Stanislav Špinler

SEVEROČESKÁ

SKAUTSKÁ ŽUPA

PŘEMYSLA ORÁČE

Vývoj v letech 1919-1938

1

OBSAH : str.: Předmluva 3 Výpisy z časopisu VŮDCE 5 Výpisy z časopisu SKAUT JUNÁK 15 Články z novin 49 Zápisy župních schůzí 53 Výpisy z ročenky 1929 78 Obrazová příloha 83

Jamboree a naše župa. - František Kučera 89

Životopis bratra Františka Kučery 91 Jmenný rejstřík 94 Organizační rejstřík 97 Spolkový rejstřík 98 Rejstřík vyznamenání 99 Poznámka k rejstříkům 99

2

3

P Ř E D M L U V A

Připomínáme si významné 75. výročí severočeského skautingu, neboť dne 6. ledna 1928 vstoupila do života Severočeská skautská župa Přemysla Oráče se sídlem v Ústí nad Labem.

Ustavení župy bylo uznáním houževnaté výchovné práce a cílevědomé organizační činnosti mnoha skautských činovníků Náčelnictvem Svazu junáků skautů RČS. Územně byla župa vyčleněna z dosavadní župy Roudnické (Podřipské) a Lounské (Vrchlického), když převzala okresy Duchcov, Teplice, Litoměři-ce+Terezín a Ústí nad Labem.

Počátky roudnického skautingu se odvíjejí od roku 1914, neboť v knížce Rudolfa Plajnera „Úsvit českého junáctví“ se na str.116 nachází reprodukce letáku přednášky prof. A. B. Svojsíka „Skautská výchova u nás a v cizině“, kterou přednesl v Roudnici nad Labem dne 28. března 1914. Je nepravděpodobné, že by br. Svojsík přijel do Roudnice, kdyby zde již v té době nebyl zárodek třeba jen skautské hlídky – družiny. Další zprávy nemáme. Ale již 27. března 1919 přednáší br. Svojsík opět v Roudnici a počátkem téhož roku byl ve Svazu junáků skautů RČS zapsán okres Roudnice a Louny.

Proto předkládaný almanach vychází z činností v těchto župách od roku 1920, aby byla zachycena i činnost před ustavením samostatné župy Přemysla Oráče. Dnes víme, že na území župy založil první chlapecký oddíl počátkem roku 1920 učitel Antonín Novotný v Lomu u Mostu, další Karel Smolík v Duchco-vě a z téhož roku je i oddíl v Košťanech. V roce 1921 byl založen chlapecký oddíl v Krásném Březně, Ústí nad Labem a též dívčí oddíl v Trnovanech.

Almanach je přepisem všech zpráv a článků z časopisu VŮDCE, ČINOVNÍK, SKAUT JUNÁK a denního tisku. Zprávy jsou chronologicky řazeny v nezkráceném znění a bez úprav. Napřed jsou uvedeny organizační údaje z časopisu Vůdce a Činovník, následují obecnější a širší články z časopisu Skaut Junák a z denního tisku. Jsou zařazena i svědectví o činnosti župy, uvedená v zápisech župních schůzí a ve výroční zprávě za rok 1929. Vše doplňuje vzpomínka na Tábory slovanských skautů 1931 br. Františka Kučery. Více věrohodných pramenů nebylo k dispozici, proto soupis nepostihuje všechnu činnost v župě, okresech a oddílech. Uvedené poznatky jsou sondou do počátků naší činorodé minulosti až po násilné přerušení tragickými událostmi roku 1938.

Almanach je svědectvím o sestrách a bratrech, kteří s nadšením a odpovědným úsilím proklestili skautskou stezku za nepříznivých podmínek do mnoha míst našeho regionu.

Almanach tak dává odpověď na četné otázky KDO, KDY, KDE, CO a JAK? Děčín, říjen 2003.

Stanislav Špinler 217. Klub OS Děčín

4

5

VÝPISY Z ČASOPISU VŮDCE

Vůdce ročník I/1920 č. 3 (28. 2. 1920) o. z. Louny: R. Landmann

č. 6 (30.6. 1920) o. z. Roudnice: Zd. Kuffner

Vůdce r. II/1921 č. 5, květen

Župa Louny: ž. z. R. Landmann, prof. reálky, Louny

z. ž. z. V. Lehmann, úředník, Louny (pověřen zprávou zněmčeného území)

okres Louny: o. z. Karel Horák, profesor, Louny

okres Most: o. z. neobsazeno

okres Duchcov: o. z. Josef David, učitel, Duchcov

okres Teplice: o. z. Al. Krbec, učitel, Teplice - Šanov

Župa Roudnice: ž. z. Zd. Kuffner, prof. reálky, Roudnice

okres Roudnice: o. z. J. Kalles, prof. reálky, Roudnice

okres Mělník: o. z. Dr. Viktor Neidl, řed. gymnasia, Mělník

č. 7-8, prosinec

Župa Louny: ž. z. R. Landmann, prof. reálky v Lounech

(zahrnuje okr. Louny, Postoloprty, Žatec, Chomutov, Most, Hory sv. Kateřiny, Hory sv.

Šebestiána, Bílina, Duchcov, Teplice),

z. ž. z. V. Lehmann, úředník v Lounech (pověřen správou menšinového území ve výše

uvedených okresech, vyjma Loun),

okres Duchcov: o. z. Josef David, učitel v Duchcově (pro Duchcov, Bílina),

okres Chomutov: o. z. neobsazeno, správu vede zatím z. ž. z. br. Lehmann

(Chomutov, Hory sv. Šebestiána),

okres Louny: o. z. Karel Horák, prof. v Lounech (Louny),

okres Most: z. o. z. Jarosl. Dvořáček, obch. cestující v Mostě (Most, Hory sv. Kateřiny),

okres Teplice: o. z. Ad. Krbec, učitel v Teplicích – Šanově (Teplice),

Župa Roudnice: ž. z. K. Kalles, prof. reál. gymnasia Roudnice (Roudnice, Libochovice, Mělník, Dubá,

Litoměřice, Lovosice, Ústí a. L., Děčín, Benešov, Česká Kamenice, Warnsdorf, Rumburk,

Šluknov),

okres Roudnice: o. z. K. Kalles (Roudnice, Libochovice, Litoměřice, Lovosice),

okres Mělník: o. z. Dr. Viktor Nejedlý, řed. gymnasia, Mělník (Mělník, Dubá),

okres Ústí n. L.: o. z. dosud nejmenován (Ústí n. L., Děčín, Č. Kamenice, Warnsdorf, Rumburk, Šluknov).

č. 9-10, leden

Pocty: Svastika Hlavního stanu (Svastika díků) byla udělena br. Františku Wittnerovi, železničnímu zřízenci a vůdci

odd. v Horním Litvínově jako jednomu z těch našich šlechetných pracovníků, kteří neznámí, v německém moři na

hranicích státu shromáždili kolem sebe hlouček chlapců, vedou je a vychovávají po skautsku a jsou povždy hotovi ke

každé oběti.

Vůdce r. III/1922 č. 1, březen

Registrace oddílů: 13. 12. 1921 1. odd. skautek Ústí n. L., ved. prof. E. Jahnová

22. 12. 1. odd. Old-skautů Louny, ved. Jar. Kirchner

22. 12. 1. odd. Old-skautek Louny, ved. M. Kozelková

24. 1. 1922 2. odd. skautů Louny, ved. J. Lamka

26. 1. 1. odd. skautů Most, ved. Jar. Dvořáček

26. 1. 1. odd. skautů Roudnice, ved. Fr. Novotný

26. 1. 2. odd. skautů Roudnice, ved. H. Hála

26. 1. 1. odd. skautů Libochovice, ved. M. Herman

26. 1. 1. odd. skautů Třebušice, ved. Jar. Dvořáček

26. 1. 1. odd. skautek Most, ved. M. Krátká

č. 2–3, duben

Župa Louny – okr. Duchcov: o. z. J. David vzdal pro nedostatek času. Nástupcem jmenován Rudolf Henzel,

důchodní v Lomu (Duchcov, Teplice, Bílina),

- okr. Teplice: o. z. Ad. Krbec vzdal pro nedostatek času a okr. připojen k Duchcovu

- okr. Most: z. o. z. Jar. Dvořáček jmenován o. z.

č. 4-5, duben

Župa Roudnice - okr. Ústí n. L.: o.z. Ebba Jahnová, prof., Krásné Březno ( Ústí n. L., Děčín, Č.Kamenice,

Warnsdorf, Rumburk, Šluknov).

6

Tamtéž uvedeno: Žena okr. zpravodajem i pro chlapecké oddíly jmenována v Ústí n. L. Jest jím s. Ebba Jahnová a jak

se dovídáme, chválí si i skauti její energické a činorodé vedení.

č. 6, květen

Župa Louny: ž. z. R. Landmann se vzdal pro nedostatek času. Nástupcem jmenován J. Procházka, učitel

v Lounech (Louny, Postoloprty, Žatec, Chomutov, Most, Hory sv. Kateřiny, Hory sv.

Šebestiána, Bílina, Duchcov, Teplice).

Schůze Náčelnictva 7. ledna 1922: Br. náčelník Svojsík referuje o zájezdu do Mostu.

č. 9-10, listopad

Župa Louny – okr. Most: o. z. J. Dvořáček odchází z Mostu. Na jeho místo jmenován Jos. Svitka, úředník

dráhy v Mostě (Most, Hory sv. Kateřiny).

Schůze náčelnictva 28. srpna: Náčelnictvu hlášeny tři případy záchrany života skautem, z nichž jeden bohužel skončil

tragicky pro zachránce. Skautský vůdce Novotný z Lomu u Mostu, když viděl, že jeho skaut tone, vrhl se uhřát do řeky,

dostihl chlapce, však patrně následkem předchozí únavy ranila jej mrtvice a ihned zmizel pod hladinou. Tonoucího však

zachránil jiný skaut z téhož oddílu, zmizelého vůdce se mu však již nepodařilo nalézti. Mrtvola jeho byla nalezena

teprve po dvou dnech. Svaz skautů vypravil mu důstojný pohřeb za účasti asi 3 000 lidí z Lomu, kteří plně ocenili

obětavost skautského vůdce pro své svěřence. Druhý zachránce z téhož oddílu bude dle skautských zvyklostí odměněn

čestným odznakem.

Vůdce r. IV/1923 č. 1-2, leden

Schůze náčelnictva 9. ledna: Zpravodaj Náčelnictva Dr. Šimánek referuje o návštěvě v Chomutově.

Schůze Náčelnictva 6. února: Pochvalný diplom za záchranu skauta A. Brudny z Berounky dostane br. Jiří Srp z Lomu.

č. 3, březen 1923

Jmenování: okr. Teplice: o. z. jmenován O. Eisner.

Schůze Náčelnictva 6. března: Br. Jan Novák referuje o stavu skautingu v Teplicích.

č. 8-10, březen 1924

Schůze Náčelnictva 5. února 1924: Tajemník Novák referuje o zájezdu do Chomutova.

Počátkem roku 1923 založen klub Old skautů v Duchcově s ev. č. 42, vedený br. Jendou Štěpničkou. Koncem roku

1923 ustaven samostatný okres Old skautů, který sdružoval 3 kluby Old skautů a 2 kluby Old skautek., vedl J.

Štěpnička.

Vůdce r. V/1924-25 č. 1, říjen

Schůze Náčelnictva 6. května 1924: Delegováni členové Náčelnictva na sjezd v Duchcově.

č. 2, listopad

Schůze Náčelnictva 22. září: Župa Berounská byla zrušena, Rakovník přidělen k Lounům.

č. 3, prosinec

Jmenování: o. z. br. Fiška Postoloprty.

Schůze Náčelnictva 1. listopadu: Usnesení o ochraně menšin, referuje br. R. Menčík: a) sbory a místní sdružení mohou

vzít v ochranu menšinové oddíly, b) tato ochrana nebuď spojována s dozorem nebo protektorstvím. Svaz zvyšuje

prázdninové podpory menšinám o 33 %, dává úvěr v prodejně a poskytuje časopisy a knihy zdarma.

č. 4, leden

Jmenování: ž. z. br. Lehmann, Louny, o. z. Ad. Prouza Louny, z. o. z. br. Fr. Lacl Duchcov, taj. o. z. br.

Resch Louny.

č. 6, březen

Resignace: o. z. br. Fr. Mareš Česká Lípa.

Jmenování: o. z. br. JUC. K. Mejsnar Roudnice.

Přeřadění: D. Beřkovice připojeny k okr. roudnickému.

Schůze Náčelnictva 12. ledna: Skautská poradna podle přihlášky zřízena v Ústí n. L.

č. 9, červen

Vůdcovský dekret obdrželi: br. J. Miřejovský z Košťan a br. K. Smolík z Duchcova.

Schůze Náčelnictva 21. dubna: Podpory povoleny Duchcovu.

Vůdce r. VI/1925-26 č. 1, říjen

Nový 2. chlapecký odd. byl založen v Teplicích – Šanově dne 3. 8. 1925.

7

č. 2, listopad

Děkovný diplom Náčelnictva obdržel: Jan Štěpnička z Duchcova, J. Svítek z Mostu, F. Malý z Roudnice.

č. 4, leden

Jmenování: ž. z. inž. F. Fiška z Loun, z. ž. z. J. Štěpnička z Duchcova, M. Klobásová z Teplic pro dívčí oddíly, o. z. J.

Stoklasa z České Lípy.

Resignace: s. v. J. Hájek z Roudnice.

č. 6, březen

Pocty: bronzovou svastiku Náčelnictva obdržela: M. Richtrová z Roudnice, M. Klobásová z Teplic -Trnovan.

Jmenování: s. v. F. Koupil z Roudnice, vůdcovský dekret obdržel K. Šiling z Roudnice.

Schůze Náčelnictva 25. února: na skautské akademii v Roudnici promluví o dívčím skautingu s. Sobotová z. ž. z.

z Prahy.

č. 7, duben

Pocty: Diplom díků Náčelnictva obdržela M. Rajchertová z Třebušic.

Jmenování: Vůdcovský dekret obdržel A. Mihulka z Roudnice. Tajemníkem o. z. jmenován Jan Živný z Roudnice.

Schůze Náčelnictva 16. března: Místonáčelník br. Jan Novák referoval o skautské schůzi v Teplicích. Podpoří se dívčí

oddíl v Třebušicích.

č. 8, květen

Jmenování: o. z. V. Reichert z Mostu, z. o. z. M. Tauerová z Ústí n. L.

č. 9-10, červen

Jmenování: Župa Roudnice – ž. z. František Malý, prof. z Roudnice (Roudnice, Libochovice, Mělník, Dubá,

Litoměřice, Lovosice, Ústí n. L., Děčín, Benešov, Č. Kamenice, Varnsdorf, Rumburk,

Šluknov),

okres Ústí n. L. – o. z. Boh. Kučera, řed. obč. školy v Kr. Březně (Ústí n. L., Děčín, Č. Kamenice,

Varnsdorf, Rumburk, Šluknov).

Vůdce r. VII/1926-27 č. 1, říjen

Schůze Náčelnictva 15. června: Župní zpravodaj prof. K. Smolík přijímá funkci menšinového referenta.

č. 2, listopad

Pocty: Diplom díků Náčelnictva obdržel Jos. Miřejovský z Košťan.

Jmenování: Sborovým vůdcem Jos. Šťastný z Trnovan, tajemníkem o. z. Fr. Malý z Duchcova.

č. 3, prosinec

Pocty: Diplom uznání a díků obdržel Ad. Prouza z Loun.

Resignace: o. z. Jan Štěpnička z Duchcova.

Jmenování: o. z. M. Klobásová z Duchcova.

č. 5, únor

Pocty: Děkovný dopis Náčelnictva obdrželi: pí Kreslová z Duchcova, p. K. Fišer z Duchcova.

č. 6, březen

Schůze Náčelnictva 18. ledna: Referentem pro skauting v území národně ohroženém jmenován br. ž. z. prof. K. Smolík

v hodnosti místonáčelníka Svazu.

Řád vymezující kompetence referenta pro skauting v území národně ohroženém

1. Usnesením Náčelnictva SJS RČS ze dne 18. ledna 1927 zřizuje se funkce referenta pro skauting v území národně

ohroženém v hodnosti místonáčelníka Svazu.

2. Kompetence jeho je ve své podstatě propagační, organisační a podpůrná. Autorita dohledací a disciplinární zůstává

vyhražena příslušným okresním a župním zpravodajům.

3. Referentu pro skauting v území národně ohroženém přísluší zejména:

a) dávati popud k tvoření oddílů národnosti československé v místech, kde český živel je v menšině;

b) míti v evidenci všechny oddíly, které možno za menšinové považovati, informovati se o jejich činnosti,

potřebách, vztahu k veřejnosti vzhledem k místním poměrům;

c) činiti zpravodajům okresním a župním, pokud se místních poměrů týče, a Náčelnictvu všeobecné návrhy a dávati

náměty a popudy, které by byly na prospěch životu takových oddílů v menšinách;

d) doporučovati a vymáhati podpory finanční i věcné od institucí skautských i veřejných pro tyto oddíly;

e) míti povšechnou péči o podrobnosti i celkový rozvoj skautingu v menšinách, pokud za dobré uzná, nebo potřeba

se ukáže;

8

4. Důvěrníky referenta pro skauting v území národně ohroženém jsou příslušní okresní a župní zpravodajové, se

kterými jedná přímo.

5. Kompetence referenta pro skauting v území národně ohroženém vztahuje se na země historické (Čechy, Moravu a

Slezsko), Slovensko a Podkarpatská Rus pro své zvláštní poměry jsou z kompetence jeho vyňaty.

6. Výlohy vzniklé agendou tohoto referenta hradí Svaz, po případě zálohami, které budou pololetně vyúčtovány.

7. Referent je ex officio členem Organizačního odboru Svazu a při schůzích Hlavního Stanu a Valného Sjezdu přísluší

mu samostatný referát.

8. Jmenovati tohoto referenta přísluší Náčelnictvu Svazu, které tuto funkci zřídilo a má právo, kdykoli za dobré uzná,

opět ji zrušiti nebo nově upraviti.

9. Kancelář Svazu poskytne referentu potřebné pomůcky (seznamy oddílů, razítka, formuláře, oběžníky, listovní papír a

pod.), pokud o to požádá.

10. Skauti jiné národnosti nežli československé jsou z kompetence referenta pro skauting v území národně ohroženém

vyňati.

č. 7, duben

Zpravodajem pro táborníky jmenován br. V. Kučera z Ústí n. L.

Schůze Náčelnictva 15. února: Na župní schůzi do Duchcova delegován br. E. Skřivan.

č. 8, květen

Pocty: Děkovný diplom za prokázané služby udělen br. J. Štěpničkovi a br. J. Kreslovi z Duchcova.

Schůze Náčelnictva 1. března: br. Skřivan referuje o župní schůzi v Duchcově.

č. 9, červen

Jmenování: ž. z. Fr. Kubeš z Roudnice, o. z. Fr. Kučera z Ústí n. L., z. o. z. Pavel Beneš z Neštěmic, V. Nesládek

z Předlic, J. Novotný z Loun, s. v. O. Hájek z Ústí n. L.

Resignace: o. z. B. Kučera z Ústí n. L., ž. z. Fr. Malý z Roudnice.

Schůze Náčelnictva 26. dubna: Zájezd do Teplic, který pořádá Pražský Skaut, dal podnět k sjezdu župy Vrchlického a je

prohlášen Náčelnictvem za sjezd severočeských skautů.

Vůdce r. VIII/1927 – 28 č. 3, prosinec

Pocty: bronzová svastika Náčelnictva udělena J. Jirouškovi z Ústí n. L. a J. Hájkovi z Ústí n. L.

Diplom Náčelnictva obdržel p. Wilhelm Waschirovský z Duchcova za podporu tamních oddílů.

Jmenování: ž. z. Fr. Kučera z Ústí n. L., z. ž. z. Máša Klobásová, Jan Štěpnička, tajemnice ž. z. A. Burešová z Ústí,

všichni pro župu Přemysla Oráče.

Schůze Náčelnictva 2. listopadu: Na žádost zúčastněných oddílů a okresů po župní poradě dne 6. listopadu 1927 v Ústí

n. L., kde Svaz zastupoval místonáčelník br. Jan Novák, usneseno utvořiti novou župu Přemysla Oráče, k níž přiděleny

okresy Duchcov, Teplice, Ústí n. L. a Frýdland. Župa Roudnice se ruší a okres se přiděluje Praze – venkovu. Župě

lounské se přiděluje z pražské župy Slaný, kde bude zřízen okres a z župy plzeňské Karlovy Vary a Falknov.

č. 6 – 7, duben

Na Řádném valném sjezdu SJS RČS dne 26. února 1928 v Praze bylo vzpomenuto památky zemřelých členů, mezi nimi

byl i Emil Smolík, jeden z prvních pracovníků v Duchcově, dále skaut Bohumil Fonk z Postoloprt.

Ve svém referátu uvedl br. náčelník Svojsík: Z organizačních opatření uvádím zřízení menšinového referátu, jehož ujal

se jako místonáčelník br. Smolík a z oboru této činnosti zdařilý zájezd Pražského Skauta do Teplic o Letnicích 1927.

č. 8, květen

Jmenování: o. z. Boh. Kubeš z Roudnice, Vojtěch Ret z Duchcova, z. o. z. St. Eisner z Hrobu, Jos. Novotný z Loun,

vůdcovský dekret Anna Burešová z Ústí n. L.

Schůze Náčelnictva 20. března: Br. Dr. Šimsa referuje o schůzi v Lounech.

č. 9, červen

Jmenování: z. ž. z. Ad. Prouza z Loun, o. z. Fr. Laštovka z D. Lítvínova, Oldřich Havelka z Ústí n. L., z. o. z. Jos.

Korecký z Třebušic, s. v. M. Krátká z Mostu, K. Randa z Ústí n. L.

Schůze Náčelnictva 11. dubna: br. Jan Novák byl účasten župního sjezdu v Dolní Poustevně.

Schůze Náčelnictva 8. května: župa Přemysla Oráče koná první župní kurs 20. května.

Schůze Náčelnictva 29. května: br. Ing. Židlický byl v Ústí n. L.

Vůdce r. IX/1928-29 č. 1, říjen

Pocty: Stříbrný odznak Za čin junácký byl udělen vlčeti J. Voráčkovi z Ústí n. L. za záchranu při doteku el. vedení, br.

St. Dědíčkovi z Ústí n. L. za záchranu při tonutí.

Jmenování: o. z. St. Eisner z Verneřic, z. o. z. Marie Tippmannová z Lovosic, okr. taj. Jos. Hejsek z Košťan, vůdc.

dekret Jos. Jiroušek z Ústí n. L., Jar. Körner z Kr. Března.

9

č. 4, prosinec

Pocty: stříbrná Svastika udělena br. Fr. Kučerovi z Ústí n. L.,

bronzová Svastika br. Ad. Prouza z Loun, s. Anna Burešová z Ústí n. L.,

Lví skaut udělen br. J. Štajnerovi z Neštěmic.

Jmenování: z. ž. z. Václav Laifr z Duchcova.

č. 5, leden

Schůze Náčelnictva 6. listopadu: Přítomni hosté z Ústí n. L. a Duchcova – ž. z. Fr. Kučera a ž. z. z. Jan Šťěpnička.

Schůze Náčelnictva 27. listopadu: br. Ing. Židlický referuje o schůzi v Ústí n. L. Okr. Lovosice od nového roku přidělen

k zupě Přemysla Oráče.

Schůze Náčelnictva 4. prosince: Do Loun delegován br. náčelník Svojsík.

č. 6, únor

Schůze Náčelnictva 18. prosince: br. náčelník referuje o župní schůzi v Lounech. Náčelnictvo přijímá protektorát sjezdu

severočeských skautů v Ústí n. L.

Schůze Náčelnictva 8. ledna: referováno o přípravách na sjezd v Ústí n. L.

č. 9 – 10, květen – červen

Fr. Kučera, Ústí n. L.: Idea národní jako vůdčí idea skautská. (Pokračování diskuse.)

K článku St. z „Prager Pfadfinder“ v posledním čísle „Vůdce“ uveřejněném mám několik slov. S radostí přečetl jsem

toto pojednání skauta – Němce o tak ožehavé otázce. Psal otevřeně a i já chci otevřeně říci svoje mínění. A předem, aby

se mi nevytýkala snad beznárodnost, prohlašuji, že jsem dobrým a uvědomělým Čechem-Sokolem, který více než 20 let

pracuje v menšinách jako činitel Národní Jednoty Severočeské a sokolský.

St. z Prager Pfadfinder píše dobře. Plně chápu jeho slova a mám opravdu radost, že právě Němec to byl, který takto

k nám, skautům, promluvil. Ano, vlastenectví jest výborným ideálem, vysokým, ale nad ideálem tímto stojí jistě ideál

lásky k bližnímu, ideál humanity. Napřed jsem člověkem pak teprve něčím jiným. Tedy v prvé řadě nutno hledati

v bližním člověka, pak národnost, náboženství a naposledy teprve politiku (nebo vůbec ji nehledat, to by bylo nejlepší).

Naprosto však neříkám, že nacionalismus jest věcí překonanou, nesmí však býti překážkou lidství. Povznésti se nad

národnostní šovinism je povinností každého. Naprosto však to neznamená zříci se národnosti. Láska k národu jest

stupněm lásky všelidské.

My, kteří mezi Němci žijeme a jsme s nimi v denním styku, chápeme nacionalismus naprosto jinak než lidé, kteří žijí

v poměrech ryze českých. My zde vidíme, že otázka menšinová jest především otázkou hospodářskou a také tak musí

být řešena, má-li mít positivní výsledky. Nám zde v menšinách škodí nejvíce plané hejslovanění, fangličkářství a štvavá

neuvědomělá šovinistická politika. Největším nepřítelem menšin jsou nezodpovědní štváči, kteří umělým způsobem

rozdmychují nepřátelství mezi národy. To je na obou stranách. Nebýt jich, oč snadněji bychom se dohovořili a sešli.

Krajní pravice nacionalistická je právě tak vražedná a nebezpečná jako krajní levice. Národ chce život a mír. A

opravdovým nepřítelem národa je ten člověk, který chce podobným způsobem pracovat. Dr. Emil Svoboda napsal:

„Lidé, kteří mají plná ústa národa a vlasti, zraňují s klidnou rozvahou republiku, poškozují její zájem, ostouzejí ji před

světem. Poměr šovinismu k národnostnímu cítění je as ten, jako poměr smilstva k lásce. Jest to nízký, sprostý pud, jeho

ukájení vzbuzuje hnus“.

Jen jediné v článku Pfadfindera St. nemohu uznat, a to výrok, že Němci u nás v Československu nemají vlasti. Co je to

vlastně vlast? Země, kde jsem trvale usazen, kde jsem se zrodil atd. To, že odmítá Československo jako svoji vlast, to

mne v jeho článku jinak velice objektivním zarazilo a zabolelo. Což naši lidé, kteří žijí v celém světě, nemají tam svoji

vlast? Láska k národu není společnou s láskou k vlasti. Národ a vlast jsou rozdílné pojmy. Vidíme přec, že jednotlivci

ba i celé rodiny stěhují se do jiných zemí, neboť ubi bene ibi patria. Rozlišujeme však od vlasti národnost. Každý

člověk musí mít nějakou národnost. Beznárodnost je nemyslitelna. Každé zapření národnosti je nepřirozené, je lží.

Moderní nacionalismus je však hodnota mravní. Láska k národu je absurdností bez lásky k člověčenstvu. Nacionalismus

je omylem, není-li zároveň humanitou. Rakousko – Uhersko zahynulo, poněvadž násilím potlačovalo národní city.

Učme se býti lepšími a dokažme, že dovedeme si vážiti své samostatnosti. Je nás málo, ale jsme lidé.

My, skauti, položili jsme svůj ideál humanitní hodně vysoko. Chceme jít v šlépějích protektora, presidenta Masaryka,

který nám nejlépe svým životem ukázal cestu a jest nám nejlepším vzorem.

Jsem pevně přesvědčen, že skauting, toto náboženství moderního člověka – půjde-li ve vývoji touto cestou – jistě

uskuteční bratrství v národě i mezi národy. Budeme-li sami žíti dle těchto zásad, dosáhneme účelu života, neboť

vlastním účelem života jest radovati se z radosti jiných. Pracujme tedy k lepšímu příští člověka!

Schůze Náčelnictva 5. března: vzpomenuto úmrtí s. Reichertové z Třebušic. Na pohřeb vyslána s. Divišová. K uctění

památky věnován dar tamní knihovně.

Schůze Náčelnictva 10. dubna: Pražští skauti chystají velký zájezd do Ústí n. L. na svatodušní svátky.

Vůdce r. X/1929 – 30 č. 1, říjen

Schůze Náčelnictva 28. května: Česká Lípa přeřazena do župy Přemysla Oráče. Poděkováno pražským skautům i

pracovníkům župy Přemysla Oráče za zdařilý podnik o letnicích.

Schůze Náčelnictva 24. září: do Třebušic delegován br. Skřivan.

10

Jmenování: o. z. Karel Procházka z Litoměřic, z. o. z. Vlad. Hrubý z České Lípy.

č. 3, prosinec

Pocty: stříbrná Svastika udělena br. Ing. Fr. Fiškovi z Postoloprt.

Schůze Náčelnictva 10 listopadu: duchcovští skauti chystají štafetu do Prahy k 80. narozeninám p. presidenta.

č. 5, únor

Jmenování: o. z. Karel Třeštík, učitel v Teplicích, Viktor Jedlička, profesor v České Lípě.

č. 6 – 7, březen

Jmenování: zpravodajem pro oddíly v menšinovém území br. Fr. Kučera v Ústí n. L., v hodnosti místonáčelníka, o. z.

Oldřich Havelka v Ústí n. L., župním instruktorem Jenda Kresl v Duchově.

Schůze Náčelnictva 3. února: k osmdesátinám p. presidenta organizována župou Přemysla Oráče štafeta od hranic do

Prahy.

Župa, která umí pracovat. Bez dlouhých hádanek - je to župa Přemysla Oráče se sídlem v Ústí n. L. Prohlídněte si

jejich výroční zprávu a uvidíte, jak je možno pracovati, je-li tu vůle k tomu, a dosti nenáročné obětavosti. Nejen její

pěkná úprava – co by vážila slupka, kdyby jádro nebylo dobré? – ale i obsah ukáže tolik snahy, potkávající se

s úspěchem – a to je na celé věci nejzávažnější, že získává si tato cílevědomá práce uznání a ocenění i v kruzích, které

nám zrovna nepřávaly, nebo v takových, které nám svým vlivem mohou vykonat pěkný kus práce pomocné. Zpráva,

kterou podává župní zpravodaj br. Kučera, osvětlí sdostatek obtíže práce v pohraničí a jak je třeba probojovávati se

k cíli za každou cenu. A zprávy z jednotlivých oddílů řeknou vám, jak nikde se nezahálí, jak všude je snaha kupředu a

výše. Jest si přáti, aby župa ve své práci vytrvala a aby našla hodně následovníků. Podle zprávy máme ve Svazu 32

župy. Kéž by to byly všechno župy po vzoru župy Přemysla Oráče.

Tamtéž: Oddílům v pohraničí. Agendu pro oddíly v pohraničí převzal župní zpravodaj ústecký br. Fr. Kučera. Ve všech

případech obracejte se k němu o radu, pomoc a jednejte s ním přímo, aby se zákroky přes Svazovou kancelář řízení

nezdržovala.

Tamtéž: Všem bratřím a sestrám v menšinovém území. Byl jsem Náčelnictvem zvolen menšinovým referentem

Náčelnictva a svěřena mi byla úloha, starati se o oddíly v území smíšeném. Úloha jistě těžká, ale pevně věřím, že

společnou prací dojdeme vytčeného cíle. Jsem ochoten vždy a všude pomáhat, budu-li o to požádán. Jsem ochoten

zajeti si do míst, kde toho bude potřeba, i přednášet a prosím, aby mi bylo ve všem důvěřováno a abych byl o všech

podnicích v menšinách informován. Co nejdříve vypracujeme řád menšinového referenta a zašleme jej všem

činovníkům. Prosím o spolupráci všech a jistě se nám dílo naše podaří k naší radosti. S chutí do práce!

František Kučera, župní zpravodaj, Ústí n. L.

Vůdce r. XI/1930-31 č. 1, říjen

A. B. Svojsík: DO PRÁCE!

Na okraj mé řeči v Duchcově 14. září 1930.

Ve vývoji našeho skautingu pozorujeme občasné snahy vybočiti z běžných kolejí. Naše organisace má zřetel především

k mládeži, také ve vedení je většina lidí mladých a ti vidí obyčejně největší důležitost v tom, do čeho se právě zabrali.

Jednomu zdá se málo vykonáno pro ideové prohloubení a zhodnocení skautingu, jiný vidí základ v činnosti výchovné,

opět jiný za páteř a záruku zdaru celé činnosti považuje správně fungující organisaci.

Ve skutečnosti nic tu není zbytečného, ani méněcenného. Skauting vyšel ideově dobře vybaven už z rukou Baden –

Powellových a od té doby mnoho bylo vykonáno v cizině i u nás. Svým posláním jsme tu jistě především pro výchovu,

proto také není jistě menšího významu vlastní práce výchovná a správní, která ji opatřuje podmínky a která umožňuje

skautovati i mládeži nemajetné, z níž vycházejí často pracovníci nejlepší. Bez dobré činnosti organisační může být

camping, tramping apod., ale ne skauting a my musíme ještě mnohé doháněti, zvláště v propagaci a ve styku ústředí se

všemi složkami organisace. Pravda, potřebujeme tu neb onu knihu, ale i bez ní lze již dobře vésti oddíl, kdežto bez

soustavné a vytrvalé práce v oddíle a bez řádné organisace by se celý skauting sřítil jako dům z karet.

Nežijeme již v idylických dobách, jaké byly před 60 lety, kdy každý podnik nabýval velikého významu a vysoce byly

ceněny i poměrně malé oběti. Kolik ryzího idealismu je ve skautské práci od Prahy až do posledního střediska na kraji

republiky! Vždyť z něho celý náš skauting žije! Ale další rozmach vyžaduje statisíců a kde ty vzíti, když je nyní tak

málo zájmu o mládež a veřejná dobročinnost tak poklesla? Mocnému a bohatému americkému skautingu opatřují právě

33 miliónů. Jak máme s nimi udržeti krok? A přece československý skauting snese srovnání s cizinou poměrně lépe,

než jiné obory naší tělesné výchovy, vyjma tělocvik sokolský. Je to zásluha racionalisace výchovy tělesné, rozumové i

mravní, která je pevným základem našeho skautingu. Vyléčili nás trochu nedávné světové hry ženské z přílišného

sebevědomí? Netvrdím, že jdeme v tělesné výchově nazpět. Nikoli, ale jiní začali se soustavnou prací dávno, když u nás

přestávali jsme pouze na zkušenostech a každá hlubší práce odborná byla v klatbě. Což historie junáctví není dokladem

nezdravých poměrů panujících u nás? Kde kdo skauting vykořisťuje, lecjakého zmetka vydává za skautskou výchovu,

ale pro to nejcennější, pro ten celek výchovný, systém skautingu je pochopení stále málo. Třeba ohromná většina

mládeže v republice stojí mimo vážné organisace tělovýchovné, přece překážejí všude praví skauti, a kdyby to šlo, ubili

by nás úplně. Kdo jednou dokumentárně osvětlí tyto neblahé poměry, a jich příčiny, získá o mládež nesmrtelných

zásluh.

11

Ale i pro junáctví je jistá cesta k úspěchu. Spolehejme na sebe, na skauting! Soustavná skautská práce s mládeží je

největší naší předností. Ale musí to být opravdu skauting, který provádíme, s každým oddílem, s každým jedincem. Ten

zasáhne nejjistěji hluboko do života každého, jako nic jiného a záhy vliv jeho projeví se v rodině, ve škole a v celém

životě. Ve znamení skautské praxe musí být každá naše schůze, každý tábor i sjezd. Každá schůzka i vycházka měj svůj

program, každá schůze spolková nechť má positivní výsledek, jejž dlužno realisovati na prospěch celku. Naše sjezdy

nesmějí přestávati na akademii, pochodu městem, slavnostních řečech a mrtvém táboru, oživeném nanejvýš

volleyballem a trochou atletiky a her. Koželuha poznáte na kurtu, šermíře při assaut, tenora při zpěvu – a skauting má

representovat kousek sportu? Vždyť dobře vypravený tábor nejlépe získává mládež i veřejnost.

Jen důsledná programová práce, ten celý skautský systém správně prováděný dá nám oddanou mládež, a vychová

nadšené a obětavé vůdce.

Veliké úkoly máme před sebou. Skautská praxe umožní nám tyto podniky provésti důstojně bez dlouhých,

duchamorných příprav.

Ve skautské praxi je celá budoucnost skautingu, naše cesta k cíli – naše spása!

Schůze Náčelnictva 21. června: br. Fr. Kučera referuje o skautské esperantské lize.

Jmenování: z. o. z. Karel Kresl úředník z Duchcova, K. Randa učitel z Ústí n. L., s. v. Jos. Steiner v Ústí n. L., tajemník

ž. z. Mir. Klapka, úředník z Postoloprt.

č. 2, listopad

Schůze Náčelnictva 9. září: br. Kučera referuje o schůzi v Kolíně, Jičíně, Žel. Brodě, Josefově a Liberci.

Schůze Náčelnictva 30. září: na župní schůzi do Písku delegován br. Kučera.

Pocty: bronzová Svastika udělena s. M. Ungrové z Košťan, K. Třeštíkovi z Teplic, Fr. Kolešovi z Třebechovic.

č. 3, prosinec

Jmenování: o. z. Karel Kresl, úředník z Duchcova.

č. 5, únor

Z Místních sdružení. Na valné hromadě Místního sdružení v Duchcově, konané 8. ledna bylo konstatováno neobyčejné

vzepjetí spolkové činnosti za poslední rok. Br. starosta Štěpnička staral se o Místní sdružení opravdu poctivě a dobře.

Zprávy činovníků byly dobré a příznivé. Br. místostarosta gen. Klecanda byl jmenován čestným členem sdružení a

odevzdán také čestný diplom br. žup. zpravodaji Kučerovi, který byl jmenován čestným členem na loňské valné

hromadě. Starostou zvolen byl ředitel gymnasia Rud. Ptáčník, I. místostarostou Fr. Karásek, II. místost. Václav Krofta,

jednatelem pak s. Pavla Hetfleischová, pokladní s. El. Trejbalová. V doslovu ž. z. Kučera ocenil práci odcházejícího br.

Štěpničky, který slibuje pracovat i nadále. S pozdravem Kučera.

č. 6, březen

Schůze Náčelnictva 24. března: župa Vrchlického (Lounská) rozdělena mezi tři sousední župy a župním zpravodajem

jmenován br. Fiška, župním starostou br. Fr. Kučera.

Vůdce r. XII/1931- 32 č. 1, říjen

Jmenování: Hraničářem jmenován Josef Štajner a Jaroslav Körner v Ústí n. L.

č. 2, listopad

Schůze Náčelnictva 13. října: br. Jan Novák referuje o slavnostech v Ústí n. L.

č. 3, prosinec

LITERATURA – Fr. Kučera: Skauting v menšinách.

Almanach skautské práce v prvém desetiletí 1920 – 1930. Nákladem župy Přemysla Oráče, Ústí n. L.

Zpravodaj pro skauty v území ohroženém, místonáčelník br. Fr. Kučera, vydává v přítomné knize počet z činnosti

skautské výchovy mezi skauty v ohroženém území. Oč je práce v tomto státním úseku těžší a odpovědnější, tím větší je

nadšení a chuť k práci v řadách nejen našich činovníků, ale i v řadách hochů a dívek. Vzorem v tom je nám tu právě

vydavatelka almanachu, pohraniční župa Přemysla Oráče, která ve svou oblast zabírá české menšiny od výběžku

šluknovského až po výběžek ašský. Stejně pak působí dobře na skautské hnutí v Podkrkonoší. Br. Kučera dovedl tu

v ladně upravenou knihu sebrati nejen hojný materiál o práci skautské, ale dovedl získati příspěvky význačných

skautských činovníků, kteří vyslovují své názory v oboru menšinové skautské práce a dále dovedl na podporu svých

slov vybrati výroky a názory významných lidí o skautingu vůbec. Pořadatel všímá si tu různých vztahů veřejných

institucí ke skautingu, tak zejména školy a jiných organisací kulturních a humanitních, a luští správné rozdělení práce

v menšinách, aby byla vedena jednotnou cestou k jedinému cíli: k národnímu uvědomování mládeže a k podpoře všeho,

co může míti na ní vliv blahodárný po všech stránkách lidské bytosti. Správné stanovisko zaujímá i k národnostnímu

soužití v pohraničí a nekáže neplodný šovinismus, ale vzájemné porozumění a ocenění. Žel, že dnes ještě káže hluchým

– nebo skoro hluchým uším. Ale práce ve skautingu děje se „sub specie aeternitatis“ a proto vše, co přípravně může na

tomto poli býti podniknuto, má svůj význam pro dalekou budoucnost a doufejme, lepší budoucnost nejen národů, ale i

celého lidstva. Kniha je ozdobena podobiznami význačných skautských pracovníků z ústředí i z menšin a zakončena je

12

řadou fotografií ze života skautů v pohraničí, které velmi krásně dokumentují jejich čilost a zájem ve hnutí skautském.

Je povinností každého skautského oddílu dopsati si do Ústí br. mnč. Kučerovi o výtisk jeho výborné knihy a zařaditi ji

do oddílové knihovny jako vzor pronikavé skautské práce. Její prodejní cena vzhledem k její ceně skutečné je nepatrná.

č. 5, únor

Schůze Náčelnictva 10. prosince: jednáno o rozkladech župy Přemysla Oráče a usneseno projednati záležitosti nejprve

soukromě. Funkce zpravodaje pro menšiny nebude nadále obsazována, poněvadž nejsou prostředky k jejímu provádění.

Schůze Náčelnictva 26. ledna: okres Louny přidělen k župě Přemysla Oráče. Na žádost bratří ze župy Přemysla Oráče

vráceny jim budou na ústředí zaslané odznaky (pozn. autora publikace – jedná se o odznaky Skautských slavností v Ústí

n. L. 1929).

Jmenování: o. z. Jiří Trefný z Roudnice.

č. 6 – 7, březen

Na Valném sjezdu SJS RČS v Praze dne 27. – 28. února 1932 zvolen do Ústřední Rady jako člen br. Dr. Jaroslav

Kubista, přísedící Zemského výboru z Ústí n. L. (opětovně byl zvolen v r. 1936 a 1938).

č. 8, duben

Schůze Náčelnictva 22. února: br. Fr. Kučerovi se vysvětlí, že Náčelnictvo funkci zpravodaje pro menšiny nezrušilo, ale

že ji bude rozšiřovati. Proto také po resignaci Fr. Kučery místo toto se zatím neobsazovalo.

Schůze Náčelnictva 6. března: práce pro menšinový skauting nechť je budována v širším rozsahu tak, že pro jednotlivé

oblasti budou jmenováni zpravodajové a jejich činnost v Ústředí spojoval by referent Náčelnictva. Nutno vypracovati

instrukce, aby nedošlo ke kompetentním konfliktům s místními zpravodaji. – Br. Kučera byl požádán, aby veškeré své

stížnosti sepsal sumárně, aby věc mohla být vyřízena s konečnou platností.

Schůze Náčelnictva 29. března: Místnímu sdružení v Duchcově vysvětlí se reorganisační plán Ústředí ve věci

menšinového referátu.

č 9, květen

Schůze Náčelnictva 12. dubna: byly projednány naléhavé stížnosti. Br. Fr. Kučera bude požádán, aby v župním

oběžníku otiskl doplněk informací o různých záležitostech, o nichž referoval.

Vůdce r. XIII/1932-33 č.1 - 2

Schůze Náčelnictva 26. září: Na základě dohody zúčastněných žup přeřazeny okresy Louny, Postoloprty a Žatec k župě

Středočeské.

Jmenování: ž. z. JUDr. Jaroslav Dvořák z České Lípy pro župu Přemysla Oráče.

č. 5 – 6, březen

Daň soběstačnosti (k uhrazení dluhů z Táborů slovanských skautů): V percentuelním propočtu daně přispěly do konce

února nejméně župa Přemysla Oráče–5 % a župa Šariš-zemplínská (slovenská) – 1,4 %.

Schůze Náčelnictva 24. ledna: Jednáno o záležitostech bývalého ž. z. zpravodaje br. Fr. Kučery.

č. 7 – 8

Schůze Náčelnictva 4. dubna: jednáno o dopisu Místního sdružení z Ústí n. L. Zástupci náčelnictva pohovoří o věci se

žup. starostou br. Dr. Kubistou.

Schůze Náčelnictva 2. května: Schváleno rozhodnutí ve věci br. Fr. Kučery. Vedením menšinového referátu pověřen br.

Widmann.

Schůze Náčelnictva 16. května: Na župní sjezd do Radejčína delegován br. náčelník Svojsík.

Vůdce r. XIV/1933– 34 č. 1, říjen

Schůze Náčelnictva 19. června: Předsednictvo Náčelnictva bylo zplnomocněno vyšetřiti a rozhodnouti o podání br. Jar.

Körnera.

Schůze Náčelnictva 5. září: Uctěna památka zemřelého o. z. br. Prouzy z Loun. Br. Körner z Kr. Března předložil

prohlášení, jímž věc vyřízena.

Jmenování: o. z. Karel Kadlec učitel v České Lípě, skautským vůdcem Dr. Jar. Dvořák v České Lípě.

č. 2, listopad

Jmenování: skautským vůdcem Zdeněk Urban v Roudnici n. L.

