu 0 - offset bodovarcpy.gp.Reclassify sa(viditelne vysky, ”Value”, Reclassification,recl raster,”true”)Jako predpis pro reklasifikaci je zde promenna Reclassification, ktera je vlastne seznamtrojic hodnot, kde prvnı dve jsou interval puvodnı hodnoty a tretı je hodnota intervaluv novem rastru. V nasem prıpade je to tedy 0, offset bodov a 1.

• pro jednodussı praci je jeste provedena konverze z rastru do polygonuarcpy.RasterToPolygon conversion(recl raster, viditelna plocha, ”SIMPLIFY”, ”VALUE”)

Vysledkem je tedy polygon, ktery pokryva vsechny plochy, ktere jsou viditelne ze zadanehostanoviste.

Obrazek 4: Vlevo jsou plochy viditelne i s offsetem do 1,5m, vpravo jen prımo viditelne plochy

4 Publikace sluzeb na ArcGIS server

Publikace je proces uverejnenı, v nasem prıpade vypocetnıho modelu, na ArcGIS Server veforme geoprocessingove sluzby. Je jasne, ze pro publikovanı je nevyhnutne mıt zajisten prıstupna server s adekvatnımi pravy, ale i dalsı opravnenı, jako je prıstup do ArcGIS Manageru adalsı podobna opravnenı.Po vytvorenı vypocetnıho modelu je nasledujıcım krokem publikace modelu na server jakogeoprocessingovou sluzbu. Pokud byl model vytvaren v ModelBuilderu, tak stacı, aby modeluspesne probehl a dalsı prace muze pokracovat.V prıpade, ze je model psan jako python skript, tak musıme zajistit nasledujıcı skutecnosti.Samotny model je ulozen jako *.py. Kdyby jsme nejaky takovyto model spustily, tak je kazda

10

castecna funkce provadena samostatne v zadanem sledu (na nasledujıcım obrazku vlevo). ( Vzalozce ArcMapu Results by bylo jasne videt, ze byla analyzovana kazda funkce samostatne,co je pro nase ucely nedostatecne, protoze model musı probehnou jako celek, jak je tomu umodelu vytvorenem v ModelBuilderu).

Obrazek 5: Porovnanı zpracovanı vypoctu psaneho v python a vypoctu z ModelBuilderu.

Proto je nutne v pracovnı slozce vytvorit novy toolbox a v nem nasledne mame moznostpridanı noveho skriptu (Add, Script). Nasledne nadefinujeme informace o skriptu a zadamecestu k danemu souboru .py. Zde se rovnez nastavujı parametry vypoctu a jejich vlastnosti.Dalsı manipulace s parametry je temer totozna jako u ModelBuilderu. Takto vytvoreny skriptuz probıha jako celek a ne kazda jeho cast samostatne, je tedy mozne dale s nım pracovat apublikovat ho jako geoprocessingovou sluzbu na server.

4.1 Jak publikovat na ArcGIS server

Aby bylo mozne publikovat sluzbu, je nutne, aby vypocetnı skript uspesne probehl. V te chvılije mozne se v zalozce results (pravym kliknutım na uspesne ukoncenou polozku) dostat dokontextoveho menu, kde se nachazı i polozka Share as s moznostı Geoprocessing Service.Pri prvnım pripojenı je pozadovano vytvorenı spojenı, pri dalsıch spojenıch uz nenı vyzadovano.Pak je zvolena moznost publikovat sluzbu, dal je zadavano jmeno publikovane sluzby a jejıumıstenı v ramci jednotlivych existujıicıch sluzeb a slozek. Pak je otevreno dialogove okno,kde se nastavujı jednotlive funkce a parametry budoucı sluzby. Mezi nejdulezitesı z hlediskabudoucı funkcnosti je nastavenı parametru. Tzn, ze vsechy parametry, ktere byly definovaneuz v modelu vypoctu, zde musı byt nastaveny a popsany pro lepsı porozumenı uzivatelu.Z hlediska funkcnosti je nejdulezitejsı nastavenı komunikace mezi klientem a serverem. Zde

je mozne volit synchronnı a nebo asynchronnı mod teto komunikace. Toto nastavenı ovlivnujemoznosti funkce, ale i cas trvanı vypoctu a jine dulezite vlastnosti, jak je videt na obrazcıch.Je zde mozne nastavenı i mnozstvı zprav tzv. message level. Ten je dulezity hlavne v prıpade,kdyz je nekde problem a potrebujeme zjistit, co dany vypocet provadı za kroky a kde dochazık problemu.V dalsıch zalozkach je mozne nastavit i pocty odeslanych zaznamu, ci jina umıstenı nutne pro

11

Obrazek 6: Nahled okna pro bulikovanı sluzby vypocet1.

Obrazek 7: Schema synchronnı komunikace

Obrazek 8: Schema asynchrnonnı komunikace

praci. V nasem prıpade vsak byly zachovany vychozı nastavenı. V dasıch zalozkach jsou paksamostatne uvedeny vsechny parametry publikovaneho vypoctu. Zde je vhodne vyplnit i pole,kde se uvadı napoveda zobrazovana uzivateli. Pro osvetlenı je toto mısto, kde se da ovlivnitchovanı vstupnıch parametru. V nasem vypoctu naprıklad chceme, aby poloha observacnıhobodu byla interaktivne zadavana. Pro toto nastavenı musıme v zalozce tohoto parametru na-stavit volbu user defined value, kde se nıze uvede struktura dane trıdy. Dalsımi moznostmije konstanta, nebo rolovacı menu, ze ktereho se pri zpustenı sluzby bude vybırat. Pokud sizvolıme poslednı uvedenou moznost, musıme nıze urcit, ktere trıdy budou v rolovacım menunabızeny. Tato nabıdka je vytvorena ze vsech typove odpovıdajıcıch trıd, ktere byly ve chvılizapocatı publikace v table of contents.

Pokud nastavıme vse co je nutne, musıme kliknout v prave hornı casti na Analyze.

