Řízení soustav UCTE a rozvoj koordinace jako podmínka přežití

Pavel ŠolcŘeditel sekce Strategie

ČEPS, a.s.

Obsah

Principy řízení propojených soustav UCTE Současné výzvy spolehlivosti provozu vyvolané

trhem s elektřinou a změnou ve struktuře zdrojů Potřebné změny v organizaci a řízení spolupráce

TSO v Evropě

Úlohy TSO při zajištění spolehlivosti provozu ES

Plánování a predikce provozu a hodnocení rizik Zabezpečení systémových rezerv Rozvoj a optimální využití nástrojů řízení Vytváření a dodržování pravidel spolupráce

propojených soustav

ES ČR je součástí propojeného systému UCTENejvětší synchronní systém z hlediska počtu

obyvatel a výkonu

23 států (18 EU) , 35 TSO

Mapa sítě UCTE

Řízení soustavy UCTE

Decentralizovaný model řízení– Neexistuje centrální řízení – Systém je založen na samořízení jednotlivých částí

ve stanovených mezích, přičemž odchylky se vzájemně vyrovnávají

– Řízení dílčích regulačních oblastí jednotlivými TSO– Pravidla spolupráce vymezují mantinely na rozhraní

Regulace velkých odchylekŘízení rovnováhyDržení rezerv

– V normální situaci se udržuje rovnováha celku prostřednictvím rovnováhy jednotlivých prvků

– V havarijní situaci spolupracují sousedé

Struktura UCTE

Striktní dodržování pravidel– Trvalé a bez výjimek

– N-1 Udržování rezerv

– Kapacita sítí (N-1, TRM)

– Kapacita zdrojů (N-1, dodržení salda) Kvalitní příprava provozu a předikce Předvídatelný stabilní provoz (nejsou zajištěny

informace pro kontinuální vyhodnocování situace)

Předpoklady fungování spolupráce

Principy řízení soustavy UCTE

Princip solidarity– Soustava UCTE udržuje 3000 MW rezerv primární

regulace která funguje autonomně na solidárním principu a zajišťuje prvotní regulaci výpadku

– Primární regulace je rovnoměrně rozložena po území UCTE (=> omezení sítí)

– Vyžaduje rezervu v sítích, snižuje nároky na lokální rezervy

Princip neintervence– Každá soustava je povinna kontinuálně regulovat svojí

odchylku „na nulu“ (nepřeregulovávat !), tj. saldo výměn s okolím na plánované a odsouhlasené hodnotě

– V případě jakéhokoliv výpadku obnovit rovnováhu prostřednictvím svých rezerv do 15 minut (trumpetová charakteristika obnovy)

Výzvy liberalizovaného trhu pro řízení spolehlivosti

Oddělení vlastnictví zdrojů a odpovědnosti za spolehlivost obchod řídí spolehlivost

Snížení volných rezerv + trh = prudké výkyvy cen Regulace = tlak na náklady (chybí obecně

uznávaná hodnota spolehlivosti) Obchod s elektřinou a podpora OZE => změny

toků v sítích– Snížení dostupnosti rezerv

– Tlak na optimalizaci nákladů a kompromisy se spolehlivostí

– Snížení rezerv v sítích

– Rychlé změny struktury výroby

Provoz ES zemí UCTE je stále častěji na hranicích možností

Zhoršuje se kvalita frekvence Toky v sítích se častěji a více odlišují od predikcí Roste objem paralelních toků Roste počet případů a doba trvání neplnění N-1 Roste míra nejistot v provozu

Vnitrodenní trhy s elektřinouVliv provozu VtE

Nedostatek sdílených informací – události ve vzdálených oblastech nás mohou ovlivnit ale nemáme k dispozici informace

Větší náchylnost k šíření poruch Roste riziko útoků na infrastrukturu

Jak udržet spolehlivost v měnících se podmínkách ?

Společenská dohoda o hodnotě a přijatelných nákladech spolehlivosti

Spolehlivost již má svojí explicitní cenu (SyS) Dosud v ní nejsou zahrnuty všechny náklady

(odlišná praxe zemí EU) sjednotit postupy zajištování spolehlivosti a evidenci nákladů

Vyjádřit hodnotu nespolehlivosti Definovat parametry spolehlivosti a vyjádřit

společensky žádoucí hodnotu standardů Definovat parametry spolehlivosti spolupracujících

soustav Vymezit odpovědnost TSO za jejich dodržování Najít konsensus a harmonizaci v dělení nákladů

na spolehlivost (G, L)

Regionální integrace trhů a sdílení rezerv – úspory z velikosti

Vytváření větších regulačních bloků s pružným systémem parametrů řízení prvků

Saldování odchylek dílčích soustav Sdílení rezerv (větší rozsah havarijních výpomocí) Trh s regulační energií Výměny podpůrných služeb mezi soustavami

Ale !! – Národní zájmy a odpovědnost TSO vůči národním

legislativám integrační kroky a dohody musí vycházet z úrovně národních vlád

Účinná koordinace na úrovni EU a UCTE

Centralizace – Plánování rozvoje sítí (dodržované a vynutitelné

společné priority)

– Plánování provozu (výměna informací, koordinace odstávek – vliv vertikální integrace a konkurence mezi šampióny)

– Toky dat v reálném čase

– Řízení havarijních situací Výraznější legislativní kroky v 3. balíčku

– Rozhodovací pravomoci ACER

– Institucionalizace a rozhodovací pravomoci ENTSO

– Účinné vynucovací mechanismy

Evropský dispečink

Koordinace plánování provozu sítí a nastavení PST

Řízení datových toků a vyhodnocování provozu Dynamické řízení rezerv a spolehlivosti a

hodnocení rizik Řízení toků v sítích a koordinace redispatch Instrukce národním dispečinkům v mezních a

havarijních situacích

Ale !! – Kdo, kde, jak a na základě čeho zřídí ?– Zřeknutí se národních mechanismů ( a

odpovědností) ?

Zapojení spotřeby do řízení rovnováhy i toků v sítích

Nová generace „smart“ měřících systémů (AMM) Nástroje a systémy řízení těchto prvků a jejich

integrace do systému řízení ES – Investice do instalace

– hierarchie řízení mezi různými společnostmi – PPS, PDS ?

Navazující nástroje řízení zátěže u spotřebitelů Vyhodnocovací systémy (zúčtování odchylek) Tržní nástroje pro zajištění motivace

– Hodinové/produktové ceny i pro malé spotřebitele

– Bonifikace schopnosti řízení zátěže

Závěrem

Systém řízení synchronní oblasti UCTE již neodpovídá současným potřebám trhu s elektřinou (komplexnost, dynamika, efektivnost)

Je nezbytné provést zásadní změny– Centralizace

– Dynamizace Účinné a silné orgány s vynucovacími

pravomocemi na úrovni EU jsou nezbytností Posílení kolektivní bezpečnosti jde ruku v ruce se

snížením schopnosti kontrolovat rizika na úrovni národního systému

Vedeme elektřinu nejvyššího napětí

Pavel ŠolcŘeditel sekce Strategie

ČEPS, a.sElektrárenská 774/2Praha 10

solc@ceps.cz

www.ceps.cz