Upload
katima
View
90
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Mgr. Jitka Moskvová. smrtí Caesara republika zachráněna nebyla nastal boj mezi spiklenci a odpůrci v čele spiklenců stanul Caesarův spolukonzul Marcus Antonius Caesarův adoptivní syn Caesarovým vrahům byla senátem zaručena beztrestnost - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ
Mgr. Jitka Moskvová
smrtí Caesara republika zachráněna nebyla
nastal boj mezi spiklenci a odpůrci v čele spiklenců stanul Caesarův
spolukonzul Marcus Antonius Caesarův adoptivní syn
Caesarovým vrahům byla senátem zaručena beztrestnost
Antonius se snažil o smířlivou politiku vůči senátu nedařilo se např. Cicero psal filipiky proti Antoniovi
došlo k bitvě u Mutiny Antonius utrpěl porážku
roku 43př.Kr. vznikl druhý triumvirát Octavianus (Caesarův adoptivní syn) se spojil s Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem proti senátu byl legální
vydali zákon dával jim mimořádné pravomoci na 5 let, aby učinili pořádek
opět zavedli proskripce postiženým zabavili majetek a popravili je obětí se stal i senátor Cicero
Caesarovi vrazi uprchli na východ byli pronásledováni a roku 42př.Kr. poraženi v bitvě u Filippi
Brutus spáchal sebevraždumezi Octavianem a Antoniem
panovalo soustavné nepřátelstvíroku 40př.Kr. na schůzce v Brundisiu
si rozdělili sféry vlivu
Antonius měl spravovat východní části provincií
Octavianus si upevnil pozice v Itálii a západní části říše
Lepidus dostal do správy Afriku později byl Octavianem zbaven moci a zastával pouze funkci pontifika maxima
Antoniova politika na východě v Římě vzbuzovala silnou nevoli v nečinnosti dlel v Egyptě po boku Kleopatry
Antonius začal vystupovat jako orientální vládce a oženil se s Kleopatrou daroval Egyptu území, která patřila Římu
Octavianus vyhlásil Egyptu válkuroku 31př.Kr. svedli námořní bitvu u
Actia Antonius a Kleopatra prohráli a v Egyptě spáchali sebevraždu
rok poté byl Egypt připojen k Římu Octavianus se tak stal pánem celé
římské říše definitivní konec republiky
ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ (27př.Kr.– 395 po Kr.)
Rané císařství = PRINCIPÁT JULSKO – CLAUDIJSKÁ DYNASTIE DYNASTIE FLAVIOVCŮ DYNASTIE „ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ“
Pozdní císařství = DOMINÁT
Octavianus se v roce 27př.Kr. vzdal před zasedajícím senátem moci a oznámil úmysl vzdálit se do soukromí a vyhlásil obnovení republiky
byl však přemluven, aby zůstal v čele státu převzal všechny důležité funkce
příjmení Augustus = vznešený dědičná součást titulatury všech dalších panovníků
roku 2př.Kr. se stal nositelem čestného titulu „Pater patriae“ = Otec vlasti
už za života ho uctívali jako boha
Octavianus prováděl různé reformy:zavedl kontroly příjmů z provincií vojenská reforma zavedl praetoriánskou gardu na
ochranu císaře zřídil oddíly vigilů fungovali v Římě
jako policie hasičské jednotky prefekt v Římě velel vojákům a
zastupoval císaře
v politice uplatňoval heslo „chléb a hry“
potlačil povstání v Hispánii dobyl zbytek poloostrova
úspěšně bojoval v Galii a Panonii nová provincie Panonia
evropskou severní hranici římské říše tvořil Dunaj
na našem území sídlili Markomani ti v čele s Marobudem vytvořili svaz germánských kmenů ve středních Čechách
Římané vypravili proti Marobudovi vojenskou výpravu vedenou Tiberiem a jeho bratrem Drusem útoku na Markomany zabránilo silné povstání v Panonii
roku 9 po Kr. svedli Římané bitvu v Teutoburském lese mezi Rýnem a Labem utrpěli katastrofální porážku
Hlavní roli zde hráli Cheruskové, spolu se svým náčelníkem, Arminiem, který po nějakou dobu působil v římské armádě. Publius Quinctilius Varus (velitel legií) Arminiovi důvěřoval a na cestě do zimního ležení se od něj nechal se svými muži zavést do lesa, kde byli jeho nic netušící tři legie zmasakrováni, vojevůdce spáchal sebevraždu a Germáni obětovali zajaté Římany bohům.
