SOLIRA změna účelu užívání objektu, k.ú. Dubňany, okres Hodonín · SOLIRA Company, s.r.o. ul. Pramenná č. ev. 3 148 00 Praha 4 - Kunratice Zpracovatel oznámení: Ing

SOLIRA Company, s.r.o.

ul. Pramenná č. ev. 3

148 00 Praha 4 - Kunratice

Zpracovatel oznámení: Ing. Ladislav Vašíček, Mezi Mlaty 804/30, 697 01 Kyjov Tel./fax: 518 614 343 mobil: 602 508 264 www.ekologievasicek.cz e-mail:[email protected]

OZNÁMENÍ zpracované podle příl. č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí

pro záměr

Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu,

odp. jímka v k.ú. Dubňany, okres Hodonín

Kyjov, 18.6.2019

http://www.ekologievasicek.cz/

Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín

Ing. Ladislav Vašíček, Mezi Mlaty 804/30, 697 01 Kyjov

str. 2

OBSAH: str.

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 5

A.1. Obchodní firma 5

A.2. IČ 5

A.3. Sídlo (bydliště) 5

A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele 5

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 5

B.I. Základní údaje 5

B.II. Údaje o vstupech 15

B.III. Údaje o výstupech 17

ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 26

C.1. Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného

území se zvláštním zřetelem na jeho ekologickou citlivost 26

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území,

které budou pravděpodobně významně ovlivněny 29

ČÁST D. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ

ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 34

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

(z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 34

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 45

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní

hranice 46

D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných

nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to

vzhledem k záměru možné

48

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a

důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní

prostředí

48

D.6. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve

znalostech), které se vyskytly při zpracování oznámení a hlavních nejistot

z nich plynoucích

48

ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy) 49

ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 49

F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení 50

F.2. Další podstatné informace oznamovatele 54

ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO

CHARAKTERU 54

ČÁST H. PŘÍLOHY 57

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadování podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny

58

Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně

plánovací dokumentace 64

Seznam surovin 67



str. 3

SEZNAM ZPRACOVATELŮ OZNÁMENÍ

Zpracovatel oznámení: Ing. Ladislav Vašíček

telefon: 602 508 264

e-mail: [email protected]

držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí

č.j.: 37851/ENV/16 ze dne 28.6.2016

Zpracovatel rozptylové studie: Ing. Ladislav Vašíček, RNDr. Pavel Křemeček

Datum zpracování oznámení: 18.6.2019

Podpis zpracovatele oznámení:

mailto:[email protected]



str. 4

ÚVOD Oznámení záměru (dále i jen pouze oznámení nebo záměr) pod názvem Výrobní hala SOLIRA – změna

účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín je vypracováno ve smyslu § 6

zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., č.

163/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 216/2007 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 436/2009 Sb., 223/2009 Sb., č.

227/2009 Sb., č. 38/2012 Sb., č. 85/2012 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 350/2012 Sb., č. 39/2015 Sb., č.

268/2015 Sb., č. 256/2016 Sb., 298/2016 Sb. a 326/2017 Sb. (dále i jen zákon), v rozsahu stanoveném

přílohou č. 3 k zákonu a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle ust. § 7

tohoto zákona.

Záměr podléhá zjišťovacímu řízení vzhledem ke skutečnosti, že dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

vlivů na životní prostředí) je záměrem zařazeným do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení),

neboť svým charakterem naplňuje dikci bodů:

− 34 „Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například

pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy), s limitem v úrovni 200 t/rok a

− 86 „Zařízení ke skladování ropy a ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování

chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od

stanoveného limitu“, s limitem v hodnotě 200 tun“.

Záměr je předmětem posuzování vzhledem k tomu, že k jeho dalšímu provozování oznamovatel aktuálně

absolvuje řízení o změně účelu užívání výrobního objektu a dále z důvodu, že skladovací kapacity závodu

u vstupních surovin a produktů překračují výše uvedenou limitní hodnotu.

Zpracováním tohoto oznámení je provedeno v intencích reálného stavu provozu hodnoceného záměru.



str. 5

ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1. Obchodní firma

SOLIRA Company, s.r.o.

A.2. IČ

IČ: 28222822

A.3. Sídlo (bydliště)

ul . Pramenná č. ev. 3 , 148 00 Praha 4 - Kunrat ice

A.4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Jméno a př í jmení: J i ř í Řehák , jednatel

Bydl iště: Písečná 513, Kol ín V, 280 02 Kol ín

Te lefon: 777 771 141

e-mai l : rehak@sol i ra.cz

ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1


Zařazení záměru dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších novel, je následující:

kategorie: II

bod: 34

název: Výroba chemických látek a směsí a zpracování meziproduktů od stanoveného limitu (například pesticidy a farmaceutické produkty, nátěrové hmoty a peroxidy)

a zároveň

kategorie: II

bod: 86

název: Zařízení ke skladování ropy a ropných produktů od stanoveného limitu a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí s kapacitou od stanoveného limitu



str. 6

Dle §4 odst. 1 písm. c) zákona jsou předmětem posouzení vlivů záměru na životní prostředí záměry

uvedené v příloze č. 1 k zákonu kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní

kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo

pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; tyto záměry a změny záměrů podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Příslušný úřad: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru

Kapacitní parametry záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín (dále i jen záměr), jsou ve vztahu k jeho zařazení dle zákona stanoveny

na základě údajů provozovatele následovně:

Vstupní suroviny celkem (t/rok):

v rozdělení na : Chlorid sodný (sůl) 5 000

: Soda 700

: Tenzidy 360

: Kyseliny 4

: Parfémy 96

: Barviva 12

: Enzymy 12

: Obalové materiály 3 000

Vstupní suroviny – max. skladová kapacita celkem (t):

v rozdělení na : Sůl 350

: Soda 30

: Tenzidy 30

: Kyseliny 10

: Parfémy 8

: Barviva 1

: Enzymy 1

: Obalové materiály 375

Vstupní suroviny jako nebezpečné chemické látky (podle nebezpečných vlastností) – max.

skladová kapacita (t):

Zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé : 62,8

Vysoce toxické, toxické a škodlivé pro vodní organizmy a vody : 17,0

Vysoce hořlavé, hořlavé, oxidující : 0,2

Výrobky/produkty spotřební chemie celkem (t/rok):

v rozdělení na : Prací prostředky 4 500

: Čisticí prostředky 1 200

: Kosmetické výrobky 600

: Desinfekční a antibakteriální

výrobky

360

Výrobky/produkty spotřební chemie – max. skladová kapacita celkem (t):

v rozdělení na : Prací prostředky 750

: Čisticí prostředky 100


: Desinfekční a

antibakteriální výrobky

30



str. 7

Stavebně – technické a dopravní parametry záměru

Zastavěná plocha objektů : Výrobní a skladová hala (H10/A a H10/B) a přístřešek

3 387 m2

: Sklad obalových materiálů 583 m2

: Sklad vstupních surovin 570 m2

: Sklad nebezpečných kapalin 120 m2

: Sklad výrobků 480 m2

: Venkovní zpevněná skladová plocha 780 m2

Denní intenzita obslužné nákladní a osobní

automobilové dopravy

: 4 TNA (12 – 24 t) denně, 8 dodávek (3,5 t) denně, 50 osobních automobilů denně (ranní směna 30, odpolední

směna 14, návštěvy 6)

Další parametry záměru

Směnnost provozu : 2 směnný provoz

Počet zaměstnanců na směnách Ranní směna – 30, odpolední směna – 14

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Záměr Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres

Hodonín je lokalizován ve městě Dubňany, v Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín, v uzavřeném výrobním areálu bývalého dolu 1. Máj Dubňany v místní části Jarohněvice. Tento průmyslový areál se

nachází asi 950 m jihozápadně od souvisle zastavěného území města a asi 480 m jižně od nejbližší obytné

zástavby rodinných domů v místní části Jarohněvice. Dotčené území, v němž je průmyslový areál oznamovatele lokalizován, je dle platného územního plánu města Dubňany definováno jako ve stabilizované

plochy s funkčním využitím „Plochy výrobních aktivit“ (Vp/2s – průmyslové provozovny a kapacitní sklady/max. 2 podlaží, sedlová střecha).

Lokalizace a dotčené samosprávné orgány:

Kraj: Jihomoravský, kód kraje CZ064

Okres: Hodonín, kód okresu CZ0645

Město/obec: Dubňany, Náměstí 15. dubna 1149, 696 03 Dubňany, ZUJ 586 161

Katastrální území: Dubňany, kód k.ú. 633585

Pozemky: p.č. 3139/6, 3139/14, 3139/15, 3139/19, 3139/23, 3139/24, 3139/25,

3139/59, 3139/83, 3139/139, 3139/153, 3139/160, 3139/161

Obr. 1 Situační umístění záměru



str. 8

Průmyslový areál, v jehož objektech je hodnocený záměr společnosti SOLIRA Company, s.r.o. smluvně

provozován, je vlastnictvím společnosti KPMZ Group s. r. o., Pramenná č. ev. 3, Kunratice, 148 00 Praha 4. Areál je tvořen výrobními a skladovacími objekty původního dolu 1. Máj Dubňany, po útlumu těžby

v lignitovém revíru a privatizaci následně využívanými pro strojírenskou výrobu a aktuálně pro výrobu pracích a čisticích prostředků. V areálu jsou umístěny výrobní a skladovací objekty, z nichž pro výrobu a

provoz oznamovatel využívá objekt výrobní a skladové haly (p.č. 3139/6, 3139/19 a 3139/59), sklad

vstupních surovin (p.č. 3139/24), sklad obalových materiálů (p.č. 3139/25), sklad hořlavin/nebezpečných kapalin (p.č. 3139/23), venkovní skladovací plocha (p.č. 3135/59), sklad hotových výrobků (p.č.

3139/160), administrativní a sociální budova (p.č. 3139/14, 3139/15 a 3139/161), manipulační a zpevněné plochy (3139/6, 3139/83 a 3135/153).

Průmyslový areál je umístěn mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou města, v místní části

Jarohněvice. Jižní hranice průmyslového areálu je umístěna u břehu toku Rumsovský járek, který ústí toku toku Kyjovka a obdobně jako jihozápadní a jihovýchodní hranici navazuje na lesní komplex Zbrodského

lesa. Severně, severozápadně a severovýchodně sousedí průmyslový areál s extenzivně využívanými zemědělskými pozemky. Asi 470 m severně, v sousedství rodinných domků, je v území umístěna

fotovoltaická elektrárna. Východně, ve vzdálenosti asi 700 m leží rybniční soustava Zbrod, napájená řekou Kyjovkou.

Dopravní dostupnost areálu je zabezpečen stávající silniční sítí v území, tj. sítí krajských silnic II. třídy č.

431 v úseku Kyjov – Hodonín a z ní ve městě Dubňany silnicí III. třídy č. 4254 ve směru na Mutěnice, případně z obce Mutěnice silnicí II. třídy č. 380 ve směru Hodonín - Brno.

Obr. 2 Letecký snímek průmyslového areálu SOLIRA Company, s.r.o.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Záměr se dotýká již realizovaných a provozovaných objektů průmyslového areálu. Provedení zjišťovacího řízení dle zákona je vyžadováno v rámci řízení o změně účelu užívání výrobního a skladového objektu a

povolení novostavby odpadní jímky. Ve městě Dubňany nejsou umístěny jiné významnější průmyslové závody. Za zmínku snad stojí pouze společnost Okna Macek, a.s. zabývající se výrobou a montáží oken a

spol. HANÁK sítotisk, s.r.o. zabývající se různými typy potiskování a výrobou reklamních potisků,

samolepek apod. Záměr není v kolizi s jinými stávajícími či projektovanými aktivitami v území.



str. 9

Dle aktuálních informací na portálu CENIA nejsou v době zpracování, v rámci procesu posuzování vlivů na

životní prostředí, projednávány v dané lokalitě žádné další záměry s možným kumulativním vlivem. Oznamovateli také není známo, že by v dotčeném území byly v současné době projednávány jiné záměry

s významným vlivem na životní prostředí, které by měly být součástí tohoto posuzování.

B.I.5. Zdůvodnění umístění záměru, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních

důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr resp. odmítnutí

Oznamovatel SOLIRA Company, s.r.o. je jedním z předních evropských výrobců spotřební chemie určené nejen pro domácnost, ale také pro profesionální využití s portfoliem výrobků jak ve vlastních, tak v

privátních značkách, které se prodávají v Evropě a v mnoha zemích světa. V rámci České republiky společnost prodává své výrobky ve významných národních a nadnárodních společnostech jako jsou

TESCO, INTERSPAR, METRO/MAКRO, BILLA, GLOBUS, COOP, HRUŠKA, ENAPO, FLOSMANN, ČEPOS, a

mnoho dalších. Společnost vlastní špičkové výrobní a logistické technologie na vysoké úrovni srovnatelné s

posledními světovými trendy.

Z výrobků spotřební chemie pro domácnost společnost SOLIRA Company, s.r.o. vyrábí prací prášky,

aviváže, prací gely, speciální prací prášky a gely, čisticí prostředky, mycí prostředky na nádobí a pro myčky na nádobí, desinfekci, osvěžovače vzduchu, autokosmetiku, bazénovou chemii, dětskou kosmetiku,

tekutá mýdla a koupelnové soli. Pro profesionální použití společnost vyrábí univerzální a speciální prací prostředky, aviváže a škroby, mycí prostředky na nádobí a pro myčky na nádobí, tekutá mýdla, speciální

čisticí prostředky, desinfekční a antibakteriální prostředky.

Variantní umístění záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín se z důvodu stávajícího provozu nepředpokládá a není předmětem tohoto

hodnocení. Závod v průmyslové zóně působí již asi 10 let, tj. od konce minulého desetiletí 21. století. Lokalizace již realizovaného záměru je vázána na vlastnictví a provozování průmyslových objektů,

umístěných navíc v souladu s platným územním plánem města Dubňany. Záměr je za celou dobu existence v území provozován bez veřejně deklarovaných střetů se zájmy ochrany složek životního

prostředí a ochrany zdraví obyvatelstva. Vzhledem k těmto skutečnostem je variantní řešení záměru

irelevantní.

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných

demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů

spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s

nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a další

parametry

Stavebně – technické a technologické řešení výrobních, skladových a administrativně – sociálních objektů areálu odpovídá potřebám předchozích etap výstavby a využití průmyslového areálu (důlní činnost,

strojírenské výroby) upraveným pro potřeby výroby oznamovatele s produkty pracích a čisticích prostředků, kosmetických výrobků, desinfekčních a antibakteriálních výrobků. Součástí oznámení je i nová

výstavba dle dokumentace pro společné územní řízení a stavební povolení pod názvem „Výrobní hala SOLIRA, změna účelu užívání objektu, odp. jímka“, zpracovaná projekční kanceláří Ing. arch. Jiří Řihák,

Hodonínská 672, 696 03 Dubňany v březnu 2018.

URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ, DISPOZIČNÍ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Jednotlivé objekty, v nichž jsou výrobní aktivity oznamovatele realizovány, jsou konstruovány jako účelové

průmyslové stavby, jejichž proporce, tvarosloví a další architektonické charakteristiky jsou plně podřízeny funkčnímu využití a vychází z územních a prostorových možností areálu, z logistiky výrobních a

skladovacích procesů závodu, z možností dopravního napojení a požadavků na manipulaci uvnitř areálu, z

možností stávajících inženýrských sítí a z požadavků na jejich napojení.

SOUHRNNÉ ŘEŠENÍ STAVBY

Dispoziční řešení staveb vychází z jejich funkčního zaměření. Výrobní a skladová hala (H10/A, H10/B a přístřešek) je využívána pro výrobu pracích a čisticích prostředků, kosmetických výrobků, desinfekčních a

antibakteriálních výrobků, pro skladování výrobků/produktů (kosmetické výrobky, desinfekční a

antibakteriální výrobky) a meziskladování vstupních surovin před jejich předáním do výroby.



str. 10

Sklad výrobků je skladová expediční určená k expedici balených, paletovaných výrobků. Sklad vstupních

surovin je skladování hala sloužící k uskladnění větších objemů velkoobjemově balených nebezpečných

chemických látek a směsí, ale i chemických látek a směsí bez nebezpečných vlastností a to jak skupenství pevného, tak kapalného.

Sklad obalových materiálů je skladování hala sloužící k uskladnění papírových a plastových obalů.

Sklad nebezpečných kapalin je určen ke skladování kapalných chemických látek a směsí charakteru vodám

zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek.

Venkovní zpevněná skladová plocha je určena ke skladování prázdných obalů a chemických látek a směsí bez nebezpečných vlastností a bez možnosti jejich negativního ovlivnění v důsledku průběhu počasí a dále

využívaná jako manipulační plocha pro meziskladování vstupních surovin.

STRUČNÝ POPIS STAVBY

Výrobní a skladová hala (H10/A, H10/B a přístřešek)

Hala 10/B

V hale 10/B je umístěna výrobní technologie a hlavní část stavebnicového paletového regálového skladování závodu. Jedná se o přízemní halový objekt o půdorysném rozměru 24,7 x 82 m s nosnou

ocelovou konstrukcí tvořenou ocelovými sloupy, příhradovými vazníky a příhradovými průvlaky. Obvodový

plášť je ze sendvičových tepelně izolačních PUR panelů. Střešní plášť je skládaný a je tvořen trapézovým plechem připojeným k vaznicím samovrtnými šrouby nebo přistřelením. Nosné sloupy konstrukce jsou

založeny na železobetonových pilotech nebo patkách. Podlahová konstrukce je tvořena zemní roznášecí deskou a geotextílií na niž je položen podklad z recyklované drtě a následně provedena fóliová izolace z

PVC s ochrannou geotextílií. Povrch tvoří železobetonová deska s rozptýlenou drátkovou výztuží s

nášlapnou vrstvou zpevněnou minerálním vsypem granuláty a epoxidovou penetrací. Prosvětlení střešní konstrukce výrobní haly je provedeno polykarbonátovými světlíky. Ve výrobní hale je umístěn mostový

jeřáb o nosnosti 3,2 t.

V rámci projektové dokumentace pod názvem „Výrobní hala SOLIRA, změna účelu užívání objektu, odp.

jímka“ jsou zdokumentovány stavební úpravy haly, které spočívají v realizaci zděného vestavku, ve kterém jsou umístěny denní místnost a sociální zařízení pro zaměstnance, technologického vestavku drobné

výroby kosmetických solí a zázemí pro míchání tekutých prostředků (upravené obytné buňky na montované ocelové konstrukci). Další již provedené stavební úpravy spočívají v realizaci odsávácích

vzduchotechnických zařízení a instalaci nových plynových teplovodní plynových kotlů k vytápění, k ohřevu

TUV ve výrobě, k vytápění nahřívacího boxu surovin tekuté výroby a k ohřevu TUV sociálních zařízení.

