rskuk.cz · Web viewAle u kategorie M tvoří absolventi strojírenských oborů jen 5,3 %. Graf. č. 2: Vývoj počtu a podílu absolventů škol v jednotlivých kategoriích (denní

OBOR 23 STROJÍRENSTVÍ A

STROJÍRENSKÁ VÝROBA

Statistická data

Seznam škol se stavebními obory

Informace o vybraných stavebních oborech

Zdroje: www.infoabsolvent.cz

„Systémové řešení - motivace a vzdělávání pedagogů (IKAP A)“, reg. č.: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_034/0008368

http://www.infoabsolvent.cz/

Vývoj počtu absolventů a jejich oborová strukturaV roce 2016 úspěšně ukončilo studium na střední škole (bez nástavbového studia, viz tab. 2.1) 72 tisíc absolventů, což je o 4,8 tisíc méně než v předchozím roce. Za posledních 5 let se jejich počet snížil dokonce o 26,8 %. Vzhledem k výraznému dlouhodobému poklesu počtu nově přijatých žáků do středních škol z důvodu demografického poklesu je navíc nutné i v nejbližších letech počítat s dalším propadem počtu absolventů škol.

Mezi absolventy středních škol (bez nástavbového studia) bylo v roce 2016 zhruba 28,8 % absolventů s výučním listem (kategorie E a H), 4,4 % absolventů s maturitou a s odborným výcvikem (kategorie L0), 37,9 % absolventů klasických maturitních oborů (kategorie M) a 28,1 % absolventů gymnaziálních oborů (kategorie K).

Absolventi oboru skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba (v roce 2016 jich bylo 6,9 tis.) tvoří dlouhodobě 9-10 % ze všech absolventů středních škol (bez nástavbového studia). Počet absolventů strojírenských oborů dlouhodobě klesá, v posledních letech ale velice mírně, což se vzhledem k vysokému úbytku absolventů jako celku, projevuje zvýšením podílu absolventů strojírenských podílu na celku. Od roku 2011 klesl v celkovém souhrnu počet absolventů ve skupině 23 Strojírenství a strojírenská výroba o třetinu, přitom v kategorii M dosáhl pokles 46,4 % (na 1,4 tisíc), v kategoriích E a H ale jen o 27,6 % (na 4,7 tisíc). V posledních 2-3 letech počet absolventů klesá ale minimálně, mezi roky 2015 a 2016 naopak počet absolventů maturitních oborů mírně vzrostl

Tab. 1: Vývoj počtu absolventů škol podle kategorie vzdělání

Skupina strojírenských oborů je ve vzdělávací struktuře absolventů početně velmi významná, hlavně u absolventů s výučním listem (23% podíl na celku) a v kategorii L/0 (24 % podíl na celku). V obou případech dosahuje podíl absolventů ze skupiny 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Ale u kategorie M tvoří absolventi strojírenských oborů jen 5,3 %.


Graf. č. 2: Vývoj počtu a podílu absolventů škol v jednotlivých kategoriích (denní forma)

Vývoj počtu nově přijatých žáků a jejich oborová struktura

Do roku 2010/11 se počet nově přijatých žáků ve strojírenských oborech snižoval větším tempem než celkový počet nově přijatých žáků. Jejich podíl dosáhl v roce 2010 minima, a to 8,8 %. Díky zvýšené podpoře a propagaci strojírenských oborů se však tento trend trochu obrátil a počet nově přijatých žáků ve strojírenství se začal nepatrně zvyšovat. Výsledkem je to, že v roce 2016 do strojírenských oborů nastoupilo ze všech nově přijatých žáků přesně 11,3 %. Zásluhu na tom mají hlavně obory s maturitou (kat. M a L/0).

Tab. č. 3: Vývoj počtu nově přijatých žáků do oborů středních škol po ZŠ podle kategorie vzdělání


U maturitních strojírenských oborů dochází od roku 2011 ke zvyšování počtu nově přijatých žáků, a to i přes celkový pokles nově přijatých žáků v maturitních odborných oborech.