12

Obrazek 9: Schema nastavenı parametru stanovisko.

Vysledkem je tabulka, kde sa mohou nachazet 2 typy zprav a to error a warning, kteryma jeste uvedenou prioritu. Pokud se tam nachazı prvnı kategorie zpravy, tak musıme zjistit,ceho sa chyba tyka a odstranit ji. Samozrejme je zde popis, ktery ma opravu ulehcit. Pokudby se nam takovouto zpravu nepodarilo opravit, publikace by nebyla mozna. Pokud se jednao zpravu kategorie warning, je dulezite si procıst popis a bud’ to opravit, nebo ponechat tak.V nekterych prıpadech se muze stat, ze zprava bude typu warning, ale jejı existence bude mıtnegativnı vliv na publikovanou sluzbu.

Obrazek 10: Vysledek akce Analyze pred publikovanım

Pokud jsme se dostaly do tohoto kroku, muzeme pristoupit k samotne publikaci pomocıikony v prave hornı casti. Tato cast je pri nasich publikovanych sluzbach casove narocnejsı.Obvykle zabrala jedna publikace kolem 15 min.Sluzbu, jejı parametry, popis a jine informace muzeme najıt v slozce na serveru, kde jsme sizvolily jejı umıstenı. V nasem prıpade se jedna o slozku http://gisserver.fsv.cvut.cz/

arcgis/rest/services/viditelnost. Po uspesnem ukoncenı publikace je vhodne takovousluzbu otestovat. Pristupovat k nı je mozne pripojenım ArcGIS serveru v ArcCatalogu. Odsudje mozne ji spustit. Dostupne je temer stejne dialogove okno jako pri prvotnım skriptu v jazycepython. Rozdılem je, ze tady jsou prıstupne jenom vstupnı parametry, kdyzto puvodne bylomozne menit i vystupnı. Po zadanı observacnıho bodu, nebo i zmene nektereho parametru jemozne spustit vypocet. Trıda, ktera byla definovana jako vystupnı parametr (viditelne body),je po ukoncenı vystupu pridana do table of contents a zobrazena v mape.

4.2 Vlastnı zkusenosti s publikacı

Pri tvorbe nası prace jsme se dost podrobne zabyvaly publikacı. Podarilo se nam uspesnevypublikovat oba zminovane vypocty. Uspesne vypublikovanı vsak jeste neznamena, ze sluzbabude plne funkcnı.

13

4.2.1 Analyza viditelnosti mezi body

V prıpade analyzy mezi body byla publikace uspesna a takto zprıstupnena sluzba byla funkcnı.Jak se vyse pıse nejdrıv jsme testovaly funkcnost v prostredı ArcMap, kde byla sluzba plnefunkcı a ve spravne podobe. Kdyz vsak byla sluzba pripojena do testovacı aplikace, zjistilyjsme, ze vystupnı trıda bodu je posunuta a to cca o 100m. Pri resenı tohto problemu jsme sedostaly k podstate problemu. Tım bylo pouzitı souradnicoveho systemu JTSK- Krovak (East-North) (EPSG 102067). Jak bude uvedeno v dalsıch castech teto prace, aplikace pouzıva zob-razenı WGS 1984 Web Mercator Auxiliary Sphere a transformace mezi nimi nebyla definovanastejne jako tomu bylo v ArcMapu. Proto jsme se po delsım testovanı a hledanı resenı rozhodlypro asi nejjednodussı resenı, kterym bylo prevedenı vystupu prımo do jineho souradnicovehosystemu s volbou spravne transformace.

4.2.2 Analyza viditelne plochy

Stejne jako v predchozım prıpade byla publikovana sluzba. Pote, co publikace uspesne probehlabyla sluzba spustena ze servru a zadan vstup. Problemem vsak bylo, ze tato funkce skoncilachybou.Prvnım krokem, ktery nasledoval bylo nastavenı info sprav na maximalnı uroven (info). Potebyla sluzba publikovana znova a znova testovana. Znovu skoncila chybou. Tentokrat vsakserver poskytl zpravy o prubehu vypoctu od zadanı az po chybu i s cıslem a popisem chyby.Vysledkem byla chyba c. 000816 (s popisem, ze funkce je nevalidnı, v napovede se nenachazelonic, co by pomohlo opravit funkcionalitu).Model byl z duvodu mozne chyby zjednodusen az na uplny zaklad. V te chvıli obsahovaljenom vypocet viditelnosti z jednoho stanoviste (pevne daneho, nebyl to model parametru).Vypocet nebyl nijak ohranicovan, pouze vstupnı vyskovy rastr byl zmensen na plochu cca1 x 1km. (Samotne odebıranı funkcı z modelu bylo postupnı, protoze jsme se domnıvaly, zeproblem muze byt nekde v konecnych fazıch vypoctu.)Jako poslednı krok byl pokus o vypublikovanı samotne funkce jenom s jednoduchymi vstupy.Po publikaci a testovanı doslo k chybe c. 000820. Dle popisu teto chyby jsou spatne zapadeparametry dane funkce. Jinak zadat parametry vsak nenı mozne.Kdyz se i po provedenych zmenach nepovedlo zfunkcnit tento vypocet, bylo nutne zacıt shledanım resenı jinde. Po zapocatı hledanı podobnych problemu jsme narazily na bakalarskoupraci E. Kyzlıkove, ktera se zaobırala ArcGIS servrem a publikacı sluzeb (http://gama.fsv.cvut.cz/~cepek/proj/bp/2012/eliska-kyzlikova-bp-2012.pdf). Mimo jine funkcevytvorila i sluzbu zjist’ujıcı viditelnost pomocı funkce, kterou jsme pouzıvaly i my. Tato je do-stupna zde http://gisserver.fsv.cvut.cz/arcgis/rest/services/GP/reliefy_viditelnost/MapServer. Pro porovnanı funkcnosti jsme nejdrıv zkoumaly jak je model sestaven, cımz jsmezjistily, ze totoznou strukturu jsme pri upravovanı take testovali bez poztitivnıho vysledku.Pak jsme se pokusily otestovat tuto zluzbu. Zde jsme narazily na stejnou chybovou zpravu,ktere se objevila i nam. Pro ujistenı jsme toto konzultovaly s autorkou prace, ktera nam zdelila,ze praci delala na starsı verzi, ale na novou verzi serveru byla pozdeji uspesne premigrovana.Touhle cestou jsme se tedy nedostaly k resenı tohoto problemu.Dalsımi pokusy bylo hledanı podobnych problemu na diskuznıch forech. Zde jsme objevily po-dobne problemy, nektere s navody k resenı. Pomocı zadneho se vsak nepodarilo najıt uspesneresenı naseho problemu. Podobne problemy bud’to nesly aplikovat prımo na nas problem,nebo stejny problem nebyl vyresen.