tato bitva vedla ke stanovení hranice na řeky Rýn a Dunaj
za Augustovi vlády se započalo s budováním limes Romanus systém pohraničních pevnůstek, příkopů a valů, které byly stavěny tam, kde nešlo využít přirozené překážky (např. řeky)
PRINCIPÁT spojení absolutní moci jednoho člověka se zachováním republikánských úřadů
princeps senatus = první v senátu; princeps inter pares = první mezi rovnými
Octavianus neměl syna nástupcem se stal Tiberius k moci se dostává julsko-claudijská dynastie
TIBERIUS (14 – 37) voják, šetřil zavedl daň z luxusu bál se o svůj život zákon o urážce
majestátuumírá opuštěn na ostrově Capri
CALIGULA (37 – 41) synovec Tiberia vedl okázalý a zhýralý život
trpěl duševní chorobou nechal vraždit lidi
byl zabit praetoriány dosadili na trůn Claudia
CLAUDIUS (41 – 54)strýc Caliguly, žil v ústraní a věnoval se
psaní historievýborný císař navázal na Augustovu
politikurozšířil území provincie Judea a
Britaniazavraždila ho jeho žena Agrippina
NERO (54 – 68)16-ti letý adoptivní syn Claudiůvprvních 5 let vládl dobře učitel Senecaroku 59 nechal vyvraždit celou svoji
rodinu stává se z něho tyranpo odhalení Pisonova povstání roku 65
byli donuceni k sebevraždě i Seneca a básník Petronius
postavili se proti němu i praetoriáni císař se pokusil o útěk a spáchal sebevraždu
NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN
FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79)první císař dynastie FLAVIOVCŮvelitel legií v Judeipodle římských dějepisců dobrý císařroku 70 vypuklo povstání židů v Judei
potlačeno synem Titem dobyl Jeruzalém a zbořil Šalamounův
chrámřadí se k šetrným císařům v Římě vzniklo Colosseum
v Římě vystavěl Titův oblouknespolupracoval se senátem podřídil
si ho jeho vraždou končí éra vlády Flaviovců
NERVA (96 – 98)zvolen senátemadoptoval svého nástupce a vzdal se
vlády následuje éra ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ
TRAJÁN (98 – 117) jeden z nejslavnějších císařů Říma
byl z Hispánie první císař, který nepocházel z Itálie
zřídil nové provincie za jeho vlády dosáhlo římské impérium největšího územního rozsahu
schopný vojevůdce a administrátor dokázal na důležité posty dosazovat schopné lidi
vystavěl v Římě Trajánův sloup, v jehož podstavci byl později pohřben
HADRIÁN (117 – 138)mírová politika neváhal opustit území, která byla velkou zátěží pro římskou pokladnuroku 132 – 135 došlo k povstání Židů
vedl je Bar Kochba byl zabit a židé už nesměli do Jeruzaléma židovským centrem se stala Galilea a došlo k rozptýlení Židů po světě DIASPORA
v Británii vznikl Hadrianův val proti keltským nájezdníkům ze severu
ANTONIUS PIUS (138 – 161)mírový císař vyhýbal se válkám na jihu Skotska byl postaven Antoniův val
MARCUS AURELIUS (161 – 180)nazýván filozofem na trůně jeho osobním lékařem byl sám slavný Galenostři Markomanské války nápis na
Trenčínské skálezemřel na mor v římském vojenském
táboře ve Vídni (Vindobonně)
COMODUS (180 – 192)tyran liboval si v násilí a zavedl
terorpovažoval se za vtěleného Hercula a žil i vystupoval s gladiátorybyl zavražděn NÁSLEDUJE ROK BOJŮ O TRŮN
SEPTIMUS SEVERUS (193 – 211)díky nedostatku římských rekrutů dochází k barbarizaci armády do vojska i politiky neřímané
ANTONIUS CARACALLA (211 – 217)roku 212 dal všem obyvatelům
římského impéria římské občanství byl dalším z tyranských a vraždících
císařůnedostatek otroků se projevoval
zejména v zemědělství a v řemesle byl zaveden KOLONÁT
Kolóni byli drobní rolníci, bezzemci a propuštěnci, kteří dostávali do nájmu půdu platili nájemné a museli odpracovat určitý počet hodin u majitele půdy
DIOCLETIANUS (284 – 305)schopný panovník DOMINÁT absolutní samovláda
dominus = pánúzemí rozdělil pro lepší správu na
částiŘím přestal být hlavním městem říšepronásledoval křesťanyz kolónů se postupně stávají nevolníci
CONSTANTINUS (305 – 337)na místě bývalé řecké osady
Byzantion založil nové hlavní město Konstantinopolis
roku 313 vydal Edikt milánský zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími
roku 325 svolal do Nikaie první koncil přijato základní církevní dogma a tzv. Nicejské vyznání víry
POSLEDNÍ STALETÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠE:roku 375 vpadli do Evropy Hunové
začalo stěhování národůroku 378 svedli Římané s Vizigóty
bitvu u Hadrianopole Římané prohráliroku 394 císař Theodosius definitivně
zlomil moc vyznavačů pohanstvív témže roce byly zrušeny olympijské
hryroku 395 Theodosius rozdělil současný
římský svět na Západořímskou říši a Východořímskou říši
roku 410 vyplenili Řím Vizigóti vládce Alarich
roku 451 vstoupili do Říma Hunové Attila “bič boží“ byl poražen v bitvě na Katalaunských polích vojevůdcem Flaviem Aëtiem
roku 455 prošli Římem Vandalové zanechali za sebou spoušť
roku 476 byl poslední západořímský císař Romulus Augustulus svržen germánským vůdcem Odoakarem tím zaniká Západořímská říše