V 1. NP haly je umístěna výroba tekutých a sypkých výrobků, ve 2. NP vestavku je umístěna výroba kosmetických výrobků. Ve výrobní části 1. NP jsou umístěny následující technologie: míchačky tekutých

výrobků, míchačky sypkých výrobků, sila sypkých výrobků, plnička tekutých výrobků, lis tabletovaných

výrobků, baličky na pytle, baličky na krabička, balička na tabletované výrobky, balička paletovaných výrobků a lis na plasty.

V typových kontejnerech v rohu haly je umístěna technologie: etiketovačka, plnička na tekuté výrobky,

ručního plnění solí a nahřívací box surovin tekuté výroby. Součástí technologie výroby jsou dále

dopravníky, stacionární vážní, dávkovací, plnící technika, pracovní stoly a další přenosná technika. Podstatnou část 1. NP zabírají skladovací stavebnicové paletové regály. Ve 2. NP – vestavku haly je

umístěna výroba kosmetických výrobků zahrnující míchačky na tekuté výrobky a míchačku na sůl s dopravníkem.

Novým, dosud nerealizovaným objektem, který je součástí projekčního řešení, je uzavřená podzemní, samonosná, bezodtoková plastová jímka na vyvážení o objemu 20 m3, založená na železobetonové desce.

Do této jímky, sloužící zároveň jako havarijní, je odkanalizována i stáčecí plocha vodám závadných látek.

Hala 10/A V hale 10/A je umístěna část výrobní technologie výroby sypkých výrobků a její operativní skladové

zázemí a část stavebnicového regálového skladování. Jedná se o jednopodlažní, montovanou ocelovou halu s opláštěním z PUR panelů a se sedlovou střechou. Půdorysné rozměry haly jsou 15,2 x 60 m.

Podlahová konstrukce je tvořena zemní roznášecí deskou a geotextílií na niž je položen podklad z

recyklované drtě a následně provedena fóliová izolace z PVC s ochrannou geotextílií. Povrch tvoří železobetonová deska s rozptýlenou drátkovou výztuží s nášlapnou vrstvou zpevněnou minerálním vsypem

granuláty a epoxidovou penetrací.



str. 11

V rámci výše uvedené projektové dokumentace jsou zdokumentovány stavební úpravy této haly, které spočívají v realizaci do podlahy zapuštěných 3 míchacích jam (2 x 2 x 1,8m) a instalaci odsávací

vzduchotechniky.

Z výrobní technologie jsou v hale instalovány míchací jámy s dopravníky, zásobníky tabletovaných výrobků

s dopravníky, lis na plasty a kompresor. Část haly zabírají skladovací stavebnicové paletové regály.

Přístřešek

Otevřený ocelový přístřešek o půdorysu 24 x 15,2 m s nosnou ocelovou konstrukcí tvořenou ocelovými sloupy, příhradovými vazníky a příhradovými průvlaky. Střešní plášť je skládaný a je tvořena trapézovým

plechem připojeným k vaznicím samovrtnými šrouby nebo přistřelením, prosvětlení je polykarbonátovými tvarovanými panely. Nosné sloupy konstrukce jsou založeny na železobetonových pilotech nebo patkách. Podlahová konstrukce je tvořena zemní roznášecí deskou a geotextílií na niž je položen podklad z

recyklované drtě a následně provedena fóliová izolace z PVC s ochrannou geotextílií. Povrch tvoří železobetonová deska s rozptýlenou drátkovou výztuží s nášlapnou vrstvou zpevněnou minerálním vsypem

granuláty a epoxidovou penetrací.

Sklad obalových materiálů

Halový objekt půdorysu 14,6 x 40,0 m s nosnou ocelovou konstrukcí tvořenou ocelovými sloupy na železobetonových pilotech či patkách, příhradovými vazníky a příhradovými průvlaky. Střešní plášť je

skládaný a je tvořen pozinkovaným trapézovým plechem připojeným k vaznicím samovrtnými šrouby nebo

přistřelením. Obvodová konstrukce je do výšky cca 1m vyzděna nad touto úrovní tvořena lakovaným, trapézovým plechem. Prosvětlení haly je okny, vstup je ocelovými vraty. Podlaha v hale je z drátkového

betonu.

Sklad vstupních surovin

Halový objekt o půdorysu 13,2 x 43,0 m s nosnou železobetonovou konstrukcí na železobetonových

pilotech nebo patkách, tvořenou sloupy, příhradovými vazníky a stropními panely. Obvodový plášť je zděný, prosvětlení haly je střešními sedlovými světlíky a okny. Vstup do objektu je ocelovými vraty.

Podlaha v hale je zhotovena z drátkového betonu.

Sklad hořlavin (nebezpečných kapalin)

Samostatná zděný objekt s nosnou keramickou konstrukcí na železobetonových základových pasech,

nepravidelného půdorysu ve tvaru L o rozměrech 12,4 x 11,3 m a 9,4 x 5,0 m a 3,0 x 6,3 m. Sklad je technicky uzpůsobený k uskladnění kapalných závadných látek. Podlaha skladu je izolovaná, chemicky

odolná, keramická, vyspádovaná do kapacitní záchytné jímky.

Sklad výrobků

Halový objekt o půdorysu 15,6 x 30,6 m s nosnou ocelovou konstrukcí tvořenou ocelovými sloupy na železobetonových pilotech nebo patkách, příhradovými vazníky a příhradovými průvlaky. Střešní plášť je

skládaný a je tvořen pozinkovaným trapézovým plechem připojeným k vaznicím samovrtnými šrouby nebo

přistřelením. Obvodová konstrukce je do výšky cca 1m vyzděna nad touto úrovní tvořena lakovanými izolačními panely. Prosvětlení haly je okny v obvodové konstrukci. Vstup do objektu je ocelovými vraty.

Podlaha v hale je zhotovena z drátkového betonu.

Venkovní zpevněná skladová plocha

Konstrukce zpevněné plochy tvoří zemní roznášecí deska a geotextílie na níž je položen podklad z

recyklované drtě a na ní položená fóliová izolace z PVC s plynotěsně provedenými prostupy, vložená mezi 2 geotextílie. Povrch je tvořen železobetonovou deskou s rozptýlenou drátkovou výztuží s nášlapnou

vrstvou se zpevněným minerálním vsypem granuláty a epoxidovou penetrací.



str. 12

Obr. 3 Situace areálu oznamovatele

Legenda k obr. 3

1 Hala 10/B 2 Hala 10/A

3 Přístřešek 4 Sklad obalových materiálů

5 Sklad vstupních surovin

6 Sklad nebezpečných kapalin 7 Sklad výrobků

8 Venkovní zpevněná skladová plocha

TECHNOLOGICKÉ PROCESNÍ POSTUPY

Technologické procesní postupy jsou odlišné dle jednotlivých typů výrobků. Jiné jsou pro výrobu pracích a

čisticích prostředků, desinfekčních a antibakteriálních výrobků a jiné pro výrobu kosmetických výrobků.

Popis technologie výroby tekutých výrobků (prací, čisticí, desinfekční a antibakteriální)

Na základě výrobního příkazu administrativního pracovníka výroby předá mistr výroby pokyn příslušnému

pracovníku – výrobní příkaz a logistickou kartu výrobku a určí výrobní zařízení, na němž bude výroba

přípravku realizována. Příslušný pracovník provede kontrolu výrobního zařízení, tj. čistotu, sanitaci (pokud je požadována), uklizenost pracoviště, provede objednávku a následně vyzvedne vstupní suroviny od

příjmového skladníka.

2

1

3

4 5

6

7

8

9



str. 13

Vlastní výrobní proces sestává z plnění - přečerpávání vstupních surovin do míchaček surovin (2 ks), v němž dochází k jejich homogenizaci. Souběžně s plněním míchačky zaznamenává pracovník množství

každé nadávkované vstupní suroviny do výrobního příkazu.

Po dokonalém promíchání odebere pracovník vzorek polotovaru výrobku a společně s výrobním příkazem

jej předá do laboratoře ke kontrole. Po provedení kontroly následuje stáčení vyrobeného přípravku do velkoobjemových kontejnerů. Po naplnění putuje vyrobený přípravek buď do skladu výrobní a skladové

haly jde přímo na plnící linku (1 ks), která zabezpečuje plnění do distribučních/obchodních obalů,

následuje etiketování obalů na etiketovačce (1 ks) a balení do přepravních obalů na balícím portálu

(rotační stůl sloužící ke kontrole a balení). Následně jsou výrobky uloženy do skladu výrobků.

Popis technologie výroby sypkých výrobků (prací, čisticí, desinfekční a antibakteriální)

Na základě výrobního příkazu administrativního pracovníka výroby předá mistr výroby pokyn příslušnému

pracovníku – výrobní příkaz a logistickou kartu výrobku a určí výrobní zařízení, na němž bude výroba přípravku realizována. Příslušný pracovník provede kontrolu výrobního zařízení, tj. čistotu, sanitaci (pokud

je požadována), uklizenost pracoviště, provede objednávku a následně vyzvedne vstupní suroviny od příjmového skladníka.

Vlastní výrobní proces sestává s plnění vstupních surovin přes násypku a dopravník do zásobníků – sil (3

ks – 2 x 2m3, 1 x 2,5m3) a z nich do míchačky surovin (3 ks -2 x 2m3, 1 x 1m3), v níž dochází k jejich homogenizaci. Souběžně s plněním míchačky zaznamenává pracovník množství každé nadávkované

vstupní suroviny do výrobního příkazu.

Po dokonalém promíchání odebere pracovník vzorek polotovaru výrobku (to je první a poslední tuna

s namíchané výrobkové šarže, což je i několik dávek téže namíchané receptury kontinuálně za sebou) a společně s výrobním příkazem jej předá do laboratoře ke kontrole.

Po provedení kontroly není vyrobený polotovar dále uskladňován, ale je bezprostředně transportován na 4

balící linky s etiketovačkou (2 x pytle, 2 x na krabičky), kde dochází k plnění sypkých výrobků do distribučních/obchodních obalů. Část zpracované suroviny se tabletuje na tabletovacím lisu a plní se na

samostatné balící a etiketovací lince pro tablety. Následuje balení do přepravních obalů na balícím portálu (rotační stůl sloužící ke kontrole a balení). Následně jsou výrobky uloženy do skladu výrobků.

Popis technologie výroby kosmetických výrobků

Výroba kosmetických přípravků zahrnuje následující procesy: míchání, plnění a etiketování. V procesu

míchání se uskutečňuje vážení vstupních surovin (buď na obchodní váze pro dávkování surovin do 5 kg, na sklonné váze pro dávkování surovin do 50 kg nebo na tenzometrické váze pro dávkování surovin nad

50 kg a ke kontrole celkové hmotnosti výrobní šarže). Tekuté suroviny jsou dávkovány přenosnými

ponornými čerpadly s průtokoměry. Prostor pro míchání surovin obsahuje dále míchací kotel, který je umístěný na plošině výšky 3 m.

Proces plnění do distribučních/obchodních obalů probíhá buď ručně – u sypké kosmetiky – nebo na

pístové pneumatické lince u tekuté kosmetiky. Etiketování je prováděno buď ručně, nebo na univerzálním etiketovacím stroji a balícím portálu (rotační stůl sloužící ke kontrole a balení). Hotové výrobky jsou

paletizována a odváženy do skladu výrobků výrobní a skladové haly.

Popis skladového hospodářství

Ke skladování vstupních surovin jsou určeny: sklad vstupních surovin, sklad nebezpečných kapalin a

venkovní zpevněná skladová plocha. Ve skladu vstupních surovin jsou na paletách zejména v plastových

obalech a v IBC kontejnerech uskladněny provozní zásoby zejména větších objemů vstupních, zejména sypkých surovin toxických a škodlivých pro vodní organizmy a vody, případně i kapalných vstupních surovin

s jinými nebezpečnými vlastnostmi a suroviny podléhající vlivu počasí. Ve skladu hořlavin (nebezpečných

kapalin) jsou v IBC kontejnerech a dalších nepropustných velkoobjemových obalech uskladněny kapalné vstupní suroviny toxické a škodlivé pro vodní organizmy a vody. Venkovní skladová plocha je určena

k přechodnému uskladnění vstupních surovin bez nebezpečných vlastností, nepodléhajícím vlivům počasí, před jejich návozem do výrobní a skladové haly. Suroviny jsou na paletách zejména v plastových obalech a v

IBC kontejnerech. Ve skladu výrobků jsou na paletách, v kartonových krabicích, plastových uzavíratelných

lahvích, plastových pytlech atp., umisťovány aktuálně odbytované výrobky bezprostředně před jejich odvozem zákazníkům. Sklad obalových materiálů slouží k paletovému uskladnění kartonových či plastových

obalů. Ve výrobní a skladové hale jsou uskladněny menší objemy vstupních surovin k výrobě tekutých a kosmetických výrobků, ale zejména v distribučních/obchodních obalech maloobjemové paletizované výrobky

před přesunem do skladu výrobků. Těžší palety jsou ukládány na podlahu.



str. 14

K manipulaci se vstupními surovinami a výrobky ve výrobní a skladové hale a v ostatních skladových

objektech areálu jsou využívány 2 naftové a 1 PB vysokozdvižné vozíky. K manipulaci s menšími objemy vstupních surovin uvnitř výrobní a skladové haly jsou využívány i ruční manipulační prostředky – rudly,

kanystry, vědra atp. K přečerpávání kapalných vstupních surovin a kapalných výrobků jsou používána ruční a

elektrická přenosná a stacionární vřetenová čerpadla.

Doprava

Areál je zásobován silniční sítí v území, tj. sítí krajských silnic II. třídy č. 431 v úseku Kyjov – Hodonín a č.

380 v úseku Mutěnice – Hodonín a dále silnicí III. třídy č. 4254 tyto silnice propojující.

Vstupní suroviny a materiály jsou do areálu dováženy a odváženy těžkými nákladními automobily a

kamiony. Měsíčně do areálu zajíždí a z areálu odjíždí cca 90 těžkých nákladních automobilů a kamionů (12 – 24 t). Dále do areálu měsíčně zajíždí a z areálu odjíždí asi 170 dodávek (do 3,5 t). To reprezentuje

denně cca 4 těžké nákladní automobily a kamiony a denně cca 8 dodávek. Nákladní automobilová doprava

zahrnuje i svoz a odvoz produkovaných odpadů a odpadních vod.

Vnitropodnikovou dopravu a manipulaci zabezpečují 2 dieselové a 1 PB vysokozdvižné vozíky. Parkování nákladních automobilů v počtu 3 stání a osobních automobilů zaměstnanců v počtu 35 stání je

zabezpečeno na venkovním parkovacím stání.

Posouzení záměru ve vztahu k zákonu o integrované prevenci

Oznamovaný záměr Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín výrobní činností oznamovatele nespadá pod režim zákona č.76/2002 Sb.,

zákona o integrované prevenci a proto není v oznámení provedeno porovnání s nejlepšími dostupnými

technikami a s nimi spojenými úrovněmi emisí.

Posouzení záměru ve vztahu k jeho možnému vlivu na změny klimatu

Oznamovaný záměr, přispívá nepřímo (spotřeba elektrické energie, spotřeba zemního plynu, doprava) k

emisím skleníkových plynů. Pro omezení emisí skleníkových plynů ze spalování paliv je ve výrobní hale

instalováno klimatizační zařízení s rekuperací.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení výstavby : u hodnoceného záměru irelevantní

Předpokládaný termín ukončení výstavby : u hodnoceného záměru irelevantní

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků

Předpokládaný záměr se vzhledem k lokalizaci bezprostředně dotýká:

− katastrální území města Dubňany (kód k.ú. 633585), město Dubňany (ZUJ 586 161)

− okres Hodonín, Jihomoravský kraj, Česká republika

Dotčenými územně samosprávnými celky jsou v případě hodnoceného záměru:

− Jihomoravský kraj, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno

− Město Dubňany, Městský úřad Dubňany, Náměstí 15. dubna 1149, 696 03 Dubňany.

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních úřadů, které

budou tato rozhodnutí vydávat

Správní rozhodnutí v jednotlivých environmentálních a navazujících správních oblastech vydává:

─ dle zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona (§ 14 odst. 2) a zák. č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (§ 11, odst. 3) MěÚ Hodonín, odbor životního prostředí

─ u již realizované a provozované stavby, v návaznosti na řízení prováděné dle zák. č. 100/2001 Sb., uskutečňuje následné řízení dle zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební

zákon) MěÚ Dubňany, stavební úřad.



str. 15

B.II. Údaje o vstupech

B.II.1. Půda

Oznamovaný záměr se dotýká stavebních objektů povolených a kolaudovaných v rámci předchozích řízení

dle zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona). Záměrem nedochází k záboru pozemků, které by bylo součástí zemědělského nebo lesního půdního fondu. Veškeré

pozemky v areálu, na nichž jsou realizovány stavby a jichž se oznamovaný záměr dotýká, byly již v době výstavby vyňaty z půdního fondu.

Obr. 4 Katastrální snímek pozemků areálu

Tab. 1 Pozemky, na nichž jsou objekty záměru realizovány

Parcelní číslo dle KN

Výměra (m2)

Druh pozemku Vlastník pozemku

3139/6 27 480 Ostatní plocha

KPMZ Group s. r. o., Pramenná č.

ev. 3, Kunratice, 14800 Praha 4

3139/14 562 Zastavěná plocha a nádvoří


3139/19 2 946 Zastavěná plocha a nádvoří










Ochranná pásma Stavby areálu se nachází v poddolovaném území, na ložisku nerostných surovin, v chráněném ložiskovém

území.



str. 16

B.II.2. Voda

Pitná voda

Areál je zásobován pitnou vodou z veřejného vodovodu. Na veřejnou vodovodní síť je areál napojen přípojkou PVC DN 110 v délce asi 1 km a rozvodem vnitroareálovou vodovodní sítí z DN PE 6,3 a PE 40.

Denní spotřeba vody je stanovena výpočtem: Qd = 44 osob x 50 l/osobu/den = 2 200 l/den … 2,2 m3/den

Roční spotřeba vody: Qr = 803 m3/rok

Technologická voda

Technologická voda z rozvodu vnitroareálové vodovodní sítě slouží k výrobě tekutých výrobků, k vlhčení

vstupních surovin při výrobě sypkých výrobků (cca 700 m3), k očistě technologie při změně šarží jednotlivých výrobků a k dezinfekci. Odpadní technologická voda je odkanalizována do nově budované plastové jímky

kapacity 20 m3.

Potřeba vody pro výrobu tekutých a sypkých výrobků + oplach rukou a nádob je stanovena:

Roční spotřeba vody technologické vody: cca 4 200 m3/rok

Celková roční spotřeba vody (pitné a technologické) činí cca 5 000 m3/rok

Požární voda

Požární voda je zabezpečována ze 4 požárních hydrantů instalovaných v rámci areálu na rozvodném potrubním řadu. Požární napojení vodovodní přípojky areálu v místě na veřejný vodovodní řád je

provedeno požárním BY pasem (mimo vodoměrné zařízení). Ve výrobní hale je instalován vnitřní požární hadicový systém.