Graf č. 4: Vývoj počtu a podílu nově přijatých žáků v jednotlivých kategoriích (denní forma)

V případě nástavbového studia dochází dlouhodobě ke snižování počtu nově přijatých žáků. Nově přijatí žáci strojírenských oborů tvoří ze všech nově přijatých 9,4 % v denní a 8,2 % v jiné než denní formě vzdělání. V roce 2016 dosáhl počet nově přijatých žáků do nástavbového studia ve strojírenství hodnoty 876 žáků, u vyššího odborného vzdělání je tato hodnota výrazně nižší (171 nově přijatých).

Tabulka č. 6: Nově přijatí žáci


Struktura nově přijatých žáků v Ústeckém kraji

V roce 2016 bylo v České republice přijato do 1. ročníků středních škol (bez nástavbového studia) 11 281 žáků do strojírenských oborů, což představuje 11,3 % všech nově přijatých žáků. Ve všech krajích je podíl nově přijatých žáků do strojírenských oborů po ZŠ nad 10 %, pouze v Praze do strojírenských oborů vstupují jen 4,1 % žáků ze základních škol.

Graf č. 6: Podíl nově přijatých žáků v dané kategorii a skupině oborů na celkovém počtu žáků nově přijatých do oborů navazujících na ZŠ v roce 2016 v krajích (denní forma)

Tab. č. 7: Počet nově přijatých žáků podle kategorie vzdělání v roce 2016 v krajích (denní forma)


Přehled oborů vzděláníSkupina oborů Strojírenství a strojírenská výroba je společně se Stavebnictvím charakteristická největším počtem různých oborů vzdělání. V roce 2016 byli žáci přijati do 21 různých strojírenských oborů vzdělání, z toho 1 tvořil méně náročný obor s výučním listem kategorie E a 12 klasické obory s výučním listem kategorie H. Další 2 obory jsou klasické odborné s maturitou kategorie M, 5 oborů je kategorie L0 (střední vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem) a jeden patří do nástavbového studia.

Tab. č. 8: Vývoj počtu oborů vzdělání, do kterých byli v daném roce přijati žáci do 1. ročníku denního studia

Tab. Č. 9: Přehled oborů vzdělání s počtem žáků a absolventů v roce 2015/16 v denní formě vzdělání


Tab. č. 10: Počet škol, které v roce 2016 přijaly ke studiu žáky do oborů v denní formě vzdělání

Nezaměstnanost absolventů škol v oboru 23 Strojírenství a strojírenská výroba

Absolventi strojírenských oborů vykazují dlouhodobě ve všech kategoriích vzdělání (kromě kategorie N) nezaměstnanost výrazně nižší, než je průměr všech absolventů v jednotlivých kategoriích. Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů stavebních oborů kopíruje trendy a časový vývoj nezaměstnanosti absolventů škol obecně.

U absolventů strojírenských oborů s výučním listem se nezaměstnanost pohybovala v roce 2013 na úrovni 20,4 %, do roku 2016 však došlo k výraznému snížení na 6,9 %. I v době špatné ekonomické situace měli absolventi strojírenských oborů z maturitních kategorií L0 a M relativně nízkou míru nezaměstnanosti. V roce 2016 se míra nezaměstnanosti u těchto absolventů pohybovala na velice nízké úrovni; 5,8 % (L0), resp. 5,7 % (M).

Graf. č. 11: Míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem a absolventů s maturitní zkouškou v letech 2011–2016


Graf č. 12: Míra nezaměstnanosti absolventů nástavbového studia a studia VOŠ v letech 2011–2016


Přihlašování absolventů s maturitou na vyšší odborné a vysoké školy

V přihlašování do terciárního studia však existují rozdíly mezi kategoriemi vzdělání. V kategorii M patří Strojírenství a strojírenská výroba k méně četným oborovým skupinám. V roce 2013 se ke studiu na terciární úrovni hlásilo 68 % maturantů této oborové skupiny, z toho 6 % ke studiu na vyšších odborných školách a 64 % maturantů ke studiu na vysokých školách2. Vzhledem k poměrně vysokému podílu maturantů hlásících se ke studiu a vzhledem k jejich vysoké úspěšnosti při přijímacím řízení je přijato ke studiu na vysoké či vyšší odborné školy celkem 61 % všech maturantů strojírenských oborů středních odborných škol. Na vyšší odborné školy je přijato 5 % maturantů a ke studiu na vysoké školy 57 %.

