fra

Roland Barthese znak

Eseje

Roland BarthesEseje o Japonsku

fra

Roland Barthese znak

Eseje

fra

Roland Barthes (19151980) vystudoval klasickou literaturu a filologii. Barthesovo dlo nikdy netvoilo koherentn celek, kter by sledoval jednotnou teoretickou linii. Od kritiky d-jin se postupn pesouval k obecn i aplikovan smiologii a od potku sedmdestch let si postupn vybudoval zcela svbytn zpsob uvaovn o literrnch textech, charakteris-tick rezignac na zobecujc systmy a postupnou fragmen-tac a zdrazovnm jednotlivost a nahodilost. Poslednm Barthesovm textem je esej o fotografii, nazvan Svtl komo-ra (esky Fra 2005), kter v mnoha ohledech dv tuit nov zlom ve vvoji Barthesova dla, je nhle peruila smrt pi automobilov nehod v roce 1980.

Roland Barthese znak

Ve Fra vychzSvtl komora, 2005Barthes o Barthesovi, 2013

Roland Barthese znakPeloil Petr Zavadil

fra

Eseje

Roland Barthese znak

Z francouzskho originlu LEmpire des signes(Editions du Seuil, Paris 2005) peloil Petr ZavadilVydalo Fra, afakova 15, 12000 Praha 2, fra@fra.cz, www.fra.cz,roku 2012 jako svou 114. publikaciVytiskla Tiskrna VS, PrahaVydn prvn

Czech edition ditions Fra, 2012Text Editions du Seuil, 2005La premire dition de cet ouvrage a t publie en 1970 par les Editions dArt Albert SkiraTranslation Petr Zavadil, 2012Author photo Ferdinando Scianna, 1977ISBN 978-80-87429-25-9

Cet ouvrage, publi dans le cadre du programme daide la publication F. X. alda, bnficie du soutien de Cultures-france oprateur du Ministre franais des affaires tran-gres et europennes et du Ministre de la culture et de la communication, de lAmbassade de France en Rpublique tchque et de lInstitut franais de Prague. Kniha vychz s laskavou pomoc Culturesfrance agentury francouzskho Ministerstva zahraninch a evropskch vc a francouzskho Ministerstva kultury a komunikace, Velvy-slanectv Francouzsk republiky v esk republice a Fran-couzskho institutu v Praze v rmci podprnho programu F. X. alda.

DD004

Obsah

Tam 13Neznm jazyk 17Beze slov 23Voda a vloka 27Hlky 33Jdlo zbaven stedu 39Mezi 45Painko 51Sted msta, przdn sted 57Bez adres 63Ndra 69Balky 75Troj psan 81iv/neiv 93Uvnit/vn 97klony 101Vloupn do smyslu 109Osvobozen od smyslu 115Phoda 119Tak 127Paprnictv 131Napsan tv 137Miliony tl 145On vko 151Zpis nsil 157Kabinet znak 163Seznam vyobrazen 167

7

8

Mauriceovi Pinguetovi

10

11

Text nekomentuje obrzky. Obrzky neilustruj text: kad z nich byl pro m pouhm odrazem k jakmusi zrakovmu vrvorn, snad podobnmu ztrt smyslu, kter se v Zenu k satori; text a obrzky maj vzjem-nm propltnm zajistit obh, smovn signifikant tla, tve, psma a st v nich stup znak.

Tam

Pokud si zamanu pedstavit si fiktivn nrod, mohu mu dt vymylen jmno, veejn s nm zachzet ja-ko s romnovm pedmtem, zaloit novou Garab-nii, tak abych ve sv fantazii neohrooval povst d-n skuten zem (jene pak ohrouji povst prv tto fantazie ve znacch literatury). Tak mohu, ani bych ml jakkoli v myslu pedstavovat i analyzovat skutenost by sebemen (to jsou zkladn gesta z-padnho diskursu), vybrat nkde na svt (tam) uri-t poet rys (slovo s grafickm i lingvistickm v-znamem) a z tchto rys zmrn vytvoit systm. Prv tomuto systmu budu kat: Japonsko.