B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje

Elektrická energie

Hospodaření a rozvody elektrické energie zůstávají stávající, tj. v intencích předchozích, v rámci předchozích stavebních řízení odsouhlasených parametrů, v rámci níž byla realizována nová přípojka NN,

kterou byla výrobní a skladová hala napojena na rekonstruovanou areálovou trafostanici. Vnitřní elektroinstalace je v objektu vedena kabelovými rozvody uloženými v kabelových žlabech.

Záměr nevyvolává požadavek na navýšení jejího příkonu.

Parametry elektrické soustavy zůstávají i v rámci hodnoceného záměru nezměněny, tj.: Primární soustava: 3+PE, 3x22kV, 50Hz, IT

Sekundární soustava: 3+PE+N, 3x400/230V, 50Hz, TN-S

Spotřeba elektrické energie areálu je dle oznamovaného záměru na úrovni cca 186 MWh/rok.

Zemní plyn

Zemní plyn je užíván k ohřevu výrobních, skladových a sociálních prostor objektů, k vytápění nahřívacího boxu a k ohřevu vody ve výrobě tekutých výrobků. K vytápění výrobní haly, zásobené zemním plynem

dvěma přívody PE 40 x 3,7 mm, slouží přímotopné plynové zářiče Robur F41 o celkovém příkonu 169 kW.

3 plynové teplovodní kotle (Baxi Ecofour 24F o příkonu 24 kW určen k vytápění, Protherm Panther 25 KTV o příkonu 25 kW a Protherm Condens 30 KKO o příkonu 30 kW – oba určeny k ohřevu TUV. K ohřevu

surovin tekuté výroby je určen plynový zásobníkový ohřívač Q7 400-VENT-C o příkonu 27,3 KW se 3 zásobníky. Plynový kotel Thermona Therm Pro 14 TKX 14kW ve vestavku slouží k ohřevu TUV. Celková

hodinová spotřeba ZP všech spotřebičů je cca 23 m3, roční spotřeba zemního plynu je cca 75 000 m3/rok.

Materiály a výrobky v rámci provozu záměru

Záměr je výrobního charakteru a předpokládá trvalou, kontinuální dodávku a spotřebu v příloze oznámení

uvedených vstupních surovin, obalových a dalších materiálů. Jde o vstupní suroviny rozčleněné dle druhů výrobků spotřební chemie (prací a čisticí prostředky, desinfekční a antibakteriální výrobky a kosmetické

výrobky) na soli, sodu, tenzidy, enzymy, kyseliny, barviva a parfémy. Tyto vstupních suroviny mají charakter chemických látek a chemických směsí a podstatná část z nich je, v souladu s Evropskou

legislativou (Směrnicí Rady 67/548/EHS, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, Nařízením

Evropského parlamentu a Rady 1272/2008, Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a v souladu se zákonem č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích

klasifikována jako látka a směsi nebezpečné, tzn. mají zjištěnu některou nebo více nebezpečných vlastností ovlivňujících zdraví a nebezpečných vlastností ovlivňujících životní prostředí.



str. 17

Z nebezpečných vlastností používaných vstupních surovin, ve vztahu ke zdraví, vlivu na životní prostředí a

bezpečnosti provozu, se ve vztahu ke zdraví jedná o tyto: zdraví škodlivost při požití, dráždění kůže, způsobení vážného podráždění a poškození očí, způsobení těžkého poleptání kůže a poškození očí,

podráždění dýchacích cest, vyvolání alergické reakce, škodlivost zdraví při vdechování, vyvolání příznaků alergií či astmatu při vdechování, podezření na poškození reprodukčních schopností nebo plodu v těle

matky, vyvolání ospalosti nebo závratí, možnost poškození orgánů, při požití nebo vniknutí do dýchacích

cest způsobení smrti.

Ve vztahu vlivu na životní prostředí a bezpečnosti provozu se jedná o tyto nebezpečné vlastnosti: vysokou toxicitu nebo toxicitu pro vodní organizmy a vysokou toxicitu či toxicitu s dlouhodobými účinky, škodlivost

pro vodní organizmy s dlouhodobými účinky, vysokou hořlavost nebo hořlavost kapalin a par a schopnost

zesílit požár jako oxidant. Vlastnosti vstupních surovin má oznamovatel doloženy jejich bezpečnostními listy. Jednotlivé druhy a obchodní názvy těchto vstupních surovin, jejich konkrétní klasifikaci

nebezpečnosti a příklad aktuálních skladových zásob uvádíme v příloze žádosti.

Sypké vstupní suroviny jsou dodávány v PVC či papírových pytlích, v textilních obalech („big-bag“), v

kartonových obalech nebo na nevratných dřevěných paletách, případně v různých typech plastových

soudků s odnímatelnými víky. Kapalné vstupní suroviny jsou dodávány v IBC kontejnerech na nevratných dřevěných paletách a v různých typech a objemech plastových a ocelových sudů se šroubovacími uzávěry

či s odnímatelnými víky. Dále jsou ve výrobě použity obalové materiály, jako jsou: kartonové krabice, plastové obaly se šroubovacími uzávěry objemu od 0,25 l do 1 l, plastové obaly s bezpečnostními uzávěry

objemu od 0,25 l do 1 l PE fólie, plastové pytle a plastové sáčky pro výrobky hmotnosti od 1 do 12 kg, stretch-fólie, a dřevěné palety.

Výroba a provoz skladu jsou kontinuální, což znamená, že vstupní suroviny a výrobky se skladují

v návaznosti na plynulost zásobování a odbytu výrobků.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Oznamovaný záměr využívá stávající dopravní napojení silniční sítí v území, tj. sítě krajských silnic II. třídy

č. 431 v úseku Kyjov – Hodonín a č. 380 v úseku Mutěnice – Hodonín a dále silnici III. třídy č. 4254 tyto

silnice propojující. Pro dopravu v rámci areálu jsou využity stávající zpevněné komunikace a manipulační plochy zpřístupňující a propojující jednotlivé halové objekty. Tato stávající silniční a vnitro areálová

komunikační síť je pro potřeby oznamovaného záměru vyhovující.

Inženýrské sítě, které byly vybudovány v rámci předchozích fází provozu areálu, plně pokrývají požadavky infrastrukturního napojení areálu závodu.

B.II.5. Vliv na biologickou rozmanitost území

Záměr je lokalizován v průmyslové zóně města Dubňany, v uzavřeném průmyslovém areálu. Záměr představuje legalizaci nového využití objektů areálu, za respektování jeho stávajících výrobních kapacit, bez

možnosti negativního skutečného či potenciálního vlivu na biologickou rozmanitost dotčeného území.

B.III. Údaje o výstupech

Oznamovaný záměr je lokálně málo významným zdrojem emisí do složek životního prostředí produkcí emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší z technologie výroby spotřební chemie, ze spalování paliv při

vytápění objektů, nahřívání vstupních surovin a ohřevu vody a dále z obslužné dopravy a vnitro areálové manipulaci s materiály a výrobky. Provoz závodu je také zdrojem územní akustické zátěže vzniklé výrobními

procesy, chodem vzduchotechnicky, hlukem z dopravy a z manipulace se vstupními materiály a výrobky. Provoz záměru také produkuje odpadní technologické, splaškové a srážkové vody. Produkce odpadů

z výroby je běžná a málo významná a mimo produkci směsných komunálních odpadů je téměř výhradně

omezená na produkci odpadů z obalů, zejména pak kontaminovaných.

B.III.1. Ovzduší

(údaje o emisních parametrech zdrojů znečišťování jsou převzaty z rozptylové studie – plné znění v příloze oznámení)

Stacionární technologické zdroje znečišťujících látek

Technologie výroby spotřební chemie není dle přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,

vyjmenovaným stacionárním zdrojem.



str. 18

Plynové spalovací zdroje (přímotopné zářiče a kotle) jsou vzhledem ke svým příkonovým parametrům a

způsobu uspořádání dle zák. č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší stacionární zdroje neuvedenými v příl. č. 2 zákona.

Emise z technologie výroby spotřební chemie

Emise z technologie výroby spotřební chemie a z pracovního prostředí výrobní a skladové haly do vnějšího ovzduší a výměnu vzduchu v pracovním prostředí zajišťuje vzduchotechnika haly. Lokálně od jednotlivých

strojů nebo od jejich skupin jsou ventilátory s filtry odsávána pracoviště s největší expozicí emisní zátěže. Prostor celé haly je pak odvětrán centrální vzduchotechnickou jednotkou zajišťující požadovanou výměnu

vzduchu (za ½ hodiny celý objem haly).

V 1. NP jsou odsávána pracoviště:

− míchání louhů - odsávací digestoř Pastila o výkonu 3 150 m3/h

− linka tabletovaných výrobků - odsávací a filtrační hadicový, textilní, skříňový Cipres filtr CUMA D-GH

2/2/30/15/55 F 04 GR o výkonu 1140 m3/h, s regenerací filtru manuálně vibračním oklepem

− linka sypkých výrobků s centrálním odsáváním - kapsový, textilní, skříňový filtr Cipres filtr CARM GH 12/1/3/15/55 F 11 GR o výkonu 7500 m3/h, s automatickou regenerací filtračního média stlačeným

vzduchem

− nahřívací box surovin tekuté výroby - 2 ventilátory E-VENT EDK 350, každý o výkonu 2260 m3/h

− ruční plnění solí a etiketovačka - 2 ventilátory, každý o výkonu 50 m3/h

Ve 2. NP jsou odsávána pracoviště:

− míchání tekutých výrobků - odsávací digestoř Pastila o výkonu 3 150 m3/h

− míchárna solí - 2 ventilátory E-VENT EDK 350, každý o výkonu 2 260 m3/h

Výměna vzduchu v pracovním prostředí

Výměnu vzduchu v prostředí haly zajišťuje vzduchotechnická jednotka Remak AEROMETR. Tato

rekuperační jednotka zajišťuje přívod a odvod vzduchu v objemu 10 000 m3/h. Deskový rekuperátor

ohřívá přivedený filtrovaný vzduch, který je rozváděn pod střechou haly. Odváděný vzduch prochází tlumičem hluku a předává teplo ve směšovači rekuperátoru.

Odvětrávání sociálních zařízení

Sociální zařízení a denní místnosti v obou podlažích výrobní a skladové haly jsou samostatně odvětrávány stěnovými ventilátory.

Spalovací zdroje Celková hodinová spotřeba zemního plynu všech výše uvedených plynových spotřebičů je 23 m3. Roční

spotřeba zemního plynu je na úrovni cca 75 000 m3/rok.

Výpočet množství emitovaných znečišťujících látek byl proveden dle emisních faktorů uvedených ve Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb. – „Spalování paliv v kotlích a teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích do celkového jmenovitého tepelného příkonu 1 MW (kódy 1.1. a 1.4. dle přílohy č. 2 zákona) – druh paliva:

zemní plyn“.

Tab. 2 Výpočet emisí ze spalování zemního plynu

Zařízení Plynové zářiče a kotle

Spotřeba paliva (max.) 23,0 m3/hod

Spotřeba paliva roční 75 000 m3/rok

Znečišťující látka Emisní faktor Hmotnostní tok zn. látky

kg/106m3ZP g/h kg/rok

NOX 1130 26,07 84,75

CO 48 1,11 3,6

Emise z obslužné nákladní a osobní automobilové dopravy Dopravní obslužnost areálu fy Solira je zajištěna veřejnou komunikací III/4254 Mutěnice – Dubňany a dále

účelovou komunikací na ní navazující. Dopravní trasy jsou uvedeny na obrázku níže. Trasou „A“ (od obce

Mutěnice) bude vedeno 20 % dopravy, trasou „B“ (přes město Dubňany) 80 %. Délka trasy „A“ činí 3 000 m, trasy „B“ 2 000 m a příjezdové obslužné komunikace 1 150 m. Intenzita obslužné nákladní a osobní

automobilové dopravy je následující.



str. 19

Do areálu budou denně zajíždět 4 těžké nákladní automobily o hmotnosti 12 – 24 tun, 8 dodávkových automobilů (3,5 t) a 50 osobních automobilů (na ranní směnu 30, na odpolední 14 a dále 6 návštěv).

Obr. 5 Dopravní trasy do areálu

Emise z dopravy na veřejné a účelové obslužné komunikaci

Emise z výfukových plynů spalovacích motorů

Výpočet emisí z výfukových plynů spalovacích motorů osobních, nákladních a dodávkových automobilů byl

proveden na základě výše uvedených intenzit dopravy z emisních faktorů získaných programem MEFA v.13. Uvažovaná je průměrná rychlost 50 km/hod. na veřejné komunikaci, resp. 40 km/hod. na účelové

komunikaci, emisní úroveň EURO 3, výpočtový rok 2020, palivo diesel u nákladních a dodávkových automobilů, osobní automobily v procentuálním zastoupení benzín 60 %, diesel 40 %. Započtená délky

komunikací jsou uvedeny výše. Očekávanou emisní zátěž související s dopravou na veřejné a účelové

komunikaci kvantifikují následující tabulky.

Tab. 3 Roční emise z výfukových plynů na veřejné komunikaci č. 4254 – trasa „A“

Znečisťující

látka

EF

(TNA)

EF

(DOD A)

EF

(OA)

Emise

celkem

g/km/vozidlo g/km/vozidlo g/km/vozidlo kg/rok

NOX 1,3607 0,5616 0,3397 8,40

CO 2,6582 0,5819 0,9054 18,88

PM10 0,2275 0,1345 0,0481 1,37

PM2,5 0,1769 0,1263 0,0347 1,07

Benzen 0,0158 0,0017 0,0024 0,06

Benzo(a)pyren 14,7376 (μg) 17,7768 (μg) 6,4394 (μg) 0,16 (g)

Tab. 4 Roční emise z výfukových plynů na veřejné komunikaci č. 4254– trasa „B“

Znečisťující

látka

EF

(TNA)

EF

(DOD A)

EF

(OA)

Emise

celkem


NOX 1,3607 0,5616 0,3397 21,32

CO 2,6582 0,5819 0,9054 50,97

PM10 0,2275 0,1345 0,0481 3,48

PM2,5 0,1769 0,1263 0,0347 2,74

Benzen 0,0158 0,0017 0,0024 0,15




str. 20

Tab. 5 Roční emise z výfukových plynů na účelové obslužné komunikaci

Znečisťující látka

EF

(TNA)

EF

(DOD A)

EF

(OA)

Emise

celkem


NOX 1,4591 0,6092 0,3650 16,65

CO 3,2995 0,6610 1,0125 39,74

PM10 0,2735 0,1443 0,0453 2,59

PM2,5 0,2130 0,1360 0,0314 2,02

Benzen 0,0187 0,0019 0,0025 0,12


Emise tuhých látek z resuspendace prachu při pojezdu po parkovištích a účelových komunikacích

Emise z resuspendace prachu (PM10 a PM2.5) vznikají při pojezdu dopravních prostředků na všech výše

uvedených používaných komunikacích. Jsou modelovány v souladu s přílohou číslo 3 Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP ČR pro vypracování rozptylových studií (Metodika výpočtu resuspendovaných částic tuhých znečisťujících látek z povrchu zpevněných komunikací) dle emisních faktorů stanovených

podle EPA (13.2.1 Paved Roads, www.epa.org). V případě TNA předpokládáme průměrnou hmotnost 25 t, u dodávkových automobilů 3,5 t a u OA 2 tuny. Uvažujeme 100 dnů se srážkami nad 1 mm, méně než

500 vozidel denně. Je použita odpovídající hodnota sL = 0,6 g/m2. Při stanovení prašnosti komunikace se vycházelo z Metodiky pro stanovení produkce emisí znečisťujících látek ze stavební činnosti a stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení částicemi PM10 vydané MŽP ČR. Intenzita

dopravy je uvedena výše v textu.

Tab. 6 Emise TZL z resuspendace prachu na veřejné komunikaci č. 4254 – trasa „A“

Technika/vozidlo Látka Emisní faktor Emise celkem

g/vozidlo/km kg/rok

Těžké NA PM10 6,9708 10,46

PM2,5 1,6865 2,53

Dodávkové automobily PM10 0,9383 2,11

PM2,5 0,227 0,51

OA PM10 0,5302 7,95

PM2,5 0,1283 1,92

Celkem PM10 -- 20,52

PM2,5 -- 4,97

Tab. 7 Emise TZL z resuspendace prachu na veřejné komunikaci č. 4254 – trasa „B“


g/vozidlo/km kg/rok

Těžké NA PM10 6,9708 20,91

PM2,5 1,6865 5,06


PM2,5 0,227 1,48

OA PM10 0,5302 21,21

PM2,5 0,1283 5,13


PM2,5 -- 11,67



str. 21

Tab. 8 Emise TZL z resuspendace prachu na účelové obslužné komunikaci


g/vozidlo/km kg/rok

Těžké NA PM10 6,9708 16,03

PM2,5 1,6865 3,88


PM2,5 0,227 1,04

OA PM10 0,5302 15,25

PM2,5 0,1283 3,69


PM2,5 -- 8,61

Imisní limity a meze tolerance pro znečišťující látky

V současné době jsou platné imisní limity stanovené přílohou č. 1 zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Posuzovaný záměr se nachází v lokalitě, kde jsou platné imisní limity na ochranu zdraví lidí

i pro ochranu ekosystémů a vegetace. V následujících tabulkách jsou uvedeny imisní limity

znečišťujících látek, které jsou předmětem rozptylové studie a posuzování v tomto oznámení.

Tab. 9 Imisní limity sledovaných látek – ochrana zdraví lidí a maximální počet jejich překročení

Znečisťující látka

Doba průměrování Imisní limit

(µg/m3) Maximální počet

překročení

NO2 1 hodina 200 18

NO2 1 kalendářní rok 40 --

CO Maximální denní osmihodinový průměr 10 000 --

Částice PM10 24 hodin 50 35

Částice PM10 1 kalendářní rok 40 --

Částice PM2,5 1 kalendářní rok 25 --

Benzen 1 kalendářní rok 5 --

Tab. 10 Imisní limit pro celkový obsah znečisťující látky v částicích PM10 – ochrana zdraví lidí

Znečisťující látka Doba průměrování Imisního limit (ng/m3)

Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1

Tab. 11 Imisní limity sledovaných látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečisťující látka Doba průměrování Imisní limit (µg/m3)

NOx1) 1 kalendářní rok 30

Poznámka: 1) Součet objemových poměrů ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

B.III.2. Odpadní vody

Splaškové odpadní vody

Produkce splaškových odpadních je přibližně na úrovni běžné roční spotřeby pitné vody odebírané

z veřejného vodovodu, tj. cca 803 m3/rok. Splaškové odpadní vody jsou odkanalizovány oddílnou splaškovou kanalizací na vlastní mechanicko-biologickou ČOV typu EKOL 15. Tato ČOV má výrobcem

stanoveno průtokové zatížení 15 m3.den-1 (tj. asi 5 500 m3.rok-1) a látkové zatížení 6,5 kg BSK5.den-1. ČOV je pro reálné průtokové a látkové zatížení související s provozem areálu nevyhovující, naddimenzovaná,

neplnící povolené koncentrační parametry a z tohoto důvodu je odstavena z provozu. Odtok z ČOV je tak

uzavřen, odpadní vody jsou akumulovány a vyváženy na ČOV Hodonín. Kvalita splaškových odpadních vod je sledována rozborem a je v úrovni: pH 7,5 a CHSKCr 183 mg/l.



str. 22

Technologické odpadní vody

Technologické odpadní vody vnikají v procesu oplachu používaných plastových nádob, při očistě zařízení

kosmetické výroby, v rámci etiketování výrobků a při omývání a sanitaci technologie. Roční produkce

technologických vod je v úrovni cca 3 500 m3/rok. Tyto odpadní vody jsou akumulovány v podzemní, samonosné, plastové jímce o objemu 20 m3 a několikrát týdně jsou vyváženy na ČOV Hodonín. Jedná se o

technologické vody silně zásadité a látkově zatížené. Kvalita technologických odpadních je sledována

rozborem a je na úrovni: pH 11 a CHSKCr 25 400 mg/l.