Maturanti strojírenských oborů kategorie L0 se ke studiu programů terciárního vzdělávání hlásí v 32 % případů, z toho 3 % se hlásí ke studiu na vyšších odborných školách a 29 % k vysokoškolskému studiu. Je nutné si uvědomit, že v absolutních číslech zde hovoříme o nepříliš vysokých hodnotách – v případě vyšších odborných škol se jedná o 31 uchazečů a v případě vysokých škol o 312 uchazečů. Při přijímacím řízení na vyšší odborné školy jsou absolventi strojírenských oborů poměrně úspěšní. Tato skutečnost je dána i tím, že se tito absolventi velmi často hlásí ke studiu technických oborů, kde se velice často nekonají přijímací zkoušky a úspěšnost uchazečů při přijímacím řízení je tedy vyšší.

Graf č. 13: Podíl přihlášených a přijatých absolventů SŠ hlásících se na vysoké a vyšší odborné školy


Tab. č. 14: Nejčastější obory, do kterých jsou maturanti strojírenských oborů přijati

Shoda získaného vzdělání a zaměstnání u absolventů

Vyučení ze skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba mají vysokou míru úplné shody (57 %), 20–24letí absolventi dokonce 64 % (nejvíce ze sledovaných skupin vzdělání). Hrubou neshodu mezi získaným vzděláním a vykonávaným zaměstnáním vykazuje jen 16 % absolventů strojírenských oborů vzdělání s vyučením. Na poměrně dobré možnosti uplatnění absolventů strojírenských oborů na trhu práce poukazuje i jejich dlouhodobě nižší míra nezaměstnanosti

Na maturitní úrovni se shoda mezi získaným vzděláním a vykonávaným zaměstnáním posuzuje obtížněji, protože klasické maturitní vzdělávání nesměřuje tak jednoznačně k uplatnění v konkrétních skupinách profesí, a tudíž jsou hranice pro určování shody volnější. Proto mezi maturanty na trhu práce najdeme více zastoupeny také ty, kteří pracují v částečně shodě či dílčí neshodě s vystudovaným oborem vzdělání, než je tomu u vyučených.

Tab. č. 15: Podíl absolventů, jejichž zaměstnání je zcela odlišné od získaného vzdělání


Požadované dovednosti u absolventůze strany zaměstnavatelů

Zaměstnavatelé v oblasti strojírenství (skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba) nejčastěji upřednostňují u zaměstnanců vyváženost mezi profesními a klíčovými dovednostmi. Obecně s tím, jak získávají na významu kvalifikace přesahující jednotlivé profese a jak se mění i požadavky na práci, roste i důraz kladený na klíčové kompetence. Jejich zvládnutí přispívá k větší flexibilitě pracovníků. Zde se ovšem projevuje vliv oborového zaměření firem a i nadále velká část zaměstnavatelů preferuje více profesní vědomosti a dovednosti, neboť je považují za nezbytné pro výkon řady povolání ve strojírenském průmyslu.

Nároky zaměstnavatelů souvisí s dosaženým vzděláním pracovníků, tzn., že s rostoucí úrovní vzdělání přikládají zaměstnavatelé jednotlivým kompetencím větší význam. Za nejdůležitější znalosti, dovednosti a schopnosti zaměstnavatelé v oblasti strojírenství označili: - čtení a porozumění pracovním instrukcím - ochotu učit se - schopnost nést odpovědnost - schopnost řešit problém

Nejnižší požadavky na vybavenost klíčovými dovednostmi mají zaměstnavatelé na zaměstnance se středním vzděláním s výučním listem.