č. 6 – 8, únor – duben

Schůze Náčelnictva 6. března: JUDr. Jar Dvořák referuje o župní schůzi v Duchcově.

Jmenování: z. ž. z. Jaroslav Körner v Kr. Březně, o. z. Jaroslav Ciller v Teplicích – Šanově, Rudolf Bělský , úředník

v Ústí n. L., tajemníkem o.z. Jan Červenka v Roudnici n. L., sborovým vůdcem Dr. Ladislav Janeček

v Teplicích – Šanově, ž. z. Václav Novák učitel v Mostu, menšinovým zpravodajem pro severní Čechy

JUDr. Dvořák v Praze.

13

Pocty: Diplom díků udělen Jos. Steinerovi v Horních Počáplech.

č. 9 – 10, květen – červen

Schůze Náčelnictva 10. dubna: Skautskému oddílu hasičské jednoty v Teplicích – Šanově povolen název I. oddíl

hasičský.

Vůdce r. XV/1934 – 35 č. 1, září

Jmenování: Skautským vůdcem Boh. Šolín v Duchcově, Em. Vaněk v Lounech.

č. 5 – 6, leden – únor

Jmenování: Župním instruktorem Václav Kotrba z Trnovan, Věra Dvořáková z Bíliny.

č. 8 – 9, duben – květen

Jmenování: z. o. z. Emanuel Vaněk z Loun, čestným vůdcem 1. chl. odd. v Duchcově Jan Kresl, který se odstěhoval do

Olomouce.

č. 10, červen

Jmenování: o. z. Fr. Kotek, obec. tajemník z Neštěmic.

Vůdce r. XVI/1935 – 36 č. 1, září

Schůze Ústřední rady 15. září: Dán souhlas Místnímu sdružení v Roudnici k přeměně jejich směneční půjčky na

hypotekární.

Jmenování: z. ž. z. župy Středočeské br. Jiří Trefný profesor v Roudnici.

č. 3 – 4, listopad – prosinec

Jmenování: z. o. z. Zd. Urban v Roudnici, sbor. vůdkyně Jana Tombová profesorka v Roudnici.

Pocty: Odznak Skauta – hraničáře udělen Vl. Stainerovi v Ústí n. L.

Schůze Náčelnictva 17. prosince: Schválen návrh české zemské komise na úpravu hranic některých českých žup. Do

župy Riegrovy (Liberec) přeřazen okres Česká Lípa a Německé Jablonné ze župy Přemysla Oráče.

č. 5, leden

Schůze Ústřední rady 17. prosince: Dívčímu oddílu v Bílině, který podal první registraci pro rok 1936, projeví se uznání

a bude věnována knihovnička.

Jmenování: o. z. Boh. Šolín z Duchcova, Dr. Ing. Zd. Blažek v Ústí n. L.

č. 6 – 7, únor – březen

Jmenování: z. ž. z. Zd. Urban v Roudnici n. L., čestnou vůdkyní 1. dív. odd. Zd. Mužíková v Duchcově.

Vůdce r. XVII/1936 – 37 č. 6 – 7, únor – březen

Schůze Ústřední rady 26. ledna: Vyhověno žádosti skautů z Rumburka, aby několika nemajetným skautům byl

prominut reg. příspěvek a sice v tom smyslu, že v té výši bude jim udělena podpora. Daruje se jim také knihovnička.

Spolek “Staří skauti“ věnoval Kč 500,- na úhradu reg. příspěvků nemajetných oddílů.

Jmenování: Žup. instruktorem Stanislav Svoboda v Duchcově.

Pocty: Bronzový odznak Za čin junácký udělen Miroslavu Vejražkovi v Lounech.

č. 8, duben

Jmenování: Sbor. vůdcem František Křížek ze Střekova.

Vůdce r. XVIII/1937 – 38 č. 1 – 2, září – říjen

Jmenování: z. o.z. Fr. Křížek ze Střekova, sbor. vůdcem Václav Bartoš ze Střekova a Josef Svoboda z Neštěmic,

zdravotním vůdcem MUDr. Alex. Svět v Roudnici n. L.

č. 4, prosinec

Jmenování: Skautským vůdcem Mir. Král v Roudnici n. L.

č. 5, leden

Jmenování: o. z. Fr. Ledvinka, profesor v Rumburku, sbor. vůdce Dr. Jar. Dvořák v Rumburku (bývalý žup. zpr.).

Pocty: Diplom díků udělen Josefu Svobodovi, plk. pěchoty v Mostě.

č. 6 –7, únor – březen

Jmenování: o. z. Jar. Körner v Ústí n. L.

14

č. 9, květen

Schůze Náčelnictva 12. dubna: Setonovi skauti v Duchcově dotazují se na možnosti vstupu do Svazu. Možno je

přijmouti jako řádný oddíl. Jinak nejsme proti tomu, aby naši skauti s nimi případ od případu spolupracovali.

Jmenování: Skautským vůdcem Josef Zítek, profesor v České Lípě.

Vůdce r. XIX/1938 č. 2, říjen

Péče o uprchlíky z území, které připadlo Německu. Tisíce rodin byly nuceny vystěhovati se z pohraničních krajů do

vnitra republiky. Mezi nimi na sta skautů. Naši skauti jistě pomohou při akcích na ulehčení situace těchto obětí strašlivé

doby, kde jen budou moci. Přihlaste se u místních výborů k práci, poskytněte sami pohostinství, jak vám jen bude

možno.

Skautský majetek v zabraném území. Pokusíme se zachrániti alespoň něco z majetku našich oddílů a místních sdružení,

které pracovaly v zabraném území. Předpokladem jest, že nám pracovníci z těchto míst neprodleně dají všechny

potřebné informace a doklady, abychom je mohli na příslušném místě uplatniti.

Činovník r. XX/1939 č. 4, prosinec

Okupací pohraničí přestala existovat župa Přemysla Oráče.

Dále pracovala oblast Podřipská s okresy Roudnice n. L., Mělník, Kralupy n. Vl. a oblast Louny s okresy Louny, Slaný

a Rakovník.

Jmenování: Oblastní velitel Jiří Trefný z Roudnice n. L., JUDr. Vlad. Lamka z Loun, okrskový velitel Eman Vaněk

z Loun.

č. 5 – 6, leden – únor

Jmenování: Zástupce oblastního velitele Zdeněk Urban z Roudnice n. L., okrskový velitel Jiří Trefný z Roudnice n. L.,

zást. okrsk. velitele Zdeněk Urban z Roudnice n. L., vůdkyně střediska Amálie Svobodová z Loun.

č. 10, červen

Jmenování: Tajemník oblastního velitele Václav Strádal, studující v Roudnici, okrskový velitel Ant. Vaniš profesor

v Rakovníku a vedoucí střediska Ant. Černý profesor v Rakovníku.

Činovník r. XXI/1940 č. 1, září

Jmenování: Tajemník okrskového velitele Jaroslav Maudr studující v Roudnici.

č. 2, říjen

Jmenování: vedoucí střediska Magda Červinková v Roudnici a L.

č. 7, březen

Jmenování: Tajemník okrskového velitele Jaromír Vacek v Roudnici n. L., oblastní duchovní vedoucí Jan

Dočekal, farář v Slabcích u Rakovníka, junácký vedoucí Josef Mejsnar v Roudnici n. L., oblastní duchovní

vedoucí P. Josef Kocábek v Roudnici n. L.

Některé použité zkratky:

mnč. = místonáčelník

M. S., M. s. = Místní sdružení přátel skautingu

OS, O. S. = Old skauti (-ů)

o. z. = okresní = okrskový (-á) zpravodaj (-ka)

pp. = pánové

P. = páter

SJS RČS (SJSaS RČS, SS RČS) = Svaz junáků skautů (- a skautek, skautů) Republiky Československé

s. v. = sborový (-á) = střediskový (-á) vůdce (-kyně)

taj. = tajemník (-ice)

z. o. z. = zástupce (-kyně) okresního = okrskového zpravodaje

z. ž. z. = zástupce (-kyně) župního zpravodaje

ž. z. = župní zpravodaj

15

VÝPISY Z ČASOPISU SKAUT JUNÁK JUNÁK R V / 1919, č. 4-5

Ze života Junáků. Přednášková činnost válkou přerušená je opět v plném proudu. Vrchní vůdce přednášel dne 27.března v Roudnici a 28.března v Lounech (2 přednášky).

JUNÁK R VII-I / 1921, č. 11-12 Propagační sjezd svazových skautů v Mostě

České menšiny v Mostě měli příležitost shlédnouti dne 22.května naši mládež skautskou, jež sjela se tamtéž k propagačnímu sjezdu. Na dvěstě našich jarých hochů a dívek z českého severu zúčastnilo se tohoto sjezdu, aby ukázalo veřejnosti sílu a ukázněnost staré organisace.

Sjezdu bylo přítomno mimo zást. župního zpravodaje a okresních zpravodajů i důstojnictvo mostecké posádky pěšího pluku, jež projevilo živý zájem o skauting, jehož program a cíle výstižně vyložil přítomným zástupce žup. zpr. br. V. Lehman.

Sjezd zahájen byl průvodem skautů městem až na vojenské cvičiště, kde proveden byl ukázkový tábor. V čele průvodu byly dívčí oddíly, za nimiž neseny dva oddílové prapory a za těmito nastoupily další oddíly junáků, vedeny svým vůdcem neb zástupcem vůdce. Velení a seřazení celého průvodu převzal vůdce I. oddílu lounského. Hoši a dívky seřadili se na prostranství před teplickým nádražím, odkud jedním proudem, oddíl za oddílem, nastoupili ve trojstupech pochod do města. Prošel nádražní třídou a těše se hojné a všestranné pozornosti přítomného obecenstva, zabočil průvod na první náměstí, kdež před starou radnicí defiloval shromážděnému sboru důstojnickému a zástupcům skautské organisace.

Za ohromné účasti obecenstva, jež naplňovalo veškeré ulice, jimiž se průvod ubíral, prošly oddíly za zpěvu „ Čtvrtého července“ prvním, druhým a čtvrtým náměstím zabočily na cestu k vojenskému cvičišti. Po odchodu oddílů z náměstí poděkoval jménem celé organisace skautské důstojnickému sboru zástupce žup. zpr. br. Lehman za účast, jíž projevil tento svou přítomností a pozval celý důstojnický sbor k prohlídce ukázkového tábora.

Na cvičišti naskytl se oku malebný obraz – hoši i děvčata počínali tábořiti. Během 15ti minut stálo na 40 stanů malebně seskupených. Při příležitosti této bylo provedeno odevzdání praporu I. oddílu junáků skautů z Loun.

Jednotlivé oddíly seskupily se do šiku na svá místa v útvaru podkovy. Za slavnostního a povznášejícího ticha odevzdal zástupce žup. zprav. 1. oddílu lounských skautů prapor, načež slavnostní řeč vlastenecky prodchnutou pronesl vůdce I. oddílu lounských skautů br. Jožka Lehman, jenž mezi jiným pravil:

„Prapor Váš, toť symbol sjednocenosti, svornosti a rovnosti všech, kdož se k němu přihlásili a kol něho sdruženi jsou, kteří jednou a touže vznešenou myšlenkou skautskou nadšeně a pevně spiati jsou. Proto setrvati při praporu budiž i Vám povinností nejsvětější. A jestli z té či oné strany lákati Vás bude hlas svůdný, nebo snad budou Vám mnozí nástrahy činiti a třeba násilně nutiti vás tam, kde tělesné výchovy zneužívá se k cílům stranickým, tu vždy mějte na mysli heslo Havlíčkovo. „Vyhrožujte si mě, přislibujte si mě, přece zrádcem nebudu! Moje barva červená a bílá, heslo moje poctivost a síla.“

Na to ujal se slova zástupce žup. zpr. br. Lehman, jenž vzpomněl našeho protektora, presidenta Masaryka, který touto dobou dlí na zotavené na ostrově Capri a tlumočil přání všech, když pravil:“ Naším nejvroucnějším přáním jest, by náš milovaný president vrátil se nám v plném zdraví zpět.“ V další řeči vzpomíná námi všemi milovaného zakladatele čsl. skautingu, náčelníka br. A. B. Svojsíka, jemuž posílá jménem všech pozdrav a volá skautské „Na zdar!“ Hoši hřímavým hlasem opakují pronesené zdravice a již zní sborem hymna junácká, na to národní hymny „Kde domov můj“ a „Nad Tatrou sa blýská“. Okamžik tento působil na obecenstvo mocným dojmem.

Po obědě a odpočinku oživlo cvičiště zase hochy a děvčaty, kteří v různých skupinách cvičili prostná, aneb hráli americké hry. Rušný život sledovalo přítomné obecenstvo se zájmem a živou účastí s rozveselenou mládeží junáckou.

O čtvrté hodině odpolední nastoupen společný odchod z cvičiště a jednotlivé oddíly po srdečném rozloučení rozjely se do svých domovů.

Sjezdu zúčastnily se tyto oddíly: Duchcov I. oddíl chlapecký a I. oddíl dívčí, Hrob I. oddíl chlapecký, Lom I. a II. oddíl chlapecký (s dvěma oddílovými prapory) a I. oddíl dívčí, Košťany I. oddíl chlapecký, Horní Litvínov I. oddíl chlapecký, Louny I. oddíl chlapecký (s jedním praporem oddílovým), Most I. a II. oddíl chlapecký (mezi tyto řadí se hoši z Třebušic, Komořan a Souše). Přítomní zpravodajové: zástupce žup. zpr. br. V. Lehman z Loun, okres. zpr. br. David z Duchcova, okres. zpr. br. Krbec z Teplic a zástupce okres. zpr. br. Dvořáček z Mostu. Jménem všech účastníků propagačního sjezdu odeslal zástupce žup. zpr. náčelníku br. Svojsíkovi pozdravný telegram.

Třeba si přáti, aby skauting byl veden i nadále takovými činovníky, již s láskou lnou k myšlence skautské. Pak i naše mládež nadšena bude pro skautskou ideu. J.D. 8. květen 1921 - den pouti na Říp – byl pro podřipské skauty roudnické opravdovým svátkem. Sjeloť se v předvečer poutního dne do Roudnice hojně skatů z okolních míst: téměř úplný oddíl z Mělníka (31) i skauti

16

z Lovosic a Veltrus. Potoulavši se městem sešli se večer v nové prostranné klubovně chlapeckého oddílu roudnického. Místnost ta, jež sloužila účelům aprovisačním, byla ještě před 3 dny naplněna hromadami beden a tisíci konservových plechovic. Za jediné odpoledne však srovnali skauti plechovky do beden a bedny v jevišťovitě upravené pódium, přikryli je koberci a prapory, stěny vyzdobili vlajkami a obrazy, chvojí a kvítím, a tak se tam shromáždilo na 100 skautů, k nimž na uvítanou zahovořil br. zpravodaj prof. Kalles. Za oddíl uvítal pak milé hosty čiperný Opička-skaut (br. Fr. Koupil) těmito veršíky: Věříte snad, že vás rádi máme, bratří! Vždyt´ přec uvítali jsme Vás, jak se patří. Na noc ustelem Vám měkce na žíněnkách, Budete spát sladce, jako děti v plenkách. Andělé Vám ve snu zahraj´ housle, flautu. V celém světě nejlíp u roudnických skautů! Zítra zvu Vás v zápas házeného míče, A pak půjdem na Říp, jenž je ze čediče. Co je čedič, víte – tvrdý kámen černý. Jak je čedič černý, tak zas skaut je věrný. Pravdou je jen láska, nenávist je bludem. Slibme si, že vždycky milovat se budem! Ruku v ruce půjdem. Cíl náš malý není; skaut jej dobře zná. Nuž, bud´me připraveni!

Vůdce roudnického oddílu br. Luxa promluvil pak o svých zkušenostech ze skautské prakse, načež představil se shromáždění oddílový humorista Čuli-skaut (br. Zd. Urban) rozesmívaje vděčné posluchačstvo rozmarným předváděním oddílových pamětihodností (táborová jehlice, náš Napoleon, nováček zpravodajem, skaut v posledním tažení). A už tu byl athlet těžké váhy, 12 letý br. Jirka Zavřel, bavě obecenstvo vzpíráním stokilových závaží. Nevídané kouzelnické kousky předvedl pak Udina-skaut (br. V. Kočí) a když se utišil smích, zahrál na housle br. A. Stern solo z Wieniawského a dueta s br. Jar. Šetkem. Na konec z hostů promluvil o poměru skauta k přírodě mělnický br. Valina. Zatím co v sousední tělocvičně se pak ukládali bratří-hosté na žíněnky k spánku, konali ještě vůdcové a rádcové schůzi pracovní. – Ráno utkali se na hřišti Mělničtí s Roudnickými v házené. Z domácích vynikli sice jednotlivci pěknými výkony, avšak Mělničtí byli veskrze výborní v rychlosti i souhře, v obraně i útoku, jsouce ovšem proti domácím ve výhodě i délkou paží a nohou. – Dopoledne nastoupen v zářícím slunci pochod na Říp. Dlouhá řada skautů budila mezi tisícihlavými zástupy poutníků značnou a svým ukázněným chováním i sympatickou pozornost. Odpoledne Roudničtí doprovodili hosty k vlaku, kde nával byl opravdu strašlivý. Mělničtí pochodili nejlépe: podařilo se jim obsaditi celý zvláštní vůz zcela prázdný, sice bez lavic, za to však s nápisem: 46 mužů nebo 6 koní. Ale bylo tam kamzíkům, papouškům a tygrům jistě stokrát lépe, než ostatním cestujícím napěchovaným v chodbičkách a na plošinách, a ze zamřížovaného okénka vlála při odjezdu vesele oddílová vlajka. – Na shledanou, bratři, o župním sjezdu! SKAUT JUNÁK R VIII/II / 1922, č. 5 Ze života našich oddílů. Most. Šest okrskových táborů, účast na čtyřech národních slavnostech, služba při otevření dvou českých škol, dva župní sjezdy v Mostě, jedno veřejné vystoupení; v kursech první pomoci vyučuje medik dr. Pluhař, o skautingu přednášel několikrát bratr Řeháček. Louny. II. oddíl účast při sbírkách ve prospěch Národní Jednoty Severočeské a strádající Rusy. Rádcovský kurs s dvaceti přednáškami a pěti cvičnými výlety, divadlo, stálý tábor na Bilichově (4 neděle), 2 putovní Krkonoše a Slovensko (po týdnu).

SKAUT JUNÁK R IX / 1922, č. 1 Za skautem hrdinou. Památce vůdce Antonína Novotného z Lomu. Za žhavého červencového poledne sám a sám stoupám strmou stezkou na skalní ostrov, kde malebně rozložen je hřbitůvek Karlštejnský s kostelíkem uprostřed. Pod skalou bělostná silnice, za ní modravá šeď řeky. Kol mne vše jásá barvami, hýří životem, mušky, včelky, motýlci, ptáčci kmitají se v oslnivém jasu slunečním v opojné vůni kvetoucích lip a dozrávajícího obilí – za kostelíkem malý, ponurý domeček a v něm zabaleno v mokré, režné plátno mladistvé tělo. Ale v těle není již života; kůže dlouhým pobytem ve vodě svraštěla, svaly mladého atleta ztuhly, oči zavřeny navždy. Nikdy nepocítil jsem živěji kontrast mezi životem a smrtí jako v onom okamžiku. V hlubokém pohnutí zvedám ruku k pozdravu a loučím se s Tebou, mladý hrdino, který jsi dal mladý život za svého skauta, jménem všech tisíců českých skautů, kteří nezapomenou Tebe a Tvého krásného činu. – Dole ve vsi bodrý horník-otec, žalem zlomená máť, plačící sestřička. „On se obětoval, taková to byla věrná duše, vždy říkal, jak je dnes třeba práce všech pro národ“, jsou první slova otce, jenž všechnu svou naději skládal v syna studenta. A četnický strážmistr vypráví, že br. Novotný vyhledal skautům místo, kde není hloubky, sám pak horlivě cvičil běhy a skoky s ostatními na břehu. Náhle počal jeden z hochů tonouti. Vůdce – výborný plavec – vrhl se do vody, náhle však vztyčil se z vody a bez hlesu klesl pod hladinu. Po namáhavém cvičení náhle ochlazení a rozčilení přivodilo patrně srdeční mrtvici. Tonoucího hocha zachránil skaut Jiří Srp; tělo vůdcovo

17

však proud zatím odplavil, takže teprve třetího dne bylo nalezeno. – Na tisíce českého lidu z Lomu a okolí se skauty v čele doprovodilo ke hrobu mladého hrdinu. Žil a zemřel jako pravý skaut, vykonávaje nejsvětější, ale také nejtěžší skautskou povinnost - nový doklad, jak skauting vychovává životem. Mnoho mladistvých srdcí plane u nás týmž svatým ohněm, věčné třídění duchů i srdcí, které charakterizuje skauting, živí víru v lepší lidství a vychovává pro ně.Vy věrni, vzpomínejte br. Novotného! S.

Jak se kde pracuje. Před rokem administrace našeho listu, kterou tehdy vedli z ochoty skauti kutnohorští, požádala o pomoc při sbírání inserce pro „Skauta“ jednotlivé okresy, aby tak umožněno bylo jeho řádné vydávání. Výsledek, který níže uvádíme, je zajímavý: Z okresu došlo insertů v ceně 1. Praha 8 2 604 Kč 2. Náchod 9 2 308 Kč

/ / / 10. Roudnice 4 240 Kč

Dík těm, kdož žádostí naší vyhověli. Ostatní pak žádáme, aby alespoň letos ukázali více dobré vůle. Administrace

Pozdravy nám zaslali: K. Egermeier a ostatní bratři I. oddílu Ústí n.L. z Českého Švýcarska. DTTO, č. 2

Uveden počet odběratelů časopisu „ Skauta Junáka“ v okresech. Nejvíce 1087 v Praze a postupně méně. Okres Ústí n.L. odebral 30 a byl na 16tém místě. Okres Lom u Mostu a Louny odebraly po 20ti a byly na 27mém a 28mém místě.

Pozdravy zasílají: skauti z Ústí n.L. z výletu do Saska. V České Lípě (župa Mladá Boleslav), uprostřed němectví sešlo se 12 dívek na výzvu vedoucí Anny

Švagrové, švadleny a v únoru založily I. dívčí oddíl. Vůdkyně i zástupce její zdatně si vedou, oddíl je pěkně krojován. Nadšení i snahy po dobrém činu je dosti, chybí ovšem prakse a trpí i neujasněností programu našeho dívčího skautingu.

Pozdrav zasílají: oddíl z Rumburka. DTTO, č. 5

Pochvalný diplom Náčelnictva obdrží skaut Jiří Srp z Lomu u Mostu za zachránění skauta A. Brudny z Berounky. DTTO, č. 6-7

Žatec. Zakládáme nové skautské středisko v menšinovém území. Hojně nadšení a chuti k práci. V čelo se nám postavil br. prof. Macháček.

Teplice. 24. března konáme skautskou besídku s výstavkou skautských prací a skautskou hudbou. DTTO, č.8

Pozdrav posílají: skauti l. odd. Teplice-Šanov z Řípu. l. odd. skautů v Teplicích ze Střekova. Skautky z Teplic-Trnovan zasílají pozdrav z Roudnice. DTTO, č. 9-10

Naše nové oddíly registrované v poslední době ve Svazu: Duchcov – 50. klub O.S. vede student br. K. Dlouhý a čítá 12 členů. Vytvořil se z členů chlapeckých oddílů

(též bývalých skautů socialistů). reg.č.775 Postoloprty – ředitel měšť. školy br. V. Zítek zřídil zde oddíl 12 skautů, z polovice učňů. V německém

prostředí práce obtížná, ale nadšená. Teplice – Šanov. Dívčí oddíl zdejší vede s. H. Nekolová. Je dosud početně slabý, ale nachází se

v dobrých rukou. Schází se ve čtvrtek ve škole. reg.č. 729 Žatec. Prvý oddíl vede studující br. A. Mach. Má 19 skautů. Druhý oddíl má 21 členů a vede jej kandidát

učitelství br. Miloš Šimek. Dívčí odd. vede prof. s. M. Jurenová a má 21 skautek. V čele nadšené skautské obce zdejší stojí okr. zpr. br. K. Macháček. reg.č.741,747,748

Besídka 1. oddílu v Neštěmicích u Ústí n.L., dne 2. dubna 1923 vydařila se pěkně. Sjely se oddíly z 8mi různých míst župy roudnické a pěkně se pobavili výkony bratří neštěmických vedených br. Štainerem, dobře sehranou kapelou, recitacemi (bří Vondrák, Prchal, Mudra), solisty (bří Dražil, Kruml, Kovář, Krátký a výtečný houslista Kadavý). Nebyla to jen zábava, nýbrž pro oddíly hlavně studentské bylo to i nabádavé poučení, jak skautskou výchovou spějí za vyššími cíly i hoši z dílen, obchodů a továren, jimž kulturní strava se podává tak na talíři, jako studentům gymnasijním, a které skauting zde na nepříznivé půdě menšinové soustřeďuje k usilovné práci sebevýchovné. Též br. župní zpravodaj Kalles vyslovil radost z činnosti neštěmických a poděkoval řediteli měšť. školy p. B. Kučerovi za přízeň skautům projevovanou. Velkonoční

18

tato schůzka nebyla sic zakončena velkonočním beránkem, nýbrž bratrem Beránkem a čajem. br. župní zpr. zajel pak ještě do Ústí n.L., podívat se na prádelnu, kterou si právě oddíl ústecký upravuje za klubovnu.

Žatec. Nezapomenutelně krásný dojem odnášeli si Ti, kdož ve dnech 26. a 27. května byli hosty sester a bratří žateckých. Za Svaz přijel zpravodaj Náčelnictva br. Dr. Šimánek se svým tajemníkem, zúčastnili se i okolní zpravodajové: župní Ladman z Loun, okresní Lehman z Loun, Svítek z Mostu, Eisner z Teplic, dále chlapecké a dívčí oddíly z Duchcova, Loun, Mostu, Obrnic, Postoloprt, Rakovníka, Teplic, Trnovan a Třebušic. Večer prvého dne vyplnilo divadlo v zámku libočanském a pak pestrý program táborový. Fanfáry a hudba střídaly se s rejem dívek kol jasně planoucího ohně táborového, recitacemi i zpěvem. Prudký déšť znemožnil lehko-athletické závody z rána druhého dne, ustal však sotvaže oddíly nedbajíce ho, na žateckém hřišti seřadily se za trojbarevnou vlajkou státní k pochodu městem do tábora v parku libočanském, kde po proslovech okres zpr. br. prof. Macháčka a zpravodaje Náčelnictva br. Dra Šimánka na 70 hochů a dívek skládalo junácký slib. Odpoledne ukázky prací a her táborových staly se dostaveníčkem naší menšiny žatecké, takže možno říci, že k všestrannému úspěchu hnutí junáckého druží se opět i pěkný kus vykonané práce menšinové. I další Vaší práci zdar, bratři a sestry! E.

SKAUT JUNÁK R X / 1923, č. 2

Br. Svojsík přednášel o Japonsku dne 22.11. v Lounech. Pozdrav posílají: ze stálého tábora u Bilichova skauti z Mostu, skauti tepličtí ze Saska.

DTTO, č. 4 Pozdrav novoroční zasílá I. S. Štajner, vedoucí oddílu v Neštěmicích.

DTTO, č. 5-6 Na pomník bratra Novotného v Lomu darovali: Ústřední rada Svazu 50 Kč, odbor O.S. 100 Kč, kluby Old

skautů: 2.Plzeň 40 Kč, 20. Ostrava 26 Kč, 23. Železný Brod 25 Kč, 33. Pardubice 10 Kč, 37. Náchod 38 Kč, 38. Hořice 40 Kč, 39. Podol 10 Kč, 42. Louny 50 Kč, 43. Choceň 10 Kč, 47. Litomyšl 10 Kč, 48. Praha 40 Kč, 50. Duchcov 22 Kč, 53. Trenčín 30 Kč, dále I. odd. skautů v Lounech 20 Kč, br. A. Prouza 30Kč, při slavnosti na hřbitově mezi obecenstvem vybráno 125 Kč. Další příspěvky zasílejte na br. J. Štěpničku, zástupce okres. zpravodaje, Duchcov VII., č. 95.

Ústí n. L. Konali jsme 2. února důležitou okresní schůzi za přítomnosti tajemníka Svazu br. Nováka. Podmokly. Založena pohraniční skautská hlídka. Dešenice u Žatce. Zakládáme skautskou hlídku ve zněmčeném území. Poděkování. Děkuji u příležitosti odhalení pomníku mému synovi Antonínu, tragicky zahynuvšímu při

záchraně tonoucího skauta, za podporu vybranou mezi kluby Old skautů a Svazem skautů RČS (do 1. září 500 Kč) a všem účastníkům slavnosti a dárcům, kteří přispěli při sbírce na hřbitově. Dále děkuji všem za pronesené řeči nad rovem a p. J. Štěpničkovi za jeho obětavou práci při této akci.

Lom u Mostu, dne 2. září 1923. Vavřinec Novotný

DTTO, č. 7 Podmokly u Děčína. Založili jsme hlídku „Svazu skautů“ na hranicích republiky. Duchcov. V neděli 11. května konáme okresní jarní slavnost skautskou.

DTTO, č. 10 Skautská jarní slavnost duchcovského okresu zahájena byla 10. května večer táborovým ohněm na

zahradě „U české lípy“. Po proslovu zemského zpravodaje pro OS bra Ládi Karla složili členové 50. klubu OS slavnostní skautský slib. Další program obstarali skautsky zpěvem, rytmickými tanci apod. Táborový oheň ukončen zpěvem státní hymny. V neděli z rána vyšel od nádraží skautský průvod za vedení skautské hudby 42. klubu OS z Loun. Za živé pozornosti obecenstva prošel městem, načež od půl jedenácté koncertovali lounští skauti v zámecké zahradě. Slavnosti zúčastnilo se na 250 skautů, skautek a Old skautů, mezi nimi 38 hostí z Prahy. Čilému okresu duchcovskému dlužno k úspěchu na ohrožené půdě blahopřáti.

SKAUT JUNÁK R XI / 1924, č. 1

50. klub OS V Duchcově děkuje tímto všem bratrům a sestrám z Prahy, kteří při jejich slavnostech konaných 10.-11. května je navštívili a přispěli tak ke zdaru této, jakož i obesláním výstavky. Za duchcovský okres: J. Štěpnička, zpravodaj OS.

Duchcov. Dne12. července vyprovodili jsme na poslední cestě našeho druha br. Růdu Kubice, člena 1.oddílu v Duchcově, který nás opustil ve věku 16 let. U hrobu promluvil za náš okres okr. zpr. br. J. Štěpnička. Pohřbu zúčastnili se mimo zdejších oddílů dívčí oddíl Třebušice, zástupci skautů socialistů z Duchcova, Nové Vsi, Lomu a dívčí kmen skautek Volnosti z Lomu u Mostu. Všem srdečné díky.

Duchcov. Dne 2. srpna opustil nás náš druh br. Jarka Vokurka, kancelářský příručí čsl. Státních drah, tajemník 50. klubu OS Severáci v Duchcově. Zemřel po dlouhé nemoci ve věku 21 let. Bratr tento ač nemocen, věnoval se práci v klubu a pracoval jako svědomitý funkcionář až do své smrti. Pro svoji milou a upřímnou povahu byl všude ctěn a milován. Před odjezdem ku zpopelnění do Mostu rozloučil se se

19

zesnulým bratrem za okres br. okr. zpr. Jenda Štěpnička a za 50. klub OS vedoucí br. Václav Štěpnička. Okres děkuje tímto všem oddílům za květinové dary a všem bratřím a sestrám, kteří našeho bratra na poslední cestě vyprovodili. Zvláštní dík platí zástupci okresu mosteckého br. Radovi, dívčímu oddílu v Třebušicích, chl. oddílu Obrnice a zástupcům kmene skautů Volnosti z Libkovic. Omluvné listy zaslaly Odbor O.S. Praha, 1. oddíl Hostomice a dívčí kmen skautek Volnosti Lom u Mostu. J. Š.

Duchcov. V našem menšinovém okrese založili jsme oddíl junáků ve Světci a Lipnicích. Pomník br. Novotného. Další dary došly: Od 1. dívčího oddílu v Teplicích –Šanově a 4. dívčího klubu OS

Praha (po 50 Kč). Srdečné díky. Další příspěvky přijímá br. z. okr. zpr. J. Štěpnička, Duchcov-zámek. Pozdrav zasílají: Z Kokořínska 1.dívčí v Trnovanech. Z výletu na Křivoklát skauti z Krásného Března a

Neštěmic. DTTO, č. 4

Přátelům strádajícího dítěte na českém severu. Blíží se velebná doba vánoční – doba radosti dítek. I my chceme způsobiti chudým dítkám, hlavně sirotkům oddílů našeho okresu radost potřebným dárkem (potřeby školní, skautské a pod.). Drazí bratři, drahé sestry! Dnes pohlíží k vám český sever se svými strádajícími dětmi zraky plnými důvěry a doufá, že nezklamete jeho naděje. Ve skautských oddílech máme hojně sirotků a jich druhům není možno je podporovati, neboť jsou to většinou děti z rodin hornických, jichž otcové jsou namnoze bez zaměstnání a nemohou své dítky opatřiti ani nejnutnějším. Prosíme vás snažně, neodvracejte se od nás a podejte nám svou pomocnou ruku. Dokažte sebemenším dárkem, že vaše láska k nám je opravdová, vždyť i malý dárek jest utěšující balsám pro rány stále ještě rozjitřené. Uvědomte si, že svou podporou zmírníte dětské utrpení a dětskou bolest, která ze všeho na světě dojímá nejvíce. Odměna za projev lásky k českému strádajícímu dítěti ve smíšeném území bude vám hřejivý pocit vědomí vykonaného dobra, tichý dík vytryskující z hloubi nevinných srdéček těch, jimž jste způsobili radost. Doufáme, že nás v této chvíli neopustíte a zašlete nám sebemenší dárek. Dary kvitovány budou v časopise „Skaut-Junák“. Za každý příspěvek předem srdečně děkují: Za okresy Duchcov, Bílina-Teplice: Jenda Štěpnička, okres. zpravodaj, František Lacl, zást. okres. zprav. Adresa: J. Štěpnička, okres. zpravodaj Svazu, Duchcov-zámek. J. Š.

Okres Svazu skautů v Duchcově pořádal v neděli 30.listopadu v aule české rodinné školy ve prospěch

vánoční nadílky sirotků přátelské skautské odpoledne. Zábava byla velice srdečná. Okr. zpr. br. J. Štěpnička ve svém proslovu nastínil podstatu skautingu a jeho vznik na okrese. O program besídky zasloužili se: br. E. Smolík, svými soly na housle, dívčí oddíl v Trnovanech, který přednesl zpěvná čísla za vedení neúnavné sestry Klobásové, oddíl v Košťanech nacvičil jednoaktovku „Cikáni“. Současně nutno poděkovati bru Kreslovi z Prahy, který rovněž přednesl několik zpěvných čísel a malé sestřičce Exnerové z Teplic za krásný přednes básně „Petr v cizině“. – Okres pořádá opět besídku v téže místnosti dne 1.ledna 1925, spojenou s rozdáváním darů pro siroty zdejších oddílů. Všechny naše příznivce na tuto druhou besídku srdečně zveme. F.M.

Skauti z Dol. Litvínova uhasili požár, způsobený vlakem. První oddíl v Mostě konal pořadatelské služby při sokolské slavnosti a výpravě cyklistů ze Slaného,

Roudnice, Loun, Prahy atd. Ervěnice. Na našem okresu je velký zájem o lyžaření. Potřebujeme nutně pokynů k práci. Uvítáme

návštěvy bratří lyžařů srdečně. Výcvik skautů provede br. Rada. Most. Zdejší skauti-lyžaři budou pracovati pod vedením o. z. bra Svitka a přihlásili se mezi prvními do LOS

/Lyžařského odboru Svazu/.

DTTO, č. 6

Trnovany u Teplic. Na Červený kříž vybráno sbírkou po domech 500 Kč. Ve prospěch vánoční nadílky pro chudé školní děti vybráno 547 Kč. Při Husově oslavě udržován pořádek u slavnostního ohně.

DTTO, č. 7

Pozdrav zasílají: Z Hamburku skauti 1.odd. Teplice-Šanov. Všem pražským br. činovníkům přejí zdar severské skautské sbory Duchcov-Bílina-Teplice. Olda Procházka, 1. oddíl v Trnovanech u Teplic: Jak žijeme v poněmčeném území. Ze zimní vycházky. Po trojnásobné změně vedoucího dostává se náš oddíl konečně do ustálených poměrů a pokračuje

v započaté práci předešlých vůdců. Pro orientaci posílám vám ukázku vycházky našeho oddílu v zněmčeném kraji na severu.

K srazu o 8. hodině ranní sešlo se nás jedenáct. Za veselého zpěvu vcházíme pod klenbu lesních velikánů – do posvátného svého chrámu. Sníh chrupe pod nohama a stromy třpytí se v paprscích slunečních jako křišťálové sloupy.

Sotva několik kroků popojdeme vpřed, radostný výkřik:“Stopa lasice“. Stopa je čerstvá. Malou chvíli před námi přehopkala cestu a zmizela ve křoví.

20

Jdeme dál, a hle! U smrčku objevíme stopu koloucha. Měl patrně naspěch. Stopy jsou daleko od sebe a hodně hluboké. Pátráme, co ho asi vyrušilo a nacházíme stopy kuny, které jdou těsně vedle cesty a oklikou k onomu smrčku, kde jsou stopy koloucha.

Stop „macků“ si tuze nevšímáme, neboť je jich mnoho na všech stranách. Konečně jsme na našem zamilovaném místě, na „Barváři“. Svačíme a odpočíváme. Není ovšem příjemno

sedět, proto hrajeme valibol, který zdomácněl u nás záhy. U skautů není však zvykem hráti hru až do omrzení a bratr vůdce záhy nás znovu rozpočítává na dvě mužstva a s nemenší chutí sehrajeme napínavý zápas v házené. S polednem dostáváme hlad, dojídáme zásoby a vaříme čaj. Na sněhu a při ohni z vlhkého dříví není to věcí snadnou. Proto asi čaj chutná dvojnásob. Odpoledne na blízkém návrší rozestaveni signalizujeme morseovkou a konáme různá jiná skautská cvičení. Slunce mile hřeje, sníh povoluje a nám se v botech dělají nemilé rybníčky. Naši dva komikové – Pat a Patachon – se jmény sebrali však i kus neodolatelného umění americkým svým vzorům, takže na podobné nepříjemnosti nikdo nemyslí a upřímný smích rozráží mrazivé ovzduší Krušných hor. Zapomínáme, že jsme tu na české výspě, nedaleko od nás, že začíná již moře německé. Našemu mládí se zdá, že mu patří celý svět.

Usneseno, že půjdeme domů oklikou. A opět veselým zpěvem našim ožije smutná zimní krajina, oděná silným sněhovým kožichem.

O páté se rozcházíme, ani jediný z nás neodpustil domácím oběd, který zameškal. Trnovany. 14. března pořádáme skautskou akademii za účelem posílení skautského hnutí na severu. Okres v Duchcově pořádal besídku spojenou s poděkováním sirotků. Účast oddílů byla dosti značná,

takže skautům nestačily ani obě prostorné místnosti „U Svobodů“. Celkem poděleno 15 sirot. Jest nutno poděkovati všem, kdož nás v akci této podpořili. Zvláštní dík platí bru K. Mottlovi, zpravodaji okresu berounského, který se nejvíce přičinil – jak peněžními tak i knižními dary a školními potřebami – aby mohlo býti co nejvíce menšinových dětí poděleno. Všem nejsrdečnější díky vzdává Jenda Štěpnička, okresní zpravodaj.

50. klub O. S. „Severáci“ v Duchcově hlásí opět činnost za vedení bratra Oldy Štěpničky. Mnoho zdaru v další práci.

DTTO, č. 9

Krajská schůze starších skautek byla 19. dubna v Ústí n. L. Účastnila se jí řada sester i bratří. Schůzi zahájil pěkným proslovem br. zpravodaj Boh. Kučera, poukázav na roztříštěnost skautingu podle politických stran i v městech národnostně smíšených, kde je potřebí spíše naprosté jednoty. – Za výkonný výbor dívčího odboru promluvila pak s. Svobodová. Vyložila, proč dívčí odbor svolává krajské schůze a rozhovořila se o programu práce v jubilejním roce, jak si jej stanovil výkonný výbor: 1) Propracování organisace a programu starších skautek a šotků; v hlavních rysech naznačila program činnosti pro organisace starších. 2) Propagace dívčího skautingu tiskem, zájezdy na venek, založením spolku Kruhu přátel dívčího skautingu a manifestační schůzí ve dnech sjezdových. 3) Zřízení Lesní školy pro dívky. 4) Definitivní zavedení vhodného kroje. Nastínila pak program sjezdových dní, vyzvala k hojné účasti a k pěknému obeslání výstavky. Upozornila na příručku dívčího skautingu a na hlídku junaček v Junáku. Žádá upřímnou a úzkou spolupráci venkova s Prahou, což je zárukou jistého úspěchu. – V debatě zodpověděla referentka různé dotazy účastnic. – Br. zpravodaj zakončil schůzi výzvou k sestrám, aby dbaly co nejbedlivěji pokynů a požadavků referentkou přednesených. – Odpoledne strávili účastníci schůze společně na pěkném výletě na Střekov a Vrkoč.

V Ústí n. L. slibují si skautky novou pěknou práci pod vedením nové vůdkyně s. učitelky Mikšovské z Krásného Března.

Jak jsme již ve „Skautu Junáku“ upozornili, zřizuje Svaz skautů k podpoře cestování a táboření svých

oddílů po celé republice „Skautské poradny“, jež mají zejména: 1. Podávati informace o ubytování a stravování v místě. 2. O příhodných místech k táboření, cvičení a hrám, o způsobu získání povolení ev. býti při tom i

nápomocny. 3. Přispěti radou a dle možnosti i činem, když toto naše oddíly a skauti ve svém skautském

podnikání potřebují. 4. Vésti v evidenci (neúřední) podnikání skautských oddílů v obvodu působnosti, aniž by tím byla

rušena kompetence místních zpravodajů. 5. Informovati příležitostně veřejnost o skautském hnutí a významu skautského podnikání.

Úřad skautského poradce jest čestným. „Skautské poradny“ zřizuje Svaz skautů pro své členstvo. Jest proto každý člen povinen vykázati se

svazovou legitimací. Budiž o to vždy, neučiní-li tak sám, požádán. K dopisům, jež musí býti ověřeny příslušným br. zpravodajem, připojte známku na odpověď. Poraden

užívejte jen v podstatných záležitostech. Dosud zřízeny „Poradny“: Duchcov: Karel Lín, řídící obecné chlapecké školy.

21

Hostomice (okr. Bílina): František Hora, úředník České záložny. Ústí n. Lab.: Jaroslav Sobotka, Podhradí č.22 (u stát. nádraží).

Do 30. dubna registrovány pro rok 1925 oddíly: Duchcov, 60. klub O.S. Postoloprty, 1. chlapecký Libochovice, 1. chlapecký Roudnice, 1. chlapecký Litvínov Dolní, 1. chlapecký. Teplice-Šanov, 1. chlapecký Lom u Mostu, 1. chlapecký Terezín, 1. chlapecký Most, 1. dívčí Trnovany, 1. chlap., 2. chlap., Roveři, 1. dívčí Neštěmice, 1. chlapecký Třebušice, 1. chlapecký Obrnice, 1. chlapecký Ústí nad Labem, 1. chlapecký Otvovice, 1. chlapecký Záluží, 1. chlapecký Podmokly, 1. chlapecký Žatec, 2.chlap., 2. dívčí

SKAUT JUNÁK R XII / 1925, č. 1

Z ROUDNICE. Župa roudnická pořádala 16. a 17. května lesní školu spojenou se závody. Byla navštívena těmito oddíly: Krásné Březno, Ústí n. Lab., Dolní Beřkovice, Terezín, Podmokly, l., 2., 3. Roudnice. Přítomen br. župní zpravodaj prof. Fr. Malý, br. okresní zpr. K. Mejsnar z Roudnice a vůdcové se zástupci oddílů. Tábor byl zahájen br. ž. z. Fr. Malým proslovem, pozdravem vlajce a hymnami. Po slibu nově přistouplých členů byl zahájen ideový závod brem Jar. Prosem, členem 1. odd. roudnického. Za oddíl podmokelský promluvil br. Jan Rudolf a za 2. oddíl roudnický br. Pavel Šilink. Mělo být promluveno v 5minutové řeči na thema: Co činí hocha skautem. Prvého místa dosáhl J. Pros, ( 13 let ), druhého Jan Rudolf ( 14 let ) a třetího P. Šilink ( 16 let ). V debatě, která se po přednesu rozvinula, pokusili se skauti terezínští ukazati svůj názor na přednášku. Žádali, aby hoši promluvili na dané thema ihned a bez přípravy, což se pokusili také předvésti. Sólovým výstupem br. Egermeiera, vůdcem odd. podmokelského(?), zpěvem a žertovnými výstupy byl ukončen táborový oheň.