Srážkové odpadní vody

Halové objekty průmyslového areálu jsou odvodněny na rostlý terén k infiltraci. Srážkové vody z areálových

komunikací a zpevněných manipulačních ploch jsou odváděny dešťovou kanalizací DN 400, která je před

výustí do vodního toku (Rumzovský járek) propojena s odpadem (uzavřeným) z ČOV.

B.III.3. Odpady

V rámci provozu vznikají a následně, po ukončení činnosti oznamovaného záměru, budou vznikat odpady, které lze zjednodušeně rozdělit do následujících skupin: odpady vznikající periodicky provozem a údržbou

a odpady spojené s ukončením provozu a odstraněním staveb a technologie.

Odpady vznikající během provozu

Při běžném provozu záměru vznikají odpady charakteristické pro daný typ výroby, tj. zejména odpady

z použitých obalových materiálů a to jak čistých, nekontaminovaných, tak obalů znečištěných. Složení produkce odpadů v následující tabulce vychází z ročního hlášení do systému ISPOP.

Tab. 12 Druhy odpadů vznikající v rámci provozu

Katal. číslo Název odpadu Vznik

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly Obaly a sklad

15 01 02 Plastové obaly Obaly a sklad

15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

Provoz zařízení a sklad

20 03 01 Směsný komunální odpad Provoz zařízení

Pozn.: * označení odpadu kategorie nebezpečný

Papírové a plastové obalové odpady z výroby jsou průběžně odděleně shromažďovány a následně jsou

objemově upravovány na dvou lisech umístěných ve skladovém prostoru výrobní a skladové haly. Na

jednom lisu jsou oddílně lisovány obaly nekontaminované a na druhém lisu jsou samostatně lisovány kontaminované obaly. Před odběrem oprávněnou osobou jsou nekontaminované slisované obaly

soustředěny pod přístřeškem výrobní a skladové haly a kontaminované obaly jsou umístěny do ocelového, nepropustného kontejneru s víkem na venkovní zpevněné skladové ploše.

Odpady vzniklé po ukončení provozu demolicí objektů a ploch

Tab. 13 Předpokládané základní druhy odpadů vzniklé v rámci demolice a demontáže technologie

Katal. číslo Název odpadu Vznik

16 02 14 Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 Demontáž technologie

17 01 01 Beton Demoliční odpad

17 01 06* Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

Demoliční odpad

17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Demoliční odpad

17 04 05 Železo a ocel Demoliční odpad

17 04 11 Kabely neuvedené pod 17 04 10 Demoliční odpad

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Demoliční odpad

17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Demoliční odpad

17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 Demoliční odpad

17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

Demoliční odpad

Pozn.: * označení odpadu kategorie nebezpečný



str. 23

Po ukončení provozu a výroby je třeba nejdříve demontovat technologii, oddílně demolovat nadzemní a

podzemní stavební konstrukce a dále je vhodným způsobem využít nebo odstranit. Dominantní produkcí odpadů v této fázi existence záměru budou stavební odpady vzniklé v rámci demoličních prací. Během

demolic objektů, jednotlivých stavebních konstrukcí a demontáže technologie je třeba s produkovanými

odpady nakládat podle předpisů platných v době provádění demoličních prací.

Obecné zásady při nakládání s odpady při všech etapách jejich vzniku

Odpady vzniklé v průběhu provozu a odstranění záměru budou v místě vzniku tříděny, přechodně

shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích a po jejich naplnění předány oprávněné

osobě (§§ 4 a 12 zák. č. 185/2001 Sb.) k využití nebo odstranění. Do doby předání je za nakládání s odpady zodpovědný původce odpadu. Odpady kategorie nebezpečný jsou přechodně shromažďovány

výhradně ve speciálních, uzavřených nepropustných shromažďovacích prostředcích určených pro tento účel a umístěny v zabezpečených ve stavebních objektech tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné

manipulaci s nimi nebo/a k úniku škodlivin z těchto odpadů. Odpady kategorie ostatní jsou

shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích a/nebo na určených plochách.

Shromažďovací prostředky musí být označeny v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně

některých dalších zákonů, v platném znění (v případě shromažďovacích nádob s nebezpečnými odpady musí být tyto nádoby opatřeny identifikačními listy nebezpečných odpadů, symboly nebezpečnosti a

osobou zodpovědnou za nakládání s těmito nebezpečnými odpady).

B.III.4. Hluk

Zdroje hluku z provozu záměru

Provoz výroby spotřební chemie, spol. SOLIRA Company, s.r.o. Dubňany, je zdrojem územní akustické

zátěže. Tato zátěž vzniká v důsledku výrobních a s výrobou přímo souvisejících dalších procesů, zejména

technologií jednotlivých linek výroby sypkých a tekutých výrobků, větráním a klimatizací výrobní a skladové haly, dopravou a manipulací vstupních materiálů a výrobků. Podstatná část těchto zdrojů hluku

se nachází uvnitř výrobních a skladovacích objektů, ale některé (zejména vzduchotechnická zařízení) se nacházejí vně výrobní a skladové haly.

Dalším zdrojem akustické zátěže v území je nákladní automobilová doprava do prostoru areálu závodu a

provoz manipulační techniky – vysokozdvižných vozíků a samotná manipulace s materiály a výrobky mimo

skladové a výrobní prostory hal.

Liniové zdroje hluku – vyvolaná doprava

Mezi liniové zdroje hluku patří zejména nákladní automobilová doprava související s provozem záměru.

Denně do areálu zajíždí 4 těžké nákladní automobily o hmotnosti 12 – 24 tun, 8 dodávkových automobilů

(3,5 t) a 50 osobních automobilů (na ranní směnu 30, na odpolední 14 a dále 6 návštěv). Tato intenzita dopravy pouze zcela nepatrně ovlivňuje hlukovou situaci průjezdem dotčenými obcemi (Dubňany,

Mutěnice), přes které je doprava realizována.

Hygienické limity hluku

V ekvivalentní hladině akustického tlaku, v chráněném venkovním prostoru nejbližší obytné zástavby,

z provozu stacionárních zdrojů platí pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) hygienický limit LAeq,8h = 50 dB a

pro noční dobu (22.00 hod. – 6.00 hod.) platí hygienický limit LAeq,8h = 40 dB.

Hygienická situace v pracovním prostředí

Měření expozice hlukem v pracovním prostředí u zaměstnanců prováděla v roce 2017 akreditovaná

laboratoř (Hygienická laboratoř, s.r.o. Hodonín, protokol o zkoušce č. FM 2017/047). Interpretace

výsledků měření dokládá, že přípustný expoziční hygienický limit ustáleného a proměnného hluku při práci

(LAeq,8h) - 85,0 dB a přípustný expoziční limit impulsního hluku vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C LCpeak – 140 dB jsou v provozu výroby spotřební chemie, spol. SOLIRA Company, s.r.o. Dubňany

dodržovány.

B.III.5. Vibrace a záření

Instalovaná technologie ani provoz záměru nejsou zdrojem škodlivých vibrací. Škodlivé záření

(infračervené, viditelné a ultrafialové záření technologických zdrojů s frekvencí od hodnoty 3.1011 Hz do hodnoty 1,7.1015 Hz) se v provozu také nevyskytují.



str. 24

B.III.6. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Za běžného průběhu provozu posuzovaného záměru, při dodržování legislativních předpisů a navržených

opatření, nevyplývají pro zaměstnance firmy, veřejnost a životní prostředí v posuzované lokalitě a jejím okolí významné negativní vlivy snižující kvalitu území, případně rizika havárií. Riziko pro bezpečnost

provozu a lokální znečištění životního prostředí představuje pouze případ mimořádné události (např. v

důsledku významné konstrukční či technické závady, nehody v provozu či selhání lidského faktoru apod.). Za mimořádné události z hlediska negativního vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel lze považovat:

vodohospodářsky závažný únik závadných látek, mimořádný únik ovzduší znečišťující emisí, požár, exploze a dopravní nehoda.

Potenciální zdroje a náhodný únik závadných látek, vodohospodářská havárie Vodohospodářskou havárií je situace mimořádného zhoršení či ohrožení jakosti povrchových či

podzemních vod, zejména pak zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými závadnými látkami charakteru

vstupních surovin a ropnými náplněmi (nafta, benzín, oleje) u dopravních a manipulačních strojů. K úniku závadných látek může dojít při použití ve výrobě (úniky z technologie), při manipulaci a skladování

(doprava, stáčení, skladování, čerpání), případně při požárním zásahu s únikem hasebních vod. V případě havarijního úniku závadných látek a hasebních vod na zpevněné plochy areálu může dojít k jejich odtoku

prostřednictvím dešťové kanalizace odvodňující areál a vyústěné do toku Rumzovský járek. V případě

úniku závadných látek na nezpevněné plochy hrozí riziko jejich infiltrace do půdy a podzemních vod.

Oběma havarijním scénářům třeba všemi dostupnými prostředky zabránit, např. uzavřením odtokových

koridorů (uzavřením vtoků do dešťových vpustí, přerušením odtoků a akumulaci závadných látek ve vhodných profilech dešťové kanalizace, ohrázkováním a akumulací závadných látek v terénních

depresích), odčerpání uniklých akumulovaných závadných látek a jejich následnou likvidací oprávněnou osobou a sanací kontaminovaných struktur (půdy, vody, kanalizace, stavebních konstrukcí).

V případě vzniku vodohospodářské havárie je oznamovatel povinen postupovat dle vyhl. č. 175/2011 Sb. a

ohlásit tuto skutečnost zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému (HZS, požární sbor, Policie ČR) a správci povodí a zároveň zahájit zásah v souladu s předpisy firmy (provozními předpisy

v oblasti vodního hospodářství, v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi a s havarijním plánem).

K náhodnému úniku by mohlo dojít z důvodu neuzavření nebo nesprávnému uzavření obalů nebo nádob

se závadnými látkami či odpady, porušením těsnosti nádrží, potrubních systémů či technologie, únikem při dopravě, stáčení či čerpání.

Konstrukční stavebně – technická a technologická opatření realizovaná při výstavbě a provozu (podlaha výrobní a skladové haly je nepropustně izolovaná, přepravní obaly a provozní nádrže jsou nadzemní,

zevně kontrolovatelné, podzemní jímka je nepropustná, sklad zvlášť nebezpečných a nebezpečných

kapalných závadných látek je technicky uzpůsoben izolací podlahy, chemicky odolným povrchem a odvodněním do kapacitní záchytné jímky. Venkovní zpevněná skladová plocha je izolovaná PVC izolací.

Organizační, provozní a havarijní opatření přijatá pro etapu provozu garantují minimalizaci potenciálních rizik vzniku vodohospodářské havárie. Činnost oznamovatele pro případ úniku závadných látek je

upravena havarijním plánem, který je pravidelně aktualizován a odsouhlasován dotčenými orgány a organizacemi. Prostory, v nichž jsou uskladněny významné objemy závadných látek, případně dochází u

nich k jejich zvýšené manipulaci, jsou vybaveny prostředky pro zdolání havárie, hasebními prostředky,

ochrannými pomůckami, případně i lékárničkou pro první předlékařskou pomoc.

S postupem při odstranění náhodného úniku závadných látek a také s havarijním plánem a požárními předpisy jsou a budou pravidelně seznamováni všichni dotčení pracovníci. Pracovníci jednotlivých

pracovišť jsou dle kompetencí pravidelně proškolování v oblasti dodržování pravidel bezpečnosti práce na

pracovišti a v oblasti nakládání s chemickými látkami a směsmi a v nakládání s odpady.

Požár

Požár lze považovat za mimořádnou událost spojenou s únikem emisí škodlivin. Ve výrobě jsou jako vstupní surovina využívány chemické látky a chemické směsi, které jsou kategorizovány jako vysoce

hořlavé nebo hořlavé kapaliny a páry, případně jako látky schopné zesílit požár jako oxidant. Zároveň jsou

za určitých podmínek, tj. dosažení teploty hoření, hořlavé obalové materiály a produkované odpady. Potenciálně nejnebezpečnějšími pro vznik požáru jsou místa, kde se s hořlavými látkami nakládá – sklad

zvlášť nebezpečných a nebezpečných kapalných závadných látek, výrobní a skladová hala a výrobní

technologie.



str. 25

Riziko požáru je možné uvažovat např. vlivem poruchy elektroinstalací, vlivem poruchy instalovaných

zařízení, havárií, nestandardním provozem apod. Dále může dojít i ke vznícení dopravních prostředků. Při požáru unikají do ovzduší toxické zplodiny z hoření. Tímto může dojít u některých škodlivin k překročení

jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Pro případ vzniku požáru je areál již za

stávajícího stavu zabezpečen vnitřním požárním systémem výrobní a skladové haly.

Pro první bezprostřední zásah při vzniku požáru jsou na vybraných místech skladování a provozu,

v souladu s požárně bezpečnostním řádem, instalovány přenosné hasicí přístroje. Samotný hasební zásah může být zdrojem ohrožení životního prostředí (voda použitá k likvidaci požáru může kontaminovat životní

prostředí). Případný požár je nutno řešit zásahem složek integrovaného záchranného systému. V případě zahoření lze očekávat, že dojde k emisnímu úniku zejména běžných zplodin spalování, jako jsou: CO2, CO,

SO2, NOX, TZL a organické látky.

Exploze Možným rizikem je i riziko exploze a to vzhledem k využívání vysoce hořlavých kapalin, jejichž výpary

mohou za určitých podmínek (teplota, koncentrace, iniciace elektrickým výbojem atp.) vytvářet se vzduchem výbušnou směs. Z tohoto důvodu platí pro techniku zabezpečující jejich přepravu, manipulaci a

uložení přísná konstrukční kritéria a provozní požadavky. Mimo tyto technicko - organizační podmínky je

třeba při manipulaci s těmito látkami předcházet jakýmkoliv nestandardním stavům a důsledně dodržovat platné normy, provozní a havarijní předpisy.

Únik znečišťujících látek do ovzduší Havarijní únik znečišťujících látek do ovzduší je nenadálý a neočekávaný stav, při němž při provozu zdroje

znečišťování ovzduší bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla

regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy. Zdroj za tohoto stavu nekontrolovaně či nadměrně emituje znečišťující látky jak ve standardních podmínkách chodu, tak v důsledku rizikových stavů (např.

exploze, požár s únikem emisí závažně poškozujícím kvalitu ovzduší či ohrožujícím zdraví obyvatel). V případě havárie má provozovatel povinnost učinit opatření stanovená dle ust. § 17, odst. 3, písm. f) a g)

zákona o ochraně ovzduší. V rámci běžného provozu technologie výroby spotřební chemie tento typ havárie není očekáván a lze jej spojit výhradně s případy výbuchu či požáru technologie či skladů.

Dopravní nehoda

Dopravní nehoda je mimořádná situace v provozu na příjezdových komunikacích a v areálu závodu, při které dochází ke střetům motorových vozidel a ostatních účastníků silničního provozu mezi sebou,

s pevnými překážkami vně komunikací, případně s chodci nebo k jejich převrácení bez přímé kolize s jinými účastníky silničního provozu či objekty. Dopravní nehoda je vždy doprovázena velkým rizikem

poškození zdraví účastníků silničního provozu a možnosti vzniku velké materiální škody. Doprovodným

jevem může být i riziko vzniku havarijního stavu (např. únikem přepravovaná chemické látky či provozních náplní motorových vozidel) nebo požár vozidla.

Při provozu na příjezdních komunikacích je prevencí vzniku dopravní nehody dodržování pravidel silničního provozu, věnování se řízení, bezvadný technický stav vozidel a přizpůsobení jízdy provozu na komunikaci a

jejímu stavu.



str. 26

ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

C.1.1. Environmentální charakteristiky životního prostředí v dotčeném území

Zájmové území, tj. areál vlastníka závodu společnosti KPMZ Group s. r. o., Pramenná č. ev. 3, Kunratice,

14800 Praha 4, je lokalizován odloučeně od centra města Dubňany, mimo bezprostřední kontakt s obytnou zástavbou města, v průmyslové zóně místní části Jarohněvice, na jihozápadním okraji

katastrálního území města, na severním okraji lesního komplexu Zbrodského lesa.

Areál je industriálně přeměněným územím, v němž po ukončení hornické činnosti a souvisejících činností

bylo provedeno zahlazení následků těžby v podzemí a zajištění důlních děl. Součástí těchto činností byla i sanace zjištění kontaminace na povrchu areálu a jeho rekultivace. Širší dotčené území je však doposud

poznamenáno v minulosti realizovanou hlubinnou těžbou lignitu, která byla odsud realizována v rámci

bývalého využití areálu jako dolu 1. máj II pro důlní činnost.

Dopady těžby jsou i po čtvrt století od ukončení těžby patrné na okolních zemědělských a lesních

pozemcích lokálními poklesy a zamokřením. Z tohoto titulu, ale i vzhledem k nízké bonitě, jsou zejména okolní zemědělské pozemky relativně málo intenzivně obdělávány a pomístně zarůstají nálety dřevin a

ruderálními porosty. Charakter území ovlivňuje i blízká rybniční soustava Zbrod a tok řeky Kyjovky,

vytvářející zde, tj. na středním toku řeky, širokou říční nivu.

Akceptace záměru je z pohledu souladu s územním plánem města Dubňany doložena vyjádřením

Městského úřadu Hodonín, odboru rozvoje města (viz příloha oznámení). Záměr Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín, podle tohoto vyjádření,

leží v zastavěném území, ve stabilizované ploše s funkčním využitím „Plochy výrobních aktivit“ (Vp/2s –

průmyslové provozovny a kapacitní sklady/max. 2 podlaží, sedlová střecha).

Pro plochy výrobních aktivit pak platí, že slouží pro umístění výrobních činností průmyslových a

zemědělských podniků, kapacitních skladů a provozoven služeb včetně administrativy, a to převážně v uzavřených areálech s minimální frekvencí styku s veřejností. Záměr zároveň splňuje i další závazné

podmínky funkční regulace a zvláštní podmínky územního plánu města, tj. je v souladu se stanoveným obvyklým a přípustným využitím území a splňuje „Báňské podmínky“ stanovené na tomto

poddolovaném území ve smyslu ČSN 730039. Plné znění vyjádření Městského úřadu Hodonín, odboru

rozvoje města k záměru je doloženo v příloze oznámení.