Graf. č. 16: Důležitost klíčových kompetencí podle zaměstnavatelů


Klíčové kompetence, na jejichž rozvojby se měly školy více zaměřit

Firmy působící v oblasti strojírenství doporučují při vzdělávání vyučených více zaměřit pozornost na rozvoj schopnosti číst a porozumět pracovním instrukcím, ochoty učit se a schopnosti řešit problém. Další výrazný podíl zaměstnavatelů požaduje zlepšení přípravy směřující k rozvoji schopnosti nést odpovědnost. Nejvyšší požadavky na rozvoj klíčových dovedností mají zaměstnavatelé u studentů maturitních oborů, z čehož se dá usoudit, že právě u absolventů maturitních oborů spatřují největší nedostatky v oblasti klíčových dovedností. Deklarována je zejména potřeba zaměřit pozornost více na rozvoj zběhlosti v cizích jazycích, schopnosti rozhodovat se a umění jednat s lidmi. Pozornost doporučují zaměřit i na rozvoj schopnosti nést odpovědnost, komunikačních schopností a schopnosti řešit problém.

V případě vysokoškoláků figuruje na předních místech nutnost většího rozvoje schopnosti umění jednat s lidmi, zběhlosti v cizích jazycích a schopnosti řešit stresové situace. Značný důraz je kladen také na rozvoj schopnosti nést odpovědnost a schopnosti rozhodovat se.

Tab. č. 17: Klíčové kompetence, na jejichž rozvoj by se měly školy více zaměřit


Kritéria ovlivňující přijetí pracovníka s praxí a absolventa

Zaměstnavatelé působící v oblasti strojírenství kladou při přijímání absolventů nejvíce důraz na: - zájem o práci a chuť pracovat - ochotu se dále vzdělávat - pracovní nasazení - požadované vzdělání

V případě pracovníků s pracovními zkušenostmi rozhoduje především charakter předchozí praxe a profesní zkušenosti, pracovní nasazení a odborná kvalifikace. Na požadované vzdělání kladou firmy větší důraz v případě absolventů, u pracovníků s praxí je důležitější předchozí praxe než vzdělání.

Tab. č. 18: Kritéria pro přijetí zaměstnanců


Proč zaměstnavatelé přijímají absolventy škol?Většina firem působících v oblasti strojírenství se přijímání absolventů nevyhýbá, v některých případech jsou absolventi dokonce preferováni (v 16 %). Hlavním důvodem firem pro rozhodnutí přijmout absolventy je jejich nezatíženost předchozími pracovními návyky a jejich ochota se dále vzdělávat. Zaměstnavatelé oceňují také jejich dovednosti v práci s počítačem, novější teoretické znalosti a znalosti nových technologií, ale i jejich jazykovou vybavenost a flexibilitu. Domnívají se také, že absolventi mají originální nápady. Méně častými důvody jsou případné finanční stimuly (dotace na mzdové náklady poskytované úřadem práce) a nižší mzdové nároky.

Graf. č. 19: Důvody přijímání absolventů škol z pohledu zaměstnavatelů

Jaké jsou důvody nepřijímání absolventů?Nejvíce zmiňovaným důvodem, proč zaměstnavatelé nepřijímají absolventy, je názor, že na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protože pro výkon dané profese je nezbytná praxe. Dalším důvodem jsou nereálné představy absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo pracovním zařazení. Firmy považují za častý důvod k nepřijetí absolventa také nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Jako nevýhodu označují i delší dobu, kterou absolventi potřebují na zapracování. Objevuje se zde také názor řady zaměstnavatelů, že absolventi o jisté pracovní pozice nejeví zájem a nehlásí se na ně. Část zaměstnavatelů má zkušenost s nízkou úrovní pracovní morálky absolventů,


Graf. č. 20: Důvody nepřijímání absolventů škol z pohledu zaměstnavatelů

Poptávka po profesích či oborech vzdělánína trhu práce

Firmy nejvíce postrádají strojní zámečníky, obráběče kovů, strojní inženýry (konstruktéry, technology) a mechaniky seřizovače (obsluhu CNC strojů). Chybí jim ale i technici (zde jsou zahrnuté technické profese bez bližší specifikace, tj. neznáme ani oborové zaměření) a obecně absolventi strojírenských oborů (strojaři).