Druhý den byl věnován závodům lehkoathletickým, praktickým, hrám a signalisování. Závodilo se ve vrhu koulí 5 kg jednoruč. V prvé kategorií ( do 15 let ) zvítězil skaut Barták ( 14 a půl roku, Podmokly ): 8,48 m a Jar. Pros ( 13 let, 1.odd. Roudnice ): 7,3O m. V druhé kategorii (do 18 let) zvítězil R. Jirků ( 17 let, 1.odd. Roudnice ) 10,60 m, Pospíšil 9,44 m. Dále závodilo se ve vrhu koulí ( 5 kg ) obouruč nazad. I. kateg: Pros J. 8,40 m, Barták 8,37 m. II.kateg.: R. Jirků 9,75 m, Pospíšil 8,90 m. V přetahu lanem zvítězili skauti z Podmokel, druzí Beřkovice, třetí 1.o. Roudnice. V signalisování, k němuž úvodní slovo a praktický návod přednesl okr. zpr. br. Hájek, zvítězil Terezín, druhý D. Beřkovice. V závodě praktickém, kde bylo posuzováno a bodováno značkování, stopování, stavba, úhlednost a pevnost stanů, kázeň a přesnost, dosáhl největšího počtu bodů Terezín, po něm 1. odd. Roudnice, D. Beřkovice. Celkový výsledek závodu ideového, athletického a praktického: První ceny dosáhl 1. odd. Roudnice 79 body ( 1.cena nový rakouský stan ); oddíl vede Fr. Koupil, R. Jirků a J. Živný. Druhé ceny (socha) získaly Podmokly 54 body, vede Biebl; třetí ceny (lékárna) Terezín 31 bodem, vede Egermeier. Možno však říci, že za krátkou dobu vykonal župní tábor svůj úkol. Seznámil nás navzájem, ukázal přednosti a chyby oddílů.

Rádcovský kurs uspořádal okres duchcovský v květnu a v červnu v lese na Barváři u Dubí. Vedení měl

okresní instruktor br. Josef Miřejovský, za pomoci br. Jadrného, oba jsou absolventi Ústřední Lesní školy. Průměrná účast 20 účastníků. Kursu zúčastnili se také dva bratři žateckého okresu, kteří každou sobotu z dáli přijížděli, aby načerpali nových vědomostí. Jako dodatek uspořádán bude kurs první pomoci, vedený instruktorem br. Oldř. Štěpničkou.

Pozdravy zasílají: Z Berouna bří. J. Štěpnička, o. z. Duchcov a F. Malý SO, OS. Z cesty po hřebenech Krušných hor, přes Karlovy Vary, Poohřím zpět, zdraví roveři z Teplic-Trnovan. Ze župního sjezdu v Mostě oddíly Světec a Hostomice. Z okresního rádcovského kursu činovníci okresu Duchcov. Z Lán J. Štěpnička, o. z. Duchcov, M. Petr, Duchcov, M. Krausová a O. Kraus, M. Strašecí. Z Frant. Lázní 1. dívčí Trnovany. Z Trosek bří. V. Kulhánek a J. Bednář z Krásného Března.

DTTO, č. 3

Náčelník Svazu, br. Svojsík přednášel 4. prosince v Roudnici n. L. dvě přednášky. Z Roudnice. Vůdcové 1. a 2. oddílu v Roudnici, br. Frant. Koupil a Zd. Urban odcházejí na studie do

Prahy. Sbor roudnický děkuje jim za všechnu obětavou práci a projevuje pevnou víru, že zůstanou skautskými pracovníky i nadále v budoucím čase. Na Vaší dráze provázej Vás, bratří, všechen zdar! O. z.

DTTO, č. 4

Pozdravy zasílají: Br. o. z. J. Štěpnička z Nov. Strašecí. Z Roudnice. Roudnické oddíly pořádaly 4. prosince přednášku náčelníka na thema „Japonsko a jeho lid“.

Přednáška byla odpoledne pro mládež a večer pro dospělé. K přednášce připojen film: „Buď připraven!“ Skauti roudničtí děkují náčelníkovi za jeho vzácnou ochotu a obětavost. Zároveň v tiché slavnosti složili

22

nováčkové skautský slib do rukou náčelníkových. V sobotu 5.t.m. byl pořádán skautský čaj, kterého účastnili se rodiče skautů, skauti a skautky. – Skautky roudnické zakládají druhý oddíl. – Sborový vůdce br. Vlad. Horák resignoval, oddíly děkují mu za jeho práci. – Sbor roudnický se snaží získat nový dorost a rozšířiti své řady. Velmi slibně začíná pracovati na ustavení Místního Sdružení SSRČS a předsevzal si úkol vybudovati vlastní klubovnu. O. z.

DTTO, č. 7.

Z Roudnice. I. sbor roudnický pořádal 27. února skautský večer. – Br. okresní zpravodaj K. Meisnar přednášel se světelnými obrazy 5. ledna v Husově škole v Roudnici „O skautingu“. 7. února pořádali tutéž přednášku skauti dolnobeřkovičtí. Zástupcem sborového vůdce jmenován br. Frant. Koupil, vůdcem I. oddílu br. Břet. Horák a vůdcem II. oddílu, který velmi čile pracuje zásluhou svých rádců, br. K. Šilink. DTTO, č. 8

U našich hraničářů. Nebyl to nijak pěkný den, když mne tepličtí skauti vedli do své klubovny, která se nachází v budově trnovanského Sokola. Byl to zato den významný – 7.březen – kdy vzpomínáme svého největšího muže přítomnosti, presidenta T.G. Masaryka.

Silné poryvy větru hnaly po obloze tmavošedé mraky a chvílemi zabouřila vichřice sněhová. V klubovně bylo však milo. Ohromná kamna v koutě posílala do prostorné síně vlídné dechy tepla a rozzářená očka skautek a veselé úsměvy skautů dávali tušiti, že je tu domovem milá družnost skautská.

Za skauty pozdravil mne br. zprav. J. Štěpnička a za skautky sestra zprav. M. Klobásová. Kytice svěžích květů byla mi dárkem nad jiné milým. A hned zahájen byl program oslavy pana presidenta.

Sestra Špáďa-Nejedlá výstižným způsobem promluvila o názorech a myšlenkách Masarykových, načež Gustička Spanilá přečetla článek o životě Masarykově, končíc slovy: “Kéž ještě dlouhá leta je nám zachován drahý tatíček Masaryk.“ S. Endtová recitovala Medkovu báseň „Vůdci“ a pak jsem promluvil k shromážděným a vzal si za téma heslo Geibelovo: A byť sebe více zuřila zima, jaro přece přijde, a nabádal jsem bratry a sestry k optimistickému názoru na svět i na naši skautskou práci, která zejména v jejich okruhu je nadmíru namáhavou, ale zato tím vděčnější a záslužnější. A byť by snad výsledky nebyly hned na první pohled patrny, zaseté sémě přece nepadne do trní a hloží, ale do půdy úrodné. Za každou zachráněnou dušičku, za každou bytost připoutanou k našemu cítění národnímu vroucí dík vám, bratři a sestry na výspě předních šiků obranných.

Pak jsme se sesedli kol kamen a při čaji a zákuscích rozhovořili jsme se od srdce. A právě ta neoficiálnost byla příčinou, že bratři a sestry otevřeli svá srdce a otázka stihala otázku. Z nich poznal jsem, jak dobré lidi máme tu na severu a s jakou láskou lnou k hnutí našemu, které je jim potěchou a útočištěm v denním boji s životem. Nemohu nevzpomenouti sestry Anny Reichertové, „skautské babičky“, ženy horníka, která mne dojala do hloubi srdce.

Tolik oddanosti, lásky a obětavosti, jakou se může prokázati ona, stěží bychom jinde nalezli. Vede skautky a šotky v Třebušicích, děti hornické, něžné květy, vyrostlé na půdě tvrdého života a boje s hrubou hroudou v ponurém podzemí. Má ve svém oddíle sirotky a děti, o něž se rodiče starati přes den nemohou, a těm věnuje všechen svůj volný čas. A že hornická žena při všem svém zaměstnání najde ještě čas k této činnosti, je úctyhodné. I němečtí rodiče žádají ji, aby vzala jejich děvčátka do svých oddílů.

Vypravovala nám pohádky a tak živě a podmanivě, že upoutala pozornost všech. Není možno odměniti takovou oddanost k cizím dětem nijakým způsobem a jsem jist, že je to velikost a strhující moc hnutí skautského, které pochopila tato prostá žena lépe, než leckterý universitní profesor a co více, dovedla teorii vtěliti ve skutek dokonalým způsobem.

I ostatní bratři a sestry jsou hodni díků za svou těžkou práci, která je v ústředí plně uznávána. Těžko jsem se loučil s milými svými hostiteli a na chvíle mezi nimi ztrávené nikdy nezapomenu. V houfu

táhli jsme na nádraží a chvíle rozchodu byla nám všem těžkou. Díky vám, vy neunavní průkopníci myšlenky skautské, a vytrvejte vzdor všem překážkám. Dobrá je vaše

práce a nemůže se minouti s úspěchem. Místonáč. Jan Novák Roudnické skautky se pěkně činí. Na skautském večeru, který pořádaly společně se skauty 27. února,

uplatnily se dobře několika čísly, pěknou recitací „Tomášek přišel“ z básní Wolkerových, aktovkou „Skauting“, aktovkou „Poptavárna paní Osudové“, pak společně s 9.pražským oddílem předvedly „Šotečkův sen“ a skautky 9. oddílu zacvičily samostatně prostná. – V neděli 28. února podniknut společný výlet roudnických, trnovanských a terezínských na Říp, kde s. Sobotová odevzdala s. Ele Richterové bronzovou svastiku. Pražské skautky děkují upřímně bratřím a sestrám roudnickým za milé a krásné pohostinství, kterého se jim od nich dostalo a bru Meisnarovi za všecku starost, kterou měl s jejich zájezdem.

Z Třebušic. „Skautská babička“ sestra Ant. Reichertová děkuje sestrám skautkám z Trnovan za darované šaty a prádlo třebušickým sirotkům. Nedovede vypověděti, jakou radost způsobily třebušickým šotkům a skautkám svým darem a končí svůj dík slovy: „Mám radost z těch dětí, když je mohu zachránit před tím bahnem, ve kterém si zdejší lidé velmi libují. Snad přece tu bude jednou vidět ta moje práce, již dnes se na nás jinak hledí, než před dvěma roky“. - Sestry a bratří, nebylo by vhodno, následovat sester trnovanských

23

na této cestě lásky a dobré vůle k našim bratřím a sestrám v menšinách? Uvažujte a podejte nám návrhy. Nebo, ještě lépe – ohlašte nám už dobré skutky na tomto poli, které jste vykonali po této pobídce.

Z Roudnice. I. sbor SSRČS v Roudnici vydá k letní své slavnosti barevný plakát v pěkném provedení a je ochoten zvýšit náklad a poskytnouti oddílům získati možnost za režijní cenu tento plakát, aby tekst mohl být dle potřeby vytištěn. Kdo se o věc zajímáš, napiš na I. sbor SSRČS v Roudnici.

Pozdravy zasílají: Z Kokořína I. oddíl Teplice – Šanov. Ze shromáždění k oslavě narozenin p. presidenta činovníci v Trnovanech. DTTO, č. 9

Z župy Vrchlického. V okolí mosteckém, obklopena žhavými haldami, z nichž doutnající uhlí otravuje vzduch, kde prsa se úží a dech stěžuje pohled na ty tak ohlodané plochy sem tam porostlé borem, leží schoulena vesnička Třebušice. Chudý to hornický kraj. Malé, tmavé domky jakoby se před ranou tísnily. A v nich dobrý, český lid. Však uplynulá hrozná leta zanechala tu krvavou stopu. Snad v každé rodince schází jeden z živitelů, jinde i oba a děti slabých, bleďounkých, plná světnice.

Tu, v tom smutném kraji, založen skautský oddíl. Sestře Reichertové, starší již dámě, zželelo se ubohých dětí a shromáždila všechnu tu drobotinu kol sebe. Zcela individuelně vychovává své svěřenky: učí je lidovým a národním písním, básním a praktickým pracem. Po několikaletém setkání svěřila se mi se svými starostmi. Mnohé z dětí nemají ani nejnutnějšího prádla a šatstva i pomáhá sama pokud může. Mezitím sestry oddílu trnovanského vybraly mezi sebou vše potřebné, našily šatečků i prádla a 28.III. vypravily se s celým nákladem do Třebušic.

Jaké čekalo je ale překvapení! Oddíl registruje as 25 skautek a šotků. – Na oddílovém místě, sporém to borovém lesíku mezi opuštěnými propadlišti, hemžilo se 56 dívek. Přes polovičku je neregistrovaných, poněvadž nemají na zaplacení poplatků. Přišly i matky a čilý bratrský oddíl a účast dostoupila až 80 osob.

Co tu bylo jásotu, srdečného smíchu a upřímné radosti. Malá Kaftanová vítá sesterský oddíl jednoduchými, vřelými slovy až pro pláč nemůže dále. Sestra vůdkyně jí odpovídá a za chvíli již nesly se krajem zvuky mnoha českých písní. V básních, vesměs zcela maličkými šotky přednesených, bylo viděti snahu vedoucí, oddílově zvané „babičky“, nahraditi jim vše, oč již v tak časném mládí byly připraveny, přiblížiti je ke všemu krásnému a čistému, a vtisknouti jim do důvěrné dušičky jistotu lepšího příští. Slyšely jsme tu recitovati El. Krásnohorskou, J. Nerudu, Sládka, Vrchlického, slyšely jsme i mnoho starých, českých písní zpívati čistými hlásky.

Trnovanské sestry zapěly jim také mnohé ze svých písní a vůdkyně vyprávěla jim pohádku o království-skautském oddíle, královně-„babičce“ a princeznách-skautkách, podávajíc jim tak vlastní jejich obrázek. Končila přáním, aby „babička“ ještě dlouho byla skautské rodince zachována a aby šotečkové samou láskou odměnily ji za její dobrotu srdce.

Každý dárek (knížka, hračka, šatstvo) bude vždy vítán. Sestry mají příležitost pomoci svým nejbližším sestrám skautkám. M. K.

SKAUT JUNÁK R XIII / l926, č. 1

Pozdravy zasílají: z Příběnic 2. odd. Roudnice, z putovního tábora u Křivoklátu bří z Kr. Března, z Milešovky l. odd. Verneřice.

DTTO, č. 2

Máša Klobásová: JEŠTĚ K PADESÁTÝM NAROZENINÁM BR. A. B. SVOJSÍKA Až po letech, kdy unaveným údům odpočinout dáš, až vichr, bouře žití nakloní Ti šíj a vlas Ti v stříbro změní čas, až hlas Ti v šepot břízek přejde (v jichž stínu sedáváš), vzpomínek jemný ševel v paměť zaťuká Ti a zdráv Ty budeš zas. Kol uzříš oči jiskrné a čistá, hrdá čela a hladit budeš jemný, plavý vlas i bujné, neposlušné kučery. Ten smavý obraz junáctví o nějž duše Tvá se chvěla Ti zlatit bude žití Tvého zimní dny, jež sudičkou Ti určeny.

Tys plnil mladá srdce dobrem a velkou, čistou láskou. Tys duši rozdat chtěl, Tys mládí přál si dáti ráj a hrudi šlechetnost; Tys dovedl nás k zřídlu krásy a mysle sepial páskou, již nazvals‘ čest. Tvé mladé štěpy v stromy vzrostou – Tvé stáří – tot‘ boru velebnost. Nuž, dík náš příjmi za vše, co nám skýtáš. Buď pozdraven! Buď dlouho statným stromem! Buď zdráv!

24

Máša Klobásová, župní zpravodajka: Myšlenka, jež bude asi hojně napodobena. Originelní uspořádání župního sjezdu. Zajímavý nástup. Naše župa Vrchlického uspořádala svou letní slavnost 22., 23. a 24. května. Na rozdíl

od jiných byl to podnik čistě skautský a pro skauty pořádaný. Pracováno na plánech v župě i v oddílech. Kresleny mapky tábořišť a podávány návrhy. Za pěknou práci odměněny skautskými knihami oddíly Košťany, Obrnice a Dolní Jiřetín.

Společný cíl zůstal dlouho oddílům utajen, za to ale ve vykázaném okolí musili již před slavností najíti si vhodné stanoviště, kam v sobotu bylo oddílu bez vedoucího doraziti, tábořiti a přenocovati a očekávati soudce, vedoucího jiného oddílu, a značkovati mu cestu. Tak obsazena byla skauty v sobotu 22. května následující místa našeho Středohoří: Skalky, Lhota, Štěpánov, Kostomlaty, Lhenice, Dolanky, Lysce, Helvety a Jedoviny.

V neděli ráno zapálila každá skupina kouřový oheň a určovala podle kouřových ohňů z dáli viditelných, v kterém směru a kde jsou ostatní skupiny bratří. Zrána všichni dle doručené mapy a značek brali se k společnému cíli. Bylo jim dáno při tom mnoho úkolů. Soudcové měli tudíž široké pole činnosti a mnoho práce, aby vyplnili dotazníky o zdatnosti jednotlivých oddílů na cestě k cíli. Škoda jen, že mnohý pěkný moment zkazil vytrvalý déšť.

Bylo třeba ovšem velkých příprav. Cíl – smějící se lučina ve výši 500m n. m. pod Kubačkou – byl přímo ideální. Nádherný rozhled po celém českém Středohoří se stříbrným pruhem Labe i dále do vnitrozemí s památným Řípem. Svěží, pestré traviny čekaly, aby připravily lůžko svým dětem, stará zřícenina chtěla vyprávěti o zašlých časech, hustý bor parfumoval vzduch a štíhlé břízky šuměly své pozdravy.

Tu sešli se činovníci, aby vyčkali příchodu oddílů a připravili vše potřebné. Předcházejícími úmornými pracemi, jako značkováním všech cest od stanovišť k cíli a pod. pověřen absolvent ústřední lesní školy, br. Klapka, pro kterého neplatilo rozdělení dne a noci. Obětavě pracoval po celý týden předcházející slavnosti. Jeho nezištné práci děkujeme za úspěch celého podniku. Vedením tábora pověřen br. J. Miřejovský z Košťan, také absolvent lesní školy, vedením dívčích oddílů z. ž. zpr. s. Klobásová z Trnovan. Nejeden stupínek do skautského nebe získal tu i okr.zpr. br. V. Reichert z Třebušic, zhotoviv totem znázorňující návrat k přírodě velmi výstižně. Totem určen pro vítěze závodů. Činně pomáhali i okr. zpr. br. J. Štěpnička z Duchcova a okr. zpr. br. Prouza z Loun.

Jitro 23. května bylo nevlídné, uplakané. Půda ůplně promokla, vysoká tráva sehnutá pod tíží vody, stany pomalu osychaly. Přes to v přípravách se neustalo. Mračna pomalu začala se trhati, do devíti se to vybralo a celý den pak bylo krásně. Již před polednem vítáni první hosté: bratří z Ústí n. L. a Neštěmic, dívčí oddíl z Ústí, později s veselým zpěvem na rtech oddíl bratří z Obrnic, Cukmantlu, Teplic, dívčí oddíl z Trnovan, Třebušic, s naší „babičkou“a šotečky, chl. odd. z Mostu, Třebušic, Loun, Postoloprt, Hostomic, Dolního Jiřetína, Záluží, Hrobu, Světce, Vrbna, Markvarce, Košťan, Trnovan, Dolního Litvínova a Duchcova.

Vlajky vlály, zpěv ozýval se krajem, veselé pokřiky hrajících skupin oživovaly po celé další odpůldne tábořiště. Jak houby vyrostly tu stany kol dokola a znovu a znovu vítáni noví příchozí. Přes nepohodu, přes veškeré potíže sešlo se tu 210 bratří a sester, aby se navzájem poznali, aby znovu připomněli si skautský slib a aby si ukázali, čemu se naučili během svého skautování.

U velkého táborového ohně. Uprostřed velikého obdélníku stanů narovnána byla hranice k táborovému ohni, na vývěsní tabuli objevil se program. Den chýlil se ke konci, slunéčko zapadlo a hlas trubky nás volal.

Když jsme zasedli kol ohně byla již tma a jen uprostřed šlehaly plameny. Byly to chvíle radosti a veselí po namáhavé celodenní pouti, bylo to slavnostní ukončení dne. Bratr žup. zpr. nás pozdravil a přivítal a ve svém proslovu ocenil snahu, odvahu a vytrvalost našich skautů, kterou projevili za včerejší nepohody i na dnešní dlouhé cestě. Dívčí oddíl z Trnovan zapěl Neumanovu píseň „Oheň“, načež bratři z Duchcova, vzpomínajíce svého velkého náčelníka, předvedli skupinou jeho jméno: „Svojsík“. S. Endtová z Trnovan recitovala báseň „K čtyřletému trvání dívčího oddílu v Trnovanech“, dívčí oddíl z Trnovan zapěl vlastní píseň „Pozdraven buď bor“, Šotci z Třebušic recitovaly „Ty bílé ručičky“. Mnoho krásného toho bylo, básně, zpěvy, veselé výstupy střídaly se s vážnými proslovy. Táborák se nám opravdu vydařil, salvy smíchu neutuchaly při sáhodlouhé aktovce „nováček“. Vůdce tábora hovoří o národních hrdinech a připomíná, kterak si vážíme toho, že nám v čele stojí muž, jakým je náš president T. G. Masaryk, vzpomíná i mravenčí píle a obrovské práce našeho náčelníka br. A. B. Svojsíka. Slova vyslechnuta s napjatou pozorností a mocný pozdrav zaburácel lesem. Vyvrcholením večera byl okamžik, kdy celé shromáždění s pohnutím obnovuje skautský slib.

Bylo půl 11. hod., když br. ž. zpr. končí táborový oheň, děkuje všem za upřímnou snahu zkrášliti tento večer. Rozešli jsme se do svých stanů a jen jednotlivci postávali ještě kolem dohořívajících oharků. Do dáli velebně nesl se hlas večerky. Hlídky nastoupily. Mocný severák rozezvučel kde který strom, profukoval otvory stanů a hvízdal ve zbořeném zdivu.

Cvičení a závody a - -konec. Druhý den zastihl celý skautský nárůdek svižný a veselý. Vyspali jsme se dobře na župní závody. Pod

březovým rámcem kupili se skauti a četli program závodů. Signál – oddíl za oddílem přichází a všichni v mocném proudu ženeme se vpřed a zase zpět zpívajíce a cvičíce. Jestřáb nás vedl. Po zábavném poklusu jsme se myli, cvičili všichni denní cviky a běhali o závod přes louku až k lesu. To bylo veselí a radosti! Do tábora vrátili jsme se ve dvou ucelených proudech. Prohlídka stanů prokázala dobrý vkus dívek i

25

hochů. Do některých stanů bylo milo pohleděti, vše bylo tu prakticky a hygienicky uspořádáno a vkusně ozdobeno.

Ideových závodů zúčastnili se sestry i bratři. Jednotlivci, zastupující oddíl, měli odpověděti buď písemně nebo ústně na otázku „Proč skautuji“ a vyložiti význam odstavce skautského zákona „Skaut je poslušný“. Dobře promyšleny a podány byly zvláště řeči br. Telečského a Miřejovského z Košťan, br. Malého z Duchcova, sestry Nejedlé z Trnovan, br. Suttnera z Třebušic a br. Kristla z Obrnic a jednoho bratra z Lomu. Myšlenky proslovené byly závažné, snaha po správné řeči veliká. Dobře píše kterýsi bratr ve svých vzpomínkách na sjezd na Kubačce: „Když si člověk přivolá obraz Kubačky a skauta nebo skautky přednášející v tom ruchu tábora odhodlaně a s vírou na čele, s vírou v ideály a myšlenky, o nichž mluví, pak si musí člověk jistě přiznati sílu velkého hnutí, neboť musí věřiti, že ti, kteří mluví, jsou z řad těch, kteří nemluví, ale stejně cítí“.

Celé odpoledne trvaly závody rozdělávání ohně jednou, dvěma zápalkami, uzlování, stavění stanů, vaření. Některé oddíly se opravdu činily, hbitost jednotlivců uplatňujíce na prospěch celku. Každý zdařilý výkon a chování jak na tábořišti, tak na cestě bylo posuzováno, oceňováno a bodováno. Nejvíce bodů získal oddíl z Obrnic, druhým byly Košťany, třetím Duchcov.

Dívky závodily družinově ve hrách: Honba za vlajkou, Šátečková, Přehazování míčem, Klobouková. Zvítězila družina „Prvosenek“ z Trnovan. Mimo to závodily dívky v pozorování. Tu byla vítězem s. Procházková z Trnovan, po ní s. Fialová z Trnovan, další s. Švajgrová z Třebušic.

Polední slunéčko rozesmálo se nad porcemi chutného skautského oběda i nad dvěma do zlata na rožni opečenými darovanými šunkami, které byly mezi účastníky rozděleny. Odpoledne uplynulo při veselých hrách jako voda. Br. ž. zpr. Fiška poděkoval všem hostům i oddílům župy za hojnou účast a nabádal k další vytrvalé práci.

A když sluníčko sjíždělo po neské báni, začali jsme se loučiti. Stan za stanem klesal až zbyly jen osiřelí jednotlivci.

Poslední píseň a tábořiště ztichlo..Sjezd náš byl sjezdem práce radostné, nezištné. V každém srdci zanechal hřejivou myšlenku, že žije ještě poctivost, bratrství a láska. Bylo nám líto, že minuly již ty pěkné chvíle, ale rozcházeli jsme se s radostnou útěchou na brzké shledání.

In memoriam. Ze severočeské župy Vrchlického. Dne 7. září zemřel náhle br. Emil Smolík, absolvent

obch. akademie, bývalý rádce duchcovského oddílu. Zesnulý bratr byl mezi prvními, kteří s nadšením přijali ideu skautskou. Byl spoluzakladatelem svého oddílu. Jeho úmrtím ztrácí oddíl tento nejen jednoho z nejstarších, ale také nejvěrnějších skautů. On nejenže pracoval u oddílu jako rádce, ale pochopil také, jak nesnadná jest naše práce na severu a proto pomáhal i činovníkům v jejich namáhavé práci. Nikdy nezapomene ho oddíl hostomický, jehož byl zesnulý zakladatelem. Zemřel ve věku 20 let.

Naposledy přišel se sním rozloučiti okres duchcovský dne 9. září. Na hrob položeny mu byly duchcovským okresem, oddílem, jeho vůdcem a dívčím oddílem trnovanským darované kytice. Jeho velké lásky a práce pro skautskou ideu vzpomenul a jménem celé župy rozloučil se s ním nad hrobem zást. ž. zpr. br. J. Štěpnička. Budiž milému bratru zachována vděčná vzpomínka.

V Roudnici uspořádali skauti a skautky společnou schůzi 25. října. Místo s. Sobotové, která měla

přednášet o zájezdu do Ameriky (a která z rodinných důvodů nemohla přijet), přečetla s. Běla Divišová statě z novin a Junáka, jež o zájezdu byly napsány a připojila pak řadu zpráv z ústředí.

Pozdravy zasílají: z Krkonoš – Sněžky odd. Nové Verneřice. Z první sborové schůzky skauti a skautky z Roudnice. Roudnické a trnovanské skautky z putovního tábora.

DTTO, č. 4

Máša Klobásová: Dojmy z prvé dívčí lesní školy. Až k nám do severních Čech přiletěl letáček zvoucí k účasti na prvé lesní škole. Tak prostě bylo tam

psáno, že jsem neodolala a zabalivši rychle potřebné věci, rozjela jsem se do milé Moravěnky. Ještě nikdy jsem tam nebyla, jen z učebnic znala jsem její Kras, Hanou a Vysočinu. Těšila jsem se, že naše škola je na Moravě a mně tak poskytne možnost podívat se tam, ale lákal mne hlavně účel školy a nedočkavě vyhlížela jsem z oken vlaku, brzo-li již budeme v Drahouších, a zahlédnu-li skautské haleny.

Konečně dostala jsem se na místo. Dvě roztomilé dívčí hlavičky mne uvítaly a když dojel i další vlak a z něj vyhrnulo se „Uherské Hradiště“ a „Náchod“, radosti nebylo konce. Dali jsme se statně všichni na pochod. Naše karavana vzrostla o „Frýdek“ a „Brno“ a společně po mnohém dobrodružství stanuly jsme na prostranství před pěknou myslivnou, kde byly jsme uvítány po druhé. Bylo nám přiděleno místo prozatím na seníku. Spřátelení netrvalo dlouho. Byly tu již sestry ze všech končin republiky.

Pomalu snášel se soumrak nad hvozdem paršovickým, náměstíčko před myslivnou oživlo poznovu dívčími postavami. Vytrvalá krásná pohoda dne připravila večer nad jiné pěkný. Na nebi rozsvítily se hvězdičky a smrčiny vydychovaly svrchovaně sladkou vůni. Uprostřed zablýskl se rudý jazýček – vatra zažehnuta – a do velebného ticha nesla se milá, srdečná slova vůdkyně, sestry Sobotové. Vítala nás slovy nehledanými, prýštícími přímo z dobrého nitra, přála nám a námi skautingu to nejlepší, kladla velké naděje na příští absolventky školy a na konec pravila: „Budete-li nerady se loučiti s tímto místem, pak bude to

26

znamením, že jste si navzájem porozuměly, že otevřely jste svá srdce našim slovům a že vykonala své poslání“, Byl to jedinečný okamžik. Melodie písní rozezvučely vzduch a v duši vzrostlo odhodlání, ba zbožný slib konati dobro.

Druhý den, tak veselý a smavý, zastihl nás již v plné práci. Nastalo vzájemné představování: „Já jsem vůdkyně z Náchoda a doma mi říkají teta Mrázka“, praví naše milá známá a s bouřlivým souhlasem sestra pasována celým shromážděním na tetu Mrázku. Po celou dobu školy nikdo si nevzpomenul, že sestra se jmenuje Kalousková. Dále přišly na řadu : Méďa, Mamuš, Miláček, Inka, princezna Rosalinda a jiné. Konečně vše se utišilo a seznámily jsme se s podrobným programem lesní školy.

Nemožno nevzpomenouti naší René. Vykládajíc o prvé pomoci, o významu cvičení i hygieně, měla velmi zbožné posluchačstvo. Dovedla se tak pěkně dívati a tak každý výklad provázeti praktickou ukázkou, že zájem neutuchl. Ráno při cvičení každá namáhala se jak nejvíce dovedla, ale milá René ještě nebyla spokojená. „Anči, Anči, pusť ty svaly, ale toto nic není, koukej…“, tak a podobně napomínala, jen u Trudy zůstala státi. „Podívejte se, ta děva má nádherně uvolněné svaly, vidíte …“. Truda by pro René do vody skočila – a já také. Nechala jsem úvah a když sesedly jsme se v kruhu na zem k prvnímu obědu, jejž připravila princezna Rosalinda a její komonstvo z Kladna, provolávaly jsme bouřlivě slávu kuchařkám.

Třetí den šla jsem se svou partou Pavlou z Vys. Mýta a Máňou z H.Jelení do Hranic nakupovati. Cestou jsme trochu sešly z cesty, takže nám trvala o hodinu déle. Nakoupily jsme masa, zeleniny, chleba, housek, ovoce a vracejíce se, nemálo jsme pod tíhou batohů vzdychaly. Zpět došly jsme až po poledni a odpoledne hned se opět zúčastnily přednášek. Kdo dovede si představiti šťastnějšího člověka pod sluncem, než toho, jenž dostane k večeři „herbábnou“ kaši – a my ji měly. Byla to dobrota, ještě než jsme na seníku usnuly, děkovaly jsme Rosalindě.

Další den vařila naše parta. Nikdo nenaříkal na krutý osud, snísti to, co my jsme uvařily, vždyť Pavla dávno už doma vařečku ovládala a tak se stalo, že si mnohé ze sester zamlouvaly „přídavky“.

Nu a konečně dostaly jsme se k postavení našich zámečků. Dříví bylo nazbyt, i bylo to ponecháno našemu důvtipu postaviti si domeček dostatečně veliký, pohodlný a útulný, a o to se naše čtyřka, Truda, Jiřka, Běla a já statečně přičiňovala. Vzdychaly jsme sice dosti, když zkoušely jsme pevnost vysoké postele a tato podezřele praskala, ale nezklamala nás po celou tu dobu. Zařízení domečku bylo jak náleží pěkné, jen jedno jsme citelně pociťovaly a to nedostatek stoliček. Zrobily jsme sice jednu docela pracně, ale po několikátém použití tak se nám porouchala, že jsme na ni pro nebezpečí již neusedly; zato měly jsme zmíněnou důkladnou postel, „skříň na šaty“, stoleček jak pro panenky z dob rokoka a bůžka míru, kterého jsme zrobily ze zrůdné větve a používaly ho za báječný svícen. Líbilo se u nás všem a večer byl mnohými, hlavně Máňou Třebovou, vyhledáván, takže svítilo se v našich „oknech“ dlouho do večera.

Hned vedle nás bydlil „Hlavní stan“ s pérovou postelí a imitovanou tygřinou. Po druhé straně sousedila s námi teta Mrázka s Mařenkou, Eliškou a Růženkou. Jako dobří sousedé často jsme se navštěvovaly a „dobrou vůli“ spolu měly.

A pak už jsme byly v plném proudu práce. V přednášení vystřídalo se již několik milých sester, když tu pojednou dostaly jsme milou návštěvu: sestru zpravodajku Januštíkovou. Po seznámení, jedna dvě dostaly jsme se na zajímavé thema: stopování zvěře a poslouchaly lovecké příhody, ovšem bez myslivecké latiny,sestry zpravodajky. Kuchařky přímo se smažily horkem a strachem, aby dobře dopadl oběd a večeře. Za nastalého večera vyprovázely jsme sestru lesem.

Všeobecný jásot ozval se prostranstvím, když nám oblíbená sestra Slavie oznámila, že půjdeme na botanickou vycházku napříč lesem až k Bečvě. Šly jsme, běžely, skákaly, slézaly kopce, zastavovaly se u každé žabky, slepýše, střevlíka, netýkavky, ba u každé rostlinky. Za nedlouho byly jsme rozváty po lese, však dole u Bečvy svorně jsme se našly a rej, výskot a důkladná toaleta nebraly konce. Konečně, když už slunéčko se počalo mračit, vyskákaly jsme a již se bral veselý průvod vzhůru do tábora.

A pak plynuly nám dny v samé radosti a práci a zcela nepozorován blížil se konec pohádky. Předposlední den vypravily jsme se na prohlídku města Hranic. Po cestě zpívaly jsme si z plného hrdla, smály se, žertovaly, inu měly jsme radost z pěkného dne.

Stojíce před fotoaparátem odbyly jsme si zkoušku z trpělivosti a pak proběhnuvše městem, scházely jsme se na mostě ke zpáteční cestě. Na nikoho neprozradím, že i cukrárna na náměstí měla veliké potěšení z návštěvy skautek. V táboře čekalo nás překvapení. Navštívil nás místonáčelník Svazu pro Moravu, br. Nebeský s chotí. Dostihnuvše mezi prvními tábora, vítala jsem sama br. místonáčelníka s nepokrytou radostí a prováděla naším královstvím. Také k rybníčku, „mořskému oku“ zvanému, jsem milé hosty zavedla a při tom pověděl nám br. místonáčelník tolik pěkného z vlastního života a z dob studijních. V tom už se vracely další sestry. Nuž honem zpět do tábora. Vpředu já, pak br. místonáčelník s chotí a ještě dvě sestry – honem pádem běžely jsme k cíli. Hosty zavřely jsme do Hlavního stanu a pak daly se do zpěvu, abychom vše maskovaly. Zdařilo se nám. Ve slavnostním průvodě přivedly jsme vůdkyni lesní školy doprostřed prostranství, když tu ze stanu vykoukly dvě hlavy – naše návštěva se prozradila. Bylo tu nového vítání, vysvětlování, prohlížení stanů, až kuchařky zvaly k večeři. Žel, že milá návštěva nemohla se déle pozdržeti i rozloučily jsme se po skautsku huronským křikem a vrátily se, abychom připravily vše k našemu poslednímu táboráčku – na rozloučenou.

Vysoká hranice čekala na podpálení – kol seskupily se všechny absolventky i sestry z olomouckého tábora. Čestné místo zaujímala rodina pana nadlesního, i lid z blízké vesničky přišel se na nás naposledy

27

podívati. Zadul větřík a hranice vysoko vzplála, ozářivše naši milou vůdkyni, jež napřímena, s vláhou v očích vítala k poslednímu shromáždění. Děkovala milým hostitelům, loučila se s námi – absolventkami, loučila se s naší pohádkou – se vším, co přispělo k zdárnému zakončení školy. Konstatovala, že splnilo se to, co přála na počátku – pobyt v lesní škole zdál se nám býti vskutku krátkým, Paní nadlesní, měkkým moravským přízvukem mluvící, odmítala díky, tvrdíc, že přinesly jsme do lesní samoty tolik života a radosti, že neví, jak uvykne, až odejdeme – a pak na přání rodiny pana nadlesního zapěly jsme plnými hrdly nejmilejší píseň našeho pana presidenta: „Teče voda teče“. Jedna píseň stíhala druhou, Jiřka a Gerta recitovaly, malé skautky olomoucké zatančily několik národních tanečků, pan nadlesní pověděl nám příhodu mysliveckou latinou, které jsme se upřímně zasmály, vyprávěly pak navzájem příhody z táborů a půlnoc překvapila nás ještě neunavené. Již rozloučil se s námi pan nadlesní, projeviv přání, abychom se příštím rokem opět vrátily. Bouřlivé hurááá ještě na cestu a pak jsme osaměly se svými písněmi, které nebraly konce. Teď teprve jsme pocítily, jak těžko nám bude, až na nádraží vyměníme poslední stisk ruky. Rozešly jsme se do stanů – do našich zámečků – na naše lože vlastníma rukama zrobené, a v mnohém oku již teď zasvítila se slzička.

Nemnoho jsme tuto noc spaly. Když pak po stoupající silnici drahotušské tlačily jsme vozík s rekvizitami, když již vlak stanul ve stanici a my konečně nasedly, nejásaly jsme, nesmály jsme se, bylo nám teskno. Cestou část po části vystupovala a za stálých slibů brzké shledané jsme se pomalu rozcházely.

Hluboké dojmy přinesly jsme si domů, nastřádaly mnoho poznatků, obohatily své vědomosti a nyní ve svých domovech jen vzpomínáme a s oddíly svými vše znovu prožíváme. Tu po částech podáváme to, co jsme samy obdržely a těšíme se, že příštím rokem se opět shledáme. Zdar příští lesní škole!

Z Duchcova. Odešel z našeho města, byv přeložen do Děčína n. L. zasloužilý národní a menšinový

pracovník, pošt. ředitel br. Josef Mika. Nebylo jediného kulturního a výchovného spolku, kde by br. Mika nepřiložil ruku k dílu. Byl i našim okresním zpravodajem. V intimní slavnosti přišlo se s ním rozloučiti veškeré občanstvo z města i okolí. Bratr Mika hluboce dojat neočekávanou láskou a příchylností poctivých hraničářů, poděkoval všem za uznání své práce, kterou konal z povinnosti a národního přesvědčení v dobách radostných i smutných a za těžkých poměrů. Kdo byl této intimní slavnosti přítomen, nemohl se ubránit dojetí a přesvědčil se, že čeští hraničáři své pracovníky dovedou správně oceniti a jejich lásku stejně vroucími city splatiti. Br. Mika byl nejdříve členem našeho klubu O.S. a po jednoročním členství v klubu ujal se vedení okresu. V řediteli Mikovi odchází z města typ poctivého, nehlučného, houževnatého a svědomitého pracovníka kulturního a obětavého rádce všech těch, kteří s důvěrou k němu o radu se utíkali.

Duchcovský okres neustále ztrácí své pracovníky. Za bývalým okres. zpr. br. Mikou odchází nám opětně

okres. instruktor br. Josef Miřejovský, úředník Čes. obch. spol. z Košťan u Teplic, aby se oddal dalšímu studiu na vysoké škole. Celá naše župa pocítí jeho odchod, neboť nespokojil se toliko prací vůdce v oddíle, ale jako absolvent Ústřední Lesní Školy pracoval i v okrese a župě co instruktor. Těsně před svým odjezdem vedl ještě župní Lesní školu na Peruci u Loun. Na okresní schúzi, konané dne 29. srpna rozloučil se s ním za okres br. zpr. J. Štěpnička, poděkovav mu za veškerou jeho namáhavou práci, jíž pro nás na severu vykonal. Bratře Bary, odchodu Tvého všichni srdečně litujeme a přejeme Ti v novém působišti mnoho zdaru.

DTTO, č. 5

Drobné skutky našich skautů a skautek o letošních prázdninách. Roudničtí prováděli obstaravání drobných nákupů místnímu obyvatelstvu. Pomáhali při polních pracích a v lese štípali dříví pro školku. Duchcovští vyčistili rybník, koupaliště vysypali pískem, pohrabali na poli.

V Ústí n. L. pořádal 2. ledna skautský sbor vánoční besídku ve prospěch skautské knihovny. Na programu byly ukázky skautské činnosti, koledy, skautské písně a aktovky a rytmická cvičení.

DTTO, č. 6

Pěkný příklad menšinové spolupráce. Sokolská jednota v Nových Verneřicích propůjčila zdarma klubovnu našemu místnímu oddílu, dále věnovala 500 cihel, 6q vápna a veškeré další potřeby, aby si mohli skauti tuto místnost upraviti dle svých potřeb. Je to jistě zjev vzácný a zasluhuje našich díků.

Vrbno u Loun. V tomto malém místě založen byl oddíl již v roce 1922 a vzkvétal zejména, když tu byl učitel br. Pihert, starý skaut. Když odešel za vojenskou povinností, nastal úpadek, činnost se zmenšila. Náprava se stala před rokem, kdy nás povzbudil br. okr. zpr. Prouza. Nyní pracujeme pěkně, ač nemáme klubovny. Velkou morální podporou je nám „Skaut-Junák“. Připravujeme si program do budoucna (skaut. zkoušky, besídku) a čekáme trpělivě, až počasí dovolí nám pravidelné podniky v přírodě. Zázvorka, ved.

Ústí n. L., uprostřed zněmčeného okolí, založena byla malá smečka Vlčat, vedená br. Josefem Jirouškem. Doufejme, že brzy uslyšíme o její činnosti.

DTTO, č. 7

1. sbor Svazu junáků skautů RČS v Ústí n. L. pořádal 2. ledna vánoční besídku, které jsem se zúčastnil s několika členy roudnického sboru. Byl jsem velmi zvědav na tuto první větší akci ústeckých bratří a sester. Co mě zvlášť mile překvapilo, byl bratrský a sesterský duch, závidění hodné nadšení všech, velká

28

ukázněnost i vědomí zodpovědnosti a obětavost vedoucí sestry a bratří vůdců. V Ústí bylo začíti téměř od základů. Již naplnit sál bylo samo o sobě výkonem, před kterým nutno smeknout. Viděl jsem, že vše leželo na sestře a několika bratřích, viděl jsem jejich nadšení a jsem si vědom, že právě v té houževnaté obětavosti a bratrskosti tkví to, co mi tolik imponovalo. Byl jsem na dopolední generálce, viděl jsem hocha, který měl programové číslo na křídlovku a který trpělivě několikrát opakoval tento obtížný úkol a při tom nebylo roztrpčení a nechuti. Radost ze společné práce a společného úspěchu byla všude znáti. – Besídku zahájil br. ústecký zpr. řed. Kučera z Krásného Března. Podal v několika větách účele a cíle skutského hnutí.A přirozeně i on ve svém výkladu musel začít od Adama a podávat mnohé věci dnes již ve skautských řadách samozřejmé. Vyžadovala to neinformovanost většiny posluchačů. Velmi se mi líbily vánoční koledy, které přednesli bratři a sestry na začátku a na konci besídky. Při ozářeném stromku vytvořily radostné okamžiky vánoční nálady. Jedno z nejpěknějších čísel programu vytvořila sestra A. Burešová. Byly to koníčci, kteří se líbily zvláště našim hochům. Ostatní čísla tvořily výstupy a aktovka. Všechny byly tendenčně skautské a ač byly dobře nacvičeny, přece vyzněly celkem hluše. S těmi tendenčními věcmi je na skautských besídkách velký kříž. To nevytýkám ústeckým, nýbrž to platí všeobecně. Loni jsme to měli my také tak. Chtěl bych říci jen, že se musí velmi opatrně voliti při každém tendenčním čísle. Zvláš’t aktovka byla zbytečně rozvláčná, ač někteří bratříčci, jichž jména mi unikla, hráli velmi pěkně. Vzpomínám na „Mlíčko“ a na Jana. I bratr vedoucí v aktovce dodal svému hlasu tón citového podbarvení, který zněl přesvědčivě a mile. Shrnuji-li svůj úsudek, mohu říci bez nadsázky, že jsem byl spokojen. Po besídce sešli jsme se s činovníky na skautské „poklepnutí“ a popovídání. Z Ústí odjeli jsme s přáním, aby naše vzájemné styky byly častější a přátelštější než dosud. Mejsnar, o. z., Roudnice DTTO, č. 8

Z Ústí nad Labem. Druhý oddíl zdejší založil br. Hájek, vedoucí 1. oddílu. Registrován byl dne 26. dubna m. r. Téhož dne jsem přijal funkci vedoucího. Kromě dvou chlapců byli jsme všichni nováčkové. Musili jsme se tudíž hodně učiti. „Dobrá vůle všechno zmůže „, a tak po jednoměsíčních přípravách bylo po nováčkovských zkouškách. Slib skládán při táborovém ohni. – Jednodenních výletů bylo mnoho, neboť nebylo neděle a svátku, abychom někam nešli. Ani déšť nás neodradil, vždyť pod velkým stanem neseným na tyčích se také vesele pochodovalo! Též dvoudenních výletů byla celá řada. První náš nocleh v přírodě byl 1. května v údolí pod Kokořínem. Poslední náš dvoudenní výlet a také nocleh venku byl začátkem října v údolí za Svádovem. Od 10. do 25. července jsme měli prázdninový tábor v Babiččině údolí. Zúčastnili se ho všichni bratři, ani jediný nezůstal doma. V létě jsme se zúčastnili všech veřejných národních slavností v Ústí n. L. i skautského župního táboru na Kubačce, který uspořádala sousední župa Vrchlického. 28. říjen oslavoval náš skautský okres v Krásném Březně. Zde jsme předvedli aktovku „V záři ohně“. Od 5. listopadu jsme pilně nacvičovali na naši vánoční besídku. Schůzky konány pravidelně jednou za týden. Účast byla vždy úplná. Málokdy se stalo, že se někdo omlouval, a to měl k tomu opravdu vážný důvod. Letošním rokem jsou zavedeny též samostatné družinové schůzky a jednou za týden oddílové. Připravujeme se na druhotřídní zkoušku, pěstujeme společenské hry pro závody mezidružinové a cvičíme se i jinak. Jos. Jiroušek, vedoucí

Postoloprty. Dne 11. února odešel nám navždy všem milý druh a zastánce skautských ideí Bohumil Fronk. Bratře, odchází tělo Tvé, ale duch Tvůj žije stále mezi námi. Byl’s připraven. Budiž Ti země lehká!