Obr. 6 Situace územního plánu dotčeného území



str. 27

C.1.2. Zdroje znečišťování životního prostředí v dotčeném území

Ovzduší v území dotčeném záměrem a jeho okolí lze charakterizovat jako mírně znečištěné. Území se díky

své morfologické stavbě říční nivy vyznačuje ne příliš dobrými rozptylovými podmínkami.

Regionálně významnými zdroji znečišťování ovzduší v území jsou vyjmenované výrobní technologické a

spalovací stacionární zdroje firem a institucí lokalizované jak ve městě, tak v nejbližších okolních obcích a

městech, případně vyjmenované i nevyjmenované spalovací stacionární zdroje určené k vytápění a ohřevu TUV budov.

Z nejvýznamnějších vyjmenovaných stacionárních zdrojů lze jmenovat zejména zdroje produkující nejvíce emisí, tj.: ČEZ, a. s. - Elektrárny Poříčí, Hodonín, U Elektrárny 3030/1, 695 01 Hodonín, TVARBET

MORAVIA, a.s., Brněnská 619/59, 695 01 Hodonín, Jihomoravská armaturka spol.s r.o., Lipová alej

3087/1, 695 01 Hodonín, OMNIKA, spol. s r.o., Pánov 3925, 695 01 Hodonín, SLOVÁCKÝ STATEK s.r.o. Hodonín - sušička zrnin STELA, Pánov 3072, 695 01 Hodonín. Ve městě Dubňany pak působí

vyjmenované stacionární zdroje: Josef Vrána - Komaxit Dubňany, Palackého 1522, 696 03 Dubňany, Ing. Evžen Hanák Dubňany - filmový tisk – sítotisk, Nádražní 1695, 696 03 Dubňany a Pila Lubomír Skočík,

Nádražní 1702, 696 03 Dubňany.

Na celkové imisní situaci se významně podílí i lokální vytápění objektů určených k bydlení a také doprava, na silnicích II. třídy (380 a 431) a III. třídy (4254) a na místních komunikacích.

C.1.3. Imisní situace v dotčeném území

Pro stanovení imisního pozadí lokality a tím i kvality ovzduší, byla využita data zveřejněná ČHMÚ na

webovém portálu www.chmi.cz v sekci OZKO. Jedná se o pětileté průměry imisního pozadí vybraných

znečisťujících látek za období 2013-2017, které jsou stanoveny na základě modelování z dostupných dat o emisích zdrojů a dat imisního monitoringu. Pro danou lokalitu jsou udány následující pozaďové úrovně

imisí znečišťujících látek (vybrané jsou hodnoty z místa záměru a nejbližších obydlených oblastí).

Obr. 7 Imisní situace v místě záměru a v místě nejbližší obytné zástavby [µg.m-3]



str. 28

Vysvětlivky: NO2_rp_5l NO2 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3]

PM10_rp_5l PM10 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3] PM10h24_5l PM10 – 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [µg.m-3] PM25_rp_5l PM2,5 – roční průměrná koncentrace [µg.m-3] BZN_rp_5l benzen – roční průměrná koncentrace [µg.m-3] BaP_rp_5l benzo(a)pyren – roční průměrná koncentrace [ng.m-3]

Imisní pozadí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého není stanoveno dle pětiletých průměrů zveřejněných ČHMÚ

na webovém portálu www.chmi.cz v sekci OZKO, poněvadž data těchto látek zde nejsou uvedena. Pro

posuzovanou lokalitu však existuje reprezentativní měření imisního pozadí NOX a CO. Imisní pozadí CO bylo tedy převzato z výsledků imisního monitoringu na pozaďové měřící stanici ČHMÚ č. 1479 ZUHRA

Uherské Hradiště (automatizovaný měřící program IRABS, reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km), vzdálenost od posuzované lokality cca 33 km). Imisní pozadí NOX pak ze stanice

BMISA č. 1135 Mikulov-Sedlec (automatizovaný měřicí program CHLM, reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km), vzdálenost cca 30 km).

C.1.4. Dopravní zátěž území

Dominantní dopravní zátěž v území představuje provoz na silnicích II. třídy č. 380 a 431. Dle výsledků celostátního sčítání dopravy, provedeného v roce 2016 ŘSD Praha, je sestavena tabulka denních intenzit

dopravy na nejbližších komunikacích (údaje v tabulce představují celoroční průměrnou intenzitu dopravy = počet vozidel/24 hod).

Tab. 14 Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v roce 2016

INTENZITA DOPRAVY – stav v roce 2016 (počet vozidel/24 hod)

č. silnice sčítací úsek T O M S

II/380 6-2270 787 4 621 49 5 457

II/431 6-4900 794 5 133 61 5 988

III/4254 6-5550 223 1 256 26 1 505

Kde: T – těžká vozidla, O – osobní vozidla, M – motocykly, S – součet

Lokálně nejvýznamnějším je provoz na komunikaci vedoucí do areálu závodu a k rodinným domkům v této

místní části.

Obr. 8 Mapa intenzit dopravy na pozemních komunikacích

../../../AppData/Documents%20and%20Settings/Pavel/Documents%20and%20Settings/Pavel/Documents%20and%20Settings/Pavel/Documents%20and%20Settings/Uzivatel/Dokumenty/Documents%20and%20Settings/Uzivatel/Dokumenty/Documents%20and%20Settings/Vasicek/Data%20aplikací/Microsoft/Mapy/tab_jm2.htm



str. 29

C.1.5. Hluková zátěž území

Dominantním zdrojem hluku v širším území je doprava na výše uvedených silnicích a hluk z provozu jednotlivých areálů místních firem. Přímo v dotčeném území je pak hluková zátěž vázána výhradně na

výrobní a dopravní aktivity průmyslového areálu. Stálý zdroj hluku, emitující akustickou zátěž v širším území v úrovních či hladinách, které by mohly být z hygienického pohledu závadné, se v areálu nenacházejí. Hluk

emitovaný z areálu, ve vztahu k chráněným venkovním prostorám a chráněným venkovním prostorám

staveb, kterou jsou rodinné domky v místní části Jarohněvice ve vzdálenosti cca 500 m, nevyvolá akustickou zátěž překračující povolené hygienické limity.

C.1.6. Kontaminace a stará ekologická zátěž

V rámci útlumu hornické činnosti v území, byla v letech 1996 až 2002 provedena sanace a dekontaminace

zjištěné zátěže v podzemí a na povrchu areálu Dolu 1. Máj Dubňany II. Na základě závěrů ekologického auditu, závěrečné zprávy a znaleckých posudků, nejsou na povrchu území areálu zřetelné negativní

předcházející důlní činností, případně s touto dalších souvisejících činností.

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném

území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

C.2.1. Obyvatelstvo a veřejné zdraví

Záměr je lokalizován v k.ú. města Dubňany, ve stávajícím průmyslovém areálu. Areál se nachází mimo

obytnou zástavbu, na jihozápadním okraji katastrálního území města, asi 950 m jihozápadně od souvisle zastavěného území města a asi 480 m jižně od nejbližší obytné zástavby rodinných domů v místní části

Jarohněvice. Potenciálně provozem záměru dotčenými mohou být obyvatelé cca 7 rodinných domů této nejbližší obytné zástavby, tj. cca do 30 lidí.

C.2.2. Klima a ovzduší

Klimatické podmínky a kvalita ovzduší Z klimatického hlediska leží řešená lokalita v teplé oblasti, okrsku T4, s velmi dlouhým, velmi teplým a

velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým podzimem. Zima je krátká, teplá, suchá až velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota území je 9,3 °C, průměrný

roční úhrn srážek je 576 mm, převládající směr větrů je severozápadní, západní a jihozápadní.

Tab. 15 Větrná růžice – průměrné dlouhodobé četnosti směru větru (Dubňany)



str. 30

STABILITNÍ RŮŽICE RYCHLOSTNÍ RŮŽICE

Stabilitní růžice

I. třída stability - velmi stabilní II. třída stability - stabilní III. třída stability - izotermní

IV. třída stability - normální V. třída stability - konvektivní

0.00

45.00

90.00

135.00

180.00

225.00

270.00

315.00

05101520

Rychlostní růžice

1.7 m/s 5 m/s 11 m/s

0.00

45.00

90.00

135.00

180.00

225.00

270.00

315.00

05101520

Obr. 9 Grafické znázornění větrné růžice

C.2.3. Půda a horninové prostředí

Půda

Kvartér je v území reprezentován sprašovými pokryvy a vápnitými vátými písky, na nichž jsou vyvinuty černozemně. V nivě toku Kyjovky jsou to pak nivní a lužní půdy. Jižně od Dubňany (to znamená i v

prostoru areálu oznamovatele) se jedná i o čisté váté písky a drnové půdy černozemní. V depresích vodotečí a poklesech po hlubinné těžbě se objevují i lokality bažinné půdy.

Geologické charakteristiky Z regionálně-geologického území přináleží ke struktuře soustavy Vídeňské pánve, provincii Západních

Karpat, podsoustavě Jihomoravské pánve, celku Dolnomoravského úvalu, podcelku Dyjsko – moravské

nivy vyplněné písčitými, prachovitými a jílovitými sedimenty převážně mořského původu (egenburg – panon).

Geomorfologické charakteristiky Podle geomorfologického členění je zájmové území součástí provincie Západopanonské pánve,

subprovincie Vídeňské pánve, celku Dolnomoravský úval, podcelku Dyjsko – moravská pahorkatina, okrsku

Ratíškovická pahorkatina.

Biogeografické a fytogeografické charakteristiky

Území náleží do Panonské provincie, Severopanonské podprovincie, Hodonínského bioregionu. Z fytogeografického hlediska se jedná o území Panonského termofytika, Dolnomoravský úval (18.b),

dubového vegetačního stupně.

C.2.4. Voda

Hydrologické a hydrogeologické charakteristiky

Území je součástí artézské Vídeňské pánve, které je charakteristické vyšší úrovní hladiny podzemních vod, jejíž úroveň je ovlivněna kolísáním hladiny vody v tocích (Rumzovský járek, případně Kyjovka). V říční nivě

Kyjovky se úroveň hladiny podzemní vody mělkého oběhu (podle místa, ročního období a průtoků v toku)

pohybuje od úrovně cca 2 m do 0,5 m pod úrovní terénu.

Hydrologickou charakteristiku území určuje řeka Kyjovka, která má v blízkém profilu Hodonín

charakteristiky: číslo hydrologického pořadí 4–13–02–075, plocha povodí 9.530,62 km2, průměrný roční průtok 59,605 m3.s-1. Samotná lokalita se nachází v povodí Rumzovského járku, který má délku toku 6,2

km a přináleží mu číslo hydrologického povodí 4-17-01-0990-0-10.



str. 31

Obr. 10 Hydrologická mapa zájmového území

Podzemní vody

Širší okolí zájmového území náleží do základní vrstvy 2250 Dolnomoravský úval – severní část, do

hydrogeologického rajonu č. 22503 Dolnomoravský úval – jižní část.

C.2.5. Chráněná území, NATURA 2000, ÚSES, fauna, flóra, krajinný ráz

NATURA 2000 Areál a širší okolí je enklávou umístěnou v lesním komplexu Hodonínská doubrava, která je evropsky

významnou lokalitou (EVL) v rámci soustavy NATURA 2000, kód lokality CZ0624070, na ploše 3.029,08

ha. Jihozápadně od plochy záměru (cca 3 km) se nachází EVL Kapánsko, severozápadně (cca 3,2 km) pak EVL Hovoranský hájek. V širším okolním území jsou dále ptačí oblasti (PO) Bzenecká Doubrava –

Strážnické Pomoraví (7,5 km východně) a Hovoransko – Čejkovicko (5 km západně).

Obr. 11 Chráněná území v širším okolí

Legenda k obr. 17 9 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví

10 PO Hovoransko – Čejkovicko 11 EVL Hodonínská Doubrav

12 EVL Kapánsko 13 EVK Hovoranský hájek

1 2

3 4

5



str. 32

Chráněná území

Lesní komplex Hodonínská doubrava zahrnuje maloplošná zvláště chráněná území - národní přírodní památku (NPP) Hodonínská Dúbrava (1,8 km jižně) a přírodní památku (PP) Pánov (4,8 km jihovýchodně).


Legenda k obr. 17 1 NPP Hodonínská Dúbrava

2 PP Pánov

ÚSES (územní systém ekologické stability)

V lesním komplexu Hodonínská doubrava je dále umístěno nadregionální biocentrum (NRBC) Černé bláto.

Lesní komplex Kapánsko je pak regionálním biocentrem (RBC).


Legenda k obr. 17

1 NRBC Černé bláto 2 RBC Kapánsko

1 2

1 2



str. 33

Významné krajinné prvky V širším území v rámci k.ú. Dubňany je vyhlášena řada VKP (významných krajinných prvků) jako jsou

Písky u Doubku, Louky u Kyjovky, Dubňansko, U nádraží, Jarohněvická cesta, Mezi rybníky, Desková alej,

cenné zejména jako lesní porosty doubrav s vtroušenými ostatními druhy dřevin a hodnotným bylinným patrem, případně o vlhké až slatinné louky s mokřady, porosty vrb a rákosu a dalších vlhkomilných druhů

bylin a trav. Biocentra a biokoridory v území představují lokality Černé bláto (vlhkomilná doubrava a podrostem topolu a dalších dřevin), Obrám, Na dubňansku a Dubčeny (lesní porosty), U kamene (stepní

porost) Kyselinka (mokřady a vlhké louky), Jarohněvický rybník a Kyjovka (vodní plocha a vodoteč).

Flora a fauna

V rámci lesních Hodonínské dobravy bylo zaznamenáno množství druhů zvláště chráněných, příp. dalších

vzácných druhů - např. Gladiolus palustris, Iris variegata, Iris sibirica, Carex stenophylla, C. buxbaumii, C. fritschii, Daphne cneorum, Dianthus superbus, Festuca amethystina, Cardamine parviflora. Z živočichů lze

zmínit kuňku ohnivou (Bombina bombina), netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra dlouhouchého (Myotis bechsteini), roháče velkého (Lucanus cervus) a přástevníka kostivalového

(Callimorpha quadripunctaria).

Lesní porosty Nejbližším lesním komplexem je Hodonínská doubrava. Dominantním typem vegetace tohoto komplexu

jsou panonské teplomilné doubravy na písku. V menší míře se však vyskytují panonské dubohabřiny v různé kvalitě, mnohé z porostů jsou již velmi degradované. Marginálně či ostrůvkovitě lze v území rozlišit i

další typy biotopů - např. vlhké acidofilní doubravy, údolní luhy a mokřadní olšiny, bodově v zamokřených

depresích i vodní a mokřadní vegetace. Tyto porosty jsou však většinou postiženy degradací vlivem změn zejm. hydrologických podmínek

Dřeviny rostoucí mimo les V areálu je lokálně na nezpevněných plochách a po obvodu oplocení provedena buď sadová úprava

skupinovou či liniovou výsadbou stromů a křovin, případně jsou jako doprovodná zeleň ponechány lokální nálety dřevin.

Krajina, krajinný ráz

Morfologie krajiny v území je modulována tokem Kyjovky a jejími přítoky. Průmyslový areál je urbanizovaným územím, které je přeměněno lidskou činností a v němž se nevyskytují přírodní biotopy.

Realizace záměru nepředstavuje zásah do krajinného rázu a estetických kvalit území.

Surovinové zdroje

Areál závodu je lokalizován v poddolovaném území po těžbě lignitu pod názvem Dubňany 3, klíč 5495.

Dále je areál součástí CHLÚ ID 26090000 pod názvem Dubňany I. pro suroviny ropa a zemní plyn a CHLÚ ID 13850000 Dubňany pro surovinu lignit. Lokalita areálu je zároveň dobývacím prostorem těžby ropy a

zemního plynu pod názvem Dubňany II, ID 40121, těžební organizace MND a.s., Hodonín.

Území historického a kulturního významu

Objekty areálu nejsou lokalizovány na území památkové rezervace, památkové zóny, ochranného pásma ani v prostředí kulturní památky.



str. 34

ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

(z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti)

Oznamovaný záměr, tj. Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú.

Dubňany, okres Hodonín, je z pohledu procesu posuzování vlivů na životní prostředí novým zjišťovacím

řízením k posouzení již stávajících, provozovaných výrobních kapacit a jejich vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví pro potřeby staveních řízení. Zjišťovací řízení reflektuje aktuální kapacitu výroby spotřební

chemie v areálu závodu spol. SOLIRA Company, s.r.o. ve městě Dubňany.

D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických aspektů

Vliv na obyvatelstvo a na veřejné zdraví

Provoz záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany,

okres Hodonín je v rámci stávajících výrobních kapacit zdrojem imisního příspěvku k imisní situaci v území produkcí emisí znečišťujících látek, akustickou zátěží z provozu výrobních objektů a obslužné

dopravy, produkcí odpadů a odpadních vod. Z důvodů vyhodnocení vlivu záměru na životní prostředí a

veřejné zdraví byla pro potřeby oznámení vypracována vložena rozptylová studie.

Emise znečišťujících látek do ovzduší

Výchozí podklady, identifikace škodlivin

Provoz záměru je zdrojem znečisťujících látek do okolního ovzduší. Dle jejich identifikace, provedené

v textu vložené rozptylové studii zpracované k záměru na základě kvantifikace emisí z dopravy, jsou emitovány především škodliviny z provozu mobilních zdrojů znečišťování (nákladní automobily a

vysokozdvižné vozíky), kterými jsou: NO2, NOX, PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren a těkavé organické látky (VOC).

Závěr rozptylové studie:

Rozptylová studie hodnotí vliv posuzovaného záměru na kvalitu ovzduší a je zpracována jako příspěvková.

Do modelování imisí jsou zahrnuty emise ze spalování zemního plynu při vytápění objektu a při ohřevu TUV a dále emise produkované obslužnou nákladní a osobní automobilovou dopravou.

Výpočty imisního zatížení byly provedeny v referenčních bodech umístěných 1,5 m nad úrovní terénu

(dýchací zóna člověka). Vypočtené hodnoty imisního zatížení na posuzovaném území jsou uvedeny

v tabulkách (v mikrogramech/m3) prezentovaných včetně map imisních příspěvků v příloze oznámení

Rozptylová studie sledovala imisní situaci v blízkém okolí a speciálně na fasádách nejbližších obydlených objektů ve městě Dubňany (rodinné domy) a na blízkém sportovišti. Tam byly umístěny referenční body č.

1 - 7. Bod č. 8 byl umístěn do prostoru sousedící EVL Hodonínská doubrava náležící do soustavy NATURA

2000. Maximální hodnoty příspěvků imisních koncentrací byly vypočteny v bodech v bezprostřední blízkosti dopravní cesty a nejbližším okolí místa záměru. Výsledné hodnoty koncentrací znečisťujících látek jsou zde

i po započtení imisního pozadí nižší než platné hodnoty imisních limitů.