14

http://forums.arcgis.com/threads/82239-Geoprocessing-service-for-viewshed-doesnt-work?

p=289598#post289598

http://blogs.esri.com/esri/arcgis/2011/11/15/displaying-your-geoprocessing-raster-output-in-your-web-application/

http://blogs.esri.com/esri/arcgis/2011/02/01/designing-a-geoprocessing-service-to-work-with-image-service-part-one/

http://video.esri.com/watch/662/creating-geoprocessing-services

http://video.esri.com/watch/1658/creating-geoprocessing-services

O radu jsme poprosily i Ing. Arnosta Mullera, ktery nam radil ve vıcero zalezitostech apraci jsme konzultovaly s nım. Ani toto vsak neprineslo uspech. Proto jsme napsaly na pod-poru firmy ARCDATA Praha. Bohuzel nam byla doporucena jenom rada, aby jsme nastavilyinfo zpravy, coz jsme ucinily jiz predtım. Jinak nam bylo slusne zdeleno, ze problemy mamekonzultovat v ramci skoly.

5 Tvorba webove aplikace

Pro tvoru webove aplikace byla nejprve vybrana platforma Silverlight spolecnosti Micro-soft. Protoze s danou oblastı programovanı jsem nemely zadne predchozı zkusenosti, ne-dokazaly jsme posoudit co vse bude treba. Z tohoto duvodu, jsme postupovaly nejjednodussımicestami, ktere se nam nabızely. Rozhodly jsme se vyuzıt nastroje ArcGIS Viewer for Sil-verlight http://resources.arcgis.com/en/help/silverlight-viewer/concepts/index.html#/Welcome_to_the_ArcGIS_Viewer_for_Silverlight_Help/01770000000s000000/.Jak je uvedeno na stankach, jedna se o pomocny nastroj k vytvorenı webove mapove aplikace.Z uvedeneho popisu nejen v casti What is the ArcGIS Viewer for Silverlight? se nastroj jeviljako dostacujıcı pro nase ucely.Protoze vysledek, ke kteremu jsme se dostaly v dane aplikaci, nesplinil nase ocekavanı,rozhodly jsme se jeste vyzkouset platformu Flex s podobnym nastrojem ArcGIS Viewerfor Flex http://resources.arcgis.com/en/help/flex-viewer/concepts/index.html#//

01m300000015000000. Ukazalo se, ze nastroje si jsou velmi podobne, jen vyuzıvajı jine tech-nologie. ArcGIS Viewer for Flex vyuzıva Adobe Flex od spolecnosti Adobe Systems. I s tımtonastrojem jsme dosahly podobnych vysledku jako s platformou Silverlight.Na poslednı chvıli jsme se jeste podıvaly na moznosti nabızene programovacım jazykem Ja-vaScript. Jedna se o objektove orientovany programovacı jazyk. K pochopenı JavaScriptubychom potrebovaly vetsı mnozstvı casu, ktery jsme po zdrzenı s predchozımi problemynemely.V nasledujıchıch kapitolach budou rozebrany postupy tvroby a problemy.

5.1 Silverlight

Jak uz bylo receno, vyuzily jsme nastroje spolecnosti ESRI, a to ArcGIS Viewer for Sil-verlight http://resources.arcgis.com/en/help/silverlight-viewer/concepts/index.html#/Welcome_to_the_ArcGIS_Viewer_for_Silverlight_Help/01770000000s000000/.Tento nastroj jsme vyuzıvaly na skolnım serveru - GisServeru http://gisserver.fsv.cvut.

cz/gisserver/. Aplikaci jsme tedy nemusely instalovat a mohly rovnou pristoupit k jejımuvyuzıvanı.

15

5.1.1 Vytvorenı webove mapove aplikace

Pro vytvorenı webove mapove aplikace je vytvoren tzv. Application Builder. Ten je mozneotevrıt ve Start > Vsechny programy > ArcGIS > ArcGIS Viewer for Silverlight. Otevre senastroj ve webovem prohlızeci. Po kliknutı na odkaz Create New Aplication se otevre nastrojna vytvorenı aplikace. Nejprve je nutne zvolit podkladovou mapu z nabıdky, nasledne je mozneprovest prvnı nastavenı mapy a na zaver publikovat webovou mapovou sluzbu kliknutım naodkaz Deploy. Tım se do prıslusne slozky nastavene pri instalaci, vytvorı nova slozka s nazvemvytvareneho projektu. Zde jsou ulozena veskera data k projektu.

Obrazek 11: Otevrenı ArcGIS Viewer for Silverlight.

5.1.2 Editace webove mapove aplikace

Jak uz bylo vyse nastıneno, aplikaci lze editovat bud’ pomocı Builderu nebo editacı koduv prıslusne slozce s nazvem projektu. Pocatecnı vytvarenı webove aplikace s jednoduchymioperacemi je pomerne jednoduche. Builder je prehledny a i upravy kodu a nastavovanı para-metru zakladnıch funkcı jde jednoduse. Vetsina zakladnıch funkcı, jako je ovladanı mapovehookna - zoom in, zoom out a podobne a vzhled cele aplikace je mozne nechat v zakladnım,pomerne vhodnem nastavenı. Dale je mozne jednoduse pridavat predpripravene nastroje napraci s mapou, vrstvami a podobne. Tımto lze dosahnout pozadovaneho vzhledu a zakladnıfunkcnosti webove mapove aplikace. Uplny seznam techto fukcı je uveden na obrazku nıze.Konkretnı prıklady editace kodu budou uvedeny v samostatne kapitole.