Tab. č. 21: Které profese považují zaměstnavatelé za nedostatkové?


Seznam středních škol s oboryz oblasti 23 – Strojírenství a strojírenská výroba

v Ústeckém krajiV rámci Ústeckého kraje nabízí studium různých typů oborů se zaměřením 23 – Strojírenství a strojírenská výroba tyto školy:

Oblast Děčín: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín,

příspěvková organizace, Čsl. armády 681/10, Děčín Střední škola lodní dopravy a technických řemesel, Děčín VI, příspěvková

organizace, Dělnická 825/15, Děčín Střední škola řemesel a služeb, příspěvková organizace, Ruská 147, Děčín Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf, s.r.o., Říční 1774, Varnsdorf Vyšší odborná škola obalové techniky a Střední škola, Štětí, příspěvková organizace,

Kostelní 134, Štětí

Oblast Chomutov: Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední

zdravotnická škola, Chomutov, příspěvková organizace, Na Průhoně 4800, Chomutov

Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková organizace, Pražská 702/10, Chomutov

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Chomutov, příspěvková organizace, Školní 50, Chomutov

Oblast Most: Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, Most Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastronomie a služeb, Most,

příspěvková organizace, Jana Palacha 711/2, Most

Oblast Teplice: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Teplice,

příspěvková organizace, Benešovo náměstí 1, Teplice Střední škola stavební a strojní, Teplice, příspěvková organizace, Fráni Šrámka

1350/1, Teplice

Oblast Ústí nad Labem: Střední průmyslová škola stavební a Střední odborná škola stavební a technická, Ústí

nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, Resslova 5, Ústí

nad Labem

Oblast Litoměřice: Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace,

Komenského 754/3, Litoměřice


Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem, Neklanova 1806, příspěvková organizace

Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Roudnice nad Labem, Špindlerova 690, Roudnice nad Labem

Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace, Osvoboditelů 1 / 2, Lovosice

Oblast Louny: Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla, Louny,

příspěvková organizace, Osvoboditelů 380, Louny Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace, Kpt.

Jaroše, 862, Podbořany

Celkový přehled škol nabízejících studium podporovaných strojírenských oborů s různým

typem vzděláníTab. č. 22: Přehled škol v Ústeckém kraji

Oblast ŠkolaVOŠ a SPŠ strojní, stavební a dopravní, Děčín xSŠ lodní dopravy a technických řemesel, Děčín VI

x x x x

SŠ řemesel a služeb, Děčín IV, Ruská 147 xVOŠ, SPŠ a SOŠ služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf

x x x x x

SPŠ TOS Varnsdorf, s.r.o. x x x xVOŠ obalové techniky a SŠ, Štětí, Kostelní 134 xStřední odborná škola energetická a stavební, OA a SZŠ, Chomutov

x

SPŠ a VOŠ, Chomutov, Školní 50 xSŠ technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, Pražská 702

x x x x

SŠ technická, Most x x x xSPŠ a SOŠ gastronomie a služeb, Most xHotelová škola, OA a SPŠ, Teplice, Benešovo náměstí 1

x x

SŠ stavební a strojní, Teplice x x x x x xSPŠ stavební a SOŠ stavební a technická, Ústí nad Labem

x x x x x

SPŠ, Ústí nad Labem, Resslova 5 x x

SŠ pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřicex

SOŠ technická a zahradnická, Lovosice xVOŠ a SOŠ, Roudnice nad Labem, Špindlerova 690

