Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM

Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Název projektu školy Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka

Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Sada č. XIXIdentifikátor sady: VY_32_INOVACE_Sada XIX _ ČJS, DUM 20

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho světVzdělávací obor: Člověk a jeho svět

Název: Manželky Karla IV.

Autor: Mgr. Ludmila Košvancová

Stručná anotace: Politické sňatky Karla IV. s Blankou z Valois, Annou Falckou, Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou, jejich život a potomci.

Metodické zhodnocení: : Prezentace rozšiřuje a uceluje vlastivědné učivo o českém státu za vlády Lucemburků. Byla odprezentována 18. 4. 2012. ve třídě 4. C.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Blanka z Valois (křtěná Markéta) (1316 – 1. srpna 1348, Praha) byla česká a římskoněmecká královna a moravská markraběnka.Byla dcerou hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Châtillonu, sestrou francouzského krále Filipa VI. a první manželkou českého a římského krále (později císaře) Karla IV. Lucemburského.

Svatební obřad proběhl 15. května 1323 v Paříži za mimořádně slavnostních okolností. Francouzští kronikáři obdivovali nádherné slavnostní roucho prince Karla a jeho krásné nevěsty. Blance (neboli po francouzsku Blanche) bylo sedm let stejně jako ženichovi a už v tomto věku byla velice půvabná. Jmenovala se ve skutečnosti Markéta, ale říkali ji Blanche – to pro její světlé vlasy.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Blanka přijela do Prahy 12. června 1334 s početnou suitou francouzských dvorních dam a dvořanů, nad jejichž okázalostí lidé nestačili žasnout. Bohužel zatím neuměla řeč, ale záhy se česky a německy naučila, byť většinou žila stranou společenského života. Zůstala v českých zemích i v době, kdy Karel byl v cizině.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Roku 1335 se manželům narodila dcera, která dostala jméno po mamince – Markéta (1335-1349). V roce 1342 se jim narodilo druhé dítě, Kateřina (1342-1395). 2. září 1347 byla Blanka v Praze korunována českou královnou. 1. srpna 1348 zemřela po krátké nemoci ve věku necelých dvaatřiceti let. Pro Karla to byla citelná ztráta, z původně politického svazku se stalo plnohodnotné manželství. Lid ji velmi miloval a král na ni vzpomínal do konce života. Po Blance mu zůstaly alespoň dvě dcery, syna ovšem neměl, a tak se brzy oženil s Annou Falckou.Blanka z Valois je pochována v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353, Praha) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (Tyrolské). Byla druhou manželkou českého a římského krále Karla IV. Lucemburského.O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, zajímavá se stává až svým sňatkem. Jako tak často – za vše mohla politika.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Od Karla byl jeho druhý sňatek výborný politický tah.Odstavil silného soupeře Günthera ze Schwarzburgu, římského vzdorokrále a zavázal si i další své protivníky spřízněné s jeho manželkou. Anna Falcká byla s Karlem oddána 4. nebo 11. března 1349 (datace se rozcházejí) ve městě Bacharachu na Rýně.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

26. července 1349 byla Anna v Cáchách korunována římskou královnou. 1. listopadu 1349 byla (v sedmém měsíci těhotenství) slavnostně korunována českou královnou ve Svatovítském chrámu.17. ledna 1350 se Anně v Praze narodil vytoužený syn, křtěný Václav, který ale ve věku necelých dvou let, 28. prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2. února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku třiadvaceti let. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka Annou, s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.

Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna Świdnicka) (1339 – 11. července 1362, Praha) byla česká královna a římská královna a římská císařovna, třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. LucemburskéhoAnna byla jedinou dcerou svídnického knížete Jindřicha II. Svídnického, který zemřel, když byly Anně čtyři roky, a uherské princezny Kateřiny.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Byla vychována na uherském královském dvoře. V jedenácti letech byla přislíbena Václavovi, novorozenému synovi Karla IV. Když ovšem Karel o syna přišel a zemřela i jeho tehdejší manželka Anna Falcká, ucházel se o Annu sám. Tento sňatek byl částí strategie, kterou nastolil už Karlův otec Jan Lucemburský - získat pro českého krále kontrolu nad piastovskými slezskými knížectvími.

Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic si Karlovým jménem vyžádal u papeže Inocence VI. papežskou dispenc kvůli příbuzenství ženicha a nevěsty. Svatba sedmatřicetiletého Karla s čtrnáctiletou Annou se konala 27. května 1353.Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

V roce 1358 Anna porodila dceru Alžbětu (1358-1373) a o 3 roky později, 26. února 1361, na císařském hradě v Norimberku syna Václava (1361-1419), který se stal králem jako Václav IV. Karel se tak konečně dočkal syna a dědice.

Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická, ve své době považovaná za nejkrásnější ženu v Evropě, zemřela.Karel IV. se o rok později, v květnu 1363, oženil s Alžbětou Pomořanskou.

Eliška Pomořanská (též Alžběta) (1346 nebo 1347 – 14. února 1393, Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna.Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické.Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bezbolestně zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karel byl sedmačtyřicetiletý.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Pečeť Alžběty Pomořanské

Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže bl. Urbana V. korunována římskou císařovnou.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Od svých předchůdkyň se Alžběta odlišovala ve více směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi rázná, sebevědomá a cílevědomá. Byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny - víc než jeho tři předchozí manželky dohromady.

V roce 1366 se narodila dcera Anna (1366-1394), pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Praze narodil císařův třetí syn Zikmund (1368-1437). Na Pražském hradě se v červnu 1370 narodil Alžbětě druhý syn Jan (1370-1396), pojmenovaný po Janovi Lucemburském.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V (1372-1373), v roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu (1373-1410). V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich (1377-1378), rok před smrtí Karla IV.

Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství, ostatně nejsou zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství problémové bylo.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její zřejmě vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.

Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV.

Zdroj obrázků :

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Her_Majesty_Bohemian_queen_Blanche.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blanka_Stepan_mini.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anna_von_der_Pfalz.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anna_von_Schweidnitz.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karl_Fourth_Bohemia_Anna_Schweidnitz.jpeghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eli%C5%A1ka_Pomo%C5%99ansk%C3%A1.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:EliskaPomoranska.jpg

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.