5.1.3 Nahranı vlastnıch vrstev

Nahranı vlastnı vrstvy do mapoveho okna je pomerne jednoducha zalezitost, pokud je sluzbaspravne vypublikovana. Opet je mozne vrstvu pridat bud’ pomocı Builderu nebo editacı zdro-jovych kodu vytvorenych pri publikaci webove mapove sluzby (editace kodu bude uvedena vsamostatne kapitole). Tato funkce je v Builderu trochu schovana, nalezneme ji v zalozce Map.V casti nadepsane Add Content klikneme na Browse, v nasledujıcım okne je treba vyplnit ad-resu publikovane vrstvy. Obvykle se jedna o adresu nazev serveru/arcgis/rest/services/nazev

16

Obrazek 12: Builder ArcGIS Viewer for Silverlight.

webove mapove sluzby. Nasledne se nactou publikovane vrstvy a stacı vybrat pozadovanou znich.Zvlastnostı muze byt, ze vrstva muze byt pripojena na urovni slozky, ve kterych se vlastnıvrstva nachazı, prıpadne na urovni vlastnı vrstvy. Presto, ze se jedna o jednu a tu samouvrstvu, webova aplikace rozdılnym zpusobem nacıta informaci o souradnicovem systemu, tudızmuze dojıt k rozdılnemu zobrazenı vrstvy v mape. Tento jev se nam nepodarilo blıze objas-nit, praxı se vsak osvedcilo nacıtanı vrstvy az na jejı poslednı urovni. V takovem prıpadne jezachovan souradnicovy system, ve kterem je vrstva publikovana.Se souradnicovymi systemy jsme mely vıce problemu, jak uz bylo uvedeno a vysvetleno vpredchozıch kapitolach. Problem s posunutım nası bodove vrstvy vuci podkladu jsme sepokousely vyrovnat i na teto urovni. Take jsme zkousely zmenit souradnicovy system celeaplikace, to vsak nenı mozne z duvodu podkladovych map, ktere v jinem nez defaultne nasta-venem systemu (102100 - WGS 1984 Web Mercator Auxiliary Sphere) nefungujı. Proto, jakjiz bylo napsano vyse, bylo nutne zmenit nasim vrstvam souradnicovy system.Dale je mozne editovat graficke zobrazenı vrstvy v mape. Moznosti, ktere ArcGIS Viewerfor Silverlight nabızı jsou znacne omezene. Vrstva si vsak nese s sebou nastavenı, ve kterembyla publikovana. To je po nahranı funkce nastaveno jako defaultnı. Proto je dobre vhodnenastavit zobrazenı vrstvy jiz pred publikacı na server.Po pridanı publikovane sluzby do webove mapove aplikace, jsme se setkaly jeste s dalsı chybou,kterou se nam nepovedlo objasnit. Tato chyba se objevila tesne pred dokoncenım projektua proto chybe nebylo venovano vıce pozornosti. Chyba se objevuje docasne a zrejmne sou-visı s denım na serveru, o kterem take nemame dostatecny prehled pro analyzovanı chyby.Spravne publikovane bodove vrstvy, ktere drıve byly zcela funkcı prestanou byt zobrazovany.Po znovu nactenı vrstvy pomocı ikony Refresh se u vrstvy objevı zluty trojuhelnık, ze vsrtvanemohla byt nactena. Nekdy je vsak bezproblemu nactena a zobrazena. Pokud je webovastranka otevrena na serveru, vse funguje, jak ma. Z tohoto duvodu je i ve finalnı verzi po-nechana puvodnı vrstva s nazvem body vse, u ktere se tato chyba zatım nevyskytla. U teto

17

Obrazek 13: Seznam dostupnych nastroju v ArcGIS Viewer for Silverlight

18

vrstvy je chybne nastaven atribut vysky u bodu PPBP. Tento fakt nema vliv na vypocetnıfunkce, pouze je chybne zobrazena nulova vyska v pop-upovem okne.

5.1.4 Nahranı geoprocessingu

Pokud jsou po aplikaci vyzadovany rozsahlejsı ci individualnı GIS funkce, je nutne pristoupitke geoprocessingovym sluzbam. Jak uz bylo vyse uvedeno, program ArcMap umoznuje vy-tvorene geoprocessingove sluzby publikovat jako balıcek na server. V tomto balıcku jsou zahr-nuta jak veskera data potrebna k vypoctu, tak i dalsı nastavenı, jako jsou vstupnı a vystupnıparametry. Nastavenı techto udaju nenı mozne v mapove aplikaci dale editovat. Spravne pub-likovanou geoprocesingovou sluzbu je mozne pridat do nami vytvorene webove aplikace. Opetbud’ pomocı Builderu, prıpadne editacı prıslusneho kodu (uprava kodu bude uvedena v samo-statne kapitole). V Builderu zvlolıme zalozku tools a polozku Add GP. V nasledujıcım oknevyplnıme prıslusne informace. Podstatna je nasledujıcı cast, kde je treba vlozit adresu pub-likovane sluzby. Adresa je obvykle shodna s adresou pro pridanı vlastnıch vrstev tedy nazevserveru/arcgis/rest/services/nazev webove mapove sluzby.