DTTO, č. 10

VELKÉ DNY SKAUTSKÉ V PODKRUŠNOHOŘÍ. Poslední neděle květnová byla pro naše skauty v Podkrušnohoří opravdovým svátkem. Pracuje se jim

velmi obtížně v cizím prostředí, v území zněmčeném. Také nemajetnost velké většiny mládeže nedovoluje rozvinouti činnosti v míře potřebné; vždyť musí spoléhati pouze na vlastní síly a pomoci nedostává se jim odnikud! Pouze několik nadšenců stará se o ně a jim ku pomoci je nemnoho obětavých rodičů, kteří pochopili význam skautské výchovy a dle svých skromných sil se přičiňují o její zdar.

Skautské hnutí zakotvilo sice již v mnohých zdejších obcích, ale dosud je slábo a nutno podpořiti a povzbuzovati ty, kdož – nedbajíce překážek – postavili se do jeho služeb.

V letošním roce jeví se tu zvýšený pracovní ruch. V Duchcově založeno první místní sdružení, jakožto jeden z uhelných kamenů práce ve zdejším kraji. A slavnosti, o nichž právě referujeme, jsou pak prvním velkým podnikem, jímž skautské hnutí vystupuje na veřejnost, dožadujíc se uznání a podpory alespoň u českých lidí.

Nutno předem zdůrazniti, že velmi značný podíl na úspěchu této slavnosti má pražská župa Svazu, která vyhověla bratrsky žádosti svých bratří z menšin a v imposantním počtu přijela je podpořiti a nesčetní bratří a sestry tam na severu. Budiž z nich zde jmenována aspoň jediná, sestra Máša Klobásová, která byla opravdu duší podniku.

V sobotu odpoledne vypraven byl z Prahy přes Ústí n. L. do Teplic zvláštní vlak, který přivezl na 600 pražských skautů a skautek. Již tento vlak byl velkou propagací skautingu všude, kudy projížděl. Cestou připojili se k pražským skautům bratří a sestry z Kladna, Roudnice a Ústí n. L. Na nádraží v Teplicích byli hosté očekáváni místními skauty a skautkami a po srdečném uvítání odebrali se v malebném průvodu do města. Nezvyklý průvod jaré mládeže působil všude značný rozruch a u zdejších Čechů i radostné vzrušení.

29

Vlčata a skautky, které se dostavily ve velmi značném počtu, ubytováni v Sokolovně, kdežto skauti v počtu několika set nastoupili pouť za město, aby uložili svá zavazadla ve veliké stodole, která jim měla být útulkem na noc.

Dík skautské kázni podařil se tento nesnadný úkol hladce a brzy spěchal opět celý průvod za zpěvu písní do města k táborovému ohni, který zažehnul náčelník Svazu, br. Svojsík, na prostranství před sokolovnou.

Tam zatím shromáždilo se četné obecenstvo a s velkým zájmem sledovalo obřad, který byl pro Teplice novinkou.

Br. náčelník vzpomněl především věčného vzoru junáctva, chodských hlídek, které chodily po hranicích, zapalovaly své strážné ohně a chránily svou vlast. A skautské hlídky vyšly do světa učit lásce k vlasti, k bližnímu, hájit pravdu, vychovávati dokonalé lidi. Ukázal, jak je třeba výchovy k mužnosti a statečnosti, k jaké je veden skaut výchovou v přírodě a obětavými službami. Český sever je klasickou půdou národního heroismu a idealismu. Český dělník, havíř, malý úředník, nasazující pro národnost svou existenci, posvětil ji svými obětmi. Táborový oheň jest symbolem boje za pravdu a vlast; hledíce v jeho žhavé plameny uvědomujeme si, že jsme bojovníky za vznešené skautské ideje. Je třeba mnoha skautských ohňů! Nechť planou po všech vlastech československých na prospěch našeho drahého národa a po celém světě na prospěch veškerého lidstva!

Nadšeným pozdravem našich hraničářů byla řeč br. náčelníka ukončena. Uprostřed velikého kruhu několika set skautů a obecenstva předváděly některé oddíly svůj program.

Šotkové a skautky tančily, trnovanské sestry předvedly meloplastický hold ohni a zapěly několik sborů, přijatých s velkou pochvalou. Pražské oddíly předvedly své oddílové pokřiky, recitována báseň Jiřího Wolkera „Zimní naděje“, tančen kozáček za zpěvu celého shromáždění atd. Táborový oheň, který protáhl se do půl jedenácté, ukončen byl pak zapěním písně „Dobrú noc!“ a pokřikem Prahy: Bujana! Praha! Severu sláva! Svojsíkův junáče, připraven buď! Hejá!

V neděli ráno byli skauti i skautky časně na nohou. Ranní mlha věstila pěkný den a nezklamala, ačkoli před polednem se zdálo, že slavnost zmokne. Trnovanské skautky již o 6.hod. ranní obsluhovaly několik hladových skautů kávou a zákusky, k nimž zdarma přidáváno houpání na zahradní houpačce a příležitost nabrousiti si nůž na bruse, který byl postaven na nádvoří, čehož všeobecně využíváno. Také mytí několika set skautů u jedné kašny bylo značným problémem, ale dík nejlepší náladě a bratrské ochotě, provedeno hladce.

Od 9.hod. řadil se na sportovním hřišti veliký průvod, který čítal na tisíc účastníků. Přesně v stanovenou dobu vyrazil do ulic města za zvuků hudby a budil všude veliký rozruch. V čele kráčel oddíl, nesoucí státní a národní vlajky, vlajky Svazu a prapory různých národů, jež jsou organisovány ve světovém skautském sdružení. Pak kráčelo 11 členů Náčelnictva a činovníci župy Pražské i Podkrušnohorské. Následovaly zdejší župy a pak veliký průvod pražských Vlčat, skautek a skautů. Vzorné krojování účastníků, malebnost praporů, vlajek a totemů, radostná nálada účastníků a jarost mládí působily přitažlivě na obecenstvo. Němci hleděli na průvod s netajenou zvědavostí, Češi s radostným obdivem.

Cílem průvodu bylo Tržní náměstí v Teplicích, kde s terasy promluvil k shromážděným místonáčelník Svazu, br. Jan Novák, tato slova:

Sestry a bratři! S opravdovou pýchou užívám slov, kterými jsem vás oslovil a znovu volám: sestry a bratři! Hluboký smysl je ztajen v těchto dvou slovech, v nichž je podstata našeho hnutí vyjádřena nejvýstižněji. Ano, bratrství je to, co nás navzájem poutá, bratrství je to, které dává smysl našemu junáckému životu.

Jsme bratry a sestrami, my junáci a junačky sobě navzájem, jsme bratry každého člena našeho národa dobré vůle, jsme bratry všeho lidstva, pokud se cítí býti vázáno lidským bratrstvím.

Ale jsme bratry také celé neobsáhlé přírody, jsme bratry těch milých a bezbranných tvorů, jsme bratry celého vesmíru.

A z našeho bratrství prýští i naše láska ke všemu a ke všem. Z lásky vzniklo naše hnutí, láskou je živeno, láskou rozkvétá i roste. Neboť co jiného planulo v hrudích našim zakladatelům, tvůrcům našeho hnutí? Byla to láska k vám, k mládeži celého světa i k mládeži československé. Co je pobídkou všem těm vašim vůdcům, kteří nečítají času, námahy, všech obětí, aby vám připravili radostné mládí? Je to jejich láska k vám, která tu z ničeho tvoří vše, která tu hory přenáší. A co je jim odměnou za vše, co pro vás mnohdy s napětím všech svých sil konají? Zase nic jiného, než láska a to láska vaše, kterou jim tu jejich oplácíte.

A dnes zase jednou po dlouhé době sešli jsme se z různých končin naší vlasti, abychom toto své bratrství veřejně osvědčili, abychom je upevnili, utužili. Ale je v tom hluboký symbol, že vyhlásiti a utvrditi své junácké bratrství přišli jsme sem na náš sever. Tu žijí naši bratři těžký život. Těžký po všech stránkách. Pro kus chleba noří se do temných hlubin zemských. Za svá lidská práva bojují stále ještě těžký, vysilující boj.

Pohleďte na jejich nadšení, pohleďte na jejich práci ve hnutí skautském, pohleďte na výsledky jejich snažení. Skláníme se hluboko před vámi, bratří a sestry ze severu, v obdivu nad vaší mravní silou, s živou účastí s vaším osudem, s nadějí ve vaši šťastnou budoucnost. Přišli jsme sem, abychom vás v práci posílili a sebe abychom na vašem skvělém vzoru povzbudili. To je největší zásluhou skautského hnutí, že nesrovnává, že nesnižuje, že jeho heslem není: všichni dolů, a nahoru jen já, ale všichni sem, ke mně, vzhůru. Že jeho heslem není násilnické „Jděte“, ale demokratické „Pojďme!“ A my jdeme! Jdeme tam, kam nám ukázal zakladatel náš, R. Baden-Powell, jdeme ke hvězdě

30

nejvyšší, která je vnitřní štěstí člověka, jdeme tvořit si nebe už teď a zde na zemi v bratrské lásce všelidské, ve vzájemném porozumění a pochopení, ve snaze po světovém míru. Jdem tvořit nového a lepšího člověka.

A proto podle slov druhého původce hnutí junáckého, E.Thomsona Setona, hloubíme ve své organisaci studnici, z níž by mohl píti každý, kdo poznal trýzeň po všem krásném, pravdivém a vznešeném.

A podle slov zakladatele našeho československého skautingu, našeho náčelníka bratra Svojsíka, je nám skauting náboženstvím našeho mládí, v němž je naše síla, naše naděje i láska. V něm a s ním žijeme, v něm rosteme, z něho čerpáme sílu, aby z nás byli dokonalí lidé, dobří synové svého národa a platní členové společnosti lidské.

Toho všeho vzpomínáme shromáždění v bratrské a seterské družnosti a poctivém zanícení myslí, opakujeme znovu skautský svůj slib.

Jsme připraveni učiniti své nejlepší, abychom milovali vlast svou, republiku československou a sloužili jí v každé době, abychom konali povinnosti své vlastní a zachovávali zákon junácký. DTTO, č. 10 Do VI. kursu Ústřední Lesní Školy Svazu skautů rep. Čsl. konané 6.- 20. srpna 1927 ve Studené dolině u Holešova na Moravě, byli přijati tito bratři /mimo jiných/: Karel Mejsnar z Roudnice n. L., Jaroslav Šouta z Dobroměřic u Loun, Oldřich Hájek z Ústí n. L. a Jan Čejp z Roudnice n. L. SKAUT JUNÁK R XIV / 1927, č. 1 Máša Klobásová : Odpoledne v Podkrušnohoří.

Na zamračeném nebi honila se temná mračna, listí tlící na zemi zvlášť vonělo, na zablácených cestách hemžily se dešťovky a skákaly drobné žáby, kalužiny stříkaly až nad hlavu. Každou chvíli hrozí déšť. Marně hledali byste však stopy tohoto uplakaného počasí na tvářích děcek, šotků, skautů a skautek, kteří sešli se k odpolední besídce.

Již od 13. hod. čekaly celé skupiny dětí trpělivě až otevrou se dveře teplé místnosti. Vpředu brala se as 6letá dcerka s menším chlapečkem. Rozevrou na mně ze široka očka, praví úzkostlivě :„A smíme tam opravdu bez peněz?“ Slyšíc příznivou odpověď, povyskočila a za ní celý ten houfec hnal se do sálu, aby si každý vybral pěkné místo. Usazuji maličké návštěvníky a již tu opět posel: „Babička jde!“

Vyběhnu a již padám babičce z Třebušic kolem krku. Za ní tlačilo se 10 šotků, z nichž nejmenší podává mi velkou kytici stříbřice. Mám z ní ovšem radost, děkuji a předávám milou návštěvu sestrám, abych už zase tiskla ruku „tátovi Kreslovi“ a Káji z Duchcova, kteří přišli s celým oddílem čiperných skautů. Za nimi vynořil se nezbytný z.ž.z. Jenda Štěpnička, br. Eisner vůdce mladičkého oddílu ve Verneřicích, z nichž několik přijelo s sebou, br.Palendal z Cukmantlu s opentlenou kytarou, br.Hošek z Hostomic, celý oddíl bratrů z Košťan v čele s br.Telenským. Tu zase hlásí se bratrský oddíl z Teplic s br.Cilerem, a naši bratři z Trnovan.

To přibylo šumu a ruchu v sále. Jaká radost hleděti tak na ty jednotlivé skupiny, horlivě vykládající o práci v oddíle, o potížích se schůzkami ve sklepě, tam zase hrdá zpráva o získané klubovně a pozvání k návštěvě, jiní debatují o zavedeném radiu, ti opět umlouvají schůzku na lyžích, inu sešel se opět jednou celý skautský okres a tu není divu, že zprávy a novinky neberou konce.

Přesně v ohlášenou třetí hodinu odpolední naplnil se celičký sál. Jaké překvapení zračilo se na tvářích dětí, když jsem je vyzvala, aby si s námi zazpívaly, ale nelekly se ani nestyděly a tak za chvilenku rozléhala se místností píseň zpívaná 200 hrdly :“Proč bychom se netěšili“.

Nato babička z Třebušic vyprávěla pohádku „O černém muži“. Vypráví, vypráví, oči přimhuřuje, hlas tlumí a sesiluje, rozkazuje, hladí, laská se a zlobí, líčí potíže, strádání, chudobu, šlechetnou práci, poctivost, krásu a marnost světa, ukazuje správnou cestu žitím a končí jiskřivým vtipem. Děcka poslouchají, pusinky otevírají, očka září a propukávají v hlahol smíchu a souhlasu. Babička odměněna dlouhým potleskem, který hlavně tam vzadu u těch velkých skautů nechce bráti konce.

Naše děvuchy zatančily pěknou rej v kruhu, která se také velmi líbila. A teď jsem opět vyzvala všechny ke zpěvu a tak opět hřměla sálem píseň „Vrť sa, dívča, vrť sa, dívča …“ Malá Miluška svým zvláštním mazlivým způsobem a přece velmi působivě přednesla báseň „Babičce“. Když nato ještě malí šotkové zatančili dřeváčka, byli překvapeni Mikulášovými dárečky, z nichž měli úžasnou radost. Babičce nadělil Mikuláš mimo jiné i metličku na dětičky, ale nebylo jí až dosud třeba; bude klidně odpočívat na skříni s tou červenou pentličkou. Dvojice našich dívek zatančila ještě rytmický valčík a roztomilou sestavu na národní písně.

U klavíru tuží se náš oddílový Bubíček. Stále ještě schovává se za noty, aby ji obecenstvo nevidělo, což však není jí proto nic platno, že je známa a hra je slyšeti. Musila si tedy i ponechati kytičku karafiátů, ačkoliv hleděla se co možno nejpohrdlivěji tvářiti. Duchcovští drobní skauti závodí na volné prostoře v zaječích skocích. Děcka zuřivě se smějí,když jeden z nich skočil tak prudce, že udělal přemet. Zvítězil br. Došek,který obdržel pěkný pohárek. Na požádání zazpívali ještě komáří svatbu. Mezi jednotlivými čísly zazpívali si vždy všichni některou ze známých národních písní. Bratr z Cukmantlu přednesl báseň „O legionáři“ a šotečkové zazpívali ještě píseň „Kozlíčkovy hody“. Zatím snesl se venku soumrak a odbila pátá hodina. Ukončili jsme zapětím písně „Tancuj, Tancuj, vykrú-caj...“ a pozváním na brzkou shledanou. U vchodu to zahučelo, děcka ujišťovala, že se jim to líbilo a že pří-jdou brzy zas – skautská rodina ujednala si sraz na akademii bratrského oddílu v Duchcově dne 19. 12. a

31

navzájem se vyprovázela. Zůstala nám hřejivá radost ze shledání a blahé vědomí dobře využitého nedělního odpůldne, jímž získali jsme znovu přízeň malého publika.

Pozdravy posílají: Z nočního výletu do Středohoří 1. odd. Duchcov. Od Týřova 1. odd. Louny. Od Bilichova 1. odd. Dolní Litvínov.

DTTO, č. 2

Ústí nad Labem. Skauting na Ústecku zapouští kořeny a zdárně se ujímá. V oddílech pracuje se vytrvale a dobře. V neděli, dne 11. září, zúčastnil se okres slavnosti Dětského dne, pořádaného Českou okresní péčí o mládež, na sokolském cvičišti postavil se tábor o 13 stanech. Dopoledne okres. zpr. provedl přehlídku, promluvil o povinnostech skautů, o slibu a zákonu skautském, vyzdvihl jednotlivé důležité body z nich. Pak skauti předvedli různé hry a tábor byl stále obléhán obecenstvem, které se velice zajímalo o skauting. V táboře byla umístněna propagační výstavka, která těšila se velké přízni. Propagačně získalo se hodně. Příštího roku uspořádáme Skautský den, spojený se zájezdem okolních žup i žup pražských. V zimním období bude se v klubovnách pracovati na prohloubení mravních a občanských povinností, aby skautský duch opravdu každého pronikl. Uspořádá se kurs pro rádce, vedoucí a činovníky, besídka, divadlo atd.

Duchcov. Dne 9. listopadu dožívá se pětasedmdesátin v plné svěžesti členka našeho Místního sdružení sestra Anna Klocová, opatrovnice v mateřské škole. Jest opravdovou Češkou, která nikdy svoji národnost v dobách německého útisku nezapírala. Naše jubilantka ani v nynějším svém pokročilém věku neskládá svých rukou v klín, jest dosud činnou členkou ve všech národních spolcích a všude uděluje rady ze svých zkušeností, kterých za své dlouholeté činnosti nabyla. Při ustavování našeho sdružení byla mezi prvními, kdož chopili se práce. Jest mi opravdu ctí, že mohu jako bývalý její opatrovanec učiniti tuto vzpomínku. Přejem všichni bratrsky a srdečně nám tak milé „naší babičce“ k jejímu jubileu, aby ještě dlouhá léta byla nám a své rodině zachována. J. Š., z.ž.z.

Z Duchcova. Členové výboru místního sdružení br. učitel J. Gráfek a br. místovůdce F. Malý odcházejí od nás za vojenskou povinností. Bratří! Místní sdružení děkuje vám za všechnu obětavou práci a přeje vám veselou vojnu. Projevujeme pevnou víru, že zůstanete skautskými pracovníky i v budoucím čase, byť snad nebylo vám dopřáno, abyste se po ukončení vojenské povinnosti navrátili zpět v naše řady. J. Š.

Skautský pozdrav z ciziny zasílá br. Edermeier, Podmokly.

DTTO, č. 3 V Ústí n.L. pořádají skauti péčí br. Jirouška biografická představení pro českou menšinu. Jsou velice

četně navštěvována a i z míst několik hodin vzdálených přijíždějí čechové na české představení.

DTTO, č. 4 ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. Župa tato, utvořena z části žup Podřipské Vrchlického a okresů Ústí n. L., Teplice-Šanov, Duchcov, tedy

čistě menšinová, ustavena byla v poslední době. Župním zpravodajem jmenován br. František Kučera, tajemník sociální péče v Ústí n. L., žup. tajemníkem sestra Anči Burešová, úřednice v Ústí n. L., z.ž.z. br. Jenda Štěpnička, úředník Okresní správní komise v Duchcově, a z.ž.z. pro dívčí skauting sestra Máša Klobásová, úřednice z Trnovan. Sídlem župy jest Ústí n. L. Život skautský se velice zdárně rozvíjí dík všem činovníkům, kteří seč síly jsou, pracují pro rozkvět skautské myšlenky. V Ústí n. L. pořádali v neděli 11. prosince besídku, které zúčastnilo se tolik lidí, že velká místnost nestačila. Při besídce br. žup. zpr. odevzdal bru Jirouškovi a Hájkovi svastiku Náčelnictva a promluvil o významu skautingu vůbec. Pak předvedeno několik čísel, které se velice líbily. Zvláště nejmenší šotečkové se scénou „Když panenka brečí, jen lékař ji vyléčí“. Zpívalo se, recitovalo a pak rozdávány dárky, neboť besídka spojena s mikulášskou nadílkou. To bylo radosti! Sestry uvařily čaj a zákusků sešlo se tolik, že se to ani nesnědlo. Pak promluvila paní Slabihoudková o knize a dětech. Jaké knihy máme kupovat k vánocům, a jak děti vést k četbě. Přednáška jistě zanechala u přítomných hluboký dojem.

Místní sdružení v Ústí n. L. ustaví se po Novém roce a bude jistě posilou skautskému hnutí. Místní sdružení v Duchcově sehrálo dne 11. prosince divadelní hru „Skautík“. Všichni herci snažili se, aby zhostili se svých úloh ke spokojenosti obecenstva a jistě se jim to povedlo. Hoši-skauti snažili se co nejvíce, aby hráli dobře. Malá Lidka Fišerová hrála jako velká a zasluhuje opravdu pochvalu, držela se výborně. I bratra župního přivedla do rozpaků, když tento podával ji pravici, odmítla ji a prohlásila, že skaut podává levou. DTTO, č.5

Přání všeho dobra a zdaru v Novém roce zasílají br, Fr.Kučera z Ústí n.L. a Jos. Kresl z Duchcova. Z Duchcova. Dne 13.listopadu uspořádalo Místní sdružení Svazu skautů za velké účasti svého členstva,

zástupců místních korporací a zástupců ústeckého skautského okresu v Českém domě v Duchcově malou slavnost k poctě 75. narozenin své členky, sestry Anny Klocové. Zdařilá oslava zanechala u všech přítomných dojem nesmazatelný. Jméno jubilantky zůstane dalším generacím vzorem práce pro národní věc. Jest si jen přáti, aby další léta jejího života plynula v klidu a zdraví.

32

B.Divišová: Vánoce v Třebušicích. Kraj celý zahalen v neproniknutelnou mlhu, takže nevidíš skoro druhému do tváře. Třebušické skautky

pobíhají se svou babičkou marně po mosteckém nádraží. Zklamané tváře zříš u všech. Čekaly u vlaku z Prahy a žádný z očekávaných nepřijel! Po prvé v životě se těšily na Ježíška, že zavítá i k nim do domků tak chudičkých, že těžko vylíčit.

A zatím očekávané pražské skautky stojí u východu z nádraží a marně se snaží zraky proniknout mlhu. Jsou napakovány, jako by jely na severní točnu. Na zádech torny neobvyklých rozměrů a z nich k obveselení všech okolojdoucích vykukují hlavičky a pracky medvíďat, zhotovených pro třebušickou drobotinu. Mimo to každá obtěžkána dvěma balíky. Vůdkyně chlácholí, že nic se nestane, když pojedou bez průvodce ještě dvě stanice a tam na nádraží určitě bude někdo čekati. Po chvíli zahlédla přec skupinu dětí s babičkou v čele, jak mrzutě se vrací od vlaku, který již dále ujíždí k Moldavě. Vítání veliké nastalo v národě skautském! Radost byla veliká, ale zklamání z našeho malého počtu. Každá se těšila, že si vezme domů na nocleh alespoň jednu sestřičku! Nastoupena pěšky cesta do Třebušic. Za zpěvu a povídání uběhla velice rychle.

Dopoledne na druhý den svátek vánoční prohlédly si Pražky blíže ervěnické elektrárny otevřený důl, tzv. oprám, kde shlédly celé složení vrstev zemských od lupku počínaje a vrstvou uhelnou konče. Nejvíce se líbily „věčné táboráčky“, jak okřtily hořící odpadové uhlí na haldách. Odpoledne zajely s třebušickou mládeží na čaj ke skautům chomutovským, aby je též poznaly.

Poslední den uběhl příliš rychle. Ráno příprava nadílky, psaní povinných pozdravů, poslední oběd u dobrých lidí a o půl třetí přeplněná třída dětmi a jejich maminkami! Stromeček zářil vesele a pod něj připravily třebušické sestry dárky Pražkám. S jakou radostí každá vybrala si košíček z březové kůry drobnými kvítky zdobený! A což naše Ása, když shlédla velkého háčkovaného psa, třebaže z nás byla největší, neopustila jej ani na chvíli. Skauti a skautky přičiněním babičky měli program dobře nacvičený, takže recitace i zpěv se rychle střídaly. Po něm rozdávány dárky. Bylo jich mnoho, ale na uhrazení potřeb těch nejchudších přece málo.Čas utíkal příliš rychle. Čtyři hodiny! Rychlé rozloučení, poslední stisk ruky bratřím z Postoloprt, Chomutova a Mostu, kteří přijeli se na nás podívat a úprkem na nádraží a domů k maminkám.

Veselý čtyřlístek pražské dvaadvacítky odjížděl s pevnou vůlí vytrvat a pomáhat českému severu, kde svatou povinností je, podporovat naši třebušickou menšinu proti poněmčení a bídě.

DTTO, č. 6

V Dolní Poustevně, daleko v německém moři na saských hranicích pracuje již přes rok náš oddíl. Skauti ústečtí chystají ve dnech 8. a 9. dubna k nim zájezd, spojený s výletem do krásného sousedního okolí. Kdo by se chtěl připojit, bude vítán.

V Podmoklech skautský oddíl, dosud slabý, za pomoci sousedních skautů chystá se k rozvinutí činnosti.

DTTO, č. 8 V Neštěmicích n. L. slavili skauti své sedmileté trvání oddílu pořádáním besídky dne 11. března 1928. Oddíl založen 18. února 1921 a jest jedním z nejstarších oddílů českých hraničářů. Besídku zahájil o půl 4 hod. odpolední br. okr.zpravodaj F. Kučera věcným proslovem. Kromě vystoupení jednotlivců a smyčcového kvarteta byly v programu zařazeny novinky br. J. de Kiki „Koaliční sedmička“, „Co nevíme – nepovíme“ a j. Besídky se zúčastnili skauti z Ústí, Březnice, Neštěmic, rodiče skautů a „skauti Práce“. Louny. Založili jsme Místní sdružení na podporu zdejšího skautingu. Za Náčelnictvo přítomen br. Dr. Šimsa. U nejsevernějšího oddílu našeho Svazu.

O velikonočních svátcích uspořádán byl župou Přemysla Oráče župní výlet do Dolní Poustevny, navštíviti nejsevernější oddíl junáků skautů. Výletu zúčastnilo se na 80 skautů. Za Svaz junáků skautů přijel br. místonáčelník Novák. Na nádraží v Dol. Poustevně přivítali nás srdečně tamní skauti a vedli nás do ubikací. Po občerstvení nastoupen pochod městem; šlo se za zpěvu národních písní a hlaholu křídlovky br. Bednáře ke shromáždišti, kde zapálena veliká hranice a při táborovém ohni promluvil br. žup. zpr. Kučera a pak br. místonáčelník Novák, který krásnými slovy ocenil význam skautingu. Jeho mohutný, sytý hlas rozléhal se široko daleko s kopce, na kterém shromážděna byla skoro celá česká menšina a mnoho Němců a přihlíželi nevídanému divadlu. Za místní junáky poděkoval br. Hošek, prostými sice, ale jadrnými slovy. Pak zpívaly se různé skautské a národní písně, nakonec pak národní hymna. Doslovem br. žup. zpr., který slíbil za všechny oddíly župy br. místonáčelníkovi Novákovi, že budeme i nadále pracovat a vychovávat mládež k lepšímu životu, intimní slavnost skončena. Druhý den ráno uspořádali jsme štafetový běh od Národního domu do Horní Poustevny a druhou stranou zpět. Trať 6 km dlouhá, byla uběhnuta za 9 min. Hoši předávali si státní vlajku a štafetový běh, neobvyklý zde, přilákal mnoho zvědavců. A pak hry, závody na hřišti u školy. Jak živo bylo na té louce! Ani známka únavy, vše radostí plálo a veselý křik rozléhal se všude, zatím co br. Bednář loudil na svoji křídlovku veselé zvuky národních písní, které rozléhaly se daleko široko. Po obědě rozloučení s br. Novákem, který spěchal zpět do Prahy a pak průvodem se státní vlajkou v čele, v plné výzbroji výlet do Saska. Není to daleko, v pěti minutách od Národního domu překročujeme hranice. Po hodinovém pochodu výstup na Tanzplán (596m vys.). Rozhled široko daleko, nádherný. Po odpočinku

33

posilněni zpět. Hoši cestou lesem hrají plíženou a dobře se baví. Jsou veselí a bezstarostní, na domov ani nevzpomenou. Večer pak byla slavnostní besídka v Národním domě. Oddíl za oddílem ukazoval, co dovede a všichni se snažili podati to nejlepší. Všechna čísla se líbila velice a působila na přítomné svojí rázovitostí a upřímným vtipem velice dobře. Bouře potlesku byla účinkujícím odměnou. V pondělí dopoledne zase hry a závody. Pak pomalu skládali jsme věci, balili zavazadla, nakoupili památky (umělé květiny, kterýžto domácí průmysl jest tam velice rozšířen; v každém skoro domě jest „továrna“ na umělé květiny). Hoši neradi se loučili, nechtělo se jim domů, prosili ještě o jeden den, ale nešlo to. Nebylo potravin. Hoši dojídali poslední dropty bochánků, kdejaký zbyteček shledávali a snědli všechno. Kdyby je tak viděli jejich starostlivé maminky, jak vyklepávají baťohy, kde co bylo, snědli! Naši bratří z Poustevny nechtěli se s námi ani rozloučiti, v posledním okamžiku nastoupili do vlaku a jeli nás vyprovodit až do Rumburku. Cesta zpět uběhla krásně. Zpěv, veselé povídání, měli jsme celou cestu celý vůz pro sebe, a než jsme se nadáli, byl tu Střekov, konec putování. Výlet krásný, plný dojmů a nových zážitků, skončil a v srdcích dětských zanechal jistě nezapomenutelnou vzpomínku.

DTTO, č. 10

ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. První naše župní slavnost skautská vydařila se příznivě. Tajný výlet, který měl být proveden ze soboty na

neděli, odpadl pro nepříznivé počasí, ale přes to některé oddíly vypravily se již v sobotu. V neděli ráno přicházeli ostatní oddíly z celé župy a brzy louka nad Barvářem (pohraniční lesy nad

Teplicemi) zastavena byla stany a živý ruch, veselí, smích rozléhal se daleko široko. Celkem bylo postaveno 32 stanů a účast byla 116 osob.

Když sešla se tato skautská rodina, přikročeno k posvátnému našemu úkonu: vztyčení státní vlajky. Pak hymny národní i skautská, poté proslov br. žup. zpr. Kučery, který zahajuje slavnost, slibuje br. inž. Židlickému, který se dostavil za Náčelnictvo Svazu, že všichni budeme pracovat k tomu, aby naše myšlenka skautská pevně u nás zakotvila a aby se šířila a mohutněla. Br.inž. Židlický promluvil pak krásnou řeč ke všem. Poděkoval činovníkům za jejich práci, pozdravil je jménem Svazu a slíbil všestrannou pomoc. Přál mnoho zdaru v naší těžké a odpovědné práci, kterou uznává a děkoval za slib další práce. Poté rozchod. A hned hry, závody a na louce je jako v úle. Pracovní družiny starají se o obědy, noclehy obstarává si každý sám, aby se mu ve stanu nejlépe spalo.

Večer pak táborový oheň, při kterém br, župní zpr. podal zprávu o přehlídce, promluvil o povinnostech skautů a o skautingu vůbec. Pak vážné i veselé písničky, recitace atd. Nikomu se ani do stanů nechce. Zatím, co táborák ještě vysoko plane,odcházeli všichni do stanů spát. Jen hlídky s br. župním zůstávají. Br. župní ještě všechno prohlíží, obchází celý tábor. Noc, krásná měsíční noc, studená, mrazivý vítr žene se přes vrcholky hor z Německa, hlídky se střídají, br. župní občas dohlédne, zda-li je vše v pořádku, obejde s hlídkou celý tábor.

A než se naděješ svítá, vychází slunko, ze stanů vylézají rozcuchaní obyvatelé, aby se šli k blízkému potůčku opláchnout. Kotle staví se na ohniště, vaří se a hry začínají znovu. Pak zase pozdrav vlajce, prohlídka stanů, oddílů. Živo, veselo, rušno.

Po obědě sbalují se stany, tábořiště se uklízí, takže po odchodu ani nepoznáš, kde bylo. Pak svolávají povely k nástupu. Br. župní uzavírá slavnost, loučí se všemi. Podává zprávu o prohlídce, chválí ty, kteří chválu zasluhují, pronáší i výtky, co se mu nelíbilo. Ale po bratrsku, ve snaze, aby všechny oddíly vedeny byly k pořádku a dokonalosti. Rozchod a pomalu návrat domů. Tábor vydařil se přes to, že počasí nám nepřálo, velice dobře. Jistě všichni, kteří se zúčastnili, vzpomínati budou dlouho na Barvář.

SKAUT JUNÁK R XV / 1928, č. 2

Proniknout do veřejnosti je heslem propagační činnosti župy Přemysla Oráče. Tiskem, veřejnými vystoupeními, táborovými ohni apod. Nutno získati skautingu porozumění a úctu, pak lze se nadíti podpory veřejnosti. A veliká práce, spočívající na několika jen obětavých jednotlivcích se daří.

Lounský skauting na postupu. Po dlouhé době můžeme opět a s radostí pozorovati ustálení a zesílení skautingu v Lounech. Bylo zde třeba pevného zákroku našeho neúnavného br.okr.zpr.Prouzy, který vyplenil a odstranil všechny nesrovnalosti. Ku podpoře skautů bylo ustaveno Místní sdružení.

Lounský oddíl (doposud jediný) byl rozdělen ve dva. Vrcholem skautské práce a radosti byl letošní tábor. Po táboře pozorujeme příliv jinochů, kteří zesilují řady jak skautů, tak i vlčat. Příštím rokem slaviti bude lounský 1. oddíl 10 let svého trvání.

Pozdrav posílají: z Bouřňáku oddíl Teplice – Šanov. Br.Šimek z Teplic – Šanova.

DTTO, č. 5 Blahopřání k Novému roku 1929 zaslali: br. Ing. Fr. Fiška z Postoloprt, br. Fr. Kučera, ž. z. z Ústí n.L. Ze

skautského divadla v Třebušicích bří Kučera, Klapka, Reichert, Kresl, Trejbal.

DTTO, č. 6 Ptačí reservace v Ústí n. L. – Krásném Březně. Na západním svahu Marianské hory mezi Ústím a

Krásným Březnem vykouzlil ústecký velkoobchodník Ph.Dr.h.c. Jindřich Lumpe (který se nyní dožívá 70 let),

34

zelenou oasu, nádherný ptačí park. Byla to jistě těžká práce a Dr. Lumpe, ač není ornitologický odborník, nahromadil tu křovin a spoustu hnízdních příležitostí, založil krmiště pro zimu a bedlivě chrání své opeřené hosty od škodné. Je samozřejmé, že park pro svoji jedinečnost je stále více navštěvován (v r. 1928 bylo zde 42.000 návštěvníků), a to zejména školami. A tu zavedl Lumpe dobrou věc: každý malý návštěvník musí složit slib do rukou učitele, že nikdy nevybere ptačího hnízda a nebude ptáčkům ubližovati, ba naopak, bude je v zimě krmiti. A co vy, vlčata a skauti, či v letošních krutých mrazech jste splnili svůj šestý zákon skautský a sypajíce ptáčkům, jste byli ochránci přírody?! Fks

Skautská klubovna v Třebušicích. „Náš oddíl neměl domova. V létě byl čas, tedy jsme si ji postavili. Dalo to mnoho starostí a práce, ale klubovna stojí….. Jeden tatínek stavěl po nedělích, druhý pomáhal sháněti materiál, my jsme vyšťárali kde co, a tak to šlo….“

„Skaut-Hraničář“ jmenuje se hektografovaný časopis, který si vydává náš oddíl v Cukmantlu. Obsah ukazuje lásku, s jakou je tu na skautském poli pracováno.

V Duchcově zakládají druhý oddíl chlapecký a oddíl dívčí. Místní sdružení konalo 21.února svoji výroční chůzi.

DTTO, č. 7

1. oddíl v České Lípě bude slavit 31.března 1929 svoje první roční jubileum. Od doby svého založení vykonal již několik vycházek, výletů a veřejných vystoupení. Dne 5. a 6. července m.r. zúčastnil se činně „Husových oslav“. O prázdninách měl třítýdenní tábor v Hoříně pod Kokořínem. 27. a 28. října zúčastnil se štafetového ohně a oslav jubilea republiky. V únoru t.r. byli členové oddílu účastni místních závodů lyžařských jako závodníci i jako pořadatelé. Ještě většímu rozmachu činnosti vadí, jako na většině míst, nedostatek finanční.

Ústí n.L. 3. oddíl otevřel novou vlastní klubovnu, kterou si hoši upravili velmi krásně.

In memoriam. Za třebušickou babičkou. Mrtvé ticho se rozhostilo mezi námi po přečtení zprávy, že naše milá babička, sestra Reichertová

dodýchala. Nemohli jsme pochopiti, že rázem ustane její horečná, vzorná práce, že utichne její příjemný, tak dojímavě pohádky vyprávějící hlas, že navždy ztuhnul ji úsměv, vždy tak krášlící její milou tvář, že duch tak silný a agilní byl Neznámem přemožen.

Byla skautskou mateří as 60ti svěřenek v místě, byla babičkou všem malým i velkým skautkám v župě Vrchlického i Přemysla Oráče. Milovala bezpříkladně myšlenku skautskou; viděla v ní posvěcení dětské duše a tak svou lásku k ní přenášela v drobná srdéčka. Žádná námaha nebyla jí velkou, žádná oběť příliš těžkou a tak babička s celým hejnem drobných, stále čimčarujících a na sukně se věšících ptáčátek byla vidět všude, kde po pomoci volala myšlenka skautská. S vytrvalostí řešila nejbolestnější finanční otázky svých výprav, šetřila a stále sháněla pro ta svá chudobná kuřátka, opatřujíc je šatstvem i obuví, společnou práci všech vyrobila mnohdy pravé divy. A při všem tom shonu nade vše myslila na srdéčka svých svěřenek. V ně nakladla své poklady. Kdybyste nejmenší svěřenku pozastavili a dali si něco, co babička ji naučila, pověděti, žasli byste nad bohatostí babiččiny paměti, nad výběrem krásna a dobra. Mnohdy pohnula k slzám i dospělé posluchačky, když po celodenní práci kladly se k společnému odpočinku. Všechny, bez rozdílu stáří a příslušnosti, pěkně uložila, zabalila, k posledu všechno ještě jednou přehlédla a pak teprve usedla na své lože, aby vyhověla žadonícím hlasům, volajícím po pohádce. A vyprávěla o dobrém dítěti, o zakleté české princezně, o chudém kovářském chlapci, proměnivším se v největšího muže dneška, o šumícím lese a štěbetání vrabců, o bublajícím potůčku a perličkách skřivánka, vše tak pěkně, tak mile, že se tajil dech, že všechna naslouchající srdce letěla babičce vstříc.

A odešla nám navždy. Za nádherného svitu slunka položili jsme ji v zasněženou zem, na místo, jež si zvláště oblíbila. Přes nizounkou zeď malého hřbitůvku třebušického dívá se zavřenýma očima k lesu, přes loučku, na níž nesčetněkrát se svou drobotinou dlela. „Dobrú noc“ zapěly jsme ji naposledy, zahrnuly květy, a nejen my, ale všichni přítomní slíbili si snažiti se co nejsvědomitěji napodobiti zářný vzor, uvědomili jsme si však, že babička nežila nadarmo, že dovedla žití své využít nejkrásnějším způsobem, rozdávajíc neustále ze svého nitra a rozsévajíc na všech cestách krásno.

V duších našich zůstane nám babička stále stejně blízkou a její práce, její obětavost vystavěla jí pomník Nezapomenutelná nejen v řadách našich, ale i v řadách Sokolstva a občanstva třebušického.

DTTO, č. 8

ZÁJEZD PRAŽSKÝCH SKAUTŮ DO ÚSTÍ nad LABEM. O svátcích svatodušních uskutečnil se zájezd pražských skautů do Ústí n. L., k posílení skautského hnutí

na českém severu. Bude to úkol veliký, tím důležitější, poněvadž jistě přinese mnoho dobrého pro naši skautskou myšlenku. Máme u nás na severu ještě mnoho nepřátel a to nejen ze řad Němců.

Ti vědí dobře, co to znamená láska k přírodě, u nich jest pro to daleko větší smysl. Němec, jakmile má jen trochu volna, vezme svoji rodinu, ranec na záda a jde ven, do lesů, do přírody. Náš český člověk sedne si do hospody a hraje třeba celý den karty a při tom si myslí: „Já jsem tak žil, ať moje děti tak žijí také“. V tom jest pro nás největší obtíž, přesvědčovat rodiče, vlastně je vychovávat!

35

My musíme začínat u rodičů. Jinak bychom mohli daleko úspěšněji pracovat, kdybychom mohli věnovat se výhradně výchově dětí. To je jedna překážka, velice nesnadná. Druhá, neméně těžká, jest politická roztříštěnost české menšiny. Jest nás zde hrstka, ale každá politická strana musí zde mít své organisace. A samo sebou se rozumí, že musejí být i tělovýchovné spolky a skautské oddíly při politických stranách. Tedy tak vyhlíží situace u nás na severu, kam přijedou naši bratři a sestry z Prahy, aby nám pomohli budit zájem a lásku ke skautingu a přírodě. Podaří-li se nám to, budeme mít lehčí práci!

Skautské slavnosti začnou 18. května, v sobotu. To bude příjezd zvláštního vlaku, odchod do ubikací. Večer pro činovníky přátelská beseda. Druhého dne ráno prohlídka města, o půl 11. sraz u Národního domu, pak pochod na náměstí, kde vztyčení státní vlajky, proslov br. místonáčelníka Nováka, pak společný oběd v Národním domě. O půl 2. odpol. pochod městem na sokolské hřiště na Střekově, kde hry, závody a různé atrakce. Při příchodu na cvičiště sraz, vztyčení státní vlajky. Večer pak táborový oheň, ohně na kopcích kol Ústí, na Labi benátská noc atd.

Třetí den pak zvláštní parolodí do Hřenska, prohlídka Česko-saského Švýcarska, jedinečné krásy naší drahé vlasti. A odpoledne návrat do Ústí, rozloučení a odjezd.

Župa Přemysla Oráče vydala pamětní odznaky, které budou v oddílech předem prodávány. Také plakáty budou všem oddílům včas zaslány. Dotazy zodpovídá br. E.Skřivan, Vršovice, Čechovo nám. 667 neb br. ž. zpr. Fr. Kučera v Ústí n. L.

ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. Činnost v župě dobře vzrůstá. Hlavně v novém okrese Terezín-

Litoměřice-Lovosice, kde jest několik nových oddílů. 1. ledna t.r. byl oddíl jen v Terezíně a Lovosicích, nyní jsou nové oddíly v Bohušovicích, Litoměřicích, dívčí a smečka Vlčat v Terezíně, zakládá se dívčí v Terezíně. Zde pracují velice dobře osvědčení pracovníci bratří Ulbricht a Procházka se sestrou Tippmannovou a práce jejich jest již nyní viditelna.

Nový oddíl založen byl v Modlanech, 2. oddíl v Duchcově, oddíl v Chotějovicích. Zakládá se oddíl v Chabařovicích.

V Bílině uspořádali společně se studenty besídku. O skautingu promluvil br. z. ž. z. Laifer, profesor z Duchcova. Oddíly bílinské předvedly život v táboře, při čemž sestry pěkně zatančily tanec víl.

V Košťanech také uspořádali zdařilou besídku. Ta byla jednou z nejlepších v župě vůbec. Zde ukázali, co se dá udělat, je-li láska k věci a dobrá vůle k práci. Oba oddíly, jak dívčí tak chlapecký, mohou být spokojeny s úspěchem.

V Modlanech sehraje oddíl divadelní představení. Ze závodů ve skautské zdatnosti župy Vrchlického vyšel chl. oddíl Košťany s I. cenou a dívčí Trnovany

s II. cenou, III. cenu odnesl oddíl Lenešice (župa Vrchlického). Oddíly pilně připravují se na zájezd do Ústí n. L. ke skautské slavnosti. Hlídka skautská vychází pravidelně v časopise „Krušnohorský obzor“ a jest vyhledávána. Župa rozdělena jest na 4 okresy: 1. Duchcov, 2. Teplice-Šanov, 3. Ústí n. L., 4. Terezín-Lovosice-

Litoměřice. V neděli 7. dubna byl okresní sraz v Terezíně. Již od časného rána vojenské cvičiště mezi Litoměřicemi a

Terezínem hemžilo se skauty, kteří připravovali tábořiště. A když přišel do tábora zpravodaj Náčelnictva br. Ing. Židlický v průvodu činovníků župy, bylo vše ve vzorném pořádku seřazeno okolo žerdě se státní vlajkou. Po vztyčení vlajky, po hymnách, po řeči br. Ing. Židlického a br. ž. z. Kučery, byly hry, závody a vaření. Podiv budil zvláště oddíl Bohušovice svými původními hrami. Po obědě byl tábor uklizen, nikde ani stopy, kde tábořiště bylo a pochod do Terezína, kde v rotmistrovské jídelně uspořádána improvisovaná zábava. Družnost, veselí, vzájemná harmonie. Br. Židlický hraje na klavír, zpívá br. Kiki (Körner) z Krásného Března a sklízí úspěch svými skautskými písničkami, vlčátko recituje, terezínské sestřičky zpívají sborově. Na konec br. Ulbricht skládá vůdcovský slib do rukou br. Židlického, potom br. ž. z. Kučera předává vlajku oddílu Bohušovice. Na to rozloučení, pochod městem na nádraží do Bohušovic, což budí pozornost obecenstva, rychlé rozloučení a odjíždíme spokojeni, že máme zase jeden důkaz, co umí udělat láska k věci a pochopení.