Vchod a Zpad zde tedy nemohou bt chpny jako skutenosti, kter bychom se pokoueli histo-ricky, filozoficky, kulturn, politicky sblit nebo po-stavit do protikladu. Nehledm lskypln k njak orientln podstat, Vchod je mi lhostejn, pouze mi poskytuje zsobu rys, jejich rozestavn, vymy-len hra mi umouje hkat pedstavu neslcha-nho symbolickho systmu, naprosto odtrenho od naeho. Pi uvaovn o Vchod je mon usi-lovat nikoli o jin symboly, jinou metafyziku, jinou moudrost (by nm tato moudrost pipad douc), nbr o monost odlinosti, promny, revoluce ve vlastnictv symbolickch systm. Jednoho dne by bylo dobr sepsat djiny na temnoty, vyjevit hut-nost naeho narcismu, udlat v prbhu stalet sou-pis tch nkolika vzev k odlinosti, kter jsme obas dokzali zaslechnout, a ideologickch pivlastnn, je nevyhnuteln nsledovala a kter spovaj v tom, e neustle zdomcuj nai neznalost Asie pomo-c znmch jazyk (Orient, jak ho pedstavuje Vol-

14

Mu, przdno

taire, Revue Asiatique, Loti nebo Air France). Dnes se bezpochyby meme od Vchodu nauit tisce v-c: obrovsk prce poznn je a bude nezbytn (jeho odklad me bt pouze dsledkem ideologickho za-strn); ale tak je teba, aby, pokud pipustme, e na obou stranch zstanou ve stnu rozlehl oblas-ti (kapitalistick Japonsko, poameritn kultury, technick rozvoj), tenk paprsek svtla ptral ne po dalch symbolech, nbr naopak po trhlin v sym-bolinosti. Tato trhlina se neme projevit na rov-ni kulturnch produkt: to, co zde pedstavujeme, nepat (alespo si to tak pejeme) do umn, do ja-ponskho urbanismu, do japonsk kuchyn. Autor nikdy v dnm smyslu Japonsko nefotografoval. Bylo by to sp naopak: Japonsko ho oslnilo etnmi zblesky; nebo jet lpe: Japonsko ho uvedlo do polohy psan. Prv v tto poloze se odehrv jist rozvikln osobnosti, pevracej se naruby star in-terpretace, ots se smysl, rozervan, vyerpan a do nenahraditeln przdnoty, ani pedmt by na okamik pestv bt oznaujc, douc. Psan je vlastn svm zpsobem jaksi satori: satori (zenov udlost) je vce i mn siln otes (nijak okzal), kter rozkols poznn, subjekt: uskuteuje przd-notu slova. A prv v przdnot slova se vytv tak psan; z tto przdnoty vyrej rysy, jimi Zen, pi oprotn od vekerho smyslu, pe zahrady, gesta, domy, kytice, tve, nsil.

16

Neznm jazyk

Sen: znt ciz (zvltn) jazyk, a pesto mu nerozu-mt: pochytit v nm odlinost, ani by si tuto odli-nost nkdy pivlastnila povrchn spoleenskost ei, sdlnost nebo vulgarita; poznat hranice monost naeho jazyka pozitivn odren v novm jazyce; nauit se systematiku nepochopitelnho; rozebrat nai skutenost pod vlivem jinho lenn, jinch syntax; objevit neslchan postaven podmtu ve vt, posunout jeho topologii; jednm slovem se-stoupit do nepeloitelnosti, poctit jej otes a pi-tom ho nijak netlumit, dokud se v ns cel Zpad ne-zachvje a nezakolsaj prva na rodn ei, t, je pochz od naich otc a kter z ns tak dl otce a vlastnky kultury, ji prv historie promuje v pirozenost. Vme, e zkladn koncepty aristo-telsk filozofie byly svm zpsobem vynucen z-kladnm lennm etiny. Jak by naopak bylo bla-hodrn penst se do vidiny nepekonatelnch odlinost, ji nm me v zblescch vnuknout n-jak velmi vzdlen jazyk. Kapitola ze Sapira nebo z Whorfa o jazyce inuk, nootka, hopi, z Graneta o ntin, nzor njakho ptele na japontinu, to ve otevr celistvou romanesknost, o n si lze ud-lat pedstavu jen na zklad nkolika modernch tex-t (ovem dnho romnu) umoujcch zahld-nout krajinu, kterou nae promluva (ta, jej vlastnky jsme) nemohla za dnou cenu vytuit ani objevit.