5.1.5 Moznost pridanı vlastnıch funkcı

Nejprve jsme si myslely, ze k dosazenı pozadovanych vysledku budeme moc dosahnout pouhymeditovanım jiz vygenerovynych skriptu. Nejaky cas trvalo, nez jsme cele strukture souboru po-rozumnely. Kdyz jsme si vsak ujasnily, co nam mohou editace hlavne *.xml skriptu nabıdnout,pochopily jsme, ze nase uvahy byly spatne. Pro vytvorenı kvalitnı webove aplikace nikdynepostacı jen nabızene nastroje a jejich jednoduche editovanı. Pro tyto ucely je v aplikacivytvoren nastroj Adds-in.Nastroj Adds-in byl objeven temer na konci celeho projektu, protoze jen nastudovanı rozsahlychdokumetnacı, kde se funkce nalezala az temer na samotnem konci, zabralo velke mnozstvı casu.Popisy, ktere jsou uvedeny v dokumetaci na strance http://resources.arcgis.com/en/

help/silverlight-viewer/concepts/index.html#/Visual_Studio_template/01770000000w000000/,jak zacıt s danym nastrojem a vytvorit pozadovane xap files, ktere je mozne nahrat do namivytvorene webove aplikace, vyzadujı rozsahle instalace. Vetsina prıkladu je vytvarena veVisual Studiu spolecnosti Microsoft. Jedna se o placeny software, presto jsme se rozhodly vy-zkouset zkusebnı 90 dennı verzi. Bohuzel se nam nepodarilo zıskat zakladnı projekt ArcGISViewer for Silverlight Project, ze ktereho vychazı ukazkove skripty. Jelikoz se stejne jedna oprogramovanı v C#, se kterym ani jedna nemame zadne zkusenosti a v casovem horizontu1 - 2 tydnu nenı v nasich silach se s jazykem dostatecne naucit, rozhodly jsme se tuto cestuvzdat. Da se ale predpokladat, ze se jedna o velmi silny nastroj. Otazkou vsak zustava, zdase pak vyplatı vyuzıvat nastroju ArcGIS Viewer for Silverlight.

5.1.6 Popis a editace kodu

Jak jiz bylo receno, prvotnı webova aplikace se vytvorı pomocı Builderu, ktery vytvorı zakladnıadresarovnou strukturu a potrebne zdrojove kody aplikace. Nutno rıci, ze vyuzitı funkcı Buil-deru bylo nutnou soucastı k porozumnenı zdrojovych kodu, jejich rozslozkovanı a funkcnosti.Jelikoz se ukazalo, ze s rucnı editacı kodu se prılis nepocıta vzhledem k jednoduchosti vyuzitıBuilderu, proto se ani podrobnejsı popisy kodu v helpu pro ArcGIS Viewer for Silverlightneuvadejı. Protoze my jsme se kodem zabyvaly, rady bychom zde uvedly ukazky kodu se

19

strucnym popisem.

Zde je strucny a zkraceny popis adresarove struktury

viditelnost

bin

Config

Application.xml

Controls.xml

Map.xml

Tools.xml

. . .Culture

Extensions

Images

Themes

Index.html

. . .

Zde jsou ukazky kodu, ktere jsme editovaly:

• viditelnost\Config\Application.xml

– Nastavenı loga webove aplikace:

1 <ViewerAppl icat ion LogoFilePath=”Images/ l v i c e k . jpg ” LayoutFilePath=”Config /Layouts/Bas ic . xaml”>

– Nastaveni titulku webove aplikace:

1 <Tit leText>Analyza v i d i t e l n o s t i </Tit leText>

• viditelnost\Config\Controls.xml

– Nastavenı okna s vrstvami (MapContens)zde je mozne vybrat z nekolika typu (radek 4): Contens, Layer list a Legend

1 <Control Name=”MapContents”>2 <Control . ConfigData>3 <MapContentsConfiguration xmlns : i=”http ://www.w3 . org /2001/XMLSchema−

i n s t ance ” xmlns=”http :// schemas . datacontract . org /2004/07/ESRI .ArcGIS . C l i en t . App l i ca t ion . Contro l s . MapContents”>

4 <Mode>Contents</Mode>5 <HideBasemaps>true</HideBasemaps>6 <ShowLayersVis ibleAtScale>true</ShowLayersVis ibleAtScale>7 <ContextMenuToolPanelName>LayerConfigurationContextMenuContainer</

ContextMenuToolPanelName>8 <Al lowLayerSe lect ion>true</Al lowLayerSe lect ion>9 <ExcludedLayerIds xmlns : d2p1=”http :// schemas . m i c ro so f t . com/2003/10/

S e r i a l i z a t i o n /Arrays” />10 </MapContentsConfiguration>11 </Control . ConfigData>12 </Control>

20

• viditelnost\Config\Maps.xml

– Nastavenı obalky mapoveho okna (radek 2) a souradnicoveho systemu (radek 4)

1 <e s r i :Map. Extent>2 <e s r i : Envelope XMin=”1644491.96720512” XMax

=”1652678.69956945” YMin=”6445096.73114177” YMax=”6447751.71632803”>

3 <e s r i : Envelope . Spat i a lRe f e r ence>4 <e s r i : Spa t i a lRe f e r enc e WKID=”102100” />5 </ e s r i : Envelope . Spat i a lRe f e r ence>6 </ e s r i : Envelope>7 </ e s r i :Map. Extent>

– Dale se v tomto souboru pracuje s mapovymi vrstvami (jsou zde uvedeny adresy napublikovane mapove vrstvy), jejich nastavenı, vcetne grafikeho zobrazenı a pop-upfukce. Jedna se uz o rozsahle casti kodu, ktere nenı vhodne uvadet v dokumetaci.Vesketre kody jsou prılohou teto dokumentace.

• viditelnost\Config\Tools.xml

– Nastavenı nasrojove listyJedna se o ukazku pridanı nastroje, ktery je v ArcGIS Viewer for Silverlightpredpripraven. Seznam techto funkcı je na obrazku v kapitole Editace webove ma-pove aplikace.