Z hodnot vypočtených koncentrací imisního příspěvku posuzovaného zdroje jsou sestrojeny izolinie

příspěvku koncentrací výše uvedených znečisťujících látek. Izolinie jsou zakresleny do map předmětné lokality a jsou prezentovány společně s vypočtenými hodnotami v příloze oznámení.

Závěrečné hodnocení rozptylové studie

Imise NO2

Maximální hodnota příspěvku hodinových koncentrací NO2 v celé lokalitě byla vypočtena ve výši

0,24 μg/m3 (tj. 12 setin % imisního limitu 200 μg/m3); mezi posuzovanými referenčními body má vypočtené maximum v bodě č. 6 hodnotu 0,137 μg/m3. Maximální příspěvek k průměrné roční koncentraci

NO2 v celé lokalitě činí 0,009 μg/m3, mezi referenčními body byl nejvyšší příspěvek vypočten v bodě č. 8 ve výši 0,00157 μg/m3. Představují tak jenom zlomek procenta imisního limitu 40 μg/m3. Nárůst průměrné

roční i maximální hodinové koncentrace NO2 je zanedbatelný.



str. 35

Imise NOX

Vzhledem k blízkosti přírodně chráněné lokality Hodonínská doubrava byl výpočet proveden i pro oxidy

dusíku, jelikož pro ně stanovuje současná legislativa imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace ve výši 30 μg/m3 pro roční průměr. Maximální vypočtený příspěvek k průměrné roční koncentraci NOX v celé

lokalitě činí 0,16 μg/m3. V referenčním bodě č. 8 umístěném přímo v chráněném území pak byl vypočten

příspěvek 0,0067 μg/m3. Uvedené hodnoty představují jenom minimální příspěvky k imisní situaci NOX

v chráněné lokalitě.

Imise CO

Nejvyšší příspěvek maximálního denního osmihodinového průměru CO byl vypočten ve výši 7,03 μg/m3,

v místech nejbližší obytné zástavby u dopravní cesty dosahuje hodnoty 2,39 μg/m3. Jsou to skutečně velmi nízké hodnoty vůči imisnímu limitu 10 000 μg/m3 i pokud vezmeme současně v úvahu imisní pozadí

této škodliviny ve výši cca 500 µg/m3.

Imise PM10

Maximální příspěvek průměrných ročních koncentrací PM10 byl vypočten ve výši 0,04 μg/m3 (0,1 %

imisního limitu 40 μg/m3). V rámci posuzovaných referenčních bodů byl nejvyšší imisní příspěvek vypočten v bodě č. 6 (přímo u dopravní cesty) ve výši 0,0249 μg/m3. Jedná se tedy o poměrně nízké hodnoty, které

ani po započtení výše uvedeného imisního pozadí 25,9 μg/m3 nepovedou k překročení imisního limitu

stanoveného pro částice PM10. Maximální příspěvek denní koncentrace PM10 byl vypočten ve výši 2,55 μg/m3, v rámci vybraných referenčních bodů je maximum vypočteno opět v bodě č.6 – 1,96 μg/m3. Pokud

vezmeme v úvahu imisní pozadí suspendovaných částic PM10 25,9 μg/m3, maximální denní koncentrace v dotčené lokalitě nepřesáhne 29 μg/m3. Imisní limit tedy nebude překročen. Dále je nutno doplnit, že tyto

denní koncentrace jsou vypočteny pro případ, že by meteorologické podmínky, při kterých byly vypočteny,

trvaly celý den (tj. 24 hodin). Vypočtena byla také četnost překročení imisní koncentrace 1 μg/m3 během roku s následujícím závěrem – v místě, kde bylo vypočteno maximum, tak tato situace nastane 4x za rok,

v bodě č. 6 pouze 2x za rok.

Imise PM2,5

Maximální přírůstek roční imisní koncentrace PM2,5 v lokalitě byl vypočten ve výši 0,01 μg/m3 (0,04 % imisního limitu 25 μg/m3). V rámci posuzovaných vybraných referenčních bodů nejvyšší vypočtená

hodnota dosahuje 0,0069 μg/m3, což je hodnota nízká, která zásadně neovlivní imisní situaci v lokalitě.

Imisní limit 25 μg/m3 nebude překročen ani po započtení imisního pozadí PM2,5 ve výši 19,9 μg/m3.

Imise benzenu a benzo(a)pyrenu

Imisní příspěvky benzenu a benzo(a)pyrenu jsou natolik nízké, že je bezpředmětné se jimi blíže zabývat. Z výpočtových tabulek plyne jednoznačný závěr, že z hlediska těchto dvou škodlivin se imisní situace

téměř nezmění.

Závěr rozptylové studie Obecně lze konstatovat, že imisní příspěvek znečisťujících látek, spojený s provozem oznamovaného

záměru, lze hodnotit jako poměrně nízký, což je dokladováno do textu oznámení vloženou rozptylovou studií. Na základě hodnot maximálních krátkodobých i průměrných ročních příspěvků k imisním

koncentracím znečišťujících látek vyplývá, že z hlediska dodržování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí i na ochranu ekosystémů a vegetace, nedojde vlivem realizace a provozu záměru k překročení imisních

limitů znečisťujících látek a že vypočtené příspěvky k imisním koncentracím znečišťujících látek jsou

minimální. Protože hodnocený záměr není označen ve sloupci B v příloze č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, není třeba stanovit kompenzační opatření.

Závěrečné hodnocení:

Na základě očekávaných, provozem záměru produkovaných emisí znečisťujících látek lze konstatovat, že jejich příspěvek ke stávající imisní zátěži území, za podmínky provozu v rámci výše v textu popsaného

stavebně – technického a technologického řešení záměru, není na úrovni s potenciálem významnějšího

ovlivnění imisní zátěže v lokalitě a nevyvolává případné překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ani pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Hodnocení vlivu záměru na veřejné zdraví

Z hlediska zdravotních rizik způsobených vlivem znečišťujících látek v ovzduší nebude mít záměr negativní dopad na zdraví lidí zaměstnanců nebo veřejnosti. Z vyhodnocení v kap. B.II. a B.III. vyplývá, že v rámci

záměru potenciálně rizikovými jsou případné mimořádné události jako je požár a vodohospodářská havárie, s ohledem na rozsáhlou kumulaci vodám závadných látek a hořlavých surovin s potenciálem

produkce škodlivých kontaminací a emisí.



str. 36

Vlivy nehodovosti a úrazovosti

Pomineme-li rizika vzniku pracovních úrazů v rámci provozu oznamovaného záměru, je pro běžný provoz,

z pohledu nehodovosti a možnosti úrazů, nejvýznamnějším faktorem doprovodná silniční automobilová doprava. Vzhledem ke skutečnosti, že s provozem záměru je spojena denní intenzita nákladní

automobilové dopravy cca 4 těžkých nákladních automobilů o hmotnosti 12 – 24 tun, 8 dodávek o

hmotnosti do 3,5 tun a 50 osobních automobilů, je podíl této dopravy a s ní spojených rizik vzniku dopravních nehod na silnici III/4254 relativně velmi malý (reprezentuje asi 4% tohoto typu dopravy na

této komunikaci).

Sociálně ekonomické vlivy

Jedná se o již realizovaný a provozovaný záměr a z tohoto důvodu nejsou, v souvislosti s povolením jeho

provozu, očekávány nové významné sociálně ekonomické vlivy charakteru tvorby nových pracovních míst

atp.

Narušení faktorů pohody

V souvislosti s dalším provozem záměru nelze očekávat negativní projevy obyvatelstva z důvodu narušení

faktoru pohody. Důvodem tohoto konstatování je skutečnost, že záměr je již v průmyslovém areálu delší

dobu provozován bez toho, že by se k jeho existenci objevily významné negativní projevy ze strany veřejnosti a města. Samotná technologie výroby svými emisními charakteristikami není z pohledu vlivu na

zdraví a narušení faktorů pohody obyvatelstva problematická.

Provozované technologie výroby produktů spotřební chemie produkují minimální imisní zátěž nenavyšující

stávající imisní pozadí území. Požárně bezpečnostní a technologická provozní a dopravní kázeň jsou zárukou toho, že provozem technologie výroby produktů spotřební chemie nebude docházet k

významnému uvolňování znečišťujících látek do ovzduší.

Jediným možným významnějším rizikem jsou nestandardní stavy a havárie. Tato rizika jsou

minimalizována v rámci výstavby již realizovanými stavebně technickými a technologickými požárně bezpečnostními opatřeními.

Závěr:

Obecně lze konstatovat, že socioekonomické vlivy spojené s provozem oznamovaného záměru jsou převážně neutrální, nenarušující zásadně pohodu obyvatelstva.

D.1.2. Vlivy na ovzduší a klima

Etapa výstavby záměru

Tato etapa není z důvodu předchozí realizace záměru v rámci jeho legalizace předmětem hodnocení.

Etapa provozu záměru

V době provozu záměru jsou zdrojem emisí instalované „nevyjmenované“ stacionární technologické zdroje

z výroby produktů spotřební chemie, spalovací zdroje k vytápění, temperaci a ohřevu vody a dále s provozem spojená obslužná nákladní automobilová doprava po silnicích, případně pojezdy po

komunikacích a manipulačních plochách areálu. Pro potřeby vlivu záměrem produkovaných emisí na imisní situaci v lokalitě, byla vypracována výše již uvedená rozptylová studie, která je vložena do tohoto

oznámení a jejíž závěty jsou shrnuty v kap. D.1.1. výše.

Z rozptylové studie uvádíme následující, pro oznámení záměru nejpodstatnější shrnutí.

Pro výpočet imisní charakteristiky bylo zvoleno 1680 referenčních bodů v pravidelné síti 5 500 x 2 900 m s krokem 100 m. Dalších 8 vybraných referenčních bodů (číslo 1 - 8) bylo umístěno na významných místech

ve městě Dubňany - na fasádách nejbližších obydlených objektů, na školním sportovním hřišti a v blízké

EVL Hodonínská doubrava. Referenční body byly umístěny do výšky 1,5 m (dýchací zóna člověka). Síť referenčních bodů je volena tak, aby pokrývala oblast nejvyššího předpokládaného ovlivnění imisní situace

v posuzované lokalitě.

Výpočet imisních koncentrací byl proveden dle metody SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních

zdrojů vydané ČHMÚ Praha, verze výpočetního programu 2013. Podle metodiky SYMOS´97 byly

provedeny výpočty příspěvků imisních koncentrací (maximální hodinové, maximální 8-hodinové, maximální 24-hodinové a průměrné roční) vybraných znečišťujících látek v pravidelné geometrické síti 5 500 x 2 900

m, tj. 1680 referenčních bodů, s krokem 100 m.

Výškopis terénu dotčené lokality byl stanoven z digitálního výškopisu České republiky.



str. 37

Obr. 14 Síť referenčních bodů

Tab.16 Umístění vybraných referenčních bodů (souřadný systém JTSK)

Ref.

bod č.

Umístění (č.p.) X

(m)

Y

(m)

Z

(m)

Výška nad

terénem (m)

1 RD Dubňany, Jarohněvice 1606 -567860 -1195051 186,5 1,5


3 RD Dubňany, V. Nezvala 1417 -567020 -1195134 191,2 1,5


5 RD Dubňany, Na Pískách 1189 -566784 -1195043 195,2 1,5

6 RD Dubňany, Nádražní 30 -565956 -1195282 191,1 1,5

7 Sportovní areál -565864 -1195811 197,0 1,5

8 EVL Hodonínská doubrava -567568 -1195656 190,9 1,5

Obr.15 Vybrané referenční body v zájmovém území



str. 38

Tabulková část rozptylové studie

Tab. 17 Maximální vypočtené hodnoty imisních příspěvků a jejich srovnání s IL (μg/m3) B(a)P (ng/m3)

Zn.

Látka Doba průměrování

Max.

vypočt. hodnota

Imisní

limit

%

imisního limitu

Imisní

pozadí

%

Imisního pozadí

NO2

Průměrná roční koncentrace 0,009 40 0,02 16,5 0,05

Maximální hodinová

koncentrace 0,24 200 0,12 -- --

NOX Průměrná roční koncentrace 0,16 30 0,53 12,3 1,3

CO Maximální denní

osmihodinový průměr 7,03 10 000 0,07 -- --

PM10 Průměrná roční koncentrace 0,04 40 0,1 25,9 0,15

Maximální denní koncentrace 2,55 50 5,1 -- --

PM2,5 Průměrná roční koncentrace 0,01 25 0,04 19,9 0,05

Benzen Průměrná roční koncentrace 0,00012 5 0,002 1,6 0,008

B(a)p Průměrná roční

koncentrace(ng/m3) 0,00029 1 0,03 1,1 0,03

Tab. 18 Identifikace referenčních bodů, v nichž bylo vypočteno maximum příspěvku

Zn. Látka Doba průměrování

Ref.

Bod č.

JTSK

X

JTSK

Y

NO2 Průměrná roční koncentrace 590 -567889 -1195588

Maximální hodinová koncentrace 704 -567689 -1195388

NOX Průměrná roční koncentrace 590 -567889 -1195588

CO Maximální denní osmihod. průměr 882 -566689 -1195088

PM10 Průměrná roční koncentrace 882 -566689 -1195088

Maximální denní koncentrace 777 -565989 -1195288

PM2,5 Průměrná roční koncentrace 882 -566689 -1195088

Benzen Průměrná roční koncentrace 882 -566689 -1195088

Benzo(a)pyren Průměrná roční koncentrace 882 -566689 -1195088

Tab. 19 Vypočtené hodnoty imisních příspěvků v ref. bodech – průměrné roční koncentrace v μg/m3

Číslo ref. Bodu

Příspěvek průměrné roční koncentrace (μg/m3)

NO2

IL = 40 μg/m3

NOx

IL = 30 μg/m3

PM10

IL = 40 μg/m3 PM2,5

IL = 25 μg/m3

1 0,00067 0,0067 0,0072 0,0020

2 0,00066 0,0075 0,0126 0,0035

3 0,00061 0,0054 0,0070 0,0019

4 0,00042 0,0035 0,0058 0,0016

5 0,00070 0,0074 0,0145 0,0040

6 0,00082 0,0105 0,0249 0,0069

7 0,00031 0,0019 0,0028 0,0008

8 0,00157 0,0067 0,0055 0,0015



str. 39

Tab. 20 Vypočtené hodnoty imisních příspěvků v referenčních bodech - průměrné roční koncentrace (benzen v μg/m3, benzo(a)pyren v ng/m3)

Číslo ref.

bodu

Příspěvek průměrné roční koncentrace

Benzen

(μg/m3)

IL = 5 μg/m3

Benzo(a)pyren (ng/m3)

IL = 1 ng/m3

1 0,000019 0,000044

2 0,000033 0,000076

3 0,000020 0,000048

4 0,000016 0,000036

5 0,000041 0,000103

6 0,000072 0.000180

7 0,000078 0,000019

8 0,000014 0,000034

Tab. 21 Vypočtené hodnoty imisních příspěvků v referenčních bodech v μg/m3

Číslo ref.

bodu

Příspěvek maximální

hodinové koncentrace

Příspěvek

maximálního denního

osmihodinového

průměru

Příspěvek maximální

denní koncentrace

NO2

IL = 200 μg/m3

CO

IL = 10 000 μg/m3

PM10

IL = 50 μg/m3

1 0,100 0,30 0,32

2 0,091 0,85 0,73

3 0,081 0,48 0,41

4 0,060 0,40 0,36

5 0,086 2,25 1,91

6 0,137 2,39 1,96

7 0,043 0,43 0,39

8 0,129 0,22 0,32

Rozptylová studie – kartografická prezentace výsledků (izolinie)

Obr. 16 Příspěvek zdroje ke stávajícímu imisnímu zatížení v lokalitě - průměrná roční koncentrace

NO2 (μg/m3)



str. 40

Obr. 17 Příspěvek zdroje ke stávajícímu imisnímu zatížení v lokalitě – maximální hodinová koncentrace

NO2 (μg/m3)


NOx (μg/m3)

Obr. 19 Příspěvek zdroje ke stávajícímu imisnímu zatížení v lokalitě – maximální denní osmihodinový

průměr - CO (μg/m3)



str. 41


PM10 (μg/m3)

Obr. 21 Příspěvek zdroje ke stávajícímu imisnímu zatížení v lokalitě – maximální denní koncentrace

PM10 (μg/m3)


PM2,5 (μg/m3)



str. 42


benzen (μg/m3)


benzo(a)pyren (ng/m3)

Ostatní vlivy na ovzduší a klima

Vzhledem k výše v textu uvedené rozptylové studie a v ní vypočtené nízké produkci emisí znečišťujících

látek, záměr přispívá k ovlivnění klimatu relativně málo a pouze nepřímo (doprava, spalování paliv,

manipulace, spotřeba elektrické energie) emisemi skleníkových plynů. K minimalizaci dopadů těchto emisí jsou již provozována některá kompenzační opatření, kterými jsou např. v technologiích vzduchotechniky

využití odpadního tepla jako zdroje vytápění a klimatizace provozu.

D.1.3. Vlivy na hlukovou situaci

Oznamovaný záměr je stávajícím, v území již provozovaným výrobním zařízením, které je lokálním zdrojem poměrně nevýznamné akustické zátěže, která se vzhledem k jeho situování mimo kontaktu

s obytnou zónou města, až na akustickou zátěž z dopravy průtahem obcí, neprojevuje. Hygienické limity v

nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru (tj. RD v místní části Jarohněvice) nebudou v důsledku provozu záměru překračovány.

D.1.4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu

Etapa výstavby

Tato etapa není z důvodu předchozí realizace záměru v rámci jeho legalizace předmětem hodnocení.



str. 43

Etapa provozu

Areál závodu oznamovatele leží mimo pásma hygienické ochrany vod, mimo záplavová území a chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Kvalitu povrchových nebo podzemních vod by mohl ohrozit únik

závadných látek. Proti možnosti úniku závadných látek při manipulaci, skladování a použití jsou objekty konstrukčně a stavebně-technicky uzpůsobeny.

I přes opatření aplikovaná v rámci provozu záměru může při nakládání se závadnými látkami –

surovinami pro výrobu (manipulace, skladování a plnění), při dopravě a provozu dopravní a manipulační techniky, při úniku z technologie nebo při požárním zásahu s únikem hasebních vod v rámci

nestandardních stavů, dojít k jejich úniku.

K náhodnému úniku může dojít i z důvodu neuzavření nebo nesprávnému uzavření obalů se závadnými

látkami, při nedokonalém utěsnění obalů, netěsností částí technologií, při plnění a vypouštění provozních náplní případně únikem při opravách technologie atp.

Možné typy náhodných úniků v provozu záměru mohou být tyto:

- únik při manipulaci a uskladnění závadných látek - únik při stáčení závadných látek

- neuzavření nebo nesprávné uzavření obalů, nedokonalé těsnění obalů se závadnými látkami - netěsnosti částí technologií obsahujících závadné látky.