Duchcov vede. Minulé číslo „Skaut-Junáka“ přineslo zprávu o záložní družstva pro stavbu Skautského domova v Praze. Netrvalo ani týden a do Svazu skautů došel stručný, ale výmluvný dopis, několik slov. Místní sdružení skautů v Duchcově přihlásilo se za člena. Hleďte, skauti, Duchcov! Vždy se myslívalo, že všechno začíná a končí Prahou! Najednou překvapuje venkov! Nemluví, nekritizuje, hlásí se, rozhodl se již!

Kruh přátel dívčího skautingu přišel a přihlásil se již co zakládající ve valné hromadě. Na Skautský domov netrpělivě čekáme. Konečně zjednána byla skutečná základna, na níž možno pracovati. Nyní jen chutě k práci! Za Duchcovem a pražským Kruhem přátel dívčího skautingu musí přijíti řada nových, mladých, ochotných. Přihlásí se Praha, Brno, Bratislava, Olomouc a mnoho jiných. Přihlásí se z Prahy pět set členů, ze Slovenska ještě více, z Budějovic plných sto! V jednotě síla! Buďte připraveni!

DTTO, č. 9-10

Skautské slavnosti v Ústí nad Labem. Svaz Junáků skautů RČS společně s župou Přemysla Oráče uspořádaly v Ústí n. L. ve dnech 18.-20.

května skautské slavnosti. Zájezdy do menšin mají již svoji tradici skautskou a politickou. Po stránce vnější i

36

vnitřní jsou mnohde rozdílné, ale i shodné. Shody jsou v tom, že účelem jejich je hlavně morální podpora části národa, žijícího v území ponejvíce jinonárodním. Ovšem, že příjezd hostí nikdy neobejde se bez mnoha starostí o propagaci, ubytování, počasí a pod. Školská správa ochotně propůjčila místnosti. Sokol ústecký propůjčil hřiště. I jiných ochotných pomocníků bylo mnoho a byli velice obětaví.

Bez průvodu s hudbou se vítání takovéhoto zájezdu také neobejde. Tak tomu bylo i v sobotu večer před letnicemi. Hudba vedla průvod as 800 skautů a skautek z ústeckého nádraží městem. Kde nestačila hudba, vypomohli si sami zpěvem veselých pochodových písní, v nichž hlavně Praha byla opěvována: My Prahu nedáme…., Ať žije Masaryk a Praha …. apod.

Večer téhož dne konala se slavnostní akademie v Národním domě. Spíše to byl však veselý večírek, v němž slavnostní byl právě jen první díl – „Věno“ ústeckého živnostenského sboru pěveckého, uvítání ž. z. Kučerou, proslov br.starosty pražského skauta Gajdíka, projevy zástupců místních korporací a spolků, učitelstva. Žáci pěvecké školy z Duchcova sl. Jarka Navrátilová a br. Šolín zpívali dueta i sóla z Dvořáka, Smetany, Šubrta, Pucciniho před velmi vděčnými posluchači, jimž bylo vše málo a jedinečně skautským způsobem si vynucovali četné přídavky.

Druhá část programu byla vesměs veselá. Velmi roztomilá byla scéna hostí „Výprava skautíka do tábora“, v níž mnohomluvná sousedka zvlášť budila zaslouženou pozornost. To už nebyl vůbec slavnostní večer, to už bylo přátelské besedování, vrcholící hromadným zpěvem. Br. Kiki z Kr. Března zazpíval nám svoji písničku na trnovanské skautky a společně s br. Steinerem klepavé dueto na mnohé činovníky. Vtipný byl „historický“ výklad br. Kopeckého o původu Ústí n. L. Nakonec se pak i chvilku tancovalo.

V neděli 19. května trousily se skupiny skautské městem a okolím, prohlížejíce si zdejší zajímavosti. Před 11.hod. však již všichni i s nově přibylými hosty (bylo zde hodně oddílů ze severních Čech: Kolín, Bydžov, Vrchlabí, Ml. Boleslav, Česká Lípa, Mělník, Beroun, Louny, atd.) a zdejší župou Přemysla Oráče proudem s hudbou v čele vtrhli na náměstí, kde před budovou soudní utvořili čtverhran, jejž obklopilo veliké množství obecenstva. Ke shromáždění jadrně promluvil místonáčelník Svazu br. Jan Novák o významu státní vlajky, hymny, o národním poslání skautingu, o lásce k vlasti a národu. Taková řeč jistě ještě nebyla na ústeckém náměstí promluvena. Nakonec pak za zvuků hymen vztyčena státní vlajka, která vlála zde až do večera.

Němci, chtějíce nám slavnost překazit, nařízli v noci vlajkové lano a vyhodili je z kladky, aby v nejposvátnějším okamžiku, kdy za zvuků hymen má se vlajka vztyčit, vše selhalo. Obezřetností pořadatelů, kteří něco podobného čekali a kteří před aktem vyzkoušeli lano ihned pro přetržení vše napravili, bylo tomu zabráněno. Zde vidno, jak nutno být opatrným a jakých zbraní naši nepřátelé používají!

Odpoledne zase u Národního domu sraz a odtud průvod s hudbami na sokolské cvičiště, kde zase proslov br. místonáčelníka Nováka, předání vlajky župě Přemysla Oráče, pak skautské hry. Uspořádání jejich bylo zajímavé hlavně svou jednoduchostí a originalitou. Každý oddíl předváděl něco nového a vše zajímalo, neboť to bylo pro diváky skutečně novinkou. Bylo v nich zobrazeno opravdové „veselé mládí“. Mnohé hry byly původními skladbami vedoucích oddílů. Bohužel nelze o všech psáti, ale zasluhují, aby byly zveřejněny. Humoristické bylo i takové „kolo mlýnské“ nebo „namlouvání“, ubíjení houněmi, braní skalpů, převlékání, cucání mléka. Ale i vážná cvičení prostná byla novinkou: nezáleželo tolik na přesnosti jako opravdovosti, s jakou krátké cviky ty byly účinkujícími prováděny. A nebyly jen na místě, nýbrž i s místa a nejen krokem, nýbrž i skokem a během. Změny konaly se na znamení. Nebylo nikde znáti úmorných nácviků předem. Vše neslo známku hesla „Buď připraven!“, což znamenalo býti připraven i na to, že místo kalhot dostanete ve hře dlouhou sukni a předpotopní širák a že z vážného občana stane se terč smíchu. Tak byl každý veselé nálady, byla to radost ze života, podnícená zcela nepatrnou hříčkou. Zvláštní druh publika byli „fanouškové“ povzbuzující své v závodech. Nakonec se ale smáli všichni, i když to slavně projeli. Nastupující oddíly ovšem nebyly na programu a tak se vždy ohlásily oddílovými pokřiky samy. Poznámky padaly vždy sborově, hezky nahlas: Jééééé……Ááááááách a j.

Škoda že pro velice chladné počasí odpadlo vystoupení vodáků na lodičkách, které s sebou přivezli bodří bratři vodáci z Prahy. Škoda, že pro špatné počasí a zájezd ochranitelky Sokol Karlín do Neštěmic byla tak slabá účast publika! Zima byla taková, že veřejné sokolské cvičení v Neštěmicích bylo odvoláno do místnosti. Skauti, kteří jsou otužilejší, neustoupili a provedli své venku, v přírodě.

Večer zaplál na hřišti táborák, u něhož opětně br. Novák krásnými a vřelými slovy přiměl shromážděné skauty k obnově skautského slibu. Slavnostně do ticha znělo: Milovati vlast svou, republiku Československou, milovati bližního svého, býti prospěšen každému…Na protějších kopcích zaplály ohně v národních barvách. Potom se zpívalo sborově i jednotlivě za doprovodu louten, předváděly se různé výstupy, přednášely básně. A zase se uplatnil vedoucí pražské výpravy br. Kopecký čtením slavnostního plakátu s projevováním příslušných pocitů a vjemů smyslových i nesmyslových. A zase se rozcházely hloučky se zpěvem do ubikací, aby v pondělí ráno svěřily se parníku a shlédly jedno z nejkrásnějších děl přírody – České Švýcarsko.

Více než 1200 skautů a skautek sešlo se do Ústí n. L., aby společně manifestovali a aby uvítali návrat jara, znovuzrození přírody a aby si společně řekli, jak milují svou vlast a jak dovedou žít, pracovat a říci si, že chtějí být lepšími a dokonalejšími lidmi. Pro laika i odborníka byly slavnosti zvláště po stránce výchovné zajímavé a dalo by se z nich mnoho poučného čerpati. To je ale kapitola sama pro sebe a nelze o ní v pouhém referátu se zmiňovati. Škoda však, že těch odborníků bylo tak málo viděti. A přece to stálo za to. N. K.

37

SKAUT JUNÁK R XVI / 1929, č. 1 ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. Oddíl Česká Lípa byl Náčelnictvem přidělen do naší župy. Tábořil u

Josefova Dolu. Oddíly Duchcov-Teplice tábořily pod hradem Krašovem u Kralovic na Berounce. Tábor navštívil br.ž.z. Kučera a shledal jej ve vzorném pořádku Oddíl Bohušovice tábořil v rodišti svého vůdce br. Ulbrichta na Moravě. Oddíl Terezín v Českém ráji.

Orgán skautů esperantistů, vycházející v Londýně, otiskl obsáhlý článek o skautských slavnostech v Ústí n. L. z pera br. Lešingra z Vrchlabí.

Anglický rover E. Witton z Londýna stýkal se po čas svého pobytu v Ústí n. L. velice často s našimi skauty. Chodil s nimi na výlety a při svém odchodu rozloučil se s nimi večírkem na hradě Střekově velice srdečně. Odnesl si na české skauty ty nejlepší vzpomínky.

Župa naše spolu se župou Vrchlického postaví své nezapomenutelné skautské babičce Reichertové v Třebušicích skautský pomník, který bude sestaven z kamenů, opracovaných každým oddílem obou žup. Slavnost odhalení konati se bude v říjnu a bude jistě dostaveníčkem všech skautů, kteří babičku znali.

Za bratrem Ulbrichtem. Župa Přemysla Oráče ztratila jednoho ze svých nejlepších pracovníků, br. Ed. Ulbrichta, poručíka z Terezína. Br. Ulbricht byl skautským vůdcem oddílu Bohušovice a zástupcem okres. zpravodaje. Byl vzorem skauta, dobrého poctivého člověka a nadšeného vůdce. Skauting přirostl mu k srdci a svému oddílu věnoval se tak, že z něho vytvořil nejlepší oddíl župy. A to vše udělal ani ne za celý rok! Ve svém dopise br. ž. z. Kučerovi píše:“….jsem vděčen skautingu a svým vůdcům z mládí, kteří se snažili zceliti v hochu muže-občana, dnes vojáka. Budu i nadále pracovat ve skautingu a snad nic než smrt nedokáže vyrvati tu velkou víru v nové lepší lidstvo, vychované ideálním, pravým bratrstvím – skautingem….“ Hoši jeho oddílu plakali pro něho tak, jako kdyby jim matka umřela. A jak krásně mluvili o něm rodiče jeho svěřenců! To bylo nejlepší vysvědčení jeho práce. Při loučení s oddílem na litoměřickém vojenském cvičišti dne 28.7. ž.z. Kučera ocenil jeho práci, rozloučil se s ním jménem celé župy, děkuje mu za vše, co pro skauting udělal a přál mu mnoho zdaru k práci v Brně, kam byl br. Ulbricht přeložen. (Pozn.vyd.: Br. Ulbricht-Ureš byl autorem pokřiku župy Přemysla Oráče „Na severu stráž věrnou vlasti máš!“)

DTTO, č. 2

Slavnostní odhalení skautského pomníku babičce Reichertové v Třebušicích u Mostu. Župa Vrchlického postavila za součinnosti župy Přemysla Oráče nezapomenutelné skautské babičce

Reichertové pomník svojí originalitou jistě první v naší republice. Je z kamenů stejné velikosti, opracovaných jednotlivými oddíly obou žup. Na kamenech jsou měděné desky s vyrytými nápisy oddílů, dále deska župy Vrchlického (Setonův znak), župy Přemysla Oráče (svazový znak), deska rodiny, dívčího odboru Svazu a protektorky oddílu třebušického, 22. odd. dívčího. Odhalení 6.října zúčastnil se za Náčelnictvo Svazu br. Ed. Skřivan a setra Divišová, četní místní pracovníci a oddíly z dalekého okolí.

Kol pomníku, zahaleného černou rouškou, obloženého květinami, stuhami v národních barvách, seřadili se všichni, kdo měli babičku rádi. A bylo jich hodně! Sestry trnovanské zapěly krásnou píseň, vlastní skladbu: „Babičko zlatá!“ Působila dojemně. I Salivarova báseň: „Naší skautské babičce“, dobře přednesená s. Ungrovou z Košťan, byla překrásná. Br. Horký z Modlan (bratr zesnulé) vylíčil nám celý život babičky, těžký, stálý boj o chléb. Když nám líčil, jak rodina často hladověla, jak matka neměla často ani kouska chleba dětem, jak se zesnulá starala, aby přivydělávala a aby alespoň mladší sourozenci se najedli, jak později, když už jako dospělá prodělávala kritickou nemoc, jíž umírala – její zápas se smrtí, nad kterou svojí energii zvítězila – nebylo jediného oka, které by nezaslzelo…

Br. Skřivan a s. Divišivá poděkovali jménem Náčelnictva za vše, co pro skauting udělala. Na to padá rouška a pomník objevil se v celé své kráse.

Br. župní Kučera z Ústí n.L. promluvil pak tklivou řeč o babičce a zpravodaj župy Vrchlického, br. inž. Fiška, poděkoval všem za lásku k babičce i za účast. Na konec zazpívali jsme babiččinu nejmilejší píseň „Dobrú noc“. Slavnost opravdu pietní, krásná, dojemný akt skautské vděčnosti.

Pozdravy posílají: Z Krakovce oddíl Duchcov a Teplice. DTTO, č. 3

Za našimi vojáky. Povinnost k národu a státu povolala mnohé junáky k výcviku ve zbrani. Maminky napekly buchet, tatínek přichystal nějaký groš a den před odjezdem byl skorem jeden z nejslavnějších. V oddíle teplickém loučili se s br. Cillerem a br. Mašindou. Poslední večer oslavili po skautsku. Svolali do teplické sokolovny schůzku skautského okresu, vyzdobili místnost, na stoly postavili mísy cukroví, klavír, housle a čelo tvořily orchestr. Za žup.zpr. rozloučila se s bratry jeho zástupkyně. Vzpomenula práce br. Cillera. Bude oddílem velmi postrádán, neboť již po několik let se obětavě stará o své malé i velké svěřence, táboří s nimi, v zimě lyžaří, nezapomínaje na svou povinnost vnitřní oddílové výchovy. Pro svoji veselou povahu byl všude oblíben a přejí mu všichni dobrý postup. Když br. Ciller odevzdal oddílu na památku svůj pěkný obrázek, vypuklo vše v nadšený jásot. Zpívalo se vesele, klavír, housle i čelo pod rukama skautů-hudebníků skorem neumlklo. Ke konci br. učitel Postranecký předvedl několik ukázek hypnosy. Byl to velmi pěkný, pravý skautský dýchánek, jenž bude bratřím milou vzpomínkou a upevní jejich názor skautské pospolitosti, přispěje k tomu, že nezapomenou nikdy na dny ve skautské rodině ztrávené. M. Klobásová

38

Oddíl v Duchcově připravuje oslavu desetiletí svého trvání. Oslavy budou velké, originelní a vzbudí jistě mnoho pozornosti. Je to nejstarší oddíl na severu.

Skautská hlídka založena byla v Krupce, vysoko v Krušných horách. Vedoucím je br. J. Smolař.

DTTO, č 4 Z okresu Česká Lípa. V nově vznikajícím okrese Česká Lípa byl znovuzřízen oddíl Dolní Poustevna a jeho

vedoucím jest L. Adámek. V Mimoni a Boru se pracuje na zakládání oddílů, které budou na jaře registrovány. Br. zást. okres. zpr. Vl. Hrubý odměnil br. vedoucího 1. oddílu v Č. Lípě K. Šelemberka za jeho práci od znovuzřízení oddílu „stříbrnou medailí“.

ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. V poslední době pořádají naše okresy srazy oddílů a velice dobře se osvědčují. To je něco tak krásného, intimního. Venku, v přírodě, daleko ruchu měst sejdou se oddíly a každý přinese něco svého a hledí, aby to bylo nejlepší. Okres ústecký má své letní tábořiště vysoko ve Středohoří, pod Milešovkou. Krásné tiché místo v lesích. Tábořiště je veliké a bude k disposici celé župě. Příštího roku bude tábořiště upraveno. – O. z. br. Jiroušek (okres ústecký) vypisuje soutěž mezi oddíly na ruční práce. Župa má 5 okresů a celkem kol 30 oddílů. – Připravuje na příští rok k osmdesátinám pana presidenta a k oslavě desetiletí trvání svého oddílu na severu v Duchcově, štafetu k p. presidentovi, které zúčastní se všechny složky od vlčat a šotků k Old skautům. – Oddíly Bílina, Duchcov, Košťany, Chotějovice, Trnovany a Ústí n. L. připravují besídky.

DTTO, č. 7- 8

ŽUPA PŘEMYSLA ORÁČE konala dne 16. února své valné shromáždění v Ústí n. L. za přítomnosti 54 delegátů z 26 oddílů. Nezastoupeny byly 3 oddíly. Žup.zpr. br. Kučera zahájil shromáždění, přivítal především br. místonáčelníka J. Nováka a br. J. Jirouška, bývalého o.z. okresu ústeckého. Ze zpráv funkcionářů bylo viděti velkou práci župy, která má 4 okresy skautské. Župa vydala tisknutou výroční zprávu o 30 stranách, bohatě ilustrovanou, která je obrázkem práce v župě.

1. oddíl v Duchcově na oslavu svého 10letí vypravil spolu se župou Přemysla Oráče k oslavě 80. narozenin p. presidenta štafetu od státních hranic u Moldavy do Prahy. Akt vypravení štafety zahájen byl slavnostní schůzí v chatě KČST na Bouřňáku o 11. hod. noční za přítomnosti br, z. ž. z. Laifra, o. z. Třeštíka a jiných. Poselství šťastně dorazilo po 24O km dlouhé trati směr Moldava-Duchcov-Teplice-Ústí n.L.-Roudnice-Bílá hora na místo určení a slavnostně předáno o půl 4.hod.odpolední dne 6.března do rukou p. min. radovi Šlupkovi na hradě pražském.

Okres českolipský položil dne 9. března v rámci oslav 80. narozenin páně presidentových na hrob svého zakladatele br. A. Fridrycha věnec. Br. A. Fridrych byl první, jenž na Českolipsku skautskou myšlenku propagoval, smrt mu však nedovolila jeho práci dokončit.

DTTO, č. 9

V Písku byl uspořádán dne 30. března propagační den skautingu, který se skvěle vydařil. Byl promítnut též film „Buď připraven!“ Proslov přednesl br. Kučera, ž.z. z Ústí n. L.

ZE ŽUPY PŘEMYSLA ORÁČE. Duchcov – Místní sdružení Svazu Junáků skautů uspořádalo dne 10. dubna propagační večer skautský. O skautingu promluvil br. učitel Sajdl a k světelným obrazům pak ž.z.br. Kučera. Založen byl 2.chlapecký a 1.dívčí oddíl. Košťany. Dívčí oddíl uspořádal l3. dubna krásnou besídku skautskou, která byla ukázkou dobré práce sestry Umbrové. O významu výchovy skautingem promluvil br.ž.z. Kučera. Předvedená čísla programu byla opravdu cenná a dobře nacvičena.

Teplice. Zakládá se Místní sdružení, dívčí oddíl a v Trnovanech chlapecký. Připravuje se besídka. Ústí n. L. pracuje vytrvale. Uspořádány ideové závody, okresní sraz, všechny oddíly připravují se pilně na

táboření. Litoměřice. Sborový sraz uspořádán v Terezínské kotlině. Byl velice účinný po stránce propagační. Česká Lípa. Oddíl pilně cvičí se v mapování. Instruktorem je br. o. z. prof. Jedlička. Celožupní sraz se

připravoval na stálém tábořišti na 1. května u Radejčína.

DTTO, č. 10 Z Trnovan. Slyšiš ševel březových mých listů? Nesou Ti pozdrav ze severu a přinášejí novinu, že rodina

Tvých vlčat již opět vzrostla. Na poradní skále pod Doubravkou zasedá již 15 droboučkých tvorečků, nezkušených, hloupoučkých a nemotorných a přece tak milých, že už i okolí počíná vnímati jejich Velké vytí. Starý Vlk už jim dovoluje vyjíti za hranice svých doupat a v brzku uslyší o novém Mauglím. Sedmou noc ode dneška bude jim Starý Vlk vyprávěti o božském ohni a zasvětí je do všeho, co budou pro svůj lov, na který se připravují, potřebovati. Dnes tedy můžeš do své štěpnice zasaditi novou, svěží haluz. Mam.

Šotkové, skautky a vlčata z Trnovan u Teplic uspořádaly dne 17. května velmi zdařilý skautský večer. V pěkně vyzdobeném předsálí Sokolovny byla uspořádána výstavka skautských snímků, kterými bylo obecenstvo informováno o životě skautském mimo domov. Hlavně zvětšené snímky místonáčelníka br. Kučery těšily se velké pozornosti. Skautkám a skautům se líbil nejvíce zvětšený obrázek br. náčelníka A. B. Svojsíka, neboť jim připomínal poslední navštěvu téhož na župním srazu v Radejčíně. Rodičové skautů a

39

skautek, příznivci celého okresu zaplnili sál do posledního místa. Po proslovu br. místonáčelnílka Kučery zapěly skautky sbor „Modlitba“, šotečkové zatančily rej „Diblíků“, vlčata předvedla „Pěvecké kvarteto“ a „Kozáčka“. Ke konci skautky zacvičily ranní čtvrthodinku a všichni společně scénu u táborového ohně. Veškerá čísla byla přijata velmi nadšeně a účinkující byli odměňováni hlučným potleskem. Odměnou za všechnu námahu byl pořadatelům úspěch morální i finanční.

SKAUT JUNÁK R XVII / 1930, č. 1

Na srazu junáků ve dnech 30. a 31. srpna v Liberci promluvil místonáčelník Svazu pro smíšené území br. Fr. Kučera z Ústí n.L. o významu skautování a skautské myšlenky.

V Ústí n. L. založeno bylo Sdružení přátel skautingu, jehož starostou zvolen byl Dr. Jar.Kubista, ředitel gymnasia, a přísedící zemského výboru. Místostarostou Dr. Jos. Roubínek, ředitel cukrovaru, jednatelem Otta Král, úředník České obch. spol., pokladníkem Em. Bayerle, úředník České obch. spol.. Dalšími členy výboru: rada inž. J. Bauer, okr.škol.inspektor Jos. Pekař, revident R. Klazan, J. Hanuš, MUDr. Karel Čížek, Václav Pazdera a J.Krčil. Dozorci účtů: Mirko Saba a Jos. Kulhánek. Předsedou čestné rady Dr. Al. Kouba. Sdružení vytklo si úkol jistě těžký v našem zněmčeném místě, ale vykonává svoje poslání, poněvadž má v předsednictvu dobré a poctivé pracovníky. Přihlášených členů je na šedesát. Na podzim připravuje skautskou besídku a výstavku.

Pozdrav posílají: Ze Švýcar bratří Kreslové z Duchcova. Z tábora pod hradem Sukoslavem skauti duchcovští. Účastníci okres. srazu ve Flájích. Z Malé Skály 1. oddíl Terezín.

DTTO, č. 2

Přinášíme dnes fotografii Dra Jaroslava K u b i s t y, starosty Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. Br. Dr. Kubista, ředitel českého gymnasia v Ústí n. L., který působí tamtéž více než 10 let, jest jedním z nejagilnějších lidí českého severu. Jméno jeho jest jistě známo všem Čechům v menšinách a jest bezpočetně lidí, kterým pomohl, ať jakýmkoliv způsobem. A pomáhá každému a rád, nenáročně pracuje všude, kde jen možno. Najdete ho ve všech spolcích jako čelného funkcionáře a v Ústí n. L. není snad spolku, jehož by nebyl aspoň členem. Jest přísedícím zemského výboru (má na starosti finance země české), radním města Ústí a výborným pracovníkem sociálním a humánním, sokolským a národním. Sám vyšel z chudé rodiny havířské a svojí pílí a vytrvalostí dosáhl nynějšího svého postavení. Junák v pravém slova smyslu. On sám na svém vlastním synovi poznal dobré stránky skautingu a sám přihlásil se ochotně k spolupráci, poněvadž vidí, že práce naše dobrá jest.

Skautské slavnosti v Duchcově. Desetileté trvání oddílu Svazu Junáků Skautů v Duchcově a zároveň desetiletí skautingu na severu vůbec

bylo vzpomenuto slavnostmi 13. a 14. září. V předvečer uspořádán byl imposantní průvod s hudbou městem na cvičiště a táborový oheň. Br. místonáčelník Kučera promluvil o významu skautování a jeho poslání zejména na severu a pak rozproudila se živá zábava, zpěvy, tance – veselí.

Druhého dne dopoledne konala se slavnostní hromada Místního sdružení, kterou zahájil starosta br. Štěpnička přivítáním přítomných, hlavně místostarosty Svazu generála Vl. Klecandy, náčelníka Svazu A. B. Svojsíka, místonáčelníka Kučery, pp. zástupců posádkových velitelství v Mostě, jednatele Svazu ž.z. br. Herlese, ž.z.Ing. Fišky, z.ž.z. br. Jirouška z Písku a mnoha jiných zástupců úřadů a spolků. Řízení schůze se ujímá ž. z. br. Kučera a žádá br. místostarostu Klecandu, aby se ujal slova. Br. Klecanda krásnými, upřímnými slovy ocenil výchovnou stránku skautingu – jeho poslání v národě – lidstvu, o činnosti skautů s veřejností, prosí přítomné zástupce úřadů, spolků a korporací o pomoc a spolupráci, neboť naše práce je dobrá. Končí přáním, aby práce byla zdvojnásobena a provolává zdar p. protektoru presidentu Masarykovi, vlasti a další práci. Po něm ujal se slova náčelník Svazu br. A. B. Svojsík, který ve svém proslovu zdůraznil potřebu skautské výchovy mládeže, další poslání a práci skautskou. Poté přednesli jednotliví zástupcové úřadů, spolků a korporací poslání a pozdravy, ze kterých bylo vidno pochopení pro naše snahy a sliby ke spolupráci. Zprávu o činnosti oddílu po10 let podává br. vůdce Jenda Kresl, činnost bohatá a plodná. O práci v Místním sdružení promluvil starosta br. Štěpnička. Po projevech a zprávách odevzdává br, Kučera čestné diplomy, uznání Náčelnictva bratru Kroftovi, který svojí prací se zasloužil o rozkvět M. S. a sestře Klocové, 78leté „babičce“, která pracuje s nevšední energií a láskou a je všude, kde je pomoci potřeba, čilá, svěží, opravdová skautka tělem i duší. Br. místostarosta Klecanda pak ještě několika slovy zmiňuje se o práci. Slyšel krásná slova a sliby delegátů, prosí, aby pomáhali a aby plnili poslání nad jiné důležité: výchova mládeže, budoucnost národa.

Odpoledne uspořádán průvod městem s br. generálem Klecandou a zástupci vojska v čele na hřiště, který budil všeobecný zájem obecenstva. Na hřišti přehlídka, vztyčena státní vlajka za zvuku státních hymen. Pak hry všeobecná zábava. Slavnosti skautské jistě plně se vydařily. Br. Štěpnička má o zdar největší zásluhu.

DTTO, č. 3

V Teplicích uspořádali 23. 11. divadelní představení ve prospěch nemajetných skautů. Důležitá výzva! Pro chudé skauty! Náčelnictvo Svazu usneslo se k návrhu zpravodaje pro skauting

v území jinonárodním vyzvati veškeré oddíly, aby dle možnosti uspořádaly mezi svým členstvem sbírku šatstva, skautské výzbroje, knih apod., kteréžto věci budou rozděleny chudým oddílům v pohraničí. Těžké

40

doby dolehly na naše nemajetné bratry a proto je povinností všech lépe situovaných, pomoci ze všech sil. Zásilky buďtež řízeny přímo na tajemníka okr. soc. péče v Ústí n. L. br. Fr. Kučeru.

DTTO, č. 6-7

Tábor odborníků severočeské župy Přemysla Oráče. Župa naše po připojení nových menšinových okresů: Chomutov, Žatec, Most zvětšila svoji působnost i na

bývalou župu Vrchlického, která byla zrušena. Župa naše vystoupí na Jamboree jako celek a chce ukázat veřejnosti p r á c i . V župě byl vždy ruch a čilý život a tedy chceme i veřejnosti ukázat, jak se u nás pracuje. Máme několik vystoupení:

1. Vzorný tábor ponese hrdý název „Tábor odborníků“ a bude v něm život tak, jak jej dává skauting svojí výchovou. Tábor bude sestávat ze stanů s pletenými podsadami, u každého stanu budou dva různí odborníci, kteří budou pracovat.

2. Vystoupení na stadionu: Župní sraz. Bude to něco, co v jiných župách se dělá zřídka. Ukážeme veřejnosti, jak se u nás v župě scházíme a jak pracujeme na takovém župním sraze.

3. V průvodě Prahou bude alegorie Přemysl Oráč od pluhu k vládnutí povolán. Bude to kus staré pověsti z našeho kraje.

Župa naše, která jest finančně snad nejslabší ze všech žup (skauti skoro vesměs jsou z rodin dělnických, nynější krisí průmyslovou velice zatížených, chudých, často není ani na chléb) chce ukázat, že se dá pracovat, je-li dobrá vůle a láska k věci. O peníze na cestu musíme se postarat svépomocí. My, hraničáři, dokážeme, že se dá i za velice nepříznivých podmínek pracovat a chceme ukázat bohatým krajům vnitrozemským, jak se pracovat dá. Kéž by náš vzor přinesl dobrého výsledku a kéž by bylo hodně napodobitelů! To kdyby se nám podařilo, nelitovali bychom nákladů a všech útrap. Chceme naší chudé mládeži ukázat Prahu a chceme ji ukázat město, kde neuvidí německých nápisů a kde bude slyšet jen český hovor. Chceme jí říct, že Praha je naší matičkou a že jsme v Československé republice. Mládež jistě odnese si do života veliké a mocné dojmy.

Ve dnech 24. a 25. května konati se bude Župní sraz Severočeské župy Přemysla Oráče. V únoru byl registrován 1 oddíl v Krásném Březně a 1 v Postoloprtech. V březnu opět 1 oddíl v Kr. Březně,

1 oddíl v Doubí, 1 odd. v Duchcově. V dubnu 2 odd. v Duchcově. V Duchcově byl založen dívčí oddíl, který se má čile k světu. Připravuje se na Jamboree a shání pilně

finance. Uspořádali oddílovou besídku jen pro užší kroužek obecenstva. Výsledek byl pěkný jak morálně tak finančně. Program besídky byl velice hezký. Hry s míčky, upravené národní písně, kozáček, básně vážné i žertovné, velice vtipné hádanky. Ukázalo se zde, jak blahodárně působí na oddíly, když činnou silou oddílu se stane učitelka, která plně pochopila skautskou myšlenku. Ve všech zúčastněných zanechala besídka duchcovských skautek milé vzpomínky a přejeme jim v další práci mnoho zdaru. DTTO, číslo slavnostní

Fr. Kučera, referent Svazu pro území smíšené: SKAUTING V MENŠINÁCH. Před světovou válkou a ve válce nebylo na severu organisovaného skautingu vůbec, ačkoliv skauting se

zde pěstoval stále. Krásná příroda, pohraniční hvozdy plné tajemných hradů a zřícenin, kopce, hory, to vše lákalo naši mládež, aby se obírala turistikou. Byl tu Sokol, Národní jednota severočeská, škola a jiné spolky, které mládež vodily do přírody. Teprve po státním převratu, jakmile se menšinové poměry utvářily a ustálily, vznikaly v jednotlivých městech a obcích skautské oddíly. Města a obce pohraničních krajů, plné kyselého pachu a čmoudu z uhelných hald, kouře, prachu továren a skláren, smrduté mlhy, nikterak nepřispívají ku zdraví naší mládeže, podvýživou a nedostatkem vyčerpané. Rušný život ulic průmyslových měst nedával nikdy dobrý příklad mládeži. Děti jsou ponechávány většinou samy sobě (otec i matka jdou za prací na celý den). Jak taková výchova vyhlíží, možno se denně u okresních soudů v odděleních pro mladistvé provinilce přesvědčiti. Dítě menšinové v prvé řadě potřebuje, aby se mu někdo věnoval. Školy, většinou ve starých, nehygienických budovách ničí jen zdraví dětí.

Oblast pohraniční oplývá krásami přírodními jako málokterý jiný kraj. Stačí vyjít si do hor, osvobodit se od denní lopoty, ruchu, zapomenout a vrátit se do lůna matky přírody. Kraj jako stvořený pro skautování. Co historických památek po našich předcích. Každý kopec, každá hora už svým jménem upozorňují nás, jak zde bývalo vše české. Není kopce, vrchu, aby historie nebo aspoň pověst o něm nevyprávěla.

Jak mocným dojmem působí na naši mládež, seskupenou kol táborového ohně, vysoko v pohraničních lesích vyprávění vůdcovo o okolí. Mládež, plná nadšení pozorně naslouchá a myšlenky její vystupují s ohněm ke hvězdám. My skauti v menšinách v prvé řadě klademe důraz na výchovu národní. Ale při tom hledíme vychovávat mládež v lásce k bližnímu, pomáhati každému, kdo naší pomoci potřebuje. Učíme mládež, aby v duchu skautského zákona milovala svoji vlast, svého bližního, vedeme ji do přírody na historická místa, učíme, vkládáme, neboť historie nás všechny učí, nabádá a varuje. Sneseme se s každým dobrým člověkem. Scházíváme se často s německými turisty „Wandervogly“ atd. Dobře si spolu rozumíme. Neznáme národnostní nenávisti, konáme si vzájemné služby, podporujeme se, vykládáme, poučujeme. Člověk, který má rád přírodu, nemůže být špatným člověkem. (U Němců je turistika mnohem více rozšířena. Zajímavo jest, že potkáváme na svých výletech tak málo Čechů. Němec sebere v sobotu celou rodinu a jde

41

ven, do hor, do lesů. A náš český člověk – do hospody). A tak mládež bez parlamentních řečí, bez mezinárodních úmluv řeší si sama mezi sebou otázku sbratření národů. A často i proti vůli rodičů. Tatík, zuřivý Němec-nacionál, syn je zcela jiný, dobrý a zcela jinak smýšlí než otec. Takových případů najdete u nás hojně. Jak krásné poslání skautingu v tomto směru. Kdybychom nic víc nedělali, než přispěli k odstranění národnostní nenávisti mezi mládeží, dost jsme udělali. Budoucí pokolení uzná naši práci a ocení ji.

Žijeme zde v prostředí převážně německém za zcela jiných podmínek než naši bratři ve vnitrozemí. Víme, že láska k národu jest první podmínkou naší výchovy, víme ale, že otázka menšinová jest převážnou většinou otázkou hospodářskou. Ale to vše nikterak nebrání tomu, abychom nešli i dále: Milovati svého bližního. Můžeme býti šťastni a hrdi na to, že jsme prvními průkopníky těchto ušlechtilých myšlenek.

Skauting československý oslavuje letošního roku dvacet let svého trvání. My v menšinách připojujeme se k oslavám svojí desítkou. Deset let pracují zde obětaví a pilní pracovníci. Deset let práce – deset let činnosti. Vracíme-li se zpět k počátku našeho hnutí, musíme uznati, že poměry se značně zlepšily. Revidujeme svoji práci, kterou jsme před deseti lety počínali. Tehdejší pracovníky vedlo vědomí rychlé pomoci naší mládeži. Sociální a zdravotní poměry v mešinách po převratu byly kruté, neutěšené. Bylo potřeba pomáhat tam, kde válka natropila tolik bídy a bolesti.

Rok ubíhal za rokem a pojednou máme vzpomínat na vykonanou práci za deset let. Práce naše byla drobná, tichá. Pracovali jsme, jak se dalo. A právě ta drobná tichá práce přinesla hodně dobrého ovoce. Náš pan protektor, president Masaryk, napsal o takové drobné práci: „Drobné práce jest nám především třeba. Jsou lidé, kteří stále hledají smysl života ve velikých heroických činech. Chceme býti reky a chceme se honositi velkými činy. Čin, ale ne práce. Ale kolik je těch generálů a reků a kolika lidem se podaří čin velký? Láska k vlasti a lidstvu nežádá po nás ani tak hrdinného obětování života, jako vykonávání obyčejné, denní práce, onoho úkolu, který nám byl svěřen…. Vlast nečeká na obětování života, ale tomu nečistému hochu vyčesej vlasy, umyj nečistou nádobu atd. Člověčenstvo, národ, rodina, kamarád potřebuje od nás práce.“

Když před deseti léty několik dobrých pracovníků kladlo základy skautingu v menšinách, vytkli si úkol a cíl své práce a byli si vědomi povinností, které na se brali. Vzpomínajíce těch všech, kteří odešli od nás, vzpomínajíce desetiletí československého skautingu v menšinách, naši poctivé a svědomité práce, opakujme si všichni v duchu svůj skautský slib, že i nadále budem pracovat pro blaho vlasti, národa a bližního a že budeme vždy poctivě plniti svoje povinnosti. Tím nejlépe odvděčíme se protektoru našeho Svazu, p. presidentu Masarykovi, svému milému náčelníku bru Svojsíkovi a drahému místonáčelníku Novákovi, kteří nás mají tolik rádi. Ukažme, že jsme hodni jejich lásky!

Náš pokřik: Na severu stráž, vlasti, věrnou máš!

SKAUT JUNÁK R XVIII / 1931, č. 1 ŽUPA PŘEMYSLA ORÁČE uspořádala společně s Červeným křížem akci pro pohořelé ve slovenském

Važci. Místní sdružení v Ústí n. L. oslaví 1. až 11. října deset let v Ústí n. L. a okolí, kde je nyní 5 oddílů

chlapeckých, 3 dívčí a 2 Old-skautské. – V sobotu 10. října besídka v Národním domě, v neděli slavnostní valná hromada, odpoledne závody o Jirouškovu cenu, večer táborový oheň.

Pozdrav zasílají: Z Francie bří Kreslové z Duchcova. DTTO, č. 2

Most. Neúnavný skautský pracovník br.Třeštík, založil zde nový oddíl, který složil dne 28. října skautský slib do rukou br. místonáčelníka Nováka.

Oslava desetiletí vzniku a trvání skautingu na Ústecku. V sobotu 10. října byla otevřena skautská výstavka. Večer téhož dne byla uspořádána skautská besídka s pestrým programem. Proslov pronesl místostarosta Svazu br. V. V. Klecanda, divisní generál. V neděli dopoledne byla slavnostní valná schůze. Pěvecký odbor Č. Ž. O. S. S. zapěl Smetanovo „Věno“. Starosta br. Dr. J. Kubista uvítal delegáty a sdělil mezi jiným, že země česká zakoupí 8 000 ha švarcenberského panství na severu, přičemž bude pamatováno na severočeské skauty. Br. místonáčelník J. Novák, přečetl poselství A.B. Svojsíka a ocenil 10leté dílo, vykonané různými jedinci. V uznání br. Körnerovi a br. Steinerovi udělil odznak hraničáře, Jednatel Král promluvil o historii skautingu v Ústí n. L. Následovaly projevy zástupců úřadů a korporací. Dále byla předána putovní vlajka Jirouškova 2. oddílu jako vítězům v závodech. 1. oddílu byla odevzdána vlajka, věnovaná Sdružením přátel skautingu. Divisní generál br. V.V. Klecanda pronesl projev, v němž vyzvedl hlavně to, že skauting na Ústecku dovedl si získat příznivce ve všech vrstvách, u všech lidí. Br. Dr. J. Kubista čte zdravici presidentovi T. G. Masarykovi, min. Slávikovi a br. Krejčímu. Pěvecký odbor Č.Z.O.S.S. zapěl „Uboj“. Doslovem a hymnami byla tato slavnost skončena. St. Svoboda

Ústí n. L. Župa Přemysla Oráče uspořádá o vánocích stopařský a lyžařský kurs v Novém Městě v Krušných horách. Rovněž připravují zde skautského silvestra. O prázdninách příštího roku hodlají vybudovat celožupní letní tábor poblíž Kokořína.

DTTO, č. 3

Bílina připravuje besídku, na níž bude předvedena novinka br. Kikiho „Bez barvy, bez chuti a bez vůně“.

42

Česká Lípa. 8. listopadu navštívili oddíl bří Kučera a Kresl, aby poradili v další činnosti. Most. Slibem dne 27. října složeným do rukou br. Jana Nováka, zahájil oddíl svou novou činnost. Br.

Pražma, kterému se po dlouhém úsilí podařilo obnoviti skautský život, jistě vytvořil pěkné dílo. Roudnice. Z Ostravy přeložen k nám byl br. prof. Trefný a jako horlivý skaut jistě nám bude velmi

nápomocen. Trnovany. 22. listopadu konala se v sokolovně skautská besídka a vůdcovská schůze župy Přemysla

Oráče. Ústí n. L. „Nový pondělník“, který vychází ve zdejším městě, zavedl pěknou skautskou hlídku, kterou řídí

br. Kučera. – Župní tábor u Kokořína bude veden po celé příští prázdniny v zásadách Lesní školy a vůdcem jmenován br. Třeštík.

V konečném umístění žup v přeboru Svazu junáků skautů RČS při Táborech slovanských skautů se župa Přemysla Oráče umístila na 11. místě při účasti 12 žup a při společném bodování skautů a skautek se župa umístila na 15. místě při účasti 22 žup.

Nové Město u Moldavy. Byla zde zřízena nová skautská noclehárna pro skauty-lyžaře. O vánocích uspořádal zdejší oddíl kurs stopařský a lyžařský pro začátečníky. Dotazy ohledně noclehárny zodpoví br. K. Kresl, Duchcov 600.

Teplice. Místní oddíl a oddíl trnovanský pořádal v neděli 22. 11. besídku. Program byl velice pěkně uspořádán a jistě se líbil. DTTO, č. 5-6 Oddíl Trnovany, družina Vlaštovek skládá v únoru druhotřídní zkoušku, Šotkové druhou hvězdu a odborné zkoušky.

Oddíl Duchcov. Šotkové skládají nováčkovskou zkoušku a slib. Duchcov. Po deseti letech práce v Duchcově obdržel 2. oddíl od starosty M.S. krásnou klubovnu

v českém r. gymnasiu, již upravují si hoši a dívky ručními pracemi, nábytkem z břízek, malováním a dívky výšivkami.

Novým vedoucím 2. odd. byl zvolen bývalý vedoucí Bíliny Boža Šolín. Br. Rud. Ptáčníkovi náš nejupřimnější dík.

DTTO, č. 7 Roudnice n. L. V neděli 6. března uspořádali skautskou besídku na oslavu 82. narozenin presidenta

republiky T. G. Masaryka, protektora Svazu skautů, které se zúčastnilo 35 skautů a vlčat.

DTTO č. 8 Neštěmice. 1. oddíl Svazu v Neštěmicích uspořádal v sobotu 16. dubna skautskou besídku, která byla

velice pěkně uspořádána. Roudnice. Okres roudnický pořádá právě rádcovský kurs za četné účasti i z řad neskautů.

DTTO, č. 9

Hrob. Místní oddíl po delší přestávce hlásí se opět k práci za vedení br. F. Nováka. Chomutov. Byl založen nový skautský oddíl. Již nyní čítá 14 skautů a 7 vlčat. Vedením nového oddílu

pověřen br. Kindl. Roudnický okres pořádal dne 28. dubna přednášku br. místonáčelníka J, Nováka „Význam skautingu“.

Přednáška sama byla velmi obsažná a řečník touto velmi přispěl k informovanosti rodičů a obecenstva vůbec. Ukázky ze života skautů a film „Sjezd slovanských skautů“, který se měl po přednášce promítat, nevysvětlitelným způsobem při dopravě zabloudil a nemohl býti promítán. Po přednášce pak okresní zpravodaj br. prof. Trefný vyzval obecenstvo k ustavení Místního sdružení pro podporu skautingu na Podřípsku. Přes to, že nebylo všem ihned přihlašovací arch podati, a tím mnoho obecenstva odešlo, bylo na místě samém přihlášeno 25 členů. Připočítáme-li ještě 12 členů, kteří se přihlásili již před přednáškou, jest stav přihlášených 37. – Dne 3. května zúčastnili se zástupci všech složek skautských v Roudnici pohřbu br. T. Zázvorky, člena 1. odd. chlapeckého. Vzpomínky na něho zůstanou.