1 <Tool Label=”Measure” Icon=”/MeasureTool . Addins ; component/ images /Measure . png” Desc r ip t i on=”Get measurements from ex i s t i n g f e a t u r e sor by drawing on the map”>

2 <Tool . Class>3 <MeasureToolCommand xmlns=”c l r−namespace : MeasureTool . Addins ;

assembly=MeasureTool . Addins” />4 </Tool . Class>5 </Tool>

– Zde se take pripojujı geoprocesingove sluzby s podrobnejsım nastavenım. Nastavenıje uvadeno v jednom radku a proto je znacne necitelne a nenı vhodne ho zde uvadet.Veskere kody jsou prılohou teto dokumentace.

• viditelnost\index.htmlZde je mozne upravovat nastavenı weboveho okna. Naprıklad upravit jmeno stranky civelikost mapoveho okna.

1 <t i t l e >Analyza v i d i t e l n o s t i </ t i t l e >

5.1.7 Popis vytvorene webove mapove aplikace pro analyzu viditelnosti

V pravem hornım rohu se nachazı nastrojova lista. Zde budou rozebrany jednotlive funce vporadı z leva:

• Map ContensPrvnı ikona otevıra Map Contens. Jedna se o okno pri leve strane, ktere nam umoznujeovladat mapove vrstvy. Umoznuje vypınanı a zapınanı vrstev. Pri dolnım okraji se pakvyskytujı dalsı funkce jako znova nactenı vybrane vrstvy, priblızenı na vybranou vrstvu,odkaz na blizsı informace o vybrane vrstve, ci moznost vybranou vrstvu odstranit. Totookno zaroven slouzı jako legenda k mape.

21

Obrazek 14: webova mapova aplikace - Analyza viditelnosti

• Attribute tableTato ikona otevıra Attribute table pri dolnım okraji mapoveho okna. Muzeme zdeprohlızet attributy zvolene vrstvy a dale s nimi pracovat. Okno nabızı fuknce jakozobrazenı vsech polozek tabulky nebo pouze vybranych. Dale jsou zde moznosti vybratvsechny polozky nebo naopak zrusit vyber a moznost priblızenı na zvolene polozky.Poslednı funkcı je moznost exportu vybranych dat do *.csv souboru.

• MeasureV poradı tretı ikona nabızı rozsahle funkce merenı. Pro nasi aplikaci ma spıse doplnujıcıcharakter.

• SelectIkona select umoznuje vyber prvku v mape. Pozor, tato funkce pracuje pouze s vrstvou,ktera je zvolena v Map Contens.

• Clear SelectionTato funkce umoznuje vymazat predchozı vyber. Opet platı, ze pracuje pouze s vrstvou,ktera je zvolena v Map Contens.

• Choose BasemapPoslednı ikona pred separatorem umoznuje uzivateli si libovolne zvolit podkladovoumapu.

• Analyza viditelnostiPrvnı ikonou za separatorem se spustı nase geoprocesingova sluzba. Po kliknutı se ob-jevı dialogove okno. Zde je nutne pomocı tuzky nastavit stanoviste. Funkce umoznujenastavenı vıce stanovist’ najednou. Vypocetnı funkce pak pocıta s vıce stanovisti. Druha

22

polozka umoznuje zvolit, ktera kategorie bodu se ma testovat. Dale je zde moznost zvo-lit si vzdalenost testovanych bodu od stanoviste. Na zaver aplikace je mozne nastavitvysku stroje na stanovisti a predpokladanou vysku cıle. Tyto udaje jsou v metrech.Podrobnejsı informace o cele geoprocesingove sluzbe je mozne zobrazit kliknutım nainformacnı ikonu v levem dolnım rohu. Po spustenı aplikace zelenym trojuhelnıkem vpravem dolnım rohu se provede vypocet a vystupnı vrstvy - stanovisko a vid body (vi-ditelne body) se pridajı mezi vrstvy. Bohuzel se nam nepodarilo najıt zpusob, jak tytovrstvy prepsat a proto je nutne je pred dalsım spustenım vymazat pomocı vyse popsanefunkce v Map Contens.

Obrazek 15: Okno analyzy viditelnosti

• esri viewshedGeoprocesingova sluzba pod touto ikonou je ukazkova geoprocessingova sluzba firmyESRI. Ve webove aplikaci je ponechana spıse pro ukazku. Umoznuje nastavit stano-visko a vzdalenost okruhu zajmu. Vystupem je viditelna plocha z daneho stanoviskaa stanovisko. Vypocet probıha nad daty splolecnosti ESRI a my jsme nemely moznostvypocet jakkoliv ovlivnit. Jedna se tedy pouze o ukazku. Vzhledem k rastru s rozlisemımokolo 70 - 80 m nema ani vetsı vypovıdacı hodnotu. Jak je vysvetleno vyse, my jsme sepodobnou funkci pokousely zprovoznit, ale po pubikovanı nenı funkcnı.

5.2 Flex

Pote, co se nam pomocı ArcGIS Viewer for Silverlight nepodarilo dosahnout pozadovanychvysledku, rozhodly jsme se alospon vyzkouset podobny nastroj a to ArcGIS Viewer for Flexopet od spolecnosti ESRI (http://resources.arcgis.com/en/help/flex-viewer/concepts/index.html#/Welcome_to_ArcGIS_Viewer_for_Flex/01m300000015000000/).Tato aplikace byla take jiz nainstalovana na skolnım GisServeru http://gisserver.fsv.

cvut.cz/gisserver/ a proto jsme se nemusely zabyvat instalacı.Nastroje si jsou velmi podobne. Opet je zde k dispozoci Aplication Builder. V porovnanı sArcGIS Viewer for Silverlight se zda byt jeho ovladanı trochu mene intuitivnı. Tento nazorvsak muze byt zkreslen tım, ze s ArcGIS Viewer for Silverlight jsme se seznamily jako prvnı.Druhou moznostı je editace zdrojovych kodu, ktere jsou vygenerovany po prvotnım vytvorenıprojektu v Builderu. Naopak struktura ulozenı kodu a jejich srozumitelnost, se zda byt dalekouzivatelsky prıvetivejsı, nez u predchozıho nastoje.Jelikoz jsou si aplikace opravdu velmi podobne, nebude ArcGIS Viewer for Flex popisovan dotakovych podrobnostı jako ArcGIS Viewer for Silverlight.

