Skleník Fata-morgana v pražské botanické zahradě.

Už jednou jsem navštívil skleník a hlavně kvůli vodní nádrži. Tunel který je

veden jejím středem byl ale v rekonstrukci a tak jsem odešel trochu zklamaný.

Po několika letech jsem se rozhodl ho navštívit znovu a měl jsem větší štěstí než

při předchozí návštěvě. Trochu mě k tomu donutila i manželka protože zjistila,

že se opět koná, jako snad každoročně líhnutí exotických motýlů, kteří pak volně

poletují po skleníku a i mezi návštěvníky.

To je stručný popis skleníku převzatý ze stránek Botanické zahrady Praha.

Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a

vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem

tropického a částečně i subtropického klimatického pásma.

Úvodní část expozice je věnována suchomilné vegetaci aridních (suchých) tropů

a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné

flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí s xerickou (suchomilnou) vegetací

jižního Mexika a několika oblastí Afriky, mezi nimiž nejvíce zaujme kapský

Namaqualand a Little Karoo. Prostřední a současně největší část skleníku

představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je

spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách

otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií obydlených množstvím

tropických ryb a jiných živočichů. Největší část tropického lesa je tvořena

rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit,

další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru,

Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Návštěvník se může znovu potěšit

pozorováním života v tropických jezerech, tentokrát shora nad jejich hladinou,

nebo se může na chvíli pozastavit na vyhlídkové terase a za zvuku blízkého

vodopádu vstřebávat atmosféru pralesa. Poslední, chlazená část skleníku

přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny

amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní

Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor

Venezuely, formaci tzv. tepuí.

Mě samozřejmě nejvíce zajímala vodní nádrž a hlavně rostliny v ní. Při první

návštěvě jsem neměl sebou fotoaparát a také nebylo skoro co fotit až na krásné a

ohromné skaláry a spousty neonek. Rostlin bylo jen poskromnu. Tentokrát jsem

ale byl připravený a místní vodní florou i příjemně překvapený. Jediná negativní

věc, která mně docela vadila, byly většinou nevkusné výtvory z pet lahví

rozmístněných všude po skleníku. Ryby v nádrži mě tentokrát zklamaly.

Toto je první část skleníku se sukulenty.

Konečně pořádný prales.

V nádrži byly krásné Echinodory a další rostliny. Skla byla bohužel dost špinavá

a fotit z bleskem není zde povoleno .

Voda byla čistá tak i z hladiny byly vidět krásné rostliny.

Není divu, že nám přírodní Echinodory vyrůstají z akvária, když jsou to takoví

obři.

V asijské části bazénu byl i krásný leknín.

I poměrně vysoký vodopád se najde.

Motýlů bylo všude dost ale někteří už značně poškozeni.

O krásné květy nebylo nouze.

Mám rád i rostliny z krásně zbarvenými listy.

Ve dvou vitrínách bylo možné sledovat líhnutí exotických motýlů. Jsou zde

informační tabule z jejich obrázky a doby kdy budou poletovat po skleníku. Je

toho k vidění samozřejmě daleko více, ale to už se do tohoto článku nevejde.

Třetí část (nejmenší) jsem nefotil, protože je neustále zapnutá vodní mlha.

Botanická zahrada v Praze má i vlastní stránky kde se dozvíte více.

http://www.botanicka.cz/hlavni-stranka.html?page_id=95