ROMANTISMUS

úvod, předchůdci romantismu, národní podoby romantismu

ZÁKLADNÍ RYSY ROMANTISMU• touha po nepřítomném– neklid, neuspokojitelnost, orientace ke vzdálenému– potřeba v úniku (v čase i prostoru)– touha po nekonečnu; náboženské cítění– touha vzepjatá do prázdna, melancholie– světabol (malcontent, mal du siècle)

• valorizace jedinečného– vypjatý individualismus jedince (konfesijnost) – nezaměnitelnost kolektivních celků (duch národa)– hledání folklóru, původního, místního, jedinečného

ZÁKLADNÍ RYSY ROMANTISMU• tendence k dualismu– rozpad klasické jednoty – nahrazení pluralitou– vnitřní dualita individua (dvojnictví)– vnitřní kontrastnost individua (hodnota já vs.

společnost)– vnitřní dualita díla (mísení protikladů, žánrů)

• emotivní intenzita– romantická láska (absolutní božský princip)– exaltovanost citu, tvorby

ROMANTICKÁ POSTAVA• odlišný, jiný jedinec, cizinec• nezapadá do běžného světa• loupežník, kat, pirát, vězeň, námořník, tulák,

poustevník, zrůda, cikán, revolucionář – socialista, anarchista; básník

• afektovanost, nespokojenost, nestálost, bezmezné citové vypjetí, rozpolcenost

• vnitřní boj – často ústící ve smrt

ČASOPROSTOR• tajemný, strašidelný, neklidný • vězení, hrad, zřícenina, klášter, koráb,

rozpadající se chrám, klášter, hřbitov, opuštěné místo

• divoká, rozbouřená; vodopády, skály, jeskyně, lesy, rokle

• komunikace s postavou/básníkem: odraz duše – symbióza / kontrast

• středověk (gotika), antika, bezčasí

TVORBA• mimese vs. exprese• génius (interpret tajemství světa; cesta ke

splynutí objektivního a subjektivního)• imagination – intiutivní poznání (x racionalismus)• schopnost tvořit a vytvářet (ne jen opisovat)• rozpad kodifikované normy – básník sám určuje

pravidla, je zdrojem • román, poéma, tragikomedie; deník, epistolární

román; lidové žánry: balada, píseň, pověst, pohádka

OTCOVÉ/PŘEDCHŮDCI ROMANTISMU• 1760 James Macpherson– Zlomky skotského básnictví; Ossian

• 1761 Jean-Jacques Rousseau– Nová Heloisa

• 1774 Johann Wolfgang Goethe– Utrpení mladého Werthera

• anglický gotický román • preromantismus ???

Homér, trecentisté, Ariosto, Tasso, Cervantes, Calderón, Shakespeare

STURM UND DRANG• 1767-1785• emocionální vztah ke skutečnosti; ideál

svobodného umělce překračujícího diktované normy

• Johann Gottfried Herder (1744-1803)– umění odrážející lidskou přirozenost– nezaměnitelnost národního umění– volkgeist (génius národa, duch lidu)– sběr lidové slovesnosti, ohlasy a stylizace

• rané bouřlivácké období – Utrpení mladého Werthera (1774)• vydavatelská fikce, zpráva o smrti• epistolární román + deníková forma – autenticita • koncentrace světabolu; Weltschmerz• subtilní psychické stavy – jazyk (interjekce, elipsy, apoziopeze, zvolací konstrukce)• narrativ odsunut do pozadí• generační román; wertherovská horečka• Ugo Foscolo: Poslední dopisy Jacopa Ortise (1801)

– lidové balady – ohlasová poezie

Johann Wolfgang GOETHE (1749-1832)

• cesta do Itálie 1786• ideál harmonického člověka, kalokagathia• Ifigenie na Tauridě (1787), Torquato Tasso

(1790)

• výmarské období (výmarská klasika)– Viléma Meistera léta učednická (1795-6)– Viléma Meistera léta tovaryšská (1821)

• Faust (1. díl 1808, 2. díl 1832)– dramatická báseň / filosofická tragédie– předehra; prolog na nebi– volný sled 25 scén + 5 jednání– archetyp– happy end

• Weltliteratur

Friedrich Schiller (1759-1805)• dramatické mládí; výmarská klasika• poezie – lidová; Óda na radost (1785)