23

5.2.1 Editace webove mapove aplikace

Obrazek 16: Builder ArcGIS Viewer for Flex

Vytvarenı aplikace pomocı Builderu je snadne, oproti ArcGIS Viewer for Silverlight moznatrochu mene intuitivnı. Zda se, ze ArcGIS Viewer for Flex nabızı trochu vıce moznostı na-stavenı. V zalozce widgets nabızı navıc naprıklad nastroje pro praci s grafy, nebo s moznosticasove animace a dalsı. Tyto funkce nebyly pro nasi aplikaci stezejnı, a proto jsme se jimivıce nezabyvaly.Znacnou nevyhodou ArcGIS Viewer for Flex bylo, ze ve verzi, kterou jsme mely k dispo-zici, tedy ve verzi 3.1, nepodporoval nahranı rastrovych vrstvev. Jak je uvedeno na stranceprogramu http://resources.arcgis.com/en/help/flex-viewer/concepts/index.html#

//01m300000011000000, v nove verzi 3.3 uz jsou rastrove vrstvy podorovany.

5.2.2 Popis a editace kodu

Jak uz bylo vyse uvedeno. Adresarova struktura a i rozdelenı kodu do vıce souboru, dela edi-tovanı kodu prehlednejsım a srozumitelnejsım. Zde opet zjednodusene nastınıme adresarovou

strukturu:

viditelnost

popups

widgets

Geoprocessing

24

Navigation

. . .config.xml

. . .

Zde opet uvedeme alespon nektere ukazky kodu:

• viditelnost\config.xml

– nastavenı loga (radek 2) a titulku (radek 1)

1 <t i t l e >Vid i t e l no s t </ t i t l e >2 <logo>a s s e t s / images / l v i c e k . jpg</logo>

– ukazka nastavenı podkladove mapy

1 <map a t t r i b u t i o n v i s i b l e=” f a l s e ” e s r i l o g o v i s i b l e=”true ” openhandcur so rv i s i b l e=” f a l s e ” s c a l e b a r v i s i b l e=”true ” s c a l eba r=”metr ic ” z o oms l i d e r v i s i b l e=”f a l s e ” wraparound180=”true ” addarcgisbasemaps=” f a l s e ” i n i t i a l e x t e n t=”1645890.6074508498 6439844.060364789 1662076.14819021436448901.84821657” wkid=”102100” top=”40” p o r t a l u r l=”https : //www. a r c g i s .com”>

2 <basemaps>3 < l a y e r type=” t i l e d ” l a b e l=”S t r e e t s ” i con=”https : //www. a r c g i s . com

/ shar ing / r e s t / content / items /d8855ee4d3d74413babfb0f41203b168/ i n f o / thumbnail / t empst ree t s . jpg ” u r l=”http :// s e r v i c e s .a r c g i s o n l i n e . com/ArcGIS/ r e s t / s e r v i c e s /World Street Map/MapServer” v i s i b l e=”true”/>

4 </basemaps>5 </map>

• viditelnost\popups\PopUp 1.xml

– nastavenı popupoveho okna

1 <?xml ve r s i on =”1.0” ?>2 <con f i gu ra t i on>3 <t i t l e >{cb}</ t i t l e >4 < f i e l d s >5 < f i e l d name=”X” a l i a s=”X” v i s i b l e=”true”/>6 < f i e l d name=”Y” a l i a s=”Y” v i s i b l e=”true”/>7 < f i e l d name=”Z” a l i a s=”Z” v i s i b l e=”true”/>8 < f i e l d name=”typ” a l i a s=”typ” v i s i b l e=”true”/>9 </ f i e l d s >

10 <showattachments>f a l s e </showattachments>11 <showre la tedrecords>f a l s e </showre la tedrecords>12 </con f i gu ra t i on>

• viditelnost\widgets

Zde se nachazı dalsı slozky, ktere skripty tematicky rozdelujı. Za zmınku zde stojı slozkaGeoprocessing, kde se nachazı nastavenı pro nami pridane geoprocessingove sluzby. Koduz je rozsahlejsı a proto nenı vhodne ho uvadet v dokumetaci. Vsechny kody jsouprılohou teto dokumetace.

25

Obrazek 17: webova mapova aplikace - Analyza viditelnosti

5.2.3 Popis vytvorene webove mapove aplikace pro analyzu viditelnosti

Da se rıci, ze ani vyslednou fukcnostı se aplikace navzajem velmi nelisı. Zde jsme se uznezabyvaly pridanım drobnych nastroju jako editace, ci merıcı funkce. Zamerili jsme se pouzena zfunkcnenı nası analyzy.

V nasledujıch bodech je popsana funkcnost webove mapove aplikace:

V hornı liste se nachazı funkce:

• Layer listTouto ikonou se otevıra plovoucı okno s vrstvami. Zde je mozne zapınat viditelnostvrstev. Po rozkliknutı bıle sipky jsou zde i nektere dalsı funkce jako naprıklad priblızenına vrstvu. Celkem me prekvapila moznost nastavenı transparence vrstvy vzhledem ktomu, ze verze kterou pouzıvame neumoznuje pridavat rastrove vrstvy. Stejne jako uArcGIS Viewer for Silverlight je zde odkaz na podrobnejsı informace o vrstve. Stejnoufunkcnost nam nabızı i tlacıtko More.

• viditelnost boduPod touto ikonou se opet skryva nase geoprocessingova sluzba na vypocet viditelnostimezi interaktivne zadanym stanovistem a body PPBP. Nastavenı je stejne, proto zdenebude znova popisovano. Zamerıme se na rozdıly, ktere jsou zde v celku podstatne. Popridanı stanoviska se zde obevı moznost jeho smazanı. Stejna funkce nam umoznı smazatvysledna data. Tato funkce se v ArcGIS Viewer for Silverlight slozite obchazı mazanımcele vrstvy, az po provedenı procesu. Jedna se tedy o znacne ulehcenı a zprehlednenıprace.