V japontin bujen funknch ppon a sloitost pklonek pedpokld, e podmt postupuje v rm-ci vty s obezelost, skrz opakovn, zpoovn a s nalhavost, jejich konen objem (v tu chvli u by se nedalo mluvit o prost ad slov) in prv

18

ze subjektu velikou przdnou oblku slov, a nikoli to pln jdro, kter m dit nae vty, zven a z vky, take to, co nm pipad jako pemra subjektivnos-ti (k se, e japontina vyjaduje dojmy, ne konsta-tace), je mnohem sp jakmsi rozpoutnm, krvce-nm subjektu v jazyce, kter je rozdlen, rozttn, zprohban a do przdna. Nebo jet takhle: jako mnoho jazyk i japontina odliuje ivotnost (lid-skou a/nebo zvec) od neivotnosti, pedevm rz-nmi vrazy pro sloveso bt; avak fiktivn postavy, kter jsou vloeny do pbhu (typu: byl jednou jeden krl) nesou znamnko neivotnosti; zatmco cel na-e umn se pachtiv sna potvrdit ivot, skute-nost romnovch bytost, samotn struktura japon-tiny ustavuje nebo udruje tyto bytosti v postaven vtvor, znak odznutch od referennho alibi par excellence: od alibi ivouc vci. Anebo jet radikl-nji, nebo jde o pojmut neho, co n jazyk po-jmout nedoke: jak si meme pedstavit sloveso, kter by bylo zrove bez podmtu a bez doplku a pitom tranzitivn, jako napklad akt poznn bez poznvajcho subjektu a bez poznanho objektu? Pesto prv takovou pedstavivost po ns vyaduje hindsk dhjna, pvod nskho chanu a japonsk-ho zenu, kterou samozejm nememe peloit slo-vem meditace, ani bychom k n pidali subjekt a bo-ha: vyete je, oni se vrt a cvlaj pitom na naem jazyce. Tyto a ada dalch skutenost prokazuj, na-kolik smn je chtt pochybovat o na spolenosti a nikdy nepemlet o omezenosti jazyka, kterm (instrumentln vztah) se o n sname pochybovat: to je jako chtt zniit vlka tm, e se mu pohodln uvelebme v tlam. Tato cvien v odchyln gramati-ce by mla alespo tu vhodu, e by vnesla pochyb-nost do samotn ideologie na ei.

19

D, Sm, Rozesettek, Tk, Text.

Psan.

Ob

lka

ena

chy

staj

c

se p

st

dopi

s

Pro Japonsko? Protoe je to zem rukopisu: ze vech zem, kter autor mohl poznat, prv v Japonsku narazil na prci se znakem, kter m nejble k jeho pesvden a k jeho tajnm pedstavm, nebo, chcete-li, m nejdl k jeho nechutm, k podrdn a ke vzdorm, kter v nm podncuje zpadn smiokracie. Japon-sk znak je siln: chvatn uspodan, sestave-n, vyjeven, nikdy pejat nebo zracionalizova-n. Japonsk znak je przdn: jeho signifikt prch, na dn signifikant, kter vldnou bez protivhy, nen dn bh, pravda, morlka. A pedevm: vy jakost tohoto znaku, ulech-tilost jeho tvrzen a erotick pvab, s jakm se kresl, jsou vylepen vude, na pedmtech i na tch nejmalichernjch konech, kter obvykle vykazujeme do sfry bezvznamnosti nebo vul-grnosti.

Photo Ferdinando Scianna, 1977

fra.cz

Ob

lka

ena

chy

staj

c

se p

st

dopi

s

Pro Japonsko? Protoe je to zem rukopisu: ze vech zem, kter autor mohl poznat, prv v Japonsku narazil na prci se znakem, kter m nejble k jeho pesvden a k jeho tajnm pedstavm, nebo, chcete-li, m nejdl k jeho nechutm, k podrdn a ke vzdorm, kter v nm podncuje zpadn smiokracie. Japon-sk znak je siln: chvatn uspodan, sestave-n, vyjeven, nikdy pejat nebo zracionalizova-n. Japonsk znak je przdn: jeho signifikt prch, na dn signifikant, kter vldnou bez protivhy, nen dn bh, pravda, morlka. A pedevm: vy jakost tohoto znaku, ulech-tilost jeho tvrzen a erotick pvab, s jakm se kresl, jsou vylepen vude, na pedmtech i na tch nejmalichernjch konech, kter obvykle vykazujeme do sfry bezvznamnosti nebo vul-grnosti.

Photo Ferdinando Scianna, 1977

fra.cz

Ji vylo Roland Barthes, Svtl komoraJohn Berger, O pohledu Georges Didi-Huberman, Ninfa modernaPipravujeme Roland Barthes, Barthes o Barthesovi Vilm Flusser, Za filosofii fotografie Hal Foster, Design a zloin a jin kritikyJonathan Crary, Techniky pozorovatele Georges Didi-Huberman, Otevt venui Vilm Flusser, Tvar vc. Filosofie designu Denisa Kera, Print Screens fra

DD004