Výrobní a skladová hala je realizována tak, aby bylo riziko úniku minimalizováno. Podlahová plocha je

izolována fólií z PVC s ochrannou geotextílií a drátkobetonovým povrchem. Skladové haly jsou opatřeny

zemní izolací a betonovou podlahou. Podlaha skladu hořlavin (nebezpečných kapalin) je izolovaná,

chemicky odolná, keramická, vyspádovaná do kapacitní záchytné jímky. Izolována a nepropustným

povrchem je opatřena venkovní zpevněná skladová plocha. Akumulační jímka je nepropustná.

V případě havarijního úniku závadných látek a hasebních vod na venkovních plochách areálu by mohlo

dojít k jejich odtoku vlastní dešťovou kanalizaci, která slouží k odvodu dešťových vod z ploch závodu a je vyústěna do toku Rumsovský járek nebo na nezpevněné plochy areálu a k jejich následné infiltraci. Tomu

je třeba dostupnými prostředky zabránit, např. ohrázkováním, akumulací, sanačním zásahem a následnou

likvidací odpadů prostřednictvím oprávněné osoby.

V případě vzniku vodohospodářské havárie je oznamovatel povinen postupovat dle vyhl. č. 175/2011 Sb. a

ohlásit tuto skutečnost zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému (HZS, požární sbor, Policie ČR), případně správci povodí a zároveň zahájit zásah v souladu s předpisy firmy (havarijním

plánem). Hlavním rizikem pro ohrožení jakosti podzemních i povrchových vod provozem záměru jsou případné havárie či jiné nestandardní stavy. Tato rizika jsou podrobně popsána v kap. B.III.6.

Závěr:

V souhrnu lze konstatovat, že provoz posuzovaného záměru neovlivňuje stávající vodohospodářské poměry v území. Stavebně technické a technologické řešení, s potenciálním rizikem pro podzemní a

povrchové vody, je navrženo s ohledem na místní vodohospodářské podmínky území a ve standardní úrovni. Záměr nemá významnější nároky na zásobování vodou a neovlivní významně odtokové poměry v

území. Speciální nakládání s technologickými odpadními vodami, tj. jejich akumulace a odvoz na likvidaci

na městskou ČOV Hodonín, neovlivní negativně odtokové poměry v území. Realizované stavebně technického a technologického řešení a dodržování technologické a provozní kázně eliminuje negativního

ovlivnění povrchových a podzemních vod.

D.1.5. Vlivy na půdu

Zábor půdy Pozemky, na nichž jsou v rámci stávajícího areálu umístěny výrobní a skladová hala a další provozní

objekty, manipulační a parkovací plochy a komunikace, nejsou součástí zemědělského ani lesního půdního

fondu. Oznamovaný záměr spočívající v legalizaci výrobních kapacit ve stávajících objektech nepředstavuje zábor pozemků ZPF či pozemků určených k plnění funkce lesa.

Znečištění půdy Riziko kontaminace půdy v rámci provozu areálu představuje zejména možnost vzniku vodohospodářské

havárie. Toto riziko je minimalizováno realizovaným stavebně – konstrukčním řešením objektů a

instalovanou technologií výroby a zabezpečeného systému skladování.

Vliv na stabilitu a erozi půdy

Záměr nepředstavuje riziko pro ohrožení stability území ani vznik erozních projevů.



str. 44

D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Areál závodu je lokalizován v poddolovaném území po těžbě lignitu, je součástí CHLÚ pro suroviny ropa a

zemní plyn a CHLÚ pro surovinu lignit. Lokalita areálu je zároveň dobývacím prostorem těžby ropy a

zemního plynu. V rámci útlumu hornické činnosti v území byla v minulosti provedena sanace a dekontaminace zjištěné zátěže v podzemí a na povrchu areálu. Na základě závěrů ekologického auditu,

závěrečné zprávy a znaleckých posudků, nejsou na povrchu území areálu zřetelné negativní předcházející důlní činností, případně s touto dalších souvisejících činností.

D.1.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Záměr není situován v plochách významných z hlediska ochrany živočišných či rostlinných druhů (EVL, PO, VKP, přírodní park, maloplošná chráněná území). Areál oznamovatele je lokalizován mimo území CHKO a

jiných chráněných území, prvků ÚSES, lesních porostů atp. Areál oznamovatele je z hlediska zastoupením živočišných i rostlinných druhů stanoviště nevýznamné, bez vazby na jiné biotické prvky přírody a bez

vlivů na živé součásti přírody (živočišné a rostlinné druhy, biotopy, přírodní stanoviště a chráněné části přírody).

Závěr:

Provoz záměru je bez vlivů na živé součásti přírody, živočišné a rostlinné druhy, biotopy, přírodní stanoviště a chráněné části přírody.

D.1.8. Vlivy na krajinu

Záměr je již realizován. Z pohledu vlivu na krajinný ráz, vzhledem k minimální pohledové exponovanosti

areálu a jeho objektů, není negativní vliv na okolní krajinné prostředí významný.

D.1.9. Vliv z nakládání s odpady

Produkce odpadů související s provozem záměru je běžná a odpovídá produkci záměru podobným výrobám.

Konkrétně jsou jednotlivé druhy očekávané produkce odpadů kategorie ostatní a nebezpečný popsány výše v textu oznámení v kap. B.III.3. Nakládání s odpady je na závodě oznamovatelem zabezpečováno v souladu

s hierarchií způsobu nakládání stanovenou § 9a zákona č. 185/2001 Sb., zákonem o odpadech.

Recyklovatelné odpady z plastů a papíru kategorie ostatní jsou objemově upravován lisováním a následně předávány oprávněným osobám k materiálovému využití. Ostatní odpady jsou předávány oprávněným

osobám k energetickému využití, případně k odstranění na řízených skládkách či jiným způsobem (např. ve spalovně).

Nakládání s odpady kategorie nebezpečný je v rámci provozu záměru řešeno jejich shromažďováním do nepropustných, konstrukčně vhodných obalů (shromažďovacích prostředků), které jsou umístěny ve

vymezených, případně i havarijně zabezpečených prostorách výrobní haly (sklad hořlavin, zabezpečená

shromažďovací místa).

Odpady kategorie ostatní jsou shromažďovány ve vhodných shromažďovacích prostředcích a dle způsobu

jejich následného nakládání umístěny jak v jednotlivých halových objektech tak na vnitroareálových skladovacích a manipulačních plochách, přičemž recyklovatelné a materiálově či energeticky využitelné

odpady jsou případně zabezpečeny proti znehodnocení srážkami.

Jednotlivé shromažďovací prostředky jsou označeny v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a v případě shromažďovacích nádob s nebezpečnými

odpady jsou tyto nádoby opatřeny identifikačními listy nebezpečných odpadů, symboly nebezpečnosti a osobou zodpovědnou za nakládání s těmito nebezpečnými odpady).

Závěr: Hodnocený záměr je v rámci oboru činnosti a technologie výroby z hlediska množství, složení, způsobu

využití či odstranění produkovaných odpadů standardním zařízením. V souvislosti s jeho dalším provozem je

očekáván přibližně stejný objem produkce zčásti recyklovatelných, materiálově či energeticky využitelných odpadů. Riziko spojené s nakládáním s odpady kategorie nebezpečný lze v rámci provozu záměru hodnotit

jako relativně malé.



str. 45

D.1.10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

V blízkosti zájmového území hodnoceného záměru se nenachází žádné významné historické památky a

není ani předmětem zájmu z hlediska možných archeologických nálezů. Z tohoto pohledu lze vliv záměru označit jako nulový.

D.1.11. Vlivy na kvalitu a využití území

Oznamovaný záměr je situován do území, které je v souladu s platným územním plánem města Dubňany definováno jako plocha stabilizovaná, s funkčním využitím „Plochy výrobních aktivit“ (Vp/2s – průmyslové

provozovny a kapacitní sklady/max. 2 podlaží, sedlová střecha). Charakter a funkce záměru a jeho parametry odpovídají požadavkům platného územního plánu a jeho regulativům a jsou s ním v souladu.

Toto tvrzení je doloženo níže v přílohách i vyjádřením Městského úřadu Hodonín, odboru rozvoje města.

Provozem záměru nedochází k mimořádné zátěži území a složek životního prostředí a nejsou způsobeny

trvalé či nevratné vlivy v rozporu s funkčním využitím území.

D.1.12. Sociální a ekonomické aspekty záměru

Provoz záměru neprovázejí významné sociálně ekonomické aspekty; nedochází ke tvorbě nových

pracovních míst.

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Zdravotní rizika

Provoz záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany,

okres Hodonín je reprezentován relativně malým imisním příspěvkem ke stávající imisní situaci v území produkcí emisí znečišťujících látek z výroby, z obslužné dopravy a u zaměstnanců z pohledu zdravotních

rizik hygienicky nezávadnou akustickou zátěží. Z hlediska zdravotních rizik, při dodržování pravidel bezpečnosti a hygieny práce, nemá záměr dopad na zdraví zaměstnanců.

Vliv znečištěného ovzduší

Emisní příspěvek hodnoceného záměru v rámci dotčeného území je způsoben zejména související obslužnou automobilovou dopravou. Méně významný je vliv z provozu technologie a ze spalování zemního

plynu. Emitovány jsou oxid dusičitý, oxidy dusíku, CO, PM10 a PM2,5, benzen, benzo(a)pyren a těkavé

organické látky. Podle závěrů do oznámení vložené rozptylové studie, která počítá imisní příspěvky znečišťujících látek na základě výpočtů emisí z dopravy dle stanovených intenzit programem MEFA v.13,

nedochází provozem záměru v žádném případě k překračování stanovených imisních limitů hodnocených znečišťujících látek. Příspěvek ke stávající imisní zátěži území není na úrovni s potenciálem významnějšího

ovlivnění imisní zátěže v lokalitě a nevyvolává případné překračování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí ani pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Vliv produkce odpadu

Produkce odpadů související s provozem záměru je jak v množství, tak ve struktuře odpovídající

charakteru hodnoceného záměru. Z hlediska potenciální rizikovosti produkovaných odpadů, ve vztahu k nebezpečným vlastnostem těchto odpadů pro složky životního prostředí a zdraví zaměstnanců, se jedná

o odpady vcelku běžné produkce. To znamená, že nakládání s nimi, při dodržováních všech potřebných zásad a bezpečnostních opatření, není spojeno s vyšší mírou environmentálních a zdravotních rizik.

Riziko havárie či úniku závadných látek

Při manipulaci se závadnými látkami v rámci operací manipulace, skladování a stáčení, případně při jejich únicích z dopravní techniky či z technologie nebo při požárním zásahu s únikem hasebních vod, může při

takto definovaných nestandardních stavech dojít k jejich úniku. Riziko úniku mimo prostory k nakládání se

závadnými látkami je minimalizováno již realizovanými stavebně-technickými opatřeními a konstrukcí výrobní technologie. Podstatné je však dodržování provozní kázně a respektování provozních, havarijních a

dopravník předpisů.

Sociální, ekonomické důsledky Pozitivní či negativní sociálně ekonomické aspekty v důsledku realizace záměru, jako jsou např. vliv na

zaměstnanost, migraci, změny ve struktuře obyvatelstva, zdravotní stav obyvatelstva a životní styl atp., hodnocený záměr nevyvolává.



str. 46

Narušení faktoru pohody Faktor pohody je soubor vnějších podmínek, které vnímáme jako více či méně ovlivňující prvky našeho rozpoložení. Tento stav platí i v případě, že jejich míra nenaplňuje legislativou dané limitní hodnoty. Toto ovlivnění může v daném případě nastat subjektivně či objektivně vnímaným přírůstkem hluku, emisí znečišťujících látek apod. Stanovením omezujících opatření, úpravou podmínek provozu a dalšími opatřeními je možné faktor pohody zachovat, případně i zlepšit.

Charakter záměru, jeho účel a funkce, kapacitní parametry a situování nejsou v kolizi s územním využitím

stanoveným územním plánem města. Lokalizace areálu a již realizované stavebně konstrukční a technologické řešení nejsou zdrojem budoucího negativního vnímání provozu areálu. Toto tvrzení

dokladuje i to, že záměr je již v průmyslovém areálu delší dobu provozován bez toho, že by se k jeho

existenci objevily významné negativní projevy ze strany veřejnosti a města.

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní

hranice

Oznamovaný záměr svými důsledky nepřesáhne státní hranice.

D.3.1. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních

stavech

Hodnocený záměr Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú.

Dubňany, okres Hodonín, tak jak je výše popsán v textu oznámení, není zdrojem významnější

kontaminace životního prostředí a rizik pro obyvatele okolních obcí. Významnější environmentální rizika provozu představují pouze případné mimořádné události a z nich plynoucí rizika havárií a nestandardních

stavů. Za mimořádné události z hlediska negativního vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel lze považovat: vodohospodářsky závažný únik závadných látek, mimořádný únik ovzduší znečišťující emisí,

požár, exploze a dopravní nehoda.

Potenciální zdroje a náhodný únik závadných látek, vodohospodářská havárie

Vodohospodářskou havárií je situace mimořádného zhoršení či ohrožení jakosti povrchových či

podzemních vod, zejména pak zvlášť nebezpečnými a nebezpečnými závadnými látkami charakteru vstupních surovin a ropnými náplněmi (nafta, benzín, oleje) u dopravních a manipulačních strojů. K úniku

závadných látek může dojít při použití ve výrobě (úniky z technologie), při manipulaci a skladování (doprava, stáčení, skladování, čerpání), případně při požárním zásahu s únikem hasebních vod. V případě

havarijního úniku závadných látek a hasebních vod na zpevněné plochy areálu může dojít k jejich odtoku

prostřednictvím dešťové kanalizace odvodňující areál a vyústěné do toku Rumzovský járek. V případě úniku závadných látek na nezpevněné plochy hrozí riziko jejich infiltrace do půdy a podzemních vod.

Oběma havarijním scénářům třeba všemi dostupnými prostředky zabránit, např. uzavřením odtokových koridorů (uzavřením vtoků do dešťových vpustí, přerušením odtoků a akumulaci závadných látek ve

vhodných profilech dešťové kanalizace, ohrázkováním a akumulací závadných látek v terénních depresích), odčerpání uniklých akumulovaných závadných látek a jejich následnou likvidací oprávněnou

osobou a sanací kontaminovaných struktur (půdy, vody, kanalizace, stavebních konstrukcí).

V případě vzniku vodohospodářské havárie je oznamovatel povinen postupovat dle vyhl. č. 175/2011 Sb. a ohlásit tuto skutečnost zasahujícím složkám integrovaného záchranného systému (HZS, požární sbor,

Policie ČR) a správci povodí a zároveň zahájit zásah v souladu s předpisy firmy (provozními předpisy v oblasti vodního hospodářství, v oblasti nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými

směsmi a s havarijním plánem).

K náhodnému úniku by mohlo dojít z důvodu neuzavření nebo nesprávnému uzavření obalů nebo nádob se závadnými látkami či odpady, porušením těsnosti nádrží, potrubních systémů či technologie, únikem při

dopravě, stáčení či čerpání. Konstrukční stavebně – technická a technologická opatření realizovaná při výstavbě a provozu (podlaha výrobní haly je nepropustně izolovaná, přepravní obaly a provozní nádrže

jsou nadzemní, zevně kontrolovatelné, podzemní jímka je nepropustná, sklad zvlášť nebezpečných a

nebezpečných kapalných závadných látek je technicky uzpůsoben izolací podlahy, chemicky odolným povrchem a odvodněním do kapacitní záchytné jímky. Venkovní zpevněná skladová plocha je izolovaná

PVC izolací.



str. 47

Organizační, provozní a havarijní opatření přijatá pro etapu provozu garantují minimalizaci potenciálních rizik vzniku vodohospodářské havárie. Činnost oznamovatele pro případ úniku závadných látek je

upravena havarijním plánem, který je pravidelně aktualizován a odsouhlasován dotčenými orgány a organizacemi. Prostory, v nichž jsou uskladněny významné objemy závadných látek, případně dochází u

nich k jejich zvýšené manipulaci, jsou vybaveny prostředky pro zdolání havárie, hasebními prostředky,

ochrannými pomůckami, případně i lékárničkou pro první předlékařskou pomoc.

S postupem při odstranění náhodného úniku závadných látek a také s havarijním plánem a požárními předpisy jsou a budou pravidelně seznamováni všichni dotčení pracovníci. Pracovníci jednotlivých

pracovišť jsou dle kompetencí pravidelně proškolování v oblasti dodržování pravidel bezpečnosti práce na

pracovišti a v oblasti nakládání s chemickými látkami a směsmi a v nakládání s odpady.

Požár

Požár lze považovat za mimořádnou událost spojenou s únikem emisí škodlivin. Ve výrobě jsou jako vstupní surovina využívány chemické látky a chemické směsi, které jsou kategorizovány jako vysoce

hořlavé nebo hořlavé kapaliny a páry, případně jako látky schopné zesílit požár jako oxidant. Zároveň jsou

za určitých podmínek, tj. dosažení teploty hoření, hořlavé obalové materiály a produkované odpady. Potenciálně nejnebezpečnějšími pro vznik požáru jsou místa, kde se s hořlavými látkami nakládá – sklad

zvlášť nebezpečných a nebezpečných kapalných závadných látek, výrobní a skladová hala a výrobní

technologie.

Riziko požáru je možné uvažovat např. vlivem poruchy elektroinstalací, vlivem poruchy instalovaných zařízení, havárií, nestandardním provozem apod. Dále může dojít i ke vznícení dopravních prostředků. Při

požáru unikají do ovzduší toxické zplodiny z hoření. Tímto může dojít u některých škodlivin k překročení

jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Pro případ vzniku požáru je areál již za

stávajícího stavu zabezpečen vnitřním požárním systémem výrobní a skladové haly.

Pro první bezprostřední zásah při vzniku požáru jsou na vybraných místech skladování a provozu, v souladu s požárně bezpečnostním řádem, instalovány přenosné hasicí přístroje. Samotný hasební zásah

může být zdrojem ohrožení životního prostředí (voda použitá k likvidaci požáru může kontaminovat životní

prostředí). Případný požár je nutno řešit zásahem složek integrovaného záchranného systému. V případě zahoření lze očekávat, že dojde k emisnímu úniku zejména běžných zplodin spalování, jako jsou: CO2, CO,

SO2, NOX, TZL a organické látky.

Exploze

Možným rizikem je i riziko exploze a to vzhledem k využívání vysoce hořlavých kapalin, jejichž výpary mohou za určitých podmínek (teplota, koncentrace, iniciace elektrickým výbojem atp.) vytvářet se

vzduchem výbušnou směs. Z tohoto důvodu platí pro techniku zabezpečující jejich přepravu, manipulaci a

uložení přísná konstrukční kritéria a provozní požadavky. Mimo tyto technicko - organizační podmínky je třeba při manipulaci s těmito látkami předcházet jakýmkoliv nestandardním stavům a důsledně dodržovat

platné normy, provozní a havarijní předpisy.