• rané tragédie – romantické; – Loupežníci (1783)– Úklady a láska (1784)

• pozdní historické tragédie (vysoká tragédie)– Valdštejn (1798-99)– Marie Stuartovna (1800)

JENSKÁ ŠKOLA• univerzitní prostředí – konstituce estetické teorie

německé romantiky; rehabilitace středověké a renesanční literatury (konec fr. klas. diktátu)

• A. W. Schlegel; F. Schlegel• Novalis (1772-1801)– Jindřich z Ofterdingen (1802)

• poeticko-fantastický bildungsroman• středověk; zrání bájného minnesängra• sen – modrý květ; hledání smyslu světa • časoprostorová cesta• podstata a poslání poezie; role básníka

HEIDELBERSKÁ ŠKOLA• folklorismus, ohlasová poezie• Clemens Brentano (1778-1842)• Achim von Arnim (1781-1831)– Chlapcův kouzelný roh (1806-1808)• sbírka staré i současné lidové poezie• úpravy, stylizace; folklórní nehodnověrnost• romantický koncept dětství

• Jacob a Wilhelm Grimmové (1785/6-1863/59)– pohádkové tvorba– ryzí původnost žánru

BERLÍNSKÁ ŠKOLA• Adalbert von Chamisso (1781-1838)– Podivuhodný příběh Petra Schlemila (1814)• faustovský motiv; pohádkové předměty• ztráta stínu• vysvobození vědou

• E. T. A. Hoffmann (1776-1822)– fantastické povídky; hrůzostrašný děj, černý humor– grotesknost– Ďáblův elixír (1816)

Madame de Staël (1766-1817): O Německu (1813)

ANGLICKÝ ROMANTISMUS

PŘEDCHŮDCIWilliam Blake (1757-1827)Robert Burns (1759-1796

I. romantická generace: Jezerní básníciWalter ScottII. romantická generace: titanismus; Byron, Shelley; Keats

JEZERNÍ BÁSNÍCI (LAKEISTÉ)• Lake district• Lyrické balady (1798)• W. Wordsworth (1770-1850) • S. T. Coleridge (1772-1834)– Píseň starého námořníka

• prostá každodennost, tajuplné a nadpřirozené síly přírody

WALTER SCOTT (1771-1832)• Skotsko; lidová vyprávění o hrdinech a jejich

heroických činech a dobrodružstvích• historický román– události působí dojmem objektivity – fiktivní příběhy s milostnou zápletkou propojeny s

historickým děním (dva druhy postav)– deskripce prostředí – život a mravy doby– historie není pouhou kulisou – součást života

• Waverley (1814), Srdce Edinburghu (1818)• Ivanhoe (1820)

George Gordon Byron (1788-1824)• původ – stará šlechta; krásný kulhavec• cesty; divoký milostný život• přátelství se Shelleym – Itálie; osvobozenecké

boje, smrt v Řecku• Childe Haroldova pouť (1812-1828)– romantický epos; spenserovská strofa (ababbcbcc)– „zoufání má úsměv na rtu“– bojovný, aktivní světabol – titanismus– pouť evropským prostorem i časem – osvobozenecký boj, aluze na antiku– harmonizace bezbřehou silou přírody

• Manfréd (1817)– alpská příroda, Manfrédův hrad– prométheovský, faustovský archetyp– touha po zapomnění (sebezapomnění)– titánský konflikt s kosmickým a společenským řádem– lovec, opat; Astarté, Ariman

• Vězeň Chillonský (1816)• Don Juan (1819-23)

Percy Bysshe Shelley (1792-1822)• rozchod se svou třídou; manželka Mary• život v Itálii; smrt v bouři

Odpoutaný Prométheus (1820)• veršované lyrické drama• prométheovský mýtus (zápas za osvobození

lidstva) – ideál revolucionáře• Jupiter; Démogorgón; Herkules, Asia• nutnost působící proti zlu

John Keats (1795-1821)• odlišný původ• smrt v Itálii• přírodní lyrika; antická mythologie• ódy, balady

ROMANTISMUS V RUSKU• romantické ideály od poč. 19. století• myšlenky německého romantismu• Napoleonovo tažení (proměna ideálu)• nevolnické Rusko – aristokracie, movití• navázání na šlechtický svět – dvůr• první povstání – Děkabristé 1825