• esri viewshedPoslednı ikonou je opet pridana ukazkova geoprocessingova sluzba spolecnosti ESRI,ktera je vyse podrobneji popsana.

26

Dalsı nastroje:

• BasemapDalsı obvykly nastroj se skryva pod tlacıtkem Basemap, a to vyber podkladove mapy.

• Attribute tablePoslednı nastroj se skryva v rolovacı liste pri dolnım okraji mapoveho okna. Jedna seo attributove tabulky mapovych vrstev. Jsou zde funkcnı obvykle funkce jako vyberprvku (vıce prvku pomocı klavesy ctrl), priblızenı na vybrane body, ci export do *.csvsouboru.

6 Zhodnocenı projektu

Presto, ze je zrejme, ze jsme v ramci projektu nedosahly pozadovanych cılu, myslıme si, ze jsmese projektu dostatecne venovaly a snazily se projıt vsemi prekazkami, ktere nam vstoupilydo cesty. Krom problemu, ktere popisujeme vyse v textu nas limitovaly i zdanlive malickosti,ktere projekt pozdrzely. Hned na zacatku jsme byly zavisle na poskytnutı dat z CUZK. Tytodata se nam podarilo zıskat po schuzce s panem Ing. Brazdilem v Pardubicıch tesne pred prvnıkontrolou, tj. koncem brezna. Ted’ vıme, ze v teto fazi jsme se mohly lepe venovat vyberuvhodne technologie, avsak informace, ktere jsme si zjistily, se zdaly byt postacujıcı. Dalsınastrahy nas cekaly v zarızenı uctu na server a doladenı veskerych prıstupovych prav, kterese objevovaly v prubehu tvorby projektu. Nejnen v teto casti nam byl velmi napomocen Ing.Arnost Muller. Server mel jeste dalsı omezenı, a to moznost pouze 2 prihlasenych uzivateluna raz. Z toho duvodu jsme nekdy musely nasi praci odlozit na pozdeji. Dalsım omezenımbyla nefunkcnost relativnıch adres v programu ArcGIS, cımz byla omezena prace skupiny anutnost velmi dobreho pripojenı pro publikaci geoprocessingovych sluzeb. V poslednı fazi pro-jektu jsme uz neznalost technologie nemely s kym konzultovat, proto jedinym nasım zdrojembyl internet, kde je hledanı odpovedı na otazky casto velmi zdlouhave.V kazdem prıpade nas projekt mnohemu naucil. Minimalne nam ukazal, jak dulezite je vhodnesi stanovit zadanı, ze se nesmı podcenit vyber pouzite technologie a dostatecne ji nastudovata take, ze nekdy muze byt lepsı od zvolene techonologie vcas ustoupit. Upevnily jsme si sveznalosti s programem ArcMap a zıskaly vyrazne zkusenosti s publikovanı geoprocessingovychsluzeb. Nove se seznamily s nastroji ArcGIS Viewer for Silverlight a ArcGIS Viewer for Flex anahledly pod poklicku JavaScritpu a take jak zacıt s vlastnım webovym mapovym projektem.

Prılohy:

Jako soucast prıloh je slozka viditelnost. Zde se nachazı i .mxd soubor. V projektu jsounastaveny relativnı adresy. Zobrazen je vyskovy rastr cb11 spolu s 3 trıdami bodu. V tetoslozce se nachazı adresar skripty, kde se nachazı funkce pro vypocet viditelnosti v jazycepython. V ArcCatalogu je toolbox modely. Zde se nachazı skripty. Tyto je mozne po mensıuprave pouzit. Skript ma nastaveno ukladanı relativnıch cest, ale zdrojovy soubor .py jenutno upravit. Na zacatku skriptu se pomocı prıkazu arcpy.env.workspace nastavuje pracovnıadresar a tento je nutno zmenit dle aktualnıho ulozenı.

viditelnost

skripty

27

viditelnost.py

raster.py

modely.tbx

viditelnost body

rastrova analyza

cb11

3 trıdy bodu k testovanı (body ppbp, body trig, vsetky body)

dalsı nutne vstupy (stanovisko a jine)

viditelnost.mxd

Dalsı prılohou jsou pak zdrojove kody vytvorenych webovych aplikacı v nastrojıch Arc-GIS Viewer for Silverlight a ArcGIS Viewer for Flex ve vlastnıch adresarıch. Cela souborovastruktura nebude popisovana. Zkracene jsou uvedeny vzdy v prılusne kapitole.

Protoze vsechny prılohy se tykajı zdrojovych kodu jsou umısteny v slozce src.

7 Zaver

V ramci projektu se nepodarilo zpracovat vsechny puvodne zamyslene funkce. Splnena jepouze cast, a to vytvorenı webove mapove aplikace umoznujıcı analyzu viditelnosti mezi in-teraktivne zvolenym stanoviskem a pody PPBP s moznostı nastavenı vysky stanoviska a cıle.Analyzu viditelnosti uzemı ze zadaneho stanoviska se nepodarilo nahrat do webove mapoveaplikace. Vypocenı skript je vytvoren. Duvody nesplnenı puvodnıch zameru jsou v dokumen-taci dostatecne vysvetleny. Vypocetnı skripty byly vytvareny v programu ArcGIS verze 10.1spolecnosti ESRI v programovacım jazyce Python. V programu ArcGIS byly publikovany naserver a nasledne nahrany do webovych mapovych aplikacı. Webove mapove aplikace bylyvytvoreny za pomoci nastroju ArcGIS Viewer for Silverlight, verze 5.1 a ArcGIS Viewer forFlex, verze 3.1.

Podekovanı

Radi bychom podekovali Ing. Arnostu Mullerovi za velkou pomoc s projektem, zvlaste pripraci s programem ArcGIS.

28