x

SOŠ a SOU, Roudnice nad Labem, Neklanova 1806

x x x x

OA a SOŠ generála Františka Fajtla, Louny x x xGymnázium a SOŠ, Podbořany x x x

H - L

odní

k

M -

Stro

jíren

ství

M -

Dopr

avní

pr

ostř

edky

H - S

troj

ní

mec

hani

k

H - N

ástr

ojař

H - O

bráb

ěč k

ovů

H - M

echa

nik

opra

vář

mot

orov

ých

H - K

aros

ář

L/0

- Mec

chan

ik

seřiz

ovač

L/1

- Mec

hani

k se

řizov

ač

E - S

troj

írens

ké

prác

e

H - K

lem

píř

Litoměřice

Louny

Obor

Děčín

Chomutov

Most

Teplice

Ústí nad Labem


Základní informace o jednotlivých preferovaných oborech z oblasti 23 – Strojírenství a strojírenská

výrobaNázev oboru Strojírenství

Kód oboru 23-41-M/01

Zaměření

Zaměřeno na programování CNC strojů a výuku počítačové grafiky (CAD, CAM). Žáci získávají kromě znalostí z oblasti všeobecného strojírenství i znalosti z oblasti výpočetní techniky. Seznamují se s uživatelskými programy sloužícími ke konstrukčnímu i technologickému projektování. Grafické práce z konstrukčního a technologického cvičení a kontroly a měření i jejich konečná úprava probíhá v prostředí softwaru CAD - AutoCAD, Inventor Professional a SolidWorks, CAM - Surfcam Velocity, Mikroprog-F,S a kancelářském balíku MS Office.

Forma studia Denní studium

Délka studia 4 roky

Způsob zakončení Maturitní zkouška

Profil absolventa:

Absolventi jsou připraveni pro povolání středních technicko-hospodářských pracovníků (např. konstruktér, technolog, mistr, programátor, výrobní dispečer, vedoucí provozu, technický kontrolor atd.) hlavně v oblasti strojírenských a jim příbuzných podniků. Jejich velkou předností je navíc velmi dobrá znalost práce s počítači.

Kde lze studovat: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola strojní, stavební a dopravní, Děčín,

příspěvková organizace, Čsl. armády 681/10, Děčín Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf, s.r.o., Říční 1774, Varnsdorf Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Chomutov, příspěvková organizace,

Školní 50, Chomutov Střední průmyslová škola a Střední odborná škola gastronomie a služeb, Most,

příspěvková organizace, Jana Palacha 711/2, Most Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Teplice,

příspěvková organizace, Benešovo náměstí 1, Teplice Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, Resslova 5, Ústí

nad Labem Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla, Louny,



Název oboru Dopravní prostředky


Kód oboru 23-45-M/01

Zaměření

Studium tohoto oboru je zaměřeno na oblast konstrukce, provozu, údržby, diagnostiky a oprav silničních vozidel. Výuka většiny odborných předmětů probíhá s výraznou podporou výpočetní techniky, kde uživatelské programy značně usnadňují a urychlují řešení zadané problematiky. Cvičení a grafické práce z předmětu silniční vozidla a kontroly měření i jejich konečná úprava probíhá v prostředí software AutoCAD 2013, Inventor Professional 2013 a programech MS Office.




Profil absolventa:

Absolventi jsou připraveni pro povolání středních technicko-hospodářských pracovníků (např. vedoucí servisu, vedoucí provozu, logistik, mistr, dispečer, kontrolor, diagnostik, technik STK atd.) a pro výkon náročných dělnických profesí, zejména v oblasti silniční dopravy, logistiky a strojírenství. Absolventi mají také vytvořeny základní předpoklady pro uplatnění v živnostenském podnikání. Jejich velkou předností je navíc dobrá znalost práce s počítači.