ALEXANDR SERGEJEVIČ PUŠKIN (1799-1837)

• všestrannost, vzor pro ruskou literaturu• starý šlechtický rod• nekonvenční student carského lycea• proticarské epigramy, satira• vyhnanství v Moldavsku; cesty po Rusi, Kavkaz• podkomořím cara; nešťastné manželství• smrt v souboji• byronismus – vědomí výlučnosti, jinakosti

• lyrika• poémy / román ve verších– Kavkazský zajatec (1821)– Evžen Oněgin (1823-31)• originální forma: veršovaný román, lyrický deník• oněginská strofa

– 14 veršů ve čtyřstopém jambu– 3 čtyřverší + 1 dvouverší– střídavý / sdružený / obkročný rým– a b a b c c d d e f f e g g

• Oněgin / Lensky; Olga / Taťána Larinovy • město / vesnice• zbytečný člověk (kritika byronismu ?)• hledání sebe sama (proměny ruské společnosti)

Když vyznám vám svůj tajný žal, vím, že to hrdou duši raní. Pak nic než hořké pohrdání už abych od vás nečekal. Co chci a proč jsem tolik smělý, že z duše svěřuji se vám? Snad odpověď vás rozveselí a možná spíše pohněvá. Já vaši náklonnost měl kdysi, nebyl jsem však dost velkorysý a z malicherných důvodů se nechtěl poddat okouzlení, já nade vše si pyšně cenil svou cituprázdnou svobodu. Pak stálo navíc mezi námi, že Lenskij při souboji pad… Co srdce těší, blaží, mámí, já svému začal odpírat. V mém srdci štěstí nahradily jen pocit volnosti a klid. Teď musím krutě zaplatit za to, jak strašně jsem se mýlil…

„Já píši vám - co mohu více?Co ještě mohu dodati?Teď vím, že máte právo sicemne pohrdáním trestati,leč ještě věřím, nešťastnice,že mne váš milosrdný soudnemůže přece zavrhnout.Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;a věřte: nebyl byste znalnikdy můj ostýchavý žal,kdybych jen stín naděje měla,že třeba jednou za týdenvás u nás na vsi uzřím jen,abych vám slůvko mohla řícia v duchu vaši tvář a hlasnež znovu navštívíte nás,dnem nocí abych mohla stříci…Však řekli, že jste samotář.Že na vsi nudíte se, víme.A z nás věru nejde zář,třebaže ze srdce vás ctíme.

• próza– Kapitánská dcerka (1836)– Povídky nebožtíka I. P. Bělkina (1830)– Piková dáma (1833)

MICHAIL JURJEVIČ LERMONTOV (1814-1841)

• byronská inspirace• dvojnásobné vyhnanství na Kavkaz• smrt v souboji• tvorba všech literárních druhů• román Hrdina naší doby (1840) – G. A. Pečorin– sled novel – nalezený rukupis; žánrová pestrost, hlediska

• poéma Démon (1829-41)– východní zkazka– démon – kněžna Tamara– neschopnost porazit zlo v sobě

ROMANTISMUS VE FRANCII• VFR, Napoleonovo císařství• klasicismus vs. romantismus• předchůdce• F. A. R. de Chateaubriand (1768-1848)– fascinace estetickou stránkou náboženství– cesty do Severní Ameriky – přirozený člověk– novela Atala (1801)• Láska dvou divochů v pustině• René; Šakta a Atala• exotická krajina – lyrizovaný popis

VICTOR HUGO (1802-1885)• POEZIE– Legenda věků (1859-83)

• DRAMA– Cromwell (1827)– Hernani aneb Kastilská čest (1830)– vítězství romantismu ve Francii– mísení vysokého a nízkého; vznešené a groteskní;

tragické a komické; rozporuplné postavy– ideál Shakespearova dramatika– snaha o drama cti

• PRÓZA

ALFRED DE MUSSET (1810 – 1857)• vztah s George Sand(ovou)• lyrický cyklus Noci (1835-37)

• Zpověď dítěte svého věku (1836)– autobiografická inspirace– Oktavius; nemoc století– láska jako východisko z beznaděje– zklamaná láska ústí v úplnou desiluzi

POLSKO, ČECHY

• Adam Mickiewicz (1798-1855)• Juliusz Słowacki (1809-1849)• Karel Hynek Mácha (1810-1836)