DTTO, č. 10 Místní sdružení v Duchcově za vedení starosty br. B. Ptáčníka, ředitele gymnasia a tajemníka J. Štěpničky získalo nové členy: V. Špale,okres. hejtman, Jan Marviško, okres. škol. insp., Dr. Fr. Vichr, továrník, Jan Picek, lékárník, Jar. Tuchlý, řed. Legiobanky, Aug. Landauer, důch. revident. Sdružení pracuje vzorně pro rozvoj skautského hnutí pro mládež.

Ústí n. L. Župa Přemysla Oráče každoročně zahajuje své letní táboření celožupní slavností o svátcích svatodušních. Letos se slavnost obzvláště povedla. Přes to, že velký počet dorostu účastnil se župních sokolských slavností v Děčíně, přišlo tábořit na skautské tábořiště pod Milešovku v Radejčíně 232 skautů a skautek, kteří postavili celkem 79 stanů. Vzorné stany s krásnými podsadami postavil dívčí oddíl Trnovany. Již v sobotu odpoledne byl na tábořišti velký ruch. Stavělo se dlouho do noci, poněvadž oddíly stále a stále docházely. Především bylo nutno postavit kamna, protože stravování bylo společné pro všechny účastníky.

43

Postavila se vstupní brána, žerď na vlajku, křeslo pro žup. zpravodaje k táborovému ohni atd. V neděli ráno v 6 hod. budíček, pak půlhodinka, snídaně a již začaly hry, závody. To bylo života, ruchu. A vše ukázněné, přesné, každý měl svoji úlohu, vše šlo dobře vpřed. V neděli večer pak slavnostní táborový oheň s veselým i vážným programem. Ráno vztyčení státní vlajky, rozkazy a tak to šlo po oba dny. A že nám tak příroda přála, vydařila se slavnost znamenitě. Úkolem skautské výchovy jest vychovávat ku zdraví a k lepšímu životu.

Skautské oddíly na Ústecku zařizují si nyní svoje vlastní klubovny, které si sami postaví a vybudují. První postavil si klub Old skautů v Krásném Březně, velký dřevěný srub, kol dokola krásné hřiště na břehu Labe. Nyní otevírají vodní skauti ve Vaňově svoji loděnici a klubovnu, kterou si rovněž sami postavili. V Neštěmicích dostali skauti od obce krásný pozemek u lesa, kde si postaví také svoji klubovnu. Oddíly ústecké nyní dostaly pozemek na Větruši v lese, kde bude stát velice pěkná klubovna s nádherným rozhledem na Ústí. To vše si dělají skauti sami, vlastní prací a vlastním přičiněním za pomoci (finanční) veřejnosti.

Místní sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. konalo svoji první valnou hromadu v pondělí 9. května. Ze zpráv činovníků bylo vidno, že práce za uplynulý rok byla dobrá a že se pro mládež udělalo hodně. Schůzi řídil starosta Dr. Kubista, přísedící zem. výboru. Zprávu jednatelskou podal br. Otta Král, pokladní br. Em. Bayerle, revisorů br. Saba. O práci v okrese podal zprávu žup. zpr. br. Fr. Kučera. Sdružení koupí pozemek pro táboření oddílů s kusem lesa. Ve volbách byli zvoleni: Starostou Dr. Jar. Kubista, místostarostou Dr. Inž. Roubínek, ,jednatelem s. Anči Burešová, pokladníkem br. Em. Bayerle. Do výboru: Josef Hanuš, Inž. Bauer, Rud. Klaban, J. Pazdera, Fr. Krčil, L. Hron, Fr. Kučera, Otta Král, M. Saba a Dr. Al. Kouba.

Letos o prázdninách budou skautské tábory župy Přemysla Oráče u Kokořína pro skauty a šotky. Tábor koná se ve dnech 3.7. až 27. 8., tábor šotků 17.7. až 7.8.

Skauti 3. oddílu a dorostenci Sokola Ústí n. L. sehráli v sobotu zápas v házené na sokolském cvičišti ve Střekově. Zvítězili dorostenci Sokola 20:0. Obě družstva hrála první zápas. Dorostenci tělesně silnější hladce zvítězili. SKAUT JUNÁK R 19 / 1932, č. 5

Dne 10. listopadu bylo založeno v Roudnici nové Místní sdružení. 1. oddíl za vedení br. Krále se má čile k světu a připravuje se pilně na okresní a župní závody. DTTO, č. 6

Horní Počáply. Místní oddíl pořádal o vánocích turnaj v ledním hokeji o přebor obce s místním dorostem. V přeboru zvítězilo mladé družstvo skautů 42:4.

Roudnice n. L. Rok 1933 jest pro místní oddíl jubilejním rokem. Bude tomu již 15let, co byl založen. Oddíl nemíní toto jubileum oslaviti nějakými slavnostmi, nýbrž chce zasvětiti tento rok tím intensivněji práci na poli výchovy své mládeže. Mnoho zdaru!

V České Lípě utvořil se nový oldskautský klub, který obdržel č. 74. Vítáme do našich řad další spolupracovníky.

DTTO, č, 7

Ústí n.L. Na valné hromadě Místního sdružení zvolen byl starostou Dr. Jar. Kubista, místostarostou Dr. J. Roubínek, kteří se o rozvoj skautingu na Ústecku velice zasloužili. Valná schůze jmenovala oba čestnými členy a rovněž čestným členem i br. Kulíka z Vlašimě, který má velké zásluhy o získání tábořiště.

DTTO, č. 8

Náčelník Svazu, br. Svojsík, přednášel v sobotu 22. března odpoledne a večer v Teplicích-Šanově. Louny. 1. oddíl, o němž jsme neměli již delší dobu zpráv, hlásí se po zimní přestávce k práci. Roudnice n. L. 8. dubna pořádalo Místní sdružení skautský večer v sále Řípu. Účinkoval veltruský

14členný orchestr, dirigent br. Dušek.

SKAUT JUNÁK R 2O / 1933, č. 2 Za bratrem Adou Prouzou. Dne 4. září navždy odešel náš okresní zpravodaj br. Adolf Prouza,

obchodník ve Vršovicích u Loun. Byl mezi prvními, kteří se starali o rozvoj skautingu v Lounech, kteří s nadšením přijali za svou ideu skautskou a jemu patří náš nehynoucí dík v prvé řadě za založení našeho 1. oddílu skautů v Lounech. Měl již dávno vyšlapanou cestičku z Vršovic do Loun, do skautské klubovny, kde po svém vysilujícím celodenním zaměstnání v obchodě nalézal povzbuzeni k další práci pro svoji rodinu. Byla přesmutná jeho poslední cesta. Přišli jej vyprovoditi všichni jeho skauti s kytičkou v ruce. Ádo! Přejeme Ti klidného odpočinku na vršovickém hřbitůvku! Budem pokračovat v Tebou započaté práci na poli skautském! Slibujeme! Vaněk

DTTO, č. 8

1.hasičský oddíl založen byl v Tepicích-Šanově a registrován jako řádný oddíl našeho Svazu. V hasičstvu se o skauting namnoze jeví zájem a na sjezdu cvičitelů mládeže přednášeli o skautské výchově bří náčelník

44

Svojsík a tajemník Novák. Za účelem podpory místních oddílů a sdružení bývalých skautů byl založen Klub old skautů „Hraničář“

v Teplicích-Trnovanech. Vůdcem klubu byl zvolen br. Josef Zacharda, jeho zástupcem br. Jaroslav Ciller, pokladníkem br. Václav Kotrba. První prací klubu bylo ustavení sboru Teplice-Trnovany, jehož vůdcem byl navržen br. Dr. Ladislav Janeček. Upozorňujeme na náš klub všechny bývalé skauty a žádáme je, aby se do něho přihlásili. Dotazy zodpoví Václav Kotrba, Trnovany u Teplic 968. Zároveň prosíme českou veřejnost, aby podle svých možností podporovala všechny podniky klubu.

1. oddíl junáků v Duchcově otevírá svoji nově zřízenou klubovnu 3. června 1933 v Zámecké zahradě. Jest to první klubovna, která nám zůstane navždy domovem. Klubovna má dvě místnosti. Přední jest dílna na ruční práce a sport. V zadní se konají schůzky. Nábytek jest z břízy. Dalo nám dosti práce, než jsme ji dostali a též upravili. Proto si ji všichni vážíme. Doufáme, že se bratří na naši klubovnu přijdou podívat. Tož na shledanou! B. Š. DTTO, č.10

V rámci dne brannosti českého severu odevzdalo Místní sdružení přátel skautingu v Duchcově v neděli místním skautským oddílům vkusně upravenou klubovnu v Zámecké zahradě. Slavnosti se zúčastnila celá skautská župa Přemysla Oráče v čele se svým zpravodajem odborným učitelem Novákem z Mostu. Přítomné přivítal a slavnostní projev proslovil zástupce Místního sdružení tajemník Oldřich Truxa. Po proslovu odevzdal klíče vůdci oddílu br. B. Šolínovi, který poděkoval všem, kteří se o získání klubovny zasloužili. Po něm učinil projev žup. zpr. V. Novák. Poté prohlédli si přítomní velice krásně upravenou klubovnu, v jejíž přední místnosti nacházela se skautská výstavka. SKAUT JUNÁK R 21 / 1934, č. 2

V Mostě byl 16. září konán propagační tábor. DTTO, č. 5

V Chomutově pořádal 39. oddíl katolických skautů Mikulášskou zábavu za účasti veřejnosti dne 8. prosince.

V Lounech se dne 11. ledna konala valná hromada Místního sdružení. V Březnu u Postoloprt bude 27. ledna ustaveno Místní sdružení.

DTTO, č. 6 V Postoloprtech se konala 27. ledna valná hromada Místního sdružení. V Roudnici n. L. se konala 10. února valná hromada Místního sdružení. V Mostě se 25. února konala valná hromada Místního sdružení. Na svatodušní svátky se připravuje župní sjezd v Roudnici n. L.

DTTO, č. 8 V Trnovanech se 7. dubna konala schůze župy Přemysla Oráče. Na svatodušní svátky se připravuje sjezd župy Přemysla Oráče v Radejčíně. Od počátku roku přibylo v 10 oddílů, což je druhý největší přírůstek ze všech žup.

SKAUT JUNÁK R 22 / 1935, č. 1 Dne 9. srpna hrála si 4letá Truda Bräuserová u řeky Chomutovky. Pojednou spadla do vody pod jez.

Patnáctiletý skaut Eduard Koubek, který pracoval poblíž na úpravě skautského hřiště, skočil pro děvčátko do vody a vytáhl je na břeh. Spolu s přispěchavšími skauty Josefem Svobodou a Frant. Holečkem poskytli děvčátku první pomoc, zavedli umělé dýchání a přivedli ji opět k životu. Těší nás, že můžeme zaznamenati další hrdinný čin našeho skauta, čímž je opět dokumentována skautská pohotovost.

DTTO, č. 3

Skautská slavnost v Lounech. Dne 12. a 13. října uspořádalo Místní sdružení v Lounech slavnost otevření skautského domova. V předvečer dne 12. října při akademii v hotelu „Záložna“ byla veřejnost překvapena krásnými výkony, zvláště při tělocvičném vystoupení. V neděli ráno vyšel průvod v čele se státní vlajkou a skautskou stráží, která byla vystrojena v polní ústroj s tornami na zádech. Za státní vlajkou šli protektoři slavnosti pp. JUDr. Karel Podhajský, vrch. rada pol. správy, major Josef Tikal, velitel lounské posádky, MUDr. Oldřich Zelenka, ředitel nemocnice, Ing. Boh. Rón, přednosta dílen ČSD, Otakar Pleskot, okr. škol. inspektor a MUDr. J. Civín, místonáčelník Svazu. Následovaly delegace: velmi početná delegace vojenská v čele s velitelem posádky, hasiči, Stráž svobody, zástupci civilních spolků a Místní sdružení skautské v Lounech. V průvodě vedeném sborovým vůdcem Jáchymem ze Žatce šlo 446 skautů a skautek se svými vlajkami. Na průvodu bylo vidět ukázněnost a pravou vojenskou předvýchovu.

Po slavnostním otevření domova položili skauti kytici k pomníku pana presidenta Masaryka. Na Masarykově náměstí vzdali hold městu Lounům. Zde promluvil ke skautům starosta města a potom školní inspektor O. Pleskot, který pravil: „Děkuji všem skautským vůdcům, kteří vzorně vychovávají naši mládež.

45

Skauting jest úzce spojen se školou. Zachovávejte své poslání, jak činíte, skauting jest jedinou korporací, která dává mládeži vše,čeho potřebuje! Skauting jest sice hra, ale hra výchovná. Záleží na rodičích, aby přiložili též ruce k dílu a pomohli vůdci v práci, která jest někdy opravdu vysilující. Když na vás, milí junáci, hledím, vidím ve vás život, krásu a proto buďte hrdí, že jste skauti. Jste vychováni v lásce k své vlasti, proto chraňte ji vždy dobře, jak činíte!“

Ve dnech 28. a 29. září vzpomněli skauti a skautky župy Přemysla Oráče 15 let trvání chlapeckého a 5 let

dívčího oddílu Svazu Junáků skautů a skautek RČS v Duchcově. V sobotu dne 28. vyšel od skautské klubovny v zámecké zahradě o 7. hod. večerní průvod 220 hochů a dívek, který se ubíral za zpěvu městem na hřiště českého gymnasia, kde o půl 8. hod. večer zaplál slavnostní táborový oheň. Po krátké řeči br. Šolína, který vzpomněl vzniku a práce našich oddílů v Duchcově, následovala programová čísla jednotlivých oddílů, která se všem líbila. Táborový oheň skončil o půl 9. hod. večerní. Druhý den dopoledne vzdalo 115 sester a bratří na hřbitově v Lomu u Mostu čest památce tragicky zahynuvšího br. Novotného, na jehož hrob položen věnec. Br. Štěpnička vylíčil krásnými slovy osud tohoto hrdiny, který jako vůdce tábora položil v červenci 1922 svůj mladý život, chtěje zachrániti tonoucího hocha. Za řeči br. Štěpničky nezůstalo ani jediné oko suché. Tomuto smutečnímu aktu byl přítomen také otec zesnulého. Odpoledne konány na hřišti hry a lehká atletika, jimiž zakončeny oslavy. DTTO, č.4

Jednonohý skaut zachráncem dvou tonoucích. Dne 22. července 1934 koupal se v Labi u Střekova Emil Schiffner se svou dceruškou Inge. Posadil si ji na šiji a odvážil se s ní poněkud dále do řeky, takže v malé chvíli byl stržen proudem a začal volati o pomoc. Volání zaslechl jednonohý skaut Willi Feiks, jenž se bez rozmýšlení vrhl do vody, vyrval otci dítě a uvedl je do bezpečí ku břehu. Pak znovu vrhl se do vln, ač mu hrozilo nebezpečí, že sám se stane obětí proudu, přiblížil se k Emilu Schiffnerovi a obratným hmatem ho zachytil, aby nemohl klásti odpor. V malé chvíli také otec dívky byl zachráněn. Avšak ne docela. Teprve po dvou vyčerpávajících hodinách umělého dýchání, probral se muž z bezvědomí a mohl jít domů. Po roce se dozvěděl, kdo byl zachráncem jeho i dcerušky Inge. Vyhledal zachránce, aby mu poděkoval. A Svaz Junáků-Skautů a Skautek, který má pro podobné činy svých členů čestné vyznamenání „Za čin junácký“, uváživ mimořádné hrdinství jednonohého skauta, udělil mu ve schůzi, konané 19. t.m. stříbrný odznak II. stupně „Za čin junácký“. Příběh je opětným důkazem skautské obětavosti a lásky k bližnímu. M. H. DTTO, č. 5

První registraci na rok 1936 poslal Svazu dívčí oddíl v Bílině a nový oddíl v Piešťanech.

DTTO, č. 7. Slavnostní hromada 42. clubu O.S. Severák v Ústí n. L. ve svém zasedání dne 23. ledna , kterýmžto

podnikem začínáme oslavovati 15leté trvání skautingu na Ústecku, mě pověřila, abych jménem celého klubu poděkoval tvůrcům a organisátorům krásné skautské myšlenky za všechno, co pro nás skauty učinili. Prosíme, abyste přijali tento projev vděčnosti, lásky a oddanosti s ujištěním, že po příkladu Vašem, i my chceme, tak jak jsme činili dosud, tedy i v budoucnu, přispívati ke zdaru a rozvoji skautingu u nás v pohraničí. Jsme všichni vesměs staří skauti a proto jsme si vědomi významu skautingu na naši výchovu. Vděčíme mu nejen za krásné a zdravé mládí, za to, že v nás vychoval muže, ale především, že nás naučil chodit po křivolakých cestičkách života, Vždyť skauting byla naše druhá máma, která byť se s námi nemazlila, přece nás milovala a dala nám vše, čeho jsme do života potřebovali.

Zůstaneme i nadále jejími vděčnými syny a její lásku odměníme rytířským způsobem: p o m á h a t i b l i ž n í m. A především pomůžeme našim mladším bratrům a sestrám. Se skautskými pozdravy Vám všem Vaši vděční Old Skauti Jaro Körner, tajemník klubu

DTTO, č. 8 Br. Dr. Jaroslav Kubista, ředitel gymnasia v Ústí n. L. a přísedící zemského výboru, oslavil dne 27. dubna

50 let svého činorodého života. Br. Dr. Kubista jest dávným příznivcem skautského hnutí, o němž se začínal nejprve zajímati v menšinách. Naši skauti v Podkrušnohoří znají ho již po dlouhý čas jako svého otcovského přítele. Svůj zájem o spolupráci přenesl br. Dr. Kubista postupně na celý Svaz, v němž spolupracuje jako člen Ústřední rady. V neděli 28. dubna v Národním domě v Ústí n. L. konal se vzpomínkový večer, při němž Svaz i místní skauti měli příležitost osvědčiti svému příznivci svou vděčnost. Br. Dr. Kubista je v plné tvůrčí síle, vzor neúnavného pracovníka, který cítí s našimi menšinami a má porozumění pro význam dobré výchovy mládeže. Můžeme se proto těšiti, že ještě dlouho bude s námi spolupracovati pro dobro našeho skautingu a tím i pro dobro státu. Za to i za vše, co dosud pro nás učinil, jsme mu opravdu vděčni.

SKAUT JUNÁK R 23 / 1936, č.1

V Dřínově, malé vesnici v Krušnohoří, kde je sotva třetina Čechů, byla o prázdninách otevřena skautská klubovna a reservace. Slavnost stala se událostí pro všechno české obyvatelstvo, takže nebylo českého

46

domku, na němž by nebyl prapor. Byl také uspořádán průvod, první český zde vůbec, kterého se zúčastnili i ostatní české korporace. Krásný příklad národní jednoty! Přejeme našim milým skautům v Dřínově hodně radosti a úspěchů v novém jejich sídle.

Lounským skautům děkuje Národní jednota Pošumavská ve Fuchsově Huti na Šumavě za vzorné chování a spolupráci při prázdninovém táboření. DTTO, č. 2

Skaut opět zachráncem lidského života. Náčelnictvo Svazu skautů ČSR udělilo právě odznak „Za čin junácký“ skautu M. Vejražkovi v Lounech, jenž zachránil z řeky Ohře tonoucího chlapce. V okamžiku, kdy zaznělo volání o pomoc, skočil Vejražka do řeky a připlaval k hochovi, jenž se už potápěl a zůstával bez vlády. Uchopil jej paží pod bradou tak, jak se tomu učil ve skautském táboře a doplaval s ním na mělčinu. Na břehu za pomoci kamarádů přivedl jej pak k životu. DTTO, č. 3 – 4

Ústí n.l. O putovní cenu „Jirouškovu vlajku“ závodil okres 25. října na skautském hřišti v Krásném Březně. Bylo ten den velmi hezky, ale zima. Jsme však skauti ze severu Čech, tak jsme otužilí. Otužilejší než vy, kteří bydlíte o nějakou tu rovnoběžku jižněji. Vlajku vyhrál na rok 1936 oddíl Neštěmice. Stav bodů: 1. Neštěmice 301,1 b., 2. Předlice 293,3 b., 3. Krásné Březno 286,9 b., 4. Střekov 260,5 b., 5. Ústí n. L. 182,4 bodu.

DTTO, č. 6

24. února promluvil náčelník br. Svojsík o významu skautingu pro brannou výchovu v Lounech. Župy Svazu skautů dle počtu členstva. Na našem území (mimo Podkarpatskou Rus) je 27 žup. Župa

Přemysla Oráče je na 15. místě s asi 30% přírůstkem členstva za rok 1936.

DTTO, č. 7 – 8 Středočeští skauti měli velkou slávu v Roudnici nad Labem. Středočeská župa Svazu skautů konala svůj sjezd o svatodušních svátcích v Roudnici pod záštitou

městské rady, div. gen. F. Melichara a brig. gen. F. Jelínka. Sjížděly se stovky skautů a skautek na tábořiště umístěné v háji „Pod lípou“ a večer uspořádána zdařilá akademie, na níž po zapění skautské hymny Kovařovicovy roudnickým „Hlaholem“ řízeným dr. Světem, promluvil náčelník Svazu prof. Svojsík o založení, rozvoji a uplatnění skautingu u nás.

Pak následovala pěkná vystoupení nejmenších skautek „šotků“, skautů „vlčat“ (hra „Námořníci“ maličkými velmi pěkně zazpívaná i zacvičená), námořnické zpěvy a vzpomínky hostí z 5. vodního oddílu pražského a k závěru starší roudnické skautky ladně zacvičily rytmickou hru s míčky a skauti uzavřeli přesným cvičením s puškami a holdem vlajce. Hudební složka výstupů byla rovněž samostatná tvorbou domácích skautů, kteří zpestřili program i hudbou svého orchestru a koncertním přednesem sourozenců Klárových.

V neděli pochodovalo městem přes 1100 skautů a skautek župy s četnými hosty z Prahy a Litoměřic a na Karlově náměstí před radnicí vzdáno před představiteli města a ústředí Svazu skautů hold městu Roudnici. Tu po vztyčení státní vlajky město i skauty pozdravil starosta Svazu univ. Prof. Dr. J. Charvát a ukázal na význam skautingu v práci pro brannost národa i na poli mezinárodního sbratřování, načež za město vzletně poděkoval jeho starosta p. Heryng.

Odpoledne předvedeny na sportovním hřišti za Labem „Pod lípou“ ukázky skautské výchovy (první pomoc, stavba stanů, signalisování atd.), líbivé národní tance Ukrajinců, dožínková scéna pražských skautek skupiny uč. Bendové aj. Večer byl na hřišti zažehnut táborový oheň, u něhož po zahájení zemským náčelníkem řed. J. Novákem předvedli středočeští i pražští skauti řadu veselých výstupů.

V pondělí bylo závoděno v disciplinách skautských (s převahou branné prvky), lehké atletice, střelbě, volleyballu, lukostřelbě, zpěvu a řečnickém projevu atd. o čestné ceny.

Závěrem slavnostně odevzdali dosavadní držitelé mělničtí novým vítězům skautských závodů, 2. odd. skautů roudnických, do ochrany župní vlajku a župní. zprav. středočeský F. Novotný poděkoval všem zúčastněným za opravdový úspěch slavností i závodů, zvláště pak zprav. prof. Trefnému, K. Urbanovi a pracovníkům místního sdružení s dr. Světem v čele. V závodech, v ideových oborech zvítězili opět roudničtí, u vlčat řevničtí a u šotků staroboleslavští. DTTO, č. 9 – 10

Skautské stanové město na Radejčíně. O letnicích konala župa Přemysla Oráče tradiční skautský sraz na Radejčíně, kterého se zúčastnilo 488 skautů a skautek, mimo četných hostů z řad vojenských i pedagogických. Sjezd za ústředí pozdravili místonáčelník J. Novák a zpravodaj Dr. Civín. Pořad třídenního srazu byl věnován výchově branností. Mimo pochodových cvičení a závodů v různých disciplinách, proslovil kpt. Jána z Duchcova přednášku o civilní protiletecké obraně. V pondělí se pak konaly závody tříčlenných hlídek o Jirouškovu vlajku, kterou získala hlídka chlap. odd. ve Střekově.

47

SKAUT JUNÁK R 24 / 1937, č. 1 Skauti v Ústí n. Labem zadrželi podezřelého cizince. Zabránili mu ve fotografování chemických závodů

a znemožnili útěk. V úterý v poledne se vraceli do svých domovů 4 žáci české měšťanské školy v Ústí n. L. Hlava, Fuciman,

Lošan a Nedonos. Cestou kolem ústeckého hřbitova zpozorovali neznámého muže, který se připravoval k fotografování. Chlapci, kteří byli ve škole dokonale poučeni o významu velkých podniků pro obranu státu, ihned se rozhodli, že fotografování zabrání a cizince dovedou na policii. Všichni se rozběhli k muži a dříve, než mohl stisknou aparát, aktovkou, položenou před objektiv, mu hoši znemožnili provedení snímku. Cizinec se na ně německy obořil, ale chlapci byli neústupní. Vyzvali cizince, aby šel s nimi na policejní strážnici. Pojednou se dal neznámý muž na útěk, chlapci však za ním. Vida marnost svého úsilí, následoval je na policejní strážnici. Tam byl prohlédnut, fotoaparát zabaven a muž ponechán ve vazbě.- Chlapci sice přišli pozdě k obědu, ale dostalo se jim za jejich čin pochvaly jak od rodičů, tak od učitele ve škole. Čtveřice českých školáků dala krásný příklad nejen českým dětem v pohraničí, ale i dospělým. (České slovo)

K této novinářské zprávě nám oznamuje zást. žup. zpr. br. Jaro Körner: Zpráva tato potěšila zejména nás skautské vůdce, neboť jsme se přesvědčili, že naše výklady o

skautském hesle „Buď připraven“, nejsou zbytečné. Ještě jsme nevyšli z radosti nad úspěchem jednoho z našich bratrů (Theo Chaloupka, odd. rádce), který na škol. výletě zachránil jedné tonoucí dívce život, již jest nám hlášen tento další příklad skautské pohotovosti a odhodlanosti. Mezi jmenovanými školáky měšťanské školy v Ústí n. L. se vyskytují dva skauti Vladimír Hlava, z mého 1. odd. Ústí n. L. a Lošan z 68. odd. kat. skautů (vede Jarka Dostálek), z nichž zvláště vynikl Vlad. Hlava, který přišel na myšlenku zadržeti cizince a znemožniti mu fotografování zacloněním aktovkou. Jmenovaný také vyzval cizince, aby jej následoval na policejní úřad, kde byly snímky vyvolány. Vedení oddílu i místní Sdružení ocenilo pohotovost a záslužný čin skauta Vladimíra Hlavy a odměnilo jej třínedělním prázdninovým pobytem ve skautském táboře v Rybništi. DTTO, č. 4

Čestný odznak skautské lásky. Sbor nositelů nejvyššího skautského vyznamenání –Stříbeného vlka – udělil k letošnímu 28. říjnu čestný odznak skautské lásky mimo jiným též Jiřímu Trefnému z Roudnice.

Vojenská pochvala třem výborným skautům. Tři skauti z Ústí n. L. Vladimír Hlava, Fuciman a Lošan obdrželi od II. armádního sboru pochvalné dekrety za to, že zadrželi podezřelého cizince a zabránili mu ve fotografování chemických závodů.

Místní sdružení v Lounech konalo 17. listopadu schůzi rodičů a příznivců skautingu, na které podal zpravodaj náčelnictva br. dr. Rudolf Plajner referát o skautingu a branné výchově a vůdcové referáty o prázdninovém táboření. Skauti 1. odd. byli již po třetí na Šumavě ve Fuchsově Huti u Domažlic, kde si vybudovali krásný tábor s 36 stany s dřevěnými podsadami, celkem se 70 skauty, pod vedením obětavého a nezmarného br. Vaňka. Skautky 1. odd. byly také ve Fuchsově Huti, nedaleko tábora hochů a postavily si 16 stanů s prkennými podsadami pro 34 skautek. Výborně je vedla učitelka s. A. Svobodová. Téměř polovině skautů a skautek byl denní poplatek snížen neb zcela prominut pro nemajetnost a finanční náklady hradilo Místní sdružení. Dále tábořilo na Šumavě ještě 10 old skautů, takže letos bylo ve stálých táborech 114 lounských skautů a skautek. Putovní tábor skautek, který opět vedla s. A. Svobodová, trval 11 dní. Skautky tak ušly 250 km v Českém ráji. Všechny tři tábory lounských skautů se plně vydařily. Přinesly hodně radosti, nových zkušeností a neméně nadšení pro skautskou myšlenku.

DTTO. č 6

V Ústí n. L. je spolupráce našich skautů s velitelstvím CPO přímo znamenitá. Skauti obstarávají v rámci CPO zcela službu poplachovou, signalizační a zpravodajskou.

DTTO, č. 9

Ministr zdravotnictví Dr. F. Ježek o skautingu. „Vaše krásné heslo „Buď připraven“ má v této době stonásobnou cenu“. Nevšední den, plný radostného vzruchu, prodchnutý vřelými city, prožilo v neděli občanstvo staroslavných

Loun, které svým mládím-skauty projevilo své sympatie a úzký vztah k naší československé armádě. Národní Louny použily krásné slavnosti své župy skautů a skautek, která připínala na standartu vojenské posádky stuhu se skautským „Buď připraven“, aby za přítomnosti ministra zdravotnictví a tělesné výchovy Františka Ježka manifestovaly pro silnou československou armádu a přislíbily, že zůstanou pevnou baštou československého nacionalismu.

„Skauti a skautky!“ Jsem rád, že jsem dnes mezi vámi na této vaší krásné slavnosti. Nemohli jste lepším způsobem manifestovati v těchto těžkých dobách jednotu národa, jednotu národní pospolitosti, nežli tím, že jste na tomto náměstí před historickou sochou Mistra Jana Husi, shromáždili všechno občanstvo bez rozdílu stavu a tříd.

Je to jednota vůle, jednota práce, jednota úsilí o lepší budoucnost národa a státu. Já obracím se zejména k vám, junáci a junačky: Jistě, že mládež ve všech národech a státech znamená budoucnost, ale jestliže

48

všude jest nadějí, pak v Československé republice jest naší nadějí největší, poněvadž chceme všichni, aby budoucnost našeho národa a státu byla lepší a krásnější než je přítomnost. A vy ve svých skautských táborech připravujete se na tuto budoucnost. Snad jsou někteří, kteří mluví při hnutí skautském o romantismu. Domnívám se, že je to zdravý romantismus, který se projevuje ve vašem hnutí, neboť vaše hnutí vytváří z mladých lidí samostatné silné individuality schopné života, schopné práce a schopné boje.

Tato vaše práce, tato vaše příprava rovná nejen vaše páteře, ale také vzpružuje vaši mysl a vaše srdce. Vaše srdce naplňuje národní výchovou, národním citem, národním vzruchem, láskou ke státu a vaši mysl učí ovládati se, konati své povinnosti, býti disciplinovaným elementem v národě.

S radostí vidím na tomto náměstí šiky skautské a sokolské pod jedním praporem, neboť konečný cíl obou jest jeden a týž: vychovat národu a státu mladou a statnou generaci. Nesete si sebou do života všecko dobré a užitečné, co vás naučil váš skauting, co vás naučila vaše výchova v přírodě. Vše to se může shrnout v krásné heslo, které jste vepsali také jako heslo pro naši drahou a milou armádu, heslo, které mluví za sta jiných hesel, heslo, které v této těžké době má stonásobnou cenu: „Buď připraven!“ Zloba velké části světa nás dnes nutí stonásobně k tomu, abychom byli připraveni, připraveni v práci, připraveni v obraně, připraveni v obětech. V tom je naše budoucnost a věřím také dnes, konečné vítězství.

Končím svůj proslov tím, že vzpomínám, že slavíme tohoto roku dvacet let republiky. Je na nás, aby toto dvacáté výročí bylo počátkem nové epochy dalšího rozmachu a rozvoje našeho drahého Československého národa.

Jsme ve dvacátém roce naší samostatnosti a nikdy před tím jsme nežili v nebezpečnější a vážnější době, ale také nikdy před tím jsme neměli armádu tak silnou a připravenou, jako máme dnes. Naše armáda, silná výzbrojí, silná výcvikem, silná duchem národním a státním ubrání naši svobodu a samostatnost.

A národ náš jako jeden muž půjde za touto svoji armádou. Dnešní slavnost jako celá řada jiných dokumentuje jasně, že za prapory naší drahé Československé republiky stojí nejen armáda, ale celý národ, mladí a staří, lidé všech tříd, stavů, směrů a stran, kteří volají do celého světa: Jsme připraveni k obraně toho, co nám je nejdražší, jsme připraveni k obraně vlasti, svobody a národa. Jsme připraveni a zvítězíme. Republika Československá nezahyne.

SKAUT JUNÁK R 25 / 1938, č. 2

Skautský majetek v zabraném území. Pokusíme se zachránit alespoň něco z majetku našich oddílů a Místních sdružení, které pracovaly v zabraném území. Předpokladem jest, že nám pracovníci z těchto míst dají všechny informace a doklady, abychom je mohli uplatnit na příslušném místě.

Péče o uprchlíky z území, které připadlo Německu. Tisíce rodin bylo nuceno vystěhovati se z pohraničních krajů do vnitra republiky. Mezi nimi na sta skautů. Naši skauti jistě pomohou při akcích na ulehčení situace těchto obětí strašlivé doby, kde jen budou moci. Přihlaste se u místních výborů k práci, poskytněte sami pohostinství, jak vám jen bude možno. DTTO, č. 3

Naše ztráty. Novou úpravou státních hranic ztratili jsme až dosud 223 skautské jednotky o více než 6 000 členech. Nazmar přišel i velký a pracně vydobytý majetek skautský, jako klubovny, reservace a chaty.

Odznak skautské lásky. Sbor nositelů nejvyššího skautského vyznamenání – Stříbrného vlka – udělil k letošnímu 28. říjnu čestný odznak skautské lásky mimo jiným zasloužilým činovníkům Svazu též JUDru Vlad. Lamkovi, starostovi Místního sdružení v Lounech.

Vítáme nové skautské bratry a sestry! Od 1. září do konce října 1938 byly registrovány ve Svazu skautů ČSR tyto nové oddíly (mimo jiné): Peruc u Loun 1. chlapecký oddíl, vedoucí Václav Jareš, 5 členů.

DTTO, č. 4

Naše nejstarší oddíly. Jubilejní odznak 1918 – 1938 byl Náčelnictvem Svazu přiznán těm oddílům, které pracovaly za převratu v roce 1918 a od té doby jsou stále v činnosti. Tento odznak obdržel i 1. chlapecký oddíl v Lounech.

Ukázka razítka

49

ČLÁNKY Z NOVIN

25. 7. 1936 Ústecké noviny Skauting

Letošní čilý ruch ve skautských oddílech Svazu junáků skautů a skautek ČSR vyvrcholuje se pořádáním letních

prázdninových táborů. Svérázné hnutí mládeže, – skauti, opětně dokazují, že jsou soběstační a za poměrně malých

finančních obětí vyvedou z ulic měst, ven do přírody, sta a sta chudých dětí. Skauti 1. chl. oddílu v Ústí n. L. uspořádají

letos velký prázdninový tábor v Chřibském Rybništi a počet přihlášených již překročil třicet. Tábor vede osvědčený

skautský pracovník z. ž. z. Jaro Körner s instruktorským kroužkem. Bohužel pro nedostatek stanů nelze bráti dalšího

zřetele na stále se hlásící zájemce i z řad neskautů. – 1. chl. oddíl na Střekově odjel již minulý týden na 14 denní pobyt

do Trhové Kamenice v Žel. Horách. I ostatní oddíly chystají různé prázdninové podniky. Oddíl v Neštěmicích

připravuje 14 denní putovní tábor po sev. Čechách. Doufejme, že i počasí jim bude přáti.

22. 8. 1936 Ústecké noviny Skauting

Všechny tábory, pořádané Svazem junáků ČSR v měsíci červenci, se vydařily a svými výsledky uspokojily nejen

členstvo, ale i vedení. 1. odd. chl. z Ústí n. L. tábořil 35 dní v Rybništi u Varnsdorfu v počtu 30 skautů, oddíl Střekov

v Trhové Kamenici v počtu 25 skautů a oddíl Předlice v Kostomlatech u Bíliny v počtu 21 skautů. Ačkoliv počasí

skautům letos nepřálo, ani v jediném táboře nebylo zaznamenáno jedno onemocnění. Tábory byly vzorně vedeny

skautskými vůdci a důstojníky v záloze, pp. prof. Trummem a dir. Chaloupkou.

Zásluhou skautských rodičů, kteří nejlépe pochopili výchovný význam skautingu, se táboření v přírodě vžívá a skauti

se těší vřelým sympatiím obecenstva. Ve všech oddílech jest již zavedena vojenská předvýchova a okres Ústí n. L. koná

pravidelná polní cvičení. – Oddíl ústecký oslaví letos na podzim své 15 leté trvání skautskou akademií, propagačním

táborem a výstavkou.

29. 8. 1936 Ústecké noviny Skauting jest jediným nepolitickým hnutím mládeže, které v prvé řadě klade důraz na výchovu člověka a jeho

dobrých vlastností; a protože není členem a nemá podpory žádné politické strany, zápasí s těžkostmi rázu finančního,

ačkoliv právě jeho výchovná činnost by měla býti všemi prostředky a způsoby podporována nejen veřejností, ale i státní

zprávou. Jk

12. 9. 1936 Ústecké noviny Skauting

Sbor SJSaS ČSR v Ústí n. L. po bohaté činnosti prázdninové se opět vrací do své klubovny, ke schůzkám a besídkám.

Jelikož podzim a zima jest nejvhodnější dobou pro výchovnou průpravu nováčků, upozorňujeme rodiče, že zápis do

oddílů dívčích i chlapeckých bude proveden ve středu 9. září 1936 ve skautské klubovně v Zahradní ulici. Oddíl dívčí

(vede M. Dlouhá, učitelka) koná své schůzky každou středu od 17. – 18. hodiny, oddíl chlapecký (vede Jaro Körner, z.

žup. zpr. a vzdělavatel prof. Karel Trumm) od 18. – 19. hodiny.

Vůdcovská schůze. 9. září ve středu o půl 8 h. več. konala se v ústecké klubovně schůzka vedoucích oddílů okresu

ústeckého.

Všem skautským oddílům okresu ústeckého a litoměřického. Dne 13. září v neděli koná se podzimní polní cvičení

okresu ústeckého a litoměřického župy Přemysla Oráče. Instrukce podají zpravodajové na okresních schůzích vůdců.

Na cvičení, které koná se celou neděli v kraji mezi Litoměřicemi a Střekovem (střed Tašov) upozorňujeme českou

veřejnost, která je může na výletě do krásné krajiny sledovati. Skauti předvedou svoji vyspělou výchovu k brannosti, jíž

jest věnována nemalá péče.

23. 10. 1936 Večerní České slovo Skauting vychovává. V minulých dnech oslavil 1. odd. SJSaS v Ústí n. L. 15 leté jubileum svého trvání. Tento oddíl

je jedním z nejstarších v pohraničí a vždy činně zasahoval i do práce osvětové. Skauti dali už v roce 1927 základ

k promítání českých filmů. Nejdříve se hrálo v bio Svět, později i v Alhambře. 28. října 1928 skauti natočili první

reportážní film z oslav národního svátku. Zásluhou svého starosty Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. zemského

přísedícího dra. Jar. Kubisty a žup. zpr. Fr. Kučery, byl získán na Radejčíně pozemek, na kterém se každoročně pořádají

rozsáhlé župní srazy. – 1. odd. je z největších na Ústecku i do počtu různých skautských zkoušek zdatnosti. Mezi 11. –

14. letými svěřenci najdete majitele odborek z cizích jazyků, průvodce města Ústí n. L., cyklisty, strojaře, plavce,

telegrafistu atd. Nynější vůdce J. Körner nacvičuje se svými svěřenci skautskou revui ze života 1. oddílu: „Haló,

přepínáme na Ústí n. L.“, jež bude nejen ukázkou skautské výchovy – nového člověka – ale i propagací skautských snah

a tužeb.

50

28. 10. 1936 Ústecké noviny Skauting

Patnáctiletí skautingu na Ústecku. Před 15 lety vznikl v Ústí n. L. prvý oddíl skautů. Od té doby vykonal skauting

velkou práci pro mládež i veřejnost na českém severu. Žasli byste, jak nepatrnými finančními prostředky vyzbrojená

organisace skautská usilovně a úspěšně pracuje. Našimi nejvěrnějšími příznivci jsou rodiče skautů. Česká veřejnost

měla by uznati tuto nenáročnou práci spontánně a podporovati všude naše skautské oddíly. Ing. Dr . B.

28. říjen. Oddíly SJSa S v Ústí n. L. a okolí zúčastní se dopoledního průvodu a projevu. Skauti přispějí také organizačně

a budou prodávati mezi obecenstvem slavnostní odznaky. o. z.

29. 10. 1936 Večerní České slovo Závody o Jirouškovu vlajku se konaly na hřišti Kučerova Skautského domova v Krásném Březně. Přítomni byli: taj.

Kučera, po němž byl domov pokřtěn, zást. žup. zpr. J. Körner a okr. zpr. inž. dr. Blažek. Téměř všechny oddíly

ústeckého okresu byly zúčastněny a výsledky ukázaly vyspělost našeho skautstva. Vlajku vyhrál pro rok 1936 1. oddíl

Neštěmice. Pořadí v docíleném počtu bodů je: Neštěmice 1 301, Předlice 1 293, Kr. Březno 1 286, Střekov 1 260,

Ústí n. L. 1 182.

27. 11. 1936 Ústecké noviny Skauting

Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. konalo 23. listopadu za předsednictví dr.Jar. Kubisty schůzi správního výboru,

na které mimo přednesených zpráv o činnosti sdružení a oddílů byl projednáván rozpočet na rok 1937. Mimo obvyklých

položek na nájem kluboven a hřišť byly do rozpočtu zařazeny položky na zřízení stálých stanových podsad, které si

skauti sami přes zimu v programu prací rukodělných zhotoví. Inventář 1. oddílu bude doplněn 10 novými stany. Tento

oddíl v roce 1937 opětně táboří v Chřibském Rybništi a již nyní se hlásí 60 skautů do prázdninového tábora. Tábořiti se

bude ve 3 oddílech po 14 dnech. Vypracováním technických příprav byl pověřen zvláštní výbor, sestávající z rodičů

skautů a vůdců. Pro podporu skautského hnutí v Neštěmicích bylo rozhodnuto založiti tam sdružení přátel skautingu.

Nové oddíly se zakládají v Trmicích a v Ústí n. L. – město (Old skauti). Při sboru ústec. skautů byla založena „Skautská

scéna“, která se v nejbližší době představí zdravým a veselým programem. Skautský život na Ústecku jest velmi rušný a

pro své výchovné poslání zasluhuje pozornost a podpory všech vrstev obyvatelstva.

Registrace. Podle usnesení listopadové vůdcovské schůze Svazu skautů v Ústí n. L. bylo rozhodnuto provésti

registraci oddílů pro rok 1937 do konce roku 1936.

Lesní školy. Bohatý program prázdninových lesních škol dává příležitost i neskautům seznámiti se se skautingem tak,

aby absolvent mohl s úspěchem vésti samostatně oddíl.

13. 2. 1937 Ústecké noviny Skauting

Valná hromada 43. Clubu Old skautů Severák Svazu junáků skautů a skautek v ČSR v Ústí n. L. se konala ve čtvrtek

dne 11. února 1937 ve skautském domově v Krásném Březně o 20. hodině. Kapitánem klubu byl opět zvolen Josef

Svoboda. – Různých podniků v uplynulém roce bylo celkem 84. Členové klubu v barvách Českého veslařského klubu

v Ústí n. L. dobyli ve sportovních závodech jednu 1. a dvě 2. ceny. Z chystaných podniků se upozorňuje na kanoistické

závody za spoluúčasti všech kanoistů severních Čech, které se budou konati v květnu. – Kučerův skautský domov, jenž

loni částečně vyhořel, bude opětně přizpůsoben k obývání. Schůze se konají pravidelně každý čtvrtek o 20. hodině.

27. 2. 1937 Ústecké noviny Skauting

Výroční schůze župy Přemysla Oráče SJSS koná se v neděli dne 28. února 1937 o 9. hodině v Duchcově v klubovně

tamějších oddílů. Každý oddíl okresu nechť je zastoupen vedoucím, nebo zástupcem. Duchcovský oddíl chlapecký

vyšle na nádraží hlídku. Možno předložiti volné návrhy.

25. 3. 1937 Večerní České slovo 1. oddíl SJSS ČSR v Ústí n. L. zahajuje jarní činnost výletem na kolech na hrad Kokořín a Bezděz. – O

Velikonočním pondělí pořádá celodenní výlet na své tábořiště v Radejčíně. Sraz v 8 hodin ráno ve skautské klubovně.

Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. (starosta zemský přísedící dr. Jaroslav Kubista) koná valnou hromadu v pondělí

5. dubna o 20. hod. v místnosti Národního domu.

3. 4. 1937 Ústecké noviny Skauti a brannost

Účast skautů na nedávném protileteckém cvičení v Ústí n. L. byla všelijak chápána s pocity pro i proti. Mají se skauti

zúčastniti protiletecké obrany? Odpovídáme: a n o. Především jejich heslo: Buď připraven! – jim tak poroučí, dále

skautský slib milovati svou vlast svou republiku československou a sloužiti jí věrně v každé době je i k tomu úkolu

51

zavazuje. A pak – ve svěřených úkolech nespatřují nic, co by bylo nad jejich síly. Či k přesvědčení se o uzavřených

oknech a otevřených domovních dveří jest třeba zvláště školeného personálu?