Kde lze studovat: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Teplice,

příspěvková organizace, Benešovo náměstí 1, Teplice Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, Resslova 5, Ústí

nad Labem Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem, Neklanova

1806, příspěvková organizace Vyšší odborná škola a Střední odborná škola, Roudnice nad Labem, Špindlerova

690, Roudnice nad Labem


Název oboru Mechanik seřizovač

Kód oboru 23-45-L/01

Zaměření

Obor je určen k přípravě studentů pro řízení, seřizování a údržbu konvenčních, ale zejména číslicově řízených strojů, center, linek a automatizovaných pracovišť vybavených výpočetní technikou, zejména řídicími systémy NC a CNC. Žáci získávají základní vědomosti a dovednosti pro ruční a strojní zpracování technických materiálů, dovedou seřizovat, kontrolovat, diagnostikovat, obsluhovat a udržovat konvenční a číslicově řízené stroje, centra, linky i jinou techniku prostřednictvím programovatelných automatů. Učí se provádět základní montážní a demontážní činnosti s elektrickými, mechanickými, hydraulickými a pneumatickými strojními podskupinami a skupinami, seřizovat příslušné nástroje a sestavovat řídící programy, navrhovat technologický postup výroby součástí.




Profil absolventa:

Absolvent se uplatní ve strojírenských profesích a řídících funkcích zaměřených na obsluhu a seřizování numericky řízených obráběcích strojů a linek, na plánování a řízení strojírenské výroby, na diagnostikování, seřizování programovatelných automatů ve strojírenských podnicích.

Kde lze studovat: Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková

organizace, Pražská 702/10, Chomutov Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, Most Střední průmyslová škola stavební a Střední odborná škola stavební a technická, Ústí

nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem


Název oboru Strojní mechanik

Kód oboru 23-51-H/01

Zaměření

Ruční zpracování kovů a nekovů; provádění základních prací na obráběcích strojích; používání ručního mechanizovaného nářadí; pájení a lepení kovů i nekovů; výroba středně složitých strojních součástí; úprava a montáž součástí strojů a zařízení; seřizování, údržba a opravy strojů a zařízení.



Způsob zakončení Závěrečná zkouška, výuční list

Profil absolventa:

Absolvent ovládá na přiměřené úrovni ruční i strojní obrábění kovových a nekovových součástí, provádí montáž, údržbu a opravy strojů. Obor strojní mechanik je žádanou profesí na trhu práce.

Kde lze studovat: Střední škola lodní dopravy a technických řemesel, Děčín VI, příspěvková

organizace, Dělnická 825/15, Děčín Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf, s.r.o., Říční 1774, Varnsdorf Vyšší odborná škola obalové techniky a Střední škola, Štětí, příspěvková organizace,

Kostelní 134, Štětí Střední odborná škola energetická a stavební, Obchodní akademie a Střední

zdravotnická škola, Chomutov, příspěvková organizace, Na Průhoně 4800, Chomutov

Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková organizace, Pražská 702/10, Chomutov

Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, Most Střední škola stavební a strojní, Teplice, příspěvková organizace, Fráni Šrámka

1350/1, Teplice Střední průmyslová škola stavební a Střední odborná škola stavební a technická, Ústí

nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla, Louny,




Název oboru Obráběč kovů


Zaměření

Strojní třískové obrábění kovových a nekovových součástek na základě znalosti vlastností obráběných materiálů, řezných podmínek a geometrie nástroje. Nastavení, obsluha a údržba základních druhů obráběcích strojů (soustruh, frézka, bruska, vrtačka, vyvrtávačka), kontrola a měření obrobků, ošetřování běžných pracovních nástrojů.




Profil absolventa:

Absolvent ovládá strojní třískové obrábění kovových a nekovových součástí na klasických i CNC obráběcích strojích. Provádí nastavování, obsluhu a údržbu základních druhů obráběcích strojů - soustruhů, frézek, brusek, vrtaček a vyvrtávaček. Zná základní principy programování CNC strojů (systém HEIDENHAIN)


organizace, Dělnická 825/15, Děčín Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední průmyslová škola TOS Varnsdorf, s.r.o., Říční 1774, Varnsdorf Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková

organizace, Pražská 702/10, Chomutov Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, Most Střední škola stavební a strojní, Teplice, příspěvková organizace, Fráni Šrámka


nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem, Neklanova

1806, příspěvková organizace


Název oboru Karosář

Kód oboru 23–55–H / 02

Zaměření Opravy a práce při výrobě silničních a kolejových vozidel




Profil absolventa:

Provádí montáž i demontáž jednotlivých částí motorového vozidla včetně karoserie. Nanáší antikorozní nátěry, opravuje drobná poškození laku karoserie nebo skříně vozidla. Jednotlivé plochy v případě potřeby tmelí a zabrušuje, sváří, pájí díly z tenkého plechu, zavařuje, vyrovnává a brousí. Montuje příslušenství a doplňky karoserie či skříně vozidla.