Únik znečišťujících látek do ovzduší

Havarijní únik znečišťujících látek do ovzduší je nenadálý a neočekávaný stav, při němž při provozu zdroje

znečišťování ovzduší bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy. Zdroj za tohoto stavu nekontrolovaně či nadměrně

emituje znečišťující látky jak ve standardních podmínkách chodu, tak v důsledku rizikových stavů (např. exploze, požár s únikem emisí závažně poškozujícím kvalitu ovzduší či ohrožujícím zdraví obyvatel). V

případě havárie má provozovatel povinnost učinit opatření stanovená dle ust. § 17, odst. 3, písm. f) a g)

zákona o ochraně ovzduší. V rámci běžného provozu technologie výroby spotřební chemie tento typ havárie není očekáván a lze jej spojit výhradně s případy výbuchu či požáru technologie či skladů.

Dopravní nehoda Dopravní nehoda je mimořádná situace v provozu na příjezdových komunikacích a v areálu závodu, při

které dochází ke střetům motorových vozidel a ostatních účastníků silničního provozu mezi sebou, s pevnými překážkami vně komunikací, případně s chodci nebo k jejich převrácení bez přímé kolize

s jinými účastníky silničního provozu či objekty. Dopravní nehoda je vždy doprovázena velkým rizikem

poškození zdraví účastníků silničního provozu a možnosti vzniku velké materiální škody. Doprovodným jevem může být i riziko vzniku havarijního stavu (např. únikem přepravovaná chemické látky či provozních

náplní motorových vozidel) nebo požár vozidla. Při provozu na příjezdních komunikacích je prevencí vzniku dopravní nehody dodržování pravidel silničního provozu, věnování se řízení, bezvadný technický stav

vozidel a přizpůsobení jízdy provozu na komunikaci a jejímu stavu.



str. 48

D.4. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech

významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací,

pokud je to vzhledem k záměru možné

Prevence nebo vyloučení nepříznivých vlivů vyplývá zejména z dodržování platných zákonů, norem, předpisů a povolovacích rozhodnutí. Opatření k prevenci, vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů záměru

na životní prostředí, která jsou již uvedena v jednotlivých kapitolách tohoto oznámení, pro úplnost shrnujeme v následujících podmínkách platných pro navazující etapy správních řízení.

D.5. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů

a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů na životní prostředí

Oznámení záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín je vypracováno v souladu s platnými environmentálními předpisy. Údaje o

životním prostředí v lokalitě byly získány z veřejně dostupných informací, z platné environmentální legislativy, z literatury, z projekčních podkladů oznamovatele, z technických parametrů instalované

technologie, z vyjádření dotčených orgánů státní správy, z územně plánovacích dokumentů a podkladů,

z informací investora, terénním průzkumem, z podkladů vyžádaných na ČHMÚ a z měření akreditované hygienické laboratoře.

Všechny vlivy na životní prostředí popsané v oznámení jsou doložitelné a předvídatelné s potřebnou přesností. Při hodnocení vlivů záměru bylo použito měření (hluk v provozu), počítačového modelování

(rozptylová studie), odborného odhadu, analogie a verbálního popisu. Použité metody odpovídají

charakteru záměru, stavu zájmového území a stupni znalostí stavebně technického a technologického řešení záměru a jsou zmíněny v rámci příslušných odborných kapitol.

Jednotlivé vlivy na životní prostředí byly hodnoceny a porovnávány se stanovenými limity, které jsou obsaženy v zákonech, prováděcích vyhláškách, technických normách a jiných odborných podkladech.

V oblastech, u nichž normované limity nejsou jednoznačně stanoveny, je předpokládaný dopad zhodnocen popisně.

D.6. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo

nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování

oznámení, a hlavních nejistot z nich plynoucích

Pro zpracování oznámení záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín byly zpracovatelům poskytnuty v dostatečném rozsahu a potřebných

detailech veškeré informace o konstrukčních a stavebně technických parametrech jednotlivých objektů, o jejich síťovém napojení a vnitřních instalacích, o dopravně technickém řešení záměru, o požárně

bezpečnostním zabezpečení, o instalovaných technologiích, vstupních surovinách a materiálech, o

organizaci provozu ve všech procesních fázích.

Při hodnocení vlivů popsaných v oznámení nebyly zjištěny nedostatky a neurčitosti, které by mohly ovlivnit

v oznámení uvedené úsudky a hodnocení. Pro zhodnocení vlivu záměru na životní prostředí a obyvatelstvo jsou v dostatečném rozsahu známy všechny podstatné informace. Záměr je technologií dlouhodobě

provozně vyzkoušenou a z hlediska možných vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo ověřenou.



str. 49

ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY)

Variantní řešení oznamovaného záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp.

jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín nebylo zvažováno. Důvodem toho postupu je skutečnost, že záměr se dotýká již realizovaných a provozovaných objektů průmyslového areálu. Provedení zjišťovacího

řízení dle zákona je pak vyžadováno v rámci řízení o změně účelu užívání výrobního objektu.

V této souvislosti je dále třeba uvést, že oznamovatel v území dlouhodobě působí, je zde plně etablován a

má zde vytvořeny potřebné podmínky pro své podnikání a jeho další rozvoj. Za období dosavadní působnosti v území má oznamovatel vytvořeno potřebné personální a organizačně provozní zázemí, má

vytvořeny potřebné obchodní a logistické vazby. To vše v souhrnu je předpokladem dalšího

bezproblémového provozu závodu v daném území. Areál závodu je vhodně situován mimo souvisle zastavěné území města, v samostatné průmyslové zóně, je dobře dostupný po stávající silniční síti a má

napojení na potřebnou infrastrukturu.

Dosavadní činnost oznamovatele je za dobu existence v území bez významnějších konfliktů a střetů s

jinými subjekty, orgány a občany města, bez zaznamenaných negativních dopadů do složek životního

prostředí a na zdraví obyvatelstva. Z výše uvedeného, z územních, provozně organizačních a kapacitních potřeb oznamovatele tak vyplynulo řešení požadované investorem a posuzované v tomto oznámení.

Záměr Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín je tak předurčen tím, že:

− není v rozporu s platným územním plánem města Dubňany, je z hlediska situování, prostorových

možností, logistiky procesů a dopravní obslužnosti vhodně lokalizován

− oznamovatel má pro provoz záměru dotčené objekty a další pozemky areálu v dlouhodobém smluvním

pronájmu

− areál oznamovatele záměru je napojen na potřebné inženýrské sítě a další potřebnou infrastrukturu

− stavebně technické a technologické řešení a organizace provozu jsou, za podmínek respektování

opatření navržených v oznámení, akceptovatelné a zaručují, že záměr nebude v kolizi se zájmy ochrany složek životního prostředí a garantuje ochranu objektů vyžadujících hygienickou ochranu.

− záměr využívá osvědčené výrobní technologie s minimem dopadů do složek životního prostředí

− provoz záměru je z hlediska jeho emisních charakteristik v území trvale udržitelný, bez možné kumulace negativních dopadů do složek životního prostředí v důsledku jeho provozu.

V oznámení nejsou podrobně rozebírány jiné varianty řešení, protože ani nebyly uvažovány.

ČÁST F DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

Doplňující údaje uvádíme v přílohách oznámení.


str. 50

F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

Situace záměru


str. 51

Situace územního plánu


str. 52

Koordinační situace areálu


str. 53

Výrobní a skladová hala, dispoziční řešení a lay-out umístění výrobních linek


str. 54

F.2. Další podstatné informace oznamovatele

Veškeré relevantní údaje k oznamovanému záměru jsou uvedeny v kapitolách oznámení výše, případně

jsou obsaženy v přílohách oznámení.

ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Oznamovatel SOLIRA Company, s.r.o. je jedním z předních evropských výrobců spotřební chemie určené

nejen pro domácnost, ale také pro profesionální využití s portfoliem výrobků jak ve vlastních, tak v

privátních značkách, které se prodávají v Evropě a v mnoha zemích světa. V rámci České republiky společnost prodává své výrobky ve významných národních a nadnárodních společnostech jako jsou

TESCO, INTERSPAR, METRO/MAКRO, BILLA, GLOBUS, COOP, HRUŠKA, ENAPO, FLOSMANN, ČEPOS, a mnoho dalších. Společnost vlastní špičkové výrobní a logistické technologie na vysoké úrovni srovnatelné s

posledními světovými trendy.

Z výrobků spotřební chemie pro domácnost společnost SOLIRA Company, s.r.o. vyrábí prací prášky, aviváže, prací gely, speciální prací prášky a gely, čisticí prostředky, mycí prostředky na nádobí a pro

myčky na nádobí, desinfekci, osvěžovače vzduchu, autokosmetiku, bazénovou chemii, dětskou kosmetiku, tekutá mýdla a koupelnové soli. Pro profesionální použití společnost vyrábí univerzální a speciální prací

prostředky, aviváže a škroby, mycí prostředky na nádobí a pro myčky na nádobí, tekutá mýdla, speciální čisticí prostředky, desinfekční a antibakteriální prostředky.

Předkládaný a v tomto oznámení hodnocený záměr pod názvem Výrobní hala SOLIRA – změna účelu

užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín je mj. i podkladem pro projednání, ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, jako podkladu pro řízení o změně

účelu užívání výrobního a skladového objektu a novostavby odpadní jímky.

Stavební a technologické řešení záměru Jednotlivé výrobní objekty areálu jsou realizovány jako účelové průmyslové stavby, jejichž stavebně -

konstrukční řešení je plně podřízeno funkčnímu využití a vychází z územních a prostorových možností

průmyslového areálu, z logistiky výrobních a skladovacích procesů závodu, z možností dopravního napojení a požadavků na manipulaci uvnitř areálu, z možností stávajících inženýrských sítí a požadavků na

jejich napojení.

Dispoziční řešení staveb vychází z jejich funkčního zaměření. Výrobní a skladová hala (H10/A, H10/B a

přístřešek) je využívána pro výrobu pracích a čisticích prostředků, kosmetických výrobků, desinfekčních a

antibakteriálních výrobků, pro skladování výrobků/produktů (kosmetické výrobky, desinfekční a antibakteriální výrobky) a meziskladování vstupních surovin před jejich předáním do výroby.

Sklad výrobků je skladová expediční určená k expedici balených, paletovaných výrobků. Sklad vstupních surovin je skladování hala sloužící k uskladnění větších objemů velkoobjemově balených nebezpečných

chemických látek a směsí, ale i chemických látek a směsí bez nebezpečných vlastností a to jak skupenství pevného, tak kapalného.

Sklad obalových materiálů je skladování hala sloužící k uskladnění papírových a plastových obalů.

Sklad nebezpečných kapalin je určen ke skladování kapalných chemických látek a směsí charakteru vodám zvlášť nebezpečných a nebezpečných látek.

Venkovní zpevněná skladová plocha je určena ke skladování prázdných obalů a chemických látek a směsí bez nebezpečných vlastností a bez možnosti jejich negativního ovlivnění v důsledku průběhu počasí a dále

využívaná jako manipulační plocha pro meziskladování vstupních surovin.

Novým, dosud nerealizovaným objektem, který je součástí projekčního řešení, je uzavřená podzemní, samonosná, bezodtoková plastová jímka na vyvážení o objemu 20 m3, založená na železobetonové desce.

Do této jímky, sloužící zároveň jako havarijní, je odkanalizována i stáčecí plocha vodám závadných látek.


str. 55

Stavebně – technické a další parametry záměru

Zastavěná plocha objektů : Výrobní a skladová hala (H10/A a H10/B)

a přístřešek 3 387 m2

: Sklad obalových materiálů 583 m2

: Sklad vstupních surovin 570 m2

: Sklad nebezpečných kapalin 120 m2

: Sklad výrobků 480 m2

: Venkovní zpevněná skladová plocha 780 m2

Denní intenzita obslužné nákladní a osobní

automobilové dopravy

: 4 TNA (12 – 24 t) denně, 8 dodávek (3,5 t) denně,

50 osobních automobilů denně (ranní směna 30, odpolední směna 14, návštěvy 6)

Výrobní parametry záměru

Vstupní suroviny celkem (t/rok):

v rozdělení na : Chlorid sodný (sůl) 5 000 : Soda 700

: Tenzidy 360 : Kyseliny 4

: Parfémy 96

: Barviva 12 : Enzymy 12

: Obalové materiály 3 000

Vstupní suroviny – max. skladová kapacita celkem (t):

v rozdělení na : Sůl 350

: Soda 30 : Tenzidy 30

: Kyseliny 10

: Parfémy 8 : Barviva 1

: Enzymy 1 : Obalové materiály 375

Vstupní suroviny jako nebezpečné chemické látky (podle nebezpečných vlastností) –

max. skladová kapacita (t):

Zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé : 62,8

Vysoce toxické, toxické a škodlivé pro vodní organizmy a vody : 17,0

Vysoce hořlavé, hořlavé, oxidující : 0,2

Výrobky/produkty spotřební chemie celkem (t/rok):

v rozdělení na : Prací prostředky 4 500 : Čisticí prostředky 1 200


: Desinfekční a antibakteriální

výrobky

360

Výrobky/produkty spotřební chemie – max. skladová kapacita celkem (t):

v rozdělení na : Prací prostředky 750

: Čisticí prostředky 100 : Kosmetické výrobky 50

: Desinfekční a

antibakteriální výrobky

30

Další parametry záměru

Směnnost provozu : 2 směnný provoz

Počet zaměstnanců na směnách Ranní směna – 30, odpolední směna – 14


str. 56

Varianty řešení

Variantní řešení oznamovaného záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín vzhledem k jeho stavu, tj. dodatečnému projednání, ve smyslu

zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a vzhledem k jeho mnohaletému

předchozímu provozu v lokalitě, nebylo zvažováno.

Dosavadní činnost oznamovatele je za dobu existence v území bez významnějších konfliktů a střetů s jinými subjekty, orgány a obyvateli města a je bez zaznamenaných dopadů do složek životního prostředí a

na zdraví obyvatelstva. Z výše uvedených územních, provozně organizačních a kapacitních potřeb

oznamovatele tak vyplynulo řešení požadované investorem a posuzované v tomto oznámení.

Inženýrské sítě

Veškeré inženýrské sítě potřebné k provozu záměru jsou v areálu investora již k dispozici. Produkce

odpadních vod není řešena jejich lokální likvidací, ale pravidelným vývozem na městskou ČOV Hodonín.

Obyvatelstvo a imisní zátěž Z textu oznámení vyplývá, že provoz záměru není zdrojem zdraví škodlivé akustické zátěže a negativního

ovlivnění imisní situace v dotčeném území. Imisní limity stanovené legislativou pro znečištění ovzduší nejsou v důsledku provozu záměru překračovány, což je dokladováno vloženou rozptylovou studií.

Půda

Realizací záměru nedojde k záboru zemědělských či lesních pozemků. Riziko kontaminace půdy je vzhledem k charakteru záměru v případě jeho provozu či havárie malé, stavebně-technicky a

technologicky minimalizované.

Voda

Dosavadní způsob zásobování vodou, odkanalizování srážkových, technologických a splaškových odpadních vod zůstává nezměněn. Riziko kontaminace povrchových a podzemních vod škodlivými látkami

je eliminováno stavebně - technickými a technologickými opatřeními (plocha výrobní a skladové haly je nepropustně izolována, podzemní jímky jsou nepropustné a izolované, skladovací prostory a místa se

zvýšeným provozním nakládáním se závadnými látkami jsou samostatně odvodněná a havarijně zabezpečená). Běžný provoz záměru nepředstavuje mimořádné riziko pro jakost podzemních ani

povrchových vod.

Odpady

Produkce odpadů související s realizací a provozem záměru je jak v množství, tak ve struktuře odpovídající charakteru hodnoceného záměru. Nakládání s nimi nepředstavuje významná environmentální a zdravotní

rizika. Odpady jsou v místě vzniku tříděny, objemově zpracovávány, ukládány ve shromažďovacích prostředcích, zabezpečeny proti zcizení, znehodnocení a únikům a předávány oprávněným osobám.

Flóra, fauna, ekosystémy

V blízkém okolí dotčeného prostoru nacházející se území chráněná ze zákona č.114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny nejsou provozem záměru dotčena. Areál závodu není stanovištěm chráněných či

ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Krajina

Charakter, funkce a parametry průmyslového areálu oznamovatele odpovídají požadavkům platného územního plánu města Dubňany a jeho regulativům. Provoz záměru nepředstavuje změnu estetických

parametrů území a nemění charakter krajinného rázu dotčeného území.

Struktura a funkční využití území

Umístění záměru Výrobní hala SOLIRA – změna účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany,

okres Hodonín není v rozporu s platným územním plánem města Dubňany a respektuje územním

plánem stanovené závazné podmínky a regulativy. Stavba je situována na pozemcích určených územním plánem jako stabilizované plochy s funkčním využitím „Plochy výrobních aktivit“ (Vp/2s – průmyslové

provozovny a kapacitní sklady/max. 2 podlaží, sedlová střecha). Dle vyjádření Městského úřadu Hodonín, odboru rozvoje města, odpovídá charakter a funkce záměru a jeho parametry požadavkům platného

územního plánu a jeho regulativům.


str. 57

Rizika havárie

Významnějšími, byť málo pravděpodobnými relevantními riziky hodnoceného záměru, jsou rizika požáru, vodohospodářské havárie, exploze a dopravní nehody. Tato rizika jsou minimalizována stavebními a

technickými opatřeními, ověřenou výrobní technologií a požárně - bezpečnostním řešením stavby a

technologie provozu. Prevencí havárie jsou také v rámci provozu oznamovatelem přijatá a aplikovaná organizační a provozní požárně - bezpečnostní opatření. Případné nestandardní a havarijní stavy řeší

zásahem složky integrovaného záchranného systému.

Závěr

V rámci oznámení byly komplexně posouzeny očekávané vlivy záměru Výrobní hala SOLIRA – změna

účelu užívání objektu, odp. jímka k.ú. Dubňany, okres Hodonín na zdraví obyvatelstva a složky

životního prostředí, související s jeho provozem. Na základě závěrů popsaných v textu oznámení, v němž

je jako akceptovatelný definován a vyhodnocen potenciální negativní vliv tohoto záměru na složky

životního prostředí a zdraví obyvatelstva, lze s jeho provozem souhlasit za podmínek respektování platné

složkové legislativy a v oznámení specifikovaných eliminačních a kompenzačních opatření.

Zpracovatel oznámení:

Ing. Ladislav Vašíček

Mezi Mlaty 804/30

697 01 Kyjov

držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí

č.j.: 37851/ENV/16 ze dne 28.6.2016

……………………………………………………………………………..

ČÁST H PŘÍLOHY

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadování podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně

přírody a krajiny

Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně plánovací

dokumentace

Seznam surovin


str. 58

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadování podle § 45i odst. 1 zákona o

ochraně přírody a krajiny


str. 59


str. 60


str. 61


str. 62


str. 63


str. 64

Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně plánovací

dokumentace


str. 65


str. 66


str. 67

Seznam surovin


str. 68


str. 69


str. 70


str. 71


str. 72