Nestačí zde 13 letí chlapci s koly a dokonalou znalostí města, všech ulic a význačných budov, mluvící oběma jazyky?

Není zde ideální příležitost k vyzkoušení skautské znalosti a různých disciplin, jež skautský řád předpisuje? Na ulicích

města Ústí n. L. a Krásného Března se objevilo 60 skautů, na podzim jich bude dvakrát tolik. To však se již nezúčastní

jen pořádkové služby, ale ukáží veřejnosti, kde i jinde mohou býti prospěšní. Skauti se stali opět příkladem ostatní

mládeži. Jejich láska k vlasti jsou vždy skutky. Aktivní obrana jest svěřena armádě velkých a dospělých vojáků –

pasivní těm, kteří pušku neudrží, mládeži, ženám a starcům. Ví každý z pasivních obránců, co má v případě nebezpečí

činiti a kde by bylo jeho místo? Protiletecká obrana je jen malý úsek pasivní obrany, moderní válka bude od lidí

v zázemí žádati více. Jsme všichni připraveni? Připravují se také ženy a dívky a hlavně dívky? Jak by to mnohé hezké

dívčí tvářičce slušelo, kdyby se mohla pochlubiti diplomem, že absolvovala ošetřovatelský kurz – ale že nejen dovede

ošetřiti, ale i vésti kuchyni a nouzovou domácnost evakuačního tábora.

Ti malí skautíci přirozeně na frontu nepůjdou, ale v zázemí by ukázali, čemu všemu je skauting naučil. Jejich

domovské právo, které mají v přírodě, bude pro ně nejlepším doporučením.

10. 4. 1937 Večerní České slovo Sdružení přátel skautingu SJSaS ČSR v Ústí n. L. konalo valnou hromadu. Přítomné pozdravil starosta sdružení dr.

Jar. Kubista. Připomněl všem poslání skautingu a zásluhy o výchovu mládeže. Příkladem vstříc jdou skauti tam, kde se

jedná o každé vyjádření krásna a dobra ušlechtilého lidství. – Zprávu o činnosti v roce minulém podal J. Körner, z. ž.

zprav. Sdružení pečuje o 8 skautských oddílů se 187 skauty. V roce 1937 bude uspořádáno několik letních

prázdninových táborů, neboť táboření jest nejdůležitější část skautského programu a také i nejvýznačnější pro brannou

výchovu mládeže vůbec. - Starostou sdružení byl opětně zvolen dr. Jar. Kubista, místostarostou prof. K. Trumm,

jednatelem J. Körner.

20. 4. 1937 Večerní České slovo Skautský slib

Nováčci chlapeckých oddílů v Ústí n. L. a Neštěmicích v sobotu dne 24. dubna 1937 o 20. hodině na hřišti

Skautského domova v Neštěmicích, při slavnostním táborovém ohni složí skautský slib. O úkolech a poslání skautingu

promluví zást. žup. zprav. Jar. Körner. 1. oddíl z Ústí předvede několik veselých scén ze skautského života. Všichni,

kdo nás máte rádi, přijďte se na nás podívati.

V neděli 25. dubna se koná společný výlet na Kamýk.

Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L. Táborové předporady se konají v pondělí 26. dubna o 20. hodině v Národním

domě.

15. 5. 1937 Ústecké noviny Skauting

Skautská reservace na Radejčíně, která jest majetkem místního Sdružení přátel skautingu v Ústí n. L., jest přístupná

oddílům župy Přemysla Oráče. Při příchodu na místo nechť se oddíly hlásí a podrobí se vydaným příkazům. Přístup na

pozemek jest dovolen zásadně jen na průkaz Svazové legitimace.

20. 5. 1937 Večerní České slovo Skautské stanové město na Radejčíně. O letnicích konala župa Přemysla Oráče tradiční skautský sraz na Radejčíně,

kterého se zúčastnilo 488 skautů a skautek, mimo četných hostů z řad vojenských a pedagogických. Sjezd za ústředí

pozdravili místonáčelník Jan Novák a zpravodaj dr. Civín. Pořad třídenního srazu byl věnován výchově brannosti.

Mimo pochodových cvičení a závodů v různých disciplínách, proslovil kpt. Jána z Duchcova přednášku o civil.

protiletecké obraně. V pondělí se pak konaly závody tříčlenných hlídek o Jirouškovu vlajku, kterou získala hlídka

chlapeckého oddílu ve Střekově. Jako druhý se umístil 1. oddíl Ústí n. L. Na skautském tábořišti v Radejčíně bylo

postaveno skautské město, které čítalo přes 80 stanů.

5.-26.. 6. 1937 Ústecké noviny Prázdninové tábory

Skautský tábor v Rybništi u Varnsdorfu bude velkou skautskou událostí. Sdružení přátel skautingu postaví letos velký

skautský tábor pro 35 – 40 skautů v každé výpravě. Výprava první táboří od 4. do 25. července, výprava druhá od 26. 7.

do 15. 8. Tábor provedou J. Körner, z. ž. z., vůdce tábora (skautský program), Fr. Málek, zást. vůdce (správa

hospodářská), K. Trumm prof. (pedagogický dozor), Fr. Chaloupka, řed. banky, npor. pěch. v zál. (branná výchova).

Táborů se mohou zúčastniti jen členové skautských oddílů.

1. chl. Střekov táboří ve dnech 5. - 31. 7. u Humpolce na Českomoravské vysočině. Tábor povedou zást. okr. zpr.

Křížek a sborový vůdce Bartoš.

1. chlap. Předlice táboří od 5. – 31. 7. v Opárenském údolí na tábořišti, získaném sdružením přátel skautingu v Ústí n.

L. Vůdcem tábora jest V. Brejcha.

1. chlap. Neštěmice pořádá ve dnech 4. –13. 7. putovní tábor po Českém ráji, který povede vůdce oddílu V. Richter.

52

1. chlap. Most táboří v červenci v Bavorově u Vodňan na Šumavě. Vůdcem tábora je župní zpravodaj župy Přemysla

Oráče odb. učitel V. Novák.

26. 6. 1937 Ústecké noviny Jmenování

Náčelnictvo Svazu junáků skautů jmenovalo v ústeckém okrese tyto nové činovníky: s. T. Krausovou ze Střekova

zást. okr. zprav. pro oddíly dívčí; br. Fr. Křížka ze Střekova, zást. okres. zprav. pro oddíly chlapecké; br. V. Bartoše ze

Střekova sborovým vůdcem ve Střekově a br. J. Svobodu z Kr. Března sborovým vůdcem pro oddíly v Neštěmicích, Kr.

Březně a Ústí n. L.

11. 9. 1937 Ústecké noviny Podzimní polní cvičení okresu ústeckého koná se v území Telnice – Chlumec v neděli 26. září za účasti 11 oddílů.

Cvičení vypracoval řed. npor. v zál. pan Chaloupka za účasti záložních důstojníků. Vede je okresní zpravodaj inž. dr.

Blažek a z. ž. z. J. Körner, obranu řídí sborový vůdce J. Svoboda.

9. 10. 1937 Ústecké noviny Skauting

Předlický skautský oddíl Vlci severu a smečka vlčat uspořádali letos o prázdninách samostatný tábor v Borči u

Lovosic, který byl umožněn laskavým propůjčením tábořiště p. statkářem S. Pařezem. Tábora se zúčastnilo 25 hochů a

skončil takovým úspěchem, že zájem širokých vrstev o skautskou výchovu neobyčejně vzrostl. Bolestivým bodem

v dějinách oddílu jest však dosud marná snaha o získání pozemku pro stavbu klubovny a zřízení hřiště. Oddíl již dva

roky jedná o pronájem vhodného kousku lesní půdy s obcí Ústí n. L. avšak hospodářská správa města stále zamítá.

Bylo by si přáti, aby město vyšlo vstříc oddílu skautů, jejichž zásady služby veřejnosti, dobré jméno ve výchově

mládeže jsou známy a těší se sympatiím širokých vrstev veřejnosti.

Druhé polní cvičení okresu Ústí n. L. koná se 10. října v neděli pod vedením instruktorů z odbočky Svazu záložních

důstojníků. Účast všech skautů jest povinná. Sraz je v 6 : 30 ráno u skautské klubovny ústecké (Česká knihovna).

12. 1. 1938 Večerní České slovo 43. OS Severák v Ústí n. L. koná ve čtvrtek 27. ledna v 19:30 hod výroční schůzi v Kučerově skautském domově

v Krásném Březně.

1. Sbor SJSS ve Střekově pořádá pro skauty a skautky jazykové kurzy němčiny, francouzštiny, angličtiny a

španělštiny. Vyučuje pan Kraus. Přihlášky každou neděli ve skautském domově ve Střekově. Kursy jsou bezplatné.

9. 4. 1938 Průkopník Dr. Jaroslav Kubista čestným starostou. Na valné hromadě Místního sdružení SJSS ČSR v Ústí n. L. byl dlouholetý

starosta a jeden ze zakladatelů skautského hnutí na Ústecku, dr. Jar. Kubista, přísedící Zem. výboru zvolen čestným

starostou. Jmenovaný se zasloužil o postavení několika kluboven na Ústecku a o získání tábořišť pro rekreační účele.

30. 4. 1938 Ústecké noviny Ústečtí skauti bez klubovny. Skautské oddíly SJSS ČSR v Ústí n. L., které již po 17 let pracují ve prospěch a blaho

mládeže a jež dnes sdružují přes 200 hochů a děvčat, jsou ve své další existenci vážně ohroženy. V minulých dnech jim

bylo oznámeno, že v místnosti, kde se dosud za menších a větších obtíží scházeli, bude zřízena sletová kancelář. Což

nebylo zde možné jiné řešení, kterým by nebyli skauti poškozeni, kteří jsou i na druhé straně výbornými sokoly?

Příslušní činitelé by neměli zapomínati skautské obětavosti a služeb veřejnosti. Vždyť by již bylo konečně na čase, aby

si všichni uvědomili, že skauti nejsou žádnou neproduktivní masou, hodící se pouze k parádě a pořadatelské službě

národních slavností. Počítejme s nimi jako se spolkem dospělých lidí a dle toho s nimi také jednejme a nemůžeme-li jim

býti nápomocni, tedy alespoň jejich práci nebrzděme. J. Körner

22. 6. 1938 Večerní České slovo Letní prázdninové tábory 1. Sboru SJSS ČSR v Ústí n. L. – město, budou letos ve zvětšeném rozsahu. 1. chlap. oddíl

táboří ve dnech od 9. – 30. 7. opět ve vlastní reservaci u Varnsdorfu, kde možno umístit 40 svěřenců. Tábor povedou

prof. K. Trumm, učitel Jan Vancl a vedoucí Th. Chaloupka. 2. chlap. oddíl zřizuje úplně nový tábor v Českém ráji u

Turnova, který pojme 30 svěřenců. Tábor povedou sbor. vůdce řed. Jíra a vedoucí Fr. Málek. Doba táboření od 9. – 30.

7. V letošním roce po prvé bude tábořiti 1. dívčí oddíl pod vedením stát. profesorky Vl. Táborské a mv. E. Vlasákové

rovněž v Českém ráji a to ve dnech 30. 7. – 20. 8. V táboře možno umístit 30 dívek. Přihlášky nutno podati do konce

června. Informační schůze všech účastníků je ve čtvrtek 23. 6. ve Skautském domově v Ústí n. L. 3.

Lesní vůdcovské školy, pořádané v srpnu na Šumavě, se zúčastní 6 skautů.

53

ZÁPISY ŽUPNÍCH SCHŮZÍ

54

55

56

57

58

59

60

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

Výroční zpráva o činnosti župy Přemysla Oráče za rok 1929. (VÝPISY Z ROČENKY 1929) Okres Duchcov. Do 26. února 1926 byl okres společný s okresem Teplice-Bílina. Poté byly okresy rozděleny na okres Duchcov a Teplice (okres Bílina byl zrušen i jako okres politický a přidělen okresu Duchcov). V okrese Duchcov byly oddíly: Duchcov, Bílina chlap. a dívčí, Chotějovice, Verneřice, Hrob a místní sdružení v Duchově. Okresní srazy uspořádány tři. Dva v Novém Městě a jeden v Bílině (okres Duchcov). Okresního srazu okresu Ústí nad Labem u Stadic súčastnil se okres také. Župních skautských slavností v Ústí súčastnil se okres plně. Okresních schůzí bylo pět. V prosincové schůzi byly zase oba okresy sloučeny v jeden: Duchcov-Teplice.Důležitým úspěchem okresu bylo získání skautské noclehárny v Novém Městě pro lyžaře. St. Eisner, okresní zpravodaj. Bílina – chlapecký odd. Oddíl konal 36 oddílových schúzek, 12 družinových. 23. března konán večírek, 31. srpna propagační táborový oheń, 7 výletú celodenních, 12 vícedenních, putovní tábor na Šumavu, Brdy. Oddíl má 16 členů. Účast na pohřbu babičky třebušické, na odhalení pomníku, na slavnostech župních i okresních. Pořádán okresní sraz, pomáhalo se vydatně místním národním a humánním spolkům. Boža Šolín, vedoucí. Bílina – dívčí odd. Oddíl byl založen 9. září a měl 10 členek. Schůzek bylo celkem 65, výletů 38. Upravovala se klubovna a probírány základy skautingu. Později skládány zkoušky nováčkovské. Pořádán Mikulášský večírek a Skautský večírek. Nyní probírají se zkoušky druhotřídní a odborné. Také byl pořádán slavnostní táborový oheň, kde složen slib. Oddíl súčastnil se okresních i župních podniků. Schůzky konají se jednou týdně ve vlastní klubovně. Vedoucí absolvovala lesní školu 1929. L. Dvořáková, vedoucí. Duchcov – místní sdružení. Především jest nutno vzpomenouti těch, kterým osudem bylo určeno odejít tam, odkud není návratu a v našich řadách zanechali zející mezeru. Jsou to bratří učitel Josef Gráfek a Antonín Sucharda. Oběma zachováme jistě čestnou vzpomínku. V letošním roce konala se valná hromada 21. února za přítomnosti 16 členů. Měla velmi pěkný průběh a volby funkcionářů provedeny byl opravdu s bratrskou svorností. Starostou zvolen byl br. Gustav Ševčík, jeho náměstkem br. V. Ret, tajemníkem br. J. Štěpnička, pokadníkem br. K. Fišer, jeho náměstkem s. M. Salátová, zapisovatelkou s. T. Klocová. Předsedou zábavního výboru br. Václav Krofta, revisory účtů bří: K. Kresl a Václav Štěpnička. Předsedou čestné rady prof. V. Laifr. Náhradníky výboru br. J. Salát a s. L.. Kroftová a Treybalová. Ze zvolených funkcionářů všichni na svých místech do konce roku setrvali, jen br. V. Štěpnička, náhr. rev., přesídlením vzdal se funkce. - Konáno celkem 14 schůzí a to: 4 správního výboru, 5 členských, 1 slavnostní členská na počest 77. narozenin sestry Klocové, valná hromada. Mimo to konáno více schůzí zábav. odboru. Na pomník zesnulé babičky třebušické věnováno 150 Kč. Sdružení přistoupilo za člena družstva pro stavbu skautského domova v Praze s podílem 55 Kč. Pohyb členstva: počátkem roku 1929 bylo 29 členů. Během roku přistoupilo 5, vystoupili 2, zemřeli 2, takže stav koncem roku je 30 členů. – Novým rokem nastavají nám nové úkoly, kterých se zhostíme jistě čestně. Připravujeme oslavy desetiletého trvání oddílu a proto bude na nových funkcionářích, aby oslava tato jistě slavnostně vyzněla.

Jenda Štěpnička, tajemník. Duchcov – chlapecký oddíl. Oddíl čítal počátkem roku 15 členů. Z nich mělo 14 nováčkovskou zkoušku a 1 bez zkoušky. Běhěm roku vystoupilo 5 a přistoupilo 9 členů. 2 členové složili druhotřídní a 1 prvotřídní zkoušku. Celkem je 7 druhotřídních a 3 prvotřídní. Odborných zkoušek 15. Schúzek bylo 78 (jednou týdně), oddílových 29 (čtrnáctidenně). Vycházek 6 polodenních, 20 celodenních, 5 vícedenních. Uspořádán propagační táborový oheň, účast na pohřbu babičky třebušické, na slavnosti odhalení pomníku téže a na všech okresních i župních podnicích. Od 5. do 29. července tábor pod hradem Krašovem na Berounce za účasti 8 hochů. Oddíl má 3 páry lyží, které půjčuje. V oddíle je 12 lyžařů. Pilně se připravuje oslava desetiletí trvání oddílu a štafeta panu presidentovi. Vůdce absolvoval lesní školu. Jenda Kresl, vůdce. Chotějovice – chlapecký oddíl. Oddíl byl založen v březnu 1929. Registrováno 11 hochů. Schůzek bylo 16, vycházek 11. Účast na slavnostech sázení lípy svobody ve Světci, oslava bitvy u Zborova, konán táborový oheň, besídka 8. prosince. Oddíl klubovnu nemá, schází se ve zvláštní místnosti hostince J. Kozy. Fr. Macek, vedoucí. Nové Verneřice – chlapecký oddíl. Registrováno 8 členů. Druž. schůzek bylo 24, 8 všech družin a 12 oddílových. Polodenní vycházky 3, celodenní 4, vícedenní 1. Oddíl trvá od r. 1926, má klubovnu propůjčenou jednotou Sokol, spolupráce s ostatními místními spolky. Poněvadž vůdce dlel po celý rok mimo obec, nebyla činnost taková, jak by si bylo přát. Standa Eisner, vůdce.

79

Okres Teplice - Šanov. Okresní schůze se vůbec žádná nekonala. Činnost žádná. Svolány byly asi 2 schůze, ale nekonaly se vůbec. Oddíly v okrese: Teplice, Trnovany (dívčí), Cukmantl, Košťany (chlapecký a dívčí).

Zd. Kaufmann, okresní zpravodaj. Cukmantl – chlapecký oddíl. Schůzek oddílových 20, výletů: polodenní 1, celodenních 16, vícedenní 2, jiných podniků 1. Registrováno po vyloučení 6 hochů, zůstalo 6 skautů. J. Kadlec, vedoucí. Košťany – chlapecký oddíl. Oddíl byl založen v roce 1920 ihned po utvoření oddílu v Duchově. Oddíl hned v počátcích vykázal pěknou činnost a z řad jeho vyšly desítky hochů, kteří na oddíl rádi vzpomínají. Nejlepší činnost byla za br. Miřejovského, který dal oddílu ducha opravdu skautského a postavil ho na dnešní stupeň. Činnost rok od roku intensivnější. Oddíl jest nositelem II. ceny ze závodů župy „Vrchlického“ na Kubačce. Hlavním činem v roce 1929 bylo získání vlastní klubovny, která byla zřízena nákladem 600 Kč mimo práci oddílu. V závodech župy „Vrchlického“ 1929 umístil se oddíl náš na I. místě. Oddíl zúčastňoval se všech veřejných podniků. Na návrh oddílu byla založena v Košťanech Masarykova letecká liga, za kterýžto čin dostal oddíl od ústředí děkovný přípis uznání práce. Někteří hoši uspořádali několikadenní výlet na Šumavu, do Turnova, Českosaského Švýcarska, vždy pěšky. Výletů celodenních bylo 18, účast na všech slavnostech župních i okresních i všech okresů okolních v plném počtu. Během roku složeny 3 zkoušky nováčkovské a 15 odborných. Členů čítá oddíl 18. Rok 1930 bude rokem jubilejním a bude věnován prohloubení činnosti oddílu a získání nových členů. Připravuje se propagační filmové představení, besídka a táborový oheň. Tělocvičná jednota Sokol i Národní Jednota Severočeská vycházejí ochotně vstříc všem našim požadavkům. Sláva Krejčí, vedoucí. Košťany – dívčí oddíl. Oddíl čítá 20 skautek a 12 Šotků. Konáno 20 celodenních, 4 polodenní a 6 dvoudenních výletů. Uspořádáno několik dýchánků, společná besídka s hochy, súčastnily jsme se společných oslav Husových a 28. října, všech okresních i župních podniků, ba i všech podniků okolních okresů. Nebylo skautského vystoupení na veřejnosti, kde by nebyl náš oddíl zastoupen. Vypomáhaly jsme na několika besídkách okolních oddílů. V tomto ohledu vykonaly jsme jistě poctivě svou povinnost. Vůdkyně absolvovala 1929 lesní školu. Klubovna společná s chlap. oddílem. M. Ungrová, vůdkyně. Trnovany – dívčí oddíl. Registrováno 8 Šotků, 8 skautek a 8 starších skautek. Oddíl konal 16 výletů celodenních, 12 polodenních, 2 třídenní a 1 dvoudenní. Horlivě se v zimě lyžaří. Prováděly jsme po horách sestry pražského 16. oddílu, súčastnily jsme se závodů župy „Vrchlického“ a získaly II. cenu. Na slavnostech v Ústí n. L. předvedly rej „Tluče bubeníček“, „Káčata“, denní cviky a různosti. Účast na slavnostech 24 členů. V červnu tábor na Barváři se sestrami z Košťan. Účast na všech okresních i župních podnicích. V prosinci uspořádána schůzka s rodiči, Mikulášská nadílka a vánoční beseda. I besedu na oslavu narozenin p. presidenta jsme pořádaly. Zkoušky nováčkovské složeny 2. Besed družinových konáno 8. O vánocích hostily jsme 16. dívčí oddíl pražský. Chystá se pohádkové odpoledne pro Šotky a akademie pro skauty. Vůdkyně absolvovala lesní školu a byla odměněna náčelnictvem svastikou díků. M. Klobásová,vůdkyně. Teplice – Šanov – chlapecký oddíl. Oddíl čítá 20 členů. Konáno 17 družinových schůzek a schůzky oddílu každý týden pravidelně. Nováčkovské zkoušky složeny 3, slib složilo 7 hochů. Konány 2 polodenní, 20 celodenních a 3 dvoudenní výlety, 1 oddílový závod a večírek na rozloučenou s br. vůdcem Cillerem, který byl povolán do vojenské služby. Bratr Ciller prodělal lesní školu. Jinak oddíl pilně pracoval a zúčastňoval se všech podniků. V zimě se pilně lyžaří. Otakar Brožek, vedoucí. Okres Ústí nad Labem. Rok 1929 věnován byl drobné práci v oddílech. Pro okres vyhlédnuto stálé letní tábořiště v bezprostřední blízkosti stanice Radejčín, které bude sloužiti i ostatním oddílům, jsouce položeno výhodně uprostřed župy a i vlakem snadno dosažitelno ze všech stran. Poměrně nejdále bude mít tábořiště okres ústecký. Místo bylo vyhlédnuto u přítomnosti anglického Rovera, bratra E. F. Wottona, který v létě dlel v Ústí n. L. a po něm bylo tábořiště také s jeho svolením nazváno. Při této příležitosti konal se zde sraz okresů Ústí n. L. a Terezín na počest jmenovaného anglického hosta, na něhož si jistě všichni uchováme nejlepší vzpomínky. Správa Schwarcenberg. velkostatku vyšla nám velice ochotně vstříc při jednání o toto místo. Ústecký okres hlavně se přičinil o zdar slavností skautských v Ústí n. L. organisací těchto. Oddíly jsou v následujících místech: Ústí n. L. 1., 2., 3. chlapecký, 1. dívčí a O. S., Krásné Březno, Modlany, Roudníky, hlídka Krupka. Dříve ještě měli jsme oddíl v Dolní Poustevně , který přidělen po utvoření okresu Česká Lípa tamtéž.

Oldřich Havelka, okr. zpr.

80

Po bratru Havelkovi převzal jsem na krátkou dobu vedení okresu. Práce ujal jsem se schutí, povolání však nedovolilo dokončit započaté dílo. Uspořádal jsem několik důležitých okresních schůzí a sraz okresu v Krupce. Vypsal ideovou soutěž, která končí v březnu 1930. Přesídlil jsem za povoláním do Písku, kde mi skauti ihned nabídli vedení oddílu i okresu. Slibuji, že budu pracovat pro skauting dále tak, jako dříve a že pokud možno, budu pracovat v obou okresech. Zástupci o. z. jsou: Pavel Beneš v Neštěmicích a Josef Nesládek, učitel v Předlicích. Josef Jiroušek, okr. zpr. Sbor Ústí nad Labem. Sbor sestává z oddílů: 1., 2., 3. chlapecký, dívčí, O. S. a oddílu Kr. Březno. Pracovalo se společně na mnohých podnicích, schůzky konaly se pravidelně a vše šlo ruku v ruce s okresem a župou. Zvláštních podniků se nekonalo. Karel Randa, sborový vůdce. Krásné Březno – chlapecký oddíl. Schůzí oddílových 17, výletů polodenních 8, celodenních 11, noční 2. Registrováno 18 členů. Roku 1930 budeme oslavovati desetiletí našeho oddílu. Oddíl nemá klubovnu a tím celá činnost vázne. Vůdce dlel na tříměsíčním vojenském cvičení. Jeho zástupcem byl br. Láďa Štajner. Majetek oddílu 1007 Kč a 200 Kč inventář. Oddíl súčastnil se činně všech podniků okresních i župních i mnohých mimookresních. Bratr Dědíček vyznamenán byl odznakem „Za čin junácký“ za záchranu tonoucího. Jaro Körner, vůdce. Modlany – chlapecký oddíl. Oddíl čítá 12 hochů a 12 Vlčat. Schůzek Vlčat bylo 24, oddílových 24, vycházek polodenních 16, celodenních 18, vícedenní 2. Pořádán táborový oheň v Krupce, 2 skautské besídky, 2 podniky společné s ostatními korporacemi. Fr. Jelínek, vedoucí, t.č. J. Mrázek, zástupce. Krupka – hlídka oddílu Modlany. Hlídka registrovala 2 členy. Konáno 8 polodenních, 17 celodenních a 5 vícedenních výletů, 1 propagační táborák. Hlídka byla založena 2. září 1929. J. Smolař, vedoucí. Roudníky – chlapecký oddíl. Oddíl po odchodu vedoucího J. Děda prozatím rozpuštěn a hoši přistoupili k sousednímu oddílu Modlany. Jakmile se najde spolehlivý vedoucí, založí se oddíl znovu. Oddíl se znovu organizuje pod vedením br. Králíčka a bude znovu registrován. Ústí nad Labem – 1. oddíl chlapecký. Oddíl vedl s počátku br. Karel Sobotka, později podepsaný. Trvá od roku 1921. Inventář v ceně 4.000 Kč. Registrováno bylo 18 hochů, z nichž 10 během roku přistoupilo, 2 hoši jsou bez nováčkovské zkoušky, 16 se zkouškou, 3 druhotřídní a 1 prvotřídní. Odznaky: 1 „Tři orlí pera“, 1 svastika, 1 stříbrný „Za čin junácký“. Schůzek bylo: družinových 140, schůzek všech skautů 35, oddílových 36. Vycházek: polodeních 5, celodenních 12, vícedenních 14. Oddílové besídky 2. Oddíl súčastnil se činně všech podniků župních i okresních. Vedoucí absolvoval lesní školu roku 1929. Oddíl má svoji canoe a klubovnu společnou s 2. oddílem. Jan Rosenauer, vedoucí. Ústí nad Labem – 2. oddíl chlapecký. Registrováno 11 hochů. Druhotřídních skautů 5. V lednu a únoru několik výletů se sáňkami, o Velikonocích týdenní výlet na Teplice-Duchcov-Bílinu-Louny-Hazmburk-Lovosice a zpět. Župních slavností v Ústí n. L. súčastnil se oddíl platně službou, také všech okresních i župních schůzí i porad. Slavnosti dětského dne v Ústí, zájezdu do Kolína. Zdařilý prázdninový tábor pořádán od 8. do 20. srpna. Slavnostního odhalení pomníku babičky třebušické se oddíl také súčastnil. Schůzky konány pravidelně každou sobotu. Klubovna společná s 1. oddílem. Mirka Chmelík, vedoucí. Ústí nad Labem – 3. oddíl chlapecký. Oddíl trvá od roku 1927. Založil jej br. Jiroušek. Registrováno bylo roku 1929 35 členů (nejsilnější oddíl župy), z nichž po odchodu br. Jirouška odešlo do 2. a 1. oddílu 19 hochů, zbylo tedy v oddíle 16 členů, později přihlásili se ještě 2, měl tedy oddíl celkem 18 hochů. Schůzky konány každý týden pravidelně, též schůzky oddílové rady, která spravovala oddíl. Účast na všech podnicích obyčejně plná, takže 3. oddíl byl vždy nejčetněji zastoupen. Skautských slavností v Kolíně zúčastnilo se 27 hochů s celým závodním družstvem, které se přihlásilo k závodům, leč nebylo druhého družstva, které by závodilo a tudíž se závodu sešlo. Oddíl na svůj náklad filmoval průvod 28. X. 1928 a film dal k disposici župě. V zimě pořádána pravidelně biograf. představení každou neděli, čímž oddíl i skauting značně propagačně získal. Oddíl nelekl se námahy a nákladů a podnik uskutečnil. Veřejnost zvykla si na pravidelná česká představení a navštěvovala je pilně. Hrály se jen dobré, hlavně národní kusy. Představení bylo 50, nákladem as 30.000 Kč. Zařízení klubovny je velice pěkné a praktické (náklad 4.000 Kč). Oddíl vedl s počátku roku br. Ambrož a velice pěkně začal s hochy pracovat. Leč za kratičkou dobu jej poměry donutily opustit Ústí a vrátit se do

81

Brna. Vedení ujal se zase br. Jiroušek, který pilně vše připravoval pro skautské slavnosti v Ústí a oddíl převzal na se zodpovědnou a velice těžkou úlohu, ubytování hostí. Úkolu svého zhostil se velice čestně a obdržel vedle písemného uznání Svazu, župy „Přemysla Oráče“ a Pražského skauta, jakož i 41. oddílu Praha, též i nový wolleyballový míč od župy. Vedle teoretické skautské výchovy byla i praktická činnost oddílu značná a několik bratří za vedení místovedoucího M. Šmutzera uspořádalo kratší oddílový tábor u Boru. Podzim přinesl oddílu změnu ve vedení. Bratr Jiroušek jmenován byl okresním zpravodajem a vedením oddílu pověřen br. Beyerle, který vedl oddíl do konce roku, kdy pak byl navržen náčelnictvem za vedoucího oddílu. Oddíl je rozdělen na 2 družiny: „lví“ a „tygří“. Klubovna vlastní, kde se konají schůzky každou neděli, mimo to pravidelně i v sobotu. 28. září 1929 skládali všichni hoši slib. Druhotřídních skautů je 10, prvotřídní žádný, odborných zkoušek sedm. Výlety konaly se každou neděli. Dvoudenních výletů 8, o prázdninách pětidenní výlet. Na okresním srazu v Krupce získal oddíl prvé ceny za vzorné chování, výzbroj atd. V zimním období pilně připravujeme se na soutěž, vypsanou br. okresním zpravodajem. Josef Jiroušek, vůdce a Em. Beyerle, vedoucí. Ústí nad Labem – dívčí oddíl. Oddíl súčastnil se skautských slavností v Ústí n. L., Dětského dne, 28. října, slavností v Kolíně i odhalení pomníku babičce třebušické. Také všech okresních i župních slavností se oddíl zúčastňoval. Oddílové schůzky pravidelně každou sobotu v klubovně. Nováčkovskou zkoušku mají všechny dívky. Registrováno 6 členek. Sváťa Štorchová, vedoucí. Ústí nad Labem – Old skauti. Registrováno 6 členů, z nichž 4 odešli za vojenskou službou. Konány časté výlety do přírody na kolech i pěšky, súčastnili jsme se všech podniků. Skautská čtyřka veslařská pilně veslovala a súčastnila se závodů veslařských, kde se čestně umístila. Láďa Hron, kapitán. Okres Litoměřice – Terezín. Okres soustřeďuje oddíly: Litoměřice, Terezín 1. a 2. chlapecký, 1. dívčí a Old skauty a oddíl Lovosice. Na jaře sraz okresu na terezínské kotlině za účasti bratří inž. Židlického, Kučery, Kresla a sestry Burešové. Okresní schůze konány v Terezíně. Svastika díků udělena náčelnictvem bru Ulbrichtovi, který byl služebně přeložen do Brna. Karel Procházka, o. z. Bohušovice – chlapecký oddíl. Oddíl čítá 12 členů a 6 vlčat. Skautů se slibem 11, vlčat 3, druhotřídních 6. Sedmi hochům udělil br. vůdce Ulbricht podvazkový řád za dobré chování. Odborné zkoušky 3. Oddíl založen byl v lednu 1929. Klubovna jest ve škole. Schůzek bylo 52 oddílových, 33 družinových a 12 porad. Výletů 5 polodenních, 18 celodenních, 5 vícedenních. Oddíl tábořil 8 dní v Moravském Krasu pod vedením br. Ulbrichta. Účast na všech podnicích veřejných, okresních i župních. Br. vůdce Ulbricht byl vyznamenán náčelnictvem za činnost svastikou díků. A. Dolejšek, vedoucí. Litoměřice – chlapecký oddíl. Oddíl vznikl na jaře 1929. Schúzky konány v českém gymnasiu do prázdnin každý čvrtek a od prázdnin každou středu. Probírány nováčkovské zkoušky a příprava k druhotřídkám. Praktické tábornictví, signalisování, značkování prováděno na nedělních výletech celo- i polodenních. Někteří bratří súčastnili se tábora bratří bohušovických u Rýdeče a prázdninového tábora oddílu Terezín v Českém Ráji. Složeny zkoušky nováčkovské a slib. Počet členů 15. Karel Procházka, vůdce. Lovosice – chlapecký oddíl. Oddíl založen byl v roce 1928. Roku 1929 bylo registrováno 18 členů. Klubovna v hotelu „U anděla“, zdarma propůjčená pí. Voskovou, která vždy oddílu vycházela vstříc, schůzky jednou týdně. Konáno celkem 12 výletů denních, několi dvoudenních. Účast na všech podnicích národních. Sachs, vedoucí. Lovosice – dívčí oddíl. Oddíl se založil, ale bude registrován až v roce 1930. Do oddílu se přihlásilo 16 děvčat.

Anča Kindlová, vedoucí. Terezín – 1. chlapecký oddíl. Registrováno bylo 24 hochů. Z toho přešli během roku k Old skautům 4, do 2. oddílu 2, vystoupilo 10, přistoupilo nových 10, čítá tedy oddíl 18 členů. Bez nováčkovské zkoušky 6, se zkouškou 12, druhotřídních 3, odborných zkoušek 7. Klubovna jest v obecné škole. Schůzek bylo celkem 27. Výletů 5 polodenních, 7 celodenních, 4 vícedenní. Tábor 12 denní v Českém Ráji. V zimě se pilně lyžaří. Pořádalo se: 1 okresní den, film „Buď připraven“, 1 oddílový čaj. Súčastnili jsme se činně všech veřejných oslav.

Jan Kalina, vedoucí. Terezín – 2. chlapecký oddíl. Oddíl byl založen v prosinci 1929, má 19 členů a to 8 skautů a 9 vlčat. Nováčkovských zkoušek 7, slibů 6. Oddíl vede si velice dobře a jistě dobře vykoná svoje poslání. Ervín Bittner, vedoucí.

82

Terezín – Old Scouts. Klub Old Skautů v Terezíně byl založen v září 1929 a čítá prozatím 6 členů. Schůzky každých 14 dní pravidelně, probrána organisace a základy O. S. Súčasnil se výletů a podniků 1. oddílu. Poněvadž 5 členů jest vysokoškoláků, většinou v Praze, není možno intensivněji pracovat. Pro příští rok se připravuje tábor. JUC. R. Hojtaš, kapitán.

Terezín – dívčí oddíl. Oddíl založen byl v lednu 1929. 5 celodenních výletů, 15 polodenních, v létě společné koupání, závody v plování, 28. října lampionový průvod městem, účast na slavnostech v Ústí n. L. a jinde. Spolupráce se všemi oddíly v okrese a s kulturními spolky v místě. A. Biblová, vedoucí. Okres Česká Lípa. Okres tento založen byl 2. IX. 1929 a přivtělen k župě Přemysla Oráše. Okresní sraz uspořádán byl 28. IX. V České Lípě za účasti br. ž. z. Kučery a sestry tajemnice Burešové. Oddíl v okrese jest v České Lípě a Dolní Poustevně, zakládá se v Mimoni a Boru. Uspořádáno okresní cvičení, spolupráce se všemi kulturními i humanními spolky. Účinná pomoc při podnicích. Okresním zpravodajem bude br. prof. V. Jedlička.

Vl. Hrubý, z. o. Česká Lípa - chlapecký oddíl. Oddíl trvá od roku 1920. Celkový počet členů 26. Klubovna v Národním domě. Schůzky konány týdně, celkem 38. Vycházek polodenních 3, celodenních 13, vícedenních 2. Veřejné vystoupení 3, účast na odhalení pomníku babičce třebušické, župních podnicích i podnicích místních. Tábor konán v Josefově Dole od 7. VII. do 21. VII. při účasti 19 hochů. Vedoucí vyznamenán br. z. o. z. zlatou medailií za vzorné vedení oddílu. Karel Šelemberk, vedoucí. Dolní Poustevna – chlapecký oddíl. Oddíl po odchodu vedoucího br. Špringla se rozešel a byl zase znovu utvořen z. o. z. br. Hrubým. Počet členů prozatím 7. L. Adámek, vedoucí.

83

Oddíl br. Antonína Novotného z Lomu v r. 1920

1923

Květen 1928

84

Sjezd severočeských skautů v Teplicích - Šanově 29. 5. 1927

85

1929

Předání vlajky župě Přemysla Oráče v r. 1929

Župní sraz na Radejčíně 1. května 1930:

žup. zpr. br. Fr. Kučera, taj. župy s. Anči Burešová, náčelník SJS RČS

br. A. B. Svojsík, žup. zpr. pro dívčí oddíly a zakladatelka

dívčího skautingu na severu Čech s. Máša Klobásová.

86

Duchcov 13. - 14. září 1930 – oslava desetiletí oddílu a skautingu

na severu Čech: zleva br. Jan Štěpnička, br. Jan Kresl, z. ž. z. br. prof. Laifr,

zást. Okr. úřadu Dr. Schaschek, náčelník SJS RČS br. A. B. Svojsík, ž. z. br. Fr. Kučera,

místostarosta SJS RČS br. div. gen. V. V. Klecanda a zástupce posádky plk. Menschik.

1936

Tryzna T. G. M. v Mostě r. 1937

87

Br. Jaroslav Körner s odznakem Skaut - Hraničář v r. 1937

… vojenské jednotky v r. 1938

88

Klubovna skautů v Neštěmicích.

89

František Kučera:

Jamboree a naše župa.

Slovanské jamboree, konané ve dnech 28. června až 4. července 1931 propagačně vyznělo pro československý

skauting velice pěkně. Naše župa může se pochlubit tím, že to byl návrh náš v roce 1929, na Hlavním stanu Svazu, aby

v roce 1931 uspořádány byly veliké skautské slavnosti. Návrh tento byl tehdy přijat a tedy my jsme byli iniciátory

Táborů slovanských skautů.

Škoda, veliká škoda, že ústředí Svazu lépe nevyužilo krásných úspěchů propagačně. Jak jinak by jiné spolky využily

této nálady …..

Naše župa, jako celek plnila svoje poslání na jamboree seč její sily stačily a zhostila se svého poslání velice čestně.

Účast na kritické poměry v rodinách našich skautů, trpících nezaměstnaností a bídou, byla velice pěkná. Celkem 186

bratří a sester, vlčat a šotků přijelo do Prahy na jamboree.

Odjezd, jako vše, soustředěn byl na Ústí n. L., sídlo župy. Jeli jsme nákladními vagony, připojenými k osobnímu

vlaku i s nákladem podsad a všeho materiálu. Již předem vyslali jsme svoji pracovní družinu do Prahy nákladním

autem, kterým byla odvezena i část stavebního materiálu. Tato družina sestávající z 10 bratří, kterým platili jsme

stravování a cestu, vyjela již ve čtvrtek před námi, aby připravila tábořiště, postavila bránu, stožár, kuchyň atd. Když

v sobotu o 10. hod. ranní přijeli jsme do Prahy, bylo již většinou vše postaveno. Hoši ihned dali se do stavby stanů a do

večera náš vzorný ukázkový tábor byl postaven a hrdý nápis „Tábor odborníků“ zaskvěl se nad naší táborovou branou.

V táboře tomto bylo 10 stanů se slaměnými podsadami, které si každý přihlášený oddíl sám musel udělati, i konstrukci

stanů a vše potřebné. U každého stanu byli 2 odborníci (táborník, fotograf, astronom, první pomoc, zámečník, klempíř,

tlumočník, všeumělec, zákopník, meteorolog, řezbář atd.). Zde, v našem táboře byl vidět stále život, shon, ruch. Stále se

pracovalo na jednotlivých odborkách tak jak skauting opravdu ve skutečnosti všestranně vychovává svoji mládež. Také

v našem táboře stále bylo plno návštěvníků. Viděli jsme na jamboree celou řadu různých vzorných táborů, leč skautské

práce bylo opravdu vidět málo. Celá řada žup přivezla si s sebou již vše hotové, krásně řemeslnicky zhotovené. Bylo

ihned vidět, že je to práce odborníků a ne skautů. Takových stanů nebylo by vůbec možno použít při tábořišti v přírodě,

venku. Náš tábor ukazoval práci skautskou, odbornou, kde si každý musel všechno od toho nejmenšího udělat sám

vlastní rukou. Dříví v lese stahat k cestám, odvést, rozeslat oddílům, podsady uplést, kostry sbít, vše si dělali hoši sami.

Také všichni, kdo tábor náš navštívili, vyslovovali se nepokrytě s obdivem o naší práci (ministr Dr. Ed. Beneš, starosta

Svazu s chotí, ministři Slávik a Mlčoch, generál Syrový, poslanec Kramář a Ježek). Všichni obdivovali naši práci,

hlavně naši standardu a totem. I náš malý průvodce táborem br. Günsburg se jim líbil svoji výřečností. Naše standarda,

práce to br. Nesládka, jistě nejlepší práce na jamboree, jak všichni návštěvníci prohlašovali, byla stále obléhána a

obdivována. Však si také obdivu zasluhovala. Rovněž náš totem, práce to br. Sl. Krejčího z Košťan, který jasně

ukazoval skautské naše poslání v menšinách, byl jedním z nejlepších.

P o ch o d P r a h o u. To bylo to nejlepší. Když jsme kráčeli pražskými ulicemi, pozdravováni jsouce bodrými

Pražany „Ať žijí naši hraničáři! Zdar vám hraničáři!“ atd., když naši sborově volali stále župní pokřik „Na severu stráž

věrnou vlasti máš, zdar, zdar, zdar!“, když náš župní trubač (byl rovněž nejlepším skautským trubačem v průvodě)

vesele nám vytruboval, kráčeli jsme ulicemi na Hrad, mnohému z nás oči radostí zaslzely …. Takových dojmů není

v životě mnoho. Těch se nezapomíná. To bylo přivítání… A což teprve slova našeho drahého tatíčka presidenta

Masaryka, když k nám promlouval: “Vítám vás všechny skauty v naší republice a jménem republiky. Akceptuji plně

váš program a program národnosti, lidskosti. Lidskost, lidstvo není abstraktum. Není lidstvo bez národů, není nad

národy; lidstvo je živá a bude živá organisace všech národů. Proto účinná láska k svému lidu je záruka lidskosti. Vaše

methoda skautská a vaše jméno vám praví, jak postupovat i v budoucnosti. Vy se snažíte žít v přírodě. Příroda je prostá

a učí vás zdravému oproštění. V přírodě se naučíte být praktickými a čestnými. Anglické jméno „skaut“ vám povídá, že

jste harcovníky, že jste předvoj a že máte dávat pozor a sbírat informace. Ve starých dobách harcovníci stáli proti

nepříteli. Dnes stojí přítel vůči příteli. Ale úkol je stejný: informovat sebe, dávat pozor na sebe a svého kamaráda.

Angličanům slovo skaut znamená také hodinky, no a hodinky jsou prostředkem a symbol přesnosti. Všem skautům

československým především připomínám, že v naší historii máme řadu mužů, kteří ve své době svým způsobem hleděli

uskutečňovat vaše ideály. Aspoň jednoho bych vám měl připomenout: lidového našeho krále Jiříka, který držel ideál

věčného míru. A tak se s vámi loučím v naději, že pevně dodržíte vždy a za všech okolností svůj program. Nazdar!“

Té radosti, toho křiku, když se pan president objevil na balkoně. To bylo neutuchající volání, a co naši, kteří poprvé

spatřili svého presidenta, kteří nemohli spustit oka z vysokého, statného muže, který pro vlast tolik udělal a vytrpěl.