Kde lze studovat: Střední škola stavební a strojní, Teplice, příspěvková organizace, Fráni Šrámka


nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem, Neklanova

1806, příspěvková organizace


Název oboru Nástrojař


Zaměření

Ruční zhotovování, dohotovování, sestavování a opravy řezných a tvářecích nástrojů, upínacích, montážních, svařovacích a kontrolních přípravků, speciálních měřidel, forem pro zpracování plastů, tlakové lití kovů a kovových slévárenských modelů.




Profil absolventa:

Absolvent ovládá ruční obrábění kovových a nekovových součástí při zhotovování nástrojů, nářadí, přípravků, forem apod. Ovládá základní práce na soustruhu, frézce, brusce a vrtačce.


organizace, Dělnická 825/15, Děčín


Název oboru Mechanik opravář motorových vozidel


Zaměření

Provádění údržbu a servisní činnosti motorových vozidel. Nacházení závad, odhalení jejich příčiny, opravování a seřizování jednotlivých součástí motorových vozidel: motorů a jejich příslušenství, převodových ústrojí, podvozků, na základní úrovni i elektrických rozvodů a elektrické výstroje vozidel. Získání dovedností montážních prací, znalosti jednotlivých součástí vozidel, principy jejich fungování a obvyklé závady, práci s diagnostickými přístroji.




Profil absolventa:

Absolventi jsou kvalifikovaní pracovníci připravení především seřizovat, ošetřovat, opravovat a zkoušet motorová vozidla; mohou tedy pracovat jako automechanici v autoservisech, v dílnách velkých dopravních, zemědělských aj. firem, ale také např. ve stanicích technické kontroly, stanicích měření emisí apod. Mohou se také uplatnit ve výrobních závodech při montáži, seřizování a kontrole vyráběných vozidel. Absolventi se mohou uplatnit také jako řidiči nákladních vozidel.

Kde lze studovat: Střední škola řemesel a služeb, příspěvková organizace, Ruská 147, Děčín Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a

cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166, Varnsdorf Střední škola technická, gastronomická a automobilní, Chomutov, příspěvková

organizace, Pražská 702/10, Chomutov Střední škola technická, Most, příspěvková organizace, Dělnická 21, Most Střední škola stavební a strojní, Teplice, příspěvková organizace, Fráni Šrámka


nad Labem, příspěvková organizace, Čelakovského 250/5, Ústí nad Labem Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace,

Komenského 754/3, Litoměřice Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Roudnice nad Labem, Neklanova

1806, příspěvková organizace Střední odborná škola technická a zahradnická, Lovosice, příspěvková organizace,

Osvoboditelů ½, Lovosice Obchodní akademie a Střední odborná škola generála Františka Fajtla, Louny,




Název oboru Lodník


Zaměřeníčinnosti spojené se zajišťováním technického provozu strojních a elektrických zařízení, obsluhování, řízení a údržbu strojů, strojního zařízení, příslušenství a systémů souvisejících s lodní dopravou a vedením plavidel



Způsob zakončení závěrečná zkouška, výuční list

Profil absolventa:

Absolvent je schopen samostatně vykonávat funkci lodníka. Absolvent je schopen obsluhovat, řídit a udržovat stroje a strojní zařízení plavidel. Vykonává činnost lodníka a pod dohledem kapitána dokáže obsluhovat plavidla.


organizace, Dělnická 825/15, Děčín


Documents

rskuk.cz · Web viewAle u kategorie M tvoří absolventi strojírenských oborů jen 5,3 %. Graf. č. 2: Vývoj počtu a podílu absolventů škol v jednotlivých kategoriích (denní