Štěstí, že naše župa stála blízko balkonu, takže všichni dobře viděli a slyšeli. To byly nezapomenutelné chvíle a naše

mládež po celý svůj život bude vzpomínat na tento okamžik, kdy spatřila poprvé svého presidenta. Bylo zajímavo dívati

se do očí těm malým hraničářům. Dýchat zrovna přestali a jen oči kulili, sluch napínali, jen aby jim nic neušlo. A toho

vyprávění pak po celé dny. To se mluvilo jen o panu presidentovi, jen o něm…

Náš tábor tedy splnil svoje poslání a hoši se celkem drželi. I děvčata ve svém táboře dělala župě jen čest. Celý den

bylo živo, veselo, celý den návštěvy a malý Jirka Günsburg už ani mluvit nemohl únavou. Slyším ho ještě dnes „Totoť

jest totem severočeské župy Přemysla Oráče. Župa menšinová, hraničářská, v jejímž středu leží malá obec Stadice,

kolébka Přemyslovců“ atd. Celá historie. Vidím v duchu p. poslance Kramáře, jak se při jeho výkladu usmívá, bere

malého Jirku kol krku…. A pan ministr Beneš se vyptává, Jirka odpovídá, vypráví a na konec: Bratře generále (to na

průvodce br. Klecandu) prosím, aby se nám pan ministr laskavě do knihy naší podepsal a pak i do jeho denníku…… A

toho „čenžování“. Jeden hoch přišel mi do tábora celý v polském kroji. Vyměnil svůj za polský. Těch odznaků a

90

památek na bratry Poláky, Srby atd. To sbratření národů, to bylo přímo úžasné. To není jinde vidět. Co chvíli přišel

některý náš hoch se skautem jiného národa, ukazoval, vysvětloval, ovšem jen jak se dalo, nejvíce jen ukazováním.

Krásné ty chvíle jamboree jsou za námi…. Zůstaly jen vzpomínky a adresy přátel, se kterými navázal se čilý styk

písemný.

Kdo byl v Praze, ponese si do života dobré vzpomínky. Bylo to krásné, ale škoda, že to tak rychle uběhlo a že toho

bylo tak málo …….

91

Br. František Kučera

Místonáčelník Svazu Junáků-skautů pro smíšené území, Starosta Severočeské župy „Přemysla Oráče“.

Bratr František Xaver Kučera se narodil 6. března 1890 v Kněževsi u Rakovníka. Otec Antonín s matkou Anežkou byli nájemci hostince. V rodině bylo pět dětí – Terezie, František, Marie, Zdeňka a Rudolf.

Asi ve dvou letech utrpěl František komplikovaný úraz pravého kolena, z kterého se vyvinul tuberkulozní zánět se značně omezenou pohyblivostí kolena. Vytrpěl mnoho bolesti tělesné, ale i duševní pro posměch svých kamarádů, neboť kulhal. Přes svou tělesnou vadu dospěl v člověka citově velmi vnímavého. Těžce se spřátelil, ale pak bylo jeho přátelství hluboké. Absolvoval reálné gymnázium v Rakovníku.

Sestry zemřely mezi 22. a 27. rokem svého života na tuberkulózu. Jejich předčasná smrt přivedla Františka k sociální péči. Byl též 20 let jednatelem Masarykovy ligy proti teberkuloze a 17 let jednatelem Československého červeného kříže.

Po sňatku se Zdenkou Lenderovou dne 20. listopadu 1920 v Rakovníku se narodila dcera Zdena v roce 1922 v Rakovníku a dcera Věra v roce 1926 v Předlicích.

Již za první světové války se pro své styky s propuštěným politickým vězněm, ukrajinským poslancem Dr. Vladimirem Kurilowiczem, stal „politicky podezřelý“ s následnou policejní prohlídkou bytu a výslechem.

František prožil mládí na ryze české vesnici, avšak na jazykové hranici, neboť v severnějších obcích převládalo obyvatelstvo německé národnosti. Uvědomoval si stálou germanizační hrozbu, a proto od mládí pracoval uvědoměle jako menšinář pro posilování povědomí českého obyvatelstva v jazykově smíšeném území. Stal se jednatelem Národní jednoty severočeské v okrsku Rakovnicko-Podbořansko-Žluticko-Žateckém a později i členem jejího ústředního výboru. Při této práci se seznámil s menšinovým pracovníkem Dr. Jaroslavem Kubistou, ředitelem gymnázia v Ústí nad Labem, který ho přiměl k přechodu do Ústí n. Labem – Předlic.

V Předlicích brzy zastával funkci jednatele Sokola, jehož ochranitelkou v jazykově smíšeném území byla sokolská jednota z Královských Vinohrad. Podobná spolupráce přinášela významnou podporu české menšině. Dal podnět k založení spolku pro postavení památníku vítězství Prokopa Holého v bitvě proti křižákům Na běhání v roce 1926. K postavení památníku získal od knížete Westphalena v roce 1923

92

pozemek o výměře 1200 m2. Ve výroční den bitvy 16. července 1926 byl památník odhalen za účasti vládních činitelů. Za okupace Němci památník zničili. Po válce se přičinil o jeho opětné postavení.

V roce 1926 byl v Ústí nad Labem utvořen skautský sbor ze dvou chlapeckých a jednoho dívčího oddílu, pro který byl dlouhodobě hledán vůdce. V té době konala Místní osvětová komise v aule německého gymnázia přednášku Fr. Kučery o sociální péči. Tam skauty přivedla sestra Anna Burešová, aby došlo k vzájemnému seznámení. Fr. Kučera byl požádán o pomoc po vysvětlení obtížné situace ve sboru a za několik dní bratr sborový vůdce Fr. Kučera svolával první schůzi. Byla to šťastná volba, která podnítila skauting v našem regionu k široké činnosti.

Dobrá práce vedla k ustavení Severočeské skautské župy Přemysla Oráče v Ústí nad Labem počátkem roku 1928. Župním zpravodajem byl jmenován br. Fr. Kučera. Společně s dalšími činovníky přivedl župu na přední místo v činnosti ze všech žup Svazu. V březnu 1930 byl jmenován zpravodajem pro oddíly v menšinovém území v hodnosti místonáčelníka. V této funkci mu byla svěřena ochrana oddílů v území národně ohroženém, péče o jejich sociální a společenské povznešení v poměrech, které byly zcela odlišné od poměrů ve vnitrozemí.

Přesto v proslovu br. náčelníka Svojsíka, při příležitosti oslavy desetiletí skautingu v Duchcově v září 1930, můžeme vycítit cílenou kritiku, která zřejmě náležela určitým názorům v župě. Po reorganizaci žup byl jmenován župním starostou v březnu 1931. Další odlišnost názoru můžeme vycítit i ve výroku br. Kučery: „Škoda, veliká škoda, že ústředí Svazu lépe nevyužilo krásných úspěchů propagačně. Jak jinak by jiné spolky využily této nálady….“ (viz vzpomínka „Jamboree a naše župa“).

Koncem roku 1931 podal jménem župy připomínky a stížnosti k práci Náčelnictva a resignoval na funkci zpravodaje pro menšiny. Pro odvolávky předních pracovníků župy se sporná záležitost vyřizovala téměř dva roky. /Pozn. 1./

Po obsazení našeho pohraničí německou armádou, odchází dne 9. října 1938 bez rodiny do Prahy. Ministerstvem sociální péče byl přeložen od 1. listopadu do Písku, kde se 11. listopadu opět setkává s rodinou. V Písku se za nedlouho stal matrikářem a později jednatelem sokolské župy Jeronymovy. Sokolstvo ho přijalo opravdu bratrsky. Ale předsedkyně spolku paní a dívek „Světlá“, jinak ředitelka škol, ho na jedné schůzi přivítala slovy: „Proč jste nezůstal na svém místě, on by vás Hitler nesnědl! Přišli jste nás jen vyjídat a obírat o místa…“ V odpovědi uvedl: „Kde jsou ty vaše krásné výzvy – hraničáři držte se, my vás neopustíme!“ Nebylo to příjemné uvítání, téměř každý přesídlenec zažil podobné přijetí. Ani dále ho nečekal klid. Již 15. března 1940, ve výroční den ustavení Protektorátu, byl vyslýchán u krajského soudu v Písku a uvězněn jeden týden. Důvodem byl dopis bývalému starostovi Předlic, ve kterém mu koncem října 1938 psal, aby se do Předlic nevracel, že po něm Němci pátrají. Další věznění podstoupil od 8. října 1941do 8. ledna 1942, kdy Němci hledali na Písecku zbraně. Toto zatčení vyústilo v říjnu téhož roku v okamžité propuštění ze služeb sociální péče. V propouštěcím listě bylo uvedeno „Wiederholt reichs-feindlich“, tedy nenapravitelný nepřítel Říše. Dále pracoval jako tovární dělník. V květnu 1945 byl povolán do ONV v Písku a stal se vedoucím soc. odboru. Ale již v červenci se vrátil do Ústí nad Labem a opět do služeb sociální péče. Převzal činnost spojenou s obnovou Junáka v oblasti Přemysla Oráče, což bylo stvrzeno jmenováním do funkce velitele oblasti. Bylo nutno nově vytvořit organizační strukturu rychle přibývajících skautských jednotek. Dal i podnět k přípravným pracem na vybudování Oblastní lesní školy ve Slunečném údolí u Všemil na Děčínsku. Prvního kurzu LŠ v roce 1947 se zúčastnilo jedenapadesát frekventantů a instruktorů pod vedením oblastního zpravodaje LŠ br. Karla Třeštíka. Na oblastním Volebním sněmu dne 4. ledna 1948 se vzdal funkce oblasního velitele, ale z rozhodnutí delegátů sněmu byl jmenován čestným velitelem oblasti. Novým velitelem oblasti Přemysla Oráče byl zvolen br. Jaroslav Körner. Po únorovém komunistickém puči byl opět okamžitě propuštěn jako „asociál“ a bylo mu zrušeno členství ve Svazu osvobozených vězňů. V květnu 1948 mělo přijet do Ústí n. L. 800 řeckých dětí. Vzhledem k tomu, že ONV neměl schopného člověka k zorganizování pobytu těchto dětí v táboře v Sebuzíně, byl požádán o splnění tohoto úkolu. Slíbena mu nejen finanční odměna, ale i možnost přijetí do původního zaměstnání. Akce ukončena úspěšně po třech měsících, kdy děti byly rozděleny do dětských domovů. Z počátku mu dané sliby splněny nebyly. Následně pracoval v péči o mládež v Bílině, ale oficielně byl veden jako „pomocný dělník“ u Správy silnic za velmi nízkou mzdu. Vzhledem k obtížnosti dojíždění z Ústí n. L. do Bíliny, ukončil zde práci a přešel do Stavebních závodů v Ústí n. L. Do důchodu odešel až v roce 1958. Zemřel 6. dubna 1974 a byl pochován rozptylem na hřbitově v Ústí nad Labem-Střekově.

Bratr František Kučera byl znalcem nejen české historie, ale i milovníkem dobré beletrie a básnické tvorby. Zejména si vážil dlouholetého přátelství s básníkem Petrem Bezručem. Znalost esperanta mu umožnila rozsáhlou korespondenci i se zahraničními literáty. Jejich díla si nechával podepisovat, takže v jeho obsažné knihovně o čtyřech tisících svazcích je zachována slušná sbírka autogramů. Mezi mnoha dalšími získal i podpisy E. T. Setona na jeho díla. Tato knihovna je dosud zachována ve vlastnictví jeho pravnuka p. Jana Němce.

Byl zaníceným humanistou s touhou po lidské spravedlnosti a pevným národovcem – hraničářem. V tomto smyslu byl činorodým členem mnoha spolků. Proto není divu, že pro svůj životní postoj, byl v rozporu s totalitními režimy. O tom svědčí i dopis, ve kterém v květnu 197O, na počátku „normalizace“, píše mimo

93

jiné br. prof. Fr. Němcovi, místonáčelníku Junáka: „Tak už máme konec s Junákem. Já už Junáka pochovávám počtvrté. Prvně za Rakouska, podruhé za Protektorátu, potřetí v roce 1948 a nyní počtvrté! Je to nesmírně bolestné a od lidí, kteří se přičinili o to, nesvědomité, takto kazit mládí našich dětí. A kde jsou ti všichni, kteří o Junáku tak krásně mluvili i s prezidentem Svobodou v čele? Což se nenašel nikdo, kdo by se ozval? Psal jsem br. náčelníkovi, že se měli odvolat k ministru vnitra, který Junáka povolil, nechť ho zruší!!! Já snad na jeho místě bych se dal předvolat k slyšení prezidentem republiky a tam mu odevzdal Řád práce, poněvadž mně byla projevena nedůvěra a řád mně byl jen propůjčen...„

Se svou bohatou invencí a organizační schopností měl bratr František Kučera významný podíl na ustavení a další činnosti severočeské skautské župy Přemysla Oráče. Pohnutky a ideály, s kterými přistupoval ke své práci ve prospěch skautingu nejen v župě Přemysla Oráče, lze seznat ve spisu „Výroční zpráva o činnosti za rok 1929“ a „Skauting v menšinách“ z roku 1931, které sám redigoval. Dokumentují úspěšný vzestup činnosti, úměrný vkladu nesobeckého ducha a osobního nasazení pro tuto činnost. Svým příkladem získal mnoho dalších spolupracovníků, pro které byl „táta“ a pro následné generace skautů „legendární bratr Kučka“. Tento almanach je vzpomínkou a zároveň poděkováním za jeho činnost. - - - - - - /Pozn.1./ Dle ústního sdělení br. Jaroslava Körnera v r. 1984 byl důvodem odvolání br. Kučery z funkce místonáčelníka Svazu zejména jeho tělesný handicap, neboť v celé společnosti byl hlásán kult kalokagathie – soulad krásy těla i duše, ideál dokonalosti. Funkce místonáčelníka byla spojena s častým vystupováním na veřejnosti, což funkce župního starosty nevyžadovala.

94

JMENNÝ REJSTŘÍK

Adámek L.: 38,82,

Ambrož: 80,

Baden-Powell R. S., zakladatel skautingu, světový náč.: 10,29, Barták: 21,

Bartoš Václ.: 13,51,52,

Bauer J., inž.: 39,43, Bayerle Em.: 39,43,81,

Bednář J.: 21,32,

Bendová: 46, Beneš Ed., Dr., min.zahr., starosta Svazu, pres.: 89,

Beneš Pavel: 8,80,

Beránek: 18, Bezruč P., spis.:92,

Bělský Rud.: 12,

Biblová A.: 82, Biebl: 21,

Bittner Ervín: 81,

Blažek Zd., Ing. Dr.: 13,50,52, Brádka: 55,

Bräuserová Truda: 44, Brejcha V.: 51,

Brožek O.: 79,

Brudna A.: 6,17, Burešová Anna: 8,9,28,31,43,53,56,59,64,73,81,82,85,92,

Ciller (Ciler) Jarosl.: 12,30,37,44,69,77,79,

Civín J., MUDr., mnč. Svazu: 44,46,51, Čejp Jan: 30,

Černý Ant., prof.: 14,

Červenka Jan: 12, Červinková Mag.: 14,

Čížek Kar., MUDr.: 39,

David Jos.: 5,15,

Děd J.: 59,80,

Dědíček St.: 8,80,

Divišová Běla, zpr. náč. Svazu: 9,25,32,37, Dlouhá M.: 49,

Dlouhý K.: 17,

Dočekal Jan: 14, Dolejšek A.: 81,

Dostálek Jar.: 47,53,

Došek: 30, Dražil: 17,

Dušek: 43,

Dvořáček Jarosl.: 5,6,15, Dvořák Ant., hud. skl.: 36,

Dvořák Jarosl., JUDr., menšin. zpr. pro sev. Čechy: 12,13,67,

Dvořáková Věra: 13, Egermeier (Edermeier) K.: 17,21,31,

Eisner O.: 6,18,

Eisner St.: 8,30,56,58,78, Endtová S.: 22,24,

Exnerová: 19,

Feiks Willi.: 45, Fialová: 25,

Fišer K.: 7,78,

Fišerová Lída: 31, Fiška Fr., Ing.: 6,7,10,11,25,33,37,39,63,69,71,73,75,

Franta: 73,

Fridrych A., zakl. sk. okr. Čes. Lípa: 38, Fronk (Fonk) Boh.: 8,28,

Fuciman: 47,

Gajdík Petr, starosta Pražského Skauta: 36, Geibel: 22,

Gráfek J.: 31,58,78,

Günsburg Jiří: 89, Hanuš Jos.: 39, 43,

Havelka Oldř.: 8,10,58,61,68,70,72,79,80,

Havlíček K. (Borovský), bás.: 15, Hájek J.: 7,8,21,31,53,55,56,

Hájek Oldř.: 8,28,30,

Hála H.: 5,

Hejsek Jos.: 8,59,

Henzel Rud.: 5, Herles, jednatel Svazu: 39,

Herman M.: 5,

Heryng, starosta m. Roudnice n. L.: 46, Hetfleischová Pavla: 11,

Hlava Vlad.: 47,

Hojtaš R., JUC.: 59,82, Holeček Frant.: 44,

Holý Prokop: 91,

Hora Fr.: 21, Horák Břet.: 22,

Horák Kar., prof.: 5,

Horák Vlad.: 22, Horký: 37,

Hošek: 30,32,

Hron L.: 43,81, Hrubý Vlad.: 10,38,64,66,82,

Hus Jan, M.: 47, Chaloupka Fr.: 49,51,52,

Chaloupka Theo: 47,

Charvát J.,univ. Prof. Dr., starosta Svazu: 46, Chmelík M.: 58,80,

Jadrný: 21,

Jahnová Ebba, prof.: 5,6, Janeček Lad., Dr.: 12,44,

Januštíková M.: 26,

Jareš Václ.: 48, Jáchym: 44,

Jána, kpt.: 46,51,

Jedlička Vikt., prof.: 10,38,82,

Jelínek A.: 80,

Jelínek F.,brig. gen.: 46,

Ježek Fr., Dr., min. zdr., posl.: 47,89, Jirků R.: 21,

Jiroušek Jos.: 8,27,28,31,38,39,53,56,59,64,65,69,80,81,

Jiřík, král (Poděbradský): 89, Jíra: 52,

Jurenová M.: 17,

Kadavý: 17, Kadlec J.: 79,

Kadlec Kar.: 12,

Kaftanová: 23, Kalina Jan: 81,

Kalles J. (K.), prof.: 5,16,17,

Kalousková : 26, Karásek Fr.: 11,

Karel Lad., zem. zpr. Svazu pro OS: 18,

Kaufman Zd.: 79, Kindl: 42,

Kindlová A.: 81,

Kirchner Jar.: 5, Klapka Mir.: 11,24,33,69,71,

Klausner: 53,

Klazan (Klaban) Rud.: 39,43, Klárovi (souroz.): 46,

Klecanda V. V., div. gen., místostarosta Svazu: 11,39,41,77,86,89,

Klobásová Máša, zakl. dívčího sk. na severu Čech: 7,8,19,22-25,28, 30,31,37,59,64,67,68,71,73,75,79,85,

Klocová Anna: 31,39,

Klocová T.: 78, Kocábek Jos., P.: 14,

Kočí V. : 16,

Kohout: 77, Koleš Fr.: 11,

Kopecký: 36,

Korecký Jos.: 8, Kotek Fr.: 13,

Kotrba Václ.: 13,44,

95

Kouba Al., Dr.: 39,43,

Koubek Ed.: 44,

Koupil Fr. : 7,16,21,22, Kovařovic, hud. skl.: 46,

Kovář: 17,

Kozelková M.: 5, Koželuh, tenista: 11,

Körner Jarosl. - J. de Kiki, Kiki: 8,11-13,32,35,36,41,45,47,49-52,

59,61,71,80,87,92,93, Kramář K., Dr., posl.: 89,

Kraus O.: 21,52,

Krausová M. (T.): 21,52, Král Mir.: 13,43,

Král Otta: 39,41,43,74,76,

Králíček: 80, Krásnohorská El., spis.: 23,

Krátká M.: 5,8,

Krátký: 17, Krbec Al. (Ad.): 5,15,

Krčil J. (Fr.): 39,43,

Krejčí L., gen.: 41,77, Krejčí Sláva: 71,79,89,

Kresl Jan (Jos.) - „táta“: 8,10,13,30,31,33?,39,41,42?,53,55,59,62,

64,66,67,70,71,74,75,77,78,81,86, Kresl Kar. - „Kája“: 11,19,30,33?,39,41,42,56,58,59,70,73,74,76-78,

Kreslová: 7,

Kristl: 25, Krofta Václ.: 11,39,78,

Kroftová L.: 78,

Kruml: 17, Křížek Fr.: 13, 51,52,

Kubeš Boh.: 8,

Kubeš Fr.: 8, Kubic Rud.: 18,

Kubista Jarosl., Dr., čl. ÚR Svazu: 12,39,41,43,45,49-52,65,69,91,

Kučera Boh.: 7,8,17,20,28,33?, Kučera Fr. X. - „táta“ či „legendární bratr Kučka“, mnč. Svazu pro

smíš. území, starosta Svč. župy Přemysla Oráče: 3,8-12,31-33,

35-40,42,43,49,50,53,54,56-59,61-73,75-77,81,82,85,86,89-93, Kučerovi - Antonín, Anežka (rodiče): 91,

- Terezie, Marie, Zdeňka, Rudolf (sourozenci):91,

- Zdenka (manž., za sv. Lenderová): 91, - Zdena, Věra (dcery): 91,

Kučera V.: 8,33?,

Kuffner Zd., prof.: 5, Kulhánek Jos.: 39,

Kulhánek V.: 21,

Kulík Fr., místostarosta Svazu: 43, Kurilowicz Vlad., Dr., posl. 91,

Lacl Fr.: 6,19, Laif(e)r Václ., prof.: 9,35,38,59,64,71,78,86,

Lamka J.: 5,

Lamka Vlad., JUDr.: 14,48,87, Landauer Aug.: 42,

Landmann (Ladman) R., prof.: 5,6,18,

Laštovka Fr.: 8, Ledvinka Fr., prof.: 13,

Lehman Jožka: 15,

Lehmann (Lehman) V.: 5,6,15,18, Lešinger (-ngr?): 37,

Lín Karel: 20,

Lošan: 47, Lumpe Jindřich, Ph. Dr. h.c.: 33,34,

Luxa: 16,

Macek Fr.: 78, Mach A.: 17,

Macháček K., prof.: 17,18,

Maleček O.: 59, Malý Fr., prof.: 7,8,21,25,31,

Mareš Fr.: 6,

Marviško Jan: 42, Masaryk T. G., pres., protektor Svazu: 9,15,22,24,39,41,42,44,79,

86,89,

Mašek: 57,

Mašinda: 37,

Maudr Jarosl.: 14, Mazánek: 73,76,

Málek Fr.: 51,52,

Medek, bás.: 22, Mejsnar Jos.: 14

Mejsnar (Meisnar) K., JUC.: 6,21,22,28,30,

Melichar F.,div. gen.: 46, Menčík R., čl. náč. Svazu: 6,

Menschik, plk.: 86,

Mihulka A.: 7, Mika Jos.: 27,53,

Mikšovská: 20,

Miřejovský Jos.: 6,7,21,24,25,27,79, Mlčoch, min.: 89,

Mottl K.: 20,

Mrázek J.: 80, Mudra: 17,

Mužíková Zd.: 13,

Navrátilová Jar.: 36, Nebeský Jos., mnč. Svazu pro Moravu: 26,

Nedonos: 47,

Neidl (Nejedlý) Vikt., Dr.: 5, Nejedlá : 22,25,.

Nekolová H.: 17,

Neruda J., spis.: 23, Nesládek Jos. (V.): 8,80,89,

Neumann S. K., bás.: 24,

Němec Fr., prof., mnč. Junáka: 93, Němec Jan: 92,

Novák Fr.: 42,

Novák Jan, mnč. Svazu, zemský náč.: 6-8,11,18,22,29,32,35,36,38, 41-44,46,51,65,77,84,

Novák Václ.: 12,44,52,

Novotný Ant.: 3,6,16-19,45,58,83, Novotný Fr.: 5,46,

Novotný Jos.: 8,

Novotný Vavřinec: 18, Oráč Přemysl: 40,

Palendal: 30,

Pantůček: 56, Pařez S.: 52,

Pazdera Václ. (J.): 39,43,

Pekař Jos.: 39, Petr M.: 21,

Picek Jan: 42,

Pihert: 27, Plajner Rud., RNDr., zpr. ÚR Svazu, náč. Junáka: 3,47,

Pleskot Otakar: 44, Pluhař, MUC.: 16,

Podhajský Kar., JUDr.: 44,

Pospíšil: 21, Postranecký: 37,

Pražma: 42,73,

Prchal: 17, Procházka J.: 6,

Procházka Kar.: 10,35,59,64,66,81,

Procházka Oldř.: 19, Procházková: 25,59,

Pros Jar.: 21,

Prouza Ad.: 6-9,12,18,24,27,33,43, Přemyslovci: 89,

Ptáčník Rud. (B.): 11,42,

Puccini, hud. skl.: 36, Rada: 19,

Randa K.: 8,11,61,80,

Reichert V.: 7,24,33,63,71, Reichertová (Rajchertová M.) Anna (Ant.): 7,9,22-24,30,34,37,85,

Resch: 6,

Ret Vojt.: 8,78, Richter V.: 51,

Richt(e)rová M. (Ela): 7,22,

96

Rosenauer Jan: 71,80,

Roubínek Jos., Dr. Inž.: 39,43,

Rón Boh., Ing.: 44, Rudolf Jan: 21

Řeháček: 16,

Saba Mirko: 39,43, Sach: 81,

Sajdl: 38,

Salát J.: 78, Salátová M.: 78,

Salivar V., bás.: 37,

Seton E. T. spis.: 30,92, Schaschek, Dr.: 86,

Schiffner Emil + Inge: 45,

Skřivan Ed., zpr. náč. Svazu: 8,9,35,37,57,59,61, Slabihoudková: 31,

Sládek J. V., bás.: 23,

Slávik Juraj, min. vnitra: 41,89, Smetana Bedř., hud. skl.: 36,41,

Smolař J.: 38,80,

Smolík Emil: 8,19,25, Smolík K.: 3,6,

Smolík K., prof., mnč. Svazu, menšin. zpr.: 7,8,

Sobotka Jarosl.: 21,59, Sobotová L., prof.: 7,22,25,

Spanilá Gusta: 22,

Srp Jiří: 6,16,17, Stainer Vl. (Štajner Láďa): 13, 80,

Stern A.: 16,

Stoklasa J.: 7, Strádal Václ.: 14,

Sucharda: 78,

Suttner: 25, Svět Alex, MUDr.: 13,46,

Svítek (Svitek, Svitka) Jos.: 6,7,18,19,

Svoboda Emil, Dr.: 9, Svoboda Jos., plk. pěch. : 13,

Svoboda Jos.: 13,50,52,

Svoboda Jos.: 44, Svoboda Ludv., arm. gen., pres.: 89,

Svoboda St.: 13,41,

Svobodová, výk. výb. dívčího odb. Svazu: 20, Svobodová Amálie: 14, 47,

Svojsík A. B., prof., zakl. čsl. sk., náčelník Svazu: 3,6,8-10,12,15,

18,21,23,24,29,30,38,39,41,43,44,46,59,84-86,92, Syrový Jan, arm. gen.: 89,

Šelemberk K.: 38,82,

Šetek Jar.: 16, Ševčík Gust.: 78,

Šiling (Šilink) K.: 7,22, Šilink Pavel: 21,

Šimánek, Dr., zpr. náč. Svazu: 6,18,

Šimek Miloš: 17,33, Šimsa Jan, Dr., zpr. náč. Svazu: 8,32,57,

Šlupka, min. rada: 38,

Šmutzer M.: 81, Šolín Boh.: 13,36,42,44,45,59,74,75,78,

Šouta Jarosl.: 30,

Špale V.: 42, Špringl: 82,

Šrámek Aug., mnč. Svazu: 54,57,

Štajner Arnošt: 59, Štajner (Štainer, Steiner) Jos. (I.S.): 9,11,13,17,18,36,41,70,71,76,

Štěpnička Jan: 6-9,11,18-22,24,25,27,30,31,39,42,45,53,56,78,86,

Štěpnička Oldř.: 20,21, Štěpnička Václ.: 19,78,

Štorchová S.: 59,81,

Šťastný Jos.: 7, Šubrt (Schubert), hud. skl.: 36,

Švagrová Anna: 17,

Švajgrová : 25, Švec: 71,

Tauerová M.: 7,

Táborská Vl., stát. prof.: 52,

Telenský (Telečský): 25,30,56,

Tikal Jos., mjr., vel. lounské pos.: 44, Tippmannová Mar.: 8,35,

Tombová Jana, prof.: 13,

Trefný Jiří, prof.: 12-14,42,46,47,86, Trejbal: 33,

Trejbalová (Treybalová) El.: 11,78,

Trumm K., prof.: 49,51,52, Truxa Oldř.: 44,

Třebová Mar.: 26,

Třeštík Kar.: 10,11,38,41,42,66,69,73-77,92, Tuchlý Jar.: 42

Tůma: 67,71,

Ulbricht Ed. - Ureš, por., autor pokřiku Svč. sk. župy Přemysla Oráče: 35,37,59,60,81,

Ungrová (Umbrová) M.: 11,37,38,79,

Urban K.: 46, Urban Zd.: 12-14,16,21,

Vacek Jarom.: 14,

Valina: 16, Vancl Jan: 52,

Vaněk Em.: 13,14,43,47,

Vaniš Ant., prof.: 14, Vejražka Mirosl.: 13,46,

Vichr Fr., Dr.: 42,

Vlasáková E.: 52, Vokurka Jar.: 18,

Vondrák: 17,

Voráček J.: 8, Vrchlický Jar., bás.: 23,

Waschirovský Wilh.: 8,

Westphalen, kníže: 91, Widmann, menšin. zpr. Svazu: 12,

Wieniawski, hud. skl.: 16,

Wittner Frant.: 5, Wolker Jiří, bás.: 22,29,

Wotton (Witton) E. F.: 37,79,

Zacharda Jos.: 44, Zavřel Jiří: 16,

Zázvorka T.: 27,42,

Zelenka Oldř., MUDr.: 44, Zítek Jos., prof.: 14,

Zítek V.: 17,

Židlický Vrat., Ing.,zpr. náč. Svazu: 8,9,33,35, Živný Jan: 7, 21,

97

ORGANIZAČNÍ REJSTŘÍK

SJS RČS (Svaz, SJSaS RČS, SS RČS): 3,6-8,10,12,14,17-21,23,27,

29,30,32,33,35-37,39,41-43,45,46,48-52,89,91-93

Sbor nositelů nejvyššího sk. vyznamenání - Stříbrného vlka: 47,48, Valný Sjezd (Řádný): 8,12,

Hlavní Stan (ÚR+Náč.):5, 8,89,

ÚR (Ústřední Rada): 12,13,18, Náčelnictvo: 3,5-14,18,29,33,35,37,39,46,48,52,

Předsednictvo Náčelnictva: 12,

Organizační odbor Svazu:8, Výkonný výbor dívčího odboru: 20,

Dívčí odbor Svazu: 19,37,

Odbor O.S.:18,19, LOS (Lyžařský odbor Svazu): 19,

Táborníci: 8,

Pražský Skaut: 8,9, Místní sdružení přátel skautingu (M. s.): 6,

M. s. - Březno u Postoloprt: 44,

- Duchcov: 11,12,28,31,34,35,38,39,42,44, - Louny: 32,33,44,47,87,

- Most: 44,

- Neštěmice: 50, - Postoloprty: 44,

- Roudnice: 13,22,42-44,46, - Teplice: 38,

- Ústí n. L.: 12,31,39,41,43,47,49-52,

Kruh přátel dívčího skautingu: 20, Kr. př. dív. sk. - Praha: 35,

Vlčata: 38,89,

Šotkové: 20,31,38,89, Skautské poradny: 20,

Sk. por. - Duchcov: 20,

- Hostomice: 21, - Ústí n. L.: 6,21,

Staří skauti: 13,

Skautský domov Duchcov: 88,

Skautský domov Praha: 35,

Kučerův skautský domov Kr. Březno: 50,52,

Župa (oblast):

Berounská: 6,

Louny (Vrchlického): 3,5,6,8,11,14,23-25,28,31,34,35,37,40,

Ml. Boleslav: 17, Plzeňská: 8,

Podkrušnohorská: 29,

Praha – venkov: 8, Pražská: 8,28,29,

Přemysla Oráče: 3,8-14,31-38,40-46,48-52,83,85,89,91-93,

Riegrova (Liberec): 13, Roudnice (Podřipská): 3,5,7,8,14,17,21,31,

Středočeská: 12,13,46,

Šariš-zemplínská:12,

Okres: Benešov: 5,7,

Beroun: 20, Bílina:5,6,19,

Čes. Kamenice. 5,7,

Čes. Lípa: 9,13,38, Děčín: 5,7,

Dol. Beřkovice: 6,

Dubá: 5,7, Duchcov: 3,5,6,8,18-21,25,27,31,35,

Duchcov, samostatný okres OS: (r. 1923 - 3 kl. Old skautů, 2 kl. Old

skautek): 6, Ervěnice: 19,

Falknov: 8,

Frýdlant: 8, Hory sv. Kateřiny: 5,6,

Hory sv. Šebestiána: 5,6,

Chomutov: 5,6,40, Karlovy Vary: 8,

Kralupy n. Vlt.: 14,

Libochovice: 5,7, Litoměřice: 5,7,49,

Litoměřice+Terezín: 3,

Lom u Mostu: 17, Louny: 3,5,6,12,14,17,

Lovosice: 5,7,9,

Mělník: 5,7,14,

Most: 5,6,19,40,

Náchod: 17, Německé Jablonné: 13,

Postoloprty: 5,6,12,

Praha: 17, Praha – venkov: 8,

Rakovník: 6,14,

Roudnice n. L.: 3,5-8,14,17,42, Rumburk: 5,7,

Slaný: 8,14,

Šluknov: 5,7, Teplice: 3,5,6,8,19,37,

Teplice – Šanov: 31,35,

Terezín: 3, Terezín –Lovosice – Litoměřice: 35,

Ústí n. L.: 3,5-8,17,28,31,35,38,46,49,50,52,

Varnsdorf (Warnsdorf): 5,7, Žatec: 5,6,12,21,40,

Sbor (středisko):

Bílina: 19, Duchcov: 19,

Litoměřice: 38,

Neštěmice - Kr. Březno - Ústí n. L.: 52, Roudnice: 21,22+23(I. sb.),25,27,

Střekov: 52(1. sb.),

Teplice:19, Teplice - Trnovany: 44,

Ústí n. L.: 27(1. sb.),49,50,52(1. sb. ÚL - město),92,

Žatec: 17,

Chlapecký kmen:

Beroun: odd.: 36,

Bílina: odd.: 35,38, Bohušovice: odd.: 35,37,

Březnice: skauti: 32,

Bydžov: odd.: 36, Cukmantl (nyní Pozorka): odd.: 24,34,

Čes. Lípa: 1. odd.: 34,36-39,42,

Dešenice u Žatce: sk. hlídka: 18, Dol. Beřkovice: odd.: 21,

Dol. Jiřetín: odd.: 24,

Dol. Litvínov: skauti: 19, 1. odd.: 21,24,31,

Dol.Poustevna: odd.: 32,38,

Doubí: 1. odd.: 40, Dřínov: skauti: 46,

Duchcov: odd.: 3,24,25,30,37,39,45,50,86,

1. odd.: 13,15,18,31,38,40,44,86, 2. odd.: 34,35,38,40,42,

Hor. Litvínov: 1. odd.: 5,15,

Hor. Počáply: odd.: 43, Hostomice: 1. odd.: 19,21,24,25,

Hrob: 1. odd.: 15,24,42, Chabařovice: odd.: 35,

Chomutov: skauti: 32,

odd.: 42, vlčata: 42,

39. odd. katol. sk.: 44,50,

Chotějovice: odd.: 35,38, Kolín: odd.: 36,

Košťany: 1. odd.: 3,15,19,24,25,30,35,38,

Kr. Březno: skauti: 19, 1. odd.: 3,21,40,46,50,

Krupka: sk. hlídka: 38,

Kutná Hora: skauti: 17, Lenešice: odd.: 35,

Libochovice: 1. odd.: 5,21,

Lipnice: odd.: 19, Litoměřice: odd.: 35,

Lom u Mostu: skauti: 18,

odd.: 3,83, 1. odd.: 15,21,

2. odd.: 15,

Louny: 1. odd.: 15,18,24,31,33,36,43.46-48, 2. odd.: 5,16,33,

vlčata: 33,

Lovosice: odd.:16,35, Markvarec: odd.: 24,

Mělník: odd.: 15,36,46,

98

Mimoň: odd.: 38,

Ml. Boleslav: odd.: 36,

Modlany: odd.: 35, Most: 1. odd.: 5,15,18,19,24,41,42,52,

2. odd.: 15,

Neštěmice: 1. odd.: 17,19,21,24,32,42,43,46,49-51,88, Nové Město u Moldavy: odd.: 42,

Nové Verneřice: odd.: 25,27,30,

(Nový) Bor: odd.: 38, Obrnice:1. odd.: 19,21,24,25,

Otvovice: 1. odd.: 21,

Peruc u Loun: 1. odd.: 48, Piešťany: odd.: 45,

Podmokly: pohraniční sk. hlídka: 18,

1. odd.: ,21,32, Postoloprty: 1. odd.: 17,21,24,40,

Praha: vlčata: 29,

vodáci: 36, 5. vod. odd.: 46,

Předlice: 1. odd.: 46,49-51,

sk. odd. Vlci severu: 52, sm. Vlčat: 52,

Roudnice n. L.: 1. odd.: 5,16,21,22,25,42,43,

2. odd.: 5,21-23,46,86, 3. odd.:21,

vlčata: 42,46,

Rumburk: skauti: 13, odd.: 17,

Řevnice: vlčata: 46,

Střekov: 1. odd.: 46,49-51, Světec: odd.: 19,21,24,

Teplice: 1. odd.: 17,18,24,30,37,42,

Teplice - Šanov: 1. odd.: 17,19,21,23,33, 2. odd.: 6,

I. odd. hasičský (Sk. odd. hasičské jednoty): 13,43,

Teplice - Trnovany: 1. odd.: 19,21,24,30,38,42, 2. odd.: 21,

Roveři: 21,

vlčata: 38,39, Terezín: 1. odd.: 21,35,37,39,

sm. Vlčat: 35,

Trmice: odd.: 50, Třebušice: 1. odd.: 5,21,24,34,

Ústí n. L.: (r. 1931 - 5 odd. chl., 3 dívčí, 2 Old-sk.):

1. odd.: 3,17,18,21,28,38,41,46,47,49-52, 2. odd.: 28,41,52,

3. odd.: 34,43,

sm. Vlčat: 27, 68. odd. katol. sk.: 47,53,

Vaňov: vodní sk.: 43,

Veltrusy: skauti: 16, Verneřice: 1. odd.: 23,30,

Vrbno u Loun: odd.: 24,27, Vrchlabí: odd.: 36,

Záluží: 1. odd: 21,24,

Žatec: 1. odd.: 17, 2. odd.: 17,21,

Dívčí kmen: Bílina: odd.: 13,35,45, Čes. Lípa: 1. odd.: 17,

Duchcov: 1. odd.: 13,15,34,38,40,42,45,

šotkové: 42, Košťaty: odd.: 35,38,

Lom (u Mostu): 1. odd.: 15,

Louny: 1. odd.: 47, Most: 1. odd.: 5,21,

Praha: skautky: 46,

9. odd.: 22, 22. odd.: 32,37,

Roudnice n. L.: skautky: 25,46,

2. odd.: 22, šotkové: 46,

St. Boleslav: šotkové: 46,

Teplice: odd.: 38, Teplice - Šanov: 1. odd.: 17,19,

Teplice - Trnovany: 1. odd.: 3,17,19,21-25,29,35,36,38,39,42,88,

dív. druž. „Prvosenky“: 25, „ „ „Vlaštovky“: 42,

Teplice – Trnovany: šotkové: 38,39,42,84,

Terezín: odd.: 35,

Třebušice: odd.: 7,18,19,22,24,32,37,

šotkové: 22-24,30, Ústí n. L.: 1. odd.: 5,20,24,49,52,

šotkové: 31,

Žatec: odd.: 17, 2. odd.: 21,

O. S.:

kl. Old skautů Kr. Březno: 43, kl. „ „Hraničář“ Teplice - Trnovany: 44,

odd. „ Ústí n. L. - město: 50,

1. odd. „ Louny: 5, 1. odd. Old-skautek Louny: 5,

2. kl. Old skautů Plzeň: 18,

4. kl. dívčí O. S. Praha: 19, 20. kl. Old skautů Ostrava: 18,

23. kl. „ Žel. Brod: 18,

33. kl. „ Pardubice: 18, 37. kl. „ Náchod: 18,

38. kl. „ Hořice: 18,

39. kl. „ Podol: 18, kl. O S Duchcov: 27,83,

42. kl. Old skautů Duchcov: 6,

42. kl. „ Louny: 18, 42. club O. S. „Severák“ Ústí n. L.: 45,

43. Club Old skautů „Severák“ Ústí n. L.: 50,52,

43. kl. „ Choceň: 18, 47. kl. „ Litomyšl: 18,

48. kl. „ Praha: 18,

50. kl. „ „Severáci“ Duchcov: 17-20, 53. kl. „ Trenčín: 18,

60. kl. „ Duchcov:21,

74. kl. „ Čes. Lípa: 43, 217. kl. O S Děčín: 3,

SPOLKOVÝ REJSTŘÍK Česká okresní péče o mládež Ústí n. L.: 31,

(Československý) Červený kříž: 41,91,

Český veslařský klub Ústí n. L.: 50, II. armádní sbor: 47,

Hlahol Roudnice: 46,

KČST (Klub československých turistů): 38, Masarykova liga proti tuberkuloze: 91,

Místní osvětová komise Ústí n. L.: 92,

Národní jednota Pošumavská - Fuchsova Huť na Šumavě: 46, Národní Jednota Severočeská: 9,16,40,91,

Pěvecký odbor Č. Ž. (Z.) O. S. S.: 41,

Prager Pfadfinder: 9, Setonovi skauti - Duchcov: 14,

Skauti Práce – Neštěmice, Ústí n. L.: 32,

Skauti socialisté - Duchcov: 17,18, - Lom: 18,

- Nová Ves:18,

Skauti Volnosti (kmen sk. Vol.) - Libkovice: 19, Skautky Volnosti (dívčí km. skautek Vol.) - Lom u Mostu: 18,19,

Skautská esperantská liga: 11,

Skautský oddíl hasičské jednoty (I. odd. hasičský) Teplice - Šanov: 13,43,

Sokol: 9,40,

- Karlín: 36, - Královské Vinohrady: 91,

- Most: 19,

- Neštěmice: 36, - Nové Verneřice: 27,

- Předlice: 91,

- Střekov: 35, - Teplice: 29,37,

- Trnovany: 22,38,42,

- Třebušice: 34, - Ústí n. L.: 31,36,43,

- župa Jeronymova Písek: 92,

Spolek paní a dívek „Světlá“ Písek: 92,

Spolek pro postavení památníku vítězství Prokopa Holého …: 91,

Stráž svobody - Louny: 44,

Svaz osvobozených vězňů: 92, Svaz záložních důstojníků, odbočka Ústí n. L.: 52,

Velitelství CPO (civilní protiletecké ochrany) Ústí n. L.:47, Živnostenský sbor pěvecký Ústí n. L.: 36,

99

REJSTŘÍK VYZNAMENÁNÍ

Svastika díků: 1922 Wittner Frant., v. o., Horní Litvínov: 5,

Svastika náčelnictva - bronzová: 1926 Richtrová M., v. o., Roudnice: 7,

Klobásová Máša, z. ž. z., Teplice – Trnovany: 7,

1927 Jiroušek Jos., v. o., Ústí n. L.: 8,31, Hájek J., taj. o. z., Ústí n. L.: 8,31,

1928 Prouza Ad., z. ž. z., Louny: 9,

Burešová Anna, taj. ž. z., Ústí n. L.: 9, 1930 Ungrová M., Košťany: 11,

Kresl J., ž. instr., Ústí n. L.,

Třeštík Kar., o. z., Teplice: 11, Koleš Fr., Třebechovice: 11,

Svastika náčelnistva - stříbrná:

1928 Kučera Fr., ž. z., Ústí n. L.: 9, 1929 Fiška Fr., Ing., ž. z., Postoloprty: 10,

Skautská láska: 1937 Trefný Jiří, prof., z. ž. z., Roudnice: 47, 1938 Lamka Vlad., JUDr., starosta M. s., Louny: 48,

Za čin junácký - bronzový: 1937 Vejražka Mirosl., Louny: 13,

Za čin junácký - stříbrný:

1928 Voráček J., Ústí n. L.: 8, Dědíček St., Ústí n. L.: 8,

1935 Feiks Willi, Ústí n. L.: 45,

Jubilejní odznak 1918 - 1938: 1938 1. chl. oddíl Louny: 48,

Skaut Hraničář: 1931 Körner Jar., Ústí n. L.: 41, Štajner Jos., Ústí n. L.: 41,

1935 Stainer Vl., Ústí n. L.: 13,

Lví skaut: 1928 Štajner Jos., Neštěmice: 9,

/Pozn. k rejstříkům/ Tyto zcela jistě nejsou bez chyb a vad, a už vůbec nejsou vyčerpávající. Jsou sestaveny dle nejlepšího vědomí a svědomí.

Úskalím bylo dosti libovolné psaní některých jmen osobních, ale především nedůslednost v psaní názvů oddílů a časté, pouze všeobecné zmínky.

Psaní akademických titulů bylo ponecháno dle variant v pramenech, pouze u názvů oddílů bylo provedeno sjednocení. Jména spolků a organizací jsou převzata taktéž z pramenů, tudíž v některých případech mohl nastat nesoulad s úředním zněním. Může být, že z neznalosti v některém případě došlo

nejen k „rozpadu“, ale i ke „sloučení“ osobnosti. Toto nebylo úmyslem. BDDH

100

Na almanachu mají svůj podíl:

zapůjčení pramenů: Václav Nosek - Windy, Jan Němec,

technická spolupráce: Ing. Jaroslav Stránský, Ing. Vojtěch Splítek - WCH, Mgr. Jaroslav Vyskočil - Bivoj,

rejstříky a grafická ůprava: Pavel Špinler - BuDDHa.

V rámci možností opravená a doplněná verze: březen 2006.